preciosa-ornela.com Odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie /

Transkript

1 sklářské rozhledy sklář a keramik Odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie 1 2 / 2014 preciosa-ornela.com /

2 75 let Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti Milada Frolcová barevná příloha k článku na s Džbán kamenina pálená dřevem 2. Jakub Nakládal Kameninové vázy dekorované sgrafitovou kresbou, Kateřina Hošová Svítidlo, sklo, porcelán, Milan Polomíček Věž, kamenina, výška 170 cm, Lucie Kozelská Fena, kamenina pálená dřevem, Martin Honzák Váza-objekt, výška 34 cm, Kateřina Hošová, Martina Polanská štípaná mozaika (ve spolupráci s firmou Los Kachlos), Veronika Münsterová Objekt, kamenina,

3 1 2 / 2014 Studie 3 Ročník František Novotný Homogenita skla a proudění skloviny 3 Vlastimil Hotař, Petra Rydvalová, Petr Nový, Irena Novotná 7 Proměny českého sklářství a bižuterního průmyslu za posledních 22 let Obsah čísla 64. Trendy a aktuality 15 Safina zveřejnila analýzu trhu s drahými kovy ve čtvrtém čtvrtletí Sklenička z tiskárny je realitou, lidské srdce (zatím) ne 16 Lahev Larse Kempera na Pilsner Urquell získala další ocenění 16 Krátké zprávy 17 Z domova let Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti 26 Úspěšný rok Jaroslava Bejvla a společnosti Preciosa Lighting 29 RAKO představilo novou kolekci na rok Novak Djokovič vyhrál trofej od společnosti Lasvit 30 Krátké zprávy 31 Česká sklářská společnost 33 Výroční zpráva ČSS za rok Kaleidoskop 90 let Skláře a keramika / Výstavy a soutěže 40 Mezinárodní přehlídka skla a bižuterie v Jablonci již po šesté 40 O výstavě Waldemar Fritsch a jeho doba v Galerii umění Karlovy Vary 41 Glass Excellence IX. Lucie Sokolová Mimikry 42 Krátké zprávy 42 Tipy na aktuální výstavy 43 Výročí a jubilea 44 Sklářský umělec Pavel Hlava ( ) 44 Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům 45 Připravované akce 46 The 8 th Int. Conference Borate Glasses, Crystals and Melts 46 & Int. Conference Phosphate Glasses Pardubice 2014 Česká a Slovenská konference o skle, Žďár nad Sázavou Rejstřík Skláře a keramika 1 12/ Editorial Na údaje o tom, jak si stál průmysl skla a keramiky České republiky v loňském roce, si ještě budeme muset počkat. Předpokládá se ale, že pokračuje pozvolné oživování. Za rok 2012 se v zemi vyrobilo skla, keramiky a porcelánu za cca 40 miliard Kč. Ve skle je patrné, jak se za dvacet let zcela změnil poměr mezi designovým a technickým sklem z 55 % / 45 % (1991), na 25 % / 75 % (2012). Rozhlédneme-li se však po Evropě, patříme mezi oázy ruční výroby skla. Co by za zdejší situaci dali skláři z Německa nebo Švédska! Situace zdaleka není růžová spíše neutrálně bílá s tu a tam patrnými růžovými pigmentovými skvrnami, nezavdává ale důvod k litaniím. Všichni věříme, že rok 2014 bude pro české sklo, keramiku, porcelán a bižuterii dobrým obdobím. Schopných lidí v oboru na to má jistě dost. A pokud nedostanou větší prostor ti, kteří místo investic do nových výrobků a technologií dávají přednost nekalé konkurenci kopírování a cenovému podbízení nemusíme se o osud našeho průmyslu skla a porcelánu strachovat. Zvýšenou pozornost je ale jistě nutné věnovat odbornému vzdělávání. Místo rušení škol a tím celého edukačního systému, který nám závidí celý svět nově definovat jejich smysl a poslání tak, aby zůstaly naší nespornou konkurenční výhodou před zahraničím. K tomu je zapotřebí nejen vstřícnosti škol, ale i firem, které by se měly aktivněji zapojit přímo do vzdělávacího procesu. Aby školy věděly, jaké studenty a pro koho mají připravovat. Protože to chtějí slyšet nejen žáci, ale i jejich rodiče. Sklo, keramika, porcelán a bižuterie patří k našim nejznámějším značkám, což si je dobré čas od času připomínat. I proto je tu Sklář a keramik, aby se to vědělo nejen v zahraničí, ale také u nás doma. Skláři a keramici, děkuji Vám za přízeň a těším se na další společný ročník! PhDr. Petr Nový Šéfredaktor

4 Table of contents 1 2 / 2014 Sklář Studies 3 František Novotný The Homogeneity of Glass and Glass Flow 3 Vlastimil Hotař, Petra Rydvalová, Petr Nový, Irena Novotná 7 Transformation of Czech Glass and Jewellery Industry in Last 22 Years Trenda and Actualities 15 Safina published an analysis of the market with precious metals 15 in the fourth quarter of 2013 Glass from the printer is a reality, but human hearth (yet) not 16 Pilsner Urquell bottle designed by Lars Kemper received another award 16 Short News 17 Home News years of the Secondary School or Applied Art in Uherské Hradiště 26 Successful year of Jaroslav Bejvl and Preciosa Lighting company 29 RAKO presented its new range of products for Novak Djokovič won a trophy made by Lasvit company 30 Short News 31 Czech Glass Society 33 ČSS Annual Report Kaleidoscope - 90 years of Sklář a keramik / Exhibitions and Competitions 40 The 6 th International Exhibition of Glass and Jewellery in Jablonec 40 The exhibition Waldemar Fritsch 41 and his time in the Art Gallery in Karlovy Vary Glass Excellence IX. Lucia Sokolová Mimicry 42 Short News 42 Tips on the current exhibitions 43 Anniversaries and jubilees 44 Glass artist Pavel Hlava ( ) 44 Czech Glass Society congratulates to its members 45 Forthcoming Events 46 The 8 th Int. Conference Borate Glasses, Crystals and Melts 46 & Int. Conference Phosphate Glasses Pardubice 2014 Czech and Slovak Conference on Glass, Žďár nad Sázavou Sklář a keramik Index 1 12/ a keramik 1 2 / 2014 roč./vol. 64 Odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie ISSN X Vychází 6x ročně (dvojčísla) Evid. č. MK ČR E 2919 Vydává / Publisher Vydavatelství České sklářské společnosti, s.r.o., Středová 1767/17, Teplice, IČ: Šéfredaktor / Editor in chief PhDr. Petr Nový Redaktorka a jednatelka společnosti Executive editor Ing. Miroslava Kohlíčková Recenzenti / Reviewers prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc. Ing. Jiří Koucký, CSc. Redakční kruh / Editorial board doc. Ing. Stanislav Kasa, CSc. Ing. Jiří Koucký, CSc. doc. Ing. Jaroslav Kutzendörfer, CSc. Antonín Langhamer prof. Ing. Marek Liška, DrSc. Ing. Greta Nováková Ing. Josef Smrček, CSc. Redakční rada / Editorial staff Ing. Ivan Berka Ing. Luboš Dietz Rudolf Hais prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc. prof. Ing. Lubomír Němec, DrSc. doc. Ing. František Novotný, CSc. Ing. Karel Pavlík Ing. Magda Purkrábková Ing. Sylvie Sázavová, CSc. Ing. Jaroslav Stoklasa, Ph.D. Ing. Aleš Svítil, předseda Ing. Jiří Zajíc Fotografie / Photos Sklář a keramik není-li uvedeno jinak Sklář a keramik unless otherwise stated Grafika a sazba / Graphic arrangement David Matura / Tisk / Printed by Macek a Kusala, U Rybníka 11, Jablonec n. N. Redakce / Editor s Office SNP 21, Jablonec nad Nisou Tel.: sklarakeramik@seznam.cz Administrace a předplatné Aministration and subscription Ing. Miroslava Kohlíčková Středová 1767/17, Teplice Tel.: miroslavakohlickova@seznam.cz č. ú /0800 ČS Teplice Inzertní agentura / Advertisement agency Ing. Greta Nováková Johančina 3251, Teplice Tel./Fax: Mobil: g.novakova@volny.cz Partneři časopisu Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR / Slovenská sklárska spoločnosť Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Otiskování článků jen se svolením redakce při zachování autorských práv. Uzávěrka 1 2 Do tisku Uzávěrka

5 Homogenita skla a proudění skloviny The Homogeneity of Glass and Glass Flow František Novotný VŠCHT Praha, Ústav skla a keramiky, frantisek.novotny@vscht.cz Příspěvek se zabývá homogenitou skloviny. Na začátku poukazuje na důležitost homogenity skla a dále se zabývá definicí a velikostí nehomogenity. Uvádí jak termodynamické měřítko nehomogenity tak také praktické hodnocení nehomogenity. Dále uvádí nejčastější typy nehomogenit ve skle a mechanismy jejich vzniku. Z homogenizačních dějů se věnuje především proudění. Difuze, která není předmětem příspěvku je jen letmo zmíněna. Velká pozornost je věnována deterministickému a chaotickému proudění. Typ proudění charakterizuje Ljapunovův koeficient. Příspěvek uvádí jak příklady chaotického proudění tak také deterministického proudění ve skle. This paper deals with the homogeneity of glass. At the beginning highlights the importance of homogeneity of glass and addresses the definition and size of inhomogeneities. Indicates both the thermodynamic scale inhomogeneities as well as practical assessment inhomogeneity. It also states the most common types of inhomogeneities in the glass and the mechanisms of their formation. The homogenization processes is primarily devoted to flow. Diffusion, which is not the subject of this paper is only briefl y mentioned. Great attention is paid to deterministic and chaotic flow. Type of flow is dependent on the coefficient of Lyapunov. The paper presents examples of chaotic flows as well as deterministic flow in glass. Úvod Motivací předkládané práce je praktická zkušenost s chováním skloviny obsahující šlíry, to je sklovinu jiného chemického složení než má základní sklovina. Tento proces neodpovídá vztahům, které jsou uváděny v chemickém inženýrství. Tam se sledují dva cíle: Získat kapalinu s co nejméně kolísajícím složením a při míchání se vyvarovat přechodnému zvýšení koncentrace některé složky z důvodů zamezení nežádoucí chemické reakce. Stupeň homogenity se určí tak, že se změří koncentrace v souboru bodů a výsledky se statisticky zpracují. Praktické zkušenosti sklářů ukazují, že při homogenizaci skloviny je vše jinak. Po utavení, vyčeření a homogenizaci nastupuje fáze sejití skloviny v chemickém inženýrství neznámá. Se sklovinou po sejití se musí nakládat velice opatrně. V úvahu nepřipadá, že bychom do skloviny nějak nešetrně hrábli. Okamžitě bychom nadělali nežádoucí šlíry. V případě skloviny je uvedený způsob stanovení homogenity nepoužitelný. Existují sice postupy k vyjádření homogenity, jako např. unit of homogeneity index, critical quantity a další, které jsou objektivně měřitelné ale ani ony nevyjadřují přesně to co potřebujeme. Většinou se proto na přesné vyjádření resignuje a určí se pouze kvalita produktu. Praktici pak ztrácejí důvěru v teoretický popis, ale nic není praktičtějšího, než dobrá teorie. Cílem práce je navrhnout teoreticky odůvodněné stanovení takového aspektu homogenity, které by korespondovalo s požadavky výroby. Nehomogenita ve skle Nehomogenity patří vedle bublin a neprotavů k hlavním problémům při tavení skla. Nehomogenity mohou pocházet z kmene (tzv. medovina ), žáromateriálu ( kočičí škráb ), tavicího procesu (odtěkání) atd. Nejčastěji se setkáváme s tím, že ve skle jsou oblasti nestejného chemického složení, lišící se indexem lomu. Nehomogenita ve skle je proto zpravidla vidět, a proto je považována za vadu [1, 2]. Napřed je třeba definovat co přesně nehomogenitou rozumíme, a především, jak posuzujeme míru nehomogenity a vyjasnit, co přesně homogenizací sledujeme. Na obr. 1 vidíme oblast nehomogenního skla, která je prakticky celá prostoupená větší, či menší nehomogenitou. Nehomogenity nemusí být vždy vidět, někdy se projeví teprve při loužení skla v chemických činidlech. Na obr. 2 je vzorek skla, na kterém se vytvořil reliéf, mapující chemickou nehomogenitu (zirkoničitou šlíru). Zde se nehomogenita projevuje pouze v přesně vymezených oblastech (rotace trubky). Míra nehomogenity Jak ukázaly předchozí dva příklady, nehomogenity mohou být různé. U vícesložkových skel může kolísat obsah kterékoliv složky, takže přísně vzato je nehomogenita mnohostranná a nelze ji vyjádřit jedinou hodnotou. Z praktických důvodů však bereme za míru homogenity kolísání některé vlastnosti skla, nejčastěji indexu lomu, bez ohledu na to, čím je způsobeno. Byla navržena různá praktická měřítka homogenity jako např. [3, 4] unit of homogeneity index, critical quantity, reprezentativní vzorek a další, vycházející z pro- Sklář a keramik 1 2 /

6 Obr. 1 Nehomogenní sklo Obr. 2 Sklo s nehomogenitami vozu. Zde ukážeme odvození fyzikálně opodstatněného měřítka homogenity. Na obr. 3 je schematicky vyznačeno kolísání hodnoty dané vlastnosti po nějaké dráze v nehomogenní oblasti kolem průměrné hodnoty. Z této křivky můžeme odvodit míru nehomogenity Cooper [5] vyjádřil míru nehomogenity jako sumu všech ploch, ohraničených nulovou osou a zmíněnou křivkou. Toto pojetí se zdá být samozřejmé, protože více odchylek s větší plochou odpovídá nehomogennějšímu sklu. Představme si kolísání složení třeba tak, že kolísá ph prostředí, například tak, že kladné odchylky od průměru představují kyselost a záporné alkalitu prostředí. Potom Cooperem definovaná veličina míry nehomogenity vyjadřuje počet molů kyseliny a zásady, které se musí zneutralizovat aby bylo dosaženo všude stejné, neutrální hodnoty ph. Ovšem Cooperovo pojetí má jednu velkou slabinu. Nerozlišuje zda je křivka rozkolísaná do mnoha úzkých odchylek, nebo zda se jedná o plynulý stoupavý/klesavý trend. A to je pro homogenitu skla podstatné. Protože u skla vadí především to, co je vidět. A plynulou změnu indexu lomu na skle nevidíme, kdežto rozkolísání indexu lomu je dobře patrné. Zcela odlišný přístup má Pojman [6]. Pro něj je mírou nehomogenity veličina hustota volné energie nehomogenity pole, odvozená v práci Cahna [7]. Zde je ukázáno, že volná energie nehomogenního systému o objemu V je dána vztahem: F = N V V [f 0 + ( c) 2 ]dv, (1) volná energie nehomogenního systému f = f 0 + k ( c) 2, (2) hustota volné energie nehomogenity pole Hustotu volné energie nehomogenity pole můžeme považovat za termodynamicky odvozené měřítko nehomogenity. Pro její experimentální stanovení můžeme také vyjít z hodnot uvedených na obr. 3. Tato data však musíme zpracovat zcela jinak, než Cooper. Výhodou nehomogenity definované z gradientu koncentrace je její objektivnost, která se projeví v souvislosti různých jevů, vyplývajících z nehomogenity. V objem systému F volná energie nehomogenního pole N V počet molekul v jednotce objemu f 0 hustota volné energie v homogenním systému f hustota volné energie nehomogenního pole c gradient koncentrace parametr, který, obecně, může být závislý na teplotě a koncentraci, ale pro běžné řešení je konstantní Kortewegovo napětí Jedním z dějů, souvisejícím s hustotou volné energie nehomogenity pole je Kortewegovo napětí [8, 9, 10]. P n P t = k ( c) 2, (3) Kortewegovo napětí P n tlak působící kolmo ke koncentračnímu gradientu P t tlak působící tečně k povrchu konstantní koncentrace k konstanta c koncentrace klíčové složky Kortewegovo napětí se projevuje pohybem kapaliny jako tzv. Marangoniho proudění, někdy nazývané proudění dynodálních párů. Velmi dobře je Marangoniho proudění vidět například v žárovém mikroskopu při interakci tavenin různého složení. Jak je vidět z rovnice (3), uplatňuje se zde obdobně jako v rovnicích (1) a (2) kvadrát gradientu koncentrace. Lom paprsku Dalším dějem ve kterém se uplatňuje gradient koncentrace je průchod světla sklem. Nehomogenity mohou způsobovat lom paprsku a jeho odraz. Šíření paprsku v prostředí s proměnným indexem lomu jednoznačně (11) popisuje paprsková rovnice d n 2 r = n n ds. dr 2 ds paprsková rovnice 1 R = d2 r ds 2 (5) dr ds poloměr zakřivení dráhy paprsku dr ds (6) směr paprsku (4) n index lomu r polohový vektor s parametr, který parametrizuje trajektorii křivky obloukem pomocí její délky R poloměr křivosti v daném bodě Podle rovnice (4) poloměr zakřivení dráhy paprsku závisí na gradientu indexu lomu a na vzájemné orientaci směru paprsku vzhledem ke směru gradientu indexu lomu. Předpokládáme, že změny Obr. 3 Kolísání sledované hodnoty v řezu sklovinou 4 Studie

7 indexu lomu jsou způsobeny změnami koncentrace. Vysokým gradientům koncentrace odpovídají vysoké gradienty indexu lomu. Z vysokých hodnot gradientu indexu lomu a rychlých změn směru gradientu plyne velké zakřivení paprsku a z toho plynoucí viditelnost nehomogenit. Paprsková rovnice má složitější strukturu, než vzorec pro hustotu volné energie nehomogenity pole nebo pro Kortewegovo napětí. Mimo gradientu indexu lomu se v ní uplatňuje vzájemná orientace gradientu indexu lomu a směru paprsku. Přesto můžeme konstatovat, že lom paprsků, čili viditelnost nehomogenity, nastává především v důsledku gradientu potažmo gradientu koncentrace indexu lomu. Odraz paprsku Někdy se šlíra tak výrazně liší svým chemickým složením a je tak ostře ohraničena, že na jejím povrchu dochází k odrazu. Může být pozorován totální odraz světla. Odraz světla na rozhraní se řídí Fresnelovými rovnicemi. Pro kolmý dopad světla na rozhraní platí: R = n n 1 2 n 1 + n 2 Fresnelova rovnice 2 (7) n 1 index lomu prvního prostředí n 2 index lomu druhého prostředí R reflexe rozhraní Reflexe je v podstatě dána kvadrátem rozdílu indexu lomu. Ale vzhledem k tomu, že rozhraní mezi sousedními oblastmi není nekonečně tenké, ale má konečnou tlouštku, jedná se také o kvadrát gradientu koncentrací, obdobně jako v předchozích případech. Režimy proudění Obr. 4 Režimy proudění Pro homogenizaci skloviny se využívá proudění (probíhající difúze není předmětem tohoto příspěvku). Do agregátu jsou instalována různá míchadla, homogenizační buňky, homogenizátory, bubling, elektrody atd., jejichž účelem je způsobit takové proudění, aby se sklovina homogenizovala. Otázka je, jaký režim proudění je pro homogenizaci nejvhodnější. V úvahu připadající režimy proudění jsou na schematu obr. 4. Základní rozdělení režimu proudění je v závislosti na hodnotě Reynoldsova čísla na turbulentní a laminární. Ve sklářské výrobě panují takové podmínky, že proudění skloviny je vždy laminární. Laminární proudění však může být buď deterministické, nebo chaotické [12]. Kritériem, které rozhoduje o režimu proudění je Lyapunovův (Ljapunovův) exponent. Obvykle se označuje nebo Ly. Lyapunovův exponent je veličina, která charakterizuje míru rozbíhání nekonečně blízkých trajektorií a určuje předvídatelnost systému. Pozitivní exponent je známka toho, že systém je chaotický. Lyapunovův exponent je definován následovně: 1 Z(t) = lim lim ln t Z 0 0 t Z 0 (8) Ljapunovův exponent t čas Z 0 počáteční odchylka mezi trajektoriemi Z(t) konečná vzdálenost mezi trajektoriemi Proudění ve sklářské peci Je vždy laminární a může být buď deterministické nebo chaotické. Deterministické proudění lze pozorovat ve zvláštních případech, jako například při průchodu šlíry kolem řady míchadel, ve válcovém homogenizátoru, nebo při průchodu skloviny plavicí lázní Float. Poslední případ můžeme demonstrovat na obr. 5. Na tomto obrázku je zobrazen vzorek skla (3 x 3200 mm), uříznutý přes celou šířku tažicí linky Float. Opticko-elektronickou cestou byl snímek upraven na obrázek daného formátu. Je vidět, že v okamžiku nátoku byly proudnice skla chaoticky promíseny. Po nátoku na cínovou lázeň se však již proudnice nemísily, ale těleso skla bylo plynule roztaženo do tabule skla uvedených rozměrů. Obraz chaotického proudění tedy zůstal díky deterministickému proudění zachován až na řezací linku. Jaké proudění je tedy ve sklářské peci žádoucí deterministické nebo chaotické? Záleží na okolnostech. Deterministické proudění uhladí sklovinu, všechny nehomogenity se srovnají do stejného směru a vytahují se do tenkých vláken nebo vrstviček. Chaotické proudění zase intenzivněji homogenizuje, způsobuje překřížení proudnic. Obr. 5 Tabule skla Float 3 mm x 3200 mm Sklář a keramik 1 2 /

8 Metody měření homogenity Zjišťování míry homogenity se provádí různými metodami. Nejčastějším důvodem je zajistit, aby na skleněném výrobku nebyly vidět šlíry. Lidské oko je velmi citlivé na rozdíly indexu lomu. Podle Dvořáka [13] je při pohledu proti vhodně strukturovanému pozadí (v imerzi) postřehnutelná změna indexu lomu , což odpovídá odchylce 0,003 % ZrO 2, nebo 0,025 % SiO 2, nebo 0,1 % Al 2 O 2. Bartuška [14] uvádí, že je viditelný gradient indexu lomu 10-5 mm -1, což odpovídá kolísání složení o 0,1 % hmot. Oko vidí ze vzdálenosti 25 cm šlíru 0,1 mm silnou. Pro kvantitativní posouzení se používá objektivních metod i různých pozorovacích pomůcek a srovnávacích standardů. Existuje řada metod studia šlír: podle tvaru, totální odraz, zbytkové napětí v okolí šlíry, lom světla na rozhraní šlíra-sklo, zviditelnění šlír pomocí interference a zástinu, určení gradientu indexu lomu, leptání šlír, mletí a separace v těžkých kapalinách, Beckeho linka, zebra test, šlírová metoda, metoda fázového kontrastu, metoda střihové interferometrie, interference použítím Mach Zehnderova interferometru s laserovým zdrojem, holografická interferometrie, střihová holografická interferometrie, prostorová filtrace obrazu, které jsou mimo rámec tohoto příspěvku. Ke zkoumání homogenity je také možno využít hustoty. Kolísání hustoty indikuje kolísání homogenity. K měření rozdělení hustoty ve vzorku se používá separace drti skla v těžkých kapalinách. Další vlastnost, které je možno využít ke zkoumání homogenity je křehkost skla. Sklo je podrceno, sítováno a sledováno složení frakcí. Existuje korelace mezi křehkostí a nehomogenitou. Šeljubského metoda Za objektivní metodu měření homogenity můžeme považovat metodu podle Šeljlubského. Princip metody spočívá v tom, že sklo se standardizovaným způsobem podrtí a drť se zalije kapalinou se stejným indexem lomu (Christiansenův filtr). Pokud není sklo homogenní dochází na hranicích zrn k odrazu a lomu což snižuje světelnou propustnost filtru. V praktickém provedení se filtr postupně ohřívá za současného měření propustnosti. Ohříváním se mění index lomu kapaliny a přibližuje se indexu lomu skla. Tím se zvyšuje světelná propustnost filtru do maxima, kdy jsou indexy lomu nejvíce vyrovnány. Dalším ohřevem se zase indexy lomu od sebe vzdalují. Pro výrobu průhledných laminátů je nutný shodný index lomu pryskyřice a skla. Aby nebyl laminát nežádoucím způsobem zabarven, musí být shoda indexu lomu pro více vlnových délek. Laminát je tedy také Christiansenovým filtrem. Závěry Nehomogenita skla je specifická tím, že je viditelná. V podstatě nevadí pozvolná nenáhlá změna složení, protože ta je prakticky neviditelná. Domníváme se, že nejvhodnější mírou nehomogenity je veličina volná energie nehomogenity pole. Jedná se o veličinu, odvozenou z termodynamických úvah, vyjadřující odchylku daného pole od homogenity. Výhodou nehomogenity definované z gradientu koncentrace je její objektivnost a současně praktická užitečnost, protože je také mírou toho, jak moc bude daná nehomogenita na výrobku vidět. Homogenizace skloviny může probíhat buď v režimu deterministického proudění nebo v režimu chaotického porudění. Deterministické proudění uhladí sklovinu. Všechny nehomogenity se srovnají do stejného směru a vytahují se do tenkých vláken nebo vrstviček. Když takovouto nehomogenitu krátce prohrábneme, zvýší se v této oblasti gradienty koncentrace a vzniknou výrazně viditelné šlíry, které výrobek kazí. Chaotické míchání je účinnější, neboť se sousední podíly od sebe nevzdalují jenom rozdílem rychlostí, ale i směrů. Bude tedy rychleji likvidovat nehomogenitu, počítanou podle Coopera. Chaotické proudění je žádoucí v případě intenzivní homogenizace, kdy nevadí přechodné zhoršení volné energie nehomogenity pole. Naopak pro finální operace je naprosto nevhodné. LITERATÚRA: 1] Novotný F.:, Míchání a homogenizace skloviny, XIII. mezinárodní konference Sklářské stroje, Liberec (2012). 2] Smrček A. a kol.: Tavení skla, Česká sklářská společnost, ISBN ] Pincus A.G., Davies D.H.: Batching In The Glass Industry, New York (1981), s. 52; Manring W. H., Bauer W. C.: Solid- Solid Mixing Efficiencies (1964). 4] Křesťan, Přednáška při příležitosti přejímání Sklářské ceny, Luhačovice (2006). 5] Cooper A.R.: Mixing and Flow in Glass Tanks, Journal of the American Ceramic Society 42 (2) (1959), s ] Pojman J.A., Chekanov Y., Masere J., Volpert V., Dumont T., Wilke H.: Effective interfacial tension induced convection in miscible fluids, , American Institute of Aeronautics and Astronautics. 7] Cahn J.W., Hilliard J. E.: Free Energy of a Nonuniform System. I. Interfacial Free Energy, J. Chem. Phys. 28 (258) (1958). 8] Roušar I., Nauman E. B.: A Continuum analysis of surface tenzion in nonequilibrium systems, Chemical Engineering Communications 129 (1) (1994). 9] Bessonov N., Volpert V.A., Pojman J. A., Zoltowski B. D.: Numerical simulations of convection induced by Korteweg stresses in miscible polymer-monomer systems, Microgravity sci. technol. 17 (1) (2005). 10] Chen C-Y., Meiburg E.: Miscible displacements in capillary tubes, Influence of Korteweg stresses and divergence effects, Physics of Fluids 14 (7) (2002). 11] Volfová A., Novák J.: Numerická analýza šíření světelných paprsků v izotropním optickém prostředí, ČVUT Praha Fakulta stavební, katedra fyziky (2007). 12] wikipedia.org/wiki/lyapunov_exponent 13] Dvořák V.: Homogenita skloviny a homogenizační systémy, Sklář sa keramik 49 (11) (1999). 14] Bartuška M.: Vady skla, Praha (2001). Lektor: Prof. Ing. Marek Liška, DrSc. 6 Studie

9 Proměny českého sklářství a bižuterního průmyslu za posledních 22 let Transformation of Czech Glass and Jewellery Industry in last 22 Years Vlastimil Hotař 1, Petra Rydvalová 2, Petr Nový 3, Irena Novotná 1 Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra sklářských strojů a robotiky, vlastimil.hotar@tul.cz 2 Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta, Katedra podnikové ekonomiky a managementu, petra.rydvalova@tul.cz 3 Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, petr.novy@msb-jablonec.cz Předkládaný článek se zabývá analýzou stavu českého sklářství a bižuterního průmyslu, kterou autoři zpracovali v rámci studie pro Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Pro její realizaci byla využita data z vlastního jednorázového dotazníkového šetření vybraných oborových firem, školství, data z ČSÚ a především z Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. Cílem článku je podání souhrnné informace odborné veřejnosti o stavu ve sklářském průmyslu ČR. Text se zabývá změnami za posledních 22 let a hodnotí stav českého sklářského a bižuterního průmyslu v tomto období. Zabývá se také možnými dopady konce sklářských firem, současným stavem, vzdělávacím systémem, inovacemi a perspektivami sklářství v ČR. Volně navazuje na již uvedené články v tomto časopise, které se zabývají krizemi a konjunkturami ve sklářském průmyslu v letech 1700 až 1948 a vývojem sklářství v době socialismu [1, 2]. This article deals with analysis of Czech glass and costume jewellery industry. It was processed at the request of the Confederation of Industry of the Czech Republic. Data from single questionnaire of chosen specialized companies, Czech Statistical Office and finally data acquired from the Association of the Glass and Ceramic Industry of the Czech Republic were used in this article. The aim is a presentation of summary information about the glass in the Czech Republic to professional public. Text occupies with the glass and costume jewellery industry transformation in last 22 years. It also evaluates current state of Czech glass industry, possible impacts of the failure of several glass companies, educational system, innovations and future perspectives of glass industry in the Czech Republic. The text is a loose sequel of previous articles published in this journal, which were dealing with crisis and booms in a glass industry during years and trends during socialism [1, 2]. V prvním čísle Skláře a keramika v roce 2011 vyšel článek s názvem Perspektivy českého sklářství [3]. Článek hodnotil stav českého sklářství od roku 1991 do roku 2009 v kontextu s historií a budoucností. V tu dobu mělo české sklářství za sebou nejhorší rok z pohledu statistických dat, rok Od té doby vykázalo české sklářství růst po dvou po sobě následujících letech. Následující text se o uvedený článek opírá a doplňuje informace z rozsáhlé analýzy sklářského průmyslu s názvem: Ekonomický, sociální a kulturní význam sklářského a bižuterního průmyslu v České republice [4]. Vývoj českého sklářství v posledních letech byl analyzován především na základě výroč ních zpráv Asociace sklářského a kera mického průmyslu České republiky [5] z let 2001 až Je vcelku obtížné definovat co je české sklářství. Jsou to firmy vlastněné výhradně českým kapitálem? Ve vyloženě českém vlastnictví je většina malých firem, několik středních a z velkých jen firma Preciosa, ostatní výrobci jsou vlastněni buď nadnárodními společnostmi, nebo za nimi stojí zahraniční kapitál. Globalizace v tomto ohledu české sklářství jednoznačně zasáhla. Tuto situaci ovšem nelze vnímat jako špatnou. Většina firem by bez začlenění do silné nadnárodní skupiny nebo bez silného kapitálu v současné situaci globální konkurence stěží obstála. Do českého sklářství je vhodné a jednodušší zahrnout všechny firmy na území České republiky, i proto, že produkci realizují především čeští zaměstnanci, kteří tak dávají do výroby část svého know-how. Jak bude ukázáno na následujícím textu, náplň práce dnešních českých sklářů se za poslední dobu velmi změnila. 1 České sklářství se změnilo Do sklářského průmyslu obecně patří celá škála výrobků a hlavně polotovarů, které jsou následně používány k dalšímu zpracování. Jejich využití je velmi rozdílné a s trochou nadsázky lze říci, že kromě základního principu technologie výroby, společných základních surovin a z toho vycházejících vlastností, často tyto produkty nic jiného nespojuje. Výrobky ze skla mají rozdílné využití a také diametrálně odlišné trhy. Uplatnění na trzích vyžaduje jiné marketingové nástroje i přístupy. Mimo jiné proto je ve statistikách Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky [3] sklo rozděleno do několika tzv. agregací. Pro pochopení změn je možné tyto agregace rozdělit do dvou skupin z pohledu jejich uplatnění: Sklo technického charakteru: tyto produkty jsou především polotovary pro další zpracování nebo součásti zařízení, jejich výroba je charakteristická vysokým podílem automatizace. Patří sem ploché sklo, obalové sklo, skleněná vlákna a ostatní sklo zahrnující laboratorní a laboratorní přístrojové sklo, technické kuličky, skleněné průmyslové aparatury, Sklář a keramik 1 2 /