Zvláštní vydání dopisu sítě

Transkript

1 Květen 2004 Pontes - Učení se v Evropě a pro Evropu Budování sítí v Euroregionu Nisa Zvláštní vydání dopisu sítě Síť PONTES v procesu rozšíření Evropské unie Highlights Po mnoha letech je to koneč n ě tak daleko. Dne 1. května budou Polsko a Česká republika přijati do Evropské unie. S nimi současně dalších šest středo- a vých odoevropských států, stejně jako Kypr a Malt a. Evro pská unie bude větší. Je to zatím největší rozšíření Unie od jejího vzniku. Lidé v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa se v průběhu let na toto rozší ření připravili. Přitom my vých odní Němci nejsme sami ještě v Evropské unii příliš dlouho. Pohled 14 let zpátky. Zdi byly zbořeny. Pro lidi z tohoto regionu nejen na hranici k SRN, ale také na hranici k sousedům Polsku a České republice. Především k Polsku byl kontakt od 80. l et silně omezen. S politickými změnami v Německu a celé východní Evropě se situace zása dně změnila. Lidé ve východní m Německu se díky německému znovu jednocení staly občany Evropské unie. Bez dlouhých přístupových rozhovorů. Pro lidi v hraničním regionu byly podstatně usnadněny kont akty kępolsku a České republice. Pomalu docházelo ke sbližování přes hranice. Rozhovory a diskuse, výměna různých názorů a zkušenos tí byly počátkem tohoto sblížení. Osobní iniciativy jednotlivců hrály na začátku významnou roli. Později byly vytvořeny instituce a organizace, kt eré cíleně podporovaly přeshraniční spolupráci. Polsko a Česká republika viděli svou perspektivu v Evro pské unii a snažili se o přijetí. Toto mělo za následek zintenzívnění přeshraniční spolupráce. Vznikly společné vize a projekty. Sítě byly budová ny přeshraničně a pomocí nich byla spolupráce koordinována. Takovou německo-polsko-českou sítí je také projekt PONTES - Učení se v Evropě a pro Evropu. Stavění mostů v Euroregionu Nisa. PON TES podporuje celoživotní vzdě lávání v Euroregionu Neisse- Nisa-Nysa. Tím spojuje PON TES nejen n ejrůznější vzdělávací infrastruktury tří zemí v Euroregionu Neisse- Nisa-Nysa. Spojuje také zde žijící lidi. Síť PON TES využívá ro zšíření EU na východ jako podstatný rozvojový moment a jako příležitost pro budoucnost tohoto regionu. V současné době pracuje v síti přes 200 partnerů také z Polska a České republiky. Nejrů znější projekty, které podporují vzdělávání v Euror egionu jsou společně realiz ovány. Jsou to vz dělávací projekty nejrůznějšího zaměře ní. Oborové vz dělávání (příprava na budoucí povolání), zlepšení jazykových znalostí ve školkách a školách, vybud ování regionál ní vzdělávací p latformy na internetu nebo vybudování př eshraniční Naučné stezky energie jsou jen některé příklady. Tě mto a jiným příkladům úspě šné spolupráce v oblasti vzdě lávání je věno váno toto zvlášt ní číslo Dopisu sítě při příležitosti rozšíření E vropské unie. Jeho cílem je posíle ní odvahy a pozvání k využití nových příležit ostí a možností, které se otevřou po 1. květnu Jen společně s našim i českými a polskými sousedy m ůže být vybud ován učící se re gion v srdci Evropy. PONTES-Agentur Celoživotní vzdělávání v srdci sjednocené Evropy Učící se regiony ve znaku rozšíření EU na východ....strana 2 5 o tázek n a. Roberta Schillera, narozeného v Polsku, vyrů stajíc ího v Německu a žijícího v České republice... strana 3 Budoucnos t leží ve středu Evropy Diskuse se třemi vedoucími pracovníky E uroregionu Nisa......strana 4 Slovensko před vstupem do EU Interview s Magdou Vašáryovou, velvyslankyní Slovenské republiky ve Varšavě...strana 11 K tématu vzdělání Je to stejné jako když někdo investuje do domu, ale je to ještě lepší, protože člověk si to může nosit sebou Barry McGaw. Ředitel OECD pro vzdělávání, O celoživotních vzdělávání 1

2 Zvláštní vydání dopisu sítě Květen 2004 Celoživotní vzdělávání vęsrdci sjednocené Evropy Výzvy a příležitosti pro přeshraniční učící se region PONTES S tátní nadvládní Klaus Ucel kęvý znamu celoživotního vzdělávání pro proces rozšíření EU na výc hod. Autor je ve doucím referátu Celoživotní vzdělávání na Spolkovém ministerstvu vzdělávání a výzkumu. Klaus Uckel Evropská un ie stojí v současné době před nejvýznamně jším rozšířením ve své historii: K dyž v květnu 2004 vstoupí osm stř edo- a výcho doevropských států stejně jako Malta a Kypr, je to historický krok k vytvoření velkého evropského prostoru stability a bezpečnosti, míru a blahobytu. Vytvoření ev ropské ho pro storu celoživotního vzdělá vání Již v březnu 2000 si vytyčila Evropská rada v Lisa bonu strategický cíl pro nadcházející desetiletí, který by měl z Unie vytvořit ne jkonkurenceschopnější a nejdynamič tě jší hospodářský prostor na světě. Podstatným komponentem této strategie je celoživotní vzdě lávání, neboť konkurenceschopnost a sc hopnost zamě stnatelnosti stojí a padají od strukturální změny až po globalizovanou vzdělanostní společnost s připraveností každého jednotlivce se neu stále vzdělávat. U čení a vzdělávání se tím stávají enormním hospodářským faktore pro budoucnost společnosti stejně jako předpokladem pro individuál ní zvládnutí strukturálních změ n. V listopadu 2001 proto for mulovala Kom ise cíl vytvoření evropského prostoru celoživotního vzdělávání. Od té doby tvoří celoživo tní vzdělávání červenou n it pro iniciativy na evropskéú rovni. V Německu byl již v roce vytvořen akční program Celoživotní vzdě lávání pro všechny Spolkového ministerstva vzdělávání a vý zkumu. V centru této iniciativy stojí program Učí cí se regiony, po dpora sítí. Učící se regiony jako strategický instrument Podpora celoživotního učen í znamená inve stovat více do lidí a do vědění, podporovat zí skávání zákla dních kvalifika cí a vytvářet cestu pro inovativní, flexibilní formy učení. Lidem v šech věkových skupin by měl být umožněn rovn oprávný a volný pří stup k hodnotným vzdělávacím nabídkám a k velkému množství zku šeností. Důležitý strategický instrument je p řitom koncept učících se regionů, které spojuje výzvy na vytvá ření vzdělání budoucnosti s regionálními potenciály a zvláštnostmi a tím je cíleně namířen k podp oře faktoru vzdělání pro regionální rozvoj. K tomuto se řadí také projekt PONTES -učení se v Evropě a pro Evropu. Stavění mostů v Euroregionu Nisa podporovaný Spolkovým ministerstvem vzd ělávání a výzku mu. Zvláštní příle ž itosti hraničního regionu S rozšířením EU 1. května 2004 se také region PONTES u posune z nynější hraniční po lohy k Polsku a České republice do centra sjedn ocené Evropy. Stojí přitom ve zvláštním úhlu pohledu pokud jde o rozvoj společného prostoru celoživotního vzdělávání schopného přežít také v budoucnosti. Aktéř i projektu PONTES proto již v průběhu plánovací fáze pochopili regionální polohu v trojzemí jako zvláštní příležitost pro vývoj a odzkou šení nových cest celoživotn ího učení a rozvoj kompetencí zde žijících lidí a jako výchozí bod pro projektové cíle. K vyzdvižení jsou přitom: Obzvláště výhodné podmínky hraničního regionu pro propojení učebních obsah ů s podporou jazykových a interkultur ních kompetencí (při každodenních přeshraničních setkáváních, při rozvoji společných vzdělávacích a pracovních procesů at d.), ale také příležitost vytvoření mostů mezi vzdělávacími infrastrukturami sousedních zemí prostřednictvím odzkoušení nových rámcových podmínek pro přeshraniční průchodnost vzdělávacích systémů. V neposlední řadě z důvodu tohoto specifického problému celéh o projektu, jeh o zvláštními potenciály a jeho evropskou dimenzí má Učící se region PONTES zvláštní uznání Spolkové ho ministerstva vzdě lávání a výzkumu. PONTES-Výsledky jsou pří kladem V min ulém roce dosažené výsledky jsou příkladné. Od začátku projetu spolupracují polští a čeští kooperační partneři sítě PONTES aktivně na inovativních cílech jako na trinacionální Naučné stezce energie, v pracovní skupině Pedagogové jazyka sousedů nebo na v ýstavbě trinacionálního vzdělávacího střediska Urobit. PONTES se mezi tím etablova l jako uznávaný partner komunálních společenství Euroregionu Nisa. S jej ich podporou pro in iciování zrcadlových projektů PONTESu na české i polské straně euroregionu přispívají aktéři PONTESu k výstavbě přesh raničních struktur v oblasti vzd ělávání. Přeji aktérům přeshraniční vzdělávací sítě PONTES i nadále mnoho úspěchů př i realizaci svých náročných cílů. A já zvu přede vším naše české a polské sousedy srdečně k účasti vložením také svých zkušeností a kompetencí do vybudování přesh raničního učícího se regionu Horní Lužice-Dolní Slezsko a společně s námi také k příspěvku pro vybudování evropského prostoru celoživotního vzdělávání. Informace k programu Učící se regionu podpora sítí 2 w ww. pontes-pontes.de

3 Květen 2004 Zvláštní vydání dopisu sítě 5 otázek: panu Robertu Schillerovi, dílna Učící se hraniční region Německo-polsko-české srůstání v Euroregionu Nisa Robert Schiller je praktikantem v dílně PONTESu Učící se hranič ní region a prac uje také na přeshraničním Naučné stezce energie. Narozený v Polsku, vyrůstal v Německu, žijící v České republice líčí agentuře PON TES svůj pohled na srůstání v Euroregionu Nisa. Heike Schöbel Vy jste se narodil v Polsku, žijete v Čechách a absolvujete praktikum tady v Německu. Jste již evropským občanem. Jakou váhu přikládáte tomuto stavu? Abyste tomu porozuměli, musím nejdříve vysvětlit, že jsem př ed 13 lety emigroval se svou rodinou do Německa. Dnes jsem s rozhodl, žít nejdříve v Něme cku. Chtěl jsem do Německa, k našemu sousedovi, kterého jsem stihl velmi dobře poznat. Byl jsem zvědavý na Českou republiku, na její obyvatele a kulturu. Chtěl jsem poznat Českou republiku. Díky m é minulosti jsem neměl žádný velký strach přemístit své bydl iště. Ale chtěl bych zdůraznit, že srdcem se cítím v Německu, Polsku a České republice v Evropě doma. Jaké překáž ky jste musel a musíte každodenně zvláda t? Když jsem přišel do regionu Horní Lužice, do trojzemí, nebylo složité být přija t do společnosti, býti akceptován a integrován. Pro mě bylo složitější zvlád nutí každoden ního technické ho procesu. Každý den jezdím autem po celém regionu. Právě při budováním sítě PONTES je třeba vynaklá dat mnoho času mimo jiné také na hodiny čekání na hranicích. Přitom už se ptám, kde je ta evropská integrace. Ale myslím si, že se to v budoucnosti všechno zlepší. S prvním kvě tnem 2004 se stane Česká republika a Polsko členem EU. Jaká podstatná pravidla slušnosti bych měl jako německý zájemce o navázání kontaktu s polskými a českými zařízeními bezpodm ínečně ctít? Důležité je, ab y když se něme cká strana v P olsku nebo České republice představuje, nevzni kal dojem, že N ěmec je ten kdo si vše může dovolit nebo iniciátor a polští a čeští partneři mají hrát jen druhé housle, aby dostali peníze od EU. To se nesmí stát. S partne ry se musí jednat také jako s partnery a m ít i možnost vyjad řovat se a spolurozhodovat. Jinak myslím na jednu maličkost, která je ale velmi důležitá: v Polsku si všechny osoby, když vejdou do mí stnosti, podávají ru ce. Řeknou si jen dobrý den, po kud se znají. Nebo: Dobrý den, Schiller je mé jméno, když se neznají. To je typická zdvořilo stní forma. Co se můžeme nauč it od našich sousedů? Hmm, všichni lidé jsou takoví jací jsou a to ná m dává příležitost učit se od sebe navzájem. Ka ždý vidí stejno u záležitost jinýma očima. Pohled na věci je ve všech 3 zemích zcela odlišný a my se musíme naučit rozeznávat tyto rozdíly a akceptovat je. Neměli bychom to nazírat ja ko konflikt, nýb rž jako příležitost. Jednoduš e roz umět, jak něco vidí naši souse dé a učit se z to ho. Co s e od nás mohou přiučit n aš i sousedé? Ano, když si člověk ty regiony proh lídne a práci, kt erou teď dělá m, tak je to předev ším rovina vzdělávání. V Polsku a České repu blice ještě ne existuje tolik mimoškolních vzdělávacích možností a nabídek jako v Německu. Jelikož zde vznikla vzdělávací síť PON TES, měli by se naši polští a čeští partneři učit z projektu PONTES, jak se no sitelé vzdělává ní propojují a tím s e dají vytvářet mnohé úspěchy. PON TES je jako vizitka pro vzd ělávání, člověk jí musí jen využít. Naučná místa zážitků přeshraniční Naučné stezky energie nalezena Od března 2004 je stanoven průběh přeshraniční Naučné stezky energie. 11 míst bude v následujících 3 letech podporováno při výstavb ě naučných míst zážitků. Naučná místa zážitků: 1. Centrum ochrany přírody Zittauer Gebirge ggmbh 2. Hnědouhelný důl Turow (Polsko) 3. Spolek Přáte lé Bogatynské země (Polsko) 4. Elektrárna Turow (Polsko) 5. Kulturní ostrov Einsiedel 6. A-Qua-Be ggmbh Goerlitz 7. Evangelická kulturní nadace Goerlitz 8. S polek svědků hornictví Berzdorf-Horní Lužice e.v. 9. Energeticko-ekologické modelové mě sto O stritz-st. Marienthal 10.Ekologická knihovna Grosshennersdorf e.v. 11. Podpůrný spolek technický pomník & muzeum elektrárny Hirschfelde e.v Dílna PONTESu Učící se hraniční region Kontakt Umweltbibliothek Großhennersdorf e.v. Andreas Schönfelder Am Sportplatz Großhennersdorf Tel.: (0) Fax: (0) mail@umweltbibliot hek.org w ww. pontes-ponte s.de 3

4 Zvláštní vydání dopisu sítě Květen 2004 Budoucnost ve středu Evropy Heike Schöbel PONTES se bavil se třemi ř editeli Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa o roz šíření EU na východ a vlivech na náš region. Výňatky z tohoto roz hovoru otiskujem e níže. Z leva do prava: I va Hübnerová ( ČR), Gerhard Watterott (Něme cko), Andrej Jankowski (Polsko) Jaká očekávání spojujete s Evropskou unií? Jaké vydíte příležitosti s rozšířením EU na východ pro náš region? Iva Hübnerová: Rozšíření EU na východ otevře možnosti a příležitosti, předevš ím pro přeshraniční spolupráci. To se týká všech oblastí, zvláště infrastruktury, turismu. K tomu vyvstane ještě možnost získat prostředky z fondů EU. Tyto možnosti se nám v budoucnu vš em otevřou. Gerhard Watterott: Euroregion se zasazuje především o přeshraniční spolupráci v blízkosti hranice. Rozšíření EU je prožitou historií. Koná se na státní úrovni mezi starou Evropskou unií a novými členy. Tento evropský vývoj, který se dokoná rozšířením EU na východ, podpoří naší práci zde v regionu. To znamená, že podmí nky pro přeshraniční spolupráci budou do budoucna lepší. To nemůže nikdo popřít. Myslím, že rozšíření EU na východ povede k rozšíření již existujícího evropského hospodářského prostoru. S tímto rozšířením dojde ke sblížení a vzájemnému přizpůsobení evropských zemí. Andrej Jankowski: Pro mě znamená vstup Polska do EU nové výzvy, ale také možnosti realizace nových nápadů a vizí. Právě na mě jako na ř editele Euroregionu Nisa dolehnou nové úkoly. V posledních 12 letech jsme v našem euroregionu dobře pracovali. Připravovali jsme se na rozšíření EU na východ. Teď rozšířením EU možností podstatně přibude. Naše práce se tím stane náročnější. Na posledním sezení předsednictva jsme například přemýšleli o tom, jak euroregion strukturálně přizpůsobíme z hlediska nových výzev. Mobilita, přijetí práce v sousední zemi, žádosti o peníze z podpůrn ých fon dů, to vše jsou aspekty, které se změní. Jaký je dle Vašeho názoru stav přeshraniční spolupráce? Změní se rámcové podmínky pro přeshraniční aktivity? Andrej Jankowski: Ano, rámcové podmínky se určitě změní. Ale pro přeshraniční spolupráci bude i nadále zůstane to, co je důležité. To jsou lidé a instituce, kteří naplňují spolupráci životem. Možná vznikne pro spolupráci nový právní základ, tzn. předpisy. Ale to je méně d ů ležité. Dů ležitě jší jsou lidé. A tito naplň ovali přeshraniční spolupráci životem na velmi vysoké úrovni a díky rozšíření EU a lepším podmínkám se v budoucnu tato spolupráce ještě dále rozšíří. Iva Hübnerová: V obla sti vzdělávání vzniklo do současné doby mnoho partnerství. To je dle mého názoru pro budoucnost velmi důležit é, protože předevš ím přes osobní kontakty je spolupráce v oblasti vzdělávání dá le rozvíjena. Před téměř jedním rokem jsme rozhodli, že se zaměříme silněji na přeshra niční aktivity a projekty v oblasti školství a vzdělávání. Obzvláště důležité jsou přitom dě ti a mládež. Tito musí prostřednictvím proje ktů silněji seznámeni s Eur oregionem Nisa a se zde žijícími lidmi předevš ím z druhé strany hranice. To má něco společného s regionální identitou. V této souvisl osti se staráme v současné d obě v České republice o jednoh o diplomanda, který píše o česko-německý ch školních kooper acích. Kromě toho jsme vytvořili novou expe rtní skupinu V zdělávání Euroregionu Nisa. Zde pracuje také PONTES-Agentura. S její pomocí má spolupráce v tomto oboru rozvinuta ještě intenzívněji. I tato expertní skupina je odpovědí na nové rámcové podmínky. P ro její činnost mohou být samozřejmě využity i nové finanč ní možnosti. Dí ky tomu budou moci všechny tři strany využít v budoucnu Interregn I IIa-program. Tím se zlepší také možnosti realizace projekt ů. Bude možné provádět další projekty. Inovativní obsahy a metody bud ou vyvinuty. Mo žný velký cíl by mohlo být propojení všech tří školských systémů. Myslím na vzájemné uznávání získaných kvalifikací. Ale až k tomu je zatím ještě cesta d louhá. 4 w ww. pontes-pontes.de

5 Květen 2004 Jak é pozadí mělo založení exp ertní skupiny Vzdělávání? Iva Hübnerová: Cíle m této expertní skupiny je vytvoření platformy pro diskuse a spolupráci zainteresovaných expertů. V minul osti se ukázalo, že v oblasti vzdělá vání neexistuje žádná vhodn á platforma pro přeshraniční spolu práci. Společn ě jsme zjistili, že existuje po něč em takovém poptávka. Tak jsme se rozh odli založení m exp ertní skupiny Vzdělávání zintenzívnit přeshraniční spolupráci. Podobné iniciativy byly z naší st rany i v jiných obla stech. V expertní skupině pracují zainteresování regionální aktéři. Tit o byli námi tázáni popř. někteří nás oslovili, že by měli zá jem na společné pr áci. Úkoly exp ertní skupiny p opř. její cíly jsou určovány samotnými členy (experty). V dalším kroku stanovu jí obs ahy své práce jednotliví členové. Na začátku je po tř eba seznámit se se všemi třemi školskými systémy. Poté mu sí být stanoveny da lší úkoly a c íle, aby bylo možné zlepš it spolupráci a zintenzívnit ji. V každém případě je tato pracovní skupina dobrou základnou pro iniciování spo lečných projek tů a v každém případě pro t o budou od 1. května lepší p odmínky, ab y bylo možné tyto projekty v rámci programu In terregn I IIa rea lizovat. Gerhard Walterott: Vzdělávání je v každém případě nejdůležitějším úkolem této sku piny, ale v nep oslední řadě jde také o zinte nzívnění výmě n dě tí a mládeže. Zde mohou a musí následovat ještě množst ví akti vit, které nad ále podpoří s růstání lidí žijících v tomto regionu. Myslím, že tak by mělo být této expertní sku pině také rozuměno. Měla by pokrýt široké pole působnosti, od setkávání až po vzdělávání. Obě jsou spolu tě sně spojeny. A k dyž už mluvím e o vzdělání, je často dáv ána politikou k diskusi formulace: Chceme se vyvinout v společný vzděláva cí regi on! Tomuto vyjádření se nezbývá než připo jit. Ale jde také o to t uto myšlenku realizovat. To znamená p odložit tento cí l ko nkrétními opatřeními a záměry. Tato opatření musí být real izována v ěkolika pracovních krocích ne od zeleného stolu, nýbrž experty všech tří stran. Ti musí analyzovat a zjistit výcho zí stav a jak vypadají kroky 1., 2. a 3. Myslím, že proto jsou takové stru ktury, takové e xpertní skupin y vhodné a kvůli tomu by mě ly být také vyvíjeny, etablovány a vyvíjeny s cílem určit é výko nnosti. Zvláštní vydání dopisu sítě Co může vykonat vzdělávací sí ť PONTES pro přeshraniční rozvoj vzdělávací krajiny? Iva Hübnerová: Malým problémem jsou na území Euroregionu N isa jazykové problémy nebo používání jazyků. Myslím, že vzdělávací síť PON TES mů že například přispět k tomu, že přibude vědo mostí a komunikace o naš ic h sousedech v Euroregionu Nisa. Zde existují tři jazyky, které jsou ste jně důležité. Němčina, čeština a polština. Nemůže být vždy samozřejmé, že se kooperační rozhovory odehrávají v němčině, že všichni musí dobře mluvit německy, takže u mnoha jednání ani není počítáno s překladateli. K tomu by mohl například PONTES tak é přispět, ab y všechny tři jazyk y byly rovnopr ávné a že se všechny tři strany musí snažit naučit se jazyk souseda a používa t jej. Sam ozřejmě není pro každého jednoduché naučit se cizí jazyk, ale já sama se musím sna žit Tím to začíná. Nemohu oček ávat, že od Ně mecka nebo Polska dostanu podklady v češti ně. Musím se vždy snažit překládat to pro mé partnery do češti ny. Stejně tak se ale musí snažit partneři v Polsku a Německu. A když b y k tomu ještě mohla přispět síť PONTES, byl b y to velký úspě ch Gerhard Walterott: Chtěl bych to dokon ce ještě zesílit. Myslím, že je zde potřeba ještě vytvořit pověd omí o problém u. V Euroregionu Nisa jsou různé jazyky. Tyto mohou a musí být používány rovnoprávně. To m ůže být stejně tak u odborných jako u kulturn ích akcích. Dnes je to přece bohužel tak, že v praxi ten, který má německý pas a mluví německy očekává, ž e se bude mluvit německy. Jemu vů bec nedoc hází, že existují ještě další 2 jazyky. Pro něj je to normalita, sta ndard, že rozhovor probíhá v němčině Iva Hübnerová: To se týká nejen na učení se jazyků, začíná to už u překladů a u tlumočníků. Každý, který připravuje projekt musí mít vždy na pamě ti: Chci zde u stolu sedět a mluvit s partnery z Polska, České republiky a Německa. Tito mluví zp ravidla třemi rozdí lnými jazyky. Mají moji partneři možnost mluvit společný m jazykem? Co je společný jazyk? Pro to nejsou lidé ještě dostatečně senzibilizováni. Může být, že všichni tři mluví německy. Potom je to dobré. Pokud ne, musí se naplánovat také tlumočník. Musíme naše partnery akceptovat, i když neml uví právě n ěm ecky. Děkuji za zajímavý rozhovor! Informace k Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 5

6 Zvláštní vydání dopisu sítě Květen 2004 Na cestě k sobě Zkušenosti v přeshraniční spolupráci osob v čestných úřadech Ursula Wimmert a Remigiusz Cieplechowicz Občanská angažovanost má tolik tvá ří, kolik je lidí na s větě, kteří se ang ažují, kteří ch tějí společně s něčím poh nout. Občanská angažovanos t se nenechá omezit. Že t ímto způsobem mohou být lépe překoná vány hranice, popisuje Remigiusz Cieplechowicz, který delší dobu polské a německé ženy doprov ázel při výuce vždy druhé ho jazyka. Zprvu uvolněné iniciativy polských a německých aktérů se stal v minulých lete ch díky podpoře Batory- ve spojení s Na dací Roberta Bosch v rámci p artnerství měst Görlitz/Zgorzelec projekt pod jménem Jistě v zemi souseda. Přitom hrálo naučení se nebo zdokonalení se v jazy ku souseda s tejně velkou roli jako např. téma Dějiny a mentalita v Pols ku a Německu. Vrchol, ale v žádném případě n e konec společných aktivit tvořil p olsko-německý štědrý več er k poznání typických tradic v Domě kultury v prosinci Já osobně jse m mohl vznik společných kol a společné srůstání aktivních žen pozorovat po n ěkolik let. Tento příklad mě dal také odvahu pro rozhodnutí naučit se v sousedním městě polštinu. Ursul a Wim mert Germanica Zgorzelec Prvního května bude naše země jak je známo oficiálně přijata do EU. Již x l et se snaží moji krajané nehledě na hospodá řské faktory, které by č lověk nem ěl ztratit ze zře tele, o stejná práva jako je tomu u občanů EU. Přál bych si, aby mezi námi 1. května začala nová historie, aby padly nejen hranice na Nise, nýbrž aby padly všechny hranice i v přenesené m slova smyslu v našich hlavách. Berme 1. květen více symbolicky. Pro mě je zřejmé, že bude potřeba po 1. květnu v tomto smyslu mnoho udělat. Tyto hranice jsou v nás p evně zakotven y a musí utéct mnoho času, než budeme tak d aleko, že se bude moci člověk cítit dobře v obou zemích. Musíme si toho být vědomi a sami k tomu svým d ílem přispět, potom to půjde snad rychleji. Existují však lidé popř. orga nizace, iniciativy, které zde již před 10 lety začali stavě t společný dům Evropu. Jistě nebylo jejich cílem hned vytvoření velké Evropské unie, nýbrž seznámit spolu dva národy, dvě kultury a mentality, jejich vzájemné přiblížení a vzájemná pomoc v tomto procesu sbližování, aby jednoduše př išli lidé spolu do řeči. Možná to nebyla žádná u nie v politickém slo va smyslu, ale Unie to byla, totiž Ženská unie. Tato organizace se jmenuje Inter klub Femina. Před krátkou dobou jsem měl možnost spolupra covat s touto ženskou iniciativou a mohu vyřknou t těmto dámám jen velkou poc hvalu. Ačkoliv ještě stá le mnoho problémů způsobují rozdílné jazyky, učí se stejně Polky německy jako Němky polsky, aby si v budoucnu lépe porozuměly. Komunikace se koná ale i přesto. Ž eny se sebo u mají totiž velkou trpělivost a ještě jeden v komunikaci důležitý bod. Ony chtějí svým partnerům rozumět. Tento způsob jak spo lu zacházejí, stejně jako jak o rganizují společné akce a jak často mluví o s polečných pro blémech, byla pro mě jedna z mnoha získaných zkušeností v oblasti přesh raniční spolupr áce. Mohu jen říci, že jsem se během tohoto školení cítil velmi dobře a do budo ucna bych si je n přál, aby mezi našimi dvěma národy neměly h lavní slovo ter míny Polák a Němec, ale aby se do popředí dostaly termíny jako jednoduše člověk, ž ena, muž, dítě, bez o hledu na to odkud pochází. Takové organizace mají v našem životě velký význam, přispíva jí k tomu, že se lépe známe, že víme, jak se má zacházet z předsudky a naší historií, nebo také co všechno musí člo věk udělat, kd yž se v zahraničí dostane do tísňové situace. Takové organiz ace řeší na úrovni člověk ke člově ku mnoho podceňovaných problémů a já doufám, že se dají v našem regionu najít ještě další podobné iniciativy, protože po 1. květnu bude na obou s tranách ještě mnoho práce. P.S. Všechny informace v tomto textu jsou jen mé osobní dojmy. Remigiusz Ciep lechowic z PONT ES dílna Učen í se ob č anské angažo vanosti Kontakt Deutscher Paritätischer Wohlfahrtsverband (DPWV), Landesverba nd Sachsen Regionalste lle Görlitz Ursula Wimmert Fischmarkt Görlitz Tel.: ( 0) Fax: (0) ursula.wimmert@pa risax.de 6 w ww. pontes-pontes.de

7 Květen 2004 Multimediální učení v Euroregionu Nisa Stav vývoje a perspektivy Zvláštní vydání dopisu sítě Andreas Sommer Představte si, že jste podn ikatel a zjistíte, že vaši zaměstnanci potřebují školení k tématu marketing, aby byli sch opní prodávat vaše produkty na českém a polském trhu. ALE vy nemáte žádnou možnost poslat vaše zamě stnance na 4 dny na školení do Drážďan. NEBO Jste na mateřské dovolené a hledáte možnost, jak se během doby doma vzdělávat, abyste neztratila n ávaznost na vaše povolání. ALE mů žete se vzdě lá vat jen večer, když vaše d ítě spí a babysitter si také vždy nemůžete do volit. NEBO Hledáte kurz jógy, jazykový kurz. Nabídka je velká. ALE vaše hledání je namáhavé a časově náročné, neboť neexi stuje žádné centrální místo. A potom ještě nevíte, zda nabídka opravdu bude také dodržena taková, jak v ní stojí. NEBO Jste ten, kd o vzdělání nabízí a hledáte cestu jak by na vaši nabídku mohlo dosáhnout co nejlevněji co n ejvíce uživatelů. Čtyři příklad y z praxe ukazují, jak je to těžké najít vzdělávací nabídku dle osobních představ nebo udělat si reklamu pro vlastní nabídku. Kvalita vzdělávacích nabídek bude zajišťována jak evaluací zájemců o vzdělání stejně jako vlastním razítkem kvality poskytovatelů vzdělání. Vzdělávací trh by měl v posledním stupni vývoje být místem pro lidi, kteří se chtějí vzdělávat z vlastní iniciativy. Zahájení provozu vzdělávací ho trhu Nisa: Září Učíme se celý život: nejen ve š kole, také v povolání, ve volném čase, v běž ném dni a také v rodině. Celoživotní vzdělávání je více než jen doškolování se a to je jasné ne až od konference v Pise. Rychlá změ na na ší společnosti vyžaduje neustálé přizpůsobování se a zvyšování vlastní kval ifikace z vlastní vůle. Toto nemá za cíl jen zlepšení kvality celého školského systému, nýbrž musí zohlednit vše chny životní fáze a tím umožnit, abychom se nestaly outsidery v procesu neustálé změny společnosti a pracovních ná roků. Se vzděláva cím trhem Nisa (Bildungsmarkt Neisse) se otevírají lidem v Euroregionu nové cesty celoživotního vzdělávání. Vzdělávací trh Nisa má propojit vzdělávací nabídky v Euroregionu Nisa, transpa rentně je před stavit a podpo rovat připravenost k dovzdělávání se u malých a středních podniků. Aby byl akceptován v Euroregionu Nisa také E-Learning, je třeba regionální vědění zpř ístupnit vez ohledu na místo bydliště lidem všech věkových skup in. Virtuální vy učování, prezentace na fóliích, prezentace na diapozitivec h, virtuelní inter view a exkurze v podnicích atd. tvoří základ pro zajímavou, metodicko didakticky inovativní regionální platformu, kte rá umožní neformální učen í na pracovišti, v rodině i ve volném čase. PONTES-dílna Vzdělávací trh Nisa Kontakt Koordinace - PONTES-Agentur Mathias Piwko Internationale s Begegnungszentrum St. Ma rienthal Marienthal 10, Ostritz Tel.: 0049-(0) , Fax: 0049-(0) ibz-piwko@t-online.d e Vzdìlávací datová banka a docentské forum Robert Vierte l WeiterBildungsInstitut der Hochschule Zitta u/görlitz e.v. E-Learning Andreas Som mer Internationale s Hochschulinstitut Zittau Technická realizace Mike Altmann MultiMediaPa rk Goerlitz GmbH w ww. pontes-pontes.de 7

8 Zvláštní vydání dopisu sítě Škola dělá školu Zpráva z praxe dílny PONTES Sousedství a jazyk Květen 2004 Giselher Woite Proč chodí děti d o školy? Proč se učí? Čím jednou budou? Možná že si podobné otáz ky nekladou jen učitelé a vychovatelé, ale také mnoho dospělých a dětí. V rámci projektu d ílny PONT ES Sousedství a jazyk si tím také lá meme hlavu. Jaké jsou rozdíly ve školských systémech v trojzemí Polska, České republiky a Německa? Rozšíření EU o Polsko a Českou re publiku otevře mož nosti sp olupráce v obla sti vzdělávání nejen přes hranice ale také přes všechny jazykové bariéry. K tomu patří nejen naučení se jazyka soused ů, nýbrž také p ochopení toho, jak se čeští a polští občané učí a pracují od školy až po budoucí povolání. Již při třech setkáních na Euro -školách v Zittau a Zgorzelci zkoumali pedag ogové rozdíly, ale také věci společné ve výchově v jeslích, školách, učilišt ích apod. Německo, opožd ěný národ? V každém případě začínají již v mateřské škole v Polsku i České republice s příp ravou na školu. K tomu patří začátky počítání a psaní. Při výmě ně myšlenek je nutné účastníků m přiznat, že se věci porovná vání školských systémů zhostili s vervou. Připravili si plakáty, obrázky, fotoalba a žádná otá zka nezůstala nezodpovězena. V jakém věku jd ou Češi a Poláci do 1. třídy? Jak je školní výchova organizována? Je zajímavé, že v Euroregion u Nisa již existují školy, které vychovávají dvojjazyčně. V budoucnu budou existovat i trojjazyčné učebnice pro tento region. Jen, stačí opravdu jen ja zykové znalost i? Bude moje školní a pracovní kvalifikace v sousední zemi uznávaná a budu tam také moci potom pracovat? K tomuto tématu se vyjadřovali odborně zda tní referenti se znalostí vzdělávacích systémů všech tří zemí. Těžko říci, zda je toto ten nejle pší model. Ale v každém případě se od sebe mohou leccos p řiučit. Dílna PONTES Sousedství a jazyk nabízí také semináře a možnost navázat kontakty se sousedy a pod poruje hledání partnerských zařízení. Aby bylo možné tyto nápady úspěšně organiz ovat a i nadále uskutečňovat, jsou naplánována v pracovn ím plánu AG Pedagogové jazyka sousedů setkání v euro regionu každé dva měsí ce. Sr dečně vítáni jso u samozřejmě také další česká a polská zařízen í. Zájemci se moh ou pro další info rmace obrátit n a paní Elzbietu Brückner a pana Giselher Woiteho. Dílna PONTES Sousedství a jazyk Euro-Schulen ggmbh Görlitz Giselher Woite Straßb urg-passage Görlitz Tel.: (0) Fax: (0) Giselher.Woite@t-online.de Euro-S zkola Sp. Z o.o, pani Elzbieta Brückner Tel (0)

9 Květen 2004 Profesní orientace v trojzemí Školy v regionu Nisa jsou připravovány pro Evropu Zvláštní vydání dopisu sítě Christian Lange, sdw Blíží se stále blíž: Rozší ření Evr opské unie na východ. V květnu 2004 přijme EU deset nových členů, mezi nimi také oba státy so usedící se Saskem, Českou republiku a Polsko. Nejvyšší čas vysvětlit a zané st školákům v Sasku do povědomí z toho vyplývající přílež itost, které jso u s rozšířením spojeny. Neboť sje dnocená Evropa začíná již v hlavách. Od z ačátku roku se angažuje Saské státní minister stvo kultury, zemská pracovní sk upina Škola-h ospodářství a Nadace německého průmyslu (sd w) společně s projektem Sc hule Wirtscha ft Euroregion o novou přeshraniční profesní a pracovní orientaci školáků a školaček. Projekt je podporován iniciativou PONTESu Učen í se v Evropě a pro Evropu. Schule Wirtschaft Euregios startuje jako pilotní projekt v Euroregionu Nisa v trojzemí Česk é re publiky-německa-polska. Centrálním cílem projektu podporovaného Nadací Roberta Bosch a program u EU Interregn II IA je senzibilace mládeže pro přeshraniční, tedy evropskou profesní a pracovní orientaci. K tomuto účelu jsou pro spolupráci vyhledávány všeobecně vzdělávající školy k přímě spolu práci se školami v sousedních ze mích. Současně k existujíc ím kooperačním modelům v oblasti vzdělávání a hospodářství se mají mlad í lidé a učitelé v tomto dlouhodobě založeném spojení školy a hospodářství za bývat hospodářskými tématy. V současné době se účastní saské střední školy a gymnázia z re gionu PONTES svým dílem: š koly z oblasti Zittau kooperují s če skými, školy z Dolnoslezského kraje Horní Lu žice s polským i šk olami. Dvě školy se dokonce pustili do trinacionáln í sp olupráce. Atraktivní nabíd ka instrumentů Účastnické školy a podniky mohou touto cestou posílit svoji bi nacionální o rientaci pom ocí atraktiv ního soubor u instrumentů. Stavební kameny orientované na praxi jako podnikové knížky, odborné praxe, společné proje kty žáků s učni nebo zapojení expertů z hospodářství do výu ky se již osvěd čili i v ostatních projektech nadace. To vše přispí vá k tomu, že výuka ve školách probíhá s orientací na praxi a požadavky hospodářství. Ke sp ecielním stave bní m kamenů m, které jsou SDW nabízen y jso u přeshraniční dílny budoucnosti. Zvláště angažovaní žáci se v nich mohou po mnoho dní intenzivně, kriticky a kreativně za bývat tématy týkající mi se EU, např. o Příležitostech a potenciálech přeshraničního hospodářského prostoru. Díln y budoucnosti jsou raženy především přáními a podněty z řad žá ků. Velkou čá st zaujímá p ráce ve skupině, díky níž je posílena myšlenka práce v týmu. Velký význam je dáván bezprostřední vý měně mladýc h lidí z polsk ých a českýc h partnerských ško l. K orientaci a přípravě na profesní a pracovn í svět je zúčastně ným žákům dáván k dispozici takzvaný pas výběru povolání. Tam jsou zaznamenávány odborné praxe, návštěva školních a mimoškolních akcí, účast na projek tech nebo také zvláštní výsledky ve škole. Pa s dokumentující profesní orientaci byl vyvinut v rámci progra mu Škola/hospodářství/praco vní život Spolkového ministerstva vzdělávání a výzkumu. K tomu obdrží školy zúčastněné v projektu také podněty k rozvoji vzdělávacích o bsahů zaměřených na praxi, například ve form ě vypracování regionální příručky, který zpracovává hospodářské, politické, kulturní nebo společenské z vláštnosti daného hraničního regionu. Podpora ze strany Německého svazu p rů myslu (SDW) je poskytována také při iniciování založení tzv. žákovských firem, nebo ť právě na tomto poli se mohou mladí lidé již v útlém věku utkat se situací na trhu přes hranice svého státu. Je jich podnikate lské myšlení a jednání je podporováno a naučí se přitom přebírat odpovědnost. Rozvoj sępomocí učitelstva Od suchého cvičení je projekt nejen kvůli své blízkosti praxi velice vzdálen. Sada různých praktických modulů není nic neměnného, nýbrž dynamické a měnící se instrumen tarium. V úzké spolupráci se Saským ministerstvem školství, vedením škol a učiteli zúčastněných škol v regionu Nisa se celý projekt dále rozvíjí. Pro ped agogy má tento koncept jednu velkou výhodu a to tu, že do něj mohou vnést své vědění o zvláštnostech svého regionu a potřeb ách svých žák ů. Učitelstvo ví nejlépe, jak žáci tikají, jaká mají přání o budoucím povolání a kde je bota tla čí. Evropa toto heslo by nemělo být v budoucnu pro saské mladé žádné abstraktní slovo, nýbrž živý, prožívaný pojem. Řídící skupina & Internetová platforma Plánováno je vybudování internetového portálu, který bude sloužit komunikaci m ezi školami zúčastněnými v projektu Schule Wirtschaft Euregios. Aktuální informační materiály nebo také výukové koncepty budou online k dispozici. Řídící skupina, která se skládá ze zástupců vzdělávání, zaměstn avatelů a PO NTES-Agentu ry, bude v regionech společně pracovat na tom, aby se stal projekt pro každého známým. Transparentností proj ektu a představením mezivýsledků by měly být i další školy v Sasku povzbuzeny k ofenzívn í mu a optimistickému vyjítí vstříc evropské integraci. Průběh projektu sahá až do října Kontakt: Pani Aust Stiftung der Deutschen Wirtschaft für Qualifizierung und Kooperation e. V. sdw im Haus der Deutschen Wirtschaft Breite Str. 29, Berlin Tel.: (0) , Fa x (0) schulewir tschaft@sdw.org sd w@sdw.org w ww.pontes-ponte s.de 9

10 Zvláštní vydání dopisu sítě Květen Německo-polské hospodářské dny ve Weisswasser Kooperační burza regionálního hospodářství ve znaku rozšíření EU na východ Mathias Piwko V minulém roce se poprvé konali N ěmecko-polské hospodářské dny. Kvůli velkému ohlasu návštěvníků a počtu p olských a německých podniků se organizátor rozhodl, že bude pokračovat s hospodářskými dny i v tomto roce. Od června 2004 se budou konat na led ním stadionu ve Weisswasser 2. Německo-polské hospodářské dny. Na akci zve Dolnoslezský okres Horní Lužice a krajské město Weisswasser, kteří usilují něm ecko-polskými hospodářským i dny o přeshraniční kontakty podniků. Berhard Lange, zemský rada Dolnoslezského okresu Horní Lužice převzal patronát nad hospodářským i dny, které jsou o rganizovány Dolnoslezským okresem Horní Lužice, stejně ja ko spolkem Hospodářské dn y e.v.. Cílem hospodářských dnů je: - Udržen í regionální po zice v mezinárodní soutěži investičních míst prostřednictvím evropské spolup ráce, - Cílená senzibilace po dniků pro inves tiční místo budoucnost Lužice a partnerské regiony, - Vytvoření a vybudování binacionálních sítí dle jednotlivých oborů - Podpo ra polsko-německého hospodářského prostoru jako jednotné ho prostoru - Posílení hospodářského prostoru Horní Lužice Dolní S lezsko prostře dnictvím kooperace. Německo-polské hospodářské dny se stále více rozvíjejí v p latformu regionálního rozvoje, kooperace a komunikace v re gionu. To se projevuje také tím, že hospodářské dny stojí letos v e vropském kontextu. Z tohoto důvodu se jich neúčastní jen ú častníci z Polska. Ve Weisswasser se představí také podniky a partneři z Itálie a Slovinska s nadějí, že zde naváží nové kontakty. Akce bude d oprovázena rozmanitým a zajímavý m d oprovodným programem. V pátek bude akce zahájena sympóziem Otevřené hospodářské prostory persp ektivy a příležitosti pro střední třídu. Sobota bude věnována obsa hově prezenta cím stejně jako rů zným worksh opům. Dodatečně se bu dou konat dvě tématická sympózia. První se bude zabývat tématem P řeshraniční s polupráce. K romě jiného bude představen marketingový p rogram pro hraniční region, stejně jako nejrůznější právní a daňové asp ekty v Německu a Polsku. Také vzdělávání učňů je kladen v obou zemích velký význam p ro zajištění podnikatelského potenciálu. Druhé sympózium proti tomu p ředstaví Evropské hospodářské prostory a bude reflektovat jejich potenciály a příležitosti. Přitom hosté z Polska, Slo vinska a Itálie dostanou slovo a v diskuzi představí regiony svéh o původu. V neděli, v Den veře jnosti, ve který je vstup zda rma, se uskutečn í exkurze a trh řemesel. Kromě toho se uskuteční také obsáhlý kulturní progra m. Cíle exkurzí pro účastníky v tento den budou hnědouhe lná elektrárn a Boxberg (Vattenfall Europe), Bombardier v Görlitz, polovodičový závod v polském Zary stejně jako města Weisswasser, Goerlitz, Bad Muskau a Lužická jezerová oblast. Účinkující a partneři 2. Německo-polských hospodářských dnů jsou mimo jiné sousední okresy a města, Hospodářská komora z Drážď an, Spolkový svaz průmyslníků středníh o stavu, Spolek na podporu hospodářství Dolního Slezska a P lánovací spolek (Planungsverband). Z polské strany budou zastoupeny m imo jiné okresy Zary a Zgorzele c, město Katovice a tamější hospodářská komora. Ze Slovinska budou zastoupeni představitelé města a hospodářské komory z Nova-Gorica a z Itálie zástupci regionu Gorizia. 2. Německo-polské hospodářské dny ve Weißwasser/O.L Kontakty: Wirtscha ftstage e.v. Wolfgan g Stöber/Ivonne Klein Prof. - Wagenfeld - Ring Weißwasser/O.L. Tel.: (0) Fax: (0) Wirtschaftstage.stoeber@web.de Entwickl ungsgesellscha ft Niederschle sische Oberlausitz mbh Ulrich W estphal Heidewe g Bad Muskau Tel.: (0) Fax: (0) hein@lausitz-on line.de 10 w ww. pontes-pontes.de

11 Květen 2004 Zvláštní vydání dopisu sítě Slovensko zelená zahrada v srdci Evropy před vstupem do EU Problémy a perspektivy Vedle Polska a České republiky vstoupí do Evropské unie 1. května ještě další státy. Jan Schönfelder, student Univerzity v Lipsku a praktikant na slovenském instit utu ve Varšavě m luvil pro nás s Magdou Vašáryovou, velvyslankyní Slovenské republiky ve Varšavě. Jan S chönfelder Prvního kvě tna tohoto roku vstoupí Slovenská republika do Evropské unie. Co očekáváte pro Vaši zem i v následujících letech? Slovensko se stane součástí velkého ekonomického prostoru (po rozšíření bude mít EU přibližně 420 milionů lidí). Dále se nabízí pro Slovensko příležit ost převzít také část mezináro dní odpovědnosti (také v souvis losti s nadcházející m vstupem do NATO) a býti evropským státům přede vším členům EU spolehlivým partnerem. V neposlední řad ě se rozšíří také ekonomický p otenciál. Už asi 2 rok y je slovensk é hospodářství lídrem v růstu hospodářstv í ve střední Evropě s růstem mezi 4 a 6 procenty. Také nezamě stnanost klesla v průbě hu posledních dvou let zę18 pod 14 procent a slovenská koruna posílila o 40%. Čemu vděčíte za tento vývoj? Samozřejmě především refo rmám Dzurindovy vlády, které se začínají vyplá cet. Na první m místě je samozřejm ě reforma veřejných financí a snížení deficitu státního rozpočtu, který musí být za 2-3 roky p od 3%, aby Slovensko sp lnilo maastrichtská kritéria. V této souvislosti musí klesnout také míra inflace. Za zmínku stojí také jasně se zlepšující saldo obchodní bilance, dynamický nárůst přímých zahraničních investic a vęneposlední řadě také daňová reforma. Všechny daňové sazby včetně DPH činí 19 procent, což je jednoduché, transparentní a předchází se tím korupci. Jak to vlastn ě vypadá s inv esticemi něm eckých firem na Slovensku? Již od začátku 90. let se ang ažují německé firmy velmi silně na slovenském trhu. Za zmínku stojí především velké investice VW, Siemense a Henkel. Slovensko patří také k tzw. Višegrádské čtyřce (vedle Polska, Maďarska a Če ské republiky). Jak probíhá ekonomická spolupráce těchto zemí? Proces ekono mické spolupráce Visegrádský ch států byl v rámci CEFTA. Cílem bylo odstranění obchodních bariér, což se v oblasti průmy slového zboží t aké podařilo, u agrárních produktů bohužel ne. V posledních letech se obchod mezi těmito zem ěmi velmi rychle vyvíjel. Obchod mezi Slovenskem a Polskem již dosáhl více jak 1,8 miliard USD a stoupl v roc e 2003 o 30% p roti předchozímu roku. A to přesto, že neexistuje dálniční propojení mezi Polskem a Slovenskem Ano, to souh lasí, ale je třeba vědět, že d álnice procháze jící horami není jednoduchá vě c. Celkově je celá infrastruktura problematická a to i v rám ci samotného Slovenska. Dvě metropole, hlavní město Bratislava ( obyvatel) na západě a Ko šice ( ) na východě nejsou propojeny ž ádnou dálnic í Tento projek t je ale již realizován a do r oku 2010/12 by měla být dálnice hotová. Do rok u 2006 bude sa hat od Bratislavy až po Žilinu. Jaké výhody má Slovensko oproti ostatním státům Višegrádu? V současné době především v ob lasti zahraniční ch investic. Zatímco do roku 2000 bylo investováno hlavně v Maďarsku, Polsku a v České republice, od roku 2000 rostou silně investice na S lovensko. Samozřejmě je to z velké části díky reformám premiéra Dzurindy jako například daňové reformy, která dělá Slovensko velmi atraktivní m. Vláda je velmi aktivn í (současně byli provedeny reformy zdravotnictví, vysokého školství a ve státn í správě) a na Slovensku je mn oho aktivních, vzdělaných, motivovaných lidí. Rozdíl mezi městem a vesn icí není na Slovensku tak extré mní jako v Polsku (také co se týče kvality škol a volnočasových příležitostí). Současně leží země ve středu Evropy, na Dunaji a má také hranici k Ukraj ině, takže k vých odní Evropě. Tí m je Slovensko geograficky vel mi výhodně položeno. V neposlední řadě musím jmenovat překrásnou, částečně nepoškozenou přírodu jako cenný kapitál. (Tatry, Fatra, Slovenský ráj) Na S lovensku jsou přece ale také velké regionál ní rozdíly? Ano, ale regionální rozdíly jsou v každé zemi, stejně jako na Slovensku. Bratislava je například hospodářsky na 100% úrovně EU. Velkým problémem je posílení regionů se strukturální nezamě stnaností. Ta j e částečně podmíněna také historicky, neboť v časech slovenské industrializace v 50. a 60. lete ch minulého století často v jednom údolí stavěl jen jednu továrnu. Když se dostane tato továrna do konkursu, vzniknou tím velké problémy. N a východě Slovenska se k to mu přičítá ještě pasivita lidí a problém různých menšin (vedle maďarské ta ké Romové, Ukrajinci ) Posl ední otázka: Slovensko se samo nazývá Zelenou zahradou v srd ci Evropy a těší své návštěvní ky krásnou přírodo u, současně v šak ve Vysokých Tatrách potkáme např. mnoho Poláků, Čechů, Slováků, ale málo turis tů z ostatních zemí. Proč? V každém případě je to mimo jiné proto, že Slovensko jako malý a k tomu ještě mladý stát není příliš známé, a současně je na Slovensku samot ném, aby lákalo turisty. K tomu musím být vybudována turistická infrastruktura, nikdy ovšem nebudou Tatry konkurentem Alp. K osobě Magdě Vašá ryové je 55 let, matka 2 dcer. Sama pochází z umělecké rodiny a její muž je významnou osobností slovenské kultury. Je vystudovaná soc ioložka a po ukončení s tudia a po dočasné činnosti jako herečka začala pra covat v diplom atických služ bách. Kromě slovenštiny také perfektně německy, anglicky a polsky mluvící Mag da Vašáryová byla mimo jiné také poslední velvyslankyní Československa v Austria. w ww. pontes-ponte s.de 11

12 Zvláštní vydání dopisu sítě Květen 2004 Festivaly učení v Euroregionu Nisa Přípravy na festival učení v roce 2004 již začínají Claudia Meusel Jestliže si někdo myslí, že učení a oslava nepatří zcela dohromady, tak se může 25. září 2004 v Ebersbacher Wohngebiet (E bersbašská obytná čtvrť) Oberland přesvědčit o opaku. Již po třetí uspořádá Agentura PONTESu Meziná rodního místa setkávání St. M arienthal evropský festival učení, tentokrát ve s polupráci s pan í Moritz z pro jektové kancelá ře Sociálního města Ebe rsbach. Zvláště velký vý znam je letos kladen na zapoje ní českých partnerů. Učení ne ve třídách, ale na ulici. Učení ne ja ko stres, ale jako zábava. To jsou dva aspekty, které by měly malé i ve lké návštěvníky p řimět k tomu, aby viděli téma vzdělávání také z jiné perspektivy. Festivalu se 25. září 2004 zúčastní mnoho vzdělávacích zařízení, firem a institucí a budou zvát návště vníky od dětí až po seniory k tom u, aby se zapojili, na workshopy a vědomostní testy. Návštěvníci se při tom budou také m oci informova t o aktuálních vzd ělávacích nab ídkách a nových vzdělávacích metodách. Také v tomto roce bu de k dostání pas festivalu učení jako vstupenka a také lístek pro možnou výhru v tombole. V současné době jsou přípravy festiva lu učení v plném proudu. Závazn ě se přihlásil o již více než 60 aktérů, mimo jiné Spolková ostraha hranic, Psí sportovní spolek, Mládežnická zubařská služba a jeden kouzelník. Ti všichni a další vzbudí dozajista svými stánky a dárečky velký zájem malých i velkých návštěvníků. Organizátoři se těší na další zájemce, kteří se budou chtít Festivalu učení v Oberland u účastnit. Kontakt PONTES-Agentur Claudia Meusel Tel.: (0) Fax: (0) ibz-pontes@t-online.de Děkujeme za finanční podporu práce sítě PONTES v roce 2004 Tady by mohlo být Vaše logo!!! Impressum Dopis sí tě PONTES-Učení se v Evropě a pro Evropu zvláštní vyd ání, květen 2004 Dopis sítě vychází čtyř ikrát ročně a může být bezpla tně objednán u PONTES-Agentury v tištěné formě nebo jako PDF- Dokument. Náklad: 1000 exemplářů Vydava tel: Internat ionales Begegn ungszentrum S t. Marienthal (IBZ), PONTES- Agentur St. Marienthal 10, Ostritz, Telefon: (0) , Fax: (0) , ibz-pontes@t-o nline.de, Homepage: ntes-pontes.de Redakc e a Layout: Mathias Piwko, Tel: (0) ,Fax: (0) , E-Ma il: ibz-piwko@t -online.de E U R O P Ä I S C H E UNION E u r o pä i s c h er S o z i a l f o n d 12 w ww.pontes-ponte s.de