2/2012. Proběhly zápisy do základních škol Krev vyvážená životem Tajemství třebíčských garáží Sport měsíce: basketbal Fotosoutěž zná vítěze

Transkript

1 2/2012 Proběhly zápisy do základních škol Krev vyvážená životem Tajemství třebíčských garáží Sport měsíce: basketbal Fotosoutěž zná vítěze

2 Místo života Zadní synagoga, a dnes také sousední dům Seligmanna Bauera, jsou stálými turistickými lákadly třebíčské židovské čtvrti, jedné z dvojice památek umístěných v prestižním seznamu UNESCO. Prvního březnového dne letošního roku přibude další eso nová expozice s názvem Makom chajim v prostorách ženské galerie proslulé synagogy, což v překladu znamená místo života či místo živých, neb makom je semitským výrazem pro místo, zatímco chajim je život. Právě jeho ochrana je hlavně zdůrazněna Tórou jako zákonem Božím. A Zadní synagoga, ač neužívaná k bohoslužebným účelům, je místem živým místem života. Ostatně i podle obvyklé formule na náhrobcích Kéž je jeho duše pojata do svazku věčného života jsou také zemřelí Židé součástí živého a žijícího Israele. Nová expozice představuje mimo jiné Tóru, k ní nádhernou stříbrnou korunu, případně štít. A některé další skvělé exponáty. Jejich zhlédnutí tedy rozhodně stojí za byť i opakovanou návštěvu Zadní synagogy buď při slavnostním otevření expozice 1. března 2012 v hodin, anebo někdy jindy. Pracovníci zdejšího turistického a informačního centra Městského kulturního střediska Třebíč rádi poskytnou odborný výklad s řadou dalších podrobností.

3 Slovo na úvod Vážení a milí Třebíčáci, je únor roku 2012 a já jakožto radní města Třebíče mám možnost opět napsat úvodník Třebíčského zpravodaje. Podobně jako před šesti měsíci, kdy tato milá povinnost na mě vyšla poprvé. Teď to zkusím trošku jinak, než bývá na tomto místě zvykem: Je únor 2012, krásný slunný mrazivý den, kdy teplota šplhá k plus 50 o C. Zelené slunce s fialovými fleky nádherně prosvěcuje lehce růžový sníh. Ráno mně začalo jako obvykle, své děti, pětiletého a osmiletého syna jsem odvedl na vysokou školu. Stejně jako našim koníkům, kteří nás pravidelně každé ráno vozí do práce a do školy, se jim moc nechtělo. Snad zamrzla nafta? Ale zvládli jsme to a hlavně už se celá rodina těšíme na odpoledne - to se půjdeme koupat do Kuchyňky! Vždyť je krásných mrazivých plus 50 o C a kdo by se nechtěl teď v únoru koupat v rybníku?! Asi jste se zarazili, co to je za nesmysly! Ano, jsou to nesmyly. Stejné, jako mnoho dalších věcí, které byly vyřčeny na adresu současného vedení města v mnoha minulých dnech nazpět. Zkusme si připomenout: Rozpočet? Potápějící se Titanik, Vedení Horácké Slávie: Peníze už opravdu nemáme,... Ano, se mnou se na korupci domluvit nedá. Na rozdíl od mého jasného upozornění na nesmyslnost předešlého odstavce, dále citované záležitosti byly zabaleny do úhledného balíčku superpravdy, ovázaného mašličkou senzace. Všichni jsme si zvykli, že můžeme v podstatě koupit cokoliv. Je libo rohlík, počítač, auto! Podobně je to s médii a články v nich. Za peníze si v současnosti koupíte článek o čemkoliv. Přesné informace a fakta jdou stranou. Proto si vás dovolím požádat, abyste ihned nepřejímali názory, které byly někde napsány, či je někdo vyřkl. Je nutné k těmto informacím přistupovat opatrně a vždy je třeba si prověřit fakta. V minulém čísle Třebíčského zpravodaje byla zveřejněna tabulka všech výběrových řízení, maximum informací obsahuje městský web, vedení města se snaží chovat zcela transparentně a jistě bude v této praxi pokračovat v celém letošním roce. To jsou pak zdroje obsahující informace, které vám mají posloužit k tomu, abyste věděli, co se ve vašem městě děje, kdo co vyhrál, kde se co staví, jak vaše město hospodaří. Prostě a jednoduše: nesedněte na lep lidem, kteří se snaží z vás dělat hlupáky s jasným cílem svého budoucího prospěchu. Je únor 2012 a já vám přeji hezký, mrazivý i bílý zbytek zimy a následně pohodový a příjemný nástup letošního jara. Nenechte se vtáhnout do blbé nálady, která ze všech stran na nás útočí! Martin Svoboda, radní města Třebíče V tomto čísle naleznete: Z RADNICE str. 4-7 TŘÍDIT SE UČÍME, ALE POMALU str. 20 TŘEBÍČÁCI SE LVÍČKEM NA PRSOU str. 21 Všichni jsme JEDEN SVĚT Máme dost svých českých starostí, chtělo by se říci při hodnocení letošního programového tématu festivalu JEDEN SVĚT, zaměřeného na právě probíhající protesty a nepokoje v různých částech světa. Dopady krize eurozóny na naše hospodářství, extrémní mrazy, nevyčerpané miliardové dotace z EU, ministerské šarády anebo například regionálně aktuální problém dostavby dukovanské jaderné elektrárny nač se ještě trápit tím, co se nás přímo netýká? Jenže my všichni jsme drobnými součástkami toho obrovského soukolí a problémy dnešního světa s přihlédnutím k překotnému technickému rozvoji a zkracujícím se vzdálenostem prostě nelze vnímat izolovaně. 14. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech se proto soustřeďuje zejména na mladé lidi, kteří i za cenu osobních obětí dokážou naplňovat ideály a realizovat změny. Pořadatelem Jednoho světa je tradičně nadace Člověk v tísni, hlavní část festivalu proběhne ve dnech března v Praze. Letos poprvé však budou moci ochutnat festivalovou atmosféru i diváci z našeho města a regionu, Třebíč se totiž premiérově stává jedním ze čtyřiceti měst, ve kterých proběhnou regionální přehlídky, při čemž každá z nich má svoji originální dramaturgii založenou na vlastním výběru filmů, organizaci besed i ostatních doprovodných programů. Třebíčský pořadatelský tým neměl jednoduchý úkol z desítek dokumentárních filmů vybrat takové, které zanechají co nejvýraznější stopu v myslích i srdcích místních náročných diváků. Všichni pořadatelé věří, že se to zejména snímkům Pod sluncem tma a Láska v hrobě podaří. A že návštěvníci festivalu ocení i doprovodnou výstavu fotografií Pavla Heřmana s názvem Třebíč - město památek UNESCO anebo například aktivity třebíčského Halahoje ve věci adopce afrických dětí na dálku Pokud tedy přijdete ve dnech března do třebíčského kina Pasáž, můžete se na vlastní oči přesvědčit o tom, že všichni opravdu tvoříme jen ten jediný společný JEDEN SVĚT. Jaromíra Hanáčková, MKS Třebíč Foto na titulní straně: Vítězná fotografie ze soutěže Příroda Třebíčska očima fotografů Foto: Miroslav Teplý více na str. 26 Foto na druhé straně obálky: Dana Cabanová - - Židovské muzeum Praha Redakce Třebíčského zpravodaje , f.juza@mkstrebic.cz Třebíčský zpravodaj vydává město Třebíč, Karlovo nám. 104/55, IČ: Vychází jednou měsíčně. Zdarma do všech domácností. Náklad výtisků. Adresa redakce: Třebíč, Karlovo náměstí 47, Národní dům, tel.: , f.juza@mkstrebic.cz. Evidenční č.: MK ČR E Redakční příprava: Městské kulturní středisko Třebíč, redaktor: František Jůza, tel.: Sazba a grafická úprava: František Jůza. Tisk a reklama a roznos: Yashica s. r. o., Třebíč. Vydavatel si vyhrazuje právo v potřebné míře krátit příspěvky bez předchozího souhlasu autora, v případě nedostatku místa je zcela odmítnout. Příspěvky některých autorů mohou vyjadřovat názory pisatele a nemusejí se shodovat se stanoviskem vydavatele. Toto číslo vychází 21. února Uzávěrka příštího čísla v pátek 2. března Distribuce Třebíčského zpravodaje Pouze reklamace roznosu! 3

4 Z RADNICE Proběhly zápisy dětí do základních škol Tradiční zápisy dětí do základních škol proběhly ve druhé polovině ledna také v třebíčských školách. Počty ani výsledky se nijak nevymykají ze zvyklostí posledních let a v září letošního roku by tak měli do prvních tříd všech sedmi základek ve městě nastoupit celkem 403 žáci. Zúčastnil jsem se zápisu na všech školách, prozradil první místostarosta Pavel Pacal. Tím víceméně potvrdil svoji původní profesi - je učitelem a donedávna řídil Základní školu Na Kopcích. Proto ten zvýšený zájem právě o oblast školství, ač jinak se na radnici věnuje především financím. Počet nastupujících prvňáků bude oproti loňsku o něco menší, přesněji o čtyřiadvacet dětí, nahlíží do statistik místostarosta. Je to však přirozený vývoj, svůj díl na těchto počtech mají i doporučení dětských lékařů či pedagogicko-psychologické poradny. U třiadevadesáti dětí z celkem čtyř set devadesáti šesti, které přišly k zápisu, byl doporučen odklad školní docházky. To je prakticky pětinový úbytek, který však koresponduje zcela s vývojem posledních let, vysvětlil Pavel Pacal. (fj) Město má střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Zastupitelstvo města Třebíče na svém 7. zasedání konaném dne 15. prosince 2011 schválilo Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Třebíči Jedná se o strategický dokument, který stanovuje cíle a priority rozvoje sociálních služeb ve městě Třebíči. Město Třebíč bylo jedním z prvních měst v České republice, které se aktivně zapojilo do procesu komunitního plánování sociálních služeb, a to již roku V souvislosti s nabytím účinnosti zákona o sociálních službách byla od 1. ledna 2007 obcím s rozšířenou působností uložena zákonná povinnost zjišťovat potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území a zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území. Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb jsou podstatnými dokumenty sloužící jako doporučující podklad pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie pro investiční i neinvestiční rozvoj všech poskytovatelů sociálních služeb, a to bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem. To jsou hlavní důvody, proč dokument vznikl. Čtenář je ve střednědobém plánu seznámen, k čemu vlastně komunitní plánování sociálních služeb slouží, jak je legislativně vymezeno a rovněž je obeznámen se základními používanými pojmy. V přehledných tabulkách jsou zde uvedeny všechny sociální služby a jejich poskytovatelé působící v Třebíči registrované dle zákona o sociálních službách. Dále je čtenáři představena Minimální síť sociálních služeb v Třebíči, která je součástí Zásad financování sociálních služeb z rozpočtu města Třebíče. Dozví se, jak plán vznikal, kdo se na jeho tvorbě podílel a jaká je organizační struktura komunitního plánování sociálních služeb v Třebíči. Je seznámen s výsledky komplexního výzkumu o aktuálních potřebách uživatelů a neuživatelů (veřejnosti) sociálních služeb, poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících, který provedla výzkumná agentura Sociotrendy s. r. o. z Olomouce. Nejdůležitější a hlavní část plánu pak tvoří vize a především přehled priorit, opatření a jednotlivých aktivit, které jsou zacíleny na problematické oblasti, jak vyplynuly z analýz, či jsou problematické z pohledu tvůrců plánu. Je třeba zdůraznit, že komunitní plán sociálních Foto: archív MěÚ Foto: archív MěÚ služeb není konečný. Proces komunitního plánování není nikdy uzavřeným procesem, je procesem cyklickým, neustále se opakujícím. Měl by se neustále opakovat a reagovat tak na stále se měnící podmínky, takže musí být dokumentem živým. Proto je nutné a potřebné priority a opatření vytyčené v plánu sledovat a průběžně vyhodnocovat. Plán musí rovněž reagovat na demografický vývoj, míru nezaměstnanosti, problematiku bydlení a další měnící se okolnosti ve městě. Z těchto důvodů se město Třebíč na návrh Řídící skupiny komunitního plánování sociálních služeb rozhodlo reagovat na výzvu č. 78 a předložit na Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky projekt zaměřený na realizaci a vyhodnocení procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb nazvaný Implementace a evaluace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči. Na doporučení výběrové komise ze dne 8. prosince 2011 ministerstvo finanční podporu na výše uvedený grantový projekt přidělilo, a to ve výši ,04 Kč. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Třebíči vznikl jako výsledek práce desítek lidí reprezentujících jak poskytovatele, tak příjemce i zadavatele sociálních služeb, zastoupených v pracovních skupinách komunitního plánování sociálních služeb. Věříme, že všichni, kteří se dosud v procesu komunitního plánování sociálních služeb v Třebíči angažovali, se na něm budou i nadále aktivně podílet. (mc) 4

5 Rozpočet 2012 z pohledu odborníka V období tvorby a schvalování rozpočtu Města Třebíče jsou vždy vedeny velké diskuse na všech úrovních, které jsou rovněž silně medializovány. Rozpočet je základním dokumentem a finančním nástrojem hospodářské politiky města. Jeho prostřednictvím se uskutečňují veškeré finanční operace z hlediska příjmů, výdajů, financování a současně realizují všechny závazky a pohledávky města. Z hlediska principů rozpočtové skladby je pro letošní rok v našem městě sestaven jako schodkový, neboť jeho výdaje v kalendářním roce nejsou pokryty příjmy ve stejném časovém období. Tento rozpočtový schodek je finančně pokryt zapojením zdrojů z úvěru a částečně z finančních prostředků minulých let. Schválený rozpočet Města Třebíče na rok 2012: Příjmy: 484 mil. Kč (daňové, nedaňové, kapitál. příjmy a dotace) Financování: 125 mil. Kč (zahrnuje zejm. zapojení úvěru ve výši 80 mil. Kč) Zdroje celkem: 609 mil. Kč Provozní výdaje: 427 mil. Kč Kapitálové výdaje: 156 mil. Kč Financování: 26 mil. Kč (zahrnuje splátky půjček) Potřeby celkem: 609 mil. Kč Ve svém komentáři k tomuto rozpočtu si dovolím poskytnout čtenářům několik údajů. Největší diskuze se vede okolo zapojení prostředků z bankovního úvěru ve výši 80 milionů korun. Tento úvěr byl schválen zastupitelstvem města již v roce 2008 a je možné ho použít pouze na investiční akce. Aktuální úroková sazba vyčerpaných prostředků z něho je pod 2% p.a. Vzhledem k tomu, že byl sjednán za velmi výhodných podmínek, byla by škoda těchto prostředků nevyužít k rozvoji města. Dovolím si tvrdit, že vyčerpáním úvěru nedojde k žádnému nadměrnému zadlužení města Třebíče a předkládám několik veřejných a snadno porovnatelných ukazatelů. Průměrný dluh českých obcí na jednoho obyvatele v posledních letech neustále roste a za rok 2010 činil 5504 korun. Město Třebíč mělo průměrný dluh na jednoho obyvatele za rok 2011 ve výši 3514 korun a po úplném vyčerpání úvěru na konci roku 2012 bude činit maximálně 4942 korun. Co z toho plyne? Že ani po celkovém vyčerpání úvěru nedosáhne zadluženost obyvatel Třebíče průměrné zadluženosti v České republice. K této informaci bych rád připojil další dvě neméně důležité skutečnosti: - Průměrná zadluženost na obyvatele bude v našem městě rychle klesat a již na konci roku 2014 bude na úrovni 3567 korun, hluboko pod celostátním průměrem. - Město Třebíč má průměrný roční příjem na jednoho obyvatele ve výši korun a rovněž si zachovává vytvořené finanční rezervy. Pokud by tedy město chtělo splatit všechny své úvěry, může tak učinit během jednoho roku bez větších problémů. Vím, že současná ekonomická situace je značně nejistá, ale mohu všechny ubezpečit, že jsme připraveni na jakoukoli změnu ekonomického vývoje okamžitě reagovat úpravou rozpočtu města, tedy pozastavením některých investičních a neinvestičních výdajů stejně, jako jsme to udělali již minulý rok. David Vojtan, vedoucí finančního odboru MěÚ Třebíč Nový zastupitel Představitelé města se setkali s místními a regionálními podnikateli První schůzku svého druhu uspořádalo vedení města v pondělí 23. ledna. Třebíčští politici se setkali s místními a regionálními podnikateli, především z řad větších zaměstnavatelů. Za samosprávu byli přítomni starosta Pavel Heřman a místostarostové Pavel Pacal, Pavel Svoboda, Marie Černá a Milan Zeibert. Kromě asi 20 podnikatelů se setkání zúčastnili také zástupci Úřadu práce a Hospodářské komory. Hlavním tématem schůze byly možnosti pro zvýšení zaměstnanosti. Město chce s firmami nastartovat trvalou spolupráci směřující k podpoře vytváření nových pracovních míst. V diskuzi se mimo jiné hovořilo například o perspektivách provozu Jaderné elektrárny v Dukovanech, dopravní dostupnosti Třebíče i úbytku obyvatel. Přítomným byla také představena nyní aktualizovaná strategie rozvoje města. Ivan Přibík Foto: archív MěÚ Zastupitelstvo města Třebíče má nového člena. Stal se jím Jaromír Barák (nahoře) z hnutí Heřman zpátky na radnici!. Ve funkci nahradil Marii Rynešovou, která nedávno rezignovala. Jaromír Barák složil slib zastupitele na zasedání ve čtvrtek 26. ledna. Zde si premiéru odbyl také nový tajemník třebíčské radnice Stanislav Rosa (dole v popředí). (ip,fj) 5

6 Z RADNICE Co vypověděl dotazník aneb Občané se podílí na rozvoji svého města Na sklonku loňského roku se třebíčská radnice rozhodla provést dotazníkový průzkum mezi obyvateli města. Cílem bylo shromáždit co nejvíce názorů a náhledů na chod města a tomu pak přizpůsobit další strategické plánování jeho rozvoje. Celkem bylo do třebíčských domácností Třebíče distribuováno na dotazníků jako součást listopadového Třebíčského zpravodaje (vydávaného radnicí). K dispozici byly i další volné výtisky dotazníků na MěÚ a rovněž na internetových stránkách města ( byl umístěn dotazník ke stažení a vyplnění. "Zpět se vrátilo celkem 1405 dotazníků - 6 dotazníků muselo být pro formální nedostatky vyřazeno," zaznělo na první únorové tiskové konferenci města z úst Dagmar Molákové, vedoucí odboru rozvoje a územního plánování. "V následující analýze pracujeme s 1399 dotazníky - respondenty. 142 dotazníků (tedy desetina všech sebraných dotazníků) bylo vyplněno elektronicky prostřednictvím webu města. Vzhledem k počtu domácností bylo dosaženo návratnosti 22%. Nicméně i v rámci jedné domácnosti mohlo dotazník vyplnit více členů domácnosti. Vztaženo k počtu obyvatel města je návratnost cca 4%." "Dosažená návratnost je skutečně vynikající vzhledem k anketnímu charakteru dotazování," konstatoval starosta města Třebíče Pavel Heřman. "Prokazuje velký zájem obyvatel Třebíče a chuť ovlivnit jeho další rozvoj." Podrobné informace najdete v komplexní studii vyvěšené na stránkách Čísla u jednotlivých odpovědí značí jejich četnost číslem 1 jsou označeny nejčastější odpovědi, zatímco vyšší čísla značí méně frekventovaná vyjádření. Vztah občanů k městu a jeho hodnocení Kde je třeba řešit parkování v centru 1. Karlovo náměstí, 2. celé centrum, Komenského náměstí a okolí Karlova náměstí (pěší docházka na Karlovo náměstí), 3. Otmarova ulice; 4. autobusové nádraží, 5. u úřadů, Žerotínovo náměstí, kolem vlakového nádraží, Fórum, u nemocnice; 6. jinde. Kde je třeba řešit parkování na sídlištích 1. Hájek, 2. Nové Dvory, 3. Horka-Domky, 4. všechna sídliště, 5. Borovina, 6. Za Rybníkem, 7. Novodvorská, 8. Družstevní a okolí, Okružní; 9. Spojenců, 10. Obránců míru, Čajkovského, Na Svahu, Demlova, Dukovanská, Energetiků, J. Heyrovského, Gen. Svobody, J. Haška. Jak zlepšit parkování ve městě 1. podzemní parkoviště nebo parkovací domy, 2. odstavná parkoviště na okrajích, 3. nová parkovací místa zjednosměrněním ulic, 4. více parkovacích míst na úkor zeleně, 5. více parkovacích míst na úkor šíře vozovky, 6. více parkovacích míst na úkor chodníků, 7. zpoplatnit parkování na vybraných místech, 8. jiné. Přednosti města Třebíče 1. příroda v okolí, 2. dostupnost lékařské péče, 3. významné památky, 4. možnosti kulturního vyžití, 5. kvalitní životní prostředí, 6. bohatá historie, 7. nízká kriminalita, 8. možnost sportování ve městě a okolí, 9. dostupné sociální služby, 10. kvalita středního školství, 11. přítomnost vysoké školy, 12. otevřenost vedení města, 13 jiné. Nedostatky města Třebíče 1. nedostatek pracovních příležitostí, 2. chybí obchvat města, 3. snižující se počet obchodů, 4. dojíždění za prací, 5. špatné dopravní napojení města a okolí, 6. odchod obyvatel z města, 7. čistota města, 8. nedostatečná kapacita mateřských škol, 9. málo rozvojových ploch, 10. nedostupnost sociálních služeb, 11. celkový stav infrastruktury, 12. jiné. Doprava ve městě Nejvážnější dopravní problémy 1. tranzitní doprava, 2. problémy s parkováním, 3. průjezdná doprava na Karlově náměstí, 4. stav a údržba vozovek, 5. bezohledné chování řidičů, 6. stav a údržba chodníků, 7. nedostatek cyklistických tras, 8. provázanost druhů veřejné dopravy, 9. stav železniční stanice Třebíč, 10. bariéry pro pěší, 11. nedostatek kvalitních pěších tras, 12. špatné dopravní značení, 13. jiné. Kde je třeba řešit parkování 1. sídliště, 2. centrum, 3. nevím, 4. jinde, 5. nikde není třeba. Čistota a životní prostředí Co nejvíce zhoršuje kvalitu životního prostředí? 1. hluk z dopravy, 2. znečištění ovzduší, 3. hluk v okolí nočních podniků, 4. péče o veřejná prostranství, 5. problémy s tříděním odpadu, 6. nakládaní s nebezpečnými odpady, 7. světelné znečištění, 8. jiné. Je péče o veřejná prostranství dostatečná? Ne 57%, ano 37%, nevím 6%. (pokračování na straně 7) 6

7 Co vypověděl dotazník aneb Občané se podílí na rozvoji svého města (pokračování ze strany 6) Oblasti péče o veřejná prostranství, které je třeba posílit 1. zimní údržba chodníků, 2. boj s vandalismem, 3. úklid psích exkrementů, 4. zlepšit údržbu veřejné zeleně, 5. přidat odpadkové koše v ulicích, 6. pravidelný úklid ulic, 7. zimní údržba vozovek, 8. častější vývoz kontejnerů s tříděným odpadem, 9. častější vývoz komunálního odpadu, 10. jiné. Bezpečnost ve městě Cítíte se ve městě bezpečně? Ano 47%, ne 44%, nevím 9%. Proč se lidé necítí bezpečně 1. obavy z jiných etnických skupin, 2. nevhodné chování mladistvých, 3. nedostatečná činnost městské policie, 4. obavy spojené s uživateli drog, 5. obavy o majetek, 6. nedostatečná činnost Policie ČR, 7. problémy s bezpečností dopravy, 8. špatné pouliční osvětlení, 9. obavy z lidí v sousedství, 10. jiné. Nebezpečná místa v Třebíči 1. Kočičina, 2. Židovská čtvrť - např. nábřeží, lávka, 3. Karlovo náměstí (obzvláště v noci), 4. za poštou, u pošty, 5. centrum města (např. večer, obavy z opilců), 6. okolí barů, non-stopů, heren apod., 7. lávka u pošty, 8. parky po setmění (např. pod nemocnicí), 9. autobusové nádraží, vlakové nádraží, Borovina (např. Revoluční autobusová zastávka, Hrádek, Horka-Domky (např. ul. Kubešova), Bezručova, Demlova (např. průchod u obchodního střediska Družba), 10. ostatní. Život ve městě Kde trávíte většinu dne? Přímo ve městě či nejbližším okolí 67%, různě ve městě i mimo něj 18%, ve vzdálenějším městě 15%. Odstěhoval/a byste se z města? Spíše ne 31%, určitě ne 29%, spíše ano 22%, určitě ano 8%, nevím 10%. Důvody pro odchod z města 1. nedostatečné pracovní uplatnění, 2. nízké výdělky, 3. nedostatečná podpora rodin s dětmi, 4. láká mě jiný styl života, nové bydlení je nedostupné, 5. nedostupné služby v pozdních odpoledních hodinách, 6. nízká kvalita obchodů a služeb, 7. nedostatek kulturního vyžití, 8. nespokojenost se stávajícím bydlením, nespokojenost s bezpečností ve městě, 9. nevyhovující životní prostředí, 10. jiné. Jak zlepšit volnočasovou nabídku v Třebíči? 1. volně přístupná sportoviště, 2. možnost přírodního koupání, 3. nekuřácká restaurace, 4. veřejná prostranství pro setkávání lidí, 5. hřiště pro seniory a handicapované, 6. hřiště či trasy pro brusle a skateboardy, 7. podpora vytvořených míst pro setkávání, 8. letní amfiteátr, 9. možnost koupání v krytém bazénu, 10. ostatní. Informovanost Cítíte se dostatečně informován/a o záměrech města? Ano 54%, ne 32%, nevím 14%. Jaký typ informací postrádáte? 1. o dalším rozvoji města, 2. o službách radnice pro občany, 3. o sociálních službách, o kulturním dění, 4. o sportovních akcích, 5. pro podnikatele, 6. jiné. Stávající zdroje informací 1. zpravodaj radnice, 2. přátelé a známí, 3. webové stránky radnice, 4. plakáty a vývěsky města, 5. úřední deska, 7. osobní návštěva na radnici, 8. telefonický dotaz na radnici, 9. kontakt se zastupiteli, 10. jiné. Další rozvoj města Čím by se Třebíč měla v budoucnu stát? 1. městem pracovních příležitostí a podnikatelských šancí, 2. klidným městem pro příjemné bydlení, 3. městem zeleně a kvalitního životního prostředí, 4. městem, kde radnice naslouchá občanům, 5. významným turistickým centrem, 6. městem s bohatým kulturním a společenským životem, 7. městem sportu a volnočasových aktivit, 8. městem otevřeným pro nové obyvatele, 9. jiné. Využitelné výhody pro další rozvoj 1. příroda v okolí města, 2. památky v historické části města, 3. kvalitní životní prostředí ve městě, 4. potenciál pro cestovní ruch, 5. dobré podmínky pro volnočasové aktivity, 6. efektivní práce vedení města a městského úřadu, 7. vyšší účast občanů na řízení města, 8. nabídka služeb a aktivit pro seniory, 9. dostupné pozemky pro bytovou výstavbu, 10. jiné. Rizika dalšího rozvoje 1. úbytek pracovních příležitostí, 2. omezení provozu JE Dukovany, 3. zahlcení centra dopravou, 4. odchod mladých lidí, 5. nevyužitý potenciál města, 6. stárnutí populace, 7. nedostatečná infrastruktura pro turisty, 8. málo lokalit pro rozvoj podnikání, 9. jiné. Preference plánovaných investic 1. úprava Karlova náměstí, 2. další revitalizace sídlišť, 3. modernizace plaveckého areálu Laguna, 4. parkovací objekt Otmarova ulice, 5. modernizace autobusového nádraží, 6. rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě, 7. výstavba domu dětí a mládeže, 8. rekonstrukce a modernizace zimního stadionu, 9. ostatní. Závěrem Dotazování nemělo charakter veřejného průzkumu, sociologický vzorek nebyl připravován podle zavedených pravidel odborných agentur, nýbrž se vyvíjel formou veřejně přístupné ankety. Přesto je podle odborníků výsledek velmi dobrý. Na druhé straně je třeba přihlédnout k mnoha aspektům, které mohly jistým způsobem dotazování ovlivnit, zejména s ohledem na okamžité mediální prostředí ap. Radnici poslouží odpovědi na položené otázky jako dobré vodítko při rozhodování o dalším rozvoji města, jako návod, kterým oblastem obyvatelé Třebíče přikládají větší nebo menší význam. Je zřejmé, že pouhé otázky problémy nebo tužby lidí nevyřeší. Jedním z příkladů je dlouhodobý strašák nezaměstnanosti, s níž se region potýká už tradičně. K tomu starosta Pavel Heřman: Úkolem města není vytvářet pracovní příležitosti, ale podporovat je. Vybíráme například pozemky pro podnikání, letos poskytneme přehled, co chceme nabídnout pro podnikatele. K řešení přispívá mimo jiné revitalizace bývalé borovinské továrny. (dm,ip,fj) 7

8 Třebíč podporuje provoz JEDu Město Třebíč podporuje zachování Jaderné elektrárny Dukovany. Představitelé samosprávy budou usilovat o perspektivu provozu nejdůležitějšího zaměstnavatele v regionu. Starosta Pavel Heřman a místostarosta Pavel Pacal se v pondělí 30. ledna zúčastnili setkání iniciativy Energetické Třebíčsko. Na zámku v Dukovan se sešli zástupci obecních a krajských samospráv, Energoregionu 2020, Okresní hospodářské komory a Západomoravské vysoké školy. Zúčastnily se také firmy. Jednání řídil senátor Vítězslav Jonáš. Cílem bylo naplánovat společný postup při prosazování budoucího provozu atomové elektrárny. Uzavření elektrárny by bylo katastrofou a znamenalo by naprostý kolaps ekonomiky v regionu. Třebíčsko dnes patří k oblastem, kde nezaměstnanost je vyšší než 12,5 procent. A to elektrárna funguje, zaměstnává lidi i firmy, které s ní spolupracují. Pokud by provoz skončil, tak si neumím představit, jakou kompenzaci by bylo nutno vytvořit, aby se kritický stav nějakým způsobem výrazně zlepšil. Závažná je skutečnost, že takovou situaci dosud nikdo neřeší a není na ni připraven, vyjádřil se starosta Pavel Heřman. Účastníci setkání v Dukovanech přijali dokument s názvem Memorandum o zachování a udržení provozu JE Dukovany. Podle senátora Vítězslava Jonáše by nyní mělo následovat založení organizace. (ip) Diskutujte o provozu taxíků Jak vidíte problematiku provozu taxíků v Třebíči? Napište nám svůj názor. Vedení radnice zajímají vaše kladné i záporné zkušenosti, připomínky a doporučení. Těmito větami je uvedeno další téma diskuse, do které zve samospráva občany města. Lidé se mohou zapojit do internetové diskuze a předat tak politikům svoje vyjádření k taxislužbám. Aplikaci s názvem Váš názor v Třebíči najdou zájemci na oficiálních internetových stránkách města V dolní části úvodní strany webu je umístěna vstupní ikona. (ip) Na kolech bezpečně Na dopravní novinku se v Třebíči mohou těšit vyznavači jízdy na šlapacích kolech. Město pro letošek plánuje vyznačení několika cyklistických pruhů. Radnice zvažuje zavést cyklopruhy do ulic Marie Majerové, Modřínová, Velkomeziříčská a Cyrilometodějská. Pásy pro kola budou zvýrazněny vodorovným dopravním značením podél kraje vozovek. Až na výjimky v podobě odstranění nebo snížení několika obrubníků si akce nevyžádá stavební úpravy. S realizací se počítá během roku podle dostupných finančních prostředků. Zavedení pruhů pro jízdní kola do vybraných lokalit je příspěvkem města k podpoře cyklistické dopravy. (ip) Foto: archív MěÚ Strážníci nespí V sobotu 4. února přijali strážníci ve 2:47 hodin telefonické oznámení, že v ulici Modřínová se pohybuje skupinka osob, která kope do zaparkovaných vozidel. Po příjezdu na místo zjistila hlídka tři mladíky a dívku ve věku 19 a 20 let. Mladíka, který do automobilů kopal, označil na místě svědek. Za protiprávní jednání dostal blokovou pokutu. Na vozidlech nedošlo k žádnému poškození. V sobotu 4. února spatřila ve 4:02 hodin obsluha kamerového systému na Karlově náměstí tři osoby. Jedna z nich vysypávala popelnici. Skupinka poté odešla do blízké herny. Strážníci uložili mladíkovi ve věku 19 let blokovou pokutu. (id) Starosta obrazem Fotografování politiků je běžná věc. S jejich snímky se dnes a denně setkáváme ve všech médiích. Méně obvyklé je už to, když někdo jejich veřejné vystoupení zachytí malbou nebo kresbou. Populární třebíčský umělec Boris Kjulleněn je známý mimo jiné tím, že nakreslí postavu člověka doslova na počkání. Ke své zálibě využívá společenských setkání jako schůze, vernisáže a podobně. Mnohý z návštěvníků těchto akcí si pak ke svému milému překvapení odnese na památku svůj portrét nakreslený tužkou. Právě takový suvenýr obdržel od Borise Kjulleněna starosta Pavel Heřman ze své promluvy u příležitosti zahájení výstavy a vyhodnocení soutěže Příroda Třebíčska očima fotografů. (ip) (O výstavě píšeme na str. 26) MEMORANDUM o zachování a udržení provozu JE Dukovany Dne bylo uspořádáno pracovní jednání představitelů obcí regionu JE Dukovany, krajů Jihomoravského a Vysočiny, OHK Třebíč a ZMVS Třebíč jejichž cílem je udržení a rozvoj JE Dukovany. Cílem jednání bylo zahájit otevřenou diskuzi na téma udržení našeho regionu regionem energetickým a to v čele s jadernou elektrárnou Dukovany. Dalším cílem je vytvořit předpoklady pro založení zájmového sdružení právnických osob, které bude partnerem pro další jednání. Účastníkům jednání není další osud provozu jaderné elektrárny Dukovany lhostejný, zejména ve vztahu k závažnosti dopadů ukončení či omezení provozu a tím vlivu na sociální a ekonomickou situaci v obou krajích. Účastnící jednání jsou si dobře vědomi rizika spojeného s oddalováním výstavby nového jaderného bloku v JE Dukovany, které ve svém důsledku povede k odstavení elektrárny, či omezováním provozu a s tím spojeným dopadem na celý region. Jako snaha eliminovat tato rizika, je definování požadavků a jejich naplnění na garanci zachování provozu JE Dukovany. Tyto požadavky budou předloženy vládě ČR, parlamentu ČR, Evropskému parlamentu, skupině ČEZ a odborné i laické veřejnosti. Účastníci dnešního jednání se shodli na těchto požadavcích: 1. Zajistit výstavbu a zprovoznění nového jaderného bloku na JE Dukovany do roku 2025, 2. Zajistit prodloužení provozu stávajících blok minimálně do roku 2025, 3. Energetická koncepce státu bude obsahovat: požadavky bodů 1. a 2, závazek, že na JE Dukovany bude trvale v provozu 2000 MW, 4. Zajistit předložení státní energetické koncepce státu ke schválení do Parlamentu ČR do konce roku Zajistit zpracování studie o dopadech odstavení JE Dukovany, zahrne možné varianty odstavení elektrárny včetně alternativ dalšího provozování (socio-ekonomické dopady na region). Studie bude zpracována do poloviny roku Další požadavky z jednání: Nebude stanovena jiná jaderná lokalita než současné dvě (Temelín a Dukovany). V Dukovanech (ip) 8

9 Jeden z nejpopulárnějších českých herců Miroslav Donutil, třebíčský rodák, zasáhl do všech myslitelných sfér, v nichž může herec působit: divadlo, film, televize, rozhlas, dabing, moderování, talk show... Jeho eruptivní talent se mohl poprvé profesionálně rozvíjet v brněnském Divadle na provázku, kam nastoupil v roce 1973, hned po svých studiích na zdejší JAMU. Na Provázku prošel herec inspirativní a tvrdou školou: překvapuje-li dodnes na jevišti některými prvky z abecedy žonglérství či podobnými šikovnostmi, vděčí za to především angažmá v tomto souboru, který ve své době patřil k oázám svobody a nových divadelních forem včetně uvolněných improvizačních postupů. Režisérům Evě Tálské a již zesnulým Zdeňkovi Pospíšilovi a Peteru Scherhauferovi vděčí Miroslav Donutil a české divadlo vůbec za mnohé. Na Provázku začínali například Dagmar Havlová, Bolek Polívka, Jiří Bartoška či Karel Heřmánek. Nejznámější Donutilovou rolí z tohoto období je patrně Nikola Šuhaj ze Štědroňovy a Uhdeho Balady pro Miroslav Donutil (narozený v Třebíči) banditu, která se dočkala v roce 1978 také filmové verze, v roli romantického hrdiny se protagonista uplatnil i jako talentovaný zpěvák (ústřední pár v inscenaci ztvárnil spolu s Ivou Bittovou). Po sedmnácti letech v Brně směřovaly jeho kroky do pražského Národního divadla, kde herec působí dodnes. První rolí byla v roce 1990 titulní postava v Čechovově Strýčku Váňovi, kterou mu nabídl režisér Ivan Rajmont, ten ho o čtyři roky později obsadil do partu Truffaldina ve slavné Goldoniho komedii Sluha dvou pánů, tato role ho provází dodnes a je tou jeho úplně nejpopulárnější. Byl už s ní i celým souborem také u krajanů v USA, ale publikum nesestávalo pouze z nich. Herce jsem se na ohlas Sluhy v USA zeptal v rozhovoru pro Divadelní noviny (2001) a on mi mimo jiné řekl: Ve Státech se ukázalo, že humor není třeba proclívat. Diváci sice měli zajištěný simultánní překlad do sluchátek, ale rozuměli i tomu, jak jsme hru hráli, rozuměli jejímu pojetí. Tento divadelní hit je ostatně již osmnáct let beznadějně vyprodán. Foto: Jadran Šetlík Sluha dvou pánů Divoce komediální exhibice v této inscenaci i řada rolí především v televizních hrách (včetně minikomedií v sérii Třikrát s M. D.) ho zařadily mezi přední a populární komiky, není to však jediná poloha jeho hereckého umu. Stejně sugestivně Donutil vykreslí nejroztodivnější charaktery bez prvků komického žánru (jsou mu mnohdy nabízeny i role charakterů ne zrovna příkladných), několikrát také přesvědčil o přesné kresbě postav ve vážných projektech, role tu buduje úspornými prostředky. Z těch v Národním divadle jistě stojí za připomenutí postava Stařečka vexistenciální Ionescově tragikomedii Židle (kde v roce 1992 exceloval spolu s Ivou Janžurovou), Archie Rice v Osbornově Komikovi 2001 (roli po letech po opětovném nasazení jakoby zdědil po Ladislavu Peškovi), Don Juan v novátorské adaptaci Molierovy hry režisérem Janem Nebeským, či již několik let V dabingovém studiu Foto: 2x archív jím ztvárňovaní hejtman v Gogolově Revizorovi či radní Bušek v klasickém titulu, Stroupežnického Našich furiantech. Donutil (nejen) v těchto rolích dokáže se zdrcující přesností odhalit horší stránky povahopisu svých postav, někdy jsou jeho kreace až mrazivé, v jiných namíchá záporné i kladné rysy charakterů, takže máme možnost poznat vlastně sami sebe. K tomu své diváky mohou donutit jen ti největší mezi herci. Na Miroslava Donutila nezapomíná ani film. Brzy po změně společenských poměrů na začátku devadesátých let si zahrál odporné typy oficírů (1991 v Tankovém praporu a 1992 v Černých baronech). Jednou z jeho nejpopulárnějších rolí pak je ostatně též lampasácká - role v Hřebejkově filmu Pelíšky. Nejde však u zmíněných rolí jen o kresby figurek minulého režimu, ale o nadčasové portréty kombinace omezenosti s mocenskou pozicí.party moderních úspěšných mužů, tápajících ve sférách rodinných a milostných, charakterizuje kupříkladu postava v pozoruhodném filmu Vladimíra Morávka Nuda v Brně z roku I když televize přiblížila třebíčského rodáka svým divákům jako baviče při různých estrádách, hlavního vypravěče při posezení u vánočního stromku či již zmiňovaného proměnlivého hrdinu třikrát na dané téma, dokázal zaujmout například v přepisu vážné novely Josefa Škvoreckého Legenda Emöke (1997) či v seriálu Hotel Herbich (1999), mapujícím rozpory postsametového období. V dabingu jsou mu přidělovány party Kevina Costnera či Gerarda Depardiera, Donutilovu typickou intonaci můžeme občas zaslechnout i v rozhlase. Je stále hodně žádaný a obsazovaný, jeho herecké kreace si zachovávají vysokou profesionální úroveň. Byl oceněn filmovými i televizními cenami (Týtý, Český lev), na tu divadelní stále ještě čeká. JAN KERBR POPULÁRNÍ TŘEBÍČŠTÍ HERCI 9

10 Nehledají, proč něco nejde Průtah, obchvat? Ano, či ne? Kolik už bylo popsáno papíru a svedeno tvrdých jednání - nejednání kolem dopravního řešení průjezdu Třebíčí, či v jiném případě objezdu? Ekologie, výhled na památky UNESCO, pak zase jejich ohrožení blízkostí automobilové dopravy. Jednou tudy, zítra jinudy - a výsledek? Ponecháním stávajícího stavu činíme sobě větší příkoří, než kdybychom - nedejbože! - někomu zastavěli zahradu širokou komunikací! Kdo má tedy pravdu? Nenašli jsme dosud kámen mudrců, a tak nezbývá, než vzít do rukou vlastní rozum. Teď se o to pokouší vedoucí odboru dopravy na třebíčské radnici Aleš Kratina. Nezatížen roky pobytu v této instituci, volí přímočará řešení. A ejhle! Zase nejsou všem po chuti! Dejme mu tedy slovo... Nejde tedy o konečné řešení, ale v každém případě by se měla zvýšit propustnost stávajících křižovatek. Jaká vlastně je dnes a jaká se předpokládá po provedení navržených úprav? Toto bylo samozřejmě cílem posuzování odborné firmy. Ta si vybrala jednotlivé křižovatky, kde na základě výsledků sčítačů smyček světelné signalizace, které jsou její součástí, vybrala aktuální data o průměrném časovém zdržení a průměrné délce kolon na průtahu a nyní je vše k dispozici v tabulkové formě. Jednoznačně tam dochází k tomu, že na některých křižovatkách by při realizaci navržených opatření došlo ke zlepšení stavu až o 60 procent, to znamená, že průměrná délka kolon se zkrátí zhruba o polovinu. Proč na místě dotčených křižovatek nemohou být osvědčené kruhové objezdy? Jde o to, že na jedné ucelené trase je velmi těžké zkoordinovat různé druhy křižovatek. Ideální varianta je, že na trase jsou buďto jenom kruhové objezdy, nebo tam jsou jenom semafory. Vzhledem k prostorovým podmínkám na třebíčském průtahu by muselo dojít ke kombinaci těchto druhů křižovatek a ještě zkrátka nikdo nezpracoval žádnou studii, která by odpovídala na otázku, zde toto lze vůbec uskutečnit, aby se situace třeba ještě nezhoršila proti stávajícímu stavu. Kruhové objezdy jsou dobré řešení, ale nelze to vytrhávat z kontextu dalších návazných křižovatek. Další z věcí, která v tom hraje roli, je samozřejmě finanční nákladnost jednotlivých opatření to znamená, že kruhová křižovatka například na Masarykově náměstí by stála 20 až 30 miliónů korun, což je poměrně hodně a myslím, že ŘSD by po nás v případě výstavby této křižovatky požadovalo významnou spoluúčast. Pokud budeme dělat úpravy průtahu ve stávajících intencích nebo v intencích té studie, tak ta naše spoluúčast se bude pohybovat v řádech statisíců korun za úpravy chodníků, obrubníků apod. Jaká je šance na realizaci zpracované studie? Myslím, že ta šance je velmi reálná, jednak z toho titulu, že navrhované úpravy jsou relativně finančně přijatelné, a za druhé, že už proběhlo jednání s ŘSD (Ředitelství silnic a dálnic Praha), které nám přislíbilo součinnost a mám z toho osobní pocit, že i pracovníkům ředitelství se ten návrh líbí a že na něm sami chtějí dál pracovat a tu myšlenku rozvíjet. Můžeme stanovit v této chvíli nějaký termín, alespoň zahájení prací? Já mohu vycházet jenom z jednání, které proběhlo. Bylo nám přislíbeno, že se po prostudování této studie pracovníky ŘSD a po prostudování policejními experty začne pracovat na prováděcí dokumentaci, lze tedy tuto akci etapizovat a je možné, že některé úpravy, které z časových důvodů bude možné provést již letos tady narážím na to, že některé stavební zásahy si vyžádají stavební povolení, stanovisko provozovatelů sítí a další náležitosti, které nám můžou to zahájení posunout tak ty úpravy, které nebudou vyžadovat třeba to stavební povolení, si myslím, že se mohou provést již letos a dokončení těch úprav, to bychom chtěli maximálně v tom roce Laicky řečeno: kruhový objezd u gymnázia by si nemusel rozumět s křižovatkou u pojišťovny Ano, to říkáte dobře. Protože je jasné, že třeba na křižovatce Nádražní Bráfova být kruhový objezd nemůže. To jednoznačně. Na Masarykově náměstí ano, ale nemluvil jsem o dalších souvislostech, kdy je tady několik starých vzrostlých stromů, které jsou ještě v dobré kondici, a nedokážu si představit, že by nám někdo vydal povolení k jejich pokácení. Přenesme se na Velkomeziříčskou ulici, někam k hotelu ATOM Pohledem do schváleného rozpočtu lze vidět, že máme navrženy prostředky pouze na částečnou úpravu zdejší křižovatky vzhledem k tomu, že pod Velkomeziříčskou ulicí vede kanalizační sběrač a další inženýrské sítě, které by se měly výhledově opravovat. Proto nám nepřijde rozumné zahajovat přestavbu celé křižovatky. Nicméně z jedné odborné studie, kterou jsme na základě podnětu ze zastupitelstva nechali zpracovat, vyplynulo, že v případě uzavření podklášterského nebo poušovského mostu reálně hrozí, že by tahle křižovatka u hotelu Atom byla nejvíce problémová vhledem k tomu, že tam chybí řadící pruh z Jelínkovy směrem na Modřínovou ulici. Problém zde vzniká také v provozu MAD, která je křižovatkou nadměrně zdržována při čekání na odbočující auta do centra. Třetím problémem je velmi špatný stav povrchu v daném místě. Chtěli jsme už loni opravovat povrch před hotelem Atom, když jsme ale došli ve zvažování variant k tomu, že zastávky jsou ve špatném stavu, stejně jako obrubníky a chodníky, tak jsme se dohodli, že počkáme raději až do letošního roku a opravíme to komplexněji. Oslovili jsme i majitele přilehlých pozemků, který nabídl, že stavby na svých pozemcích upraví souběžně a naváže na naše úpravy, takže celý prostor před Atomem by měl v tomto roce být pro občany o dost příjemnější, než tomu bylo doposud. Co tudíž můžeme letos očekávat? Rekonstrukci stávajících zastávek, rozšíření komunikace o řadící pruh ve směru do centra, to znamená bude tam od Jelínkovy ulice přímý směr na Modřínovou a pravé odbočení do centra samostatně, takže se tam nebude doprava zdržovat. Budou tam samozřejmě nové přechody, osvětlení přechodů, opravené chodníky, nově bude realizováno vodorovné značení na přilehlém parkovišti a majitel hotelu Atom si vybuduje nové parkoviště přímo u vstupu do objektu zhruba o 12 až 14 parkovacích místech. (Použité obrázky jsou pořízeny z videostudie provedené firmou City Plan pro město Třebíč.) FrantišekJůza 10

11 BASKETBAL» basketbal se může opřít o bohatou historii «Třebíčský basketbal se může opřít o bohatou historii, která se začíná psát již v roce Je poskládaná z mnoha úspěchů družstev a vynikajících jednotlivců, kteří získali republiková i mezinárodní uznání. Tento, možná nejvšestrannější sport na světě, vznikal v Třebíči na přírodních hřištích v okolí sokolského stadionu mezi mladými chlapci ještě s ručně šitými koženými míči. Od začátku se o hráčský a týmový růst starali profesoři Jiří Komenda a Vladimír Klusáček. Nadšenci se sami starali o hřiště a v zimním období navštěvovali malé tělocvičny. Velkým příspěvkem pro kvalitní přípravu bylo přesunutí tréninků oddílu do nově zbudované velké tělocvičny jedenáctiletky v roce Nabídnuté možnosti se projevily ohromným úspěchem starších dorostenců na konci sezony 1955/56, kdy dosáhli na titul Mistr Československa v Brně, vyhráli přebor ROH v Praze a první byli i na přeboru škol ČSR v Pardubicích. Na úspěších družstva se podíleli hráči: Konvička, Řehořka, Prokop, Uher, Špak, Chromý, Hájek, Doležel, Kremláček, Pálka, Konečný, Toufar a Toman pod vedením profesora Komendy. V té době se rozvíjela i další mládežnická činnost. Starší dorostenky pod vedením profesora Klusáčka také bojovali v přeboru ČSR. Muži se rozehrávali také velmi dobře, několik sezon po sobě se drželi na předních příčkách krajského přeboru. V roce 1958 se opět stali přeborníky Jihlavska a postoupili do divize. Po několika letech tuto soutěž opustili. To už v Třebíči nehrál nejlepší basketbalista František Konvička. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti československého basketbalu. Po pětiletém působení v Třebíči přestoupil v roce 1957 do Zbrojovky Brno, kde hrál s dvouletou belgickou přestávkou do roku 1973, následně u týmu deset let působil jako trenér. V letech 1966 až 1969 byl vyhlášek nejlepším československým basketbalistou, reprezentoval na OH v Římě 1960 (5. místo) a několika ME, má 216 reprezentačních startů, stal se 6 x mistrem republiky jako hráč, 3 x jako trenér. Mládežnický basketbal v Třebíči byl velmi dobře veden trenéry Klusáčkem, Businským, Tomanem, Svobodou a Kremláčkem, Jančářem a Chvátalem. Jejich výborná práce se projevila starty dorosteneckých družstev v lize mládeže. Ze základny se nejvýrazněji vylíhli bratři Jančářové. Nejstarší Milan brzy opustil Třebíč směrem Zbrojovka Brno, s níž dosáhl titulu Mistr republiky i mezi dospělými, startoval i v evropských pohárových soutěžích a byl reprezentantem republiky. Jeho mladší bratři zůstali věrni Třebíči. Od roku 1977 Starší dorost mistr ČSR se domácí palubovkou stala Sportovní hala L. Pokorného pod Kostelíčkem. Zde se pečlivě připravovala všechna družstva žáků, dorostenců, mužů, tehdy ještě i dorostenek a žen. Ženské složky postupně ukončili činnost. Dorostenci byli rozvíjeni, aby podpořili muže ve snaze o postup do vyšší soutěže. To se na jaře 1992 konečně povedlo a muži se stali účastníky národní ligy. K oporám patřili Mrázik, Smažil, Veselý, Šalomoun, Špaček, Klusáček, Svoboda, Doležal, Janík, Palas, Prodělal, Němec a hlavně Koudelka, z jehož šikovné ruky měli všichni soupeři strach. Účastníky soutěže jsou třebíčští basketbalisté stále i dnes, ale hráči se samozřejmě obměnili. Dnes mezi opory patří zejména bratři Jančářové, z nichž Pavel je nejlepším střelcem soutěže. Mládežnická družstva v současnosti nastupují v oblastních soutěžích jižní Moravy a kraje Vysočina. Nejlepší hráči mají možnost formou hostování nastupovat v lize U17 a extralize U19 za tým BC Vysočina. O mládež se dlouhodobě starají Janík a Šerák. K basketbalu patří i rozhodčí, v minulosti to byl Bohutínský, Paleček, Páleniček, dnes působí v této roli Kučírek a zejména Kočí, který odpískal mnoho utkání, také na ligové úrovni. Basketbalisté věří, že bohatá historie bude mít své následovníky a že mládí přijde této chytré, rychlé, dynamické, pestré a všestranné hře pod koši na chuť. Tyto údaje byly získány z kronik basketbalového oddílu, bohužel jsou neúplné a proto prosíme o vrácení chybějících svazků, ať je vše na jednom místě. (sp) Vánoční sbírka zamířila tam, kde nejvíce pomůže Radnice ve středu 25. ledna slavnostně předala výtěžek vánoční sbírky na dobročinné účely. Z rukou místostarostky Marie Černé a místostarosty Milana Zeiberta převzaly peněžní dar Marie Kotačková, předsedkyně Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR, Okresní organizace Třebíč, o. s. a místopředsedkyně téže organizace Petra Skorocká. Občané a členové zastupitelstva města společně shromáždili částku ve výši korun. Společnost darované peníze využije na asistenční služby při pořádání rehabilitačních pobytů, letních integračních táborů, víkendových sportovně-relaxačních pobytů a při dalších akcích v průběhu roku. V krátkém posezení byly diskutovány všechny problémy nelehké práce organizace ve prospěch handicapovaných spoluobčanů. (fj) Foto: archív SPORT MĚSÍCE 11

12 Zdravé město ocenilo projekty Foto: archív MěÚ Pro radu a dárek do Family Pointu Ve středu od 10 do 11 hodin zde bude přítomna odbornice na dětskou výživu a kosmetiku Veronika Kocmanová z firmy HIPP. Pro každého dětského návštěvníka je připraven malý dárek. Foto: archív MěÚ Tradiční Setkání se Zdravým městem proběhlo v úterý odpoledne ve foyer divadla Pasáž na Masarykově náměstí. Zástupci radnice i předsedové příslušných komisí rady města poděkovali neziskovým organizacím, občanským sdružením a školám za spolupráci v uplynulém roce a předali jim diplomy za nejlepší projekty z Grantového systému Zdravého města Třebíče za rok 2011 v 6 grantových programech. Grantový systém se v Třebíči stal neodmyslitelným nástrojem pro podporu široké škály činnosti neziskových organizací. Také letos proto oceníme řešitele některých projektů ze všech šesti programů grantového systému. Jedná se o kulturu, sport, prevenci kriminality, ekologii, sociální služby a ostatní projekty Zdravého města, řekla místostarostka Marie Černá. Ocenění obdržely tyto organizace a jejich projekty: Grantový program Kultura Studio CANTUS SLUNKO Třebíč Horácká cestička v Itálii Junák svaz skautů a skautek ČR, přístav Žlutá ponorka Hrkání 7. ročník Katolické gymnázium Třebíč - Třebíčská Nokturna 2011 Grantový program Sportovní aktivity Sportovní klub SHS Třebíč Sportovně rekreační aktivity léto podzim 2011 ZŠ Třebíč, Horka-Domky, Václavské nám. VII. ročník Václavského putování Atletik Třebíč, o. s. Během ke zdraví Grantový program Prevence kriminality a drogové problematiky Městská knihovna v Třebíči - Chytnou tě a nepustí ZŠ Třebíč, Horka-Domky Václavské náměstí - Ozvěna 11 DDM Třebíč Mladý ochránce zákona 2011 Grantový program Ekologie Městská knihovna v Třebíči 2 projekty Naše lesy a Příroda nás baví DDM Třebíč Dny pro Zemi 2011 Základní škola Třebíč, Kpt. Jaroše - projekt Globe škola Grantový program Sociální služby Městská knihovna v Třebíči Zvukové knihy klientům v sociální péči Pernula projekt - Aktivní i ve stáří ZO SNN ČR Třebíč Podpora odborného sociálního poradenství a volnočasových aktivit osob se sluchovým postižením Grantový program Zdravé město O. s. Život a zdraví Celoroční činnost Klubu zdraví Třebíč JUNÁK, přístav vodních skautů Žlutá ponorka Třebíč Jezování Klub českých turistů Pohádková Třebíč Speciální ocenění za propagaci města Třebíče v regionu (integraci děti s DIS mezi ostatní) ZŠ Třebíč, ul. Kpt. Jaroše Dyslektická olympiáda (io) 12

13

14 Hospodářská komora TES s. r. o. slaví 20. výročí založení Vánoční štěstí v neštěstí paní S. Vůně napečeného cukroví dávala tušit blízké vánoční svátky, lidé zaměnili všední starosti za nevšední a na poslední chvíli doháněli, co stejně už dohnat nešlo. Pro rodinu paní S. (celé jméno je redakci známo - pozn. aut.) dostávaly Vánoce o málo svátečnější význam tím, že za měsíc se měla rozrůst hned o dva potomky současně. Narození dvojčat bylo očekáváno bez jakýchkoliv komplikací. To se však mělo brzy změnit Nastávající maminka jistě myslela na dárky pro své nejbližší, když právě na Štědrý den tři hodiny po poledni přišel nečekaný zlom v dosud klidném těhotenství. Unikající plodová voda byla neklamným znamením, že prvorodička celý měsíc na šťastnou událost už rozhodně čekat nebude. Věci vzaly rychlý spád, přítel paní S. odvezl do třebíčské nemocnice. Není divu, že lékaři volili operativní zákrok císařským řezem. Dvojčátka se narodila zcela zdravá, byť díky předčasnému porodu putovala do inkubátoru na dětské jednotce intenzivní péče. Pro happy end však nebyla ještě vhodná chvíle. Nastala komplikace v podobě masivního krvácení do dutiny břišní, jehož příčinou byla vrostlá placenta do dělohy. To však odhalil až příslušný pitevní nález. V té chvíli jsem doslova bojovala o život, vzpomíná paní S. O dvojčátka se zatím staraly sestřičky z dětské JIP. Jedním dechem a s úctou hned dodá: Lékaři v dané chvíli provedli vysoce profesionální zákrok, za život vděčím zejména primáři MUDr. Žižlavskému V únoru 1992 jsme s mými společníky založili společnost TES s. r. o., jejíž název jsme odvodili od jejího zamýšleného hlavního poslání: Testování Energetických Systémů. V krátké době jsme vybudovali stabilní společnost s převážně vysokoškolsky vzdělaným personálem, která má dlouhodobě kolem 50 pracovníků. Od roku 2002 sídlíme v nově rekonstruované budově v Třebíči na Pražské ulici (bývalá ubytovna BoPo). Svá detašovaná pracoviště máme ale i na jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín, pro něž realizujeme převážnou část našich zakázek. Jedním z našich hlavních cílů je garantovat zákazníkům vysokou úroveň kvality produktů a služeb a proto TES s. r. o. má certifikovaný integrovaný systém řízení podle norem ČSN EN ISO 9001 (jakost), ČSN EN ISO (ekologie) a ČSN EN OHSAS (bezpečnost a ochrana zdraví při práci). Naši činnost pro jadernou energetiku můžeme převážně zahrnout do oblastí: uvádění technologických celků do provozu a modelové výpočty jejich režimů, speciální měření elektrických a technologických parametrů včetně vývoje a výroby měřících a diagnostických systémů, rozbory provozních režimů a poruch v energetických zařízeních. Naši činnost směřujeme i do oblasti vědy a výzkumu a do oblasti poradenství a konzultací pro různá průmyslová odvětví. Našimi hlavními partnery jsou především jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, ale spolupracujeme i s klasickými elektrárnami, výzkumnými ústavy a technicky zaměřenými fakultami vysokých škol v České republice. Jsme jedním ze dvou subjektů v ČR, který provádí tepelně hydraulické a neutronově fyzikální výpočty pro jaderné elektrárny. V rámci programu TACIS vypsaného Evropskou komisí, jehož cílem je předávání nejnovějších mezinárodních poznatků v oblasti jaderné bezpečnosti, jsme realizovali projekty pro ruskou energetiku z oblasti Systém vodíkové bezpečnosti pro JE s reaktory typu VVER a Zřízení pobočkového diagnostického systému v koncernu Rozenergoatom. Podílíme se dále na vývoji výpočtových programů pro jadernou energetiku v rámci mezinárodního programu CAMP (Code Application and Maintenence Program). V oblasti přímých zahraničních aktivit jsme uváděli do provozu systémy ochran na elektrárnách v Jižní Koreji, Rusku, Maďarsku a Bulharsku a samozřejmě dlouhodobě spolupracujeme s energetikou Slovenské republiky. Získáváme dále zakázky v rámci projektů výzkumu a vývoje spolufinancovaných ze státního rozpočtu jako: Aplikace CFD kódu pro výzkum proudění v jaderném reaktoru, Validace kódu TRACE pro reaktory typu VVER, Výzkum a vývoj detekce výbojové aktivity ve výkonových olejových transformátorech. Foto: archív TES Společnost během svého působení vytvořila systém cíleného sponzoringu, který zahrnuje oblast individuálního sportu, podpory kulturních aktivit a místního zdravotnictví na Třebíčsku, včetně vzdělávání studentů v oboru emergentní medicíny. Svoji budoucnost vidíme i nadále v jaderné energetice. Připojujeme se proto k aktivitám občanského sdružení Energetické Třebíčsko, které si klade za cíl zachování jaderné energetiky v našem regionu. V současné době se připravujeme na účast při budování nových energetických bloků v ČR i v zahraničí. Věříme, že naši partneři budou s našimi službami i nadále spokojeni. Martin Štajgl, generální ředitel a MUDr. Málkovi. Jim patří ten největší můj dík. O vážnosti situace svědčí i to, že kvůli obrovské ztrátě vlastní krve museli lékaři pacientce dodávat krev cizí. Celkem jsem dostala patnáct konzerv krve, vypočítává paní S. Jedna konzerva přitom představuje 300 ml vzácné tekutiny. Jenže problémům stále nebyl konec. Co bylo příčinou? Přidaly se další komplikace - nesrážlivost krve a pokračovalo permanentní krvácení do dutiny břišní. Paní S. při vzpomínce ještě více zvážní. Pak se trochu zamyslí a pokračuje: Díky profesionalitě celého zdravotnického personálu vše dopadlo dobře. Propuštěna jsem byla spolu s dětmi 7. ledna a všichni jsme v pořádku. Dneska si rodina užívá štěstí, když už nechybělo mnoho, aby děti nikdy nepoznaly svou mámu. Přítel byl v nemocnici skoro permanentně - když nečekal na zprávu od lékařů o mém zdravotním stavu, tak byl na dětské JIP u dětí, dodává ještě paní S. S primářem Žižlavským byli neustále v telefonickém spojení. Sám primář Žižlavský k události pouze dodal: Kdybych byl věřící, řekl bych, že ten nahoře stál při nás, ale jako bezvěrec říkám, že jsme všichni měli velké štěstí. Budiž. Avšak jak známo, štěstí přeje připraveným. Dík paní S. oběma lékařům, ale i celému oddělení je tedy rozhodně namístě. Stejně jako těm, kdo nemyslí jen na sebe a třeba pro takovéto případy darují krev. To už je však jiný příběh... František Jůza Dárce života Petr Tretera je strážníkem Městské policie Třebíč. Urostlý pětatřicátník, otec dvou dětí, je trochu nesvůj, když se dostává do zájmu médií. Ne kvůli své práci, tu je zvyklý odvádět profesionálně, a často za účasti veřejnosti. Nedávno však obdržel ocenění, je totiž dárcem krve... Jaké ocenění a za kolik odběrů, Petře? Za čtyřicet odběrů. Janského zlatou plaketu. Jaká je další? Myslím až po šedesáti odběrech, snad platinová? Jak se člověk stane dárcem krve? Začal jsem už na vojně v devatenácti letech a potom se to tak nějak seběhlo, že chodím pravidelně. Už to bude šestnáct let. Víš třeba komu právě tvoje krev pomohla? Takhle přímo ne, ale když je třeba krev, pošle odběrní středisko sms a jdu na odběr. To se stává. Kolik ještě plánuješ odběrů? Dokud to půjde. Když pak je člověk starší, mohou přijít problémy, léky když jsem ale zdráv, můžu dávat pořád. Máš zlatou plaketu. Je motivem jejich získávání? Ne, to vůbec ne. Ani jsem to nepočítal, nakonec dělám to i pro svou kontrolu, člověk aspoň ví, jak na tom je, když mu dělají rozbor krve. Také Petru Treterovi patří poděkování. Stejně tak další šestici strážníků - dárců. A vlastně všem dárcům života! (fj) 14

15

16 TŘEBÍČSKÉ ULICE K SOKOLÍ Ulice se nachází v městské části Podklášteří. Ulice v nové zástavbě rodinných domků městské části Podklášteří, název vyjadřuje polohu ve směru k integrované městské části Sokolí. KAŇÁKOVA Ulice se nachází v městské části Týn. Připravuje Jiří Joura Zdeněk Kaňák ( ) se narodil v Brně v učitelské rodině. Po absolvování gymnázia a hudebním vzdělání působil v letech 1937 až 1946 na třebíčském gymnáziu jako profesor hudební výchovy. Jeho pobyt v Třebíči velmi přispěl k povznesení sborového zpěvu, harmonizoval třebíčské koledy. V roce 1956 se stal vedoucím kabinetu hudební výchovy a lidových škol umění Krajského pedagogického střediska v Brně. Na brněnské konzervatoři učil v letech Byl sbormistrem třebíčského pěveckého sboru Janáček. KANCIBOREK Ulice se nachází v městské části Stařečka. Význam názvu není doposud jednoznačně logicky a věrohodně zdůvodněn. Vztahuje se nejen na název ulice, ale i na přilehlé okolí na skalnatém úbočí městské části Stařečka. KARLOVO NÁMĚSTÍ Náměstí se nachází ve vnitřním městě. Pojmenování po římském císaři a českém králi Karlu IV. ( ). Nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny usiloval o hospodářské a kulturní zvelebení českých zemí, které pokládal za mocenské těžiště své vlády i v říši. S jeho jménem je spojeno založení pražské univerzity, Nového Města pražského, stavba hradu Karlštejna a Karlova mostu. Karel IV. byl i literárně činný (Vita Caroli vlastní životopis). K historickým českým zemím připojil řadu území. 16

17 Po veleúspěšné Chanuce následuje Purim V závěru loňského roku byla zahájena v Domě Seligmanna Bauera a v Zadní synagoze zřejmě nová tradice. Ta má přiblížit veřejnosti židovské svátky a zvyklosti naopak způsobem netradičním - návštěvníci té které akce se přímo zapojí do průběhu svátku. Prosincového Svátku světel neboli Chanuky se zúčastnily téměř dvě stovky dospělých i dětí. A všichni se náramně bavili, když navíc odcházeli poučeni výtečnou přednáškou brněnského rabína Kučery. Na neděli 18. března připravilo Městské kulturní středisko další z tematických prohlídek známé památky v židovské čtvrti, včetně nové rabínovy přednášky přibližující purimové příběhy nejen z Persie. Co je tedy Purim? Odpovídá Renata Poulová z turistického a informačního centra v Zadní synagoze: Purim nebo také Svátek losů se slaví 14. dne hebrejského měsíce adaru (přibližně březen) a je často označován za nejveselejší a nejhlučnější židovský svátek. Jeho oslava symbolicky připomíná události v knize Ester, popisující úklady proradného vezíra Hamana na dvoře perského vládce Achašveroše. Haman usiloval o vyhlazení židovského národa, a proto házel purim losy, aby zjistil, který den bude pro jeho čin nejpříhodnější. Díky Ester, perské královně, a jejímu strýci Mordechajovi se však jeho plán nezdařil. Mordechaj o Hamanově plánu řekl královně a ta vše pověděla králi poté, co ho na hostině dostatečně posilnila vínem. Král vyslyšel její prosby a Hamana i s jeho nejbližšími dal pověsit na šibenici. Jedním z hlavních rysů oslav svátku Purim je četba svitku Ester během večerní a ranní bohoslužby. Tento svitek (hebrejsky megila ) je na rozdíl od ostatních hebrejských biblických textů bohatě ilustrovaný. Kdykoli se při předčítání ozve jméno Haman, okamžitě je přehluší křik a dupot dětí a rachot řehtaček. Z radosti nad zázračnou záchranou Židů a potrestáním Hamana se vyvinula řada dalších zvyků v židovských domech se pořádají veselé hostiny, purimové karnevaly, maškarní průvody a hrají se divadelní hry, vyprávějící příběh o odvážné královně Ester. Foto: Dáša Juráňová K náboženským povinnostem patří během Purimu zasílání dárků přátelům (tzv. šlach manot ) a obdarovávání chudých (tzv. matanot leevjonim ) mělo by se jednat nejméně o dvě porce jídla nebo pití přátelům a dary alespoň dvěma chudým, aby i oni měli na Purim radost. Purim by se měl slavit radostným hodováním. Typickými pokrmy jsou tzv. homentaschen, známé jako Hamanovy uši, plněné mákem či marmeládou. Servíruje se krocan a pije se víno, pro tuto dobu dokonce platí, že se každý může opít do té míry, že nerozezná Mordechaje (představitele dobra) od Hamana (představitele zla), tedy ztrácí soudnost a logické uvažování. Zvykem také bývá navštívit v tyto dny údajné hroby Mordokaje a Ester, nacházející se v íránském městě Hamadan. (František Jůza, Renata Poulová) I

18 Světáci. Kultovní film, skvělé divadlo Fasádníci a lehké dámy v blyštivém světě velkoměsta Co na tom, že honosný pražský bar Diplomat tak nějak splynul s lešením ctihodného domu tamtéž zrovna na jevišti třebíčského divadla Pasáž? Co na tom, že příběh se odehrál ve druhé polovině šedesátých let, v jiné době se zcela jinými hodnotami? A co na tom, že jeho protagonisty jsou děti a vnukové tehdejší generace? Režisér a herec Lumír Olšovský poctivě vstoupil do tématu, aniž hledal jakékoliv odlišnosti doby tehdejší a současné. Herci pak do puntíku splnili jeho představu návratu o desítky let zpátky, o čemž svědčí skutečnost, že divadelní představení zaujalo široké spektrum diváků podobně jako Podskalského film před lety, a vlastně dodnes. Nic na tom nemění hvězdné filmové obsazení tenkrát, stejně dobře volil před loňskou premiérou Olšovský. Proč to tvrdím? Divadelní společnost Háta nabídla v Pasáži Světáky v jednom dni dvakrát - jednou středoškolákům třebíčské stavební průmyslovky a podruhé předplatitelům skupiny B. Tedy zcela rozdílným konzumentům - a oběma chutnalo! Zvláště zajímavé výsledky pak přinesl rychlý průzkum mezi žáky zmíněné školy. Ti jednak potvrdili svůj zájem o divadlo jako takové (ve škole také působí divadelní soubor, který se nelekne ani her Cimrmanových), a pak taktéž zcela korespondují s všeobecným trendem oblíbenosti herců: jednoznačně u nich vítězí Martin Zounar a Lumír Olšovský, a co víc - u sympatické Adélky Gondíkové se povšimnou nejen krásných nohou či záviděníhodné postavy, nýbrž také jejího hereckého umění, výrazem tváře počínaje a vtipnými grimasami konče. Čemu studenti nerozuměli byla doba, o které dílo vypráví. Byť až na výjimky tuto dokázali jakžtakž vymezit. Co však nevěděli prakticky vůbec, je skutečnost, proč se někdejší film Světáci stal kultovním. Ale to dnešní mladé generaci nevyčítejme: kdopak si vzpomene, že natáčení začalo dvacet dní po vpádu okupačních vojsk do naší země? A kdo si ještě uvědomí, jak vrzaly zámky trezorů, kam mnohé filmy i mnozí herci v době normalizace nedobrovolně (a naštěstí většinou jen obrazně) zamířili? Důležitým poznatkem je tedy ten, že jak náctiletí ráno, tak řekněme pokročilí vpodvečer, obojí byli spokojeni. Dlužno pak dodat, že je příjemné slyšet po představení v zázemí divadla větu: "Máte skvělé publikum!" Třebíčští prostě divadlu rozumí... Přídavkem jim budiž slova těch, kdo se na úspěchu Světáků nejen v Praze, ale také na Vysočině či na jihozápadní Moravě podíleli. Martin Zounar: Kolikrát jste viděl film Světáci? Asi pětkrát, vždycky mě fascinovala role pana Sováka, samozřejmě Libíček je Libíček, ale celkově ten film je prostě nádherný. Inspiroval vás nějak? Víte, já nejsem člověk, který by nějakým způsobem se nechával ovlivňovat tím, co vidí. Protože i když lidi říkali, že nás budou srovnávat vždycky to bude Martin Zounar, vždycky to bude Zbyšek Pantůček nebo Pepa Oplt nebo pan Přeučil a samozřejmě holky. A lidi okamžitě poznají, kterou tu postavu hrajete. Pokračování na straně III II

19 Světáci. Kultovní film, skvělé divadlo Pokračování ze strany II Martin Zounar o divadle hovoří ochotně a vstřícně. Oči se mu ale rozzáří, když přejdu na téma vonící benzínem a jeho motorkářský svět. O tom však na jiném místě. Teď dejme slovo režisérovi a oblíbenému herci Lumíru Olšovskému. Předesílám záměrně, že Lumír téměř neztrácí veselý a energií nabíjející úsměv z tváře, jen když mluví o divadle, na chvíli zvážní. Lumír Olšovský: Téměř současně Světáky režíroval v jiném pražském divadle Vladimír Morávek. Pojal však příběh jaksi netradičně nasadil jej na Golden Kids To je jednoduché, protože Morávek vždycky, pokud sledujete jeho práci nějak soustavně, tak vždycky si vezme nějaký silný nebo osvědčený text a polemizuje nebo pracuje s ním, dál ho přetváří a posunuje ho ku svému obrazu. Já jsem měl v Divadelní společnosti Háta udělat srozumitelné divadlo, které bude přístupné lidem v celé republice. My jezdíme na zájezdy Háta je zájezdová divadelní společnost takže když přijedeme někam se Světáky a diváci neuvidí ty scény, které znají z televize, tak by mohli odcházet zklamaní. A naopak: my můžeme poskytnout ten film v oživlém tvaru. To bylo moje zadání udělat tu hru co nejvěrněji. Morávek je tvůrce a já jsem tady měl, jak říkáte, tu nevděčnou úlohu to jenom oživit. Neměl jste z toho strach? Neměl, vůbec ne. Protože já jsem vychovávaný režiséry, kteří byli poctiví v přístupu k textu. Vždycky začali od toho, co je napsáno ve hře, vůbec se nedívali na předobraz, na známé filmové nebo televizní zpracování a naopak vždycky šli přímou cestou toho kterého autora. To je bez problémů, protože pak vám nikdo nemůže vyčítat, že jste udělal nějaký zločin Film Světáci určitě lidi ovlivnil a teď možná srovnávají, nebo se to alespoň dá očekávat Já mám takové zkušenosti, že ti lidé se tak zažijí do toho, co je jim předkládáno - i když mohou si vzpomenout: ano, to říkal Brodský - ale nebudou si pamatovat jména postav, stejně jako když jsme to zkoušeli, tak se nás ptali: a kdo hraje Janžurku, kdo hraje Brodského, kdo hraje Libíčka vůbec se nikdo neptá, kdo hraje Zuzanu, Boženu čili na jména figur. Protože je to tak strašně navázané na výborné české komiky, že samozřejmě bez nich to nejde. Ale tady mají opravdu možnost vidět živé lidi a vidět ty situace znovu s jinými lidmi, kteří se baví tou situací jinak, než tím filmem. Tady, doufám, na ten film na chvilku pozapomenou. Máte poměrně široké alternace. Ovlivní to nějak práci režiséra? Je výhodnější, když ti alternanti jsou všichni na zkouškách. Když jeden alternant něco vymyslí, tak druhá alternace už se dívá a zopakuje to, kam jsme došli s tím prvním. My jsme se u toho zkoušení strašně bavili a byla nás tam opravdu celá parta. Já jsem se snažil to tak zorganizovat, že když mají všichni volno, aby se zkoušelo a mohli jsme se u toho bavit opravdu všichni a nakonec abychom věděli všichni, co děláme. Koneckonců je hrozně zábavné, když jedeme na zájezd a málokdy víme do poslední minuty odjezdu, koho ten den potkáme, kdo bude naším partnerem. Ty trojice se dají dohromady během cesty Vy jste také hrající režisér. Nemáte někdy chuť do toho režijně vstoupit ještě během představení? To už nemám, ale neubráním se tomu sledovat jak funguje která situace, jestli je nějaká scéna zbytečně zdlouhavá nebo uhnaná. Nebo jestli některé repliky nezapadnou. Tak to sleduji, ale bráním se tomu kolegům něco naznačovat a něco vytýkat, protože si musím zametat před svým prahem a už je to nesportovní. Prostě to nechám na kolezích a jenom si sám pro sebe uvědomuji, co z té mé práce se povedlo, co se vydařilo a kde jsem udělal chybu, to propříště. Asi máte poměrně vysokou důvěru v kolegy Většinou mám. S herci, s nimiž dosud pracuji, je to vždycky strašně fajn práce a vždycky někam dojdeme. Nikdy se mně nestalo, že bych si při derniéře říkal: panebože, konečně je to za mnou a tu herečku třeba už v životě nechci vidět. Ta to opravdu ne. Po dobu předešlých otázek jste zvážněl. Jinak se ale pořád smějete, jste vysoce pozitivní. Jak to děláte? No právě proto, že když je nějaká vážná chvíle, tak se ji snažím rychle odbýt a zase se vrátit zpátky do života, který je vesměs veselý. Nebo když to tak aspoň můžete vnímat, nemusíte shánět nějaké drogy nebo alkohol a můžete si přesto život veselý udělat. Já myslím, že je strašná spousta věcí k radosti. Asi to je vaše životní filozofie. Základní filozofií je, že sklidíte to, co zasejete. Když se budu snažit být optimistický, tak si myslím, že se mně vydaří to, na co se těším. Teď Třebíč, ráno jste se sám přihlásil No Třebíč! Já patřím skoro jedenáct let k Třebíči a Třebíč ke mně, protože odtud pochází můj partner. Před jedenácti lety v květnu jsem si sednul na věž a čekal jsem na první rande. Přímo zde naproti divadlu? To je krásné! Je. A už to v té hlavě zůstane! Ve spolupráci s Tomášem Kobylarzem připravil František Jůza O vůni benzínu a motorkách s Martinem Zounarem Martin Zounar si rozhodně na nedostatek práce nemůže stěžovat. Přesto si najde čas na jednoho ze svých velkých koníčků - motorku. Silnou motorku, sám přece taky není žádný drobek. Taky má rád dobrodružství, byť s rozumem. Loňskou africkou anabází se tak zapsal do povědomí nejen diváků, ale také zapřisáhlých motorkářů... Martine, co dělá motorkář v zimě? Co dělá motorkář v zimě? Občas, když má motorku a já bohužel teď motorku nemám ale když jsem měl motorku, tak jsem chodil do garáže si čuchnout. Protože ona prostě má svou vůni a musím říct, že jsem si často hledal záminku, kdy jsem ji natočil. Aby trošku zabublala, abych trochu olej protáhnul, aby se to všechno tak no, jednou za měsíc jsem ji prostě nahodil a nechal zahřát a pak ji zase zhasnul. Bude motorka? Měl jsem krásnou motorku, najezdil jsem na ní kolem pětatřiceti tisíc kilometrů, což motorkáři vědí, že to je dost kilometrů na motorku v rámci sezóny. Byla to XJ-erka třináctistovka naháč Yamaha, takže velkoobjemový stroj. Uvažoval jsem o enduru, na kterém jsem - na X-téčku 660 Yamaze - byl v Maroku. To byl celkem záhul. Taky jsem si říkal, že bych skočil do ténérky, do základu, ne super, to je zbytečně veliké (GS 1200 BMW), ale ta klasická ténérka že by byla příjemná, že si prostě můžete někam zajet. Ale vždycky, když si vzpomenu na tu klasickou dvouhlavu Yamahu, to XJ- -erko, tak mám pocit, že se zase k tomu mastodontu šílenému vrátím. Baví mě velkoobjemové motorky, protože mají krouťák a jdou odspoda, táhnou a nemusí se točit. Zkoušel jsem silnici. Nikdy mě to moc necvaklo. Motorka je o hlavě a já jsem celkem rád, že jsem najezdil dost kilometrů v klidu, že jsem se jen dvakrát máznul, ale ne v rychlosti. Máznul jsem, protože mně prostě motorka upadla. Jel jsem vracák zatáčku a tak jsem si podřadil a sklopil asi ve dvaceti. Ale i to je rána jak z děla! Nic se mně naštěstí nestalo. Zato v Africe jste si pádů docela užil... Na tom Maroku jsem na písku a na těch dunách padal, že jsem to ani nepočítal. Letěl jsem taky deset metrů, buchnul sebou do duny, spadla mně motorka na nohu a zaplaťpánbůh, že to bylo v písku a ne na pevné zemi, jinak bych ji měl rozmlácenou. Plánujete něco podobného jako bylo Maroko? V Maroku jsme byli Fanánek, Noid, já, dva kluci, kteří jeli Paříž Dakar, byla to výprava se dvěma doprovodnými vozy s kamerou, takže to bylo celkem náročné najeli jsme 3800 kilometrů za čtrnáct dní, z toho bylo 800 kilometrů po Sahaře v padesátistupňovém vedru a opravdu jsme si kousli. Celá ta výprava vyšla skoro na milión sto tisíc korun, takže to byl velký podnik, i když jsme samozřejmě měli sponzory či partnery. Uvažovali jsme, že bychom jeli znovu, připravuje se Amerika nebo dokonce Nepál tam jsou složitá povolení na průjezdy, ale je tam neuvěřitelná příroda. Jsou tam věci, které jsou fakt nádherné, ale také je to náročné ježdění. František Jůza III

20 Dvanáct rozhněvaných mužů jste mohli v poslední lednové dekádě potkat kdekoli v Třebíči. Porota jednoho z amerických soudů měla rozhodnout o vině zločince právě tady, na scéně divadla Pasáž. Tucet názorů, tucet nejrůznějších myšlenkových a duševních pochodů, odvaha jedněch a slabost druhých. Mistrně rozehraná partie divadelní hry hluboce zapůsobila na diváky, až ti v samém závěru odměnili herce potleskem vstoje. Bylo to úctyplné poděkování hercům, zvláště pak panu Radoslavu Brzobohatému, jehož divadlo s nastudováním kdysi filmového trháku do Třebíče přijelo. Jmenovat je ale třeba i další herce, ať už tradičně mistrného Ernesto Čekana, Petra Olivu, Antonína Hardta... Věřte, nevěřte - to o týden později hlavní protagonisté francouzské hry TARTUFFE GAMES přemýšleli daleko přímočařeji. Nebo možná vůbec, někdy to tak vypadalo i přes usilovnou snahu vyjádřit opak. Ale o tom právě Molierova díla jsou a divákům se líbí. Když přičteme výborné výkony herců - třeba paní Hadrbolcové, Jiřího Ornesta anebo zdejšího rodáka a patriota Miloslava Mejzlíka s Pavlem Liškou, lze hledat samu podstatu dobrého divadla. Že u nás v Třebíči, to je pak jakýsi návdavek programového oddělení Městského kulturního střediska Třebíč věrnému divákovi... (fj) IV