Charakteristika pojetí filmové výchovy, příklady dobré praxe v evropských zemích a možnosti implementace v ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Charakteristika pojetí filmové výchovy, příklady dobré praxe v evropských zemích a možnosti implementace v ČR"

Transkript

1 Charakteristika pojetí filmové výchovy, příklady dobré praxe v evropských zemích a možnosti implementace v ČR. 1

2 Obsah 1. Úvod 2. Aktuální výzkum a činnost pracovní skupiny pro filmovou výchovu 3. Filmová gramotnost v kompetenčním rámci 4. Ideální model filmové výchovy 5. Souhrn doporučení pro Evropskou komisi 6. Příklady dobré praxe: Spojené království 7. Příklady dobré praxe: Francie 8. Příklady dobré praxe: Dánsko 9. Příklady dobré praxe: Maďarsko 10. Příklady dobré praxe: Polsko 11. Souhrn doporučení pro ČR 2

3 Představovaná studie vznikla jako jeden z výstupů monitorování aktivit na poli filmové výchovy Národního filmového archivu a Free Cinema, o.p.s. Následující text by měl sloužit jako přehledová studie mapující jednotlivé modely filmové výchovy ve vybraných zemích EU, ale také jako rejstřík příkladů dobré praxe, které bude možné uvést v život v českém výchovně-vzdělávacím procesu i související legislativě. Text je určen především odborníkům z oblastí filmových a mediálních studií a pedagogiky. 1. Úvod Na evropské úrovni neexistuje jednotný metodický postup zavádění filmové/audiovizuální výchovy do vzdělávacího systému. Mezi hlavní důvody je možné řadit odlišnou historickou zkušenost, různorodé společenské a ekonomické zázemí, průběh schvalování kurikulárních dokumentů i kulturně-společenský rámec jednotlivých zemí. Neopomenutelným důvodem je také průběžný proces evropské integrace a zapojení jednotlivých krajin do programů na podporu filmového průmyslu a audiovize (včetně filmové výchovy). Můžeme tedy mluvit spíše o metodikách, které mají odlišný obsah i povahu a jsou výrazněji či méně výrazně ukotveny v osnovách či kurikulích škol nebo programech vzdělávacích a filmových institucí a neziskových organizací. Výuka o filmu v jednotlivých zemích se také odvíjí od historického přístupu k filmu jako samostatnému uměleckému odvětví a jeho propojení s výchovou audiovizuální a mediální v nejširším slova smyslu. V Maďarsku, kde má mediální výchova počátky už v šedesátých letech, se film etabloval jako přirozená podmnožina komplexnější vzdělávací kategorie a je její integrální součástí. Ve Velké Británii jsou filmová a mediální výchova součástí samostatného komplexního celku Screen Education 1, která byla do češtiny překládána jako audiovizuální edukace 2 nebo audiovizuální výchova. V popisech různých metodických východisek filmové výchovy a příkladů dobré praxe se tedy budeme přiklánět k oborovým vazbám v dané zemi, přičemž bude stručně vysvětlen kontext celého systému. Pro potřeby terminologického vymezení v českém kontextu budeme používat termín filmová/audiovizuální výchova, což je oficiální název akreditovaného doplňujícího vzdělávacího oboru. Ten se odlišuje od průřezového tématu mediální výchova, které se zabývá různými typy médií, produkcí mediálních sdělení a jejich recepcí, a je blízce spojeno se sociologií a kulturními studii. Analýzy a výzkumy konkrétních institucí (Universidad Autonoma de Barcelona, British Film Institute) v oblasti filmové/audiovizuální výchovy a možnosti rozvoje publika realizované v minulých letech dopomohly k rozšíření diskuse o nezbytnosti zavedení norem pro filmovou výchovu v Evropě a stanovení jasných východisek. Ty jsou potřebné také v souvislosti s nemalými prostředky alokovanými Evropskou komisí na podporu této oblasti. Evropská unie se snaží dohnat mnohaletý deficit ve sběru dat, která jsou na národních úrovních mnohdy shromažďována po delší období. Česká republika je v tomto výjimkou: opožděný vývoj je možné zaznamenat nejen v zásadním nedostatku dat, ale také v celospolečenské diskusi a konsensu nad 1 BOLAS, Terry. Screen Education. From Film Appreciation to Media Studies. Bristol: Intellect Books VACEK, Patrik, KRÁTKÁ, Jana. Audiovizuální edukace jako součást mediální výchovy. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta

4 důležitostí filmové gramotnosti. Ta se stala v mnoha zemích (Maďarsko, Irsko, Severní Irsko, Francie, Polsko) součástí celkového komplexu gramotnosti a očekávaného penza znalostí a dovedností žáků a studentů již před mnoha lety. Více se jednotlivým průzkumům věnujeme v následující kapitole. Pokud shrneme aktuální situaci, zájem klíčových hráčů (školy, instituce, ministerstva, archivy) o filmovou/audiovizuální výchovu je vždy podmíněn výraznější podporou práce s mladým publikem. Iniciativa Evropské komise se skrze její orgány snaží pomoci naplnit potřeby a zájmy jednotlivých zemí a vytvořit jednotný rámec pro její možný rozvoj na evropské úrovni. Komise však nemůže suplovat roli národních institucí a iniciativ v této oblasti. V následujících kapitolách budou představeny přístupy k filmové/audiovizuální výchově ve vybraných členských zemích EU a také příklady dobré praxe ve Spojeném království, Francii, Dánsku, Polsku a Maďarsku. Vybraný vzorek zemí, představený formou případových studií, prezentuje průřez přístupy k této problematice v jednotlivých regionálních segmentech, zastoupeny jsou zde země s nejdelší tradicí audiovizuální výchovy a komplexním přístupem (Velká Británie, Francie), země s největší progresí a podporou v posledních dvaceti letech (Dánsko), ale také země bývalého východního bloku (Maďarsko, Polsko), ke kterým máme historicky a společensky nejblíže. 2. Aktuální výzkum a činnost pracovní skupiny pro filmovou výchovu V roce 2013 skončilo další programovací období programu na podporu audiovizuálního průmyslu MEDIA. Již v minulém období ( ) si členové Evropské komise stanovili cíl výraznější podpory výzkumu v oblasti filmové výchovy a práce s publikem, v novém období se jedná o samostatný program podpory. Pro následující období let schválila Evropská komise novou strategii a vytvořila nový program Kreativní Evropa (Creative Europe), který zahrnuje podprogramy Culture a stávající program MEDIA 3. V rámci analýzy a monitorování byla v roce 2011 iniciována zpráva Screen Literacy Report, kterou zpracoval výzkumný tým pod vedením zástupců British Film Institute a dalších šestadvaceti organizací a institucí z většiny zemí Evropské unie. V návaznosti na výsledky šetření a čtrnáct doporučení, které byly součástí zprávy pro Evropskou komisi, vznikla pracovní skupina (Film Literacy Advisory Group) složená ze zástupců jednotlivých organizací. Dalším významným projektem byl rozsáhlý výzkum Gabinete de Communication y Education (Universidad Autonoma de Barcelona) pod názvem FilmED, jehož výsledky byly zveřejněny v roce Jednalo se o zpracování hloubkové kvalitativní analýzy filmové výchovy, jehož výsledky byly představeny na jaře roku Zpracovaná studie představila základní oblasti a problémy, jako jsou zapojení filmového průmyslu, autorskoprávní problematika nebo využití audiovizuálních děl na školách. 3 Více informací o programu zde: 4 Studie je ke stažení zde: 4

5 Studie představila také základní úskalí, která je možné vystopovat při zavádění filmové výchovy do škol napříč všemi zeměmi EU. Mezi tyto hlavní problémy patří zejména: kutikulární a pedagogická omezení nedostatečné nebo nulové zapojení filmového průmyslu praktická omezení na školách (technické vybavení, autorská práva) ekonomické a právní podmínky (dostupnost nosičů) nedostatek komunikace a pochopení mezi učiteli a majiteli práv Studie dále poukazuje na hluboký rozpor mezi dvěma typy užití filmu na školách jako učební pomůcky v jiných předmětech, kde je film pouhým prostředkem výuky, a jako samostatného předmětu zkoumajícího estetické, kulturní, etické a technické hodnoty filmových děl samotných. Iniciativy a průzkumy pomohly zmapovat filmovou i mediální výchovu a gramotnost na evropské úrovni, následně si Evropská komise nechala zpracovat model filmové výchovy, opět pod vedením BFI. Na základě roční práce vznikl strategický dokument Framework of Film Education for Europe, který bude dokončen a schválen v červnu Tento dokument připravovaný více než čtyřiceti experty z evropských zemí ve stručnosti definuje, čeho by měli dosáhnout ti, které je možné nazývat filmově gramotnými, neboli co by měl znát filmové gramotný člověk po absolvování výchovně-vzdělávacího procesu nebo v rámci programů mimoškolního vzdělávání Filmová gramotnost v kompetenčním rámci Na evropské úrovni jsme svědky bezpočtu diskusí, konferencí a seminářů, které se snaží zahrnout film a média do obecného kompetenčního rámce. Často se mluví o širším konceptu mediální gramotnosti, filmová gramotnost bývá vnímána pouze jako jedna z jejích odnoží. Do protikladu je stavěn tzv. francouzský model, který je dlouhodobě formulován jako porozumění všem aspektům kinematografie, a preferuje takříkajíc čistou filmovou výchovu na straně jedné, a komplexní model audiovizuální edukace, která zahrnuje filmovou i mediální gramotnost do jednoho kompetenčního rámce, na straně druhé. UNESCO ve své studii Media and Information Literacy: Policy and Strategy Guidlines 6 dokonce mluví o nejširším možném termínu informační gramotnosti, která má být nadřazena gramotnosti mediální a filmové. Ta zahrnuje kompetence využívání informací, jejich kritického hodnocení, ale také jejich produkci. Její součástí jsou také kompetence v oblasti využívání informačních technologií (ICT, občas je používán termín digitální gramotnost). V této studii používáme zúžený termín filmové gramotnosti s přihlédnutím k širšímu rámci gramotnosti mediální. V evropském diskursu je patrná tendence obě úrovně zaměňovat. Autoři této studie se budou snažit vytýčit principy, kterými je možno definovat filmovou gramotnost a přeneseně oblast filmové 5 Mezi tyto cíle patří například pochopení výjimečnosti a specifičnosti filmu; individuální vnímání filmu z perspektivy kritické, estetické, emocionální, kulturní a tvůrčí; rozvíjení povědomí o společenském a historickém kontextu filmu nebo schopnost reflektovat různými způsoby objevování a učení se o filmu. Viz kol. aut. Framework of Film Education for Europe. London: British Film Institute Více informací na stránkách UNESCO: 5

6 výchovy dle specifických principů. 7 Naše definice a vymezení filmové výchovy pracuje s pojetím frankofonním (education audiovisuelle) a anglosaským (screen education). 4. Ideální model filmové výchovy (Kapitola je výtahem z publikace Screen Literacy Report vydané Britským filmovým institutem v roce 2012.) Po prozkoumání třiceti evropských zemí zařazených do studie jsme schopni rozhodnout, které faktory podporují a které znaky doprovázejí silné národní modely filmové výchovy. Typicky se ve filmové kultuře těchto zemí setkáváme s vysokým stupněm koordinace mezi jednotlivými sektory (vzdělávací a kulturní instituce, neziskový sektor, filmové společnosti a veřejnoprávní média), podpořeným národním strategickým plánem. Vždy zde nalezneme řadu důvodů pro podporu filmové výchovy a vzdělávání, např. zájmů filmového průmyslu (odvážnější publikum, vzdělanější filmové profese), ale vždy je spojujícím faktorem obecný požadavek na filmovou gramotnost pro všechny bez rozdílu. Tyto cíle jsou explicitní, sdílené a vysoce hodnocené svorně všemi zainteresovanými, aniž by kdokoliv zásadně prosazoval potřebu jiného přístupu. Je pochopitelné, že silné zázemí filmové výchovy je součástí rozvinuté filmové kultury, která podporuje vzdělávání a přístup k filmům pro široké spektrum lidí děti, seniory, rozmanité a znevýhodněné skupiny a podpora filmové kultury z veřejných zdrojů tento závazek doplňuje. Výuka v neformálním sektoru zde má stejnou úroveň jako formální vzdělání a je uznávána pro svůj odlišný přístup. Na tomto uznání se podílí i závazek provádění komplexního vyhodnocení výsledků, aktéři se musejí i na národní úrovni zavázat k provádění evaluací, aby zlepšovali své zapojení do celkového systému filmové výchovy. Země s velkou mírou integrace vykazují vysoký podíl zapojení jednotlivých subjektů do filmové výchovy, zejména v aktivitách, které jsou dlouhodobě udržitelné a mají jasné měřitelné a zaznamenatelné výsledky. Finanční podpora je rozložena mezi veřejný, komerční, vzdělávací a kulturní sektor a je poskytována v souladu s národním strategickým plánem. Pracovní síla pro filmovou výchovu, od proškolených učitelů filmu, přes učitele jiných předmětů se zájmem o film, až po pomocné pracovníky ve školství a vzdělavatele v mimoškolním vzdělávání (lektoři na volné noze, volnočasoví pracovníci, kulturní pracovníci) mají zřetelné a finančně zajištěné možnosti profesního rozvoje, které jsou jim nabízeny od vstupní úrovně až po úroveň expertní. Profesionální rozvoj rovněž předpokládá možnost akreditace jejich dalšího vzdělávání. 5. Souhrn doporučení pro Evropskou komisi (Kapitola je výtahem z publikace Screen Literacy Report vydané Britským filmovým institutem v roce 2012) 1. Vytvořit model filmové výchovy/vzdělávání v Evropě, včetně hodnocení filmu jako umělecké formy, kritického porozumění, přístupu k národnímu dědictví, světovému uměleckému i 7 Princip tří pilířů (tzv. 3C cultural, critical, creative) byl zaveden Davidem Buckinghamem, profesorem mediální výchovy na Institute of Education (University of London), který jej vnímá v širším vzdělávacím kontextu a aplikuje obecně na mediální gramotnost. Jeho využití se však ukazuje jako klíčové i pro filmovou výchovu. 6

7 populárnímu filmu a tvůrčích schopností. Zároveň doporučujeme Evropské komisi (dále jen EC) adoptovat revidovanou definici filmové výchovy navrženou v této zprávě: Je to úroveň porozumění filmu, schopnost vědomého a zvídavého vybírání filmových děl, kompetence ke kritickému sledování a analýze jejich obsahu, kinematografických kvalit a technických aspektů; a schopnost zacházet s jejich jazykem a technickými prostředky při tvorbě pohyblivých obrazů. 2. Evropská komise by měla podporovat orgán Expertní skupiny pro filmovou výchovu (Film Literacy Advisory Group, FLAG) a podnítit ji, aby navrhla takový model a aby sloužila jako poradní orgán v dalších krocích jednotlivých doporučení. 3. Nalezli jsme řadu hodnotných strategických přístupů a nástrojů, které by mohli zástupci jednotlivých zemí zdárně využívat, těžit z nich a přiučit se jim. Navrhujeme zřízení samostatného fondu, který pomáhá národním institucím a organizacím adaptovat strategické přístupy z jiných zemí a teritorií a podporovat profesionální rozvoj klíčových pracovníků, jejich setkávání a další vzdělávání. 4. Členské státy by se měly utvrdit v tom, že klíčové programy a předměty mediální výchovy (s výraznou složkou výchovy filmové) jsou uplatňovány na primárním i sekundárním stupni škol; a také by měly zajišťovat přehledy a statistiky vývoje ve volitelné filmové výchově a mapovat vývoj v této oblasti. 5. Evropská komise by měla zajistit poradenství pro efektivní zapojování filmu do národních kurikul a vznik pedagogických metodických přístupů, které dopomohou k zapojení do výuky mateřského jazyka, umění nebo nových médií/ict. 6. Evropská komise by měla zvážit rámce podpory pro nové členské státy založené na příkladech úspěšných evropských vzdělavatelů v oblasti neformálního vzdělávání. 7. Členské státy by měly propagovat partnerství napříč sektory průmyslu, vzdělávání, národních agentur a orgánů státní správy. Tato partnerství by měla hledat způsoby garance vzdělávacích přínosů z jakékoliv investice veřejných peněz ve filmových produkcích. Podpora by měla zahrnovat zajištění materiálů obohacujících výuku a konkrétně: přístup k produkčním materiálům, zapojení filmařů do vzdělávacích akcí, snížení poplatků za vzdělávací projekce apod.) 8. Evropská komise by měla vytvořit směrnice pro využití materiálů z národních a regionálních filmových archívů a ošetření autorských práv na jejich užití ve školách, včetně jasných pravidel a instrukcí v oblasti poplatků a autorského práva. 7

8 9. Doporučujeme zvážit podporu vzdělávacích komunitních programů pro dospělé, zaměřených na rozmanité skupiny, seniory, migranty a etnika, například formou překladů titulků. 10. Evropská komise by měla sponzorovat společně s filmovým průmyslem Evropskou banku online zdrojů a materiálů vycházejících z příkladů dobré praxe. 11. Členské státy by měly zahrnout mediální výchovu (s významným podílem výchovy filmové) do programů vzdělávání učitelů. 12. Evropská komise by měla zajistit poradenství v oblasti doškolování profesionálů v celé EU. 13. Evropská komise by měla prozkoumat modely spolupráce akreditovaného doškolování a tréninku ve spolupráci s programem Media Mundus. 14. Evropská komise by měla financovat výzkum v oblasti finančních zdrojů pro filmovou a mediální výchovu pro zajištění podílu z celkového objemu, modelů kofinancování a strategií pro efektivní řízení finančních zdrojů. 6. Příklady dobré praxe: Spojené království Spojené království (nebo Velká Británie) je v politickém a historickém kontextu fragmentovaný prostor, ve kterém existují snahy o integrované aktivity v oblasti filmové výchovy. Kromě celonárodní politické agendy totiž existují také individuální politiky a přístupy jednotlivých zemí parlamentní monarchie: Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Pokud hovoříme o rozvoji filmové a mediální výchovy, většina pozornosti je věnována právě Anglii jako největší zemi Spojeného království. V současnosti však můžeme hledat rozvinutou politiku filmové výchovy a osvěty i v dalších zemích království. Tradice filmové výchovy Ve Velké Británii se rozvoj pedagogické reflexe filmu a jeho využití ve výuce datuje do třicátých let 20. století. Již v roce 1917 vznikl první článek pod patronací National Council of Public Morals (The Cinema: Its Present Position and the Future Possibilities), ve třicátých letech však vycházejí zásadní publikace Scrutiny of Cinema (William Hunter, 1933) a překlad knihy Film Rudolfa Arnheima. Důležitou roli sehrál vznik prvního filmového institutu v Evropě (British Film Institute) v roce 1933 a články publikované v časopise Sight and Sound (např. článek Film Appreciation od A. Maxwella Lewise z roku 1936). K dalšímu rozvoji a rozšíření povědomí o filmové výchově došlo v padesátých letech v souvislosti se vznikem National Theatre (1952), které se stalo přirozeným zázemím pro BFI a aktivity filmové výchovy. V tomto období také vznikly první seriózní vědecké publikace, které navazovaly na tzv. Radcliff Report, ministerskou zprávu o filmovém umění a jeho šíření, která nastavila nový, moderní přístup k filmu včetně jeho pedagogického využití. 8

9 Přelomovým obdobím byla sedmdesátá léta, kdy Paddy Whannel, zaměstnanec BFI, iniciuje vznik samostatného vzdělávacího oddělení této instituce (Educational Department). V souvislosti s intenzivními diskusemi o filmové výchově a ideologickém rozměru kinematografie se hlavními periodiky stávají časopisy Screen a Screen Education. Druhý z nich se většinou z dobově populárního marxistického hlediska věnuje právě roli filmu v oblasti výchovy a jeho možným ideologickým konotacím. I přes různé politické vlivy a tendence způsobené střídáním konzervativních a labouristických vlád si BFI udržela vůdčí pozici v oblasti filmové výchovy a šíření filmové gramotnosti do dnešních dnů. Devadesátá léta znamenala spíše období experimentů a snahy vyrovnat se s nástupem nových možností šíření filmu. Mezi rozhodující změny patří zejména zákon o financování kinematografie (včetně filmové výchovy) z National Lottery Fund, který přinesl do rozpočtu na filmovou výchovu 44,2 mil. liber (v roce 2013). Povaha filmové výchovy ve Velké Británii Filmová výchova vznikala od počátku jako snaha o docenění filmového umění ( film appreciation ), která se později transformovala v praktické porozumění a kritické hodnocení audiovizuálních děl. Mezi základní charakteristiky filmové výchovy ve Spojeném království patří především východiska textové analýzy, kdy jsou filmy vnímány jako svébytné druhy textů. Při jejich analýze, ale i praktickém využití filmu je kladen vyvážený důraz na tzv. 3C (cultural-critical-creative), neboli kulturní, kritickou a kreativní/tvůrčí dimenzi audiovizuálních děl. Filmová výchova bývá již od padesátých let vnímána šířeji a zahrnuje veškerou audiovizuální tvorbu s důrazem na její kritickou interpretaci. V 80. let byla iniciována (především prof. Davidem Buckinghamem) diskuse o vazbě filmové a mediální výchovy, samotná filmová výchova má již tradičně široký a interdisciplinární charakter (v návaznosti zejména na anglický jazyk a literaturu, ale také výchovu k občanství a další předměty). V současnosti jsou učitelé školení v aprobaci (GCSE) v oblasti filmu i médií s možností libovolné kombinace s jinými humanitními obory. Studenti si mohou volit předmět filmové i mediální výchovy jako volitelný předmět závěrečných státních zkoušek. Role institucí Ústřední a nezastupitelnou roli v prosazování filmové, ale i mediální výchovy (která je zahrnována pod společný název Screen Education), hraje bezesporu British Film Institute. Ten zajišťuje nejen správu národního filmového dědictví (filmový archiv vznik v roce 1935), informační zázemí pro všechny zájemce o filmovou kulturu (časopis Sight and Sound, později Screen a Screen Education), ale také prostor pro návštěvu filmových představení a setkávání s tvůrci a lidmi z filmového průmyslu (National Theatre a London Film Festival). Důležitou institucí v rozvoji filmové výchovy, která se v 60. letech sdružila s edukačním oddělením BFI, byla Society of Film Teachers (SFT), která vznikla v roce Později byla s ohledem na vzrůstající roli televize přejmenována na Society of Film and Television Teachers (SEFT). Sdružení učitelů bylo vydavatelem příruček pro učitele Film for Teachers, které nabízely aktuální metodické učební materiály a seznamy dostupných filmů k výuce na 16mm kopiích. Po přidružení k BFI převzal institut veškeré organizační a finanční závazky asociace a zajistil si prakticky výhradní roli na poli filmové výchovy. SEFT se rozpadl v roce 1990 po vleklých mocenských přích a rozporech a zanechal v oblasti filmové výchovy vakuum. Hluboká transformace prostředí v 90. letech pak podnítila vznik samostatné organizace Film Education úzce spolupracující s BFI. Tato organizace nicméně těžila z finanční podpory hollywoodských studií a 9

10 soustředila se do velké míry právě na hollywoodskou filmovou produkci. Od roku 2013 je klíčovou organizací Into Film, která má na starosti celonárodní koordinaci aktivit filmové výchovy. Zastřešuje mimo jiné školní filmové kluby, workshopy, semináře a konference, přičemž zaměstnává zhruba 200 osob a má kanceláře ve většině velkých měst. Into Film nicméně koordinuje veškeré aktivity společně s BFI, jehož role ve filmovém průmyslu byla ještě posílena zánikem Film Councilu a převzetím zodpovědnosti (kromě ostatních aktivit) za financování výroby britských filmů. V posledních letech je BFI také iniciátorem výzkumných aktivit na poli filmové gramotnosti. V roce 2004 připravila celonárodní strategický dokument Reframing Literacy, který zásadním způsobem ovlivnil včlenění filmu do systému rozšířených kompetencí, zejména v podobě kritického čtení mediálních obsahů a analýzy filmových děl. V roce 2012 realizovala výzkumný projekt o filmové gramotnosti v Evropě a v roce 2015 dokončuje model filmové výchovy pro Evropskou komisi pod názvem Framework for Film Education in Europe. Mezi výchozí dokumenty platné pro filmovou výchovu ve Velké Británii patří v roce 2008 schválená strategie filmové výchovy (Film Council UK), kterou později převzal BFI a aktualizoval do nové, vlastní strategie v roce Film a školní kurikulum Filmová výchova (Film Education) je samostatným volitelným předmětem na středních školách pro studenty od 14 let v celém Spojeném království. V roce 2004 inicioval British Film Institute přehodnocení školního kurikula, které vedlo k využití filmu i na základních školách pro žáky od 5 do 14 let a zapojení filmové gramotnosti do komplexního systému gramotností na školách. Společně s tím BFI iniciovalo také prosazení kurzů pro učitele filmu a médií a vytvoření portfolia učebních materiálů pro zajištění udržitelnosti filmové výchovy na školách. Od roku 2005 BFI zahájil program školení místních autorit, které měly sloužit jako příklad postupného proškolování učitelů, kteří mohou zajistit udržitelnost výuky o pohyblivých obrazech (Moving Image Education) na celonárodní úrovni. Hlavním programem a vrcholem školního roku je tradiční National School Film Week, během kterého se tisíce škol účastní projekcí a workshopů po celé zemi (během roku 2011 navštívilo studentů představení v 520 kinech). Mimoškolní výchova k filmu V rámci mimoškolních aktivit má ve Velké Británii film a média velký prostor. Ústřední roli měla v tomto směru organizace First Light, která byla v roce 2013 sloučena s Into Film. Její role spočívá především v kurzech zaměřených na porozumění základům filmového jazyka a rozvíjení schopností jeho využití při samotné filmové tvorbě studentů do 25 let. Výjimečný přístup First Light spočíval především v úzké spolupráci s kreativním sektorem a společnostmi, které později nabízejí uplatnění talentovaným studentům. BFI také převzala od Cinematheque Francaise úspěšný program Le Cinéma, cent ans de jeunesse, který je úspěšně realizován na desítkách škol ve Velké Británii. Jeho cílem je realizace krátkých studentských filmů na zadané téma, při jejichž výrobě je studentům poskytnuto profesionální zázemí i teoretické zkušenosti

11 7. Příklady dobré praxe: Francie Ve Francii lze vysledovat první pokusy o institucionalizaci filmové výchovy již po druhé světové válce. 8 Nicméně současný systém je především výsledkem reforem započatých zhruba kolem roku Jde o propracovanou vzdělávací soustavu, která začíná na úrovni mateřských škol, pokračuje přes střední školy a učiliště a vede až k neformálnímu vzdělávání. Následně se rozšiřuje i mimo vzdělávací soustavu na dlouhodobou práci s publikem. Je založena na třech základních principech porozumění obrazovému sdělení, setkávání s filmaři všech profesí a také na možnosti vyzkoušet si tvůrčí proces výroby filmového díla. Tradice filmové výchovy Pro současný stav filmové výchovy jsou důležitá funkční období Jacka Langa (ministr školství a kultury v letech ) a Frédérica Mitterranda (ministr kultury v období ). Za jejich působení se totiž podařilo vytvořit síť složenou z tisíců profesionálů, organizací kulturních i vzdělávacích a díky jejich součinnosti bylo možné naplňovat cíle stanovené v rámcovém vzdělávacím plánu předmětu filmová a audiovizuální výchova (cinéma et audiovisuel). Ten se také díky zvýšené hodinové dotaci na konci osmdesátých let stal maturitním předmětem v rámci středního školství. Na podzim roku 1981 ministr Jack Lang jmenoval komisi vedenou Jeanem-Denisem Bredinem, která měla za úkol podat zprávu o stavu filmové výchovy. Jedním z hlavních cílů této komise bylo vytvoření vyučovacího oboru s vlastní didaktikou. Zároveň byl kladen důraz na propojení profesionálů z řad filmařů a laické pedagogické veřejnosti. Tyto snahy bylo možno ve Francii sledovat již v období okupace. Díky probíhající reformě výuky uměleckých předmětů bylo možné upozornit právě na film. Od roku 1982 probíhala rozsáhlá veřejná diskuse. Klíčové se ukázaly být dva semináře organizované v rámci festivalu v Cannes (1983, 1984), kdy se většina zainteresovaných zástupců odborné veřejnosti shodla na jasném oddělení filmu jako didaktické pomůcky a filmu jako předmětu studia. Zásadní bylo podepsání dohody mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem kultury ( ), což umožnilo postupné zajištění financování a vytvoření systému organizačně i odborně zajišťujícího výuku daného předmětu. Od února 1984 mohly krajské školní inspektoráty vybírat pilotní střední školy, přičemž důraz byl kladen na pedagogicko-umělecký přístup. V květnu 1984 byl zveřejněn seznam prvních čtrnácti pilotních gymnázií. Je důležité zmínit, že celý proces probíhal v součinnosti s filmovými festivaly, hojně dotovanými z veřejných prostředků (Cannes, Nantes) a s filmovými kluby (respektive zřizovateli kinosálů zapsaných do sítě artových kin). 9 Na základě získaných praktických zkušeností pak během školního roku 1984/1985 proběhla příprava didaktiky a metodických přístupů nového předmětu. Postup byl koordinován v rámci pracovní pedagogické skupiny, složené také ze zástupců kulturních organizací. První varianta vzdělávacích programů je založena na získání praktických dovedností z filmové tvorby, na filmové analýze a psaní scénáře. Institucionalizace předmětu byla potvrzena v únoru 1986, kdy ministr školství Jean Pierre 8 Text je psán vzhledem k starému správnímu členění Francie, protože dokumenty CNC ještě neodráží z dlouhodobého hlediska schválenou změnu územně-správního členění. 9 Ve Francii je rozdíl mezi artovým kinem či filmovým klubem, kterému je kompenzovaná finanční ztráta v případě, že uvádí umělecky hodnotné filmy, jejichž seznam určuje CNC. Filmové kluby se sdružují v asociacích a nejsou ve Francii jednotně organizované. 11

12 Chevènement ohlásil zavedení nového předmětu. Poprvé byl jako maturitní vypsán ve školním roce 1988/1989. Celý proces tedy trval sedm let, přičemž byl založen na institucionální záštitě ze strany dvou ministerstev. Příprava pedagogů byla zahájena v roce 1986, kdy byly v součinnosti s filmovou školou FEMIS a Ministerstvem školství organizovány stáže pro přípravu pedagogických pracovníků. Od devadesátých let se soustavně pracuje na vytvoření systému regionálních center a oddělení v rámci CNC. Tyto dvě složky zajišťují logistiku (financování kopií, dohody s provozovateli kin) a metodiku předmětu. V roce 2007 CNC zpracovalo rozsáhlou studii, která hodnotila výsledky z hlediska všech stupňů filmové výchovy. Pro zjednodušení uvádíme pouze základní přehled vývoje (řazeno chronologicky): Collège au cinéma (11-15 let): kraje (z 26) okresy (ze 100) počet žáků Neformální vzdělávání kraje (z 26) 1 25 počet měst počet projekcí počet diváků École et cinéma (škola a film, 5-11 let) kraje (z 26) okresy (ze 100) počet žáků Lycéens et apprentis au cinéma (studenti gymnázií a učňové) kraje (z 26) 9 25 počet škol počet studentů a učňů Struktura filmové výchovy ve Francii Organizačně, didakticky i metodicky je filmová a audiovizuální výchova rozdělena podle vzdělávacího systému. Každý vzdělávací program má pro svůj obor jiný název, aby bylo možné jednotlivé úrovně odlišit. Pro mateřské školy a první stupně základních škol je určen program École et cinéma (Škola a film), určený věkové skupině zhruba 5 až 11 let. Pro věkovou skupinu 11 až 15 let je vytvořen Collège au 12

13 cinéma 10. Posledním stupněm v této hierarchii je program Lycéens et apprentis au cinéma (Studenti gymnázií a učňové). Zásadní součástí celého systému jsou regionální centra pro předmět filmová a audiovizuální výchova, bez nichž by školy nebyly schopny zajistit výuku. Na úrovni krajů jsou vytvořeny organizační složky, na něž se potenciální zájemce obrátí (většinou jde o školu nebo provozovatele kina) a dostane pomoc, jak se do výuky začlenit. K založení center došlo v roce 1999 a jejich působnost se od té doby rozšířila na podporu filmové kultury obecně. Ministerstvo školství organizuje metodické kurzy pro vyučující, které jsou na úrovni vysokoškolské výuky. Vyučující se mohou například účastnit projekcí, které jsou doprovázeny praktickou ukázkou práce s filmem pro odpovídající věkovou skupinu. Regionální centrum následně provádí inspekci kvality výuky, dále pomáhá zřizovateli kina koordinovat praktickou stránku (objednávání a doprava filmových kopií). Tyto činnosti a některé další má ve své kompetenci DRAC (Les Directions Régionales des Affaires Culturelle Krajská kulturní ředitelství). Každé regionální centrum má také svého metodika a programového dramaturga. Jde o státní institut dohlížející na organizační i odbornou kvalitu výuky. Místní samospráva kofinancuje vstupné, dopravu do kin a vzdělávání pedagogů. Celostátně je určeno jednotné vstupné 2,50 na všechny projekce pořádané v rámci výuky. CNC je národním koordinátorem, především má konečné slovo při výběru filmů. Financuje nákup práv, výrobu titulků a kopií, tvorbu metodických materiálů a jejich tisk. École et cinéma organizačně řídí asociace Les enfants de cinéma (Děti filmu) koordinovaná CNC a Ministerstvo školství. Zajišťuje koncepci, organizaci a hodnocení výuky a připravuje pedagogické materiály. Collège au cinéma je nejrozvinutějším a nejkomplexnějším stupněm v rámci filmové a audiovizuální výchovy. Jeho hlavním cílem je pěstovat filmovou kulturu ve společnosti. Rozhodnutí školy o zapojení do projektu je zcela dobrovolné a následně koordinované regionálním centrem. Zapsaná škola absolvuje minimálně jednu projekci každé tři měsíce. Zde jsou jasně určené cíle: podnítit zájem mladých lidí o filmové umění, sledovat film v kinosále a ve formátu a na nosiči, pro nějž bylo autorem určeno; zpřístupnit filmovou kulturu maximálnímu množství mládeže a učit je prožívat kulturu a umění jako kolektivní zážitek. Filmy jsou uváděny v originálním znění s francouzskými titulky na nových kopiích. Do nabídky pro výuku jsou zařazeny především filmy francouzské, evropské a ze zemí, jejichž produkce je zastoupena v distribuci pouze menšinově. Každý film je opatřen rozsáhlým metodickým materiálem pro vyučující a pracovním listem pro studenty. Jde o systém výuky, který koordinují a připravují CNC, Ministerstvo školství a zástupci středních škol z řad vedení i pedagogických sborů, dále se na něm podílejí zástupci místní samosprávy a filmoví distributoři a zřizovatelé kin. V roce 2004 vznikla komise Collège au cinéma, která má dvacet dva členů a jsou v ní zástupci všech profesních skupin podílejících se na projektu. Komisi předsedá zástupce CNC. Program lycéens et apprentis au cinéma (studenti gymnázií a učňové) je určen studentům všech typů středních škol. Jde také o speciálně organizované projekce, jejichž nedílnou součástí je pedagogická práce s filmem. Organizačně i didakticky se neliší od předcházejícího výukového stupně. Mimoškolní výchova k filmu V roce 1991 vznikla struktura s názvem Passeurs d images (Převozník obrazů). Jejím prostřednictvím se stát snaží šířit filmovou kulturu i mimo rámec formálního vzdělávání. Postupně byla legislativně 10 Francouzské označení le collège odpovídá druhému stupni základního školství nebo primě až kvartě na osmiletých gymnázií. 13

14 podpořena vládními vyhláškami a dalšími zákonnými opatřeními, až bylo třeba její činnost zaštítit. K tomuto účelu vznikla asociace Kyrnéa International. Jejím hlavním úkolem je koordinace aktivit v rámci všech 26 krajů a koordinace všech zainteresovaných subjektů v rámci správních celků. Passeurs d images vytváří nabídku mimoškolních aktivit spojených s filmem a audiovizuální kulturou. Sleduje tak celonárodní cíl zaštítěný vládní kulturní koncepcí. Podle posledních údajů je do těchto aktivit zapojeno 280 kinosálů a ročně se koná přes 2100 akcí, jichž se zúčastnilo kolem diváků. Tyto mimoškolní aktivity jsou z hlediska vzdělávacího systému důležité, protože kladou důraz na distribuci a praktickou část tvorby. Poskytují tak jednotlivým školám možnost rozšířit výuku o praktickou část. Většina škol nemá možnost provádět praktickou část filmové a audiovizuální výuky. Ani vyučující nejsou na tuto část systematicky připravováni. Jednotlivá regionální centra nabízí tedy mimoškolní projekce s odborným výkladem nebo s delegací k filmu, pořádají projekce pod širým nebem, podporují místní filmové festivaly a nabízí nejrůznější formy výuky vedoucí k vlastní tvorbě amatérského filmu. Celkově je francouzská kulturní politika s ohledem na kinematografii mnohem komplikovanější, než mohla tato studie postihnout. Existují například speciální programy pro práci s mladistvými delikventy nebo pro iniciaci filmového umění přímo ve vězeních a nápravných zařízeních. Dále je zvláštní pozornost věnována sociálně slabým vrstvám obyvatel, obyvatelům venkova bez přístupu do kin, fyzicky znevýhodněným občanům, dlouhodobě nemocným lidem atd. Je důležité si uvědomit, že francouzská politika je zaměřena na potvrzení filmu jako dalšího druhu umění a zároveň jako důležité součásti komplexnějšího audiovizuálního prostředí, které nelze samozřejmě omezit pouze na kino, ale striktně odděluje filmovou/audiovizuální výchovu, mediální výchovu a film jako didaktickou pomůcku pro výuku ostatních předmětů. Véronique Cayla (ed.), Géographie de l éducation au cinéma (20 ans d action culturelle cinématographique). CNC, Paris Příklady dobré praxe: Dánsko V průběžných diskusích o stavu filmové výchovy v Evropě se často uvádí za příklad tzv. skandinávský model. Je nesporné, že i díky poměrně nezávislému a perspektivnímu ekonomickému rozvoji v Dánsku, Švédsku, Finsku a Norsku a důrazu na udržitelnou správu společenských i kulturních statků se severské země drží dlouhodobě na předních místech žebříčků v rozsahu a úrovni mediálního a filmového vzdělávání a výchovy. Výjimečné postavení v dánském vzdělávání Vzorem vyvážené a perspektivní filmové kultury, která úspěšně integrovala filmovou gramotnost do kompetencí studentů na základních i středních školách a která podporuje dlouhodobé zapojení filmu do výuky, je bezesporu Dánsko. I přes nízký počet obyvatel (5,5 miliónu) se Dánsku v podílu podpory a zapojení filmu do školní výuky i mimoškolních aktivit nevyrovná téměř žádná jiná Evropská země. Některé dánské školy mají zvláštní status; film je v nich samostatným předmětem studia na středních školách a je zakončen národní zkouškou garantovanou Ministerstvem vzdělávání. Předmět je součástí 14

15 mediální výchovy i dalších předmětů (pro žáky od 5 do 15 let) a je zaměřen na recepci filmu jako umělecké formy, ale také na kritický přístup a praktickou filmovou tvorbu a produkci. Ministerstvo si také nechává zpracovávat průběžné statistiky o počtu učitelů věnujících se filmové výchově a studentů, kteří předmět absolvovali a zakončili zkouškou. Dánská společnost má hluboce zakořeněnu úctu k filmu a umění obecně, což se projevuje mimo jiné v komplexním zařazení filmové osvěty pro všechny skupiny a věkové kategorie. Instituce v oblasti filmové výchovy V Dánsku sice neexistuje akreditovaný program pro výuku učitelů a studentů pedagogických škol, nicméně učitelé mají možnost účastnit se široké řady kurzů a školení během své praxe, ke kterým mají připravené učební pomůcky a audiovizuální i textové informační zdroje. Hlavní iniciativu v přípravě detailních a návodných učebních materiálů a školení učitelů má především Dánský filmový institut a sdružení Station Next. Obě instituce fungují v synergii a vzájemně se doplňují. Běžnou součástí volnočasového zapojení filmu jsou školní filmové kluby (DABUF Danish Children s Film Clubs), které se odehrávají v multimediálních učebnách po výuce. Filmy jsou promítány převážně jako on-line stream, který zajišťuje síť tzv. Filmcentralen Dánského filmového institutu, nabízející zhruba 1000 titulů. Kromě filmových klubů se studenti také mohou zapojit do animačních workshopů (Animationshuset klasická animace, Truemax Academy 3D, CGI animace). Odhadovaný objem zapojených studentů, kteří se setkají s určitou formou filmové výchovy, je 80 % z celkového počtu. Financování aktivit filmové výchovy pochází především z národních a regionálních zdrojů, ale také z rozpočtu dánské charity Příklady dobré praxe: Maďarsko Maďarská kultura a školský systém se věnuje filmové výchově intenzivně již od šedesátých let 20. století, kdy byla výchova k filmovému umění zařazena do kurikula gymnázií ( ). Cílem výuky bylo jednak ilustrovat filmem dějiny literatury, jednak probouzet u žáků zájem o samotný umělecký zážitek. Od roku 1969 se téma filmu objevuje mezi maturitními otázkami. Výuka narážela na řadu obtíží, z nichž některé přetrvávají dodnes. Jednou z nich byla nedostatečná technická vybavenost škol, nedostatek času pro další téma v rámci výuky jazyka a literatury a konečně absence kvalifikovaných pedagogů, kteří nové téma považovali většinou za další zátěž. 11 Od osmdesátých let se nicméně situace zásadně změnila, a to rozšířením předmětů o Kulturu pohyblivého obrazu a mediální výchovu. Tento předmět se poprvé odklonil od literárně-historického přístupu, a nastínil nové horizonty vývoje filmové výchovy na středních školách. 11 VACEK, Patrik, KRÁTKÁ, Jana. Audiovizuální edukace jako součást mediální výchovy. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta 2008, str

16 Kultura pohyblivého obrazu na školách Přestože Maďarsko nemá národní strategii filmové výchovy, film je součástí národního vzdělávacího kurikula a jako volitelný předmět se vyučuje společně s mediální výchovou. Klíčovým předmětem, jehož je film součástí, je Kultura pohyblivého obrazu a mediální gramotnost, který je jako jednoroční kurz součástí kurikula na základní škole (věk 14 let) a následně v posledním roce střední školy (věk let). Tento předmět byl zařazen do národního kurikula po desíti letech příprav v roce Film je považován svým způsobem za protiklad mediální výchově, výuka se zaměřuje zejména na estetické kategorie a je zahrnuta také v předmětech, jako je literatura a výtvarné umění. Předmět Kultura pohyblivého obrazu a mediální gramotnost je svým způsobem unikátní v celoevropském kontextu. Kurzy na základní škole jsou rozděleny podle náročnosti na základní, obecné a speciální a jsou určeny třem věkovým kategoriím 7-8 let, 9-10 let a let. Učitelé mají k dispozici učební balíčky, které zahrnují učebnice, čítanky a audiovizuální materiály. Na konci základní školy (děti ve věku let) mají jednotlivé lekce podobu obecnějších úvodů do tématu např. kapitoly Kopie reality, Informace a význam, Zkušenost s uměním. Pro začínající studenty středních škol (14-15 let) jsou určeny lekce zaměřené na metonymii, teorii adaptace, žánry, média a formáty filmu nebo autorské záměry a divácká očekávání, tedy produkci a recepci filmů. V posledním ročníku středních škol a gymnázií (17-18 let) se studenti seznamují s historickými etapami vývoje národní i světové kinematografie a sami zpracovávají analýzy konkrétních filmových děl. Institucionální podpora a změny Oblast neformálního vzdělávání se zaměřením na filmovou výchovu byla podporována nadací Hungarian Motion Picture Public Foundation po dobu téměř 20 let, v roce 2010 byla však tato nadace po nástupu Orbánovy vlády zrušena. V současnosti byla podpora v jiné podobě přenesena na Národní kulturní fond, který podporuje především filmové kluby a festivaly. Filmové kluby, které se věnují filmověvýchovným aktivitám, jsou podporovány převážně z regionálních zdrojů, jedná se o vzdělávací instituce, ale také komunitní prostory. Filmový průmysl se v Maďarsku také výrazně zapojuje do podpory filmové výchovy největší distribuční společnost Budapest Film například zajišťuje bezplatné projekce filmů pro střední školy. Pro dospělé jsou také organizovány speciální projekce za účasti lektorů. Výuka učitelů Vzdělávání učitelů hraje také důležitou roli v celkovém profilu maďarského systému filmové výchovy. Univerzitní programy nabízejí bakalářské i magisterské (případně zkrácené nástavbové) programy pro studenty pedagogiky se zaměřením na Kulturu pohyblivého obrazu a mediální gramotnost. Národní kulturní fond poskytuje pro učitele také učební pomůcky a metodické materiály pro práci s filmem. Kromě univerzitních programů také nabízí od roku 2005 pravidelné vzdělávací kurzy pro učitele organizace Ars longa Art v Ceredu. Tyto kurzy měly původně zajištěno financování z různých národních i regionálních zdrojů, cílem těchto kurzů je především osvojení základních principů filmové tvorby, aby učitelé mohli své znalosti kvalifikovaně předávat svým studentům. Kurzy jsou hodnoceny dlouhodobě jako úspěšné a jsou vzorem pro další organizace. Vrcholem kurzu je týdenní intenzivní tréninkový program v průběhu srpna, kde mají učitelé sami zpracovat konkrétní námět a natočit vlastní krátký film. Součástí kurzu je osvojení všech základních fází 16

17 natáčení od námětu po střih, učitelé jsou však také vybízeni k analýze vlastních natočených snímků a jejich kritickému hodnocení. Absolventi kurzu obdrží certifikát. Studentské soutěže Od roku 2011 organizuje Ministerstvo národních zdrojů (jehož součástí je i vzdělávací oddělení) soutěž pro studenty středních škol ve věku let, která má pomoci najít filmové talenty. Za úspěšnou účast v soutěži získávají studenti dodatečné body, které mohou uplatnit při přijímacím řízení na vysokou školu. Studenti si mají vybrat ze tří úkolů pro natočení filmu a tří esejů, ve kterých analyzují film. Hodnocení studentských filmů i analýz probíhá před odbornou porotou. Zpětná vazba se týká také učitelů úspěšných studentů, kteří postoupí do hlavního kola soutěže Příklady dobré praxe: Polsko Polská filmová kultura je z představených zemí té české zřejmě nejbližší. Přestože umělecký trh, filmový průmysl i organizace vzdělávacího systému jsou nesrovnatelné, filmová výchova má mnoho příbuzných rysů velké množství nezávislých iniciativ, zapojení filmových archivů do osvětové a vzdělávací činnosti nebo trvalý zájem o domácí kinematografii. V míře koordinace jsou polští učitelé, studenti a odborníci daleko v předstihu, zejména díky klíčové roli Polského filmového institutu, ale také Center edukacji obywatelskej, vzdělávacích center, která mají na starosti koordinaci v regionech. Polský filmový institut Zásadní změna přichází spolu se vznikem Polského filmového institutu (Polski Instytut Sztuki Filmowej) v roce 2004, který má oblast filmové výchovy zakotvenu jako jednu ze strategických oblastí podpory a rozvoje. O pět let později, v roce 2009, spouští PISF vlastní program Filmoteka Szkolna, který propojuje iniciativy filmové výchovy se zpřístupňováním národního filmového dědictví. K tomuto programu byl vydán speciální stejnojmenný box 25 DVD, který obsahuje výběr klasických polských filmů (1 celovečerní, 1 krátkometrážní) a informační publikaci o pozadí vzniku filmů, jejich autorech a možném použití ve školách. Set školní filmotéky byl následně distribuován na zhruba středních škol, jeho využití však nebylo okamžité. Učitelé nebyli připraveni a proškoleni k využití těchto materiálů, proto PISF později zahájil sérii školení učitelů a poskytl školám metodické materiály k užití učební pomůcky. Filmy i materiály jsou také kompletně dostupné on-line všem registrovaným účastníkům. V roce 2011 inicioval PISF vznik Koalicje edukacji filmowej (Koalice pro filmovou výchovu), kterou založilo 8 organizací věnujících se filmové výchově a jež má na starosti přípravu strategie filmové výchovy a koordinaci činnosti koalice. Film ve školách Ve formálním vzdělávání je film úzce provázán s jinými předměty, žákům ve věku 5-11 let slouží jako součást osobnostního rozvoje, rozvoje kritických schopností a praktické filmové tvorby, na středních školách je propojen zejména s polským jazykem a literaturou, cizími jazyky a občanskou naukou. Znalosti v oblasti filmu jsou také součástí obecných znalostí o národním filmovém dědictví, které je povinným penzem pro studenty mezi rokem. 17

18 Ve formálním systému neexistují žádné směrnice, národně schválené pedagogické materiály nebo učebnice filmové výchovy. PISF nicméně připravuje s podporou Ministerstva školství učební materiály, které jsou schválenými učebními pomůckami. Filmovou výchovu na školách podporují také některé národní i regionální organizace, většinou se zaměřují na recepci filmů, estetické a kritické porozumění filmovým dílům, výchova k samotné tvorbě je méně běžnou součástí výuky. Tu suplují většinou neziskové organizace v jednotlivých městech a regionech nebo místní filmové archivy, jako například Filmoteka v Katowicích. Filmová výchova mimo školy Podpora neformálního vzdělávání má také svou vlastní historickou strukturu kulturního a uměleckého vzdělávání, které je v Polsku stejně jako v jiných východoevropských zemích velmi rozšířené. Samostatnou iniciativou šíření filmové kultury a povědomí o historii polské kinematografie je projekt Akademie polského filmu (Akademia polskiego filmu), která nabízí komplexní přednášky o dějinách polské kinematografie (natočené a zveřejněné na webových stránkách), společně s programem projekcí filmů, který je dramaturgicky připraven předními domácími filmovými historiky. Zajímavým projektem PISF je také iniciativa pro mládež nazvaná Skrytykuj! Jedná se o atraktivní způsob, jak zapojit studenty do světa filmových festivalů a zároveň pomoci zlepšit jejich vyjadřovací schopnosti a dovednosti v psaní a kritické reflexi kinematografie. Studenti se mohou zaregistrovat, napsat filmovou recenzi nebo esej (nebo ji natočit na video) a následně jsou vybíráni do studentských porot různých filmových festivalů, redakcí filmových zpravodajů. Hlavní motivací je možnost účastnit se národního filmového festivalu v Gdyni, průběžně však mohou autoři nejlepších recenzí a kritik získat drobné ceny (knihy, DVD, časopisy). Specifikem polské filmové kultury je mimo jiné existence bohaté sítě profesních asociací, sdružení a iniciativ. Mezi ně patří například Kinoszkola, servisní organizace, která zajišťuje nabídku filmů vhodných pro vzdělávací a výchovné účely ve více než padesáti městech. Z aktuální distribuční nabídky vybírá ty nejvhodnější filmy, koordinuje jejich programové nasazení v kinech a lektorské zajištění projekcí včetně studijních materiálů. Filmové festivaly Důležitou roli v rozvíjení filmové kultury a gramotnosti v Polsku hrají početné filmové festivaly. Tím nejdůležitějším je mezinárodní festival T-mobile Nowe Horyzonty ve Wroclawi, který organizuje program Nové horizonty filmové výchovy (Nowe Horyzonty Edukacji Filmowej). Každoročně se na festivalu koná intenzivní kurz pro dva turnusy učitelů (zhruba 40 v každém), kde se učitelé věnují základům filmové tvorby (včetně techniky animace), porozumění a interpretace filmu. Během festivalu mají také možnost navštívit festivalové projekce (filmů, které později analyzují) a na závěr kurzu získají certifikát. Festival Nowe Horyzonty plní také důležitou roli ve zpřístupňování artových filmů, jejich programování a zajišťování školních projekcí. Festival má své centrály filmové výchovy zhruba ve čtyřiceti velkých polských městech a filmových klubech, kde zajišťuje koordinaci projekcí, komunikaci s učiteli, distribuci metodických materiálů pro konkrétní projekce a metodickou podporu. Mezi další festivaly, které se ve větší či menší míře zabývají filmovou výchovou a prací s filmem, patří například Animator v Poznani, Camerimage v Lódzi nebo Regiofun v Katowicích. Polská filmová kultura patří dlouhodobě mezi ty nejrozvinutější a péče o národní filmové dědictví, zpřístupňování filmů a distribuční i festivalová nabídka stabilně překonávají ostatní země východní 18

19 Evropy. Jednou z hlavních příčin je bezesporu velikost země a trhu a počet obyvatel (38 milionů), ale také výrazná úcta k uměleckým tradicím a výlučné postavení filmového umění mezi ostatními uměleckými druhy

20 11. Souhrn doporučení pro ČR Jak vyplývá z institucionálního zaměření Evropské komise na rozvoj publika a filmovou výchovu a z příkladových studií jednotlivých zemí, neexistuje jednotná metodika či návod, jak správně postupovat při zavádění filmové výchovy do škol nebo kulturního a vzdělávacího systému dané země. Jednotlivé evropské země mají odlišnou historickou zkušenost, institucionální zázemí a priority a také odlišné demografické ukazatele. Do rozvoje filmové výchovy zasahují jak politické priority konkrétní vlády dané země, historické události a společenský kontext (výrazně odlišný vývoj zaznamenaly země tzv. Východního bloku), ale také konkrétní iniciativy odborníků, odborných asociací a spolků nebo aktuálně schválené zákony. Programy, jako jsou MEDIA nebo Kreativní Evropa, Europa Cinemas a další, mohou být díky nemalým finančním zdrojům odrazovým můstkem pro rozvoj Filmové/Audiovizuální výchovy v dané zemi či regionu. Uvedené příklady naznačují, že důležitou součástí systémových změn je prosazení národní strategie filmové výchovy, ačkoliv v čisté podobě ji nenajdeme skoro v žádné zemi. Často se jedná o dílčí strategie národních filmových institutů, vzdělávací strategie nebo kurikulární reformy, které slouží jako východisko dalším změnám v systému kinematografie (filmového průmyslu) a vzdělávání. Systematický přístup, který je v případě komplikované agendy filmové výchovy vždy nezbytným předpokladem, vyžaduje zapojení aktérů z různých oblastí a profesí (vzdělávací instituce, školy, produkční společnosti, neziskové organizace, distributoři, veřejnoprávní média ad.) Výchovně-vzdělávací systém může fungovat jako prostředí, kde dobře zpracovaná kurikulární reforma může prosadit filmovou a mediální výchovu (samostatně či společně) a znamenat výrazný posun v možnosti samotného zapojení filmu do výuky. Přesto není podmínkou dostačující. Nejúspěšnější jsou ty země (Spojené království, Maďarsko), kde se propojuje národní strategie, důraz na filmovou kulturu a uvědomělý a koordinovaný přístup autorit v oblastech kinematografie i vzdělávání. Z metodického hlediska je nejdůležitější, aby veškeré strategické dokumenty, kutikulární, didaktické a metodické materiály jasně oddělovaly mediální výchovu od výchovy filmové (případně stanovily jasnou hierarchii a prostupnost) a také aby vyvažovaly tři dimenze předmětu filmové/audiovizuální výchovy dimenzi kulturní, kritickou a kreativní. Kulturní dimenze pomáhá napojit instituce a společnosti z oblasti kinematografie, kritická dimenze je předpokladem k provázání s kompetenčními předpoklady, ale také s dovednostmi z oblasti film studies a kreativní dimenze otevírá možnosti navázání na další umělecké oblasti a oblast neformálního vzdělávání. Všechny tři dimenze musí být zapojeny vyváženě, žádná by neměla výrazně převyšovat ostatní. Ve školním prostřední je velkou výhodou, pokud je film součástí studia minimálně od druhého stupně základní školy a kulminuje až do posledního ročníku školy střední. Propracované systémy filmového vzdělávání počítají také s předškolní výchovou, samostatnými mimoškolními programy pro rodiče s dětmi a také s celoživotním rozměrem vzdělávání. Nezbytnou součástí zapojování filmu do výchovně-vzdělávacího procesu je analýza aktuálního stavu. Ve většině zemí EU se totiž filmová a mediální výchova v nějaké podobě již učí, existuje řada mimoškolních osvětových programů (na uměleckých školách, univerzitách, knihovnách, v podobě letních táborů). Bez jasné a rozsáhlé analýzy však není možné sestavit adekvátní strategii či plánovat metodiku, finanční podporu či školení pro učitele. 20

Informace o činnosti České školní inspekce

Informace o činnosti České školní inspekce Informace o činnosti České školní inspekce PhDr. Jana Bartošová ředitelka Jihočeského inspektorátu České školní inspekce Setkání zástupců mateřských škol a základních škol z území ORP České Budějovice,

Více

STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023

STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023 STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023 PRO SO ORP PRACHATICE Zpracováno v rámci projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání pro ORP Prachatice, reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000329

Více

STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023 PRO ORP IVANČICE

STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023 PRO ORP IVANČICE STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023 PRO ORP IVANČICE Zpracováno v rámci projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Ivančice Registrační číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000680

Více

Akční plán Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období

Akční plán Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období Akční plán Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období 2016-2017 Oblast Úkol Gestor Indikátor Vzdělávací politika, koncepce a programy Zlepšit vnímání důležitosti problematiky globálního

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 03 pro oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích

Více

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání KLÍČOVÉ TÉMA PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A. Potřeby s nejvyšší důležitostí Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání Obecný cíl A4.1: Zvyšování dostupnosti

Více

ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Vybrané kapitoly Miroslava Dvořáková a Michal Šerák filozofická fakulta univerzity karlovy, 2016 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dvořáková, Miroslava Andragogika

Více

Klíčové téma: Podpora polytechnického vzdělávání

Klíčové téma: Podpora polytechnického vzdělávání PODKLAD PRO JEDNÁNÍ MINITÝMU PRO PODPORU POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A DALŠÍHO PROFESNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Klíčové téma: Podpora polytechnického vzdělávání Formulace kritérií splnění dílčích

Více

Jednotný postup pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjektů v ČR

Jednotný postup pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjektů v ČR Jednotný postup pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjektů v ČR 1. Úvod Lesní pedagogika (dále jen LP) je nedílnou součástí environmentálního vzdělávání, které má za cíl zvýšit ve společnosti

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ V PRAZE

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ V PRAZE PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY AKADEMIE VÝTVARNÝCH UMĚNÍ V PRAZE ZE DNE 19. ČERVENCE 2017 Článek 2 Obecné předpoklady zajišťování a vnitřního hodnocení kvality 1. AVU je vysokou

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů

InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude

Více

Evropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010

Evropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010 SHRNUTÍ Evropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010 Dopad kvalitního uměleckého a kulturního vzdělávání na úplný rozvoj jednotlivce,

Více

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence

Více

Konkurenceschopnost pro Třeboňsko

Konkurenceschopnost pro Třeboňsko Konkurenceschopnost pro Třeboňsko Personální zabezpečení manažer: Jana Coufalová metodik: Jaroslava Lhotská, Anna Kohoutová ICT technik: Ivana Kubínová, Martin Rosocha Partnerské školy Základní škola a

Více

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s.

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s. ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s. PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Soulad studijního programu. Mezinárodní rozvojová studia. geografie B1301 Geografie 6702R004 Mezinárodní rozvojová studia

Soulad studijního programu. Mezinárodní rozvojová studia. geografie B1301 Geografie 6702R004 Mezinárodní rozvojová studia Standard studijního Mezinárodní rozvojová studia A. Specifika a obsah studijního : Typ Oblast/oblasti vzdělávání Základní tematické okruhy Kód Rozlišení Profil studijního Propojení studijního s tvůrčí

Více

POSTOJ NÚV K PROBLEMATICE ICT VE ŠKOLSTVÍ

POSTOJ NÚV K PROBLEMATICE ICT VE ŠKOLSTVÍ POSTOJ NÚV K PROBLEMATICE ICT VE ŠKOLSTVÍ Národní ústav pro vzdělávání vznikl 1. července 2011 sloučením Národního ústavu odborného vzdělávání, Výzkumného ústavu pedagogického v Praze a Institutu pedagogickopsychologického

Více

4. Kdy bude projekt SYPO představen a zaváděn do praxe?

4. Kdy bude projekt SYPO představen a zaváděn do praxe? F A Q S Y P O 1 Obsah O projektu... 3 Co je to SYPO?... 3 Pro koho je projekt SYPO určen?... 3 Pro jaké druhy škol je projekt SYPO určen?... 3 Kdy bude projekt SYPO představen a zaváděn do praxe?... 3

Více

PŘÍLOHY. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

PŘÍLOHY. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2018 COM(2018) 366 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, erým se zavádí program Kreativní Evropa (2021 2027) a zrušuje nařízení (EU)

Více

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ - CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1 TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ZORNÉM ÚHLU INFORMAČNÍ

Více

Setkání Řídícího výboru MAP

Setkání Řídícího výboru MAP Setkání Řídícího výboru MAP 16. 4. 2018 Realizace projektu: 4/2016 4/2018 Setkání: Příprava projektu 21. 10. 2015, 11. 2. 2016 Setkání Partnerství 15. 6. 2016, 26. 9. 2017, 11. 4. 2018 Setkání Řídícího

Více

Kulatý stůl l expertů. Jihlava 20.června 2007

Kulatý stůl l expertů. Jihlava 20.června 2007 Kulatý stůl l expertů Jihlava 20.června 2007 Základní informace Systémový projekt OP RLZ 3.3 Realizátor projektu: MPSV ČR Dodavatel VZ: sdružení NVF, BIVŠ, KPMG Subdodavatelé: SST, AMSP, ČIA Doba realizace:

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Strategii vzdělávání do roku 2020

Strategii vzdělávání do roku 2020 Strategii vzdělávání do roku 2020 Celý text: http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavaci-politiky-2020 2 VIZE V nejobecnější podobě lze smysl vzdělávání vyjádřit prostřednictvím čtyř jeho hlavních

Více

Plán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci na rok 2019

Plán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci na rok 2019 Plán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci na rok 2019 Úvod Předkládaný Plán realizace strategického záměru Fakulty přírodovědně-humanitní

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace do terciárního vzdělávání Michal Karpíšek, David Václavík Členové expertního týmu IPn Reforma terciárního vzdělávání Semináře pro VOŠ Praha a Brno, 10.

Více

vývojvoj a perspektivy

vývojvoj a perspektivy Příprava učitelu itelů fyziky na JU vývojvoj a perspektivy Jiří Tesař, katedra fyziky PF JU Brno 13. 14. 9. 2007 Historie přípravyp pravy učitelu itelů na PF JU 1948 Pedagogická fakulta (pod UK Praha)

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ 1 1 2 Foto archiv OP VVV Obsah Co je Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání?... 4 Oblasti intervencí OP VVV... 5 Zaměření OP VVV... 5 Alokace ESI fondů

Více

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6.

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. 2014 Obecné kompetence v Norsku Podle PIAAC výrazně lepší výsledky

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ Kde získat další informace? http://opvvv.msmt.cz http://www.msmt.cz https://www.facebook.com/opvvv/ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ opvvv@msmt.cz Informace o ostatních operačních programech:

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Pedagogická fakulta. Compiled :17:55 by Document Globe 1

Pedagogická fakulta. Compiled :17:55 by Document Globe 1 Pedagogická fakulta Na této stránce najdete kompletní nabídku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pokud máte zájem o kompletní nabídku, navštivte hlavní stránku. Přehled vědeckých týmů Cambridgeské

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

KURIKULUM S Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání

KURIKULUM S Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání KURIKULUM S Podpora plošného zavádění školních vzdělávacích programů v odborném vzdělávání Anotace Dle harmonogramu zavádění dvoustupňové tvorby kurikula v odborném vzdělávání, který schválilo MŠMT v roce

Více

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)

NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice

Více

Celoživotní vzdělávání

Celoživotní vzdělávání Celoživotní vzdělávání Nabízené akce CŽV - Přírodovědecká fakulta OU, ak.r. 2016/2017 Rozšiřující studium pro učitele o Rozšiřující studium biologie rozšíření o obor učitele biologie tak, aby po jeho absolvování

Více

PÉČE O NADANÉ ŽÁKY PROJEKT PROPOJOVÁNÍ FORMÁLNÍHO A NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ ZÁJMOVÉHO

PÉČE O NADANÉ ŽÁKY PROJEKT PROPOJOVÁNÍ FORMÁLNÍHO A NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ ZÁJMOVÉHO PÉČE O NADANÉ ŽÁKY PROJEKT PROPOJOVÁNÍ FORMÁLNÍHO A NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VČETNĚ ZÁJMOVÉHO Mgr. Dana Veselá, Ph.D. 25. 09. 2018 PÉČE O NADANÉ ŽÁKY V každém kraji zajišťuje krajské pracoviště NIDV koordinaci

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

KLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání

KLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání KLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání Anotace Projekt se zaměřuje na oblast klíčových kompetencí, jejichž utváření a rozvíjení u žáků všech stupňů a typů škol se stalo významnou součástí kurikulární

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

jako jejím vnitřním předpisu: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

jako jejím vnitřním předpisu: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Platnost: 12. 9. 2017 Účinnost: 12. 9. 2017 PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Pedagogická fakulta. Centrum češtiny pro komunikační praxi. Centrum poradenství v oblasti didaktiky českého jazyka

Pedagogická fakulta. Centrum češtiny pro komunikační praxi. Centrum poradenství v oblasti didaktiky českého jazyka Pedagogická fakulta Na této stránce najdete kompletní nabídku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pokud máte zájem o kompletní nabídku, navštivte hlavní stránku. Přehled vědeckých týmů Centrum češtiny

Více

ENTITLE - Národní workshop

ENTITLE - Národní workshop Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/entitle-narodni-workshop) ENTITLE - Národní workshop 28. 5. 2009 Národní workshop Entitle představil stejnojmenný projekt, který má pomáhat knihovnám při

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 12. listopadu 2014 schválila vláda ČR usnesením č. 927/2014 dokument Strategie

Více

Oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný popis podporovaných aktivit

Oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný popis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k Výzvě č. 02 k předkládání grantových projektů v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný popis podporovaných

Více

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ PRO ORP TIŠNOV. Strategický rámec. Řídící výbor

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ PRO ORP TIŠNOV. Strategický rámec. Řídící výbor MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ PRO ORP TIŠNOV Strategický rámec Řídící výbor 13. 12. 2016 ZÁKLADNÍ INFORMACE O STRATEGICKÉM RÁMCI Struktura Postup tvorby a zapojení aktérů Vize Tematická opatření SWOT-3

Více

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Tým autorů Mateřské školy - Liberecké jazykové školky, o.p.s. Tento dokument byl vytvořen pro realizaci projektu Stáž v jazykové mateřské škole. Vychází ze

Více

Informační média a služby

Informační média a služby Informační média a služby Výuka informatiky má na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze dlouholetou tradici. Ke dvěma již zavedeným oborům ( Aplikovaná informatika a Multimédia v ekonomické praxi

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?

Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Mikuláš Bek prorektor pro strategii a vnější vztahy 11. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Brno 11. - 12. února 2010 1 Poslání univerzity

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

JIŽ 10 LET JSME S VÁMI

JIŽ 10 LET JSME S VÁMI JIŽ 10 LET JSME S VÁMI Profil organizace Naše motto: Rovný přístup, kvalita a dostupnost vzdělávání Poslání Národního institutu pro další vzdělávání Jsme významným partnerem na cestě profesního rozvoje

Více

INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ Č. 9 /2008 Výběrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty článků lze objednat v elektronické podobě prostřednictvím elektronické pedagogické

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu

České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC

Více

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR

PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, PROBLÉMY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Erika Konupčíková Plzeň, 6.11.2014 Představení AIVD ČR, o.s. největší sdružení ve vzdělávání dospělých založena v roce 1990

Více

KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE

KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE Místní akční plán rozvoje vzdělávání ORP Bystřice nad Pernštejnem KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE PRAVIDLA PRO ZAPOJENÍ DOTČENÉ VEŘEJNOSTI SO ORP Bystřice nad Pernštejnem Verze 1 Září 2016 Město Bystřice nad Pernštejnem

Více

Standard studijního programu Matematika se zaměřením na vzdělávání

Standard studijního programu Matematika se zaměřením na vzdělávání Standard studijního Matematika se zaměřením na vzdělávání A. Specifika a obsah studijního : Typ bakalářský Oblast/oblasti vzdělávání Matematika/Učitelství 60 % /40 % 1 Základní tematické okruhy algebra

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2018/2019

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2018/2019 PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2018/2019 ARCIBISKUPSKÉ GYMNÁZIUM Korunní 586/2, Vinohrady, 120 00 PRAHA 2 1. ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ RÁMEC VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ Výchozím dokumentem je zákon č. 561/2004

Více

Dům zahraniční spolupráce Erasmus+

Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva http://www.dzs.cz/

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Východisko: Každé dítě má unikátní charakteristiku, zájmy, schopnosti a vzdělávací potřeby. Pokud má právo na vzdělávání vůbec něco znamenat, musí existovat takové

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe

Více

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci,

Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, Vážení uchazeči o studium na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vítáme Vás na Ústavu pedagogiky a sociálních studií. www.upss.cz Proč si vybrat ke svému studiu Olomouc Pedagogickou fakultu

Více

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ

Více

Komunikační strategie popis zapojení dotčené veřejnosti MAP ORP Kraslice

Komunikační strategie popis zapojení dotčené veřejnosti MAP ORP Kraslice Komunikační strategie popis zapojení dotčené veřejnosti MAP ORP Kraslice 1. ÚVOD Komunikační strategie Místního akčního plánu ORP Kraslice (dále jen MAP ORP Kraslice) obsahuje rámcový přehled jednotlivých

Více

Vymezení podporovaných aktivit

Vymezení podporovaných aktivit I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Národní institut pro další vzdělávání

Národní institut pro další vzdělávání Národní institut pro další vzdělávání partner pedagogů v oblasti DVPP MAP Místní akční plány rozvoje vzdělávání Cílem je zlepšit kvalitu vzdělávání ve školách tím, že bude podpořena spolupráce zřizovatelů,

Více

Integrace ICT do prostředí MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz

Integrace ICT do prostředí MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz Integrace ICT do prostředí MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz Svět technologií našich dětí Jaké technologie využívají, obklopují je v reálném světě? S čím přicházejí děti do kontaktu? myšlenková

Více

ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY ČTENÁŘSKÁ A MATEMATICKÁ GRAMOTNOST V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY ČTENÁŘSKÁ A MATEMATICKÁ GRAMOTNOST V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY ČTENÁŘSKÁ A MATEMATICKÁ Datum jednání: 29.09.2016 Čas jednání: 14:00 hodin GRAMOTNOST V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Místo jednání: Kancelář MAS Lednicko-valtický areál, z.s.,

Více

Ministr Ondřej Liška. Loučí se a bilancuje 4. 12. 2007 8. 5. 2009. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministr Ondřej Liška. Loučí se a bilancuje 4. 12. 2007 8. 5. 2009. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministr Ondřej Liška 1 Loučí se a bilancuje 4. 12. 2007 8. 5. 2009 Koncepce 2007-2010 2 Obecně Zdůraznit inkluzivitu ve vzdělávání - individualizace vzdělávání Odstranit bariéry v přístupu ke vzdělávání

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Rozšíření akreditace studijních oborů o kombinovanou formu studia s podporou různých forem e-learningu a dalších moderních didakticých metod (CZ.1.07/2.2.00/18.0023) Přijímací řízení zohledňující specifika

Více

ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH

ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ Datum jednání: 12.10.2016 Čas jednání: 13:00 hodin V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Místo jednání: Kancelář MAS Lednicko-valtický areál, z.s., Lidická 3116/134,

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Soukromá střední odborná škola živnostenská Přerov, s. r. o Přerov l - Město, Palackého 19/1380. Identifikátor:

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Soukromá střední odborná škola živnostenská Přerov, s. r. o Přerov l - Město, Palackého 19/1380. Identifikátor: Česká školní inspekce Olomoucký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Soukromá střední odborná škola živnostenská Přerov, s. r. o. 750 02 Přerov l - Město, Palackého 19/1380 Identifikátor: 600 017 966 Termín konání

Více

Strategický rámec MAP pro ORP Karviná. Statutární město Karviná Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Karviná

Strategický rámec MAP pro ORP Karviná. Statutární město Karviná Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Karviná Strategický rámec MAP pro ORP Karviná Nositel: Projekt: Registrační číslo: Statutární město Karviná Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Karviná CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000040 1 1. Sdílená vize

Více

Příloha k Zápisu z II. zasedání Řídícího výboru projektu MAP ORP Třebíč

Příloha k Zápisu z II. zasedání Řídícího výboru projektu MAP ORP Třebíč Snímek 1 II. zasedání Řídícího výboru projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání ORP Třebíč, reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000047 Městský úřad Třebíč 22. červen 2016 Snímek 2 Program zasedání 14.45

Více

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více