Vyhodnocení vlivů Územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje na životní prostředí Část II. základní dokumentace

Transkript

1 Vyhodnocení vlivů Územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje na životní prostředí Část II. základní dokumentace (dokumentace dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb.) Liberec 200

2 Odpovědný řešitel: RNDr. Petr Anděl, CSc. osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 7248/11/OPV/9 Spoluřešitelé: Ing. Ivana Gorčicová Ing. Lenka Bradáčová Ing. Václav Přibáň Ing. Leoš Petržilka Mgr. Richard Višňák, PhD. Ing. Jana Svobodová Ing. Silvie Pochtiolová Ing. Jana Hrnčířová EVERNIA s.r.o. EVERNIA s.r.o. EVERNIA s.r.o. EVERNIA s.r.o. Biologické a ekologické průzkumy CpKP Střední Čechy CpKP Střední Čechy CpKP Střední Čechy Technické práce: Dana Krupková Michaela Berková Kontaktní adresa na zpracovatele oznámení: EVERNIA s.r.o. Tř. 1. máje Liberec Tel Fax: evernia@evernia.cz EVERNIA s.r.o. strana 2

3 OBSAH: A. ÚVOD...6 A.1. Identifikační údaje...8 A.2. Obsah a cíle koncepce...9 A.. Metodika posuzování...10 A..1. Hodnocení vztahu k strategickým dokumentům...10 A..2. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví...12 A... Hodnocení ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí...12 B. VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY...19 B.1. Současný stav životního prostředí...19 B.1.1. Ovzduší a klima...19 B.1.2. Voda...24 B.1.. Půda...27 B.1.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje...27 B.1.. Flóra a fauna...28 B.1.6. Ekosystémy...2 B.1.7. Krajinný ráz... B.1.8. Kulturní a archeologické památky...7 B.1.9. Obyvatelstvo...8 B Kategorizace území a celková syntéza...42 B.2. Cíle ochrany životního prostředí stanovené jinými koncepcemi...4 B.2.1. Schéma hierarchie strategických dokumentů...4 B.2.2. Cíle z mezinárodních, národních a krajských koncepcí...4 B.2.. Vybrané cíle ze strategických dokumentů Karlovarského kraje...48 B.. Vyhodnocení názorů veřejnosti...49 B..1. Úvod...49 B..2. Metodika...49 B... Celková spokojenost se stavem životního prostředí...1 B..4. Hlavní problémy v ochraně ŽP...1 B... Hodnocení priorit udržitelného rozvoje...2 B..6. Závěr... B.4. Rekapitulace základních problémů životního prostředí SWOT analýza...4 C. HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...6 C.1. Návrh rozvoje sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů obcí (B.c.)...6 C.1.1.Návrh rozvoje sídelní struktury a zhodnocení rozvojových předpokladů vybraných měst a obcí (B.c.02-0)...6 C.1.2. Kulturní památky, památkově chráněná území...9 C.2. Návrh uspořádání území, vymezení významných rozvojových ploch nadmístního významu a území speciálních zájmů (B.d.)...61 C.2.1. Vymezení území se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny (B.b.02.)...61 C.2.2. Komerční, hospodářské a výrobní plochy (B.d.0.1)...6 C.2.. Zemědělství a lesnictví (B.d.0.2)...80 C.2.4. Rekreace, cestovní ruch a lázeňství (B.d.04.)...82 C.. Limity využití území (B.e.)...88 C.4. Návrh dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu (B.f.)...91 C.4.1. Doprava (B.f.01)...91 EVERNIA s.r.o. strana

4 C.4.2. Hraniční přechody C.4.. Zásobování pitnou vodou (B.f.02.1) C.4.4. Odkanalizování a čištění odpadních vod (B.f.02.) C.4.. Vodní nádrže (B.f.02.) C.4.6. Zásobování elektrickou energií (B.f.0.1)...11 C.4.7. Zásobování zemním plynem (B.f.0.2) C.4.8. Zásobování teplem (B.f.0.) C.. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění (B.g.) C..1. Těžba nerostných surovin (B.g.01) C.6. Návrh regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability (ÚSES) (B.h.) C.6.1. Navrhovaný regionální a nadregionální ÚSES (B.h.02) C.7. Vymezení koridorů a ploch veřejně prospěšných staveb C.8. Návrh řešení požadavků civilní ochrany D. REKAPITULACE POSUZOVÁNÍ...11 D.1. Rekapitulace hlavních vlivů na životní prostředí...11 D.1.1. Hodnocení dle jednotlivých složek...11 D.1.2. Hodnocení dle cílů koncepcí...16 Tab. D.1.: Vybrané cíle z národních strategických dokumentů...17 D.2. Rekapitulace hlavních vlivů na veřejné zdraví D.. Rekapitulace zásadních minimalizačních a kompenzačních opatření...16 D.4. Rekapitulace indikátorů vlivů koncepce D.. rekapitulace indikátorů projektu E. ZÁVĚR E.1. Závěr zpracovatele SEA E.2. Souhrnné vypořádání vyjádření E.. Návrh stanoviska F. PODKLADOVÉ MATERIÁLY EVERNIA s.r.o. strana 4

5 ČÁST A Úvod A.1. Identifikační údaje A.2. Obsah a cíle koncepce A.. Metodika posuzování EVERNIA s.r.o. strana

6 A. Ú VOD Předkládaný materiál je vyhodnocením vlivů územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje na životní prostředí a veřejné zdraví ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 9/2004 Sb. (dále zkráceně SEA ÚP VÚC KK). Obsah je dán přílohou č. 9 s přihlédnutím k 10i citovaného zákona. Struktura předkládaného materiálu je uvedena v následující tabulce: Členění název obsah I II SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO RÁZU 1 Textová část 2 Problémová mapa střetů koncepce s ŽP ZÁKLADNÍ DOKUMENTACE Obsahuje základní informace ve formě vhodné pro širokou veřejnost. Je koncipováno jako samostatný materiál vhodný k namnožení ve velkém počtu exemplářů pro informování veřejnosti. A ÚVOD A1 Identifikační údaje Údaje o předkladateli, zpracovateli koncepce a zpracovateli SEA. A2 Obsah a cíle koncepce Představení koncepce a její vztah k jiným materiálům. A Metodika posuzování Specifikace metodických postupů použitých při posuzování. B VSTUPNÍ PŘEDPOKLADY Shrnuje veškeré údaje, které vytvářejí vstupní rámec pro koncepci a které ji předurčují, vytvářejí vstupní limity, které musí koncepce zohledňovat. B1 Současný stav životního prostředí Charakteristiky ŽP, které (i) vytvářejí limity pro koncepci a (ii) které by mohly být koncepcí zásadně dotčeny. B2 Cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví stanovené jinými koncepcemi Rozbor cílů stanovených nadřazenými koncepcemi, vytvoření základních referenčních cílů, se kterými budou jednotlivé záměry koncepce srovnávány. B Vyhodnocení názorů veřejnosti Rozbor názorů veřejnosti. B4 Rekapitulace základních limitů ŽP Rekapitulace základních limitů ŽP SWOT analýzou. C HODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ (struktura oddílu C je dána strukturou posuzované koncepce) Komplexní hodnocení respektuje pokud možno osnovu hodnocené koncepce a při posouzení každého dílčího cíle (návrhu) koncepce zahrnuje: (a) charakteristiku záměru (b) hodnocení z hlediska referenčních cílů (c) hodnocení přímých a nepřímých vlivů na jednotlivé složky ŽP a veřejné zdraví (d) návrh minimalizačních a kompenzačních opatření (e) závěr, vyjádření k celkové přijatelnosti záměru EVERNIA s.r.o. strana 6

7 D REKAPITULACE POSUZOVÁNÍ Představuje rekapitulaci základních okruhů stručnou tabulkovou formou z hlediska celé koncepce. Důraz je kladen pouze na podstatné vlivy a na skutečnosti, které rozhodují o přijatelnosti koncepce jako celku a které by se měly promítnout do následných dokumentů. D1 Rekapitulace hlavních vlivů na životní Tabulková rekapitulace po jednotlivých složkách prostředí ŽP a cílů nadřazených koncepcí. D2 Rekapitulace hlavních vlivů na veřejné Tabulková rekapitulace podle jednotlivých D D4 D zdraví Rekapitulace zásadních minimalizačních a kompenzačních opatření Rekapitulace indikátorů vlivů koncepce Rekapitulace indikátorů projektu oblastí vlivu na veřejné zdraví. Přehled základních navržených opatření, členěný podle dalších stupňů přípravy, kam jsou směřována. E ZÁVĚR E1 Závěr zpracovatele SEA Názor zpracovatele SEA na přijatelnost koncepce jako celku. V případě celkové přijatelnosti určení podmínek, za kterých je koncepce přijatelná. E2 Souhrnné vypořádání vyjádření E Návrh stanoviska Návrh stanoviska příslušného úřadu F PODKLADOVÉ MATERIÁLY Přehled podkladových materiálů a literatury III TEXTOVÉ PŘÍLOHY Dílčí samostatné podkladové zprávy, dokladová část, zápisy z jednání atd. IV MAPOVÉ PŘÍLOHY Rozsah podle typu koncepce Mapové přílohy, které jsou použity ve zprávě Vyhodnocení vlivů ÚP VÚC Karlovarského kraje, jsou zpracovány na základě podkladů poskytnutých Karlovarským krajem a zpracovaných ing. arch. Pavlem Koubkem a ing. arch. Vlastou Poláčkovou, firma UK-24, URBANISTICKÝ ATELIER, Varšavská 2, Praha 2, PSČ Digitální formu použitých vstupních podkladů připravila firma T-MAPY. EVERNIA s.r.o. strana 7

8 A.1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Zpracovatel koncepce: Ing. Arch. Pavel Koubek Firma: UK-24, Urbanistický atelier Sídlo firmy: Varšavská Praha 2 tel.: uk24@volny.cz Zpracovatel SEA: RNDr. Petr Anděl, CSc. Firma: EVERNIA s.r.o. Sídlo firmy: Tř. 1. máje Liberec Pořizovatel: Karlovarský kraj Závodní / Karlovy Vary Datum zpracování ÚP VÚC Karlovarského kraje: červen 200 EVERNIA s.r.o. strana 8

9 A.2. OBSAH A CÍLE KONCEPCE Podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů mají působnost v oblasti péče o komplexní rozvoj území kraje. Podle ustanovení 14, odst. 2 písm. b) stavebního zákona je krajskému úřadu dána kompetence pořizovat územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC). Zastupitelstvu kraje je pak v souladu s odst. 2 písm. e) zákona o krajích a 17 a 26 odst. 1 stavebního zákona vyhrazena pravomoc rozhodovat o pořízení ÚP VÚC, schválit jej a vyhlásit jeho závaznou část obecně závaznou vyhláškou kraje. Záměr pořídit nový územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje byl schválen usnesením Zastupitelstva kraje č. 29/04/02 dne Podle organizačního řádu krajského úřadu Karlovarského kraje je činnost pořizovatele ÚP VÚC svěřena odboru regionálního rozvoje, oddělení územního plánování. Nový územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje byl pořizovatelem zadán s cílem sjednotit a nahradit dříve vypracované platné dokumentace, zejména: 1. Územní plán velkého územního celku okresu Cheb (schválený usnesením vlády ČR č. 48/9, dne ); 2. Územní plán velkého územního celku Karlovarsko-sokolovské aglomerace (schválený usnesením Zastupitelstva Karlovarského kraje č. ZK/48/01/2001, dne ). Uvedené dokumenty nebylo možné vzhledem k rozdílnému datu dokončení dostatečně koordinovat. Cílem nového ÚP VÚC Karlovarského kraje je nejen návrh koordinace využití území řešených oběma zmíněnými dokumentacemi, ale také jeho koordinace s plánovacími a rozvojovými dokumenty v příhraničních oblastech SRN a dále s nově pořizovaným územním plánem Vojenského újezdu Hradiště. Současně je třeba novou dokumentaci koordinovat se základním programovým dokumentem regionálního rozvoje, Programem rozvoje Karlovarského kraje (dále také PRKK ) a reagovat na předpokládané důsledky vstupu země do Evropské unie. Prvořadým cílem řešení ÚP VÚC je vytvoření podmínek pro vyvážený vztah všech tří hlavních složek udržitelného rozvoje ochrany životního prostředí, sociální oblasti a hospodářské prosperity společnosti v souladu se směrnicí Evropská perspektiva územního rozvoje (ESDP European Spatial Development Perspective), s Programem rozvoje Karlovarského kraje a dále podle ustanovení 1 odst. 2 stavebního zákona, v němž je deklarována potřeba vytvářet územním plánováním předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. EVERNIA s.r.o. strana 9

10 A.. METODIKA POSUZOVÁNÍ A..1. Hodnocení vztahu k strategickým dokumentům A..2. Hodnocení ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí Při popisu metodiky SEA je třeba rozlišit dva okruhy: (a) co je předmětem hodnocení, (b) jakým způsobem se hodnotí. Předmět hodnocení Zjednodušeně lze říci, že struktura ÚP VÚC by měla pro každou řešenou oblast obsahovat jednak celkovou koncepci řešení, jednak návrh základních záměrů, pomocí kterých se tato koncepce naplňuje. Tomu odpovídá i struktura SEA. Vyhodnocení je prováděno v kapitole C (Hodnocení vlivů na životní prostředí) po kapitolách jednotlivých skupin záměrů koncepce ÚP VÚC KK v základní obecné rovině a dále jsou hodnoceny jednotlivé definované záměry. Způsob hodnocení Metodika zpracování SEA vychází z cílů, které mají být dosaženy a je rozdělena do dvou přístupů, které se vzájemně doplňují: 1. hodnocení koncepce ÚP VÚC (záměru) ve vztahu ke strategickým dokumentům (koncepcím) jedná se o srovnání cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví stanovených v nadřazených koncepcích na mezinárodní a národní úrovni a v koncepcích zpracovaným k různým tématům na krajské úrovni (podkapitola C.x.x.b v tab.); 2. hodnocení koncepce (záměru) ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí (podkapitola C.x.x.c v tab.). Jednotlivé záměry jsou v kapitole C hodnoceny podle jednotné osnovy uvedené v následující tabulce. Tab. A..1: Struktura kapitol hodnocení jednotlivých skupin záměrů kapitola název C.x.x.a Charakteristika záměru (vychází z ÚP VÚC KK) C.x.x.b Vztah záměru k cílům koncepcí C.x.x.c Hodnocení vlivu záměru na složky životního prostředí C.x.x.d Návrh opatření C.x.x.e Závěr A..1. Hodnocení vztahu k strategickým dokumentům Povinnost posoudit cíle Územního plánu velkého územního celku Karlovarského kraje (dále jen ÚP VÚC KK) s cíly strategických dokumentů je dána přílohou č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 9/2004 Sb. Pro účely tohoto posouzení byly vybrány relevantní strategické dokumenty na mezinárodní, národní a krajské úrovni. Uvedeny jsou v následující tabulce. EVERNIA s.r.o. strana 10

11 Tab. A..2. Relevantní strategické dokumenty na mezinárodní, národní a krajské úrovni Kategorie dokumentů Dokumenty Mezinárodní strategické dokumenty Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování Aarhurská úmluva Tématická strategie pro životní prostředí měst Stockholmská úmluva Národní strategické dokumenty Plán odpadového hospodářství ČR Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR Strategie udržitelného rozvoje ČR Rámcová úmluva o změně klimatu Národní program snižování emisí ČR Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů Akční program zdraví a životního prostředí ČR Státní surovinová politika Národní rozvojový plán Státní politika životního prostředí ČR Státní energetická koncepce Dopravní politika ČR na léta Krajské strategické dokumenty Plán odpadového hospodářství Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji Koncepce rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury v Karlovarském kraji Koncepce snižování emisí a imisí znečišťujících látek Cyklostrategie Program rozvoje Karlovarského kraje ÚP VÚC Karlovarsko-sokolovské aglomerace Územní prognóza území dotčeného těžbou hnědého uhlí na Sokolovsku Koncepce řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Koncepce rozvoje zemědělství Karlovarského kraje Koncepce EVVO Energetická koncepce Karlovarského kraje Zdravotní plán Karlovarského kraje Povodňový plán Ohře Z výše uvedených mezinárodních, národních a krajských strategických dokumentů byly na počátku prací vybírány cíle s ohledem na druh posuzovaného materiálu. Následně byly z těchto cílů vybrány pouze takové cíle, které jsou relevantní k měřítku řešení konceptu ÚP VÚC KK. Vybranými cíly ochrany životního prostředí a veřejného zdraví stanovené nadřazenými koncepcemi se zabývá kap. B.2.: Mezinárodní strategické dokumenty: Vybrané cíle z mezinárodních koncepcí byly vybírány z dokumentů: Aarhurská úmluva a Stockholmská úmluva (tabulka B.2.1.). Pro dané vyhodnocení nebyly vybírány cíle z Tématické strategie pro životní prostředí měst, protože jde o cíle zaměřené převážně na trvale udržitelné řízení měst, trvale udržitelnou městskou dopravu, trvale udržitelnou výstavbu a trvale udržitelné urbanistické plánování měst, proto by soulad s těmito cíly měl být posuzován při posuzování územně plánovacích dokumentací měst na životní prostředí. Národní strategické dokumenty: Vzhledem k tomu, že vybrané cíle z národních strategických dokumentů byly v mnoha případech totožné (vzhledem k provázanosti jednotlivých strategických dokumentů), nejsou tyto cíle v tabulce č. B.2.2. řazeny dle jednotlivých koncepcí, ale jsou dány do jednotlivých tématických okruhů. EVERNIA s.r.o. strana 11

12 Krajské strategické dokumenty: Naopak na základě toho, že krajské strategické dokumenty musejí vycházet ze schválených národních dokumentů a daná problematika je v nich řešena podrobněji (navržené cíle konkrétní pro dané území) s ohledem na potřeby daného kraje, nebyly pro potřeby hodnocení relevantní cíle z těchto dokumentů řazeny do jednotlivých okruhů (tabulka B.2.), ale dle strategických dokumentů kraje. Ze všech těchto vybraných cílů (navíc byl zařazen cíl ochrana lázeňství) byla vytvořena tabulka B.2.4., ve které jsou uvedeny cíle nejdůležitější. Hodnocení vztahu k strategickým koncepcím probíhalo v následujících krocích: (i) řešerše odpovídajících dokumentů na mezinárodní, národní a krajské úrovni, (ii) výběr referenčních cílů jedná se o výběr takových cílů ze strategických dokumentů, které jsou relevantní k řešenému zadání v ÚP VÚC KK. Ve vztahu k nim jsou v oddílu C diskutovány všechny záměry. (iii) výběr prioritních cílů v oblasti životního prostředí jedná se o užší výběr z referenčních cílů, zaměřený na zásadní prioroty řešené koncepce, tedy Karlovarského kraje. V rekapitulaci v oddílu D je hodnoceno, jak ÚP VÚC napomáhá jejich dosažení. A..2. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví V současné době neexistuje metodika pro hodnocení vlivů na veřejné zdraví (tzv. HIA, z anglického názvu Health Impact Assessment) u strategických dokumentů na národní ani mezinárodní úrovni (pouze ve formě draftu) Tato problematika je diskutována a jsou připravována první metodická doporučení v rámci tzv. SEA Protokolu EHK OSN a WHO. Metodika hodnocení vychází z metodiky hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí. Jsou identifikovány základní problémy a popsány vývojové trendy na základě dostupných dat (Státní zdravotní ústav, ročenky hygienických stanic a Zdravotních ústavů). Také je provedeno hodnocení vztahu VÚC k národním politikám, koncepcím v oblasti ochrany veřejného zdraví (NEHAP, Zdraví 21 apod.). Hodnocení vlivů na veřejné zdraví je zaměřeno nejen na identifikaci problémů v oblasti škodlivých látek, ale také na sociální determinanty. A... Hodnocení ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí Vliv konkrétního záměru na jednotlivé složky životního prostředí (neboli citlivost jednotlivých složek životního prostředí k realizaci daného záměru) byl hodnocen podmocí pětičlenné stupnice popsané v následující tabulce. Tab. A..: ti-členná stupnice hodnocení záměrů Stupnice Obecná přijatelnost realizace záměru 1 jednoznačně nepřijatelné (z hlediska legislativy) 2 nepřijatelné nebo přijatelné s velkými výhradami přijatelné s většími výhradami (rozhraní) 4 přijatelné s drobnými výhradami jednoznačně přijatelné, bezproblém., ideální Hodnocení vycházelo v prvé řadě z kontaktů jednotlivých záměrů s definovanými cháněnými prvky podle jednotlivých složkových zákonů o životním prostředí. Základními podklady byla data převzatá z ÚP VÚC (viz dále). EVERNIA s.r.o. strana 12

13 Všechny předkládané záměry byly hodnoceny pomocí screeningové matice, kde je u každého záměru uvedena pouze hodnota stupnice. U těch záměrů, u kterých závěry screeningu ukázaly na možný větší rozsah vlivů, bylo hodnocení doplněno o samostatnou tabulku se slovním hodnocením. Tyto samostatné tabulky jsou členěny do pěti částí (a e) stejným způsobem jako celá kapitola C (viz tab. A..1.). Výsledkem hodnocení jednotlivých záměrů je stanovení jejich celkové přijatelnosti, podle které jsou záměry rozděleny do tří kategorií uvedených v následující tabulce: Tab.A..4: Kategorie celkové přijatelnosti záměru Kategorie Celková přijatelnost Popis kategorie A vysoce problémové záměry s velkými konflikty s cíly a složkami životního prostředí, které obecně nelze doporučit k realizaci B problémové záměry se zřetelnými dopady na životní prostředí, nebo třeba jen na jednu složku, o jejichž realizovatelnosti bude možné rozhodnout až na základě podrobného šetření v dalších stupních investiční přípravy C standardní záměry, jejichž vliv na životní prostředí je na úrovni, která je běžná pro daný typ staveb a u nichž se řeší v dalším stupni především optimalizační opatření Přehled základních střetů záměrů s jednotlivými složkami životního prostředí je na mapových přílohách č. 1-. Dále byly v rámci SEA samostatně doplněny oblasti, které úzce souvisí s prioritními cíly Karlovarského kraje: fragmentace krajiny a migrace živočichů byly vytipovány hlavní oblasti, které zaslouží ochranu před další fragmentací (tzv. polygony UAT) a hlavní migrační koridory velkých savců. Polygony UAT představují nefragmentované oblasti definované jako části krajiny ohraničené silnicemi s intenzitou dopravy vyšší než 1000 vozidel/den, nebo vícekolejnými železničními tratěmi, o velikosti větší nebo rovné 100 km 2. U jednotlivých polygonů UAT je provedena analýza kvality. Skládá se ze dvou částí: 1) kvantifikace biotopů vhodných pro existenci daného druhu hodnotí se rozsah příznivých podmínek (silných stránek polygonu) 2) kvantifikace rizik další fragmentace vyplývající z ostatní silniční sítě jedná se o odhad hrozeb fragmentace do budoucna. Výsledky i podrobná metodika jsou v samostatné příloze. krajinný ráz byla provedena kategorizace území z hlediska hodnot krajinného rázu. Výsledky i podrobná metodika jsou uvedeny v samostatné příloze. ochrana zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a se zpracovatelem Koncepce ochrany přírody Karlovarského kraje, byly vybrány druhy nadregionálního a regionálního významu. Výsledky a podrobná metodika jsou uvedeny v samostatné příloze. Metodika hodnocení - celková syntéza Metodický postup hodnocení vychází z metodiky Hodnocení ekologické průchodnosti území pro liniové stavby zpracované firmou EVERNIA s.r.o. Tato metodika původně sloužící pro zhodnocení realizací záměrů staveb dopravních komunikací, byla rozšířena a použita pro zhodnocení jednotlivých záměrů koncepce ÚP VÚC KK. Metodika obsahuje tři základní na sebe navazující části: (1) analytickou, (2) kategorizační a () syntetickou. EVERNIA s.r.o. strana 1

14 1. Část analytická Tato část zahrnuje registraci a popis základních jevů a objektů v krajině podle jednotlivých složek životního prostředí ve formě map na území Karlovarského kraje. Veškeré analytické mapy jsou zařazeny v kapitole B.1. a doplňují popis jednotlivých charakteristik životního prostředí. Vstupní analytické mapy (celkem 1) jsou uvedeny v následující tabulce. Mapy jsou v měřítku 1 : Tab. A..: Přehled vstupních analytických map tématický okruh analytická mapa Příroda Územní systém ekologické stability Významné krajinné prvky Maloplošná a velkoplošná území Registrované VKP Plochy Natura 2000 Druhová ochrana Krajinný ráz Voda a geologie Geologie Voda Poddolovaná území Sesuvná území Půda a les Lesní porosty Třídy půd Antropogenní složky Osídlení Kulturní památky a památkové zóny 2. Část kategorizační Cílem kategorizace je převést oborově velmi rozmanité údaje z analytických map na srovnatelné kategorie míry realizovatelnosti stavby. Při určování metodiky kategorizace vycházíme z následujících principů: (a) vymezené kategorie musí mít reálný a pro uživatele dobře představitelný obsah. Proto základní členění z hlediska realizovatelnosti stavby v území je: vysoce citlivé, kompromisní a volné. (b) počet kategorií musí umožňovat na jedné straně dostatečnou diferenciaci území, na druhé straně snižovat subjektivitu hodnocení. Z teoretických prací multikriteriálního hodnocení je známo, že optimální odhadovou stupnicí je stupnice pětičlenná (viz např. Říha, 199). Výsledkem výše uvedených úvah je rozdělení území do tří základních kategorií: území vysoce citlivé, kompromisní a volné. Přitom kompromisní území se dělí na tři podkategorie, takže je celkem vymezeno stupňů. Základní klíč pro kategorizaci je uveden v následující tabulce. EVERNIA s.r.o. strana 14

15 Tab. A..6: Základní charakteristika používaných kategorií a subkategorií kat. sub kat. popis charakteristika barevné označení K 1 - území vysoce citlivé území pro stavbu neprůchodné (nerealizovatelné), červená mající nejvyšší stupeň ochrany, řadí se sem pouze lokality legislativně podchycené nebo svojí hodnotou zcela výjimečné K 21 území kompromisní, území průchodné (realizovatelné) jen ve výjimečných oranžová vysoce hodnotné případech a za zvláštních opatření K 2 K 22 území kompromisní, území relativně významných střetů s příslušnými jevy žlutá středně hodnotné K 2 území kompromisní, území méně významných střetů, relativně průchodné světle méně hodnotné zelená K - území volné území, kde lze z hlediska daného faktoru povolit jasně záměr bez omezení, obvykle bez výskytu zelená hodnocených jevů Zařazení jednotlivých jevů do příslušných kategorií je uvedeno v tab. č. A..7, A..8, A..9, A..10. V následujících tabulkách je uvedeno rozdělení území z jednotlivých analytických map do jednotlivých kategorií (K1 K). Tabulky jsou rozděleny do výše uvedených čtyřech tématických okruhů. Tab. A..7: Citlivost území dílčí syntéza přírody, rozčlenění území do jednotlivých kategorií kategorie plochy v dané kategorii K1 - území zakázané plochy Natura 2000 (červená) nadregionální a regionální biocentra I. Zóna CHKO K21 - území kompromisní, vysoce hodnotné (oranžová) K22 - území kompromisní, středně hodnotné (žlutá) Maloplošná zvláště chráněná území Nadregionální a regionální biokoridory CHKO II. Zóna Registované významné krajinné prvky Nejvýznamnější lokality druhové ochrany rostlin i živočichů Nejhodnotnější oblasti z hlediska krajinného rázu Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru CHKO III. Zóna Druhé nejhodnotnější oblasti z hlediska krajinného rázu K2 - území kompromisní, CHKO IV. zóna méně hodnotné (světle zelená) Plochy zařazené jako průměrné z hlediska krajinného rázu K - území volné Ostatní území Tab. A..8: Citlivost území dílčí syntéza vody a geologie, rozčlenění území do jednotlivých kategorií kategorie plochy v dané kategorii K1 - území zakázané Ochranná pásma vodních zdrojů IA, IB, I (červená) K21 - území kompromisní, Ochranná pásma vodních zdrojů IIA vysoce hodnotné (oranžová) K22 - území kompromisní, Ochranná pásma vodních zdrojů IIB, II středně hodnotné (žlutá) Chráněná ložisková území Dobývací prostory Poddolovaná území Sesuvná území K2 - území kompromisní, Ložiska výhradních i nevýhradních nerostů méně hodnotné (světle zelená) Prognózní zdroje K - území volné Ostatní území EVERNIA s.r.o. strana 1

16 Tab. A..9: Citlivost území dílčí syntéza půda a les, rozčlenění území do jednotlivých kategorií kategorie plochy v dané kategorii K1- území zakázané (červená) - K21 - území kompromisní, Lesy zvláštního určení vysoce hodnotné (oranžová) Lesy ochranné K22 - území kompromisní, Ostatní lesy středně hodnotné (žlutá) Půdy s třídou ochrany I. a II. K2 - území kompromisní, Půdy s třídou ochrany III, VI, V méně hodnotné (světle zelená) K - území volné Ostatní území Tab. A..10: Citlivost území dílčí syntéza antropogenních složek, rozčlenění území do jednotlivých kategorií kategorie plochy v dané kategorii K1- území zakázané (červená) Sídla Kulturní památky Památkové rezervace a památkové zóny K21 - území kompromisní, Průmyslové areály vysoce hodnotné (oranžová) Sportoviště K22 - území kompromisní, - středně hodnotné (žlutá) K2 - území kompromisní, - méně hodnotné (světle zelená) K - území volné Ostatní území Tímto postupem byly jednotlivé analytické mapy kategorizovány podle výše uvedeného klíče. Vznikly tak mapy kategorizační.. Část syntetická Syntetická část představuje určitý modifikovaný typ multikriteriálního hodnocení s cílem rozdělit území podle celkové realizovatelnosti stavby z pohledu životního prostředí na základě všech hodnocených složek. Protože samotný pojem celková kvalita životního prostředí je obtížně definovatelný (byť opodstatněný), je třeba na syntetické mapy pohlížet jako na určitý modelový pokus, který může být řešen řadou odlišných metodických postupů. Přesto je třeba považovat syntetickou část za nezbytné završení popisované metodiky. Z metodického hlediska jsou pro konstrukci syntetických map podstatná dvě základní hlediska: 1. Váhy (priority) jednotlivých složek životního prostředí. V principu lze odlišit dvě situace: jednotlivým složkám je přiřazena stejná váha - tento postup je běžně používaný a je jednodušší, i když méně vystihuje místní situaci jednotlivým složkám je přiřazena různá váha, a to většinou na základě posouzení expertního týmu sestaveného z odborníků různých profesí a obeznámeného s danou lokalitou a připravovanou stavbou. Tento postup je složitější, ale lépe vystihuje místní specifické podmínky dané oblasti. 2. Způsob promítnutí jednotlivých složek do výsledné syntézy. Opět lze rozlišit dvě základní situace: princip kumulativní - hodnoty jednotlivých složek se podle určitého klíče sčítají. Tento postup může vést při příliš mechanickém provádění ke vzniku rozsáhlých neprůchodných území, které vznikají nasčítáním území s průměrnou i podprůměrnou hodnotou. princip priority - do výsledné mapy se promítá vždy kategorie nejvyšší hodnoty z jednotlivých map. Pro běžnou praxi je tento postup nejvýhodnější, protože zvýrazňuje všechna území s nejvyšší hodnotou. EVERNIA s.r.o. strana 16

17 V této zprávě bylo území hodnoceno principem stejné váhy a principem priority. Tento model nazýváme modelem minimální propustnosti. Syntetické mapy vytvořené modelem minimální propustnosti Při této metodě se do výsledné syntetické mapy promítne z jednotlivých kategorizačních map pro dané území vždy nejvyšší kategorie (tj. s nejmenší propustností), tedy v pořadí důležitosti K1 > K21 > K22 > K2 > K. Mapa tak sumarizuje všechna území vyžadující nejvyšší ochranu u všech složek. Vzniká jednoduchým překryvem jednotlivých kategorizačních map, kdy se nejdříve vyznačí všechny plochy červené (K1), dále všechny zbývající oranžové (K21), potom žluté (K22) a světle zelené (K2). Zbývající plochy jsou jasně zelené (K), tj. takové, které na všech kategorizačních mapách byly označeny jako území volné. Popsaným způsobem byly překryty kategorizační mapy podle čtyřech tématických okruhů. Vznikly tak čtyři tématické mapy minimální propustnosti. Překrytím všech kategorizačních map vznikla celková syntetická mapa. Členění vstupních kategorizačních map shrnuje následující tabulka. Tab. A..10: Syntetické mapy minimální průchodnosti kategorizační mapa Územní systém ekologické stability Významné krajinné prvky Maloplošná a velkoplošná území Registrované VKP Plochy Natura 2000 Druhová ochrana Krajinný ráz Geologie Voda Poddolovaná území Sesuvná území Lesní porosty Třídy půd tématické syntetické mapy minimální propustnosti Citlivost území dílčí syntéza přírody Citlivost území dílčí syntéza vody a geologie Citlivost území dílčí syntéza půda a les celková syntéza Cilivost území z hlediska realizace záměrů výsledná syntéza Osídlení Kulturní památky a památkové zóny Citlivost území dílčí syntéza antropogenních složek Mapy jsou v měřítku 1 : a jsou zařazeny v kapitole B Kategorizace území a celková syntéza. EVERNIA s.r.o. strana 17

18 ČÁST B Vstupní předpoklady B.1. Současný stav životního prostředí B.2. Cíle ochrany životního prostředí a veřejného zdraví stanovené jinými koncepcemi B.. Vyhodnocení názorů veřejnosti a dalších podkladů B.4. Rekapitulace základních limitů životního prostředí EVERNIA s.r.o. strana 18

19 B. V STUPNÍ PŘEDPOKLADY B.1. SOUČASNÝ STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B.1.1. Ovzduší a klima B.1.2. Voda B.1.. Půda B.1.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje B.1.. Flóra a fauna B.1.6. Ekosystémy B.1.7. Krajinný ráz B.1.8. Kulturní a archeologické památky B.1.9. Obyvatelstvo B Kategorizace území a celková syntéza V této kapitole je hodnocen současný stav životního prostředí z hlediska toho, jakým způsobem limituje a předurčuje možnosti územního plánu. Protože popis současného stavu je i součástí ÚP VÚC KK, není účelné veškeré informace duplikovat. Proto se tato kapitola soustředí především na následující okruhy: problémy životního prostředí významné pro ÚP VÚC KK limity, které současné životní prostředí pro koncepci vytváří Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím České republiky. Více než polovinu celkové délky hranic tvoří hranice se Spolkovou republikou Německo, a to na západě s Bavorskem a na severu se Saskem. Jižním sousedem je Plzeňský kraj a na východě se rozkládá kraj Ústecký. Tab. B.1.1:Karlovarský kraj základní údaje Chebsko Karlovarsko Sokolovsko KK celkem Rozloha v km 2 92, ,00 7,7 14, Počet obcí Počet částí obcí Počet obyvatel B.1.1. Ovzduší a klima B.1.1.a Klimatické podmínky Klimatické charakteristiky Karlovarského kraje se mění v závislosti na nadmořské výšce. Oblast Krušných hor při hranici s Německem, Doupovské hory a Slavkovský les spadají dle Quitta (1971) do klimatické oblasti CH7, která je charakterizována velmi krátkým až krátkým létem, mírně chladným a vlhkým, přechodné období je dlouhé, mírně chladné. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou. Ostatní území Karlovarského kraje v nižších polohách spadá do mírně teplé oblasti MT, MT4, MT a MT7. Tyto oblasti jsou dle Quitta (1971) charakterizovány následovně: MT - krátké, mírné až mírně chladné léto, suché až mírně suché. Přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. EVERNIA s.r.o. strana 19

20 MT4 krátké léto, mírné, suché až mírně suché, přechodné období krátké, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT normální až krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché. Přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá s normální až krátkou sněhovou pokrývkou. MT7 normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplé oblasti Karlovarského kraje mají cca 0 letních dnů, 10 dnů mrazových, průměrnou roční teplotu nad 6 C a 700 mm průměrný roční úhrn srážek. Místy, zejména na severu kraje v Krušných horách a také na jihovýchodě (severně od Mariánských Lázní), kde má klima již parametry oblasti chladné, je ročně okolo 20 letních dnů, 160 dnů mrazových, roční průměrná teplota vzduchu okolo C a roční průměrný úhrn srážek až 1000 mm. Tab. B.1.2: Průměrná teplota vzduchu za období [ C ] - klimatická stanice Karlovy Vary Období I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok Teploty -2,1-1,1 2,4 6,9 12,2 1,2 16,9 1,9 12, 7, 2,4-0,9 7, Tab. B.1.: Průměrný úhrn srážek za období [ mm ] - klimatická stanice Karlovy Vary Období I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok Srážky Tab. B.1.4: Rámcové hodnoty klimatických veličin Charakteristika CH7 MT MT4 MT MT7 počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a vyšší počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná lednová teplota [ C] - až -4 - až -4-2 až - -4 až - -2 až - průměrná červencová teplota [ C] průměrná dubnová teplota [ C] průměrná říjnová teplota [ C] početní dní se srážkami 10 mm a více suma srážek za období IV-IX [mm] suma srážek za období X-III [mm] počet dní se sněhovou pokrývkou počet zamračených dní počet jasných dní B.1.1.b Imisní situace v regionu Na území Karlovarského kraje je kvalita ovzduší sledována na 27 stálých měřících stanicích Českého hydrometeorologického ústavu, Hygienické služby, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Ekotoxa Opava a Orgez. Pro látky emitované do ovzduší platí podle Opatření FVŽP ze dne 1.října 1991 následující imisní limity: EVERNIA s.r.o. strana 20