Věda. Nové pohybové zákony těles na orbitě Objev byl původně publikován na webu od roku 2002 do února 2009 pod titulkem

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Věda. Nové pohybové zákony těles na orbitě Objev byl původně publikován na webu od roku 2002 do února 2009 pod titulkem"

Transkript

1 Nové pohybové zákony těles na orbitě Objev byl původně publikován na webu od roku 2002 do února 2009 pod titulkem Šest kvantových zákonů těles na orbitě K objeveným vzorcům zákonů nebylo věcných připomínek ani od AV ČR jako přirozeného oponenta objevených vzorců. Po řadě urgencí mi ústy předsedkyně Doc. RNDr. Heleny Illnerové, DrSc. sdělila AV ČR dopisem ze dne , z nějž cituji : Po opětovném ověření celé věci a dosavadní korespondence s Vámi musím konstatovat, že odborníci z fyzikálních pracovišť Akademie věd ČR, kteří se s Vašimi texty seznámili, k ním vesměs mají zásadní výhrady. Já sama, ani žádna oficiální instituce, nemůže v záležitosti této povahy rozhodovat. Vůči uvedené dezinformaci jsem se ohradil dopisem ze dne , zaslaném paní předsedkyni, cituji podstatnou část: Tato skupina anonymů nemá za dva roky věcnou připomínku k objeveným vzorcům, ale jak se zmiňujete, nějaké zásadní připomínky. Určitě jsou zásadně existenční, vázané na uznání jejich odbornosti, kterou jste jim bianko šekem potvrdila. Anonymní odborníci, jak mi sdělujete, označili vzorce Šesti kvantových zákonů těles na orbitě za texty, což je věcně nesmysl. Záznam matematického projevu není text, ale vzorec. Na dopis s věcnými námitkami už z AV ČR neodpověděli Obr. 1. Pohyb po elipse dle Keplera, empiricky, podle obecně známých skutečností poplatné tehdejším technickým prostředkům k pozorování kosmu. Základním nedostatkem je účelová prezentace eliptické dráhy, obr. 3, jako souhry anomálií odchylek od nedefinované skutečnosti. Zásadní odchylkou od skutečnosti je r, symbol poloměru pro vzdálenost u elipsy dané průvodičem p, a opsaný kruh o poloměru a se středem uprostřed elipsy atd. RNDr. Pavel Andrle, CSc. v knize Základy nebeské mechaniky příslušný odstavec (2,31) výstižně nazval: Srovnání pohybu po elipse s nerovnoměrným pohybem kruhovým. Gravitace ani Keplerovy zákony nerovnoměrný kruhový pohyb nedovolují není zde dodržen konstantní kinetický moment satelitu plošná rychlost, obr. 2. Ekvivalentem každé eliptické dráhy je kruhová dráha o poloměru a velké poloosy. Obě dráhy mají stejnou dobu oběhu T. Jen dva body na eliptické dráze kosmického tělesa odpovídají teorii gravitace; u Země je to bod jarní a podzimní rovnodennosti o dostředivém zrychlení (g). Schéma eliptické dráhy satelitu obecně dle skutečnosti je na obr. 2. Princip, který lze nazvat kvantovým, má platnost pro každou dráhu satelitu, protože satelit se řídí Keplerovými pohybovými zákony a jejich dodatky II., IV., V. a VI., nikoli teorií gravitační síly. Satelit je na trvalé kvantové dráze s vysokou přesností, kterou změní jen skokem na jinou dráhu při střetu s jiným kosmickým tělesem. Těleso na své dráze trvale přesně mění délku průvodiče p a svou rychlost v, při zachování konstantní hybnosti pasivní hmoty m satelitu. Stávající nebeská mechanika stojí na známých poznatcích opírajících se o stovky let staré práce o pohybu po elipse, 34 Obr. 2. Obr. 3. Vztah mezi pravou a excentrickou anomálií

2 Vzdálenost r z obr. 3 je pak účelově zaměňována za průvodič p, viz ukázka z Wikipedie: Pro odvození velikosti radiálního zrychlení můžeme předpokládat, že těleso se kolem centra sil pohybuje po kružnici. Při rovnoměrném kruhovém pohybu, který pozorujeme v důsledku konstantnosti plošné rychlosti, se centrum nachází ve středu křivosti dráhy. Radiální zrychlení je tedy totožné s dostředivým zrychlením a má velikost kde T je oběžná doba. Podle třetího Keplerova zákona platí T 2 = Cr3, kde C je konstanta. Zrychlení lze pak zapsat ve tvaru, kde k je konstanta platná pro všechny planety. Síla, kterou působí Slunce na planetu, má velikost kde m je hmotnost planety. Planeta však zároveň podle třetího Newtonova zákona působí na Slunce stejně velkou silou, kde M je hmotnost Slunce. Z rovnosti dostaneme. Položíme-li, dostáváme Newtonův gravitační zákon ve známém tvaru tím je zrychlení satelitu na průvodiči p eliptické dráhy chybně na poloměru r dle obr. 3, přitom přesnou hodnotu zrychlení satelitu f dává IV. zákon, dostředivé zrychlení satelitů f = K 2 : p 3. Dále. Z Keplerovy konstanty k, která je v m 3 s -2, se dle Newtonových hypotéz nazývaných zákony mylně stane hmota m v kg, přičemž sám autor tvrdil, že planety se pohybují jakoby na ně působila ona síla, ale zde hypotézy nevytvářím. Šest pohybových zákonů těles na orbitě I. Keplerův zákon Dráha každé planety je elipsa, v jejímž jednom ohnisku je centrální těleso. Fundamentálním zákonem oběžné dráhy těles na orbitě je druhý Keplerův zákon, vyjádřený v základních jednotkách délky m a času s. Nahrazuje obecný vzorec ploch, kde je průvodič p chybně označován symbolem poloměru r. II. zákon dráhové konstanty (v podstatě Keplerova plocha za sec.) Dráhová konstanta oběžnice K je dána součinem délky průvodiče p násobeným okamžitou rychlostí oběžnice v : K= p.v = konstanta dráhy (kinetický moment) rozměr konstanty K je v m2 s -1 Pro Zemi platí: K z = 4, m 2 s -1 III. Keplerův zákon Čtverce oběžných dob dvou planet jsou ve stejném poměru jako třetí mocniny velkých poloos jejich drah. T 2 : T 2 1 = a3 : a 3 1 a 3 : T 2 = známá konstanta IV. zákon, dostředivé zrychlení satelitů Velikost dostředivého zrychlení f oběžnice na průvodiči p dráhy, je dána podílem druhé mocniny její dráhové konstanty K 2 dělené třetí mocninou délky průvodiče p 3. f = K 2 : p 3 V. zákon aktivní hmoty centrálního tělesa Velikost aktivní hmoty tělesa M v ohnisku eliptické dráhy oběžnice, je dána podílem druhé mocniny dráhové konstanty K 2 dělené středním průvodičem a dráhy. M = K 2 : a = (2π : T). a 3 = GM starý vzorec Centrální konstanta tělesa rozměr aktivní hmoty tělesa je v m 3 s -2 Z toho aktivní hmota Slunce M s = K z 2 : a = 1, m 3 s -2 = známá konstanta GM s VI. zákon volného pádu Zrychlení volného pádu g (tíhové), je dáno aktivní hmotou tělesa M, dělenou čtvercem vzdálenosti r 2 g = M : r 2 Pomoci dráhové konstanty tělesa lze získat z druhého zákona K = v.p nekonečné množství rychlostí v na každém jejím průvodiči p. Pro kontrolu zákona můžeme použit hlavní průvodiče Země: Dráhová konstanta Země K z = 4, m 2 s -1 známe střední průvodič a z = 1, m a rychlost na středním průvodiči v s : v s = K z : a z = 4, m 2 s -1 : 1, m = 29784,691ms -1 35

3 Rychlost Země v perihéliu na průvodiči p min = 1, m v max = K z : p min = 30290,458 ms -1 Rychlost Země v apogeu na průvodiči p max = 1, m v min = K z : p max = 29294,458ms -1 Dnes uvedené rychlostí nelze tak lehce stanovit, jelikož publikované hodnoty jsou nepřesné. Pohyb satelitů probíhá v konzervativním poli volného pádu g, tvořeném aktivní hmotou M centrálního tělesa dle VI. zákona volného pádu, a nejde tedy o gravitační zrychlení chybí zde hmota m. Na to přišel i Newton. Z třetího Keplerova zákona znal konstantu GM = v m 3 s -2, která se používá dodnes, a tím i vzorec g = G M : r 2. Matematickým trikem, pomocí χ o rozměru m 3 s -2 kg -1, tedy opticky zrušil aktivní hmotu v m 3 s -2 v GM, z níž se takto stala hmota m v kg -1. Obecně se neví, že od dob Newtona je za hmotu kosmických těles m v kg považována jejich aktivní hmota M : χ = m, čili z hrušek jsou nefunkční jablka. Newtonův vzorec gravitačního zrychlení je matematicky stejný, jako VI. zákon volného pádu: g = M : r 2 = χ. m / r 2. Hmota m působí ve vzorci jako matematický trik vyvolávající dojem, že jde o kilogramy a gravitaci, přitom součin χ. m = M má matematický rozměr m 3 s -2 aktivní hmoty tělesa nejsou to kg. Kapa χ přitom znehodnotí výpočty změřených veličin, které jsou na 9 až 10 desetinných míst, dostaneme výsledek jen na 3 desetinná místa. Kapa je nepřesné, protože se měří strunou tíh a pasivní hmoty m k malých kuliček, kopírujících variabilitu tíhy pasivní hmoty Země od oběhu a rotace, ne sílu. Fyzikální vlastnosti aktivní hmoty M tělesa Centrální gravitační konstanta, dnes až na deset míst přesná veličina známá astronomům od dob Keplera, má rozměr v m 3 s -2. Jak nám rozměr říká, není zde hmota m v kilogramech, tedy není gravitační veličinou, ale pohybovými zákony je dána její vlastnost hmoty M vytvářet dle VI. zákona pole zrychlení g volného pádu. a) Množství aktivní hmoty M, v m 3 s -2, znamená velikost tělesa, a je dána V. zákonem M = K 2 : a. Aktivní hmota kosmického tělesa je pohybová veličina soustavy centrální těleso oběžnice nebo lze změřit metodou Cavendish ze zrychlení volného pádu M = g. r 2. b) Aktivní hmota tělesa M vytváří pole zrychlení volného pádu g (tíhy), které je dáno VI. zákonem g = M : r 2. c) Empiricky je místo aktivní hmoty v centru tělesa a je dáno průsečíkem tížnic nebo průsečíkem průvodičů oběžnic. Empiricky to znamená, že velikost objemu aktivní hmoty je jen geometrický bod, stejný pro velké i malé těleso, a nezáleží na množství jednotek aktivní hmoty 1m 3 s -2. d.) Jednotka aktivní hmoty 1 m 3 s -2 je základní fyzikální jednotkou tělesa jako metr a vteřina. Jednotka aktivní hmoty 1 m 3 s -2 je 1, kg, asi dnes pravděpodobně jednotek pasivní hmoty metodou Cavendish měřením síly 1kg = 6, m 3 s -2. Stejnou metodou Cavendish je nutno ověřit převodní součinitel χ, a to měřením zrychlení g volného pádu malých kuliček na velké koule jako stabilní konstantu, namísto měření jejich variabilní tíhy, kdy již třetí desetinné místo není konstantní χ 6, m 3 s -2. Fyzikální vlastnosti pasivní hmoty m Jednotka hmotnosti 1 kg na Zemi představuje obecně tíhu etalonu 1me kp = g. 1kg. Veličina zrychlení g volného pádu, dle VI. pohybového zákona, je proměnná s nadmořskou výškou a zeměpisnou šířkou násobená konstantním množstvím látky me. Tíha není dána gravitační sílou, protože g pochází od aktivní hmoty M. Při měření zrychlení na jednom místě na Zemi absolutním gravimetrem zjistíme, že g je stabilní veličina. Teprve od 10-5 místa se projevuje variace slapového zrychlení gs od Slunce a ostatních kosmických těles. Slapové zrychlení je řádově podobné i na jiných kosmických tělesech.vlastností pasivní hmoty je, že si zachovává hybnost, což podchycuje pohybový zákon dostředivého zrychlení f = K 2 : p 3 Toto zrych- 36

4 jev z kvantové fyziky mikrokosmu jiný spin, jiná tíha tělesa nová rychlost tělesa, jiná tíha). V kosmu se při přechodu tělesa na nový setrvačný pohyb skokem nemění množství pasivní hmoty, ale její tíha. Nový účinek pasivní hmoty m kosmického tělesa je dán v násobcích nebo podílech jednotky tíhy v kp = g.mx, kde zrychlení g je konstantní tíhové zrychlení tělesa a jeho pasivní hmota m v násobcích x. Obecně platí, že pomalé kosmické těleso má značnou tíhu jednotky kg pasivní hmoty v kp, vztaženo k naší jednotce kg a jejím pohybům. lení je v ms -2 a není gravitační silou. Pomoci zrychlení f oběžnice neustále mění svou rychlost v = K : p podle II. zákona. Ke změně rychlosti tělesa (třeba auta) je, jak víme, potřeba vynaložit energii, která zde pro změnu hybnosti chybí. To věděl i Newton, a proto vymyslel gravitační sílu.v daném případě zde není síla, a tím ani energie, ale těleso si zachovává hybnost h = v. m = konstantní. Když těleso mění svou rychlost v, pak jeho pasivní hmota m, měřeno proti pružině, mění svou tíhu. Pro takovou změnu pohybu kosmického tělesa není potřebná energie nemění se jeho hybnost jen rychlost. Tíha není síla, nedá se měřit v Pascalech, ale v kp (kilopondech) proti pružině. Kosmonautika za desítky let neuvedla výsledky ani jediného měření tíhy na jiném kosmickém tělese tímto jednoduchým přístrojem. Je to pochopitelné, neuveřejní přece měření, jehož výsledky neumí vysvětlit. a) Pasivní hmota tělesa m je v jednotkách 1 kg a má etalon v Sévres u Paříže. Kosmické těleso má vždy počet jednotek pasivní hmoty m v kg, odvozený od počtu jednotek aktivní hmoty M převodním součinitelem, dnes 1 m 3 s -2 asi 1, kg. 1 kg na každém kosmickém tělese slouží pro stanovení stejného množství látky. b) Kosmické těleso v absolutním klidu (teoretický stav) má maximální tíhu pasivní hmoty m. Nárazem jiného tělesa získá příkladně rychlost 100ms -1 jeho pasivní hmota m = m.1/100 a zachová svou původní hybnost jen tím, že jeho 1 kilogram = 1 dkg v tíze. Kosmické těleso nemění svůj pohyb působením síly jako v laboratoři, ale střetem s jiným tělesem dojde skokem o kvantum x.ms -1 ke změně rychlostí, ale hybnost pasivní hmoty u sledovaného tělesa se nezmění (známý c) Kosmické těleso v absolutním klidu (teoretický stav) má maximální tíhu pasivní hmoty m, která budí kolem tělesa max. unášivé pole. Aktivní hmota tělesa M budí tíhové pole, pasivní hmota tělesa budí unášivé pole, které způsobuje stačení perihélii oběžnic a unášení celé oběžné soustavy ve směru pohybu centrálního tělesa. Unášivé pole tělesa přenáší také pohyb vnějšího pole na těleso či částici. Rychlé těleso částice má malou tíhu a pasivní hmoty, a tím slabé unášivé pole. Dalším urychlováním částice vnějším polem její tíha a intenzita jejího unášivého pole dále klesá, atd., což je známá skutečnost z mikrokosmu, kde je to mylně přičítáno tomu, že její hmota m při rychlostí světla roste až na nekonečno. d) Výchozím stavem pro ostatní kosmická tělesa je pohybový stav Země, od rotace a oběhu pro stanovení jejích konstantní hybností pasivní hmoty (x.m), a tím jejich tíhy. Důkaz č. I Vývoj planety Země a její tíhy Vývoj naši planety probíhá několik miliard let. Bylo by odvážné tvrdit, že během této doby nedošlo ke změně pohybových parametrů Země v důsledku silných impaktů, z nichž největším mohl být střet s Měsícem. Při silných impaktech došlo ke změně spinu (otáček) či změně kvantové dráhy, stopy na Zemi se zacelily vlivem eroze nebo jsou pod hladinou některého oceánu. Uvedené jevy jsou příčinou změn ve vývoji vegetace a velkých živočichů na Zemi. V permokarbonu tvořily značnou část vegetace ohromné plavuně lepidodendrony o výšce 30 m až 50 m. Obrovité plavuně netvořila pevná dřevina, jakou mají běžné stromy 37

5 smrk, jedle atd., ale měly válec dřeva o průměru cca 1/10 celého kmene, což dle dnešních zkušeností není zárukou pevností kmene tak velkých stromů. Proto dnes existují jen relikty malého vzrůstu, podobně jako u přesliček. Druhou kosmickou katastrofu zaznamenala Země na přelomu druhohor a třetihor, kdy vyhynuly asi tři čtvrtiny dosavadních druhů, a to hlavně velkých vzrůstem, jako dinosauři a jiní. Kosmickou katastrofu podporuje nález neobvykle vysokého procenta iridia mimozemského původu v sedimentech vápence z té doby meteority tohoto prvku obsahují 1000 krát více než zemská kůra. Průvodním jevem kosmické katastrofy na Zemi je dočasné zvýšení objemu prachu ve vzduchu. Nastane pokles teploty a trvalá změna jejího spinu. Nové podmínky způsobí zánik značné části živočichů a vegetace. Tento stav netrvá dlouho, prachová clona se usadí teplota se normalizuje ze semen začnou růst rostliny včetně plavuní a přesliček. V semenech zakódovaný gigantický růst se ovšem dostal do nových tíhových podmínek, které nedovolily ze statického hlediska vyvinout se rostlinám a zvířatům do původní velikosti svých rodičů. Je předpoklad, že by flóra permu a karbonu mohla existovat v podmínkách klimatu deštných pralesů, ale chybí tíha pasivní hmoty Země té doby. Dnes má Země spin den má 24 hod., rychlost bodu na rovníku je 465,12 ms -1 ale příkladně v Permu byla tíha 1 kg pasivní hmoty jen čtvrtinová. Předpokládané pohybové parametry Země v permokarbonu modelová situace Stejná kvantová (oběžná) dráha, spin den 6 hodin rychlost pohybu bodů na rovníku 1853,2 ms -1. Po střetu s kosmickým tělesem klesly skokem otáčky Země na spin den 12 hod rychlost pohybu bodů na rovníku 926,6 ms -1. Když si přiblížíme tuto katastrofu na Zemi a vliv na permskou flóru, koruny obrovitých stromů, včetně vzdušných mas, pokračovaly v setrvačném pohybu rychlostí stovek metrů za vteřinu, protože Země pod nimi se ve skutečnosti zastavila. Všechna pozemská vegetace lehla v jediném okamžiku, o čem svědčí uložení uhelných slojí. Další nepopsatelnou zkázu dovršila voda oceánů, které stejnou setrvačnou rychlostí opustily své břehy a zakryla povalenou vegetaci bahnem. Po katastrofě přizpůsobilo těleso Země svou pasivní hmotu na (m z.2) a tíhu novým podmínkám, kdy kilogram hmoty a plynu měl dvojnásobnou tíhu, ale pasivní hmota m Země si zachovala dřívější hybnost. Samozřejmě, tíha hmoty m p, dřevin, vzduchu a vody byla v permu příkladně jen 0,25 dnešního stavu, což potvrzuje existence plavuní a přesliček, které kvantem změny tíhy už nemohly růst v původní velikosti. Podobným způsobem, na fyzikální bázi, kvůli několikanásobnému přetížení kostry a srdce tlakem krve, vyhynuli v další etapě velicí ještěři. Důkaz č. II Skutečná tíha Slunce jaderná síla Podobnou metodou lze odvodit tíhu Slunce jako jádra soustavy, když vezmeme pohybové parametry Země jako základ tíhy 1 kp jednotky pasivní hmoty 1 kg a celkové hybnosti, která je vždy jednotkou pro porovnání jiných těles. Slunce nemá oběžnou rychlost v os = ms-1 rychlost hmoty Slunce na rotačním poloměru koule 2/5 r v rs = 798,72 ms -1. Rotační rychlost Země na rotačním poloměru koule 2/5r v rz = 186,052 ms -1 Účinek etalonu hmoty 1kg na Slunci od spinu = v rz : v rs = 186,052 ms -1 : 798,72 ms -1 = 0,2329.m z násobek jednotky pasivní hmoty Země. Účinek etalonu hmoty 1kg na Slunci od oběhu v oz : v os = ms -1 : 1ms -1 = m z násobek jednotky pasivní hmoty Země. Celková hybnost etalonu jednotky hmoty 1kg pasivní hmoty na Slunci má od všech pohybů hodnotu 1m s = 0, = 6933,43. kg = etalon 1 kg na Slunci má účinek od hybnosti jako 6933,43 kg na Zemi, přitom má stejné množství látky jako etalon 1 kg. Tíha etalonu pasivní hmoty 1 kg na povrchu Slunce Tíhové zrychlení Slunce g s je dáno 6. zákonem g s = M s : r s 2 = 273,97 ms -2 = g s Z toho tíha etalonu na Slunci 1 kg = g s.1m s = 273,97 ms ,43m z = ,8 kg.ms -2 = skutečná tíha etalonu 1 kg pasivní hmoty na Slunci v kilopondech ,8 kg.ms -2 : 9,8202 kg.ms -2 = ,11 kp. Výsledek u Slunce není nijak překvapivý. Známý jev je v mikrokosmu jaderná síla, = jaderná tíha působící ve hmotě tělesa, v jaderné částici pak je ona potenciální jáma, kde působí v prostoru jen tíhové zrychlení g s = M s : r s2. Gravitační teorie dává na Slunci tíhu 1kg jen 273,97 kgms _2 proti skutečné tíze 1 kg = ,11 kp, která působí tlakem na vnitřní struktury Slunce, a je pravděpodobně zdrojem tepla ne vodík jako jaderné palivo. Skutečná tíha planety Venuše Podobně jako u Slunce má spin Venuše vliv na to,že jde tíhově o jiné těleso s účinkem, než je udáváno,známý poznatek o spinu z atomové fyziky. Do dneška, stejně na řadě jiných kosmických těles, přistály sondy několikrát i zde. Nebylo však zveřejněno ani jedno měření tíhy na jiném kosmickém tělese. Při- 38

6 tom stačí jednoduchý přístroj, siloměr (mincíř), který byl na palubách sond Věněra 8 a 9 jako decelerometr, a který při brzdění sondy atmosférou registroval přetížení cca 170 g. Na povrchu v klidu tyto přístroje zřejmě neukazovaly 0,85 g, ale záhadně měřily růst g po cca 30 min., než sonda zanikla. Neznámý jev, postupná změna pasivní hmoty závaží mincíře v jednotkách přetížení g = cca kp, nebyl publikován stejně jako z jiných těles, Měsíce, Marsu atd. Protože vyznavači gravitace nemohou uvedené důkazy věcně vyvrátit přetížením v g změřeným na jiné planetě, které nesouhlasí s gravitační teorií, tyto údaje se nepublikují. Tíhové zrychlení g v na povrchu Venuše z její aktivní hmoty M v g v = M v : r v 2 = 3, m 3 s -2 : (6, m) 2 = 8,857 ms -2 = g v = konst. Základní pohybové parametry Země : v oz = ms -1 = průměrná oběžná rychlost Země; v rz = 186,052 ms -1 = průměrná rychlost hmoty Země na rotačním poloměru koule 2/5r z Pohybové parametry Venuše : v ov = ms -1 = průměrná oběžná rychlost Venuše; v rv = 0,725 ms -1 = průměrná rychlost hmoty Venuše na rotačním poloměru koule 2/5 r v Účinek etalonu hmoty 1 kg na Venuši od spinu = v rz : v rv = 186,052 ms -1 : 0,725ms -1 = 256,62.m z násobek jednotky pasivní hmoty Země Účinek etalonu hmoty 1 kg na Venuši od oběhu v oz : v ov = ms -1 : ms -1 = 0,85.m z násobek jednotky pasivní hmoty Základní hodnota pasivní hmoty m v na Venuši je součinem dílčích násobků oběhu a rotace m v = 256,62. 0,85 = 218,127.m z Venuše má pasivní hmotu v kg = M v : χ = 3, m 3 s -2 : 6, kg -1 m 3 s -2 = 4, kg známá hodnota, ale pasivní hmota m v Venuše má 218,127.m z jednotek na 1 kg, tedy 4, kg. 218,127.m z = 1, kg pasivní hmota celé planety má účinek v kilogramech. Etalon 1 kg umístěný na Venuši má od zachovaní hybnosti účinek 218,127 kg. 8,857 ms -2 = 1931, kg ms -2 : 9,8202 kg.ms -2 =196,73 kp jeho tíha. Při střetu kosmických těles Země a Venuše byl by účinek vetší než střet se Saturnem známý jev spinu z mikrokosmu v základních fyzikálních jednotkách. úměrou Slunce v téměř dvojnásobné vzdálenosti nemůže zahřát povrch Venuše na 463 C, navíc přes obal mraků, které odrazí značnou část záření, když Slunci bližší Merkur bez atmosféry má jen 427 C. Druhým paradoxem u Venuše je pokles noční teploty na cca 120 dní o pouhých 25 C, když na Merkuru to je 610 C. Z toho lze logicky odvodit, že skutečná teplota povrchu Venuše (438 C) vyvěrá z vnitřního zdroje a ve dne působením Slunce stoupne jen o 25 C. Důkaz III. Unášivé pole kosmického tělesa a částice stáčí perihélia oběžnic Einsteinův vzorec relativity nemá pro úhlovou míru v radiánech 2π ale užívá řady účelových nesystémových koeficientů, jako 6π, c 2, ε a jiných, které jsou otázkou víry, ne principu. Unášivé pole kosmického tělesa (částice) je dáno jeho pohybovým stavem, a tím pasivní hmotou v počtu jednotek x.m z. Intenzita unášivého pole kosmického tělesa částice klesá lineárně se vzdálenosti r od tělesa. Každé těleso vytváří dvě pole, jedno konstantní g volného pádu, které je dáno jeho aktivní hmotou M zákon č. VI, druhé pole, unášivé, je dáno jeho pasivní hmotou x.m rychlé těleso má slabé unášivé pole pomalé těleso silné unášivé pole těleso v klidu maximální pole. Vlastnosti tohoto pole v mikrokosmu je, že jeho prostřednictvím lze vnějším elektromagnetickým polem unášet částici, což je poznatek z atomové fyziky, kdy rychlá částice k urychlení potřebuje silné vnější pole, protože intenzita unášivého pole částice klesá s rychlostí a naopak. Cyklotrony se slabým elm. polem urychlují jen těžké α částice a protony, které podobně jako Slunce mají značnou pasivní hmotu, cca 7000 m, a tím značnou intenzitu svého unášivého pole. Země jako elektron má jen 1 m, a tím malou intenzitu unášivého pole. Pro urychlení elektronů byl sestrojen Betatron, který má v řádech zvýšenou intenzitu elm. pole atd., což je pravý opak teorie relativity, která predikuje růst hmoty m na nekonečno při rychlosti c. Množství látky hmoty m se nemění ani při rychlosti c, jen její pasivní hmota klesá, a tím i tíha a intenzita unášivého pole tělesa částice cca o desítku řádu. Atomová váha prvků hmoty a plynů Venuše je násobkem 218,127 pozemských hodnot za neměnné hustoty látky při obdobné teplotě. Teplota povrchu Venuše 463 C, fyzikálně není způsobena skleníkovým efektem, ale značnými vnitřními tlaky hmoty v jejím tělese (účinek tíhy její pasivní hmoty 196,73 kp = tíha etalonu 1 kg na Venuši). Venuše má střední vzdálenost od Slunce 0,723 AU, rotaci 243 dní, noc zde trvá cca 120 dní, rozdíl mezi denní a noční teplotou je 25 C. Merkur má střední vzdálenost od Slunce jen 0,387 AU, dobu rotace 58,6 dní, denní teplota na přivrácené stráně 427 C, noc na odvrácené straně tvá cca 25 dní při teplotě -183 C. Rozdíl teplot mezi dnem a nocí je zde 610 C. Jednoduchou 39

7 ϕ 100 =ϕ. (D z : D o ). (D o : D r ). 100 = 2, rad. (365,25 dní : 224,705 dní). (224,705 dní : 242,982 dní). 100 = 4, rad = 8,337 8,337 = stáčení perihélia Venuše za sto let od unášivého pole Slunce,změřeno 8,4. Závěr Stáčení perihélia Merkuru unášivým polem Slunce (Pro výpočet jsou použity základní fyzikální jednotky a není potřeba vysvětlovat koeficienty, kvadrupolový moment atd.) Dle důkazu č. I má Slunce m s = 6933,43. m z jednotek pasivní hmoty m z jejíž unášivý účinek klesá lineárně se vzdálenosti; střední vzdálenost Merkuru r m = 5, m ; otočka = střední den Slunce D s = 26,35 dní; rok Země v dnech D z = 365,25; rok Marsu v dnech D m = 87,97 Vzorec unášivého pole za jednu otočku Slunce v radiánech ve vzdálenosti unášeného tělesa ϕ = (m s : r m ). (D s : 2π)=(6933,43 : 5, m). (26,35 : 6,283) = 5, rad úhel stočení unášivého pole za otočku Slunce ve vzdálenosti Merkuru; Za sto roků je úhel ϕ 100 v rad a vteřinách ϕ 100 =ϕ. (D z := D m ).100 = 5, rad. (365,25 : 87,97). 100.= 2, rad = 43,03 43,03 výsledek je úhel, o který Slunce svým unášivým polem stočí perihélium Merkuru za sto let, změřená hodnota = 43,11. Stáčení perihélia Venuše unášivým polem Slunce Venuše má oproti Merkuru a ostatním planetám opačnou, téměř nulovou rotaci. Vzhledem k Zemi je její pasivní hmota a unášivé pole o dva řády větší. Silné unášivé pole Venuše se odvaluje proti unášivému poli Slunce (224,705 dní : 242,982 dní). Údaje: D o = 224,705 dní = doba oběhu Venuše; D r = 242,982 dní = doba rotace Venuše; r v = 1, m = střední vzdálenost od Slunce; D z = 365,25 dní = doba oběhu Země. Otočka = střední den Slunce D s = 26,35 dní. Vzorec je podobný, jako u Merkuru, rozšířený o odvalovaní unášivých polí (D o : D r ): ϕ = (m s : r v ). (D s : 2π)=(6933,43 : 1, m). (26,35 : 6,283) = 2, rad 40 a) Gravitační vzorce zrychlení g = χ. m : r 2 a síly f = χ. m. M : r 2 nejsou zákony, jen Newtonova hypotéza, podle níž se žádné kosmické těleso nepohybuje. Proto je nutné nazývat je v učebnicích jako rovnice Newtonovy hypotézy. Umělým družicím stačí udělit první kosmickou rychlost a jsou na své dráze, která má jen dva body na středním průvodiči společné se vzorcem g = χ. m : r 2 Newtonovy hypotézy, zbytek, to je 100% dráhy, se řídí pohybovými zákony. b) Účinek spinu v tíhovém poli mám ověřen pokusy se setrvačníkem magnetofonu poháněným elektrickým motorkem na rovnoramenné váze z roku 1980, podáno jako přihláška objevu. Rychlost rotující hmoty prstence cca 0,5 kg byla cca 13,5 ms -1, doba běhu byla tři hodiny. Pokles váhy postupně narůstal a trval i po zastavení motorku, kdy se provedlo dovážení -300 mg. Přihláška objevu byla zamítnuta, smetena se stolu tvrzením, že jev způsobilo odpaření vody ve vinutí motorku a elektrický proud. Pasivní hmota m s setrvačníku vyhodnotila, že má jinou hybnost, než původní převzatou od Země. Změna tíhy a zachování hybnosti pasivní hmoty je jev, který nenastane okamžitě ani okamžitě nevyprchá. Země, díky malé výstřednosti, vyrovnává změnu oběžné rychlosti opačnou změnou otáček, délka dne během roku tím kolísá od 14 min do +16 min dle časové rovnice. Přes tento jev má pasivní hmota Země m z během roku malé nevyhodnocené variace tíhy, které zaznamenávají silové gravimetry na observatořích, měřící tíhu zkušebního závaží, ale ty jsou cejchované na zrychlení. Podobné, měřením síly metodou Cavendish χ = 6, m 3 s -2, je měření tíhy pasivní hmoty malých kuliček proti struně. Kde jsou variace tíhy od třetího desetinného místa jejich pasivní hmoty, a tím Země. Variace χ jsou údajně systematickou chybou měření síly, ale u tíhy je to změřená skutečnost variace pasivní hmoty m Země, která se neřídí rychlostí světla, ale jen zachováním hybnosti. Použitá literatura Tíhové pole a dynamika Země; Milan Burša a Karel Péč Základy nebeské mechaniky; Pavel Andrle Encyklopédia astronomie, 1987; Obzor Bratislava Původní práce, autor Dušan Tala, telefon : Objev pohybových vzorců II, IV, V a VI nelze označit za teorii, aniž by tyto vzorce byly věcně popřeny. To platí pro instituce i držitele akademických hodností, opak je pomluva autorského díla dle zákona č. 140/1961 Sb. Šíření této práce tiskem je možné po dohodě s autorem mobil

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. 5. GRAVITAČNÍ POLE 5.1. NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. Newtonův gravitační zákon Znění: Dva hmotné body se navzájem přitahují stejně velkými gravitačními silami

Více

Pohyby HB v některých význačných silových polích

Pohyby HB v některých význačných silových polích Pohyby HB v některých význačných silových polích Pohyby HB Gravitační pole Gravitační pole v blízkém okolí Země tíhové pole Pohyb v gravitačním silovém poli Keplerova úloha (podrobné řešení na semináři)

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Úvod do nebeské mechaniky

Úvod do nebeské mechaniky OPT/AST L09 Úvod do nebeské mechaniky pohyby astronomických těles ve společném gravitačním poli obecně: chaotický systém nestabilní numerické řešení speciální případ: problém dvou těles analytické řešení

Více

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamis = řecké slovo síla Dynamika Dynamika zkoumá příčiny pohybu těles Nejdůležitější pojmem dynamiky je síla Základem dynamiky jsou tři Newtonovy pohybové zákony Síla se projevuje vždy při

Více

1.6.9 Keplerovy zákony

1.6.9 Keplerovy zákony 1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úloha č. 3 Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem Úkoly měření: 1. Určete tíhové zrychlení pomocí reverzního a matematického kyvadla. Pro stanovení tíhového zrychlení, viz bod 1, měřte

Více

GRAVITAČNÍ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

GRAVITAČNÍ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník GRAVITAČNÍ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Gravitace Vzájemné silové působení mezi každými dvěma hmotnými body. Liší se od jiných působení. Působí vždy přitažlivě. Působí

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 2.1 OBECNÉ ZÁKLADY EL. POHONŮ 2. ELEKTRICKÉ POHONY Pod pojmem elektrický pohon rozumíme soubor elektromechanických vazeb a vztahů mezi elektromechanickou

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í DYNAMIKA SÍLA 1. Úvod dynamos (dynamis) = síla; dynamika vysvětluje, proč se objekty pohybují, vysvětluje změny pohybu. Nepopisuje pohyb, jak to dělá... síly mohou měnit pohybový stav těles nebo mohou

Více

ASTRO Keplerovy zákony pohyb komet

ASTRO Keplerovy zákony pohyb komet ASTRO Keplerovy zákony pohyb komet První Keplerův zákon: Planety obíhají kolem Slunce po elipsách, v jejichž společném ohnisku je Slunce. Druhý Keplerův zákon: Plochy opsané průvodičem planety za stejné

Více

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy

Více

Dynamika pro učební obory

Dynamika pro učební obory Variace 1 Dynamika pro učební obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Newtonovy pohybové zákony

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská

Více

Fyzika - Kvinta, 1. ročník

Fyzika - Kvinta, 1. ročník - Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k učení Učivo fyzikální

Více

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení Úloha č. 3 Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení Úkoly měření: 1. Sestavte nakloněnou rovinu a změřte její sklon.. Změřte závislost polohy tělesa na čase a stanovte jeho rychlost a zrychlení. 3. Určete

Více

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

BIOMECHANIKA KINEMATIKA BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,

Více

Určení hmotnosti zeměkoule vychází ze základního Newtonova vztahu (1) mezi gravitačním zrychlením a g a hmotností M Z gravitačního centra (Země).

Určení hmotnosti zeměkoule vychází ze základního Newtonova vztahu (1) mezi gravitačním zrychlením a g a hmotností M Z gravitačního centra (Země). Projekt: Cíl projektu: Určení hmotnosti Země Místo konání: Černá věž - Klatovy, Datum: 28.10.2008, 12.15-13.00 hod. Motto: Krása středoškolské fyziky je především v její hravosti, stejně tak jako je krása

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 7. 1. 2013 Pořadové číslo 10 1 Astronomie Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

Práce, energie a další mechanické veličiny

Práce, energie a další mechanické veličiny Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z

Více

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec

Více

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.

Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II. Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence

Více

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec

Více

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec Sluneční soustava OTEVŘÍT Konec Sluneční soustava Slunce Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto Zpět Slunce Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě přibližně 7

Více

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE DANIEL TUREČEK 2005 / 2006 1. 412 5. 14.3.2006 28.3.2006 5. STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE 1. Úkol měření 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním

Více

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-01-ZAKLADY A UVOD DO ELEKTROTECHNOLOGIE. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-01-ZAKLADY A UVOD DO ELEKTROTECHNOLOGIE. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-01-ZAKLADY A UVOD DO ELEKTROTECHNOLOGIE Střední odborná škola a Střední odborné učiliště,

Více

1 Newtonův gravitační zákon

1 Newtonův gravitační zákon Studentovo minimum GNB Gravitační pole 1 Newtonův gravitační zákon gravis latinsky těžký každý HB (planeta, těleso, částice) je zdrojem tzv. gravitačního pole OTR (obecná teorie relativity Albert Einstein,

Více

Odhad změny rotace Země při změně poloměru

Odhad změny rotace Země při změně poloměru Odhad změny rotace Země při změně poloměru NDr. Pavel Samohýl. Seznam symbolů A, A, A součinitel vztahu pro závislost hustoty Země na vzdálenosti od středu, totéž v minulosti a současnosti B, B, B součinitel

Více

KEPLEROVY ZÁKONY. RNDr. Vladimír Vaščák. Metodický list

KEPLEROVY ZÁKONY. RNDr. Vladimír Vaščák. Metodický list KEPLEROVY ZÁKONY RNDr. Vladimír Vaščák Metodický list RNDr. V L A D I M Í R V A Š Č Á K Metodický list RNDr. Vladimír Vaščák www.vascak.cz Obsah O aplikaci... 1 Verze pro PC, ipad a Android... 2 1. Keplerův

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině KMITÁNÍ PRUŽINY Pomůcky: LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině Postup: Těleso zavěsíme na pružinu a tu zavěsíme na pevně upevněný siloměr (viz obr. ). Sondu připojíme k LabQuestu a nastavíme

Více

ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E. 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole

ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E. 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole ČÁST V F Y Z I K Á L N Í P O L E 18. Gravitační pole 19. Elektrostatické pole 20. Elektrický proud 21. Magnetické pole 22. Elektromagnetické pole 161 Pole je druhá základní forma existence hmoty (vedle

Více

1 Měrové jednotky používané v geodézii

1 Měrové jednotky používané v geodézii 1 Měrové jednotky používané v geodézii Ke stanovení vzájemné polohy jednotlivých bodů zemského povrchu, je nutno měřit různé fyzikální veličiny. Jsou to zejména délky, úhly, plošné obsahy, čas, teplota,

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Dynamika soustav hmotných bodů

Dynamika soustav hmotných bodů Dynamika soustav hmotných bodů Mechanický model, jehož pohyb je charakterizován pohybem dvou nebo více bodů, nazýváme soustavu hmotných bodů. Pro každý hmotný bod můžeme napsat pohybovou rovnici. Tedy

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Struktura elektronového obalu

Struktura elektronového obalu Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy

Více

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Dynamika Obor mechaniky, který se zabývá příčinami změn pohybového stavu těles, případně jejich deformací dynamis = síla

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-1 Téma: Veličiny a jednotky Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý VÝKLAD SI soustava Obsah MECHANIKA... Chyba! Záložka není definována.

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_B

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_B Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 27. 12. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_B Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus) Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 7. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus) Očekávané výstupy předmětu

Více

It is time for fun with Physics; play, learn, live

It is time for fun with Physics; play, learn, live 1. Ve kterém místě má houpačka největší kinetickou energii? 2. Ve kterém místě má houpačka nejmenší kinetickou energii? 3. Ve kterém místě má houpačka největší rychlost? 4. Ve kterém místě má houpačka

Více

1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT,

1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT, 1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT, JEDNOTEK A JEJICH PŘEVODŮ FYZIKÁLNÍ VELIČINY Fyzikálními veličinami charakterizujeme a popisujeme vlastnosti fyzikálních objektů parametry stavů, ve

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby Úvod do gavitace Hlavní body Kepleovy zákony Newtonův gavitační zákon Gavitační pole v blízkosti Země Planetání pohyby Konzevativní pole Potenciál a potenciální enegie Vztah intenzity a potenciálu Úvod

Více

Theory Česky (Czech Republic)

Theory Česky (Czech Republic) Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách

Více

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.

Více

Energie, její formy a měření

Energie, její formy a měření Energie, její formy a měření aneb Od volného pádu k E=mc 2 Přednášející: Martin Zápotocký Seminář Aplikace lékařské biofyziky 2014/5 Definice energie Energos (ἐνεργός) = pracující, aktivní; ergon = práce

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 20. 3. 2013 Pořadové číslo 15 1 Energie v přírodě Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ Ústav aplikované fyziky a matematiky ZÁKLADY FYZIKY II Sbírka příkladů pro ekonomické obory kombinovaného studia Dopravní fakulty Jana Pernera (PZF2K)

Více

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

1 Tuhé těleso a jeho pohyb 1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité

Více

FYZIKA I. Pohyb setrvačníku. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

FYZIKA I. Pohyb setrvačníku. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Pohyb setrvačníku Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dagmar

Více

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Základy spektroskopie a její využití v astronomii Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?

Více

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ 56 12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ Těžiště I. impulsová věta - věta o pohybu těžiště II. impulsová věta Zákony zachování v izolované soustavě hmotných bodů Náhrada pohybu skutečných objektů pohybem

Více

Fyzika 6. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. témata / učivo. očekávané výstupy RVP. očekávané výstupy ŠVP

Fyzika 6. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. témata / učivo. očekávané výstupy RVP. očekávané výstupy ŠVP očekávané výstupy RVP témata / učivo 1. Časový vývoj mechanických soustav Studium konkrétních příkladů 1.1 Pohyby družic a planet Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon (vektorový zápis) pohyb satelitů

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0948 III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 1. Mechanika 1. 6. Energie 1 Autor: Jazyk: Aleš Trojánek čeština Datum vyhotovení:

Více

PRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

PRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika PRÁCE, VÝKON, ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Mechanická práce Závisí na velikosti síly, kterou působíme na těleso, a na dráze, po které těleso posuneme Pokud má síla stejný

Více

MECHANIKA POHYBY V HOMOGENNÍM A RADIÁLNÍM POLI Implementace ŠVP

MECHANIKA POHYBY V HOMOGENNÍM A RADIÁLNÍM POLI Implementace ŠVP Projekt Efektivní Učení Reformou oblastí ymnaziálního vzdělávání je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MECHANIKA POHYBY V HOMOGENNÍM A RADIÁLNÍM POLI Implementace

Více

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P02 DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P02 DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Prof. Ing. Bohumil Koktavý,CSc. FYZIKA PRŮVODCE GB01-P02 DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA 2 OBSAH

Více

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku 4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního

Více

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 2 Fyzikální veličiny a jednotky,

Více

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA. Základní teze tuhé těleso ideální těleso, které nemůže být deformováno působením žádné (libovolně velké) vnější síly druhy pohybu tuhého tělesa a) translace (posuvný pohyb) všechny

Více

Slovo úvodem 9 1 Klasická astronomie, nebeská mechanika 11 1.1 Časomíra...... 11 1.1.1 Sluneční hodiny.... 11 1.1.2 Pravý místní sluneční čas versus pásmový středoevropský čas.. 13 1.1.3 Přesnější definice

Více

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na http://olympiada.astro.cz/korespondencni. Jeho vyplnění je nutné.

Více

Mechanika - síla. Zápisy do sešitu

Mechanika - síla. Zápisy do sešitu Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové

Více

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti

Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vývoj Slunce v minulosti a budoucnosti Vjačeslav Sochora Astronomický ústva UK 9.5.2008 Obsah Úvod. Standartní model. Standartní model se započtením ztráty hmoty. Minulost a budoucnost Slunce. Reference.

Více

Dynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla

Dynamika. Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla Dynamika Síla a její účinky na těleso Newtonovy pohybové zákony Tíhová síla, tíha tělesa a síly brzdící pohyb Dostředivá a odstředivá síla Dynamika studuje příčiny pohybu těles (proč a za jakých podmínek

Více

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce Gavitační pole Newtonův gavitační zákon Gavitační a tíhové zychlení při povchu Země Pohyby těles Gavitační pole Slunce Úvod V okolí Země existuje gavitační pole. Země působí na každé těleso ve svém okolí

Více

F - Dynamika pro studijní obory

F - Dynamika pro studijní obory F - Dynamika pro studijní obory Určeno jako učební text pro studenty dálkového studia a jako shrnující a doplňkový text pro studenty denního studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven

Více

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Červen 2012 Ročník 9. Předmět Fyzika Hvězdy Název,

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Seminář z geoinformatiky Úvod do geodézie Seminář z geo oinform matiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Úvod do geodézie

Více

VY_32_INOVACE_G 19 01

VY_32_INOVACE_G 19 01 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5

Více

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

CW01 - Teorie měření a regulace

CW01 - Teorie měření a regulace Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2012/2013 8.6 2014 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Úvod do analytické mechaniky

Úvod do analytické mechaniky Úvod do analytické mechaniky Vektorová mechanika, která je někdy nazývána jako Newtonova, vychází bezprostředně z principů, které jsou vyjádřeny vztahy mezi vektorovými veličinami. V tomto případě např.

Více

Metrologie hmotnosti

Metrologie hmotnosti Metrologie hmotnosti Mgr. Jaroslav Zůda Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1 Obsah Historie hmotnosti Primární metrologie v ČR Budoucnost

Více

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky v Brně Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologíı Ústav automatizace a měřicí techniky Algoritmy řízení topného článku tepelného hmotnostního průtokoměru Autor práce: Vedoucí

Více

DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB

DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB Dynamika rotačního pohybu hmotného bodu kolem pevné osy - při rotační pohybu hmotného bodu kolem stálé osy stálými otáčkami kolem pevné osy (pak hovoříme o rovnoměrném rotačním pohybu)

Více

Fyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20

Fyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. Něco málo o fyzice Petr Sadovský petrsad@feec.vutbr.cz ÚFYZ FEKT VUT v Brně Fyzika I. p. 2/20 Fyzika Motto: Je-li to zelené, patří to do biologie. Smrdí-li to, je to chemie.

Více