Strategie dlouhodobě nezaměstnaných: vstupní analýza problému

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Strategie dlouhodobě nezaměstnaných: vstupní analýza problému"

Transkript

1 Strategie dlouhodobě nezaměstnaných: vstupní analýza problému (původní, rozšířená verze) Ondřej Hora VÚPSV, v.v.i. Praha výzkumné centrum Brno 2008

2 Studie vznikla spolupráci s Institutem pro výzkum reprodukce a integrace společnosti, (výzkumný záměr "Reprodukce a integrace společnosti" - číslo v.z. MSM ). Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2008, 1. vydání, počet stran 385 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: doc. RNDr. Milan Šimek, Ph.D. (Vysoká škola báňská, Ostrava) doc. PaeDr. Oldřich Chytil, Ph.D. (Ostravská univerzita, Ostrava) ISBN

3

4 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na rovinu individuálního chování dlouhodobě nezaměstnaných osob v širším kontextu jejich životní situace. Hledáme tedy odpověď na výzkumnou otázku: Jakým způsobem (strategiemi) řeší (nebo se pokoušejí řešit) dlouhodobě nezaměstnaní svou životní situaci? V práci se nejprve věnujeme zpracování teoretických východisek, přičemž se zaměřujeme především na různá vysvětlení dlouhodobé nezaměstnanosti, která jsou v literatuře uváděna v souvislosti s individuálním chováním nezaměstnaných. Poté se věnujeme určení těch strategií (případně jejich typů), které souvisejí se zkoumaným problémem. Provedli jsme celkem více než 20 rozhovorů s nezaměstnanými (v roce 2006), dalších více než 40 rozhovorů jsme využili jako datový zdroj v rámci sekundární analýzy výzkumu Sirovátky a jeho kolegů z roku Při zhodnocení výsledků jsme věnovali pozornost předchozí pracovní kariéře a příčinám nezaměstnanosti z pohledu nezaměstnaných, ekonomické situaci jejich domácností a strategiím zajištění příjmu domácnosti, vnímání nezaměstnanosti nezaměstnanými a jejich okolím, motivaci nezaměstnaných k přijetí zaměstnání a faktorům, které tuto motivaci ovlivňují, vnímání systému sociální ochrany ze strany nezaměstnaných a strategiím hledání zaměstnání, případně strategiím, které vedou k nalezení zaměstnání či příjmu na trhu práce nepřímo. Získané poznatky využíváme v závěrečné části práce k vyvození závěrů a navrhujeme několik podnětů k diskusi jejich důsledků pro sociální politiku, především pro tvorbu vhodných nástrojů politiky zaměstnanosti. Klíčová slova: dlouhodobá nezaměstnanost, strategie, hledání zaměstnání, sociální politika Abstract This study is focused on the individual behavior of long term unemployed people in wider context of their life situation. We try to address the research question: How do long-term unemployed people solve their life situation? First, we discuss the theoretical background of the research; especially we focus on various theoretical explanations of the individual behavior of unemployed. Then we identify strategies (their types), which are connected to the researched problem. We did more than 20 semi-structured interviews with long-term unemployed people in 2006 and we also used additional 40 interviews as the secondary data source (research of Sirovátka et al., performed in 2002). We focused on the work history of long-term unemployed people, economic situation of their households and their income strategies, perception of unemployment by unemployed people and their social networks, motivation of longterm unemployed people to accept work offers and factors that influence this motivation, perception of social security system, and their strategies of job-search. Finally, we drew a conclusion based upon information gained from the interviews and we addressed some preliminary points for discussion in the field of employment policy. Key words: long-term unemployment, strategies, job search, social policy

5

6 OBSAH 1. Uvedení výzkumného problému Zdůvodnění významu poznávacího cíle Teoretická východiska pro vysvětlení chování dlouhodobě nezaměstnaných Základní paradigmata hledající příčiny rozdílného chování nezaměstnaných - strukturální vs. kulturní vysvětlení nezaměstnanosti, vliv jednání aktérů Vztah mezi strukturou, kulturou a jednáním aktérů Teoretické modely hledající příčiny rozdílného chování nezaměstnaných Model racionální volby Modely založené na očekávání (a motivaci) Kulturní modely (modely založené na kulturních charakteristikách) Závěr kapitoly: Možná vysvětlení chování nezaměstnaných na základě výše uvedených modelů Teoretický koncept strategie a jeho využití pro životní situaci nezaměstnaných Strategie zaměstnání, strategie zajištění příjmu, rodinné strategie Problematické aspekty využívání konceptu životních strategií Kulturní (a strukturální) kontext formování strategií Typologie strategií nezaměstnaných při řešení problému uspokojování (základních) životních potřeb Využívání zdrojů při rozhodování nezaměstnaných - finanční kapitál, lidský kapitál a sociální kapitál Závěr kapitoly: Rozhodování nezaměstnaných Metodologické aspekty výzkumu Specifické pojetí našeho výzkumu Použitá metoda a její zdůvodnění vzhledem ke stanovenému cíli Jednotka zkoumání, problémy výběru respondentů Analýza a interpretace dat Dlouhodobá nezaměstnanost v rozhovorech s nezaměstnanými v letech 2002 a Charakteristika nezaměstnanosti v regionech v době výzkumu Předchozí pracovní kariéra - vnímané příčiny nezaměstnanosti Předchozí pracovní kariéra nezaměstnaných, poslední zaměstnání Případy tzv. náhlé nezaměstnanosti Fragmentalizovaná či sestupná kariéra Dobrovolný či vynucený odchod z předchozího zaměstnání Bývalí živnostníci a podnikatelé Absolventi a lidé s malou zkušeností na trhu práce Matky s menšími dětmi (po rodičovské dovolené) Význam pracovní historie a důvodu předchozího opuštění zaměstnání Vysvětlení současné situace z pohledu nezaměstnaných Strukturální podmínky z pohledu respondentů Chybějící vzdělání či individuální dovednosti Chybějící kapitál - role kontaktů a peněz při hledání zaměstnání Zdravotní stav jako limitující faktor v pracovním uplatnění Péče o děti nebo rodiče jako limitující faktor v pracovním uplatnění Závěr kapitoly: Vliv pracovní historie a příčiny nezaměstnanosti

7 6. Ekonomická situace dlouhodobě nezaměstnaných Ekonomická situace a životní podmínky dlouhodobě nezaměstnaných Respondenti žijící převážně ze sociálních dávek Respondenti žijící převážně z pracovního příjmu dalších členů domácnosti Respondenti, kteří uvádějí ještě další zdroje příjmů Význam životních nákladů rodin pro životní situaci dlouhodobě nezaměstnaných Náklady na bydlení Výdaje na energie a služby, výdaje na děti, alkohol a cigarety Výdaje na léky, splátky dluhů, ošacení, drogistické potřeby a cestovné Řešení obtížné finanční situace ze strany nezaměstnaných Úsporné strategie Strategie obejití se bez Zadlužování jako řešení nepříznivé finanční situace Příčiny zadlužování nezaměstnaných Odmítání možnosti zadlužování (Vzájemná) pomoc ze strany sociálních sítí Formy pomoci ze strany přátel a rodiny Příčiny malé pomoci ze strany rodiny Odmítání pomoci ze strany nezaměstnaných Srovnání jednotlivých úsporných strategií Závěr kapitoly: Přivykání na život v chudobě Vnímání nezaměstnanosti nezaměstnanými a jejich okolím První reakce v počátku nezaměst. - pocity úlevy a prázdninový efekt Nezaměstnanost jako náhlá obtížná životní situace Změna prožívání nezaměstnanosti v delším období Různé typy vyrovnávání se s neúspěchem při hledání zaměstnání Dobré snášení nezaměstnanosti Rozčilenost nebo podrážděnost jako reakce na nezaměstnanost Racionalita a realismus jako reakce na nezaměstnanost Bezmocnost, beznaděj a zoufalství jako reakce na nezaměstnanost Reakce nezaměstnaných na prožitek nezaměstnanosti Pokračující hledání zaměstnání - nezlomení a ritualisté Úplná rezignace jako reakce na nezaměstnanost Prožitek nezaměstnanosti a vliv na hledání zaměstnání Pozitivní vliv získání zaměstnání na psychiku nezaměstnaných Dopady nezaměstnanosti na sociální vztahy Vztahy v rodině během nezaměstnanosti Vztahy mimo nukleární rodinu Závěr kapitoly: Dlouhodobá nezaměstnanost a její důsledky Význam zaměstnání a motivace nezaměstnaných, kvalita práce - flexibilita, ochota pracovat Význam a přínos zaměstnání pro nezaměstnané Význam práce jako zdroje finančních prostředků Význam práce z hlediska pracovní etiky Význam práce z hlediska ekonomické nezávislosti Význam nefinančních přínosů zaměstnání Význam obecné pracovní motivace Snížená motivace nezaměstnaných k přijetí zaměstnání Preference alternativních životních cílů a možnosti před zaměstnáním Záměrné setrvávání v evidenci úřadu práce Formy únikových strategií

8 8.3 Představa nezaměstnaných o konkrétních zaměstnáních Představa nezam. o jednotlivých aspektech zaměstnání Šance na nalezení zaměstnání z pohledu nezaměstnaných Očekávání nezaměstnaných ohledně pracovního příjmu Přijetí méně kvalitního zaměstnání Závěr kapitoly: Sophiina volba? Životní perspektiva dlouhodobě nezaměstnaných Sociální dávky a jejich vliv na životní situaci nezaměstnaných Žádost o sociální dávky, vstup do systému sociální ochrany Respondenti, kteří nejsou klienty systému sociální ochrany Respondenti, kteří jsou příjemci dávek životního minima Oprávněnost pobírání sociálních dávek očima respondentů Role státu a jednotlivce Zkušenosti nezam. s různými aspekty pobírání sociálních dávek Výše a adekvátnost sociálních dávek při řešení životní situace nezaměstnaných Zkušenosti nezaměstnaných s pracovníky sociálních referátů Přehled nezam. o systému sociálních dávek, podmínky žádosti Pravidla spojená s pobíráním sociálních dávek Kontrola nezaměstnaných sociálními referáty Závěr kapitoly: Strategie nezam. vůči systému sociální ochrany Strategie dlouhodobě nezaměstnaných při hledání zaměstnání Průběh hledání zaměstnání - strategie nezaměstnaných Strategie (postup) nezaměstnaných při hledání zaměstnání Způsoby hledání zaměstnání v první fázi - získání informace o existenci pracovního místa Hledání s pomoci novinových inzerátů, vývěsek, na internetu Zprostředkování zaměstnání Četnost a efektivita jednotlivých metod hledání zaměstnání Způsoby hledání zaměstnání ve druhé fázi - kontakt se zaměstnavatelem Úvodní kontakt se zaměstnavatelem Zkušenosti nezaměstnaných s kontaktem se zaměstnavateli Způsoby hledání zaměstnání ve třetí fázi - výběr a zaškolení pracovníka Nesplnění formálních podmínek pro přijetí do zaměstnání Účast nezaměstnaných v konkurzech a výběrových řízeních (Ne)informování nezaměstnaných o výsledku přijetí či nepřijetí do zaměstnání, prodluž. doby před nástupem do zaměstnání Rozhodování uchazečů ohledně vhodnosti zaměstnání na základě zhodnocení prostředí ve firmě Obavy nezaměstnaných z náročnosti zaměstnání jako důvod nepřijetí pracovní nabídky Důsledek dlouhodobé marginalizace - pokračující hledání zaměstnání(??) Závěrem k hledání zaměstnání na formálním trhu práce Další řešení nezaměstnanosti - strategie přizpůsobení, změny a mobility Možnosti rozšíření kvalifikace (sebevzdělávání) Možnosti a přínos rekvalifikací na úřadech práce Další opatření aktivní politiky zaměstnanosti Podnikání, mobilita a práce v šedé ekonomice Zřízení soukromého podnikání Mobilita jako strategie nezaměstnaných Příležitostná práce a práce v šedé ekonomice Formy práce v šedé ekonomice Kdo pracuje v šedé ekonomice

9 Důvody, proč nezaměstnaní pracují v šedé ekonomice Postoje nezaměstnaných k práci v šedé ekonomice Závěr kapitoly: Je trh práce pro dlouhodobě nezaměstnané dostupnou alternativou? Dlouhodobá nezaměstnanost v České republice - ideály, realita a perspektiva Diskuze o aplikaci v oblasti sociální politiky Posílení ekonomiky a tvorba nových pracovních míst vs. mobilita pracovníků Zajištění sociální ochrany a současně pobídkové funkce systému Práce v řádném zaměstnání a práce na černo - řešení problémů spojených s nedeklarovaným příjmem Úpravy v procesu zprostředkování zaměstnání Přizpůsobení pracovní síly požadavkům trhu práce Institucionální podpora zaměstnávání znevýhodněných osob Dodatek autora na závěr Seznam literatury Příloha 9

10 1. Uvedení výzkumného problému 1. Uvedení výzkumného problému Dlouhodobá nezaměstnanost je bezesporu v současnosti významným problémem, a to nejen v České republice, ale také v dalších zemích Evropské unie. Za hlavní příčinu dlouhodobé nezaměstnanosti lze považovat především měnící se podmínky na trhu práce, které se projevují především ve zvyšujících se požadavcích na kvalifikaci pracovní síly. Část pracovníků, která buď nemá kvalifikaci žádnou nebo její kvalifikace neodpovídá současným požadavkům zaměstnavatelů, je vytlačována na sekundární trh práce, případně má dlouhodobé problémy nalézt jakékoli zaměstnání. Kromě podmínek na trhu práce ovlivňují situaci nezaměstnaných také další významné okolnosti. Především se jedná o jejich osobní charakteristiky (jako jsou sociální status, vzdělání, dosažená praxe apod.) nebo jejich rodinný stav (počet závislých členů atd.). Předchozí výzkumy (srovnej např. Henwood a Miles 1987) upozornily na významné rozdíly v životě zaměstnaných a nezaměstnaných v oblastech, jako jsou sociální kontakty, aktivita, smysl života, status a struktura času. Významnou otázkou je, jakým způsobem mohou do situace nezaměstnaných zasahovat jejich životní styl a postoje. Mareš (2002) uvádí: V tomto ohledu je nezaměstnanost též předmětem promyšlených i intuitivních životních strategií jak nezaměstnaných osob, tak i osob nezaměstnaností ohrožených. Obsah těchto strategií je u nezaměstnaných ovlivněn jednak kulturně, jednak dobou trvání jejich nezaměstnanosti. Délka nezaměstnanosti hraje významnou roli již z toho důvodu, že s prodlužováním její délky dochází u většiny nezaměstnaných postupně k prohlubování potíží a jejich situace nabývá povahy normálního stavu. To mění povahu reakce na situaci, v níž se ocitli, a tato změna nachází výraz i ve změnách životních strategií nezaměstnaných (Mareš 2002:103). Problému strategií nezaměstnaných se věnuje řada vědních disciplín (kromě sociální politiky především ekonomie, sociologie, psychologie, ale také např. etnografie) a je mu věnována celá řada dílčích teoretických konceptů, které spolu soupeří o vysvětlení příčin a okolností tohoto jevu. 1 Analytickou nevýhodou těch konceptů, které hledají vysvětlující faktory nezaměstnanosti na straně nezaměstnaných (záměrně více či méně opomíjejí stranu poptávky po práci), je, že žádný z nich neposkytuje ucelený pohled a zároveň každý nabízí odlišné typy vysvětlení (ekonomické, psychologické apod.). Tato vysvětlení mohou být platná pro některé nezaměstnané, ale také nemusí být platná vůbec, případně se může více teoretických konceptů v různé míře potvrzovat u jediného nezaměstnaného. Při využití tohoto pohledu na výzkumný problém tedy můžeme hovořit o různých strategiích nezaměstnaných ve specifické životní situaci dlouhodobé nezaměstnanosti (která je určitým momentálním společným pojítkem jinak často velmi rozdílných životních osudů nezaměstnaných osob). Dlouhodobá nezaměstnanost v sobě ale zároveň pochopitelně zahrnuje celou řadu dílčích problémů (např. nízká možnost uplatnění, nedostatečný příjem, psychické problémy), které spolu úzce souvisejí, mohou se navzájem ovlivňovat a z nichž pouze část je tedy spojena s problémy finančního charakteru. V této práci se zaměříme především na zachycení životní situace dlouhodobě nezaměstnaných a zároveň na způsoby řešení případných problémů 1 Např. Jordan et al. (1992:3) uvádí, že zatímco ekonomové chápou rozhodování chudých lidí ohledně zaměstnání jako volby, které jsou prováděny ve vynucených podmínkách (pod tlakem), sociologové zdůrazňují vliv sociálních norem a rolí a jejich dopad na strukturální vztahy a sociální politici se zaměřují na způsob, kterým sociální dávky formují postoje a životní šance chudých lidí s ohledem na vznik závislosti či exkluze ze společnosti. 10

11 1. Uvedení výzkumného problému spojených s nezaměstnaností ze strany nezaměstnaných. 2 Zároveň se budeme věnovat především situaci dlouhodobé nezaměstnanosti, protože: krátkodobá (frikční) nezaměstnanost může být pouhým přechodem mezi dvěma zaměstnáními a není proto třeba hledat její příčiny na straně nabídky či poptávky po práci, význam jednotlivých problémů v životě nezaměstnaných s prodlužující se délkou nezaměstnanosti obvykle narůstá a eventuální přizpůsobení nezaměstnaného na anomickou situaci a vznik různorodých strategií vyžaduje delší čas. Poznávacím cílem této práce je na základě dostupných teoretických konceptů identifikovat existující postupy nezaměstnaných při řešení problémů v situaci dlouhodobé nezaměstnanosti (zvláště pak problémů spojených s nedostatečným příjmem) a na základě provedených rozhovorů hledat strategie a identifikovat faktory, které vedou k volbě určitých řešení. Zároveň využíváme možnost porovnat námi dosažené výsledky s dřívější evidencí ohledně těchto aspektů nezaměstnanosti (viz výzkumné otázky níže). 1.1 Zdůvodnění významu poznávacího cíle Otázka chování dlouhodobě nezaměstnaných klientů systému sociální ochrany je často diskutována nejen mezi odborníky, ale také v tisku a laickou veřejností. Argumenty, které jsou ve veřejné diskusi běžně využívány, jsou ovšem často spíše ideové než věcné (Bane a Ellwood 1994:128). Zastánci tvrdého přístupu vůči nezaměstnaným využívají nejen ekonomické argumenty, 3 ale část jejich argumentů vychází také z důrazu na potřebu pracovní etiky, hovoří o zneužívání sociálních dávek a o nedostatečné potřebnosti těchto klientů. Tento přístup je zastáván také v části odborné, především americké literatury (Murray 1984, Mead 1986). Dobře tento postoj zachycují Engbersen, Schuyt a Timmer (1990:7), kteří uvádějí, že existuje předpoklad o vztahu mezi výší sociálních dávek a potenciální ochotou nezaměstnaných hledat si zaměstnání. Nezaměstnaní jsou konstantně v podezření zda skutečně chtějí pracovat. Jsou podezříváni, že využívají výhody příjmu, pro který nemusejí pracovat. Čím větší a dlouhodobější nezaměstnanost je, tím spíše vzniká tlak držet dávky v nezaměstnanosti nízké. Bauman (1998) zachycuje několik základních principů spojených s tímto postojem: 1) sociální dávky by pro nezaměstnané neměly představovat možnost volby, 2) princip menšího nároku spočívá v tom, že i nejméně výhodné zaměstnání by vždy mělo být výhodnější než pobírání sociálních dávek, 3) je nutné rozlišování mezi zasluhujícími si (oprávněnými) a nezasluhujícími si (neoprávněnými) klienty. Na druhé straně zastánci opačného názoru (někdy bývají označováni jako poverty lobby) argumentují, že stát by se měl dokázat postarat o své občany, kterým nedokáže zajistit uplatnění jejich práva na práci. Tito lidé se domnívají, že dlouhodobě nezaměstnaní jsou spíše oběťmi globálních ekonomických procesů než vlastních voleb, protože přes veškerou svou snahu nenalézají práci a navíc jsou 2 3 Jde nám o celkový pohled na to, jakým způsobem nezaměstnaní vnímají a řeší svou situaci. Základem námi vymezeného problému je proto řešení příjmové situace dlouhodobě nezaměstnaných v širším kontextu jejich celkové životní situace. Těmito způsoby řešení tedy máme na mysli veškeré aktivity, které mohou nezaměstnaným v jejich situaci pomoci (např. k získání příjmu) včetně hledání zaměstnání na trhu práce. Sociální dávky bývají obecně kritizovány v ekonomické rovině ze dvou důvodů: 1) že přispívají k ekonomickým problémům státu (zatěžují státní rozpočty) a 2) že mají negativní dopady na nabídku práce na pracovním trhu (Atkinson 1999:62). 11

12 1. Uvedení výzkumného problému postrkováni a ponižováni ze strany státních úředníků. Bauman (1998:46) k tomu uvádí, že zastánci kolektivní záruky individuálního přístupu k dávkám souhlasí s normalitou života založeného na pracovním výkonu, zároveň ovšem podotýkají, že tato norma nemůže být univerzálně dodržena, neboť v soudobé společnosti není dost stálé práce pro všechny a je tedy třeba postarat se také o ty, kteří přepadnou přes palubu, do doby, než získají zaměstnání. Na tomto místě je nutno podotknout, že zastánců prvního názorového proudu (sociální dávky pro osoby bez příjmu jsou problematické) je mezi laickou veřejností přece jen většina. Odborníci v oblasti sociologie a sociální politiky zabývající se strategiemi nezaměstnaných se již určitou dobu shodují, že strategie nezaměstnaných jsou značně diverzifikované a celá tato problematika je mnohem složitější. 4 Cílem práce je tedy rozpoznat strategie nezaměstnaných (jako celek) z toho důvodu, abychom mohli objasnit, zda a do jaké míry nezaměstnaní skutečně svým chováním mohou ovlivnit a ovlivňují svou situaci dlouhodobého příjemce sociálních dávek. Z dosavadních výzkumů je patrné, že nezaměstnaní jsou ovlivňováni při volbě konkrétních strategií řadou významných faktorů: např. tlakem okolí, svým lidským kapitálem, předchozí zkušeností a preferencemi (hodnotami). Symbolickým cílem práce je tedy získání využitelných poznatků o charakteru významného aspektu problému dlouhodobé nezaměstnanosti, konkrétně chování nezaměstnaných. Můžeme také říci, že chceme porozumět životní situaci dlouhodobě nezaměstnaných a jejich chování, abychom mohli určit, proč se stali nebo proč zůstávají dlouhodobě nezaměstnanými. Uvedená otázka je z hlediska sociální politiky velmi významná, neboť se v tomto případě dostávají do přímého rozporu dvě ze základních funkcí moderní sociální politiky, a to funkce ochranná a funkce pobídková. Na jedné straně je upozorňováno, že klesající úroveň základní sociální ochrany vede ke stále většímu propadu určitých kategorií obyvatelstva pod úroveň potřebnou k ochraně před chudobou a materiální deprivací. Na druhé straně se pobídky vedoucí k relativně včasnému opouštění systému sociální ochrany jeví být nefunkční či alespoň nedostatečné. Aplikačním cílem práce je získat takové poznatky, které mohou být využity při konstrukci konkrétních nástrojů pro řešení problémové situace těchto lidí ze strany státu, ať již na lokální, regionální či národní úrovni, jakožto i pro modifikaci stávajících nástrojů (systémů podpory v neza-městnanosti, dávek sociální pomoci atd.). Hlavní výzkumná otázka 5 Jakým způsobem (strategiemi) řeší (nebo se pokoušejí řešit) dlouhodobě nezaměstnaní svou životní situaci? Struktura práce V práci se nejprve věnujeme zpracování teoretických východisek, přičemž se zaměřujeme především na různá vysvětlení dlouhodobé nezaměstnanosti, která jsou v literatuře uváděna v souvislosti s individuálním chováním nezaměstnaných (kapitola 2). Poté se věnujeme určení těch strategií (případně jejich typů), které souvisejí se 4 5 Problémem odborné stejně jako obecné diskuze na toto téma je jen obtížné dosažení nestranného pohledu na danou problematiku. Jordan et al. (1992:43) oprávněně uvádí, že sociální politika se opírá o politické a morální hodnoty, které jsou opět sporné či napadnutelné. A tak technická (vědecká) literatura nemůže být chápaná bez svých existujících ideologických východisek. Dílčí výzkumné otázky naleznete v metodologické části práce v příloze. 12

13 1. Uvedení výzkumného problému zkoumaným problémem (kapitola 3). Zjištěné poznatky využíváme v metodologické části práce k vytvoření základní struktury našeho polo-strukturovaného rozhovoru. Provedli jsme celkem více než 20 rozhovorů s nezaměstnanými (v roce 2006), dalších více než 40 rozhovorů jsme využili jako datový zdroj v rámci sekundární analýzy výzkumu Sirovátky a jeho kolegů z roku Celkem jsme tedy analyzovali více než 60 rozhovorů. 6 Při zhodnocení výsledků jsme věnovali pozornost předchozí pracovní kariéře a příčinám nezaměstnanosti z pohledu nezaměstnaných (kapitola 5), ekonomické situaci jejich domácností a strategiím zajištění příjmu domácnosti (kapitola 6), vnímání nezaměstnanosti nezaměstnanými a jejich okolím (kapitola 7), motivaci nezaměstnaných k přijetí zaměstnání a faktorům, které tuto motivaci ovlivňují (kapitola 8), vnímání systému sociální ochrany ze strany nezaměstnaných (kapitola 9) a strategiím hledání zaměstnání, případně strategiím, které vedou k nalezení zaměstnání či příjmu na trhu práce nepřímo (kapitola 10). Získané poznatky využíváme v závěrečné části práce k vyvození závěrů a navrhujeme několik podnětů k diskusi jejich důsledků pro sociální politiku, především pro tvorbu vhodných nástrojů politiky zaměstnanosti (kapitola 11). 6 K problému využití více datových zdrojů viz metodologická část práce v příloze. 13

14 2. Teoretická východiska pro vysvětlení chování dlouhodobě nezaměstnaných 2. Teoretická východiska pro vysvětlení chování dlouhodobě nezaměstnaných V následující části práce se věnujeme nejvýznamnějším teoretickým konceptům spojeným se strategiemi dlouhodobě nezaměstnaných. Vycházíme přitom z potřeby vymezení jednotlivých přístupů (hledisek), kterými lze posuzovat námi zvolený sociální a výzkumný problém. Definování teoretických východisek pro naší práci má klíčový význam pro vymezení určitého pojetí naší analýzy. 2.1 Základní paradigmata hledající příčiny rozdílného chování nezaměstnaných - strukturální vs. kulturní vysvětlení nezaměstnanosti, vliv jednání aktérů Ve vědeckém prostředí můžeme rozlišovat mezi dvěma základními paradigmaty ovlivňujícími výrazně chápání vlastního postavení nezaměstnaných. Jedná se obecně o kulturní (případně individuální) a strukturální paradigma (celá řada autorů, např. Gallie a Vogler 1994:115, Giddens 2001:316, ), které lze v souvislosti s naším problémem také označit jako D (individualistický, zásluhový) model a S (strukturální) model (Howe 1990:191) či model zaměřený na trh a model zaměřený na dávky (Jordan et al. 1992:38). Strukturální vysvětlení nezaměstnanosti směřují k makroekonomickým faktorům mimo sféru vlivu jednotlivců, především k nedostatku odpovídajících zaměstnání zaručujících dostatečný příjem (Howe 1990:191). Pro strukturalismus není motivace sociálních aktérů příliš důležitá. Nedostatek ambicí chudých, který je zastánci kulturního paradigmatu často označován jako kultura závislosti, považují autoři zastávající strukturální hledisko za následek jejich znevýhodněné situace a nikoli za příčinu tohoto stavu (Giddens 2001:318). Tito autoři zároveň ukazují, jak systém sociálních dávek prohlubuje toto vyloučení a dále činí z nezaměstnaných oběti tím, že jim zabraňuje dosáhnout příjmu dostačujícího k získání ceněných statků. Chudí a nezaměstnaní jsou zobrazování jako pasivní a penalizovaní, systematicky znevýhodňovaní veřejnými politikami navzdory jejich upřímné snaze přispívat svou prací společnosti (Jordan et al. 1992:38). Řada autorů zastávajících strukturální stanovisko připisuje současné problémy vysvětlením souvisejícím se změnami v podstatě trhu práce. Autoři argumentují, že mizí kvalitní zaměstnání a místo nich se objevují pracovní místa, která jsou málo placená, částečná, dočasná a neposkytují sociální ochranu (srovnej Marks 1991: ). Kulturní vysvětlení se zaměřují na úroveň jednotlivců či skupin a pokouší se vysvětlit individuální neúspěchy za pomoci rozdílů v individuálních způsobech chování. Protože podle zastánců tohoto modelu existuje dostatečný počet volných pracovních míst, lidé zůstávají nezaměstnanými, protože buď dostatečně nehledají práci a/nebo jsou spokojeni s příjmem z dávky (Jordan et al. 1992:212). Na základě tohoto předpokladu lze posléze na úrovni politik rozlišovat mezi zasluhujícími si a nezaslouženými klienty (Howe 1990:191). Jedním z dalších možných vysvětlení podle kulturního paradigmatu je, že individuální schopnosti nezaměstnaných (např. nestálost v chování či jiné patologie) je činí jen obtížně zaměstnatelnými (Gallie a Vogler 1994:115). Kulturní deterministé navíc předpokládají, že jedinci jsou uzamčeni ve špatných ekonomických podmínkách odlišnou, nepřizpůsobivou kulturou (Marks 1991:448). 14

15 2. Teoretická východiska pro vysvětlení chování dlouhodobě nezaměstnaných Stávají se tedy chudými na základě špatných postojů a zvláště špatných voleb (ibid. str. 449). Ve své extrémní podobě tento směr líčí chudé jako oportunistické racionální egoisty, jejichž utilitaristický vztah k životu preferuje nicnedělání a kteří využijí jakoukoli šanci podvést systém, pokud si mohou být jisti, že nebudou dopadeni (Jordan et al. 1992:38). Jak uvádí Marks (1991:462), kultura se podle deterministů jeví více jako nějaká velmi nakažlivá sociální choroba než jako sdílený systém vědění vytvářející životní styl, který je předáván z generace na generaci. Vysvětlení tohoto pohledu spočívá podle Howa v zobecňování několika netypických případů na všechny nezaměstnané, zároveň bývá často přeceňována skutečná úroveň sociálních dávek a podceňována úroveň omezení (Howe 1990:209). Za někdy velmi vyhraněným stanoviskem těchto autorů v rámci ideologických debat o podstatě problému nezaměstnanosti přitom stojí často spíše snaha o ochranu tradičních hodnot spojených s ideami zásluhovosti a etiky práce (Howe 1990:212). Existuje ovšem také třetí možné vysvětlení, které upozorňuje, že nezaměstnaní jsou velmi heterogenní a že se jedná spíše o celou řadu různorodých kategorií, pro jejichž členy má nezaměstnanost zcela jiný význam (např. pro muže a pro ženy, registrované a neregistrované nezaměstnané atd.) (Engbersen, Schuyt a Timmer 1990:91-92, Marks 1991:463, Gallie a Vogler 1994:115, 126). Giddens (2001:668) uvádí, že podle kritiků strukturalismu (symbolických interakcionistů) jako lidské bytosti máme důvody pro to, co děláme, a obýváme svět prostoupený kulturními významy. Sociální fenomény, podle nich, nejsou jako věci, ale záleží na symbolických významech, kterými jsme obklopeni, co budeme dělat. Nejsme tedy tvory této společnosti, ale jejími tvůrci. Z tohoto důvodu je významné porozumět nejen tomu, nakolik nezaměstnaní mohou svým chováním svou situaci ovlivnit, ale také je potřeba porozumět jejich pohledu na příčiny jejich vlastní životní situace (viz níže). V tomto kontextu vystupuje do popředí rovina jednání aktérů. Jak uvádí Giddens: I jedinci ve velmi znevýhodněném postavení se mohou chopit příležitosti ke zlepšení svého postavení; moc lidského jednání by neměla být podceňována. Sociální politika může hrát významnou úlohu ve zvýšení akčního potenciálu znevýhodněných jednotlivců nebo komunit (Giddens 2001:320). Myšlenka rodinných [i individuálních] strategií je zaměřena na sociální aktéry a je možné ji chápat jako přístup odzdola nahoru. Koncept v této podobě vychází z předpokladu, že strategie domácností mohou být aktivní, měnit své prostředí a ne být pouze tímto prostředím měněny (Jordan et al. 1992:38, Wallace 2002:2-3). Strategie je pak možné chápat také jako nástroje dosažení cílů tváří v tvář strukturálním bariérám (Moen a Wethington 1992:234) Vztah mezi strukturou, kulturou a jednáním aktérů Někteří autoři se zabývají také vztahem mezi kulturou, strukturou a jednáním aktérů. V našem specifickém pojetí 7 jsme se rozhodli chápat strukturu, kulturu a jednání aktérů jako na sobě nezávislé prvky. Pfau-Effinger (2004:14) uvádí, že vztahy mezi kulturními hodnotami, sociálními institucemi a jednáním sociálních aktérů byly vždy kontroverzním tématem, zvláště pak s ohledem na vliv, který jednotlivé sféry 7 Diskuzi o tom, zda se tedy ve skutečnosti jedná o tři (struktura-kultura-jednání aktérů) či pouze dva (struktura-kultura, struktura-jednání aktérů) na sobě nezávislé prvky sociálního světa zde ponecháváme stranou, protože svou teoretickou hloubkou překračuje rámec potřebný pro tuto práci. 15

16 2. Teoretická východiska pro vysvětlení chování dlouhodobě nezaměstnaných mají. 8 Kultura není podle Pfau-Effinger pouhým elementem sociálních struktur, ale existuje samostatně navzdory tomu, že je s těmito strukturami obvykle v interakci. Proto je významné brát v úvahu, že sociální aktéři přispívají jak k reprodukci, tak ke změně kulturního, institucionálního a strukturálního rámce (ibid. str. 34). Kultura a struktura jsou úzce provázány: tím, že strukturální determinanty mají důsledky pro identitu, každodenní život a sociální vztahy lidí, dochází k vytváření kulturních vzorců, především pokud jsou tyto vlivy trvalejší nebo se reprodukují. Kultura je poté chápána jako vzorce každodenního chování a orientace v každodenních problémech, např. volbami mezi veřejnou a soukromou sférou života a přesuny mezi těmito sférami (Chamberlayne 1999:152). Jiní autoři (Ellis, Thompson a Wildavsky 1990:21 n1) ovšem jednoznačnost tohoto vztahu zpochybňují. Podle nich instituce generují osobitý soubor preferencí a příklon k určitým hodnotám zároveň legitimizuje odpovídající institucionální uspořádání. Lidé se nacházejí v určitém institucionálním uspořádání, které nevytvořili, ale jsou to jednotlivci, kteří vytvářejí, podporují nebo mění toto uspořádání (ibid. str. 22 n4, viz také Pfau-Effinger 2004:38, 41, Giddens 2001:669). Kulturu a jednání aktérů je tedy možné chápat jednak jako důsledek, tak jako příčinu institucionálních struktur. Otázkou je, do jaké míry můžeme tento obecný vztah mezi strukturou, kulturou a jednáním aktérů vztáhnout na nezaměstnané. V tomto výzkumu vnímáme strukturu, kulturu a jednání aktérů jako tři na sobě analyticky relativně nezávislé roviny. Zároveň si ovšem uvědomujeme, že tyto tři roviny od sebe prakticky není možné oddělit. 9 V centru našeho zájmu zůstává především jednání nezaměstnaných, respektive jeho interpretace a prezentace v jejich výpovědích. Zároveň se ale budeme snažit zachytit také různorodé faktory, které podle těchto výpovědí mohou jednání nezaměstnaných ovlivňovat, ať již se jedná o kulturní či strukturální faktory. 2.2 Teoretické modely hledající příčiny rozdílného chování nezaměstnaných V této části práce se budeme zbývat reflexí teoretických modelů hledajících možná vysvětlení chování nezaměstnaných. Lze říci, že teorie, které se zaměřují na vysvětlení chování nezaměstnaných, také vycházejí ze strukturálních východisek (marginalizace na pracovním trhu, sociální vyloučení), kulturních východisek (underclass, kultura závislosti) nebo z jednání aktérů (model racionální volby, model strategií). V této práci budeme vzhledem k poznávacímu cíli diskutovat pouze teorie zaměřené na vliv chování aktérů a kultury. 10 Vycházíme přitom především z knihy autorů Bane a Ellwood (1994), kteří ve své práci, v části zabývající se fenoménem závislosti na sociálních dávkách, shrnují dosavadní teoretické poznatky a upozorňují na tři nejvýznamnější skupiny teoretických konceptů, pokoušející se o vysvětlení chování nezaměstnaných. Těmito koncepty jsou: 8 viz např. také Dean a Taylor-Gooby (1992:52) 9 Granovetter (1974:96) např. uvádí, že nezaměstnaní si vzhledem ke svým cílům a možnostem volí způsoby jednání, které slouží jejich účelům. Současně ale velké množství překážek limituje jejich možnosti: konkurzy, minulá pracovní zkušenost, možnosti mobility a získávání informací. 10 Tato volba má dva zásadní důvody. Za prvé se strukturální modely převážně přímo netýkají roviny jednání aktérů, která je předmětem tohoto výzkumu. Zároveň byly tyto modely již i v českém prostředí dostatečně popsány díky pracím Sirovátky (srovnej zvláště Sirovátka 1997). 16

17 2. Teoretická východiska pro vysvětlení chování dlouhodobě nezaměstnaných 1) Model racionální volby (rational-choice model), 2) Model očekávání (expectancy model), 3) Kulturní modely (modely založené na kulturních charakteristikách). Všechny tyto tři typy modelů mohou mít za určitých podmínek pro vysvětlení životních strategií nezaměstnaných své opodstatnění, a proto se jim nyní budeme věnovat poněkud podrobněji. Jako první si přiblížíme model racionální volby Model racionální volby Model racionální volby označují Bane a Ellwood (1994) za převažující paradigma v současné ekonomii a veřejné politice. Podle Jordana et al. (1992:12) je tento model charakterizován tak, že aktéři (jednotlivci nebo skupiny) hledají maximální užitek tváří v tvář rozličným druhům omezení (např. úroveň mezd a dávek, potřeby dětí a dostupnost veřejné péče) tím, že si vybírají vzhledem ke své konzistentní sadě preferencí. Tento model předpokládá, že jedinci zkoumají nabízené možnosti, hodnotí je vzhledem ke svým preferencím a zájmům a vybírají takové možnosti, které jim přináší největší užitek a uspokojení. Proto, abychom mohli porozumět chování lidí, musíme podle tohoto modelu znát nejen preference lidí, ale také možnosti, z kterých mohou volit (Bane a Ellwood 1994: 68, 69). Lze tedy očekávat, že lidé (po zhodnocení své situace) budou přijímat konkrétní zaměstnání nebo naopak zůstanou raději nezaměstnaní. V kontextu dlouhodobé nezaměstnanosti lze podle tohoto modelu očekávat, že lidé, kteří postrádají adekvátní možnosti na trhu práce (práce je těžko dosažitelná a často také neatraktivní varianta) či mimo něj (skrze sňatek, odchod do důchodu apod.), by měli zůstávat klienty systému sociální ochrany po dlouhou dobu (Bane a Ellwood 1994: 70, 71). Mezi faktory, které mohou ovlivňovat rozhodování lidí, lze zařadit výši příjmu, náklady na zaměstnání nebo výši sociálních dávek. Dále je možné očekávat, že změní-li se podmínky na trhu práce (např. zlepšení pracovních podmínek) či v systému sociální ochrany (např. snížení sociálních dávek 11 ), změní se také možnosti volby a nezaměstnaní budou na tuto změnu adekvátně reagovat. Zároveň by nemělo být s narůstajícím časem obtížnější opustit systém sociální ochrany než na počátku nezaměstnanosti (Bane a Ellwood 1994: 94, 95). 12 Model ovšem nevěnuje takovou pozornost možným změnám v preferencích dlouhodobě nezaměstnaných lidí a možnosti ztráty jejich motivace. Pokud dochází k opětovnému návratu do systému sociální ochrany (opakovaná nezaměstnanost), je to proto, že možnosti pracovníků na trhu práce jsou výrazně omezené. Model racionální volby bývá dále kritizován především proto, že se zaměřuje na ekonomické, ale nebere v úvahu sociální a morální aspekty takových voleb, a pokud ano, pak opět pouze v ekonomickém smyslu (viz Jordan et al. 1992:12, 31). 11 Právě přímý vliv výše sociálních dávek na délku strávenou v nezaměstnanosti byl ale již mnoha výzkumy zpochybňován (např. Cooke, McLaughlin a Millar 1989 podle Dean a Taylor-Gooby 1992:59). 12 Splnění této podmínky je ovšem v praxi spíše nepravděpodobné. Jak dokladují Bane a Ellwood (1994:34), četnosti odchodů do zaměstnanosti (exit rates) jsou vždy vyšší v prvních letech nezaměstnanosti a výrazně klesají u těch, kdo jsou účastníky schématu po více než dva roky. 17

18 2. Teoretická východiska pro vysvětlení chování dlouhodobě nezaměstnaných Modely založené na očekávání (a motivaci) Model očekávání klade důraz na individuální pocity kontroly nad chtěnými důsledky chování jedinců. Lidé se chovají nějakým způsobem, pouze pokud očekávají, že toto chování povede ke chtěným důsledkům (Atkinson 1964 podle Bane a Ellwood 1994). Pokud jsou lidé při volbě strategie úspěšní, získávají sebevědomí a důvěru ve své schopnosti, pokud jsou ve svém chování neúspěšní, ztrácí sebedůvěru a při delším trvání také motivaci k dalším pokusům (Bane a Ellwood 1994:74, 75). Dlouhodobě nezaměstnaní přestávají mít pocit kontroly nad vlastním životem, přestávají některé možnosti považovat za reálné a stávají se závislými na vnějších okolnostech. Je přitom obtížné rozlišit, kdy lidé skutečně ztrácejí některé možnosti a kdy se pouze domnívají, že je ztratili (Bane a Ellwood 1994:75). V rámci modelu očekávání se tedy stávají důležitými současné volby. Minulé úspěchy a neúspěchy společně se současným vnímáním situace se odrážejí v informovanosti, pocitu kontroly a sebedůvěry či jistoty (ibid). Vansteenkiste et al. (2005) se zabývají testováním dvou modelů, které bychom mohli zařadit do této kategorie, modelem Expectancy-value (EVT) a modelem Selfdetermination theory (SDT). Model Expectancy-value vznikl především na základě práce Feathera (např. 1992, více viz Vansteenkiste et al. 2005). Autor rozlišuje dva základní typy očekávání: 1) očekávání účinnosti chování - tedy přesvědčení, že člověk může úspěšně vykonat úkony, které vedou k dosažení cíle 2) přesvědčení ohledně cílů, tedy odhad osoby o tom, že takové chování povede k dosažení stanoveného cíle. Např. dlouhodobě nezaměstnaný může být přesvědčen, že může dobře vykonat rozhovor ohledně přijetí do zaměstnání a že tento úspěch mu může pomoci k tomu, aby dostal tuto práci. Podle modelu Expectancy-value tedy lidé, kteří více očekávají, že mají šanci nalézt zaměstnání, hledají intenzivněji a jsou celkově v životě optimističtější (srovnej Vansteenkiste et al. 2005: ). Dalším významným prvkem Expectancy-value modelu jsou potřeby a hodnoty, ať již pozitivní či negativní. Podle modelu lze očekávat, že lidé, kteří dávají zaměstnání vysokou pozitivní hodnotu, budou hledat práci intenzivněji. Zároveň ale je tento vysoký význam zaměstnání u lidí spojen s výrazným negativním prožitkem nezaměstnanosti, pokud tato výrazná hodnota není naplňována. Model Self-determination (Deci a Ryan 2000a podle Vansteenkiste et al. 2005:272) si všímá skutečnosti, že pro jednání není významná pouze výše motivace, ale také její druh. Někteří nezaměstnaní vnímají zaměstnání jako příležitost k rozvoji svých dovedností a hledání zaměstnání je pro ně autonomní a osobní volba. Na druhé straně další nezaměstnaní se mohou cítit pod tlakem nebo kontrolováni při hledání zaměstnání např. proto, že se obávají toho, že budou ostatními vnímáni jako ti, kdo využívají sociální dávky, kvůli finančním problémům nebo kvůli tlaku rodiny či příbuzných. Model SDT proto rozlišuje mezi autonomním a kontrolovaným chováním. Při autonomní motivaci jsou lidé např. motivováni k činnosti, protože je zajímavá nebo zábavná sama o sobě. O takovou motivaci se jedná také v případech, kdy se nezaměstnaný s danými cíli identifikuje (je internalizovaná). Kontrolované chování je naopak reflektováno pocitem lidí, že nemají jinou možnost, než se v dané aktivitě angažovat. Jedná se o externě regulované chování, které může mít za následek psychickou odměnu nebo naopak pocity viny či křivdy, lidé jednají pod tlakem. Podle Vansteenkiste et al. (2005:273) řada studií prokázala, že autonomní motivace vede k mnohem vyššímu efektu při hledání zaměstnání (viz ibid). Součástí vysvětlení pomoci modelu očekávání může být také stigmatizace nezaměstnaných, ke které dochází v průběhu jejich nezaměstnanosti. Lidé, kteří již 18

19 2. Teoretická východiska pro vysvětlení chování dlouhodobě nezaměstnaných dříve (jako zaměstnaní) přijali jistou konceptualizaci normálního a stigmatizovaného postavení, začínají sami sebe vnímat jako stigmatizované (Goffman 1970 podle Sirovátka 1997:41), což se dále může negativně projevovat na jejich vnímání sebe sama. Očekávání vycházející z předchozích zkušeností ovlivňuje také atraktivitu jednotlivých možností. Nezaměstnaní se obávají nejistoty spojené s návratem na trh práce a ztráty výhod, které získávají v rámci systému sociální ochrany (např. nárok na lékařskou péči), protože si uvědomují, že opětovný návrat k sociálním dávkám by mohl být obtížný. Čím déle nezaměstnaný zůstává v systému sociální ochrany (jeho pocit kontroly nad možnostmi se snižuje), tím obtížnější je pro něj (podle této teorie) tento systém opustit. Lze tedy očekávat, že v počátcích nezaměstnanosti bude návrat na pracovní trh mnohem častější než později (Bane a Ellwood 1994: 77, 78). Tato myšlenka je ovšem pouze obtížně empiricky testovatelná, protože míra, se kterou nezaměstnaní opouští systém sociální ochrany (exit rate), je do značné míry ovlivněna sociálními a demografickými charakteristikami těchto pracovníků (vzdělání, věk, praxe). Pracovníci, kteří jsou na tom vzhledem k těmto charakteristikám lépe, opouštějí systém rychleji, naopak znevýhodnění pracovníci zůstávají v systému déle, a to i za předpokladu, že se jejich očekávání ani pocit kontroly nezmění (Bane a Ellwood 1994:99). Určitou relevanci modelu očekávání potvrdily některé dřívější empirické studie. Již Jahoda, Lazarsfeld a Zeisel (2002) v klasické studii o nezaměstnanosti v Marienthalu došli k závěru, že dlouhodobá nezaměstnanost vede ke stavu apatie, ve kterém oběti nedovedou adekvátně využít ani těch několik možností, které jim ještě zbývají, takže vzniká bludný kruh mezi sníženými příležitostmi a sníženou úrovní aspirace (Lazarsfeld 2002:xxxi, Jahoda, Lazarsfeld a Zeisel 2002:2). Pro další příklady takových výzkumů srovnej dále Bane a Ellwood (1994:86) Kulturní modely (modely založené na kulturních charakteristikách) Třetí skupinou teorií snažících se o vysvětlení příčin dlouhodobé nezaměstnanosti na straně nezaměstnaných jsou tzv. kulturní modely. Kulturní modely se pokoušejí o vysvětlení příčin nezaměstnanosti na základě rozdílů v kultuře jednotlivců či skupin lidí. 13 Nejprve se při popisu kulturních teorií zaměříme na tzv. duální modely (teorie). Podstatou duálních modelů je vymezení dvou protipólů určitého jevu. Ellis, Thompson a Wildavsky (1990:21) uvádějí několik příkladů takového dualismu: kromě v předchozí části zmíněné kultury a struktury lze uvést např. makro- a mikroobjektivní a subjektivní, volbu a předurčenost atd. Tento dualismus se projevuje také u některých teorií zabývajících se kulturou chudých či nezaměstnaných. Mezi tyto modely je možné zařadit např. teorie o kultuře chudoby, underclass nebo kultuře závislosti. Jmenované teorie předpokládají, že lidé, kteří podle zvolených (většinou vzhledem k většinové společnosti odlišných a z jejího pohledu nevhodných) charakteristik patří do společných skupin, mají také společnou a od většinové společnosti odlišnou kulturu. Tato kultura je pak z pohledu většinové společnosti chápána jako antisociální a kontraproduktivní. Nyní si krátce některé z těchto duálních kulturních modelů představíme. 13 Dean a Taylor-Gooby (1992:82) definují kulturu jako obecný termín pro symbolické, naučené, nebiologické aspekty společnosti lidí. 19

20 2. Teoretická východiska pro vysvětlení chování dlouhodobě nezaměstnaných Underclass Teorie o existenci tzv. underclass vychází z amerického prostředí (ke vzniku viz např. Marks 1991, Bauman 1998:68). Jencks (1993:143) uvádí, že underclass je zde nejčastěji chápána jako opak ke střední třídě nebo k tzv. mainstreamové společnosti. Jeden z tvůrců pojmu Auletta (1982: xiii podle Bane a Ellwood 1994:78) definuje underclass jako skupinu, která se cítí vyloučená ze společnosti a která se liší nejen nedostatkem v oblasti příjmů (chudobou), ale také nedostatky v oblasti chování. Většina lidí považuje jejich chování za nevhodné či nepřípustné. 14 Tito lidé, sdílející podobné, od většiny obyvatelstva odlišné normy, žijí společně s pouze minimálními kontakty se zbytkem společnosti. Nejsou tedy izolováni od zbytku společnosti pouze kulturně a sociálně, ale často také etnicky a geograficky tím, že z různých důvodů žijí pohromadě v jasně geograficky oddělených oblastech (většinou městské čtvrti připomínající ghetta) (Bane a Ellwood 1994:79). Je tedy možné hovořit o koncentraci lidí s podobnými charakteristikami v geografické izolaci od ostatních lidí. Tyto oblasti jsou pak typické vysokou mírou deprivace v mnoha oblastech: neefektivní vzdělávání, nedostatek pracovních příležitostí, drogy a vysoká kriminalita, těhotenství mladistvých a značná závislost obyvatel na státu. Využívání či zneužívání sociálních dávek je zde považováno za normální. Takové chování je nejen tolerováno, ale je považováno za přirozenou a zcela legitimní alternativu (Bane a Ellwood 1994:79-80). Jak uvádí Bauman (1998:70), příslušnost k underclass je podle zastánců konceptu také otázkou volby - úmyslné nebo způsobené nedbalostí. Lidé se stávají členy underclass, protože nedělají nebo odmítají udělat to, co by je z chudoby dostalo, a raději se uchylují k antisociálnímu chování. Jedním z rysů, který je podle mnoha autorů typický pro určité, ze společnosti vyčleňované kategorie lidí, je život v tzv. ghettech. Tendence k vytváření segregovaných komunit občanů v mimořádně nevýhodné životní situaci (např. v souvislosti se sestěhováváním neplatičů) se jeví z hlediska kulturních modelů jako kontraproduktivní, protože je to izolace (mohli bychom říci také vytěsnění či vyloučení), která je podle mnoha autorů významnou součástí možného vysvětlení vzniku underclass (např. Marks 1991:453, Bane a Ellwood 1994:80). Americké výzkumy chudoby ovšem prokázaly, že většina chudých v USA a více než 90 % příjemců sociálních dávek žije mimo ghetta (Bane a Ellwood 1994:88-89, 118). Podobně ani v české neromské populaci zatím v masovém měřítku nedochází ke koncentraci domácností s trvale nezaměstnanými členy pobírajícími sociální dávky. Výjimkami jsou městské čtvrti v oblastech nejvíce postižených nezaměstnaností a domy či ulice s holobyty (Vašečka 2001:157). Vedletoho se vytvářejí také prostorově koncentrované komunity-ghetta romského etnika ve větších městech a izolované enklávy Romů v menších obcích (Sirovátka 1997:96, 97). Kulturní vysvětlení odlišnosti strategií nezaměstnaných se zdá být podle některých autorů přínosným pro etnické menšiny, jejichž kultura se výrazně odlišuje od kultury majoritní populace. V často diskutovaném případě českých Romů se Vašečka (2001) ve stati zabývající se vztahem Romů k sociálním dávkám zmiňuje o odlišné behaviorální orientaci dvou skupin obyvatel v jednom systému sociálních dávek (Romů 14 Za poněkud problematický z hlediska použitelnosti konceptu lze považovat fakt, že existuje celá řada různých definic a pojetí pojmu underclass (srovnej Mareš 2002:96-98). V užším pojetí je underclass spojován především s dlouhodobou závislosti na sociálních dávkách, v širším pojetí i celou řadou dalších převážně patologických jevů (např. nízký příjem, život na dávkách, nedostatečně rozvinutý sociální a kulturní kapitál, nízká pracovní etika, drogy, kriminalita a násilí, brzké těhotenství atd.) (viz Jencks 1993:144). 20

Strategie dlouhodobě nezaměstnaných

Strategie dlouhodobě nezaměstnaných Strategie dlouhodobě nezaměstnaných (souhrnná zpráva z výzkumu) Ondřej Hora VÚPSV, v.v.i. Praha 2008 Studie vznikla spolupráci s Institutem pro výzkum reprodukce a integrace společnosti (výzkumný záměr

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Hledám práci- nezaměstnanost Klášterková Lenka 28.3.2013 Obrázek č. 1- work [2] Osnova: Úvod: Hlavní část: Závěr Literatura -

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ (SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE) Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost -

Více

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami.

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami. Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Participace na trhu práce a nezaměstnanost Vzdělávací

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání Regionální komunikační a informační workshopy, září-listopad 2015 CÍLE DNEŠNÍHO SETKÁNÍ 1. INFORMACE O PROJEKTU KOOPERACE A JEHO VÝSTUPECH 2. PŘEDSTAVENÍ

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení

Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví. Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Systémový přístup pro ukončování bezdomovectví Štěpán Ripka, Ph. D. Platforma pro sociální bydlení Konceptuální vymezení Bydlení Romů Neplatičství Holobyty Ubytovny Sociální bydlení Bezdomovectví Obecní

Více

POTŘEBA KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ PRO STUDENTY VŠ. Iva Kirovová VŠB-TUO Ekonomická fakulta Katedra managementu

POTŘEBA KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ PRO STUDENTY VŠ. Iva Kirovová VŠB-TUO Ekonomická fakulta Katedra managementu POTŘEBA KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ PRO STUDENTY VŠ Iva Kirovová VŠB-TUO Ekonomická fakulta Katedra managementu Nabídka předmětů Individuální rozvoj kariéry (IRK) Individuální hledisko Individual Career Development

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová Sólo rodiče v ČR APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 13. ledna 2014 Eliška Kodyšová proč sólo rodiče? pečující osoba živitel/kai sám SÓLO RODIČ proč sólo rodiče? ÚPLNÁ RODINA RODINA NEúplná SÓLO rodina

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí

Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí Evropská Garance pro mladé lidi European Youth Guarantee v Rámci akcí pro zaměstnávání mladých lidí FES, Praha, 17. května 2013 Hotel Andel s JUDr.Vít Samek Právní a sociálně ekonomické oddělení ČMKOS

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/12 VYDÁNO DNE 7. 6. 12 VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, ŢE DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI BY MĚLY BÝT TAKOVÉ, ABY LIDÉ NEZTRÁCELI MOTIVACI HLEDAT SI PRÁCI. Více neţ

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s.

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. nové základní dovednosti, jinak nazývané též gramotnosti: počítačová gramotnost mediální gramotnost

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL

Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. e-mail: Jan.Skrbek@tul.cz Pracovní seminář na téma SSME (služby věda, správa a realizace) 18.3.2010 Pracovní seminář na téma

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Motivace k podnikání a její podpora

Motivace k podnikání a její podpora Motivace k podnikání a její podpora Martin Lukeš Praha, 7.12.2007 Seminář Vybrané možnosti ovlivňování motivace nezaměstnaných OBSAH 1. Výchova a vývoj podnikatelské osobnosti 2. Faktory ovlivňující vstup

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů

Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti Petr Matějů Základní teze Vysokoškolské vzdělání je smíšený statek: přináší užitek jednotlivci i společnosti Studiem na vysoké

Více

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH?

DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz DUÁLNÍ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČECHÁCH? RNDr. Zdeněk Somr Viceprezident HKČR Ústupky, 28. listopadu 2014 Strana 1 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY www.komora.cz

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Matematika, informatika, projekty

Matematika, informatika, projekty Matematika, informatika, projekty Doc. RNDr. Tatiana Gavalcová, CSc Katedra informatiky a kvantitativních metod FIM UHK Hradec Králové tana.gavalcova@uhk.cz 1 Obsah příspěvku: Projekt REFIMAT, ESF, OP

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Jak se sociální sítě zpracovávají?

Jak se sociální sítě zpracovávají? SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě většina jedinců je zapojena ve více sociálních sítích jak jsou tyto vazby strukturovány? analýza sociálních sítí (social network analysis) zmapování mezilidských vztahů určitých

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Sociální vyloučení osoba, rodina, domácnost, společenství

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Regionální projekty ÚP ČR. Praha,

Regionální projekty ÚP ČR. Praha, Regionální projekty ÚP ČR Praha, 12. 9. 2016 Záruky pro mladé 11 RIP Záruky pro mladé v kraji navazující na již realizované projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let Cíl projektů: poradenské aktivity

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více