Biologická psychiatrie
|
|
- Alois Kadlec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERSITY PALACKÉHO Psychiatrie: Biologická psychiatrie Klinika psychiatrie FNOL Přednosta: doc. MUDr. Ján Praško, CSc.
2 Vymezení biologické psychiatrie Biologické psychiatrie zkoumá duševní poruchy z biologického (chemického i fyzikálního) hlediska Základní paradigma: Při duševních poruchách dochází k biologickým změnám v organismu, zejména v CNS
3 Biologické příčiny duševn evních poruch Primární příčina většiny duševních poruch není dosud známá. Většina molekulárních mechanismů účinku používaných psychofarmak není zatím úplně jasná Studovány jsou hlavně modelové systémy a studie převážně probíhají u zvířat etické důvody Při duševních poruchách je změněn normální přenos nervového signálu, a to zvláště v oblasti chemických synapsí a jejich přenášečů zda jde o příčinu psychických poruch nebo o důsledek jiných příčin, dosud jasné není.
4 Pyramidový neuron i R.Y.Cajal (Estudios sobre la corteza cerebral humana. II: Estructura tura de la corteza motriz del hombre y mamíferos superiores. Revista Trimestral Micrográfica 4: : , 1899 ).
5 Neuron a synapse Upraveno podle Fišar 2008
6 Zpracování informace neuronální úroveň Neuron: - pomalý, dělá řadu chyb - S:R =10000:1 - paralelní - Informace na synapsi = Xn.Wn - Zpracování informace v neuronu = srovnání váhy vstupu s prahem pro výstup
7 Převod signálu na synapsi presynaptická část akční potenciál Reakce katalyzované Ca2+ vedou k exocytóze váčků Inaktivace nitrobuněčného Ca2+ Ca 2+ Vstup Ca 2+ skrze napěťově řízené kanály Difúze mediátoru a interakce s postsynaptickými receptory postsynaptická část Změna propustnosti postsynaptické membrány pro ionty Upraveno podle Fišar 2008
8 Transportéry mediátorů presynaptická část osmoticky regulovaný transportní protein iontová pumpa vesikulární transportní protein glie iontový kanál synaptický váček autoreceptor transportér transportní protein Závislý na Na + Iontový kanál receptor neurotransmiter transportní protein závislý na Na+/Cl- postsynaptická část Upraveno podle Fišar 2008
9 Neuromodulace Ovlivnění efektivity napěťově či iontově řízených iontových kanálů změnou charakteristiky toku proudových toků skrze tyto kanály. Neuromodulace je spojená se systémem druhých poslů. Neurotransmise Přenos signálu z jednoho neuronu na druhý prostřednictvím chemických molekul nebo elektrickým signálem
10 purinergn purinergn purinergn purinergní jin jin jin jiné odvozen odvozen odvozen odvozené od od od od amino mino mino minokyselin yselin yselin yselin indolaminy indolaminy indolaminy indolaminy katecholaminy katecholaminy katecholaminy katecholaminy ATP ATP ATP ATP AMP AMP AMP AMP ADP ADP ADP ADP adenosin adenosin adenosin adenosin cystein cysteamin taurin taurin taurin taurin histidin histamin histamin histamin histamin tryptofan 5-hydroxytryptofan serotonin serotonin serotonin serotonin tryptamin tryptamin tryptamin tryptamin adrenalin adrenalin adrenalin adrenalin noradrenalin adrenalin noradrenalin noradrenalin noradrenalin noradrenalin tyrozin DOPA dopamin dopamin dopamin dopamin dopamin monoaminergn monoaminergn monoaminergn monoaminergní cystein cystin homocystein homocystein homocystein homocystein serin glycin glycin glycin glycin glukóza+glutamin; aspartát glutamová kys. glukóza+glutamin; glutamát asparagová kys. glukóza glutamát GABA GABA GABA GABA aminokyselinergn aminokyselinergn aminokyselinergn aminokyselinergní cholin+acetylkoenzym A acetylcholin acetylcholin acetylcholin acetylcholin cholinergn cholinergn cholinergn cholinergní Prekurzory Prekurzory Prekurzory Prekurzory Medi Medi Medi Mediátor tor tor tor Syst Syst Syst Systém Neuromedi Neuromedi Neuromedi Neuromediátory tory tory tory Upraveno podle Fišar 2008
11 Noradrenergní systém
12 Zvýšená aktivita NE neuronů při panickém záchvatu amygdala Přední cingulum Orbitofrontální kortex Zvýšená aktivita NE neuronů je spojená s úzkostí a může zprostředkovat vegetativní příznaky úzkosti, jako je tachykardie, dilatace pupil, tremor a pocení Stahl 2006
13 Interní i externí podněty aktivují locus coeruleus - noradrenergní systém hypoglykémie senzorické podněty amygdala thalamus hippocampus neokortex LOCUS COERULEUS stres nebo ohrožení snížení TK distenze: močový měchýř, žaludek, střevo hyperkapnie i hypokapnie termoregulační změny
14 Serotonergní systém
15 Serotonergní neurotransmise
16 Antipanický efekt SSRI dezinhibice serotonergní dráhy z nuclei raphe do hippocampu a limbické kůry (amygdala) hippocampus amygdala aktivace serotonergních receptorů vede nejdříve k zvýšení úzkosti v druhém sledu adaptace této dráhy vede k antipanickému efektu Stahl 2006
17 Neuropeptidy a jiné bioaktivní peptidy Peptid látka P (substance P, SP), látka K (tachykininy) neurotenzin cholecystokinin (CCK) gastrin bombesin galanin neuromedin K neuropeptid Y (NPY) peptid YY (PYY) hormon uvolňující kortikotropin (CRH) hormon uvolňující růstový hormon (GHRH) hormon uvolňující gonadotropin (GnRH) somatostatin hormon uvolňující tyrotropin (TRH) mozkové a gastrointestinální neuronové Zařazení hypotalamové uvolňovací faktory Upraveno podle Fišar 2008
18 Neuropeptidy a jiné bioaktivní peptidy Peptid adrenokortikotropní hormon (ACTH) růstový hormon (GH) prolaktin (PRL) lutenizační hormon (LH) tyrotropin (TSH) oxytocin vazopresin atriální natriuretický peptid (ANF) vazoaktivní intestinální peptid (VIP) enkefaliny (met-, leu-) dynorfiny β-endorfin Zařazení hypofyzeální hormony neurohypofyzeální peptidy neuronové a endokrinní opioidní peptidy Upraveno podle Fišar 2008
19 Růstové faktory v nervovém systému neurotrofiny neurokiny fibroblastové růstové faktory (FGF) superrodina transformujících růstových faktorů β superrodina epidermálních růstových faktorů jiné růstové faktory nervový růstový faktor (NGF) mozkový-odvozený neurotrofní faktor (BDNF) neurotrofin 3 neurotrofin 4/5 ciliární neurotrofní faktor leukemický inhibiční faktor interleukin (IL-6) kardiotrofin 1 FGF-1 (kyselý FGF) FGF-2 (zásaditý FGF) transformující růstové faktory β kostní morfogenetické faktory gliový-odvozený neurotrofní faktor neurturin epidermální růstový faktor transformující růstový faktor α neureguliny trombocytový-odvozený růstový faktor inzulinu-podobný růstový faktor I Upraveno podle Fišar 2008
20 Receptory Receptor - makromolekula specializovaná na přenos informace - specifické vazebné místo s funkčními vztahy. Vazbou neuromediátoru (či jeho agonisty) se spouští: g Neurotransmise - změna propustnosti synaptické membrány pro určité ionty g Neuromodulace - jiné specifické změny cílových buněk: regulace metabolického stavu, syntézy, ukládání a uvolňování neuromediátorů, změny citlivosti receptorů, přeuspořádání organizace a struktury cytoskeletu, stimulace genové exprese apod. (dochází k tzv. neuromodulaci).
21
22 Vlastnosti receptorů ❶ rozpoznávací místo ❷ transdukční prvek ❸ efektorový systém Receptorový komplex Regulace receptorů regulace změnou počtu receptorů (up nebo down regulace) regulace vlastností receptorů (změna senzitivity receptoru)
23 Propojení přenosových systémů na postreceptorové úrovni podle Fišar 2008
24 Přenos signálu camp, cgmp, Ca2+, diacylglycerol, IP3 Aktivace proteinkináz A,C, CaMK a fosfatáz Regulace transkripce (CREB, AP1)
25 Regulace transkripce cfos/sjun cfos-fos - marker neuronové aktivity Proonkogen transkripční faktor (leucinový zip), exprese indukovaná CREB Amfetamin, antipsychotika, kokain, THC atd jun fos jun fos jun fos
26 Rozdělení receptorů podle efektorového systému ❶ ligandem řízené iontové kanály ❷ receptory spojené s G proteiny ❸ receptory s vnitřní guanylátcyklázovou aktivitou ❹ receptory s vnitřní tyrozinkinázovou aktivitou
27 Typy receptorů Mediátorový systém acetylcholinový monoaminový aminokyselinový peptidový purinový Receptorový typ acetylcholinové nikotinové receptory acetycholinové muskarinové receptory α 1 -adrenoceptory α 2 -adrenoceptory β-adrenoceptory dopaminové receptory serotoninové receptory GABA receptory glutamátové ionotropní receptory glutamátové metabotropní receptory glycinové receptory histaminové receptory opioidní receptory jiné peptidové receptory adenosinové receptory (P 1 purinoceptory) P 2 purinoceptory Upraveno podle Fišar 2008
28 Podtypy monoaminových receptorů RECEPTORY α 1 -adrenoceptory α 2 -adrenoceptory β-adrenoceptory dopaminové Podtyp α 1A β 1 β 2 β 3 1A G q/11 IP 3 466/7 1B G q/11 IP 3 519/7 1D G q/11 IP 3 572/7 2A G i/o camp 450/7 2B G i/o camp 450/7 2C G i/o camp 461/7 2D G i/o camp 450/7 camp 477/7 α 1B α 1D α 2A α 2B α 2C α 2D D1 D2 D3 D4 D5 G s G s G, G s i/o G s G i G q/11 G i G i G s Hlavn lavní transdukční mechanismus i/o camp camp camp camp IP /DAG, 3 K+, Ca camp camp, K + camp Ca 2+ Struktura (ak/tm) 413/7 408/7 446/7 443/7 400/7 386/7 477/7 Upraveno podle Fišar 2008
29 Podtypy monoaminových receptorů RECEPTORY 5-hydroxy hydroxy- tryptaminové Podtyp Hlavn lavní transdukční mechanismus Struktura (ak/tm) 5-HT 1A G i/o camp 421/7 5-HT 1B G i/o camp 390/7 5-HT 1D G i/o camp 377/7 5-ht 1E G i/o camp 365/7 5-ht 1F G i/o camp 366/7 5-HT 2A G q/11 IP 3 471/7 5-HT 2B G q/11 IP 3 481/7 5-HT 2C G q/11 IP 3 458/7 5-HT 3 interní kationtový kanál HT 4 G s camp 387/7 5-ht 5A? 357/7 5-ht 5B? 370/7 5-ht 6 G s camp 440/7 5-HT 7 G s camp 445/7 Upraveno podle Fišar 2008
30 Zpětnovazebn tnovazebné ovlivňov ování uvolňov ování neuromediátor torů podle Fišar 2008
31 GABA A receptor Fišar 2008
32 Alosterická vazebná místa
33
34
35
36 Pregabalin se váže na α 2 -δ subjednotku napěť ěťov ově řízených kalciových kanálu Místo pro vazbu pregabalinu Lipidová dvouvrstva Extracellularní prostor γ I α 1 II IV III α 2 δ subjednotky cytoplasma II-III β Arikkath and Campbell. Curr Opin Neurobiol. 2003;(3):
37 Pregabalin moduluje hyperexcitované neurony Hyperexcitovaný neuron Modulace hyperexcitovaného neuronu pregabalinem *Does not affect Ca ++ influx in normal neurons
38 Kaskáda prvních, druhých a třet etích poslů První poslové receptory G proteiny Efektorové proteiny Druzí poslové proteinkinázy třetí poslové BIOLOGICKÁ ODEZVA genová exprese a další procesy Upraveno podle Fišar 2008
39 Adenylátcykl tcyklázový přenosový systém Agonista stimuluje membránový receptor Aktivace G-proteinu Aktivace adenylátcykláz Adenylátcyklázy katalyzují tvorbu camp z ATP camp aktivuje proteinkinázy závislé na camp(pak) PAK fosforylují neuronové proteiny Výsledný fyziologický účinek
40 Fosfoinositidový přenosový systém Stimulace membránového receptoru agonistou Aktivace G - proteinu Aktivace fosfolipáz C (PI-PLC) PI-PLC katalyzují hydrolýzou PIP 2 na IP 3 a DAG OP 3 aktivuje uvolňování Ca 2+ z ER DAG aktivuje PKC Aktivace proteinkináz a proteinkináz závislých na Ca 2+ a CaM Proteinkinázy fosforylují buněčné proteiny výsledný fyziologický efekt
41 Příklad kaskády serotonergní a noradrenergní transmise a neuromodulace 5- HT nebo NA ANTIDEPRESIVA =inhibice re-uptake NA a 5-HT R G AC G R camp PKA Ca2+ dependentní kinázy CREB Trofické účinky: zvýšená činnost, synaptické remodelování JÁDRO BDNF Upraveno podle Höschl 2002
42 Kognitivní model a informační teorie Informace je zachycena v prostřed edí Zpracování informace Srovnání informace s předchozími kognitivnimi mapami (asimilace) S 1 S 2 S X zpracování informace reakce S n
43 Neuroplasticita Representace pomocí kognitivních map Maps are not static Penfield, Rasmusen, Boldrey, 1938, 1950 Zkušenosti reorganizují kortikální representaci- plasticita Sebeorganizujících map je obrovské množství Různé kortikální regióny jsou specializované - modularita
44 Synaptická a neuronáln lní plasticita Model - plž APLYSIA Nervová síť: 1. Senzorický neuron 2. Motoneuron 3. Interneuron (5-HT) Kandel a kol., 1991,1992, Bailey a kol., 1994 Podle Horáček 2005
45 Aplysia-model paměti Krátkodobá potenciace camp PKA Fosforylace proteinů Modifikace NT přenosu (např. iontové kanály ) Stimulus 5-HT Dlouhodobá potenciace camp PKA Genomická aktivace Neurotrofické f. Nové synapse Horáček 2006 podle Kandel a Hawkins 1993
46 Dlouhodobá potenciace (LTP) v hippocampu Zesílení glutamatergní neurotransmise na NMDA receptoru Mechanismy zesílení neuronální neurotransmise ❶ zvýšení presynaptického výdeje glutamátu ❷ zvýšení počtu/senzitivity postsynaptických receptorů ❸ snížení re-uptaku ❹ morfologické změny LTP je biologický proces, který zprostředkuje vliv zkušenosti na neurotransmisi
47 LPT - dlouhodobá potenciace před stimulací glutamát Mg 2+ vtok monovalentních iontů AMPA/K MDMA Ca 2+ během stimulace glutamát AMPA/K MDMA CaM KII PKC kalpain procesy závislé na Ca 2+ po stimulaci Upraveno podle Fišar 2008 glutamát zvýšený tok monovalentních iontů fosforylovaný AMPA/K MDMA
48 Glutamát t a neuroplasticita Neuroplasticita: adaptivní změny v průběhu života Glu, glycin Krátkodobé změny: depolarizace Dlouhodobé změny: genová exprese a syntéza proteinů Ca Na + Ca ++ Specifické kinázy foforylace zesílení TF CREB RNA polymeráza Kinázy, fosfatázy CaM kinasa + calcineurin f.- oslabení RNA Horáček 2006 Proteiny remodelace Proteiny synapsí
49 Amygdala mandle před a mediálně od hipokampu valenční centrum přidává afektivní barvu a sociální význam senzorickým informacím klíčová role: g úlekový reflex g generuje reakci boj nebo útěk g reguluje chuť k jídlu, náladu, agresi, sexuální a sociální chování, hodnotí sociální podněty g důležitá role ve formování emocionální paměti hyperaktivní u úzkostných poruch (PD, SF, GAD, PTSD, OCD), hraniční poruchy osobnosti, při bažení u závislostí
50 Hipokampus mořský koník Složený ze třívrstevného archikortexu, Uložený u parahipokampalního gyru důležitý pro: g nové učení g formování epizodické paměti g prostorová paměť g orientace g regulace nálady pravý hipokampus dominantní pro prostorovou paměť levý hipokampus - dominantní pro slovní paměť Zmenšení u chronické deprese, PTSD, demence
51 Hipokampáln lní formace
52 Hipokampus Stimulace hipokampu Inhibice osy HHN Excize hipokampu Deliberace osy HHN Nejvyšší koncentrace receptorů pro kortikoidy v CNS Extrémn mní nebo dlouhodobý stres Zmenšen ení hipocampu
53 Basalní ganglia a ventrální striatum dorsální komponenty - asociovány s extrapyramidálním systémem a motorickou kontrolou ventrální komponenty (nucleus accumbens) - zahrnující motivaci, kognice a emoce - hlavní lokalizace pro systém odměny v mozku
54 Frontální lalok a kognitivní funkce fylogeneticky a ontogeneticky nejmladší část neokortexu poslední myelinizuje Hierarchická organizace primarní motorický cortexreprezentace a kontrola elementárních pohybů premotorický kortex kontrola komplexních pohybů (cíl a cesta) prefrontální kortex (asociativní část frontalního laloku)
55 Prefrontální kortex Tři regiony: exekutivní/dorsolaterální prefrontalní kortex - transformuje sensorické informace do přípravy pro pohyb (integrace sensorimotorických informací, formulace behaviorální odpovědi, kognitivní rychlost a flexibilita, posloupnost úkolu, organizace pozornosti, pracovní paměť) paralimbický /orbitofrontální prefrontalní kortex - regulace impulsů, nálady a osobnosti (extenze limbického systému) s ohledem na motivační a kognitivní stav individua oblast předního cingula - Spojení mezi systémy emocionálního, kognitivního, motorického a senzorického zpracování zahrnuta v pozornosti, drive, motivaci, paměti a iniciaci řeči. - tranzitní zóna mezi emocionálními a kognitivními limbickými okruhy
56 Funkce prefrontálního kortexu A) Reprezentativí funkce B) Operandní funkce aktivace schémat komplexní stimulus (gestalt) komplexní odpověď nyní to, pak tamto a pokud předtím to, tak pak ono schémata formace (spojení) neuronální sítě 1. časová koncidence vstupů 2. modulace synapsí 3. zvýšení mohutnosti Podle Horáček 2002
57
58 Prefrontální syndromy Dorsolaterální (dysexekutivní) Orbitofrontální (disinhibovaný) Mesiofrontální: AC+SMA (apatický typ) Alexander,1986 Cummings, 1993
59 PARAMETR bdělost (vigilita) afektivita psychické integrace paměť Klasifikace psychofarmak podle účink inků na duševn evní funkce SMĚR OVLIVNĚNÍ pozitivní negativní pozitivní negativní pozitivní negativní pozitivní negativní SKUPINA PSYCHOFARMAK psychostimulancia hypnosedativa, narkotika antidepresiva anxiolytika antimanika (dysforika) antipsychotika I. a II. generace halucinogeny, delirogeny kognitiva (nootropní látky) amnesticky účinné látky amfetamin, amfetaminil, efedrin, fenmetrazin, mazindol, mezokarb, pemolin, metylfenidát barbital, amobarbital, hexobarbital; glutethimid, metachalon, klomethiazol; nitrazepam, flunitrazepam, triazolam; zopiklon, zolpidem, zaleplon, melatonin imipramin, desipramin, amitriptylin, nortriptylin, klomipramin, maprotilin, citalopram, fluoxetin, fluvoxamin, mianserin, buspiron, reboxetin, moklobemid, Li + guaifenezin, meprobamát; diazepam, alprazolam, clonazepam, oxazepam, reserpin, klonidin, α-metyldopa thioridazin, chlorpromazin, chlorprotixen, levopromazin, haloperidol, perfenazin, sulpiprid, amisulprid, risperidon, sertindol, klozapin,,zotepin olanzapin, quetiapin, paliperidol, lysergid, kokain, amfetaminy, ketamin, hašiš, marihuana, fencyklidin, meskalin donepezil, rivastigmin, galantamin, memantin, piracetam, pyritinol, meklofenoxát anticholinergika PŘÍKLADY Upraveno a doplněno podle Fišar 2008
60 Afektivní poruchy
61 Afektivní poruchy Afektivní poruchy základní projev je patická nálada v epizodách trvajících od několika dnů do několika měsíců Existuje řada typů: mezi nejdůležitější patří bipolární afektivní porucha a unipolární depresivní porucha Bipolární afektivní porucha - střídání depresivních a manických epizod, závažnější formou trpí kolem 1% populace Unipolární afektivní porucha - pouze depresivní nebo manické epizody, závažnější formou trpí kolem 8% populace Ve většině případů jsou afektivní poruchy dobře léčitelné, cca 20-30% pacientů však zůstává na léčbu rezistentních Biologická psychiatrie hledá biologické základy afektivních poruch zejména v: v genetických faktorech v neuroendokrinních změnách ve funkci neuromediátorových systémů
62 Příčiny & rozvoj deprese Biologické risk-faktory Reserpin, viry, hypotyreóza, porod, steroidy, etc. Genetická vloha Nestabilní mechanismy neuronální plasticity a chronobiologie; enzymatické poruchy Psychologické risk-faktory Ztráta milovaného objektu Vývoj osobnosti Ztráta rodiče v dětství; naučená bezmocnost Poruchy neuropřenašečů; receptorové změny; hyperkortikalismus; synaptické změny; neurodegenerace Diencefalická společná cesta Deprese (melancholie) Höschl 2003,modif.Akiskal & McKinney 1975
63 Přístupy biologické psychiatrie ke studiu afektivních poruch genetika stres chronobiologie neuromediátory receptory postreceptorové procesy osa HPA tyroidální osa imunitní funkce BIOLOGICKÉ zranitelnost k budoucímu rozvoji afektivní poruchy vliv opakovaného stresu desynchronizace biologických rytmů NEUROCHEMICKÉ dostupnost počet, afinita, senzibilita G proteiny, systémy druhých poslů, fosforylace a defosforylace, transkripce, růstové faktory IMUNONEUROENDOKRINNÍ zvýšená aktivita při depresi, pozitivní DST latentní hypotyreosa u části depresivních pacientů řada změn při depresi
64 Genetické faktory Vrozená dispozice u afektivních poruch potvrzena - zejména u bipolární afektivní poruchy nepodařilo se však identifikovat příslušné geny Genetické faktory samy o sobě nejsou postačující - pro vznik onemocnění jsou nutné i environmentální vlivy Genetické faktory v kombinaci se stresovými mohou přes imunoneuroendokrinní a neurochemické účinky ovlivňovat přenos signálu v CNS a vést ke vzniku afektivních poruch
65 Abnormity v ose HPA při depresi hypersekrece kortizolu zvýšený volný kortizol v moči zvýšený CRF v mozkomíšním moku zvýšené cirkulující ACTH abnormální denní rytmy kortizolu abnormální dexametazonová suprese snížená citlivost glukokortikoidních receptorů snížené uvolňování ACTH v odezvě na CRF zvětšená velikost nadledvin
66 Neuroendokrinní hypotézy u depresivní poruchy Endokrinní abnormality u deprese spojené se zvýšeným uvolňování CRF Nedostatečné zpětnovazebné působení kortizolu při depresi důsledek snížené hustoty kortikosteroidních receptorů v hipokampu a v hypothalamu - pravděpodobně poruchou v regulaci genové exprese receptorů - hypotéza o narušené glukokortikoidní zpětné vazbě při depresi).
67 Receptorové hypotézy afektivních poruch neuromediátorová rovnovážná sjednocená neurochemická o propojení NA a 5-HT systémů dopaminergní obecná katecholaminová obecná serotoninová peptidergní sjednocující adrenoceptorová o úloze postynaptických α 2 -AR o dostupnosti L-TRP dysregulační endogenního ligandu cholinergní-adrenergní o spojení 5-HT a NA systémů obecná katecholaminová Inositolová klasická noradrenalinová biogenních aminů
68 Podklady pro receptorové hypotézy systém receptory AD deprese β 1 -AR (postsynaptické, exc.) adrenergní α 2 -AR (presynaptické, inh.) α 2 -AR (postsynaptické, inh.) α 1 -AR (postsynaptické, exc.) 5-HT 2 (exc.) serotonergní 5-HT 1A (somatodendritické autorec., inh.) 5-HT 1A (postsynaptické, inh.)? 5-HT 1B (terminální autoreceptory, inh.) ACh jiné GABA DA kortikosteroidní receptory
69 Receptorové hypotézy afektivních poruch Klasická noradrenalinová receptorová hypotéza: Depresivní porucha - spojena se zvýšenou senzitivitou centrálních noradrenergních receptorů. Terapeutické účinky antidepresiv - vztaženy k adaptivním změnám v senzitivitě adenylátcyklázového systému spojeného s postsynaptickými noradrenergními receptory. Upřesnění - desenzitizace adenylátcyklázy po chronickém podávání antidepresiv je způsobena snížením počtu β 1 -adrenoceptorů. Obecná katecholaminová hypotéza: Supersenzitivita určitých katecholaminových receptorů při nízkých hladinách 5-HT je biochemickým základem deprese. Klinické studie dostatečně nepotvrdily přítomnost takových supersenzitivních receptorů u nemocných. Obecná serotoninová receptorová hypotéza: Deprese je vztažena k těmto abnormalitám serotoninových receptorů: 1. upregulace 5-HT 2 2. desenzibilizace 5-HT 1A 3. abnormální transdukce signálu po vazbě 5-HT k receptoru.
70 Postreceptorové hypotézy afektivních poruch inositolová hypotéza hypotéza nerovnováhy druhých poslů G proteinová hypotéza deprese molekulární model molekulární a buněčná teorie deprese
71 Postreceptorové hypotézy afektivních poruch Inositolová hypotéza: Vznik afektivních poruch - změny ve fosfoinositidovém přenosovém systému. Východiskem byly inhibiční účinky lithia na inositolmonofosfatázu. Li + působí přes snížení hladin inositolu - desenzibilizace receptorů, které pro svou funkci potřebují PIP 2. Li + inhibuje fosfoinositidovou přenosovou kaskádu pouze při zvýšené aktivaci tohoto systému a nemá vliv na jeho základní funkci. Příliš stimulované receptorové systémy spojené s aktivací PLC jsou tak lithiem tlumeny. Hypotéza nerovnováhy druhých poslů: Afektivní poruchy vznikají v důsledku narušení rovnováhy mezi adenylátcyklázovým a fosfoinositidovým systémem. Deprese je výsledek snížené buněčné odezvy zprostředkované camp při současné převaze odezvy zprostředkované IP 3 a DG. U mánie je tomu obráceně.
72 Postreceptorové hypotézy afektivních poruch Molekulární model: Klinická heterogenita u bipolární poruchy - vysvětlena změnami v částech přenosu signálu, které regulují dva nebo více neuromediátorových systémů s opačnými účinky na aktivitu neuronu. Uvažovány změny funkce tří postreceptorových složek: 1. G proteinů 2. fosfatáz, 3. transkripčních faktorů. Kromě stimulační a inhibiční přenosové dráhy je uvažována i stimulační dráha obsahující inhibiční zpětnovazebné působení na sebe samu nebo na jinou stimulační dráhu. Tímto způsobem je vysvětlován přesmyk z manické do depresivní fáze.
73 Postreceptorové hypotézy afektivních poruch Molekulární a buněč ěčná teorie deprese: Transkripční faktor CREB je možným intrabuněčným cílem dlouhodobé léčby antidepresivy a gen pro mozkový neurotrofní faktor BDNF je možným cílovým genem CREB. Náchylnost k depresi může vzniknout v důsledku poškození neuronů po chronickém stresu, který snižuje expresi BDNF v hippokampu. Přežití neuronů snižuje také dlouhodobé zvýšení hladin glukokortikoidů, hypoglykémie, ischémie, neurotoxiny a některé virové infekce. Dlouhodobé podávání antidepresiv zvyšuje expresi BDNF i jeho receptoru trkb přes zvýšení funkce 5-HT nebo NA systému.
74 Použit ití PET v psychiatrii Afektivní poruchy kontrola Control kontrola deprese Depression
75 Použití PET v psychiatrii Afektivní poruchy depres eprese remise
76 Analogie paměť ěť- nálada Neurotrofické faktory Afferentní PAMĚŤOVÁ BANKA Zkušenost Efferentní Neurotrofické faktory Vzpomínka, chování Paměť: BANKA NÁLAD Afferentní Zkušenost implicitní a explicitní vědomá a podvědomá Nálada: Nálada, chování Efferentní vědomá a podvědomá Horáček 2004, podle Grahame-Smith, 1998
77 Antidepresíva podle mechanismu účinku INHIBITORY VYCHYTÁVÁNÍ MONOAMINŮ 1. generace: tricyklická, tetracyklická 2. generace: heterocyklika (viloxazin) 3. generace: SSRI (fluoxetin, sertralin aj.) SARI (trazodon, nefazodon) NARI (reboxetin) DARI (amineptin) 4. generace: SNRI (venlafaxin, milnacipram) NDRI (bupropion) 5. generace: SNDRI PŘÍMÉ OVLIVNĚNÍ RECEPTORŮ α 2- blokátory: mianserin mirtazapin 5HT 1A -agonisté: buspiron gepiron INHIBITORY BIODEGRADACE inhibitory MAO: 1. generace: neselektivní ireverzibilní (trancylpromin) 2. generace: selektivní RIMA: reverzibilní (moklobemid) I-MAO-B: ireverzibilní (selegilin) inhibitory COMT
78 Rozdělení antidepresiv podle primárního biochemického účinku inhibitory katabolismu neuromediátorů (IMAO) blokátory reuptake neuromediátorů (SRI/NRI, SSRI, SNRI) agonisté receptorových systémů (5-HT 1A ) antagonisté receptorových systémů (α 2 -AR, 5-HT 2 ) inhibitory či stimulátory jiných složek transdukce signálu (G proteinů, AC, PL, PK, fosfatáz, ATPáz, proteinů závislých na membránových fosfolipidech, transkripčních faktorů, systémů 2. a 3. poslů)
79 Schéma působen sobení různých skupin antidepresiv
80 Účinky antidepresiv
81 Nástup účinku antidepresiv Množstv ství neurotransmiteru Klinický účinek Senzitivita receptorů Stahl 1997
82 Synapse neuronů CNS: psychofarmakologie deprese L-DOPA IMAO COMT tolcapon imipramin MAO NA NA-T β α2 α1 camp mirtazapin PIP 2 Höschl Höschl 2000
83 * fluvoxamin * citalopram ** fluoxetin * * paroxetin sertralin
84 Mechanismus účinku SSRI
85 Účinky SSRI
86 Postreceptorové mechanismy účinku antidepresiv camp camp camp Deprese Akutní léčba Chronická léčba Podle Dumana et al.1997
87 Molekulárn rně-bun buněč ěčná teorie GENOMICKÉ ÚČINKY ANTIDEPRESIV 5- HT nebo NA ANTIDEPRESIVA - inhibice re-uptake NA a 5-HT R G AC G R camp PKA JÁDRO Ca2+ dependentní kinázy CREB BDNF Trofické Zvýšená synaptické remodelování účinky: činnost, Höschl 2006 podle Stahl 2004
88 Hippocampus a stres Antidepresiva kortizol Sapolski, 88, Watanabe, 92, Uno, 90, Gould,98, Bremner, 1999
89 Hipokampus CA1 CA3 Gyrus dentatus Granulární buňky STRES glukokortikoid glukokortikoidů BDNF Terapie antidepresívy NE a 5-HT 5 BDNF Terapie antidepresívy STRES NE a 5-HT 5 glukokortikoid glukokortikoidů větvení, atrofie, smrt větvení, růst,přežívání Snížená neurogeneze Zvýšená neurogeneze Zvýšená vulnerabilita jako důsledek působení prostředí nebo genetické dispozice Höschl 2002 podle Duman et al. 1999
90 Vztah 5-HT 1A a 5-HT 2A receptorů 1A 2A GENOMICKÉ ÚČINKY ANTIDEPRESIV 5HT1A ANTIDEPRESIVA =inhibitory zpětného příjmu NA a 5HT do zakončení 5HT2A R G AC G R camp PKA PLC PKC DAG PI Trofické účinky, synaptické rašení, neuroneogeneze JÁDRO CREB BDNF Höschl 2006 podle Stahl 2004
91 Model pro molekulární mechanismus účinků dlouhodobé léčby antidepresivy Léčba antidepresivy Inhibice reuptake 5-HT a NA nebo jejich štěpení Krátkodobá terapie antidepresivy: Zvýšení mimobuněčných hladin 5-HT nebo NA Dlouhodobá terapie antidepresivy: Snížení funkce a exprese 5-HT a NA receptorů Zvýšení přenosu v signální dráze camp (zvýšené hladiny adenylátcyklázy a PKA a translokace PKA do buněčného jádra) Zvýšení exprese transkripčního faktoru CREB (camp response element-binding protein) Zvýšená aktivita v signální dráze camp funkční výstupy 5-HT a NA jsou upregulovány, i když určité serotoninové a noradrenalinové receptory jsou downregulovány. Exprese BDNFa trkb je také zvýšena po dlouhodobém podávání antidepresiv zvýšené přežití neuronů, jejich funkce a přetváření synapsí Fišar 2008 podle Duman et al. 1997
92 Úrovně působení lithia lithia tymoprofylaxe behaviorální plasticita systémová buněčná PKC; GSKβ; smrt molekulární mrna exprese genů
93 Lithium - Mechanismy účinku POSTSYNAPTICKÝ PŘENOS SIGNÁLU Ca Ca 2+ R G PLC PIP 2 PIP PI inositol DAG IP 3 Ca Ca 2+ CaCM PK PKC IMP IP Li + IP 2 ER Hoschl 2002 podle Berridge et al.1989 a Baraban et al.1989
94 Lithium - Mechanismy účinku POSTSYNAPTICKÝ PŘENOS SIGNÁLU Ca 2+ R PI inositol inositol IMP G PLC PIP 2 PIP DAG IP IP IP 1 IP 1IP 1 1 IP 1IP IP1 IP 1 IP 1 IP1 IP 2 IP 1 IP 1 IP Li + IP 3 ER CaCM Ca 2+ PK PKC Hoschl 2002 podle Berridge et al.1989 a Baraban et al.1989
95 Schizofrenie
96 Schizofrenie specificky lidské onemocnění neznámá etiologie spíše skupina onemocnění s multifaktoriální heterogenní etiologii a mnohočetnými patogenetické vlivy projevy - poruchami myšlení, jednání, vnímání, emocí a vůle
97 Pozitivní a negativní příznaky schizofrenie NEGATIVNÍ nedostatky v řeči afektivní oploštěnost apatie anhedonie asocialita narušená pozornost POZITIVNÍ halucinace bludy bizarní chování porucha konsensuálního sociálního myšlení Andreasen N.C., Roy M.-A., Flaum M.: Positive and negative symptoms. In: Schizophrenia, Hirsch S.R. and Weinberger D.R., eds., Blackwell Science, pp , 1995
98 Genetické modely schizofrenie MONOGENOVÉ MODELY Všechny případy schizofrenie sdílejí stejný hlavní lokus; proměnná je expresivita daného genu nebo penetrance znaku Tyto modely byly zamítnuty. MODEL VÝRAZNÉ RŮZNORODOSTI Schizofrenie je soubor několika nemocí, z nichž každá je spojena s jediným hlavním lokusem, který může být děděn buď dominantně, nebo recesivně; navíc existují sporadická, okolním prostředím způsobená onemocnění.
99 Genetické modely schizofrenie MULTIFAKTOROVÝ-POLYGENOVÝ MODEL S PRAHOVÝM EFEKTEM Genetické faktory vzniku schizofrenie - dány aditivním efektem řady genů. Každý má malý efekt a mohou se vyskytovat na různých lokusech. Dispozice je výsledkem spojeného účinku více různých genů spolu s účinky nedědičných faktorů. Dispozice se považuje za spojitě rozdělenou proměnnou ve sledované populaci. Osoby s klinickými projevy jsou považovány za ty, jejichž náchylnost překročí určitou prahovou hodnotu.
100 Genetické modely schizofrenie SMÍŠEN ENÉ NEBO KOMBINOVANÉ MODELY 1. Exprese jednoho hlavního genu je pozměněna interakcí nebo spolupůsobením s větším počtem dalších genů, které mají samy o sobě malý efekt. 2. V časném vývoji mozku dochází ke vzniku vývojových abnormalit projevujících se v kognitivních a řečových funkcích, na čemž se podílí více genů produkujících defektní růstové faktory; až v časné dospělosti se aktivizuje nějaký SLM, což vede ke vzniku klinických příznaků schizofrenie.
101 Východiska klasické dopaminové hypotézy schizofrenie ❶ Psychózu lze aktivovat psychostimulancii - agonisty dopaminu - jako je amfetamin, meskalin, LSD - jedná se o látky vhodné pro vyvolání modelového psychotického stavu. ❷ Společným znakem látek účinných při i terapii schizofrenie (antipsychotik 1. generace) je jejich působení na dopaminergní systém; téměř všechny ovlivňují pozitivní příznaky, pravděpodobně tím, že blokují účinky dopaminu a jiných dopaminergních agonistů v určitých oblastech mozku. ❸ Antipsychotika zvyšují obrat dopaminu; může se jednat o důsledek blokády postsynaptických DA receptorů, nebo nedostatečného počtu či citlivosti inhibičních DA autoreceptorů na buněčných tělech.
102 Klasická dopaminová hypotéza schizofrenie Psychotické příznaky souvisí s dopaminergní hyperaktivitou v mozku. Hyperaktivita dopaminergních systémů spojená se schizofrenií je důsledkem zvýšení citlivosti a počtu dopaminových D2 receptorů. Tato zvýšená aktivita se může týkat jen určité oblasti mozku.
103 Revidovaná dopaminová hypotéza Snížené inhibiční působení na talamus zprostředkované přes striatum a způsobené buď a) zvýšenou dopaminergní, nebo b) sníženou glutamátergní aktivitou, vede ke zvýšení vzrušení a psychomotorické aktivity a ke zvýšenému senzorickému vstupu přenášenému do kůry. pokud tyto změny přesáhnou určitou hladinu, potom je integrační kapacita kůry nedostatečná a to vede k psychóze s převážně pozitivními příznaky. Nadměrná dopaminergní funkce může také vést k dezintegraci motorických funkcí. V důsledku excitačního nebo inhibičního vlivu dopaminu na přímé nebo nepřímé dráhy může dopamin sloužit jako regulátor rovnováhy mezi pozitivní a negativní zpětnou vazbou ve striatu.
104 Neurovývojová hypotéza schizofrenie Osoby se schizofrenii prodělaly poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází nemoci. Narušení vývoje mozku může způsobit buď: ❶ poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů, nebo ❷ časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku Tento model vysvětluje: ❶ vysokou pravděpodobnost vzniku klinických projevů onemocnění v pozdní adolescenci nebo časné dospělosti ❷ úlohu stresu při vzniku onemocnění a jeho relapsu ❸ terapeutickou účinnost antipsychotik
105 Vývojová neuropatologie vztah ke schizofrenii in vivo: poněkud zvětšené mozkové komory a širší kortikální štěrbiny a rýhy mozkové morfometrické abnormality post mortem: rozdíly ve velikosti mozkových komor, v různých oblastech kůry, v hipokampální formaci (vč. parahipokampálního kortexu) a v různých periventrikulárních subkortikálních jádrech; konzistentní data o chybění gliózy anomální lateralizace: méně vyvinutá normální anatomická asymetrie hemisfér abnormality cytoarchitektury orientace hipokampálních pyramidových buněk, laminární organizace neuronů v neokortexu a limbické kůře, vzájemné vztahy mezi neurony
106 Etiopatogeneze schizofrenie Dominující hypotéza: Neurovývojový deficit: alterace neuronálních okruhů narušené informační a emoční zpracování Genetické faktory: jeden gen x mnoho genů zvyšujících zranitelnost pro schizofrenii Faktory prostředí: prenatální a postnatální, efekt náhody Sobell 2002
107 Etiopatogeneze schizofrenie Neurovývojový deficit 2. trimestr gravidity - mírné abnormality PFC TEMP kortex (Pyramidové neurony) Peripubertálně změny neurotransmiterových systémů (D, 5-HT, Glu,GABA, Ach Nástup SCHIZOFRENIE Fyziologicky peripubertálně reorganizace kortikální konektivity (pruning) Weickert a Kleinman, 1998
108 Etiopatogeneze schizofrenie Synaptická konektivita genetické determinanty Narušení synaptické konektivity: Proliferace neuronů GEN: HOX, FGF, EGF a POU family Migrace neuronů GEN: Ig, NC adhezin, reelin Růst axonů GEN: limbic-associated menbr protein, growthassociated membrane protein Přežití synapsí GEN: NGF family Synaptická eliminace a apoptoza GEN: BCL2, p53, cyclin D Myelinizace GEN: myelin basic protein, myelin promoting factor Peripubertální reorganizace GEN: estrogenní a androgenní receptory
109 Efekt synaptického prořezání na halucinace Po íta ový model (Hoffman a McGlashan, 1997) Po č e e e o aných s o % % % Process n e ern e erní ře pon nn nní ha c no ní ch % % prořezaných synapsí % or e
110 Diskone onekce Úrovn rovně diskonekce (sn snížen ení integrity a spolupráce) neurony subpopulace neuronů kortikální oblasti Sensorimotorická integrace vstup výstup Kognitivní mapování reality
111 Patologie bílé hmoty u schizofrenie Redukce počtu a funkce oligodnedrocytů potvrzena: Ultrastrukturálně Uranova et al., 2001 Cytoarchitektonicky Hof et al. 2003, Uranova et al Mikroarray Hakak et al MRI: Snížení objemu bílé hmoty prefontální kůry Sanfilipo et al. 2000, Buchanan et al. 1998, Sigmundsson et al. 2001, Breier et al DTI (diffusion tensor imagine): snížená anisotropie bílé hmoty v obl. PFC, temporoparietální, parietookcipitální oblasti, cingulu Buchsbaum et al.1998, Lim et al. 1999, Shihabuddin et al.2000, Agartz et al. 2001
112 Excesivní synaptická eliminace u schizofrenie hustota trnů a dendritů pyramidových buněk PFC Glantz, 2000, Garey 1998, Lewis, 99, Black, 1999 GLUT a GABA synaptosomů Deakin,1989, Sherman,91 mrna pro synaptofyzin DLPFC Karson 99, Glantz, 97, Honer, 99,Lenden, 99 Absence gliozy Pakkenberg 98, Daviss 95, Selemon 95, Rajkowska 98, Harrison 99 Goldman-Rakic PS: Parallel distributed networks in primate association cortex. Annu Rev Neurosci 11:143, 1988.) objemu mozku Arango, 99, Mc Carlkey, 99,Pearlson, 99 Phencyklidin: schizofrenia-like syndrom Javit, 91, Krystal, 98
113 4) Porucha dozrávání DLPFC se sp spící í poruchou fronto-limbick limbického spojení MATURAČNÍ MATURAČNÍ PROCESY PROCESY PRENATÁLN LNĚ LNĚ POSTNATÁLN LNĚ LNĚ Horáček 2004, podle Weinberger, Lipska, 1995
114 Použití SPECT v neuropsychiatrii schizofrenie (PCP a Ústav Nukleární medicíny VFN a 1. LF UK Praha 1998)
115 (Berman 1992)
116 Cannon et al. 2001
117 Glutamá Glutamát a schizofrenie PCP a ketamin napodobují schizofrenii lépe nežli amfetaminy a LSD (Javitt 1991, Krystal 1994) Glycin, D-serin a D-cycloserin Zlepšení schizofrenie (v kombinaci s AP1) Goff 2001
118 PET - aktivace vyšších asociačních oblastí při absenci aktivace primární sluchové kůry při halucinacích Silbersweig et al, 1995
119 Environmentáln lní modely schizofrenie model psychosociální (s vyvolávajícím vlivem komplexních sociálních požadavků) nepsychosociální (se specifickým poškozením mozku a jeho funkcí) situace vyžadující akci nebo rozhodnutí složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena osoba nemá možnost únikové cesty porodní komplikace nitroděložní virová infekce citlivost na gluten vyvolávající faktory malformace mozku, atd.
120 Verbal fluency test u schizofrenie Schizofrenie: snížení odpovědi - DLPFC vlevo -spodní frontální. gyrus -insula bilaterálně zvýšení odpovědi mediální parietální kortex Curtis et al, 1998
121 Vliv dopaminu a PFC Dopamin Dopamin Kognitivní dysfunkce 5-HT inhibitory 5-HT2 R DA 5-HT
122 Rozdělen lení antipsychotik skupina Antipsychotika I. generace (neuroleptika): bazáln lní (sedativní) antipsychotika příklady chlorpromazin, chlorprotixen, clopenthixol, levopromazin, periciazin, thioridazin incisivní antipsychotika Antipsychotika II. generace Selektivní D2/3 antagonisté SDA (serotonin/dopaminov dopaminoví antagonisté MATRA (Multireceptorov Multireceptoroví antagonisté) droperidol, flupentixol, fluphenazin, fluspirilen, haloperidol, melperon, oxyprothepin, penfluridol, perphenazin, pimozid, prochlorperazin, trifluoperazin Sulpirid, amisulprid, Ziprasidon, iloperiodol, sertindol, risperidon quetiapin, zotepin, clozapin, olanzapin
123 Prefrontálne deficit DA Hypostimulace D receptorů 1 Negativní příznaky a kognitivní narušen ení Dopaminové dráhy Nadbytek podkorového DA Hyperstimulace D receptorů 2 Pozitivní příznaky Podle Švestka 2003
124 Antipsychotika Receptory Generace D2/D3 S-2 alfa-1 H-1 M Prvá: klasická antipsychotika ++(+) (+) +(+) Druhá: A) selektivní DA antagonisté (amisulprid) B) SDA (risperidon, iloperidon, ziprasidon) (+) Třetí: MARTA (olanzapin, klozapin, quetiapin) Čtvrtá: Parciáln lní DA agonisté (aripiprazol) (+) Švestka 2003
125 Receptorový profil antipsychotik II. generace Blokáda receptorů Skupina antipsychotik D2 S2 alfa-1 H-1 M Selektivní D2/3 antagonisté sulpirid + amisulprid + Serotonin/dopaminoví antagonisté ziprasidon iloperidon sertindol risperidon ± Multireceptoroví antagonisté quetiapin zotepin ± olanzapin clozapin Švestka 2003
126 Mechanismy účinku antipsychotik konvenční antipsychotika blokáda postsynaptických D2 receptorů v meso-limbické dráze blokáda postsynaptických D2 receptorů v meso-limbické dráze (potlačení pozitivních symptomů); atypická antipsychotika zvýšené uvolňování DA a blokáda 5- HT 2A receptorů v meso-kortikální dráze (potlačení negativních symptomů); vazba na další receptory (účinnost v terapii afektivních symptomů, zlepšení kognitivních funkcí)
127 Dopaminergní systém
128 Antipsychotika a neuroprotekce Neuroprotektivní působení význam v rámci důkazů o progresivním průběhu SCH (DeLisi, 1997, Wddington, 1991, Woods, 1990) In vitro: atypická antipsychotika - snižují buněčnou smrt a apoptozu indukovanou metamfetaminem, MPP+ (Nmethyl-4-phenylpyridinem), oxidativním stresem, beta amyloidem (Wei, 2003, Qing, 2003,Jue He, 2004) Blokáda apoptotické mitochondriální kaskády indukcí Bcl-2, Bcl-XL a snížením proapoptotických Bad, Bax, Bid (Jue He, 2004)
129 Schéma účinku atypických antipsychotik Zlepšení negativních a kognitivních příznaků: Zvýšený výdej dopaminu blokádou 5- HT2A, 5-HT2C, D4, presynapt. D2 nebo agonismu 5-HT1A rec. D1 antagonismus (?) Potenciace neuroplasticity neokortex riziko EPS: Nižší D2 okupance Zvýšení výdeje dopaminu cestou blokády 5-HT2A, 5- HT2C, D4, presynaptických D2 a agonismu 5-HT1A Parciální agonismus D2 5-HT2A modulace GABA interneuronů Rychlá disociace z D2 Nižší neurotoxicita daná nižší blokádou D2 str. talamus riziko hyperprolaktinemie: Nižší D2 afinita Zvýšení výdeje dopaminu (?) Parciální agonismus D2 Rychlá disociace z D2 efektivita - pozitivní příznaky: D1 mediovaná suprese aktivity D2 Vazba na D3 Možnost vyšší blokády D2 umožněná snížením vazby na striatální D2 (viz striatum) 5-HT2A zprostředkované snížení výdeje dopaminu do LS hipokampus a LS GP s. nigra VTA hypofýza
130 Antipsychotika a BDNF jakým mechanismem? 5-HT2A antagonismus - zvýšení produkce BDNF Chlan-Fourney et al., 2002b; Vaidya et al., 1997; Vaidya et al., 1999 D2 antagonismus - snížení BDNF Meredith et al., 2004
131 Neuroprotektivní účinek atypických antipsychotik presynaptické zakončení neuronů Manji, Duman HT nebo DA antipsychotikum 5-HT nebo DA 5-HT 2 alfa-1,2 D 1,5 5-HT G 5-HT 2 AC G x 4,6,7 alfa inhibitor PDE Neurotrofní účinek: synaptická plasticita a přežíváníp neuronů CREB PKA exprese genu pro BDNF Ca dependentní kináza Švestka 2003
132 Model přežívání p neuronu Manji, Duman 2001 BDNF receptor: Trk B sek. poslové: Raf (proteinkináza proteinkináza) MEK (MAP kinázy kináza) jádro neuronu Rsk fosfo-creb exprese genu pro antiapoptotický faktor bcl-2 Švestka 2003
133 Neuroprotektivní účinek: Olanzapin versus Haloperidol Nemedikovaní pacienti s 1. epizodou SCH olanzapin n = 21 haloperidol n = 18 Vyšetření při zařazení a po 1 roce. Rozdíl úbytku šedé hmoty (olanzapin vs. haloperidol) je v obou hemisférách signifikantní p<0.05.
134 Efekt antipsychotik na metabolismus Oblasti snížení klidového metabolismu po 6ti týdnech léčby risperidonem Ngan et al 2002
135 SPECT před léčbou SPECT po 5. týdnech léčby (PCP a Ústav Nukleární medicíny VFN a 1. LF UK Praha 2000)
136 Závislost na návykových látkách
137 Závislost na návykových látkách Komplexní onemocnění CNS charakterizované kompulsivním, nekontrolovatelném bažení po návykové látce, jejím vyhledáváním a snahou získat návykovou látku za jakoukoli cenu, přestože užívání návykové látky má řadu očividných závažných zdraví a život ohrožujících následků Páleniček 2004 podle Vetulany 2001)
138 Craving (bažení): aktivace mezolimbického systému drogou posiluje význam události v dané době - především mpfc Model opětovného zavedení: zvířata se učí zmáčknout páčku a za odměnu dostanou i.v. kokain, poté jsou místo kokainu odměňována fyziologickým roztokem. Poté, co zvířata potlačí odpověď je zvíře vystaveno droze nebo stejnému podnětu, kde se droga podávala RELAPS AKTIVUJE MESOLIMBICKÝ SYSTÉM (VTA, NAcc, PFC) Aktivace mpfc a NAcc u kuřáků, kterým jsou prezentovány obrázky související s kouřením Snížení aktivace mpfc při úlohách specifických pro PFC Páleniček 2004
139 Bažení a dopaminergní projekce Mezolimbická d. Nigrostriatální d. DA Mezokortikální d. DA DA Tuberoinfundibulární d. Páleniček 2004
140 VTA Odměňující účinky morfia agonistéµa δ receptorů, agonistéµreceptorů blockují GABA a vedou k disinhibici DA neuronů DA v NAc; agonistéδreceptorů jsou 100x méně účinné, agonisté κ receptorů nemají tyto účinky Nikotinové receptory jsou na DA neuronech v VTA, nikotin systémově zvyšuje firing DA neuronů Antagonisté nikotinových receptorů do VTA - blokují selfadministraci; VTA je spouštěcí oblastí pro závislost na nikotinu Páleniček 2004
141 Nucleus Accumbens Místo účinku adiktivních psychostimulancií (amfetaminu a kokainu) periferní administrace vede ke zvýšení DA v těchto oblastech Část DA aktivace je přítomná při akutní konzumaci drogy, jiná část je přítomná při očekávání odměny Potkani administrují amfetamin hned, kdežto u kokainu až ve vysokých dávkách a po opakovaném podávání Morphine a met-enkefalin jsou také selfadministrovány (nezávislý mechanismus od VTA, role D2 receptorů) NMDA antagonisté zde mají posilující účinky Páleniček 2004
142 Amygdala posilující účinky drog zahrnují okruhy předního mozku, tzv oblast rozšířené amygdaly - patří sem mediálníčást NAc a centromediální amygdala předpokládá se, že rozšířená amygdala je hlavním centrem odměny v mozku centrální amygdala je důležitá u alkoholu injekce agonistů GABA snižuje selfadministraci alkoholu u potkanů Páleniček 2004
143 Frontální kortex Důležitá oblast pro prožívání emocí, pro kognici i pro závislosti Součást reward systému, odlišná role od NAc Potkani self-administrují kokain do mpfc zatímco amfetamin nemá posilující účinky NMDA antagonisté mají posilující účinky v PFC Páleniček 2004
144 Systémy hrající roli Dopamin hlavní pro adikci (bažení, odměna ), přímo ovlivňují stimulancia Opioidy endogenní opioidní systém hraje roli u pozitivního posilování účinků opiátů a pravděpodobně i alkoholu a nikotinu (naloxon a naltrexon snižují posilování u zvířat a konzumaci alkoholu u lidí) Serotonin regulace biologických rytmů, funkcí jako je chuť, sexuální chování, emoce; hraje roli v konzumaci alkoholu; SSRI mírná anticravingová léčba, blokáda receptorů snižuje konzumaci alkoholu a kokainu potkanů Páleniček 2004
145 Systémy hrající roli Glutamát hlavní neurotransmiter CNS, antagonisté NMDA receptorů GABA alkohol, BZD, barbituráty; antagonisté GABA systému blokují konzumaci alkoholu u potkanů; důležitou roli hraje centrální jádro amygdaly CRF aktivace HPA, vyplavuje stresové hormony, hlavně centrální jádro amygdaly, zvyšuje se během abstinence a senzitizace CART peptidy (cocaine- and amphetamine releated transcripts), nárůst exprese ve striátu po aplikaci kokainu a amfetaminů, stimulace systému odměny Acetylcholin u nikotinu, pedunculopontinní nc. (amfetamin, morfin) Páleniček 2004
146 Dopamin a Reward systém DA systém s projekcemi do limbického systému, VTA, NAc PFC Uvolnění dopaminu v NAc je největší v momentě očekávání příjemné zkušenosti, dopamin vyplavovaný během realizace příjemných prožitků je nejvyšší na začátku, dále se pak snižuje Neočekávaná odměna způsobuje výraznou DA stimulaci, která vymizí během opakování a učení, pokud vlastní presentace odměny neevokuje DA stimulaci; naopak nedostatek očekávané odměny snižuje DA signál Dvě fáze: g fáze podnětu (očekávání příjemného) g fáze konzumace (prožívání příjemného stimulu) dopamin hraje roli zejména u první fáze Páleniček 2004
147 Kaskáda mechanismu odměny 5-HT hypotalamus stimulace inhibice GABA substancia nigra ENK amygdala DA Ventrální tegmentální oblast D2 DA nc.accumbens ENK GABA DA DA hipokampus D2 ODMĚNA ODMĚNA Höschl 2002 upraveno podle Blum et al.1996
148 PET - denzita D2 receptorů u kontroly a závislého na kokainu Foto Nora Volkov, Brookhaven National Laboratory; Synapse 1993 Denzita D2-receptorů v mozku kontrolní osoby a osoby závislé na kokainu (1 a 4 měsíce abstinence). Bazální ganglia - 4 úrovně
149 Opioidní systém oligopeptidy endorfiny, enkefaliny, dynorfiny účinkují skrze vlastní receptory (µ, κ, σ), jedná se o metabotropní receptory (Gi, interakce s K+ kanály a N-typem Ca 2+ kanálů) opioidní neurony jsou lokalizovány hlavně v oblasti periaqeduktální šedi, regulují funkci GABA neuronů Páleniček 2004
150 PTSD a úzkostné poruchy
151 Funční neuroanatomické okruhy úzkosti a strachu - 1 Afferentní systemy Gyrus cinguli Zpracování podnětu Primarní sensorický kortex Efferentní systemy Orbitofrontalní ní cortex Asociativní oblasti Striatum n.trigemini Periferní receptory Talamus AMYGDALA n.facialis n.parabrachialis Hippocampus Locus coeruleus n. vagus lateral hypothalamus n. paraventricularis hypothalami
152 Funkční neuroanatomické okruhy úzkosti a strachu - 2 Zpracování podnětu Primární senzorická kůra Asociační oblasti AMYGDALA Eferentní systémy Striatum n.trigemini n.facialis n.parabrachialis Reakce úzkosti a strachu Motorická aktivace výraz strachu hyperventilace Boj nebo útěk častější močení defekace bradykardie Locus coeruleus Nucleus paragigantocelularis n. vagus laterální hypothalamus n. paraventricularis hypothalami aktivace parasympatiku aktivace sympatiku neuroendokrinní a neuropeptidová odpověď tachykardie pocení piloerekce dilatace zornic zvýšený TK hormonální odpověď na stres
153 Struktury asociované se zpracováním traumatu Prefrontální kůra Pozornost Sebeobraz Exekutivní funkce Insula Vnímání orgánů Thalamus Brána vědomí Gyrus cinguli Integrace vjemu a jeho zpracování Hypotalamus Stres, chuť, bolest Hormonální regulace Limbický systém Amygdala: Emocionální odpověď, reakce boj nebo útěk Hipokampus: Kongextuální zařadění traumatické události Mozkový kmen Locus coeruleus Pozornost Autonomní reakce Descendentní modulace Ascendentní modulace Camilleri 2004
154 Mechanismy neurodegenerace po stresu nebo kortikoidech Nepoškozený CA3 neuron s bohatým dendritickým stromem Stres NA Serotonin CRH Glukokortikoidy Glutamát NMDA BDNF GABA A Poškozený CA3 neuron s chudým dendritickým stromem Antidepresiva Fenytoin Tianeptine BZD Glukóza CGP 4348 Hájek 2005
155 SPECT pacienta s PTSD proti kontrole Liberzon et al. 1996
156 PET PTSD aktivita 18 FDG než kontroly Přední cingulum bazální ganglia kmen parahippocampalní gyrus Praško et al. 2003
157 PET kontroly aktivita 18 FDG než PTSD amygdala parietální, frontální a prefrontální oblasti kůry Praško et al. 2003
158 Vstupy do amygdaly Prefrontální kortex Senzorický kortex Senzorický thalamus Amygdala hippocampus Amygdala: monitoruje informace z thalamu a porovnává je s vrozenými i naučenými podněty k emočním reakcím, může uchovávat vjemy, jež nikdy nepřekročily práh našeho vědomí, moduluje vigilitu, generuje negativní emoční stavy elektrická stimulace precipituje panickou reakci, zničení brání podmíňování strachové odpovědi, vede k vymizení strachu, zloby i smyslu pro sociální cítění
159 Výstupy z amygdaly Amygdala Hypothalamus PVN Lat Periaqueductal grey zmrznutí, obrana, vyhýbání hypofýza Locus ceruleus nucleus parabrachialis respirace nadledvinky autonomní nervy NA pohotovost, pozornost
160 Alarmová reakce Senzorický kortex Dlouhá cesta Senzorický thalamus short way Amygdala Sensorické / viscerální stimuly Strachová reakce
161 Neuroanatomie panické poruchy cingulum laterální prefrontální lalok formulace behaviorální odpovědi Propojení emočních, kogntivních a pohybových stuktur talamus Výběr a třídění informací hipokampus mediální prefrontální lalok regulace impulsů, nálady a osobnosti hypotalamus Spuštění endokrinních odpovědi Přiřadění kontextuálních schémat amygdala Spuštění reakce boj nebo útěk kmen locus ceruleus Pohotovost mozku i těla
162 Neuroanatomie panické poruchy laterální prefrontální lalok formulace behaviorální odpovědi orbitofrontální lalok temporoparietookcipitalní pomezí integrace stimulů a regulace emocí, drive a motivace temporální lalok pojmenování situace Integrace senzorických stimulů a jejich významové přečtení
163 SPECT - panická porucha Před léčbou Po hyperventilaci Hyperventilace Po KBT Praško et al Prasko et al. 2000
164 Zvýšení vychytávání 18 FDG v PET SSRI KBT Brodmanovy arey SSRI KBT Levá: temporo-parietálně temporálně frontálně 9 9 okcipitálně 19,37 18 P: cingulum (zadní) Praško et al. 2005
165 Snížení vychytávání 18 FDG v PET KBT SSRI Brodmanovy arey Levá: SSRI KBT frontálně 6 6 KBT Pravá: SSRI frontálně temporálně parietálně Praško et al. 2005
166 Arachnofobie fmri Po úspěšné léčbě Normalizace BOLD signálu: v pravém DLPFC (BA 10) ~ metakognitívní stratégie bilaterálně parahippokampalní gyrus (BA 36) ~ kontextuální strachová paměť (Paquette et al. 2003) Paquette et al. 2003
167 Sociální fobie H 2 15 O PET Po léčbě Pokles rcbf v pravé amygdale, hippokampu a perirhinalní oblasti citalopram>cbt respondeři>nerespondéři Predikce dobrého výsledku za rok: Výrazná pokles rcbt v Pravé amygdale a PAG (Furmark et al 2002)
168 Neuroanatomie u OCD Bazální ganglia při porovnání s kontrolami menší volum Swedo a spol zvýšení aktivity v klidu i během expozice strachovým podnětům, hyperaktivita klesá po úspěšné farmakoterapii nebo KBT Insel 1992, Rauch 1997 Frontální laloky léze může vyvolat OCD příznaky Khanna 1988 ve strukturálních studiích byly nalezeny abnormity Garber a spol ve funcionálních zobrazovacích studiích byla nalezena hyperaktivita Rauch a Savage 1997
169 Modely dysfunkce bazálních ganglií u OCD + frontální kortex +Glutamát -GABA + striatum - Globus pallidus externa thalamus - přímo - Globus pallidus interna/ Substancia nigra + - Nucleus subtalamicus nepřímo A) V tomto modelu primární oblasti dysfunkce je striatum, které snižuje svoji inhibici globus pallidus externa (nepřímá cesta). GPe zvyšuje inhibici nucleus subtalamicus, z čehož plyne snížení stimulace GPi/SN (pars reticulata). To vede k snížení inhibice thalamu ten pak zvýšeně stimuluje frontální kortex. Swedo a Snider 2005
170 Modely dysfunkce bazálních ganglií u OCD + frontální kortex +Glutamát -GABA + striatum - Globus pallidus externa thalamus - přímo - Globus pallidus interna/ Substancia nigra + - Nucleus subtalamicus nepřímo B) V alternativním modelu je primárním místem dysfunkce GPi. Bez jeho inhibice thalamus nadměrně stimuluje frontální kortex, což vede k k přímé produkci příznaků, nebo přes zvýšenou stimulaci striata Swedo a Snider 2005
171 18 FDG PET u OCD
172 Obsedantně kompulzivní porucha SPECT, 18 FDG PET Po úspěšné léčbě: Clomipramin: pokles metabolismu OFC, AC a nucleus caudatus BT: pokles metabolismu nucleus caudatus Baxter 1992, Schwartz 1996 Predikce odpovědi: OFC Vyšší metabolismus před léčbou ~ lepší reakce na KBT Nižší metabolismu před léčbou ~ lepší reakce na to SSRI Brody 1998 Baxter et al 1992
173 ADHD a poruchy osobnosti
174 Etiologie a patofyziologie ADHD Interakce genu a vlivů prostředí Základní genetický substrát ADHD: DRD4, DAT, DRD5, DBH, 5HTT, HTR1B a SNAP25 Zvýšení poměru D2/D3 na receptorech basálních ganglií, zejména ve striátu. (změny postsynaptické membrány) Porodní nezralost novorozence (riziko cerebrální ischémie) deficit dopaminergní a noradrenergní transmise Vliv toxického působení látek v graviditě matky (alkohol, kouření, drogy)
175 Etiologie a patofyziologie ADHD II Změny objemu vyvíjejícího se mozku (MR): 4% zmenšení celkového objemu mozku (bílé a šedé hmoty) zmenšení frontálního laloku (-3,6% až 12,7%), mozečkového vermisu (-11,1% až 12,3%), bazálních ganglií (-5,4% až 19%) a corpus calosum (-5,7% až 12,2%) Alterace REM a nonrem spánku (excitační cholinergní neurony ve frontální kůře)
176 Attention deficit hyperactivity disorder (ADHD) ADHD- BOLD odpověď: pravý mesiální prefront. kortex u STOP i DELAY testu pravého dolního prefront. korexu a levého caudata u STOP testu Rubia et al, 1999
177 Hraniční porucha osobnosti Neuropsychiatry Clin Neurosci 15: , November 2003 Pokles metabolismus serotoninu v prefrontálním kortexu Understanding Emotion Regulation in Borderline Personality Disorder: Contributions of Neuroimaging Peter A. Johnson, B.A., Robin A. Hurley, M.D., Chawki Benkelfat, M.D., D.E.R.B.H., Sabine C. Herpertz, M.D. and Katherine H. Taber, Ph.D.
178 Hraniční porucha osobnosti hyperaktivita amygdaly Donegan et al. 2003
179 18 FDG PET Hraniční porucha osobnosti se sebepoškozováním a emoční instabilitou amygdala Praško et al. 2004
180 Spánek a nespavost
181 Význam spánku Konzervace energie Získávání energie Jacob's Dream Ferdinand Bol Regenerace organizmu Regenerace mozku Usnadnění mnestických (amnestických) funkcí (zejm. REM spánek)
182 Cirkadiánní rytmus spánku a bdění a tělesné teploty Tělesná teplota Bdění Spánek 7.00 Čas 7.00
183 Struktury zapojené do řízení cirkadiánního rytmu
184 Struktury zapojené do řízení cirkadiánního rytmu
185 Sídlo vnitřních hodin v mozku mozková kůra epifýza Suprachiasmatická jádra hypofýza hypotalamus Illnerová a Sumová 2008
186 Molekulový hodinový stroj neuron SCN REV-ERBa RORA Bmal1 BMAL1 Cry CRY RorA BMAL1 BMAL1 Rev-Erbα CLOCK PER Per CLOCK PER CKIε PER CKIε CRY jádro Nucleus Cytoplasm cytoplasma PER CRY PER --P CKIε Degradation degradace Illnerová a Sumová 2008
187 Hierarchie cirkadiánního systému I Vstupní dráhy = informace o světle Centrální hodiny Výstupní rytmy melatonin tělesná teplota kortisol Illnerová a Sumová 2008
188 Hierarchie cirkadiánního systému II Světlo Melatonin suprachiasmatická jádra v mozku játra plíce ledviny srdce pankreas Omezený příjem potravy Glukokortikoidy Illnerová a Sumová 2008
189 Vztah mezi cirkadiánními hodinami a různými funkcemi Hodiny buněčného dělení Metabolická aktivita REV-ERBa RORA Bmal1 BMAL1 Cry časová regulace spínání řady genů CRY RorA Rev-Erbα BMAL1 CLOCK BMAL1 PER Per CLOCK PER CKIε PER CKIε CRY jádro Nucleus Cytoplasm cytoplasma PER CRY PER --P CKIε Degradation degradace
190 Míra ospalosti a rytmus melatoninu Low High 6-SMT urine (ug/h) Melatonin (pg/ml) Clock hour 08 Time (h) Lavie. Electroencephalogr Clin Neurophysiol 1986; 63: Arendt et al. J Clin Endocrinol Metab 1985; 60:
191 Protilehlý proces spánkové regulace Homeostatický tlak na spánek Bdění Spánek Circadianní kolísání bdělosti 09:00 15:00 21:00 03:00 09:00 Bdění Spánek Adaptováno z Moore RY. Current Perspectives in Insomnia, Vol 3,
192 homeostatická ; spánkový faktor S (serotonin, adenosin, ) se během bdění kumuluje a ve spánku spotřebovává. Důsledek: zvýšené množství hlubokého pomalovlnného spánku (SWS, SWA) po předcházející spánkové deprivaci. cirkadiální hlavní pacemaker nucleus suprachiasmaticus Příklad: křivka vnitřní teploty ultradiální střídání non REM a REM spánku, denní kolísání vigility s periodou min Červena 2004
193 Matematický homeostatický model řízení spánku (Borbély)
194 Spánková stádia a jejich funkce NREM REM Stav Funkce Tělesný klid a restaurace sil Učení a paměť Vander et al. Consciousness and behavior. In: Human Physiology
195 Stádia spánku Stádium 0 Bdělost Non-REM Stádium 1 Stádium 2 Delta Stádium 3 Stádium 4 REM Velmi lehký spánek, přechod mezi bdělostí a spánkem. Ospalost. Středně hluboký spánek, pokrývá asi polovinu noci u dospělých. Slouží jako přechodné stádium mezi REM a delta spánkem. Pomalovlný spánek, složený ze stádii 3 a 4 Sestává ze středního množství delta-vlné aktivity, hlubší spánek než stádium 2 Zvýšení delta-vlné aktivity oproti stádiu 3. Velmi hluboké stádium spánku REM Spánek se sny. EEG je aktivní, blížící se bdělosti. Hloubka spánku je vyšší než ve stádiu 2 ale pravděpodobně menší než delta.
196 EEG záznam spánku
197 Normalní spánkový hypnogram bdění REM Stádium 1 Stádium 2 Stádium 3 Stádium 4 Pohyby těla III III II II I II I I I I III II I Probuzení Čas (h) Erman MK. J Clin Psychiatry. 2001;62(suppl 10):9-17.
198 Spánek: Neurofysiologie Kortex Thalamus Kortikální aktivace Spánková vřetena EEG synchronizace Hypotalamus Změna Spánek/Bdění SCN cirkadiánní hodiny Mozkový kmen Vzestupná kortikální aktivace Změna REM/SWS
199 Spánek: Mediátory Cortex BF (Extracellular Adenosine) Hypocretin/Orexin A11 VLPO TMN A10 DR PRF CR Glu Gly Hypoglossal N. Motor Control LC LDT/PPT Ach GABA/Gal His DA NE 5-HT Ach-receptive BF = basal forebrain cholinergic nuclei; LDT/PPT = laterodorsal tegmental nuclei/pedunculopontine tegmental nuclei; CR = caudal raphe; PRF = pontine reticular formation; Ach = acetylcholine; VLPO = ventrolateral preoptic nucleus; LC = locus coearuleus; DR = dorsal raphe; TNN = tuberomammillary nucleus
200 Kortex T-C nn. Ret.ncl. Thalamus Nc. Meynerti Ach His P. hypothalamus LC NA Ant. hypothalamus Orex Ach Ach Ach ARF NC. R Ser Adr. s. prodl. míchy
201 Projekční oblasti hypocretinových neuronů Silber and Rye. Neurology. 2001;56:1616.
202 Fyziologie: REM spánek neurony REM-off + neurony REM-on 1. Raphé dorsalis (Ser.) 2.Locus coeruleus (NA) 3. Další monoaminergní nn LDT/PPT 2. Locus coeruleus alfa 3. ncl. magnocelularis 4. RF (Ach)
203 REM-on neurony 1 locus coeruleus alfa (cholinoceptivní) ncl. magnocelularis bulb. LCa Glu ncl. MC Gly motor. IN moto- neuron Svalová atonie
204 REM-on neurony 2 ponto-genikulo-okcipitální vlny okcipitální kortex corpus geniculate laterale pontinní generátor (LDT, PPT) ncl. n. VI motorické IN ncl. n. III
205 Stárnutí a spánek 24 Hodiny denně 16 8 REM spánek Bdění NREM spánek Koncepce Narození smrt Věk (roky) Hobson. Sleep and Dreaming. In: Fundamental Neuroscience Roffwarg et al. Science. 1996;152:604.
Neurobiologie drogových závislostí. MUDr. Tomáš Páleníček Psychiatrické centrum Praha, PGS student 3.LFUK
Neurobiologie drogových závislostí MUDr. Tomáš Páleníček Psychiatrické centrum Praha, PGS student 3.LFUK Drogová závislost Komplexní onemocnění CNS charakterizované kompulsivním, nekontrolovatelném bažení
Více1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.
1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.3 Membránový transport 1.3.4 Receptory 1.3.4.1 Regulace 1.3.4.2 Adaptace 1.3.4.3
VíceTest Biologická psychiatrie
1. Obvyklým nálezem EEG u deliria je: Test Biologická psychiatrie a) difúzní zvýšení frekvence b) zmnožení pomalé (theta) aktivity, desynchronizace c) beta-aktivita d) fokální hrotová aktivita 2. Myelinová
VíceNeuropřenašeče (Neurobiologie chování a paměti)
Neuropřenašeče (Neurobiologie chování a paměti) Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Fyziologický ústav AVČR, Praha Neuropřenašeče Neurotransmittery, (neuro)mediátory Zprostředkovávají
VíceMechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
VícePsychofarmaka. Neurotransmitery. Definice. PharmDr. Jana Kučerov. struktura. ující lidskou psychiku psychofarmaka, psychoaktivní látky
Psychofarmaka PharmDr. Jana Kučerov erová, Ph.D. Neurotransmitery Přenašeče e informace Mnoho látekl Různá chemická struktura Inhibiční,, excitační Definice Léky ovlivňuj ující lidskou psychiku psychofarmaka,
VíceAntipsychotika. 30. dubna 2009. Co se jimi léčí
Ústav farmakologie LF UP 30. dubna 2009 Co se jimi léčí Schizofrenie postihuje cca 1 % populace mladí lidé chronická, těžce postihuje život hereditární složka pozitivní a negativní příznaky Poruchy chování
VíceNeuropřenašeče (Neurobiologie chování a paměti)
Neuropřenašeče (Neurobiologie chování a paměti) Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Neuropřenašeče Neurotransmittery, (neuro)mediátory Zprostředkovávají chemickou komunikaci mezi neuronem
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceBiochemie nervové soustavy. Pavla Balínová
Biochemie nervové soustavy Pavla Balínová Osnova semináře: Struktura a chemické složení nervové tkáně Energetický metabolismus nervové tkáně Mozkomíšní mok (likvor) Synaptický přenos nervového vzruchu
Více9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
VícePoruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba. MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Poruchy spojené s menstruačním cyklem a jejich léčba MUDr. Zdeňka Vyhnánková Hormonální změny během menstruačního cyklu do ovulace stoupá hladina estrogenů 10x, hladina progesteronu je nulová v druhé polovině
VíceMonitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1
Monitorování léků RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK ls 1 Mechanismus působení léčiv co látka dělá s organismem sledování účinku léčiva na: - orgánové úrovni -tkáňové úrovni - molekulární úrovni (receptory)
VícePsychofarmaka a gravidita. MUDr. Zdeňka Vyhnánková
Psychofarmaka a gravidita MUDr. Zdeňka Vyhnánková ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO FARMAKOTERAPII V TĚHOTENSTVÍ nemoc většinou znamená větší riziko než léčba indikace by měla být podložená a ne alibistická většina
VíceFarmakodynamika II. Typy receptorů, transdukce (přenos) signálu. Příklady farmakologického ovlivnění receptorů v různých typech tkání.
Farmakodynamika II Typy receptorů, transdukce (přenos) signálu. Příklady farmakologického ovlivnění receptorů v různých typech tkání. MVDr. Leoš Landa, Ph.D. TRANSDUKCE SIGNÁLU (PŘENOS SIGNÁLU) Obecné
VíceZákladní buněčné a fyziologické mechanismy paměti. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol
Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol Poradna pro poruchy paměti FN Motol SYNDROM DEMENCE poškození paměti + jeden další příznak:
Více12. Psychofarmaka (1)
Psychofarmaka 12. Psychofarmaka (1) látky ovlivňující lidskou psychiku; používají se při léčení duševních poruch - psychóz. Existují různé druhy psychofarmak. Těžké psychózy: chizofrenie Porucha myšlení
VícePsychofarmaka. Látky, které mění duši
Psychofarmaka Látky, které mění duši Psychofarmaka léčiva, která mění duševní stav jedinců, kteří je užívají, nemění však charakterové vlastnosti těchto jedinců pro tyto účinky jsou užívány primárně existují
VíceProblematika a prevence posttraumatické stresové poruchy
Problematika a prevence posttraumatické stresové poruchy Posttraumatic Stress Disorder PTSD Bc. Jana Filipová, KARIM FNO PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Slezská univerzita v Opavě
VíceNEUROPŘENAŠEČE A CHOVÁNÍ A PAMĚŤ. Vítejte
NEUROPŘENAŠEČE A CHOVÁNÍ A PAMĚŤ Vítejte NEUROPŘENAŠEČE Neurotransmittery, (neuro)mediátory Zprostředkovávají chemickou komunikaci mezi neuronem a další buňkou Zpravidla mezi jednotlivými neurony, ale
VíceAdiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006
Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006 Název předmětu: Neurovědy Číslo předmětu: Není Semestr: Zimní 2005/2006 Vyučující: MUDr. Tomáš Páleníček Prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Konzultační hodiny:
VíceNeuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku
Neuroplasticita Celoživotní schopnost nervových buněk mozku stavět, přestavovat, rušit a opravovat svoji tkáň. Celoživotní potenciál mozku přizpůsobit se strukturálně i funkčně novým podnětům či změněným
Více12. Psychofarmaka (1)
Psychofarmaka 12. Psychofarmaka (1) školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit řen bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá látky ovlivňující lidskou psychiku; žívají se při léč duševních
VíceFarmakologie vegetativního nervového systému. Receptory sympatiku a parasympatiku a možnosti jejich ovlivnění.
Farmakologie vegetativního nervového systému. Receptory sympatiku a parasympatiku a možnosti jejich ovlivnění. Centrální nervový systém Aferentní systém MOZEK A MÍCHAM Eferentní systém Periferní nervový
VíceEXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
VíceLéčiva ovlivňující dopaminergní, serotonergní a histaminový systém + opakování na zápočet
Léčiva ovlivňující dopaminergní, serotonergní a histaminový systém + opakování na zápočet Seminář v rámci Obecné farmakologie magisterského studia všeobecného lékařství 3. úsek studia 3. lékařská fakulta
VíceHYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň
HYPERALGEZIE Co bychom o ní měli vědět? J Lejčko, ARK, CLB, FN Plzeň Neurofyziologie bolesti Bolest je dynamický fenomén Není jen pouhá nocicepce Komplexní fenomén, pro percepci bolesti jsou klíčová vyšší
VíceLIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA
LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA Účast ve vytváření nejrudimentálnějších a nejzákladnějších lidských emocí zahrnujících strach,sexuální touhu, záchvat zuřivosti, náboženskou extázi nebo bazální
VíceSpánek. Neurobiologie chování a paměti. Eduard Kelemen. Národní ústav duševního zdraví, Klecany
Spánek Neurobiologie chování a paměti Eduard Kelemen Národní ústav duševního zdraví, Klecany Spánek Spánková stadia a architektura spánku Role spánku při konsolidaci paměti behaviorální studie Role spánku
VíceHormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)
Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.) Komunikace mezi buňkami. Obecné mechanismy účinku hormonů a neurotransmiterů. Typy signálních molekul v neurohumorálních
VíceNeuropřenašeče, chování a paměť
Neuropřenašeče, chování a paměť Co se dozvíme? Definice neuropřenašeče Receptory Mechanismy působení a účinku vybraných neuropřenašečů Behaviorální efekty a role neuropřenašečů Neuropřenašeče Neurotransmittery,
VíceVhodné a nevhodné lékové kombinace v terapii nechutenství, nevolnosti a zvracení. Oddělení klinické farmacie, NNB Jana Gregorová
Vhodné a nevhodné lékové kombinace v terapii nechutenství, nevolnosti a zvracení Oddělení klinické farmacie, NNB Jana Gregorová 20. 9. 2013 léky glukokortikoidy steroidy anabolika antipsychotika antidepresiva
VíceINTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II
INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády
VíceAntidepresiva. M. Kopeček. Centrum neuropsychiatrických studií 3. LF UK Praha Psychiatrické centrum Praha
Antidepresiva M. Kopeček Centrum neuropsychiatrických studií 3. LF UK Praha Psychiatrické centrum Praha Monoaminy a deprese Nedostatek monoaminů deprese Zvýšení monoaminů léčí depresi (Stahl 1997) COMT
VíceVýskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených
Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených pro závislost Sylva Racková Psychiatrická klinika LF UK v Plzni AT konference 28.04. 2010, Špindlerův Mlýn Borna Disease virus (BDV) charakteristika
VíceHypnotika Benzodiazepiny
Hypnotika Benzodiazepiny Sedace: mírný stupeň útlumu funkce CNS zklidnění pacienta (motorické i psychické), bez navození spánku Hypnóza: navozený stav více či méně podobný fyziologickému spánku (Hypno)-sedativní
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceAntipsychotika. Martin Votava
Antipsychotika Martin Votava MKN klasifikace (F20-29) Schizofrenie Schizotypální porucha Poruchy s trvalými bludy Akutní a přechodné psychotické poruchy Indukovaná porucha s bludy Schizoafektivní poruchy
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceDUŠEVNÍ PORUCHY A KVALITA PÉČE
DUŠEVNÍ PORUCHY A KVALITA PÉČE Sborník přednášek a abstrakt VIII. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP s mezinárodní účastí Tribun EU 2010 Pořadatelé sborníku prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. prim. MUDr.
VíceTOXIKOLOGIE A ANALÝZA DROG. stimulanty. Neurochemické souvislosti katecholaminy dopamin, adrenalin, serotonin. opakování
TOXIKOLOGIE A ANALÝZA DROG stimulanty Neurochemické souvislosti katecholaminy dopamin, adrenalin, serotonin opakování Katecholaminy Hormony produkované chromafinními buňkami dřeně nadledviny (gl. suprarenalis),
VíceElektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti EEG - elektroencefalogram Skalpové EEG Intrakraniální EEG > 1 cm < 1 cm Lokální potenciály Extracelulární akční potenciály ~ 1 mm ~ 1 um EEG - elektroencefalogram
VíceZpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
VíceVÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceSCHIZOFRENIE pro mediky zkrácená verze přednášky, základní informace. Michaela Mayerová Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno
SCHIZOFRENIE pro mediky zkrácená verze přednášky, základní informace Michaela Mayerová Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno Psychóza Psychóza je charakterizována bludy, halucinacemi, dezorganizovaným
VíceEtiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.
Epilepsie Epilepsie Chronické mozkové onemocnění charakterizované opakujícím se výskytem (nevyprovokovaných) epileptických záchvatů. Ojedinělý epileptický záchvat může být vyprovokován i u člověka bez
VíceFarmakologie. Vegetativní nervový systém. 25. března 2010
Farmakologie vegetativního nervového systému Ústav farmakologie LF UP v Olomouc 25. března 2010 Proč Využití v léčbě řady chorob ICHS srdeční selhání arytmie hypertenze glaukom ileus křeče šok rýma hyperplazie
VíceAFEKTIVN Í PORUCHY. J.Hüttlová Psychiatrická klinika, FN Brno
AFEKTIVN Í PORUCHY J.Hüttlová Psychiatrická klinika, FN Brno AFEKTIVNÍ PORUCHY Hlavním projevem: změna nálady ve smyslu snížení (deprese) nebo zvýšení (manie) Definice nálady: déletrvající pohotovost k
Vícekognitivního deficitu schizofrenie (repetitivní transkraniáln lní magnetická stimulace)
Nefarmakologické přístupy ovlivnění kognitivního deficitu schizofrenie (repetitivní transkraniáln lní magnetická stimulace) Radovan PřikrylP Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno 2009 Obsah sdělen lení
VíceInfantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.
Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování
VíceFarmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika
Farmakodynamické aspekty kombinace SSRI - kazuistika Martin Šíma Odd. klinické farmacie FN Na Bulovce 뤈Ô SSRI Citalopram Escitalopram Fluoxetin Fluvoxamin Paroxetin Sertralin SSRI Základní MÚ inhibice
VíceSenzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
VíceMozek a chování, vnější prostředí neuronu
Mozek a chování, vnější prostředí neuronu Studijní literatura SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. přepracované vydání. Praha: Grada, 2004. GANONG, William F. Přehled
VíceNervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
VíceGeriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek
Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král
VíceTherapeutic Drug Monitoring. SSRIs by HPLC. Bio-Rad Laboratories Therapeutic Drug Monitoring
Bio-Rad Laboratories Therapeutic Drug Monitoring Therapeutic Drug Monitoring SSRIs by HPLC Dny kontroly kvality a speciálních metod HPLC Bio-Rad Lednice 8.-9. Listopadu 2012 Bio-Rad Laboratories Mnichov,
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým
VíceFarmakoterapie organické depresivní poruchy
Farmakoterapie organické depresivní poruchy MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Farmakoterapie Antidepresiva
VíceLÉČBA PORUCH NÁLADY, ANTIDEPRESIVA
LÉČBA PORUCH NÁLADY, ANTIDEPRESIVA AFEKTIVNÍ PORUCHY (PORUCHY NÁLADY) (F30 F39) Manická fáze Zvýšená nálada, euforie, aktivita, až psychotické symptomy Bipolární afektivní porucha Manická a depresivní
VíceDoc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha
Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Obsah sdělení 1) Správná diagnostika je základní předpoklad léčby Alzheimerovy nemoci
VíceRacionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky
Racionální terapie depresivních a úzkostných poruch - postřehy a novinky MUDr. Martin Anders PhD. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha TOP ten diseases worldwide and in the EU according to DALYS
Více(Léková) závislost. 17. května 2007. Ústav farmakologie. (tentokrát doopravdy) Jan Strojil. Léková závislost
(Léková) závislost (tentokrát doopravdy) Ústav farmakologie 17. května 2007 Závislost užívání (látky) se stává kompulzivní (většinou) centrálně působící (látky) Typy (závislosti) fyzická (abstinence) psychická
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceObecná citlivost neuronů i na chemickou modulaci. Neurony nekomunikují pouze synapticky, ale i mimosynapticky. Informační polévka.
Šířen ení signálů a synapse Synapse, místa přerušení elektrického vedení. Zpomalení, převod na chemickou řeč. Neurony tedy nekomunikují pouze AP, ale i chemicky. Prostor pro zpracování informací. Plasticita
VíceBiochemické mechanismy úãinkû antidepresiv
Pfiehledov ãlánek Biochemické mechanismy úãinkû antidepresiv Zdenûk Fi ar, Jana Hroudová, Jifií Raboch Univerzita Karlova v Praze, 1. lékafiská fakulta, Psychiatrická klinika VFN SOUHRN Jsou uvedeny hlavní
VíceHomeostáza. Homeostáza regulace - chronobiologie. Homeostatické mechanizmy - regulace. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony
1 Homeostáza regulace - chronobiologie Homeostáza Principy regulace a poruchy fyziologických regulací Obecná endokrinologie Homeostáza oraginzmus je otevřený systém výměna energie a informací s okolím
VíceOptimalizace psychofarmakoterapie Češková E., CEITEC MU, Brno
Optimalizace psychofarmakoterapie Češková E., CEITEC MU, Brno koncepce oboru klinická farmacie vývoj psychofarmak optimalizace farmakoterapie monitorování krevních hladin - vlastní zkušenosti s monitorováním
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceFarmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem
Farmakologie -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Léky co v organismu ovlivňují? Většina léků působí přes vazbu na proteiny u nichž
VíceRegulace glykémie. Jana Mačáková
Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických
VíceUniverzita Karlova v Praze
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Speciální chemicko-biologické obory Molekulární biologie a biochemie organismů Šárka Okruhlicová Systém odměny a jeho role při vzniku závislosti The reward
VíceAntidepresiva, thymoprofylaktika. Léčba afektivních poruch
Antidepresiva, thymoprofylaktika Léčba afektivních poruch Afektivní poruchy Deprese a mánie Monopolární častější, depresivní epizoda nebo periodická depresivní porucha (opakované epizody) Bipolární cyklické
VíceVýznam emočního vztahu na vývoj mozku
Význam emočního vztahu na vývoj mozku Poslanecká sněmovna ČR, 10.10.2016 MUDr.Peter Pöthe Psychiatr a psychoterapeut pro děti a dospívající Institut Psychoterapie Dětí a Rodičů www.dr-pothe.com Osobnost
VíceNekognitivní poruchy u demencí
Nekognitivní poruchy u demencí MUDr. Pavel Ressner Neurologická klinika, Centrum pro diagnostiku a léčbu l neurodegenerativních onem. Fakultní nemocnice Olomouc Komplexní pojetí demencí - demence nejsou
VíceČÁST B NEJVÝZNAMNĚJŠÍ DUŠEVNÍ PORUCHY (epidemiologie, etiopatogeneze, klinické příznaky, pomocná vyšetření, průběh a prognóza, obecné zásady léčby)
OTÁZKY ČÁST A HISTORIE A ORGANIZACE PSYCHIATRICKÉ PÉČE, BIOPSYCHOSOCIÁLNÍ PODKLADY DUŠEVNÍCH PORUCH, PSYCHOPATOLOGIE, VYŠETŘOVACÍ METODY A VÝZKUM V PSYCHIATRII, PRÁVNÍ PROBLEMATIKA Historie psychiatrie
VíceHomeostáza regulace - chronobiologie. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony. Homeostáza a mechanizmy její regulace
1 Homeostáza regulace - chronobiologie Homeostáza Principy regulace a poruchy fyziologických regulací Obecná endokrinologie Homeostáza a mechanizmy její regulace organizmus je otevřený systém výměna energie
VíceObsedantně kompulzivní porucha. Aktualizace informací
Obsedantně kompulzivní porucha Aktualizace informací výskyt termínů MSK-10 obsedantně kompulzivní porucha F.42 (mezi neurotickými poruchami za úzkostnými, dělená podle převahy obsesí nebo kompulzí) DSM-IV
VíceHormony HORMONY chemické messengery, které jsou transportovány v tělesných tekutinách Funkce: modulátory systémových a celulárních odpovědí
Hormony HORMONY 5. 5. 2004 chemické messengery, které jsou transportovány v tělesných tekutinách Funkce: modulátory systémových a celulárních odpovědí Účinky: lokální generalizované Účinek hormonů sekrece
VíceKognitivní poruchy u RS. Eva Havrdová 1.LF UK a VFN
Kognitivní poruchy u RS Eva Havrdová 1.LF UK a VFN Celkový přehled Výskyt kognitivních poruch: 43 70 % pacientů s RS ve všech stadiích choroby Lépe koreluje s progresí nemoci, atrofií CNS Důležitá determinanta
VíceLéčiva užíváná k terapii kognitivních poruch
Léčiva užíváná k terapii kognitivních poruch Ústav farmakologie LF UP a FN Olomouc 15. června 2005 Obsah Úvod Cholinomimetika Ergotalkaloidy Ca blokátory Nootropika Ostatní Úvod Léčiva ovlivňující pozitivně
VíceBIOCHEMICKÉ PODKLADY NEUROPSYCHIATRICKÝCH A NEURODEGENERATIVNÍCH CHOROB
BIOCHEMICKÉ PODKLADY NEUROPSYCHIATRICKÝCH A NEURODEGENERATIVNÍCH CHOROB Jan ILLNER Jana Švarcová MYASTENIA GRAVIS Charakterizace: opakující se epizody svalové slabosti a unavitelnosti akcentované po fyzické
VíceVliv konopných drog na kognitivní funkce
Vliv konopných drog na kognitivní funkce Lenka Miovská Michal Miovský Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze Obsah prezentace Aktuální situace Mechanismus působení Výsledky výzkumů
VíceSpasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.
Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem MUDr. Tomáš Veverka Neurologická klinika Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní
VíceHYPOTHALAMUS Centrální řízení některých tělesných funkcí
MUDr. Josef Jonáš HYPOTHALAMUS Centrální řízení některých tělesných funkcí 1 Hypotalamus je část mezimozku diencefala Zdroj: www.stockmedicalart.com 2 Hypotalamus Ovládá vegetativní centra : řídí tělesnou
VíceNová nomenklatura psychofarmak
MUDr. Bc. Libor Ustohal, Ph.D. Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno CEITEC MU, Brno Článek představuje návrh nové nomenklatury psychofarmak prezentovaný vůdčími osobnostmi mezinárodních neuropsychofarmakologických
VíceAfektivní poruchy. MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU
Afektivní poruchy MUDr. Jana Hořínková Psychiatrická klinika FN Brno a LF MU AFEKTIVNÍ PORUCHY Hlavní projev: změna nálady ve smyslu snížení (deprese) nebo zvýšení (manie) Definice nálady: déletrvající
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceAMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
VíceMUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8
Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické
VíceTyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
VíceNové syntetické drogy. MUDr. Tomáš Páleníček Psychiatrické centrum Praha, PGS student 3.LFUK
Nové syntetické drogy MUDr. Tomáš Páleníček Psychiatrické centrum Praha, PGS student 3.LFUK Tanecní scéna a drogy Jedná se o rizikové prostředí Typy drog spojené s taneční scénou alkohol, cigarety marihuana
VíceSchizoafektivní porucha
Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:
VícePŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
VíceMembránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
VíceZuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně
NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní
VíceFyziologická regulační medicína
Fyziologická regulační medicína Otevírá nové obzory v medicíně! Pacienti hledající dlouhodobou léčbu bez nežádoucích účinků mohou být nyní uspokojeni! 1 FRM italská skupina Zakladatelé GUNY 2 GUNA-METODA
VíceVliv chemických látek na chování člověka. Josef Fontana
Vliv chemických látek na chování člověka Josef Fontana Charakteristika vědomí Vigilita (bdění-somnolence-sopor-kóma) kvantitativní poruchy vědomí Lucidita (jasnost, integrace): Orientace místem, časem,
Více