PROGRAM ROZVOJE SÍTĚ CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ S MINIMÁLNÍM KONTAKTEM S MOTOROVOU DOPRAVOU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

Transkript

1 PROGRAM ROZVOJE SÍTĚ CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ S MINIMÁLNÍM KONTAKTEM S MOTOROVOU DOPRAVOU V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Objednatel: Jihomoravský kraj Srpen 2007 Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 1 z 149

2 Zpracovatelé dokumentu SUBJEKT Č.1 - CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU, V. V. I. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. je veřejná výzkumná instituce. CDV, v. v. i. je zřízena za účelem provádění výzkumu, zabezpečování expertní a servisní činnosti v oblasti výzkumu pro MD a další organizační složky státu nebo územní samosprávné celky. Provádí základní, aplikovaný a průmyslový výzkum. Více informací lze nalézt na Kontakt: JAROSLAV MARTINEK, vedoucí oblasti nemotorové dopravy, koordinátor Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, tel.: , , jaroslav.martinek@cdv.cz SUBJEKT Č.2 - NADACE PARTNERSTVÍ, PROGRAM GREENWAYS Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující projekty udržitelného rozvoje ve všech regionech České republiky. Během 15 let své existence podpořila formou nadačních příspěvků ve výši přes 170 miliónů korun už na 1900 projektů nevládních neziskových organizací, škol, obecních úřadů i jednotlivců. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí asociace Environmental Partnership for Sustainable Development. Kontakt: Ing. Luboš Kala, tel: , lubos.kala@ecn.cz Adresa: Údolní 33, Brno SUBJEKT Č. 3 - ADOS, ALTERNATIVNÍ DOPRAVNÍ STUDIO Projekční kancelář se zaměřením na podporu a rozvoj cyklistické a pěší dopravy. Zajišťuje komplexní projektovou činnost od koncepce a přípravy návrhů, přes jejich projednání, vyhotovení prováděcích projektů až po autorský dozor a zajištění inženýrské činnosti. Kontakt: ING. ADOLF JEBAVÝ, Františkánská 6, Brno jebavy@ados.cx; mobil: SUBJEKT Č. 4 - KČT Jan Harmata v l redigoval vydávání turistických a cykloturistických map Klubu českých turistů. Za tuto dobu bylo vydáno celkem 42 titulů. V l pracoval v týmu, který připravil studii Dobudování cyklistické infrastruktury a specifických forem cyklistiky v Jihomoravském kraji. Věnuje se turistice, cykloturistice a geografii. Kontakt: RNDr. Jan Harmata, harmata@volny.cz, mobil: Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 2 z 149

3 Obsah RESUMÉ ÚVOD CHARAKTERISTIKA PROJEKTU POPIS HLAVNÍCH POŽADOVANÝCH ČINNOSTÍ PODMÍNKY A VÝSTUPY PROJEKTU PRACOVNÍ SKUPINA ANALYTICKÁ ČÁST ZÁKLADNÍ POJMY, POUŽITÉ ZKRATKY, LITERATURA Přehled a výklad základních pojmů Použité zkratky Přehled použitých zdrojů dat a pramenů, CHARAKTERISTIKA A DEFINOVÁNÍ SOUČASNÝCH POTŘEB CYKLISTICKÉ DOPRAVY CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z POHLEDU CYKLISTIKY CHARAKTERISTIKA A DEFINOVÁNÍ ŠIRŠÍCH DOPRAVNÍCH SOUVISLOSTÍ SOUVISEJÍCÍCH S CYKLISTIKOU Cyklistika a širší dopavní souvislosti, všeobecný kontext Cyklistika a vazba na IDS (denní dojížďka, Bike and Ride) Cyklistika a vazba na IDS (cykloturistika) SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ K CYKLOSTEZKÁM A CYKLOTRASÁM Údaje k celkovému počtu cyklostezek Údaje k cyklotrasám (analýza z roku 2005) Údaje k tématickým a poznávacím cyklistickým trasám a okruhům Analýza značení cyklotras Mezinárodní a dálkové cyklotrasy NÁVRHOVÁ ČÁST SPECIFICKÉ CÍLE V ROZVOJI CYKLISTICKÉ DOPRAVY PRIORITA 1. ROZVOJ CYKLISTICKÉ DOPRAVY PRIORITA 2. ROZVOJ CYKLOTURISTIKY V KRAJI PRIORITA 3. KOORDINACE A PARTNERSTVÍ PROJEKTOVÁ ČÁST SOUHRNNÝ PŘEHLED ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ NA ÚZEMÍ KRAJE ROP NUTS II Jihovýchod SFDI: Poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek Operační program přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko Operační program přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta Navrhovaný dotační program: Výstavba a opravy cyklostezek (od r. 2008) PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY PROCESNÍ ČÁST ZŘÍZENÍ CYKLOKOORDINÁTORA NA ÚZEMÍ KRAJE SYSTÉM FINANCOVÁNÍ BUDOVÁNÍ CYKLOSTEZEK A CYKLOTRAS SYSTÉM BUDOVÁNÍ PÁTEŘNÍ SÍTĚ MEZINÁRODNÍCH CYKLOKORIDORŮ A KOORDINACE ROZVOJE KRAJSKÝCH CYKLOKORIDORŮ Obecně o vlastnictví a správě cyklotras (současná právní úprava) Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 3 z 149

4 5.3.2 Mezinárodní cyklokoridory Krajské cyklokoridory SYSTÉM PROJEDNÁVÁNÍ A SPRÁVCOVSTVÍ ZNAČENÍ Tématické a číselné cyklotrasy PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č.1 CHARAKTERISTIKA A DEFINOVÁNÍ SOUČASNÝCH POTŘEB CYKLISTICKÉ DOPRAVY Při dojížďce do zaměstnání Definování současných potřeb cyklistické dopravy při dojížďce do školy Při dojížďce na nákupy, za službami, do úřadu apod Při rekreačních a poznávacích jednodenních jízdách Pro jízdy rodin s dětmi Definování terénní cyklistiky Při dálkových, vícedenních a etapových jízdách Na přepravu, úschovu, servis a půjčování kol Aktivity příbuzných cyklistické dopravě - doprava na in-line bruslích, vozíčkáři, na koních, doprava pěší Definování současných potřeb cyklistů jako celku PŘÍLOHA Č.2 - GEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Z POHLEDU CYKLISTIKY Geomorfologické členění Vodstvo Podnebí Lesy Sídla Turistické a rekreační atraktivity a pamětihodnosti PŘÍLOHA Č.3 - CHARAKTERISTIKA A DEFINOVÁNÍ ŠIRŠÍCH DOPRAVNÍCH SOUVISLOSTÍ VE VZTAHU K CYKLISTICKÉ DOPRAVĚ Reliéf a cyklistická doprava Vodstvo a cyklistická doprava Lesy, zeleň a cyklistická doprava Městská sídla, městská krajina a cyklistická doprava Venkovská sídla, venkovská krajina a cyklistická doprava Rekreační potenciál krajiny a cyklistická doprava Silniční síť a cyklistická doprava Železniční síť a cyklistická doprava PŘÍLOHA Č.4 - PŘEHLED KILOMETRŮ KOMUNIKACÍ PRO CYKLISTY PODLE OBCÍ PŘÍLOHA Č.5 - SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZÁSAD ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY Hlavní oblasti, kde by se měla soustředit podpora kraje Zásady vedení bezpečných cyklistických komunikací v krajině Posouzení a návrh uzlových bodů Návrh bezpečných cyklokoridorů pro rodiny s dětmi, speciálních cyklostezek pro vozíčkáře a pro in-line bruslaře Návrh na rozvoj doplňkové cyklistické infrastruktury PŘÍLOHA Č.6 - PRIORITNÍ NÁVRH ŘEŠENÍ CYKLISTICKÉ DOPRAVY V ÚZEMÍ Prioritní návrh řešení cyklistické dopravy Prioritní návrh řešení páteřních mezinárodních cyklokoridorů Prioritní návrh řešení krajských cyklokoridorů PŘÍLOHA Č.7 - CYKLOSTEZKY PLÁNOVANÉ (UR, SP) Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 4 z 149

5 6.8 PŘÍLOHA Č.8- CYKLOSTEZKY PLÁNOVANÉ (VÝHLED, NÁMĚT), PODKLADY Z DOTAZNÍKU PŘÍLOHA Č.9 - CYKLOSTEZKY PLÁNOVANÉ (VÝHLED), PODKLADY Z JM KRAJE PŘÍLOHA Č.10 DOPROVODNÁ CYKLOTURISTICKÁ INFRASTRUKTURA (VÝHLED) PŘÍLOHA Č.11 DOTACE Z PRV (2007) PŘÍLOHA Č.12 - MODELOVÉ PŘÍKLADY Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek Cyklistická doprava, novostavby a rekonstrukce komunikací, které patří kraji, či státu Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Podpora cyklistické dopravy prostřednictvím víceúčelových komunikací Podpora projektové přípravy sítě dálkových cyklotras na území kraje Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek na dálkových cyklotrasách Drážní stezky (Greenways) na rušených železnicích Cyklobusy Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách Příklady sčítání cyklistů (směr Břeclav Poštorná) Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 5 z 149

6 Resumé Úvodem Na konferenci Cykloturistika v JMK v měsíci červenci 2006 byla konstatována nutnost zpracování koncepčního materiálu rozvoje cykloturistiky na území Jihomoravského kraje s vazbou na sousední kraje a příhraniční oblasti. Z tohoto důvodu byl zpracován tento materiál Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji. Cílem materiálu je definování toho, co je na území Jihomoravského kraje realizováno a co je potřeba v oblasti rozvoje cykloturistiky ještě udělat. Definuje systém přípravy realizačních projektů z fondů EU, jejich financování, budování a následnou správu. Výsledný dokument má sloužit pro komunikaci obcím, svazkům obcí, místním akčním skupinám, ostatním subjektům a Jihomoravskému kraji pro potřeby souhrnného pohledu na problematiku rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky a potřebu koordinace rozvoje cykloturistiky na svém území v rámci kraje i v návaznosti na okolní kraje (např. monitoring, systém správy a financování rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji). V samotném úvodu je ale nutné zdůraznit, že čtyři opatření jsou pro rozvoj cyklistické dopravy na území Jihomoravského kraje klíčová: 1. Zasadit se o politickou podporu ze strany JMK 2. Ustanovit cyklokoordinátora na území kraje 3. Vytvořit nový dotační titul pro podporu cyklistiky, či přímo finančně podpořit vybrané úseky cyklistických stezek. 4. Zasadit se o rozvoj páteřní sítě mezinárodních cyklokoridorů a koordinovat rozvoj krajských cyklokoridorů. 1. Politická podpora ze strany JMK Kraj může schválením tohoto dokumentu na politické úrovni vytvořit základní předpoklad pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky na území Jihomoravského kraje. Je nutno ale podtrhnout, že bez celkové politické podpory, zejména oblasti regionálního rozvoje a dopravy by daný materiál pozbyl významu. Právě politická podpora může jen rozhodnout o realizaci dvou níže uvedených opatření. 2. Role cyklokoordinátora na území kraje Pro Jihomoravský kraj byla navržena doporučení a cíle, která vycházejí ze současné úrovně poznání o řešení cyklistické dopravy v území a umožní, ve spolupráci se všemi zainteresovanými složkami, postupně naplňovat jednotlivé konkrétní návrhy řešení. Koordinaci plnění priorit, cílů a opatření (viz. níže uvedený seznam) a implementaci navrhovaného dotačního programu by měl na starosti daný cyklokoordinátor. Jeho prioritou by měla být koordinace činností kolem mezinárodních a krajských cyklokoridorů (viz. kapitoly a ). V tomto kontextu doporučujeme, aby daný pracovník pracoval na odboru regionálního rozvoje, v těsné spolupráci s odborem dopravy. Rovněž doporučujeme exkurzi za cyklokoordinátorem Středočeského kraje, který danou činnost realizuje na svém území (drobny@kr-s.cz, tel ). Konzultace s daným pracovníkem může pomoci zástupcům Jihomoravského kraje lépe se seznámit s rozsahem činnosti v této oblasti. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 6 z 149

7 Cyklokoordinátor by koordinoval naplňování jednotlivých opatření a spolupracoval by na jejich realizaci se zainteresovanými odbory a dalšími institucemi. Souhrn priorit, cílů a opatření je následující: Priorita 1. Rozvoj cyklistické dopravy CÍL 1.1. Podpora budování cyklostezek Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek Realizovat opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcí pozemních komunikací, které patří kraji Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Využívat víceúčelových komunikací ve prospěch cyklistiky CÍL 1.2. Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS Priorita 2. Rozvoj cykloturistiky v kraji CÍL 2.1. Komplexní prezentace cykloturistiky Zajištění souhrnné prezentace kraje v oblasti cykloturistiky CÍL 2.2. Podpora prioritní sítě dálkových cyklotras na území kraje Podpora projektové přípravy páteřní sítě dálkových cyklotras (cyklokoridory) na území kraje Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek na dálkových cyklotrasách CÍL 2.3. Podpora budování cyklotras a související infrastruktury Podpora aktivit jednotlivých mikroregionů v oblasti cykloturistiky a terénní cyklistiky Zajištění kvalitní instalace a údržby informativního značení cyklotras CÍL 2.4. Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů veřejné dopravy Priorita 3. Koordinace a partnerství Cíl 3.1 Koordinace aktivit kolem cyklistické dopravy a cykloturistiky Zpracování průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy a cykloturistiky na území kraje Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS Cíl 3.2 Poradenství a propagace Konference, semináře a školení v oblasti cyklodopravy a cykloturistiky Propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky. 3. Nový dotační titul pro podporu cyklistiky, či přímá finanční podpora vybraných úseků Filosofie zřízení nového dotačního titulu vychází z prosté matematické úvahy. Roční celková průměrná alokace ROP pro Jihomoravský kraj na budování cyklostezek je, včetně vlastních zdrojů, 47 mil. Kč, což pro 7 let představuje částku cca 326 mil Kč. Přitom náklady na dva nejpřipravenější jihomoravské projekty (cyklostezka Brno Vídeň a cyklostezka Hodonín Veselí nad Moravou) dosahují výše téměř 300 mil. Kč. Dále bylo zjištěno, že v současné době je projekčně připraveno 28 lokalit o celkových nákladech 192 mil. Kč. Ve výhledu se pak plánuje vybudovat stezky za dalších 411 mil. Kč, přičemž se vychází z údajů, které byly zaslány pro zpracování tohoto programu (viz. přílohy, č ). Pro jejich finanční pokrytí (a nemusí se jednat vždy jen o výstavbu cyklostezky) jsou nyní připraveny následující fondy: Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod kapitola Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury (SFDI), část cyklostezky kapitola Operační program Přeshraniční spolupráce Rakouská republika -Česká republika pro období (MMR) kapitola Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 7 z 149

8 Operační program Přeshraniční spolupráce Slovenská republika-česká republika pro období (MMR) kapitola Další evropské zdroje financování (EAFRD). Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta (MZe) kapitola Rozpočet Jihomoravského kraje vymezený na podporu cyklistické dopravy (zatím se jedná o návrh) kapitola Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje (podpora výstavby místních komunikací a úprava veřejných prostranství). Program zpracování dokumentace rozvojových projektů mikroregionů Jihomoravského kraje připravovaných na čerpání strukturálních fondů EU. I přes výše uvedené možnosti je finanční pomoc nedostatečná a je nutné ji propojit s novým dotačním titulem, který by zajistil životaschopnost daného programového dokumentu a realizaci infrastrukturálních opatření. Při sestavování ročního rozpočtu Jihomoravského kraje by měla být stanovena částka pro podporu přípravy projektů a následné výstavby cyklistických stezek ve výši mil. Kč. Z daného dotačního programu by měla být financována především investiční opatření, která jsou definována v prioritách a cílech: Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek (město obec) Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS (úschovny kol na nádražích) Podpora projektové přípravy páteřní sítě mezinárodních a krajských cyklokoridorů na území kraje. Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek na mezinárodních a krajských cyklokoridorech na území kraje. Modelový příklad: Olomoucký kraj. Pro cyklistická opatření jsou každoročně vyčleněny finance.. Nejvýznamnější položkou je dotační podpora výstavby cyklostezek (2004: ,- Kč, 2005: ,- Kč, 2006: ,- Kč). Další možnosti je, že z rozpočtu kraje bude hrazeno zpracování vyhledávací studie cyklistických stezek, či příprava projektové dokumentace na budování cyklistických stezek (viz. páteřní mezinárodní cyklokoridory). Měkká opatření mohou být realizována přímo z rozpočtu kraje, či ze stávajících dotačních fondů kraje: Podpora aktivit jednotlivých mikroregionů v oblasti cykloturistiky Zajištění kvalitní instalace a údržby informativního značení cyklotras Zpracování průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy a cyklotursitiky na území kraje Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS. Konference, semináře a školení v oblasti cyklodopravy a cykloturistiky Propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky. Implementaci a administraci navrhovaného dotačního programu zajišťuje odbor regionálního rozvoje prostřednictvím cyklokoordinátora, ve spolupráci s odborem dopravy. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 8 z 149

9 4. Zasadit se o rozvoj páteřní sítě mezinárodních cyklokoridorů a koordinovat rozvoj krajských cyklokoridorů A. Mezinárodní cyklokoridory Jejich podpora vychází ze zpracovávaného Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky Jedná se o tyto koridory: Brno Židlochovice Hevlín (Wien) známá jako cyklostezka Brno - Videň Brno Blansko Sloup Suchý (Olomouc Ostrava) známá jako Jantarová stezka Brno Tišnov (Praha) známá jako Pražská stezka (Krakow) Veselí nad Moravou Hodonín Lanžhot (Bratislava) známá jako Moravská stezka, stezka podél Baťova kanálu a nebo jako Greenways Odra Morava - Dunaj Praha Vratěnín Vranov nad Dyjí Hevlín Lednice (Wien) známá v úseku Praha Valtice (Wien) jako Greenways Praha - Vídeň Strážnice Velká nad Veličkou Vápenky (Český Těšín) známá jako Beskydsko Karpatská magistrála Z těchto koridorů je pak nejdále projekčně připravena již zmiňovaná cyklostezka Brno Vídeň a úsek Veselí nad Moravou Hodonín. U ostatních cyklokoridorů je třeba zahájit přípravu zpracování projektové dokumentace na budování cyklistických stezek a hledat finanční zdroje na jejich realizaci. Je třeba totiž podtrhnout tu skutečnost, že dané koridory neplní jen funkci rekreační, ale i dopravní. Kraj má v této chvíli dvě možnosti, jakým způsobem převezme garanci nad těmito cyklokoridory: A.1. Kraj převezme koordinační a finanční záštitu nad mezinárodními koridory na území kraje Jak naznačila analýza daného strategického materiálu, tak je možné zrealizovat všechny hlavní mezinárodní cyklistické koridory jen za předpokladu, když kraj vezme nad nimi 100% garanci, tj. zajistí jejich projektovou přípravu a jejich výstavbu s využitím všech dotačních titulů a fondů (zvláště těch úseků, kde malé obce nemají žádné finance ani zájem o realizaci daných úseků). Nicméně spoluúčast měst a obcí se předpokládá i v tomto případě. Správcovství - kraj by sice nemohl být vlastníkem jednotlivých dílčích úseků komunikací v trase páteřních mezinárodních cyklokoridorů, ale mohl by s vlastníky pozemků uzavřít smlouvu o údržbě daných komunikací. Tímto způsobem by byla zajištěna garance kvality daných koridorů v celé délce. Modelový příklad: Středočeský a Ústecký kraj Hlavní formu podpory představuje pořizování vyhledávacích studií pro rozsáhlé úseky nebo přímo projektových dokumentací až do fáze územního rozhodnutí, resp. stavebního povolení. Jedná se buď o projekty, kde je zadavatelem zakázky kraj, který zde financuje celých 100% částky. Příprava a znění výzvy probíhá ve spolupráci s jednotlivými obcemi, sdruženími obcí či organizacemi CR. V roce 2007 vyčlenil Středočeský kraj ze svého rozpočtu na projektovou přípravu Vltavské stezky (severní část) 1,2 mil. Kč. Dalších 1,2 mil. Kč uvolnil na projektovou přípravu Labské stezky. Podobně se situace vyvíjí i v Ústeckém kraji. Nyní byla dokončena Marketingová studie cykloturistických tras v Ústeckém kraji a následně kraj převezme záštitu nad projektovou přípravou Labské stezky, cyklostezky Ohře a Ploučnice. A.2. Kraj bude podporovat cyklokoridory pouze formou dotací, garantem budou mikroregiony, sdružení obcí nebo samostatné obce V tomto případě kraj bude podporovat jen ty úseky cyklokoridorů, které jsou realizovány ze strany měst a mikroregionů. Harmonogram prací v této etapě by tak byl ovlivněn prioritně stupněm připravenosti Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 9 z 149

10 jednotlivých obcí a mikroregionů (jinými slovy štěstí přeje připraveným ). Největší prioritou v daném kontextu by byla projekční připravenost na čerpání z evropských fondů. Co se týče správcovství, každý vlastník (obec, mikroregion, Lesy ČR a další) by zodpovídal za svůj úsek samostatně. Kraj by na tuto činnost jen přispíval. Modelový příklad: Cyklostezka Ohře a Karlovarský kraj Finanční podpora budování cyklistické infrastruktury je uskutečňována v několika oblastech. Z rozpočtu Karlovarského kraje odboru regionálního rozvoje je v rámci dotačního titulu Podpora rozvoje cyklistické infrastruktury v Karlovarském kraji poskytována podpora obcím a mikroregionům. Podporovány jsou zejména aktivity vedoucí k vypracování studií, rozvojových dokumentů a projektových dokumentací k územnímu a stavebnímu řízení, projektové dokumentace pro značení tras, budování nových cyklistických komunikací a doprovodné infrastruktury, budování areálů pro netradiční formy cykloturistiky neboli tzv. adrenalinové cykloprodukty. Na základě pravidel PZ č.03/2005 byly v roce 2005 a v roce 2006 poskytnuty příspěvky městům a obcím či jejich příspěvkovým organizacím ve výši 10 mil. Kč. B. Krajské cyklokoridory: O podpoře mezinárodních páteřních cyklokoridorů není pochyb, ale je třeba si definovat i krajské cyklokoridory, jejichž koordinace může rovněž přispět k posílení jak dopravní, tak k rekreační funkce v kraji. Kraj v případě těchto koridorů přejímá funkci koordinační a metodickou. Poskytuje dotace na vyhledávací studie cyklistických stezek, přípravu projektové dokumentace cyklistických stezek a na výstavbu cyklostezek. Jedná se vlastně o stejný model jako v případě mezinárodních cyklokoridorů (varianta A.2.) Navrhuje se, aby na dané cyklokoridory byly kladeny tzv. minimální požadavky, které by zahrnovaly: povrch komunikace, směrové poměry, sklonové poměry, míru separace od motorové dopravy a četnost údržby značení a povrchu. Dále se navrhuje, aby kraj měl ve správě značení těchto koridorů, které by byly označované čísly 1 až 999. Vždy je ovšem nutné uzavřít smlouvu s vlastníkem jednotlivých prvků značení dané cyklotrasy. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 10 z 149

11 Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 11 z 149

12 Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 12 z 149

13 1 Úvod 1.1 Charakteristika projektu Na konferenci Cykloturistika v JMK v měsíci červenci 2006 byla konstatována nutnost zpracování koncepčního materiálu rozvoje cykloturistiky na území Jihomoravského kraje s vazbou na sousední kraje a příhraniční oblasti, dokument má sloužit pro komunikaci, monitoring, systém správy a financování rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji. Byla požadována i koordinace z pozice Jihomoravského kraje ve spolupráci s obcemi, odbornými firmami a organizacemi v oblasti cykloturistiky. Cílem zhotovení zakázky je mimo jiné definování toho, co je na území Jihomoravského kraje realizováno a co je potřeba v oblasti rozvoje cykloturistiky dále realizovat. Materiál bude definovat systém přípravy realizačních projektů z fondů EU, jejich financování, budování a následnou správu. Dle daného účelu bude materiál pojmenován Rozvoj sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji ( dále jen koncepce ). Kraj má zpracovány následující materiály: Cyklistika v geografickém informačním systému a formy jejího dalšího rozvoje (VCRR MU Brno) Studie dobudování cyklistické infrastruktury a specifických forem cyklistiky v Jihomoravském kraji, (VARS Brno, KČT, ADOS) Bylo konstatováno, že studie Dobudování cyklistické infrastruktury a specifických forem cyklistiky v Jihomoravském kraji je svým rozsahem dostatečným podkladem pro další práci. Pro zpracování díla může zhotovitel využít referenční mapové podklady z datového skladu GIS kraje a studií, které mu budou na základě předávacího protokolu a po dohodě se zadavatelem bezplatně poskytnuty na dobu určitou. Využití podkladů bude buď formou zřízení webové mapové služby (WMS) s umožněným přístupem nebo přímým poskytnutím vybraných souborů. 1.2 Popis hlavních požadovaných činností podmínky a výstupy projektu 1. Koncepce bude sloužit obcím, svazkům obcí, místním akčním skupinám, ostatním subjektům a Jihomoravskému kraji pro potřeby souhrnného pohledu na problematiku rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky a potřebu koordinace rozvoje cykloturistiky na svém území v rámci kraje i v návaznosti na okolní kraje. 2. Koncepce bude vypracována tak, aby její jednotlivé části mohly posloužit obcím jako podklad pro zpracování územně plánovací dokumentace a konkrétní realizaci sítě cyklostezek. 3. Výstupem bude dokument zabývající se koncepcí rozvoje cyklistické dopravy na území kraje, obsahující analytickou část a část návrhovou. 4. Předpokladem je, že dokument bude odděleně rozlišovat a také navrhovat opatření pro cyklodopravu, jakožto rovnocenného prostředku pro dopravní obsluhu území, a cykloturistiku v kraji, případně zohlední obě kategorie dohromady. 5. Shromáždění co nejpřesnějších informací o síti stávajících i plánovaných cyklotrasách a cyklostezkách v kraji, jejich klasifikace dle významu a funkce a dle kvality (s ohledem na možnosti in-line, hypostezky); přehled o problémových místech na cyklotrasách, která bude Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 13 z 149

14 zapotřebí řešit v souladu s požadavky na bezpečnost cyklistů a pěších, včetně návrhu řešení těchto míst; aplikace intenzity dopravy. 6. V rámci bezpečnosti a optimalizace vedení cyklistických tras zpracovatel může navrhnout přetrasování či úplné zrušení nevhodně situovaných tras. Specifickým výstupem díla bude zhodnocení stávajícího vedení páteřních dálkových cyklotras. 7. Vyhotovení přehledu projektových záměrů obcí v oblasti rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky ve střednědobém až dlouhodobém výhledu ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje, který ve spolupráci se zadavatelem osloví jednotlivé obce pro spolupráci v tvorbě této databáze. 8. Metodika sběru informací o záměrech na cyklotrasách proběhne dle pasportizace Centra dopravního výzkumu, které shromažďuje data o cyklotrasách a cyklostezkách na území celé ČR pro zapracování do systému GIS. 9. Návrhové části koncepce by měly v konečné fázi sloužit jako podklad pro zpracování projektů pro čerpání finančních prostředků ve vztahu k možnosti bezprostředního čerpání finančních prostředků z fondů EU v následujícím programovém období, SROP, ROP a SFDI. 10. V průběhu přípravy koncepce zpracovatel zorganizuje dle vlastních potřeb nebo potřeb zadavatele informační schůzky, kde budou přítomni zástupci dotčených subjektů (obce, sdružení obcí, odbor dopravy KrÚ, KČT apod.). 11. Základní body osnovy obsahu zpracování: 1) Vymezení charakteristiky území 2) Analýza současných potřeb cyklistické dopravy 3) Širší dopravní souvislosti 4) Řešení cyklistické dopravy v území 5) Koncepce základního systému cyklistických tras Přehodnocení a návrh uzlových bodů Páteřní trasy Přehodnocení stávajících cyklotras a cyklostezek Ponechání ve stávajícím stavu Úprava stávajících komunikací 6) Stanovení potenciálních tras 7) Návrh nových cyklostezek 8) Budování nových cyklostezek 9) Zpracování prioritních koridorů v JMK s návazností na ostatní kraje 10) Vytipování bezpečných cyklokoridorů pro rodiny s dětmi, handicapované atd. 11) Značení, návrh značení okruhů 12) Doplňková infrastruktura 13) Správa cyklistických tras 14) Údržba cyklistických tras, zmapování stávajících a plánovaných projektů cyklostezek obcí a mikroregionů JMK, včetně finanční náročnosti staveb a vztahu k dopravě a turistice 15) Koncepce rozvoje intermodality (kolo x vlak x bus, resp. kolo x IDS) 16) Systém financování 17) Návrh finanční podpory budování cyklotras a cyklostezek ze strany JMK zohledňující rozdělení cyklotras a cyklostezek v JMK do skupin dle priority 18) Možnosti financování Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 14 z 149

15 19) Způsob projednávání 20) Strategické cíle v rozvoji cyklistické dopravy Hlavní zásady rozvoje cyklistické dopravy Úloha kraje v podpoře rozvoje cyklistické dopravy Úloha měst, obcí a mikroregionů Úloha ostatních organizací 12. Koncepce bude zpracována v souladu s následujícími programovými dokumenty: Národní strategie cyklistické dopravy Regionální operační program pro NUTS II Program rozvoje Jihomoravského kraje Generel dopravy Jihomoravského kraje Strategie cestovního ruchu Strategie hospodářství Jihomoravského kraje Platná legislativa v ČR 13. Aktualizovaný mapový výstup koncepce (papírová i elektronická podoba) zahrnující výše uvedené náležitosti. 1.3 Pracovní skupina Za účelem konzultace se zhotovitelem k jednotlivým částem Programu byla vytvořena pracovní skupina, která byla sestavena ze zástupců: a) Krajského úřadu Jihomoravského kraje odboru regionálního rozvoje, odboru dopravy, odboru územního plánu a stavebního řádu, b) zástupce zhotovitele, c) municipalit a mikroregionů, které jsou aktivní v rozvoji cyklistiky. Složení pracovní skupiny: Příjmení, Jméno, Organizace Telefon Zpracovatel Ing. Jaroslav Martínek RNDr. Jan Harmata Ing. Adolf Jebavý Ing. Luboš Kala CDV KČT ADOS NADACE PARTNERSTVÍ Jaroslav.Martinek@cdv.cz harmata@volny.cz jebavy@ados.cx lubos.kala@nap.cz Člen rady JMK Ing. Jaroslav Pospíšil Odbor dopravy Ing. Josef Machala Ing. Michal Franek Odbor územního plánování a stavebního řádu Ing.arch. Hamrlová Odbor regionálního rozvoje Ing. Minařík Ivo Ing. Fišer Pavel Ing. Keprt Jaroslav JMK pospisil.jaroslav@kr-jihomoravsky.cz JMK machala.josef@kr-jihomoravsky.cz franek.michal@kr-jihomoravsky.cz JMK hamrlova.eva@kr-jihomoravsky.cz JMK minarik.ivo@kr-jihomoravsky.cz fiser.pavel@kr-jihomoravsky.cz keprt.jaroslav@kr-jihomoravsky.cz Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 15 z 149

16 Ing. Šamánková Zdenka Magistrát města Brna, OÚPR, dopravní urbanista Bc. Jiří Dospíšil město Tišnov Ing. Buchta Petr město Vyškov Ing. Šrámek Libor Cyklistická stezka-vídeń,dso Ing. Havíř František, starosta město Rousínov Anna Čárková Kyjovsko Juráňová Patricia Mikroregion Hodonínsko Mgr. Musil Miloš město Oslavany Místostarosta Mgr. Vít Hrdoušek Mikroregion Strážnicko RNDr. Jan Kos Čížov, Národní park Podyjí Ing. Petr Lux místopředseda klubu KČT Boskovice Boskovice Bohuslav Kuda, město Letovice místostarosta Jan Daniel, starosta Višňové, Mikroregion Daníž Jan Blažíček, místostarosta Město Znojmo Ing. Jiří Pšurný, starosta Velká nad Veličkou Marcela Effenbergerová Mikriregion Mikulovsko Čestmír Vala předseda sdruženi Greenways Praha Viden, Znojemsko Mgr. Josef Hasník Dolní Dunajovice Starosta Ing. Dalibor Novák Město Hodonín Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 16 z 149

17 2 Analytická část 2.1 Základní pojmy, použité zkratky, literatura PŘEHLED A VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ Prvních osm bodů vychází z Technických podmínek 179 Navrhování komunikací pro cyklisty (1) Komunikace pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, na které není zakázán provoz cyklistů. (2) Cyklistická trasa je pozemní komunikace upravena (dopravním značením případně i stavebně) pro provoz cyklistů v označeném směru. (3) Jízdní pruh pro cyklisty (někdy též pruh pro cyklisty) je část pozemní komunikace určena pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou. (4) Pás pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, která je složena z jízdních pruhů pro cyklisty. (5) Pruh/pás pro chodce je část pozemní komunikace určené pro provoz chodců. (6) Společný pás pro provoz cyklistů a chodců je pozemní komunikace nebo její část určena pro společný provoz chodců a cyklistů. (7) Stezka pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz cyklistů. Označuje se dopravní značkou č. C 8a Stezka pro cyklisty. (8) Stezka pro chodce a cyklisty je pozemní komunikace nebo její část určena pro provoz chodců a cyklistů. Označuje se: a) v případě společného pásu pro provoz chodců a cyklistů dopravní značkou č. C 9a Stezka pro chodce a cyklisty", b) v případě odděleného pruhu/pásu pro chodce a pruhu/pásu pro cyklisty dopravní značkou č. C 10a Stezka pro chodce a cyklisty. Další názvosloví bylo vytvořeno pro potřeby tohoto materiálu: (9) Bezpečná cyklotrasa - s minimálním kontaktem motorové a nemotorové dopravy. (10) Dálková cyklotrasa k jejímu absolvování na kole je třeba pro netrénovanou osobu obvykle celodenního nebo vícedenního úsilí. (11) Mezinárodní/krajský cyklistický koridor je pruh území různé šířky, v němž bude v územní dokumentaci zakreslena definitivní schválená trasa krajské stezky. Koridor spojuje podél přímky nebo křivky dvě či více míst. (12) Páteřní krajská stezka je bezpečná cyklistická komunikace dálkového charakteru. (13) Zelené stezky/greenways jsou stezky a koridory přinášející současně užitek životnímu prostředí a kvalitě života lidem v okolí. Jsou společným prostorem pro přírodu a nemotorovou dopravu ve městech i krajině. Využívají částečně nebo úplně nevyužívané dopravní linie, jako jsou opuštěné železnice, obslužné cesty podél kanálů a řek, lesní cesty, málo frekventované tiché silnice, poutní cesty a podobně. Tyto cesty jsou často základem pro další rozvoj území. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 17 z 149

18 2.1.2 POUŽITÉ ZKRATKY CDV - Centrum dopravního výzkumu ČD - České dráhy, a.s. ČEMBA - Česká Mountainbiková Asociace ČR - Česká republika EU - Evropská unie CHKO - chráněná krajinná oblast JMK - Jihomoravský kraj KČT - Klub českých turistů MD - Ministerstvo dopravy MK - Místní komunikace MTB - Mountainbike MZe - Ministerstvo zemědělství NP - Národní park NPP - národní přírodní památka NPR - národní přírodní rezervace OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozšířenou působností PPK - přírodní park PL - Polská republika PP - přírodní památka PR - přírodní rezervace SO - správní oblast SR - Slovenská republika SÚS - Správa a údržba silnic JMK ÚK - Účelová komunikace ÚSES - územní systém ekologické stability VKP - významný krajinný prvek PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ DAT A PRAMENŮ, [1] MARTINEK, J. 21 Pilířů cyklistické infrastruktury, 2007, ISBN [2] KOHLOVÁ B.,FOLTÝNOVÁ H.: Do physical factors matter when choosing means of transport., Conference Proceedings from the European Transport Conference 2005, ISSN: [3] ČARSKÝ J., Survey of cyclist infrastructure users priorities, Silniční obzor 2005, str [4] ČARSKÝ J., Cyclists and stand-by passengers at city transport stops mutual conflicts, Silniční obzor 2005, str [5] ČARSKÝ J., Instalment of passenger and cyclist paths with a compound traffic criteria, Silniční obzor 2005, str [6] MARTINEK J. National strategy for the developmenet of bicycle transportation in the Czech republic, Doprava, ISSN: , číslo svazku 47., číslo periodika v rámci svazku 06, strany [7] MARTINEK J. National strategy for the developmenet of bicycle transportation in the Czech republic - Objectives, reality, prospectives, ISBN: (37 stran) [8] Cycling infrastructure design and urban public space, Arantxa Julien, 2003 [9] Policy, Planning and Design for Walking and Cycling: Consultation draft, Local Transport Note, 2004 [10] Cycle-Friendly Infrastructure Guidelines for Planning and Design, Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 18 z 149

19 Cycle network and route planning guide New Zealand, 2004 [11] Sign up for the road, CROW 1996 [12] Bartoš, L. (EDIP s.r.o.): Technické podmínky TP Navrhování komunikací pro cyklisty, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN [13] Martinek, J. (CDV): Plánování cyklistické infrastruktury základní principy, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN [14] Martinek, J. (CDV): Přehled plánovacích prvků cyklistické infrastruktury, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN [15] Rozsypal, V. (EDIP s.r.o.): Cyklista na okružní křižovatce, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN [16] Pehal, M. (Povodí Moravy): Správce vodního toku a cyklostezky, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN [17] Sperat, Z. (ČVUT FS) Analýza podmínek pro cyklodpravu ve městě, zejména v křižovatkách, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN [18] Bilová, M. (CDV) a kol. Využití Jednotné GIS databáze v praxi, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN [19] Martinek, J. (CDV) a kol. Výzkumná zpráva Intermodalita cestujících s důrazem na propojenost mezi veřejnou a nemotorovou dopravou - souhrnné informace k začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN [20] (ČD a.s.) Přeprava kol po železnici a půjčovna kol, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN [21] ČD půjčovny kol, tisková zpráva, Konference Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, , DVD-sborník příspěvků ISBN Charakteristika a definování současných potřeb cyklistické dopravy Cyklistika a cykloturistika zaznamenává v posledním období bouřlivý rozvoj. Jízda na kole umožňuje pohyb na čerstvém vzduchu a současně většinou bezprostřední styk s přírodou. Kolo je téměř bezhlučný dopravní prostředek pro všechny věkové kategorie, neznečišťuje okolí, čímž přispívá k ozdravění životního prostředí. Mezi další výhody jízdy na kole patří jeho dostupnost pro všechny vrstvy obyvatel. K jízdě na kole člověk nepotřebuje žádné oprávnění, na kole se dostaneme tam, kde autem nikoliv, s kolem nemáte prostorové problémy zaparkovat, dopravní zácpu můžete rychle vyřešit převedením kola na jinou komunikaci, na kole jedete od domu až do práce,školy, na úřad, provoz kola má minimální finanční nároky na vaši peněženku, aj. Základní rozdělení jízdy na kole je možné uvést jako: jízda za prací, zaměstnáním, do školy, při této jízdě jsou využívány nejkratší trasy s pokud možno kvalitním povrchem. Výsledkem je opakující se projížděná trasa v pracovní dny, v krátkém časovém úseku. Významným prvkem je zde bezpečnost cyklisty. Tento pohyb však Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 19 z 149

20 v současnosti je většinou v plném silničním provozu, a to i na komunikacích s vysokou intenzitou motorového provozu, kde o bezpečnosti cyklisty lze s úspěchem pochybovat. Ideální stav, oddělená cyklistická doprava na cyklostezce (tj. cyklistický pás, vedený jako samostatná pozemní komunikace), cyklopruhu (tj. část pozemní komunikace, určená pro jeden jízdní proud cyklistů. Tento pruh je veden po komunikaci společně s ostatní dopravou, ale minimálně ve vodorovně odděleném jízdním pruhu, v části chodníku nebo vozovky) a cyklopásu (tj. pozemní komunikace nebo její část, která je složena z více cyklistických pruhů. Cyklistický pás může být jednosměrný nebo obousměrný), rekreační, turistická, která ponejvíce využívá cykloturistické trasy, vyznačené na silnicích s nižší intenzitou provozu, na místních, lesních a polních komunikacích, tyto vedou z města do vesnice, podél hradů, zámků a jeskyň, přibližují zajímavé přírodní výtvory. Část cyklistů využívá i komunikace nevyznačené jako cykloturistické trasy, část cyklistů jezdí i po liniích, které nejsou považovány za komunikace. Významným prvkem je zde poznání, relaxace, a to, že člověk pohybem vlastními silami dělá něco pro své zdraví, kategorie sportovní, mající svá zvláštní specifika (zvláštní podmínky, uzavřené tratě a okruhy, atd.) a sportovně-rekreační, která umožňuje na vybraných trasách, drahách a v areálech věnovat se další formě tzv. adrenalinových aktivit, což umožní odreagování se bez vedlejších následků, pochopitelně při respektování zásad bezpečnosti. Tato kategorie není touto prací řešena. Aby bylo možné pochopit blíže danou problematiku, byla vytvořena podrobná příloha č.1, ve které jsou systematicky a detailně rozebrány potřeby cyklistické dopravy dle jednotlivých dílčích problémů se zvláštním zřetelem na Jihomoravský kraj. U většiny kapitol je také rámcově analyzováno, jak by se potřeby cyklistů měly naplňovat. Nejprve se analyzují potřeby cyklistiky jako odvětví dopravy (dojížďka do zaměstnání, do škol, na nákupy, za službami, do úřadu ). Této problematice jsou věnovány kapitoly v tomto kontextu pak uvádíme přehled 10 měst, ve kterých je největší podíl cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 20 z 149

21 Podíl cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce, Jihomoravský kraj TOP10 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Břeclav Strážnice Dubňany Veselí nad Moravou Hodonín Ivančice Bučovice Slavkov u Brna Kyjov Hustopeče Zdroj: podklady Českého statistického úřadu, který zabezpečoval, organizoval, řídil a koordinoval Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001) Kapitoly , , , lze charakterizovat společným označením potřeby cyklistiky jako turistiky a sportu (jednodenní rekreační a poznávací jízdy, jízdy rodin s dětmi, terénní cyklisté, dálkové a etapové jízdy). Kapitoly a lze označit jako definování technických potřeb cyklistiky (přeprava, úschova, servis a půjčování kol) a definování potřeb příbuzných aktivit (doprava pěší, na in-line bruslích, na koních, vozíčkáři). Kapitola je shrnutím potřeb cyklistiky v Jihomoravském kraji a stručným definováním řešení. 2.3 Charakteristika území z pohledu cyklistiky Materiál z roku 2005 nazvaný Studie dobudování cyklistické infrastruktury a specifických forem cyklistiky v Jihomoravském kraji (dále jen Studie 2005) obsáhle rozebírá charakteristiku území z pohledu cyklistiky. Autoři předkládaného materiálu (dále jen Studie 2007) si dovolili příslušné pasáže převzít a provést drobné aktualizace. Do r neexistovalo žádné členění Jihomoravského kraje na regiony tak, aby odráželo potřeby cyklistiky. Na problémy, které Studie 2005 řešila a které řeší předkládaný materiál v r. 2007, nelze pohlížet v rámci Jihomoravského kraje jako celku. Rozdělení na regiony pomůže lepšímu chápání celého kraje a zároveň umožní volbu odlišných lokálních strategií. Členění musí odrážet všechny následující prvky, které cyklisté různě vnímají, preferují a podle toho konají své cyklistické cesty do zaměstnání a škol, plánují si výlety, vyjížďky včetně volby typu kol. Připomeňme kritéria, k nimž Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 21 z 149

22 přihlížela Studie 2005 při rozdělení Jihomoravského kraje na regiony. Studie 2007 tato kritéria přebírá a rozvíjí. Pro obsáhlost dat jsou další podrobnosti k dané kapitole rozpracovány v příloze č.2 Geografické členění Jihomoravského kraje z pohledu cyklistiky 2.4 Charakteristika a definování širších dopravních souvislostí souvisejících s cyklistikou CYKLISTIKA A ŠIRŠÍ DOPAVNÍ SOUVISLOSTI, VŠEOBECNÝ KONTEXT Zatímco v předchozí kapitole byly rozebírány potřeby cyklistů jako osob, tato kapitola rozebírá objektivně existující, na potřebách osob nezávislé geografické prvky, jevy a procesy v krajině. Z nich vybereme takové prvky, jevy a procesy, které jsou natolik významné, že podstatně předurčují možný rozvoj cyklistiky. Jedná se o tyto souvislosti: Reliéf a cyklistická doprava Vodstvo a cyklistická doprava Lesy, zeleň a cyklistická doprava Městská sídla, městská krajina a cyklistická doprava Venkovská sídla, venkovská krajina a cyklistická doprava Rekreační potenciál krajiny a cyklistická doprava Silniční síť a cyklistická doprava Železniční síť a cyklistická doprava Pro obsáhlost dat jsou podrobnosti k jednotlivým podkapitolám rozpracovány v příloze č.3 Charakteristika a definování širších dopravních souvislostí souvisejících s cyklistickou dopravou CYKLISTIKA A VAZBA NA IDS (DENNÍ DOJÍŽĎKA, BIKE AND RIDE) V rámci základní dopravní obslužnosti je nutné sledovat dva základní parametry. Nejprve je nutné zajistit fyzickou dostupnost systému pro uživatele, tzn. je nutné do celého systému zahrnout i dopravu od domova k zastávce či stanici a nebo opačně od zastávky do cíle cesty uživatele. To lze zajistit jen vytvořením bezpečné, komfortní, přímé a plynulé pěší a cyklistické infrastruktury, která dovede uživatele k nástupním uzlům železniční dopravy. Za druhé je nutné zajistit přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol systém BIKE & RIDE pro denní dojížďku. Tento typ návaznosti lze rozvíjet v podstatě všude dle místních podmínek, a to v těchto oblastech: železniční dopravy hromadné autobusové dopravy městské hromadné dopravy Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 22 z 149

23 obr. Asperges, T. (Hasselt University, Belgium), program 100 cyklistických stanic (Nordrhein-Westfalen, Německo) obr. Asperes, T. (Hasselt University, Belgium), Bike & Ride Program Cologne (Germany), Vazby na IDS v JMK byly definovány v rámci Studie dobudování cyklistické infrastruktury v roce Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 23 z 149

24 Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 24 z 149

25 Vazby na IDS v JMK mohou také vycházet z aktuálních podkladů odboru dopravy s uzly IDS nejen stávajícími ale i připravovanými. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 25 z 149

26 2.4.3 CYKLISTIKA A VAZBA NA IDS (CYKLOTURISTIKA) Propojení veřejné a cyklistické dopravy v České republice je ale především rozšířeno na poli cykloturistiky. Svědčí o tom vypravování speciálních prostředků veřejné dopravy, tzv. cyklobusů, cyklovlaků či cyklotramvají (ty ale na území JMK neexistují), či existence nových služeb, jako půjčování kol ze strany ČD a.s.. Základní informace k nabídce ČD je možné nalézt na Půjčovny kol na Jižní Moravě Železniční stanice Znojmo ČD centrum pondělí až neděle 5:30 19:00 hodin tel , ZNO@CDcentrum.cd.cz Železniční stanice Břeclav ČD centrum pondělí až neděle 7:00 20:00 hodin tel , BCV@CDcentrum.cd.cz Železniční stanice Veselí nad Moravou ČD centrum pondělí až neděle 7:45 18:30 hodin tel , VNM@CDcentrum.cd.cz Železniční stanice Kyjov Osobní pokladna ČD pondělí až neděle 7:00 18:00 hodin tel Půjčení kol jen na základě rezervace v železniční stanici Veselí nad Moravou alespoň 24 hod. předem na tel.: , nebo e- mailem: VNM@CDcentrum.cd.cz Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 26 z 149

27 Železniční stanice Hodonín Osobní pokladna ČD pondělí až neděle 6:00 22:00 hodin tel , Kola je možno mimo uvedené půjčovny vrátit také v železničních stanicích Šumná a Hrušovany nad Jevišovkou. Vypůjčená kola lze bezplatně přepravovat ve vlacích na těchto tratích: 241 Moravské Budějovice - Znojmo 244 Moravský Krumlov - Hrušovany nad Jevišovkou 246 Znojmo - Břeclav 250 Vranovice - Lanžhot 330 Staré Město u Uh. Hradiště - Břeclav 340 Nesovice - Uh.Hradiště 341 Staré Město u Uh. Hradiště - Bojkovice 343 Velká nad Veličkou - Hodonín 2.5 Shrnutí základních údajů k cyklostezkám a cyklotrasám ÚDAJE K CELKOVÉMU POČTU CYKLOSTEZEK Jedním z požadavků zadání daného programu bylo definovat celkový počet kilometrů komunikací vhodných pro cyklisty na území kraje s rozlišením na intravilán / extravilán a případně na kategorie C (komunikace vyznačené dopravní značkou C8, C9 nebo C10) nebo kategorie B (ostatní nemotoristické komunikace určené pro provoz cyklistů označené dopravní značkou B11). Celkem je zatím v databázi zařazeno 54 obcí z Jihomoravského kraje, které zaslaly odpověď, zda existuje na jejím katastru cyklostezka. Přehled daných cyklostezek je uveden v příloze č.4 Níže jsou pak uvedeny čtyři hodnoty, které mapují celkovou délku komunikací vhodných pro cyklisty, určených pro denní dojíždění: 1. Celková hodnota (100,969 km, z toho cyklostezek je 61,049 km a 39,920 km komunikací pro nemorová vozidla viz. poznámka) 2. Celková hodnota, rozdělená na intravilán (55, 794 km) a extravilán (44,080 km) 3. Celková hodnota pro intravilán s rozdělením na cyklostezky (C8,C9,C10 48,374 km) a komunikace pro bezmotorová vozidla (B11 7,420 km) 4. Celková hodnota pro extravilán s rozdělením na cyklostezky (C8,C9,C10 12,675 km) a komunikace pro bezmotorová vozidla (B11 32,500 km) Dvě důležité poznámky: Snahou bylo pokrýt celý kraj, ale v některých případech se nám nepodařilo získat od měst a obcí odpovídají data. Celkový počet cyklostezek bude proto o něco vyšší. Naopak v případě komunikací označených B11 nebylo cílem záměrně pokrýt celý kraj, neboť bychom se zde dostali do zcela jiných čísel. Museli bychom mapovat každou lesní a polní cestu, účelové komunikace apod.. Naším cílem bylo spíše vyzvednout ty komunikace, které jsou hojně využívány cyklisty, v mnoha případech jsou lidově označovány za cyklostezky a většinou slouží k denním cestám do práce, do škol, případně v rámci volnočasových aktivit. Cílem bylo upozornit na skutečnost, že i jiné komunikace jsou vhodné pro cyklisty. Ve městech jsme se snažili mapovat B11 minimálně, spíše jsme se zaměřovali na extravilán a na cesty, které propojují obce ÚDAJE K CYKLOTRASÁM (ANALÝZA Z ROKU 2005) Na území JMK je značení cyklotras v podstatě ukončeno. Cyklotrasy značilo několik subjektů. Vzhledem k lokálním zájmům a neústupnosti autorů značení se systémy značení nedoplňují, spíše si konkurují, na křižovatkách se často vzájemně ignorují. Ačkoli každý způsob značení a každá síť nese systémové znaky, dohromady se o systému nedá hovořit a vládne spíše chaos. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 27 z 149