Problematika etnických skupin ve veřejné sféře

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika etnických skupin ve veřejné sféře"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Managementu firem a institucí Problematika etnických skupin ve veřejné sféře Bakalářská práce Autor: Hana Balochová Vedoucí práce: doc. Ing. Eduard Mazák, CSc. Praha Červen 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze, 30. června 2010 Hana Balochová 2

3 Poděkování Ráda bych poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce, doc. Ing. Eduardu Mazákovi Csc., za vstřícnost a odborné konzultace a také své rodině za podporu. 3

4 Anotace Cílem mé bakalářské práce je podat obraz o situaci migrantů v České republice a o jejich kontaktu s českými bankami. Práce má dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část podává informace o migraci obecně a vymezuje pojmy týkající se migrace a s ní související vytváření etnických skupin. Dále pak vymezuji a na grafech ukazuji současnou sociální a ekonomickou situaci tří největších etnik v České republice s ohledem na historický vývoj. V praktické části pak hodnotím bankovní instituce a rozsah služeb, které jsou schopny migrantům poskytnout. S ohledem na tyto informace pak vyhodnocuji dotazník, který byl vyplněn 20-ti respondenty a zobrazuje důvěryhodnost největšího etnika v ČR k českým bankám. Závěrem mé práce jsou návrhy řešení pro veřejné instituce i banky, které by pomohly migrantům k dohledání lepších informací o bankovních produktech a českým bankám získat nové, stále perspektivnější klienty. Annotation The goal of my bachelor thesis is to provide a description of the situation of immigrants in the Czech Republic and of their communication with Czech banks. My thesis has two parts, theoretical and practical. The theoretical part comprises information about immigration in general and defines basic concepts regarding migration and the related formation of ethnical groups. Furthermore, I define and present on graphs and diagrams social and economical situation common for the three largest ethnical groups in the Czech Republic in relation to the historical development. In the practical part I evaluate banks and the range of their services their are able to offer to the immigrants. Considering such information, I evaluate a questionnaire that was filled in by 20 respondents and mirrors the trustworthiness of the largest ethnial group towards Czech banks. The conclusion of my thesis contains suggestions for solutions for public institutions and banks which would help the immigrants to find more valuable information about bank products and which would assist the Czech banks with the acquisiton of new, promising clients. 4

5 OBSAH Úvod 6 Literární rešerše; Volba metodologie 7 Teoretická část 1 Základní pojmy Mezinárodní migrace Proč se migruje? Integrace migrantů v cílové zemi Rozlišení migrantů a menšin z právního hlediska Národnostní menšiny Etnické menšiny a etnologie Současný pohled na etnologii Ideje a teorie etnologie Etnická příslušnost a význam termínu etnikum 16 2 Nejpočetnější etnické skupiny v České republice Příběh uprchlíka Migrační situace od roku Ukrajinská komunita v České republice Účel pobytu Ukrajinců na území ČR Počty ekonomicky aktivních imigrantů z Ukrajiny Slovenská komunita v České republice Počty bydlících cizinců v rozmezí roku Účel pobytu Počet ekonomicky aktivních cizinců se slovenským státním občanstvím Vietnamská komunita v České republice Počet vietnamských občanů v České r Rozložení na mapě ČR Účel pobytu Počty ekonomicky aktivních cizinců s vietnamským státním občanstvím Soužití na území České republiky 36 3 Činnost veřejných institucí a organizací v souvislosti se zlepšováním finanční gramotnosti etnických skupin Banky versus cizinci Komunikace s bankami v cizím jazyce Citibank Česká spořitelna ČSOB Komerční banka Být cizincem v České republice a získat spotřebit. úvěr nebo hypotéku? Bez papírů ale za velký úrok Hypotéky - jak na to? 42 Praktická část 4 Vlastní průzk. orientace etnické skupiny ve fin anční oblasti 46 5 Návrhy řešení zapojení etnika do finanční a pracovní oblasti 53 Závěr 55 Seznam použité Literatury 57 Přílohy: Zadání bakalářské práce 5

6 Úvod Obsahem mé bakalářské práce je problematika migrantů v České republice, a to ve vztahu k českým bankám. Toto téma jsem si vybrala, protože mne velmi zajímalo, jak jsou banky připraveny na vysoký počet cizinců v ČR, kteří zde často zůstavají, zakládají rodiny, a tak se stávají potenciálními zákazníky bank. Na základě vlastního pozorování jsem vytvořila přehled služeb, které jsou banky schopny nabídnout cizincům, kteří mají zájem o půjčku, hypotéku nebo pouze o bankovní účet. Objektem mého zkoumání jsou odpovědi na otázky, zda cizinci důvěřují českým bankám, zda je důvěra ze strany bank směrem k cizincům? Je pro ně rizikové poskytovat úvěry cizincům žijícím dlouhodobě na území České republiky? Jsou banky jazykově vybaveny, a tak připraveny na klienty cizince? Podle mého názoru jsou nyní již banky připraveny na práci se zahraničními klienty. Zaměstnanci bank jsou jistě jazykově vybaveni. Každý cizinec pobývající déle v ČR má jistě svůj bankovní účet. Výsledkem mé práce bude zhodnocení vztahu české banky versus zahraniční klienti a pokusím se navrhnout řešení a opatření, který by pomohla českým bankám zvýšit svou důvěryhodnost u zahraničních klientů, kteří žijí v České republice. Migrantům pak usnadnit orientaci na českém bankovním trhu. 6

7 Literární rešerše Vybraná odborná literatura koresponduje se zvoleným tématem a přímo se vztahuje k otázce etnických skupin na území České republiky. Zároveň odává všechny potřebné informace k vypracování teoretické části této bakalářské práce, která potom slouží jako východisko při zpracování části praktické. ŠIŠKOVÁ, Tatjana. Menšiny a migranti v České republice: My a oni v multikulturní společnosti 21. století. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Portál, BITTNEROVÁ, Dana; MORAVCOVÁ, Mirjam. Etnické komunity v kulturním kontextu. 1.vyd. Praha : Ermat Praha, ŠATAVA, Leoš. Jazyk a identita etnických menšin: možnosti zachování avrevitalizace. Praha: Cargo Publishers, COPANS, Jean. Základy antropologie a etnologie. 1.vyd. Praha : Portál, UHEREK, Zdeněk; KORECKÁ, Zuzana; POJAROVÁ, Tereza a kol. Cizinecké komunity z antropologické perspektivy. Praha: Etnologický ústav AV ČR, VRANOVSKÝ, Pavel; LIPTÁK, Peter; PROKOP, Radim; ŠRAJEROVÁ, Olga. QUO VADIS, SLOVENSKÁ MENŠINA? 1.vyd. Praha : Agentura Forpex Praha, ČEBOKSAROV, Nikolaj Nikolajevič; ČEBOKSAROVÁ, I.A. Národy. Rasy. Kultury. 1.vyd. Praha : Mladá fronta, HOFSTEDE, Gert; HOFSTEDE Gert Jan. Kultury a organizace: Software lidské mysli. 1. vyd. Praha : Linde, Volba metodologie Ke zpracování tématu problematiky etnickým skupin ve veřejné sféře jsem se rozhodla pro obecnou vědeckou metodu doplněnou o dotazníkové zkoumání. V úvodu stanovuji cíl své práce spolu s hypotézou o výsledku šetření. Následně provádím analýzu získaných údajů, jak z návštěv odborných center a bank, tak i z dotazníků, které vyplnilo 20 dotazovaných příslušníků vybrané etnické skupiny. Následně provádím syntézu získaných údajů a její výsledky porovnávám s hypotézou vyslovenou v úvodu. 7

8 1 Základní pojmy V této kapitole podávám ucelený seznam a vysvětlení základních pojmů, které jsou zásadním pro téma mé práce a její problematiku. 1.1 Mezinárodní migrace Menšina si musí sama zvolit svou budoucí roli, jakou chce hrát v majoritní společnosti, a poté se vydat na jasnou cestu dosažení tohoto cíle, tj. učinit zásadní rozhodnutí pro sebe a případně pro rodinu. V současném komplexním světě migrace jsou však společenská rozhodnutí, a poté i jejich naplnění, velmi obtížná. Rozhodování migrantů a v konečné fázi jejich chování je velmi složitý proces, který podléhá množství různorodých, nezávislých, ale většinou vzájemně podmíněných faktorů. Ty se často opět rozličně vážou ke třem prostředím místu migrace (odkud odchází), cílovému místu imigrace (kam přichází) i tranzitním zemím, skrze něž migrant pouze prochází. Do hry kromě řady jiných parametrů (např. strukturálních parametrů vázaných přímo na migranty pohlaví, věk, vzdělání, zdraví) vchází geografická poloha těchto prostředí, socio-ekonomická situace v krátkodobém i dlouhodobém pohledu, migrační politiky, migrační historie daných zemí, míra tolerance, resp. stupeň xenofobie majoritních populací vůči cizincům, ale např. i náhoda a souběh dějinných událostí. Migrant tak většinou není pánem situace, jeho vnitřní pohnutky i vnější chování jsou do značné míry formovány vnějšími makrosilami, které rámují konečný migrační obraz Proč se migruje? Současné masivní pohyby mají mnoho příčin a důsledků. Obecně a velmi zjednodušeně (při opomenutí důležitých, byť kvantitativně významně méně důležitých typů migrace) lze na globální úrovni mezinárodní migraci charakterizovat jako tok obyvatelstva z chudého Jihu na bohatý Sever. Geografickým vyjádřením to znamená, že bohaté země, zejména západoevropské (včetně jihoa severoevropských), USA, společně s dalšími tradičními imigračními zeměmi světa, jakož i kterými dalšími ojedinělými bohatými póly migrační atraktivity (např. Japonsko, země Perského zálivu apod.), přitahují pracovní a často rovněž politické je migranty na svá území. 2 8

9 Tatjana Šišková v publikaci Menšiny a migranti v České republice považuje za hlavní determinanty těchto pohybů hluboké disproporce v bohatství jednotlivých oblastí, síle jednotlivých ekonomik i v následné životní úrovni daných společností, stejně jako časté rozdíly v míře demokracie a politické stabilitě zemí obou makroskupin. Podstatné je, že zatímco bohatý Sever planetárně úspěšně šíří svou liberální doktrínu a s ní související kulturní a hodnotové normy nevyspělý Jih se s nimi ztotožňuje, socioekonomické (životní) úrovně obou světů se dále prohlubují. Tatjana Šišková dále uvádí, že mezinárodní migrace nevyvěrá z nedostatku ekonomického rozvoje, ale z rozvoje samého. Imigranti velmi často nepřicházejí do rozvinutějšího světa z chudých, izolovaných komunit, oddělených od mezinárodních trhů, ale z míst, která prodělávají rychlý růst a rozvoj; migrace je výsledkem jejich přístupu k nově se rodícímu globálnímu trhu, informacím a produkčním sítím. Spíše než snaha o trvalé usídlení v zahraničí a trvalý tamní vysoký příjem je dnes častěji patrná snaha zůstat v zahraničí jen krátkodobě a zvýšit si sociální a ekonomický status doma, v mateřské zemi. Tato situace vede k vysoké intenzitě cirkulačních pohybů a častým přesunům kapitálu ve formě remitencí, tj. finančních prostředků zasílaných migranty z bohaté cílové země do chudé mateřské země. Bez ohledu na to, jakým způsobem migrace vznikla, jakmile se jednou rozběhne, má tzv. sebezáchovnou tendenci sama sebe pohání skrze sociální sítě, ve kterých jsou jedinci zakotveni. Jakmile jednou osoba migruje a vrací se zpět, není již tou osobou, jíž byla před migrací. Zkušenost nabytá prací a životem ve vyspělé ekonomice vyvolává nevratné změny v motivacích jednice a v jeho osobních přístupech. Pravděpodobnost jeho dalších migračních pohybů se zvyšuje. Po uspokojení potřeb, které původně migraci vyvolaly, se vytvářejí nové, vyšší potřeby. Přístup k vyšším mzdám a kvalitnějšímu zboží vede k uspokojování stále vyšších materiálních potřeb, k formování nového životního modelu. To vše budí nové ambice k mobilitě směrem stále výše po sociálním žebříčku. 3 Díky migraci a z ní plynoucích zkušeností migranti nabývají nové kvality z hlediska jejich lidského kapitálu jsou produktivnější a zvyšují svoji hodnotu pro cizí zaměstnavatele. V průběhu jejich cest a práce v zahraničí se seznamují s cizí zemí, s jazykem, pracovním prostředím a jeho specifiky. Učí se, jak vstoupit do země legálně nebo ilegálně, jak najít práci a jak zvládnout denní život v cizím prostředí. Výsledkem celého tohoto nového poznání je nový lidský kapitál, díky němuž se 9

10 cena a riziko dalších migračních pohybů snižují, zatímco potenciální zisky narůstají. Čím více osoba migruje, tím je pravděpodobnější, že bude migrovat i v budoucnu. Každá migrace rovněž vytváří sociální kapitál, což souvisí s osobami, se kterými je migrant v úzkém styku. Jakmile osoba migruje, cena a riziko mezinárodní migrace se pro příbuzné, přátele a známé dané osoby snižují. Někteří závislí pak sami migrují, což zpětně zvětšuje síť lidí svázaných s danou migrací, roste sociální kapitál. Ten vybízí další osoby k migraci, což zase dále zvětšuje síť atd., celý koloběh pokračuje. Na druhé straně vyšší sociální status migrantů a jejich spotřebitelské a investiční aktivity mění ekonomicky i psychologicky lokální prostředí v místě jejich původu, a to opět ve směru stimulace migrace au dosud nemigrující populace Integrace migrantů v cílové zemi Migranty, kteří se rozhodnou natrvalo usadit v dané cílové zemi, ať již po přímém, jednorázovém přestěhování, nebo dlouhodobější cirkulaci, čeká složitý proces adaptace. Adaptace na nové podmínky v majoritní společnosti má mnoho často velmi rozdílných podob a je podmíněna různými faktory. Adaptace je samozřejmě ovlivněna jednak migranty samými, ale též zejména imigrační politikou země a přístupem její majoritní populace k migrantům. Mám-li specifikovat blíže na čem adaptace dále závisí, je důležité uvést rovněž důležitost faktorů fyzické a kulturní blízkosti minoritní-imigrační populace a populace majoritní, přání na straně minority úspěšně se začlenit do majoritní společnosti, charakter bydlení, resp. šířeji místa bydliště minority a velikost a typ minulých a současných migračních pohybů daného etnika, jakož i geografická poloha, resp. vzdálenost zdrojové a cílově země. Obecně je migrace do nového prostředí považována za velmi závažný akt, hluboce zasahující do života člověka. Stres z migrace je mnohdy přirovnáván k situacím, jimž člověk musí čelit např. v případě úmrtí blízkého člena rodiny, rozvodu nebo při velikém osobní zadlužení. Přestože je velmi složité zobecňovat, skuteční žadatelé o azyl a uprchlíci musí pravděpodobně čelit v tomto ohledu největším obtížím. 5 Výsledkem celého procesu adaptace je široké spektrum alternativních scénářů: od bezproblémového soužití skrze rychlé získaní bezpečného právního statusu až případné naturalizace (ziskem občanství a asimilace na jedné straně až po častý ilegální pobyt, sociálně ekonomickou marginalizaci, formování separujících se 10

11 trvalých etnických enkláv, které jsou zároveň silně odmítány majoritní populací (segregace). Tatjana Šišková v knize Menšiny a migranti v České republice uvádí, že se dnes na mikroúrovni ve světě prosazují zhruba tři základní modely imigrační politiky. Při značném stupni zjednodušení je lze charakterizovat takto: a) Diskriminační model (tzv. differential exclusion) je založen na dočasném a návratném pobytu cizinců. Imigranti jsou začleněni do určité společenské sféry (např. na trh práce), ale není jim umožněno vstoupit do ostatních oblastí jako např. do široce definovaného systému sociální péče, nemohou získat občanství, participovat na politickém životě (účastnit se voleb) apod. Právní mechanismy i praxe působí ve směru odrazení a znemožnění přístupu cizincům do mnohých sfér života, což ve své důsledku cizince socioekonomicky znevýhodňuje. Například Německo, Švýcarsko a Rakousko dnes víceméně praktikují tento model. b) Asimilační model stojí na jednostranném procesu rychlé a jednoduché adaptace imigranta do nové společnosti. Očekává se, že za rychlé umožnění získaní občanství, práv a povinností majoritní populace imigrant zaplatí ztrátou svého mateřského jazyka, svých specifických kulturních i sociálních rysů, což má vést k rychlé asimilaci do majoritní společnosti. Nejblíže tomuto modelu je imigrační politika a praxe Francie. c) Multikulturální (pluralitní) model podporuje odlišnost minority od majoritní populace. Obě se liší jazykem, kulturou, sociálními vztahy i spolkovým živote po několik generací. Imigrantům jsou dána stejná práva ve všech společenských sférách, aniž by se očekávalo, že se vzdají svých specifik. Naopak, na specifice minorit staví a stát všemožně intervenuje ve směru podpory jejich rozvoje. Kanada, Austrálie, Švédsko, ale do jisté míry i Nizozemska a USA dnes reprezentují tento model Rozlišení migrantů a menšin z právního hlediska Rozlišení kategorie osob na našem území, toto vyplývá z mezinárodního práva veřejného, současně z českého právního řádu. Se stejným rozlišováním se setkáme v kterékoli jiné zemi. Určujícím faktorem je státní občanství. Pokud jej mám, je založen základní vztah mezi mnou a Českou republikou. Tento vztah je složen z práv a povinností jde např. o právo volit a být volen. Důležité je, že jako občan nesmím být nucen Českou 11

12 republiku opustit. Tu jistotu nemá žádný cizinec, tedy osoba, která nemá české státní občanství. Vstup i pobyt cizinců na území České republiky je regulován někteří cizinci mají vízovou povinnost, od cizinců zamýšlejících pobývat delší dobu na území ČR je požadováno, aby prokázali, že mají dostatek finančních prostředků atd. Se stejným postupem vůči cizincům se setkáme i v zahraničí. Cizinci, který porušil český zákon, může být za určitých podmínek též uložen trest vyhoštění z ČR. 7 Pro úplnost je třeba připomenout ještě jednu kategorii, a to uprchlíky. Jsou to lidé, jejichž statut opět upravený jak mezinárodním právem veřejným, tak i vnitrostátně je někde mezi výše zmíněnými kategoriemi. Nejsou totiž občany ČR se všemi právy a povinnostmi, ale jejich postavení je silnější než postavení cizince (nemohou být vyhoštěni, mají lepší přístup k zaměstnání apod.). Výše popsané dělení osob je prvotní a jediné přípustné, tj. na občany státu, kterým jsou přiznávána práva a zároveň ukládány zvláštní povinnosti a na cizince, jejichž vstup a pobyt na území stát reguluje vlastní politikou. 1.5 Národnostní menšiny Nejprve je třeba vysvětlit, co se pojmem národnostní menšina míní. Do nedávné doby nebyla v žádné právní normě (vnitrostátní ani mezinárodní) platné v ČR uvedena definice národnostní menšiny, ačkoli součástí právního řádu jsou normy přiznávající národnostním menšinám určitá práva (např. Listina základní práv a svobod. Teprve zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, který schválila Poslanecká sněmovna ČR , ten nabyl účinnosti dnem vyhlášení 2. srpna 2001), vymezuje pojem národnostní menšina v paragrafu 2 takto: a) Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považování za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky vytvořilo. 12

13 b) Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. 8 Z této zákonné definice tedy vyplývají následující charakteristiky národnostní menšiny: jedná se o skupinu občanů ČR; odlišují se od většiny počtem, jazykem, kulturou, původem, tradicemi; spojuje je úsilí o zachování a rozvoj svébytnosti menšiny; menšina má historickou souvislost s ČR. Dle zprávy výše zmíněného zákona, na území ČR žijí tyto národností menšiny: bulharská, chorvatská, maďarská, německá, polská, rakouská, romská, rusínská, ruská, řecká, slovenská a ukrajinská. Dále je v této zprávě uvedeno, že na území ČR existují další etnické a národnostní skupiny, avšak nejedná se o menšiny, neboť jejich příslušníci nejsou občany ČR jde např. o Vietnamce a Rumuny. 9 V této souvislosti je třeba vymezit jaký je rozdíl mezi etnickou a národností menšinou. Tyto kategorie nespadají do oblasti práva (jde o oblast antropologie), v právní oblasti lze konstatovat, že právo se s touto skutečností vypořádalo upuštěním od termínu etnická a zcela výlučně používá pojem národnostní menšina. Nejsou tedy činěny rozdíly mezi tím, zda se jedná o menšinu etnickou či národností, tyto pojmy splývají. Postavení národnostní menšiny ve státě je minoritní, a proto je zapotřebí přiznat jí zvláštní postavení, které by vyrovnalo její handicap. Sociolog by mohl dále menšinu vymezit i jinak, a to tím, že její příslušníci jsou právě na základě své příslušnosti k ní znevýhodněni v přístupu k moci nebo dalším zdrojům. Může se totiž stát, že v nějakém státě je ve skutečnosti v nadřazeném postavení skupina početně menšinová, třeba bílé obyvatelstvo, a ve znevýhodněném postavení jsou příslušníci většinové skupiny, třeba obyvatelstvo barevné Etnické menšiny a etnologie Termín etnická menšina je používán v obecném kontextu kulturních souvislostí soužití dvou početně nerovnovážných národních/etnických subjektů, které žijí na určitém teritoriu, v moderní době vymezeném hranicemi státu. 13

14 Etnickou menšinu v kulturních souvislostech definujeme jako skupinu lidí, která se odlišuje významnými etnickými znaky od většinové společnosti, která nepřijímá národní identitu většinové společnosti, která disponuje etnickým nebo národním vědomím a která se projevuje kolektivní vůlí deklarovat se ve své osobitosti. V kulturních souvislostech může etnická menšina odvozovat svou identitu ze základu etnického, jazykového, náboženského nebo také kulturního ve smyslu kulturní tradice. 11 Pojem etnologie je odvozený od řeckého slova ethnos, jímž se původně označovali barbaři, divoši a neznabohové. V tomto smyslu byl dotyčný termín používán až do poloviny devatenáctého století, kdy se postupně začal uplatňovat v souvislosti s rasovými, a tedy výhradně fyzickými charakteristikami lidských populací. Od počátku dvacátého století se však stále výrazněji do jeho definičního pole prolínaly i charakteristiky kulturní. A tak například ve Spojených státech před druhou světovou válkou a zejména pak v jejím průběhu sloužil pojem etnikum jako politicky korektní označení Židů, Italů a Irů, přičemž se jím mínila jak historickokulturní, tak dědičně-biologická odlišnost uvedených skupin. Není bez zajímavosti, že tento nejasný a v mnoha ohledech velmi problematický způsob vymezení se původně uchytil zejména mezi žurnalisty, aby si jej posléze osvojila i laická veřejnost. Společenské vědy však pojem etnikum (resp. etnicita) až na výjimky úspěšně míjely až do konce 60. let, kdy už ho ale byly plné noviny, řečnické pulty i bitevní pole. Tehdy již nešlo déle přehlížet, že se tento výbušný cocktail biologických a kulturních znaků stává argumentem pro kolektivní politické akce různých separatistických hnutí, a tak se i vědy o společnosti a kultuře rozhoupaly a přispěly svoji troškou do mlýna. A to velmi podstatně. 12 Etnika jsou veliká společenství lidí pociťujících svou sounáležitost s jednotným celkem a lišících se od analogických společenství zejména kulturními zvláštnostmi a jazykem. Etnika tvoří Češi, Slováci, Rusové, Ukrajinci, Arméni, Poláci, Angličané, Japonci Argentinci, apod. Pro vědu, která zkoumá etnika, se v mnoha zemích užívá název etnografie čili národopis, což je doslovný překlad řeckého termínu. 14

15 1.7 Současný pohled na etnologii Dnešní lidé poslouchají etnickou hudbu, obdivují a nakupují etnické umění, vaří etnické pokrmy zdobí se etnickými šperky a dekoracemi, zkrátka konzumují mnohé exotické produkty módního průmyslu či showbusinessu, kde se s tímto adjektivem úspěšně obchoduje.vedle toho ovšem s hrůzou v televizi sledují etnické konflikty a nebo s rozpaky hledí na počínání etnických menšin ve svém národním státě. Co přesně ovšem daný pojem znamená, tím se málokdy někdo zabývá, neboť se většinou má za to, že mu všichni tak nějak rozumíme.pro zajímavost ale identifikujme společné znaky, jimiž by se měla vyznačovat skupina lidí, abychom o ní referovali jako o etniku. Které to tedy mohou být? Jazyk, původ, území, historie, kultura, náboženství. Dále pak vzhled a mentalita. 13 Předběžná definice pojmu etnikum by v předběžné formulaci mohla znít tak, že se jedná o skupinu sdílející soubor výše zmíněných charakteristik. 1.8 Ideje a teorie etnologie Pokud bychom měli definovat etnologii jako pojmový projekt, pak nejlépe shrnuje duch této disciplíny pojem celku. Vedle zvláštních předmětů, kterými jsou příbuzenství, vztah k přírodnímu prostředí apod. se pozornost soustřeďuje především na významové celky-kulturu, společnost, rituál, instituce. Marcel Mauss, jeden z teoretických zakladatelů francouzské etnologie, vytvořil výraz celostní společenský fakt. Jedná se o popis fenoménu, který jednak odráží a vyjadřuje vnitřní logiku společnosti, jednak ho lze vnímat a analyzovat z víceméně empatického vnějšího pohledu. S tím souvisí také důležitý termín pro zkoumání této problematiky, a tím je etnicita. 14 Pojem etnicita pochází z řeckého slova Ethos, který má mnoho významů: národ, národnost, kmen či rasa. Jde o vzájemně provázaný systém kulturních (materiálních a duchovních), rasových, jazykových a teritoriálních faktorů, historických osudů a představ o společenském původů. Tyto faktory působí v interakci a formují etnické vědomí člověka a jeho etnickou identitu a orientaci. Pro uznání uvedených faktorů jako etnicky příznačných je nutná jejich: a) hromadnost (s ní je spojen pocit sounáležitosti) b) trvalost (přecházení z generace na generaci) c) omezená variabilita (relativní stabilita) 15

16 d) obecná srozumitelnost a přijatelnost e) vzájemná komplementárnost 15 Etnicita je v podstatě jednou ze základních charakteristik člověka jako společenské a kulturní bytosti. Jean Copans v knize Základy antropologie a etnologie charakterizuje etnicitu jako komplexní a dynamický otevřený znakový systém vzájemně a trvale se ovlivňujících znaků, které vznikají, reprodukují se a zanikají v kultuře a ve společnosti. Tento obecný systém reálně existuje pouze v jedinečných historických podobách. Jako svého druhu nástroj diferenciace lidstva na skupiny, jejichž vzájemná odlišnost a vnitřní homogenita jsou vyjádřeny kulturou se často užívá ve významu Etnické příslušnosti. Čím se jednotlivé národy navzájem liší? Snad každý, kdo se pokusí odpovědět na tuto otázku uvede, že hlavním znakem národa je jazyk. Skutečně pokud slyšíme někoho správně a dobře mluvit česky, považujeme ho za Čecha. Příslušníci jednoho národa, kteří se neznají a setkávají se v cizině, se zpravidla identifikují podle jazyka. Je tedy třeba jazyk považovat za významný etnický znak, čili řečeno etnografickým termínem za etnický indikátor. 1.9 Etnická příslušnost a význam termínu etnikum Etnická příslušnost je sounáležitost jednotlivce s určitým etnikem nebo jeho částí (etnickým společenstvím), která může být vyjádřena vnějšími objektivními příznaky, respektive tím, jak etnicky se člověk projevuje v každodenních situacích, tj. jazykovými a kulturními projevy, sebedeklarací. Přihlášením se k určitému etniku. Zjišťuje se při běžném sčítání lidu a při výzkumech. Etnická příslušnost bývá také nazývána národnostní příslušností a zjišťována jako: a) státní příslušnost b) kmenová příslušnost c) pouze záležitost svobodné vůle jednotlivce, (tzn., že pro jeho sebeidentifikaci nejsou stanovena žádná kritéria). Etnická skupina byla nejprve ekvivalentem kmenové společnosti nebo kmene samého, tedy generickým termínem, který označoval početně malou společnost s orální tradicí. Etnická skupina byla, a stále ještě v jistém slova smyslu zůstává, oblastí terénního badatele-každý má svou etnickou skupinu

17 Etnicita, která je odrazem určité vůle nebo nějakého kulturního projektu (obrana jazyků, zvyků, původu), nalézá v určitém smyslu opodstatnění v termínu etnikum. V etnologii byl ekvivalentem etnicity pojem kmenového zřízení nebo tribalismus (z anglického trkne, kmen). Z mnohých analýz etnické typizace vyšlo najevo, že etnikum je pouhým produktem koloniálních administrativ, které se snažily kategorizovat a oficiálně rozlišovat skupiny s nestabilními, pohyblivými hranicemi, jejichž identita byla navíc založena spíše na vzájemných vztazích než na tradicích. Termín etnikum byl pojat jako malý národ, s druhem čímž souvisejí mnohé etnické konflikty, které znesnadňovaly přechod k modernímu národnostnímu státu. Etnická homogenizace je ve skutečnosti druhem manipulace nebo ideologická konstrukce. Za etnický bychom mohli považovat jazykový projev, tělesný vzhled, způsob oblékání, určitý způsob obživy, pravidla výběru partnera, symbolický rituál tedy všechno to, kde se objevují singularity Nejpočetnější etnické skupiny v České republice Cílem této kapitoly je předložit základní data o počtu cizinců na území České republiky a dále se zaměřit na 3 největší skupiny cizinců, které vytvořily na našem území početná etnika. Z údajů vyplývá, že v současné době je vytvořen největší migrační systém mezi Českou republikou a Ukrajinou, resp. státy bývalého Sovětského svazu, Českou republikou a Slovenskem a Českou republikou a Vietnamem. V této kapitole se nejprve zaměřím na vývoj jejich migrační situace a následně na sociální a ekonomickou situaci. Přítomnost etnicky jiných osob v hostitelské společnosti v sobě zahrnuje nejen tlak na menšinovou komunitu vyrovnat se určitým způsobem se sociokulturními podmínkami, v nichž žije, ale zároveň nutí i většinovou společnost zaujmout k této situace postoj. Čím častější kontakty s etnicky jinými, tím soustavněji se formuje názor na etnicky (resp.) kulturně jiné. Ideologie doby pak podbarvuje vznikající či etablovaný etnický stereotyp etickým hodnocením, a tak směřuje kulturu a následně sociální vztahy společnosti určitého prostoru

18 Tento problém se v současnosti dotýká i společnosti ČR. Zvyšující se počet etnicky jiných přicházejících původně do v podstatě etnicky homogenního prostoru České republiky opakovaně vyvolává otázku možného harmonického soužití etnicky pluralitní společnosti. Předjímá současně obavy z xenofobie a následně z vytvoření negativních hodnotících postojů vůči cizincům. Vize možných perspektiv prostoru ČR, stejně jako konflikty ve společnosti pak nutí k monitoringu stavu vzájemných postojů a také k hledání faktorů, které vedou k posilování tolerance a etnické snášenlivosti. Jedním z formulovaných klíčových faktorů je reálně prožitá zkušenost s etnicky jiným Příběh uprchlíka V publikaci Menšiny a migranti v České republice od Tatjany Šiškové je uveden následující příběh, který příkladově popisuje příčiny a situaci, ve které se většina cizinců před imigrací nachází. Tento příběh není popisem situace v životě jednotlivce, nějakého konkrétního uprchlíka. Je to vylíčení života mnoha z nich. Příběh je založen na autentických výpovědích lidí žijících v současné době v uprchlických táborech v České republice. Lidé, uprchlíci, jsou různého věku a přicházejí z mnoha zemí, více či méně vzdálených. Mají komunikační potíže, jelikož nemluví česky, musí se sžít s novým prostředím, naučit se orientovat v zemi, která je pro ně naprosto neznámá a velmi odlišná od jejich původní vlasti. Stejně tak jako Češi a Slováci, kteří po roce 1948 různými, často dramatickými způsoby odcházeli za svobodou a důstojnějším životem, přicházejí k nám dnes uprchlíci ze zemí, kde probíhají válečné konflikty, odehrává se občanská válka nebo vládne diktátorský režim. Pro většinu z nás není lehké pochopit, v jaké situaci se tito lidé nacházejí, neprožili jsme na vlastní kůži pocity člověka, který často ztratil nebo musel opustit svoji rodinu, přátele, známé. Život v uprchlickém táboře, není také žádným luxusem a může být dokonce velmi stresující pro ty, kdo nejsou zvyklí žít mezi mnoha dalšími lidmi bez možnosti soukromí. Alespoň něco se snaží přiblížit následující příběh uprchlíka. Toto je můj příběh. Pocházím ze země dlouho zmítané občanskou válkou. Nejdříve byl v naší zemi nastolen diktátorský komunistický režim. Když se proti němu většina lidí vzbouřila, byli jsme napadeni armádou sousední 18

19 země, která měla obrovskou převahu. Válka probíhala mnoho let. Povstalci se ukrývali v horách, odkud přepadali vojenské oddíly invazní armády. Ušetřeno nezůstalo ani hlavní město. Zemřelo mnoho lidí a mnoho dalších bylo nuceno opustit své domovy. Na konec musely armády sousední země odejít. Byli jsme šťastní a doufali, že teď přijde lepší doba pro nás všechny. Bohužel jsme byli trpce zklamáni. Občanská válka probíhala dál a s velkou krutostí. Nedávno převzali moc nad většinou mé země náboženství fundamentalisté, kteří zavedli velmi přísné náboženské zákony přesně určující, co je komu povoleno. Pokud se vám přihodí to neštěstí, že se narodíte jako žena, není vám vlastně povoleno téměř nic. Ženy nesmějí pracovat. Musíme strávit celý den doma, naše dcery nesmí chodit do školy, protože to náboženské zákony zakazují. Předtím, než se u nás změnil politický režim, jsem vystudovala univerzitu a stala se lékařkou. V současné době však nemohu své povolání vykonávat, protože jsem žena. Přestože jako ženy smíme navštěvovat pouze lékařku-ženu, je v celém našem městě jen jediná. Díky tomu je zdravotní stav mnoha žen velmi špatný a dětská úmrtnost vysoká. Minulý měsíc byl můj malý syn, kterému je jeden a půl roku velmi nemocný. Musel být převezen do nemocnice, ale já jsem tam nesměla být s ním. Musel zůstat sám. Když se vrátil domů, nepoznal mě. Má teď velký strach, když jsou okolo něho cizí lidé. Musím u něho stále být. Život je teď téměř nesnesitelný, nemůžeme poslouchat hudbu, protože to odporuje náboženským pravidlům, je zakázáno vlastnit a sledovat televizi. Když tato nařízení nerespektujeme, žijeme ve stálém strachu. Pokud nás naši sousedé udají přívržencům nového režimu, bude náš byt přepaden a zdemolován. Prudce se také snížila životní úroveň. Většina zahraničních firem, které poskytovaly zaměstnání vzdělaným lidem v hlavním městě, uzavřela své pobočky, protože se obávala nestabilní politické situace. Řada lidí tak přišla o práci. Zhoršilo se také zásobování a mnoho věcí lze koupit jen na černém trhu. Tam však jsou ceny velmi vysoké a málokdo si může dovolit za ně nakupovat. Jsme proto odkázáni jen na základní potraviny, ani těch však není dostatek. Na ulici mohu vyjít pouze v tradičním oblečení, mít zahalenou hlavu a tvář. Pokud se žena objeví na ulici v moderních šatech, je napadena fanatickými přívrženci náboženského hnutí. Můj muž není ortodoxní vyznavač víry, má univerzitní vzdělán a oba toužíme žít v normálním světě, kde se všechno neřídí přísnými pravidly, zákazy 19

20 a povoleními. Bojíme se také o budoucnost svých dětí. Proč nemohou naše dcery studovat a musí být v mladém věku provdány za muže, kterého si nemohou svobodnou vůlí vybrat? Takový život je pro ně i pro nás velmi ponižující. Chceme, aby naše dcery mohly studovat, učit se cizí jazyky, cestovat prostě žít svobodný život. Bojíme se také o našeho syna. Když bude ve škole celou dobu vychováván k fanatismu a intoleranci, nestane se z něj také fanatik a člověk, který netoleruje odlišnosti? Nebo bude muset žít dvojí život, který teď zažíváme my, a bát se projevit své mínění na veřejnosti? A pokud ho projeví, nebude pronásledován, zatčen a mučen a snad i zavražděn, jako se teď děje mnoha lidem v naší zemi? Jaké máme vlastně možnosti? Zůstat doma, přizpůsobit se a snažit se přežít. Snad se situace uklidí a náš život se změní k lepšímu. Po tolika letech války tomu ale nevěříme. Můžeme také odejít a usadit se v jiné zemi. Budeme muset opustit svůj domov, zatajit vše před svými přáteli, abychom je ani sebe nevystavovali nebezpečí. Můžeme vzít své celoživotní úspory a větší část zaplatit převaděči, který se nás pokusí dostat přes hranic a potom dál do Evropy. Dá se mu však věřit? Co když přijdeme o všechny peníze a nedostaneme se nikam? Přemýšlíme o tom každý dne, trávíme dlouhé noci bez spánku a bojíme se rozhodnout. Co nám však může hrozit? Může být situace ještě někde horší než tady? Rozhodli jsme se odejít. Víme, že to nebude jednoduché. Musíme získat potřebné doklady nebo odejít ilegálně. Pokud odejdeme ilegálně, čeká nás dlouhá a nebezpečná cesta. Až se dostaneme na hranice, pokud se nám podaří je přejít, musíme cestovat přes sousední zemi a potom se pokusit dostat dál do Evropy, kde máme známe. Ale tam si ještě nebudeme jisti sovu budoucností. Těm, kteří odešli před námi, se stalo, že jejich žádost o azyl byla zamítnuta. Rodině, která žila v našem sousedství, se poradilo přejít do sousední země a odtamtud cestovat ukrytí v nákladním autě několik dní dál do Evropy. Cílem jejich cesty bylo Německo, kde již žila část jejich rodiny. Byli však zadrženi na německých hranicích a byl jim odmítnut vstup na německé území, protože prý měli nákladní auto zastavit během cesty a požádat o azyl v první evropské zemi, kterou projížděli. Jiní naši známí se pokusili uprchnout do Velké Británie. Odletěli ze sousední země leteckou společností do Curychu a odtamtud pokračovali dál. V Curychu zůstali jen 45 minut a měli sotva čas přesednout do 20

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace, 7 Migrace Podle údajů z Informačního systému evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR (ISEO) a Cizineckého informačního systému (CIS), 10 jehož správcem je Ředitelství služby cizinecké policie, přibylo

Více

CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR

CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR CIZINCI Z TŘETÍCH ZEMÍ DETAILNĚJŠÍ POHLED NA TUTO SKUPINU CIZINCŮ V ČR Jarmila Marešová Abstrakt: Cizinci z třetích zemí, tzn. cizinci pocházející ze zemí mimo EU, tvoří více než polovinu (58 % v roce

Více

MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU

MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU MIGRACE VIETNAMCŮ DO ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH POZICE NA PRACOVNÍM TRHU I N G. Š Á R K A P R Á T R N D R. J A N A K O U Ř I L O V Á, P H. D. ÚVOD Migrace je pokládána za jednu z nejvýznamnějších globálních

Více

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví,

7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, 7 Migrace Poprvé po roce 2001 bylo v roce 2013 znovu zaznamenáno záporné saldo zahraniční migrace. Počet vystěhovalých se meziročně zvýšil na 30,9 tisíce a převýšil počet přistěhovalých o 1 297 osob. Mezi

Více

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 129 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků září 2015 Polovina

Více

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY

4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY 4. VYSTĚHOVALÍ Z PRAHY Za celé období let 2001 2011 se z Prahy vystěhovalo 294,3 tis. osob. Počty vystěhovalých od roku 2006 klesají s výjimkou roku 2010. Vystěhovalí z Prahy směřovali většinou do jiných

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

1.6. Cizinci v ČR podle účelu pobytu

1.6. Cizinci v ČR podle účelu pobytu 1.6. Cizinci v ČR podle účelu pobytu Rozložení účelů pobytu cizinců v ČR bylo mezi roky 2000-2003 poměrně stabilní. V letech 2000 až 2003 50-55 % cizinců mělo pobyt za účelem ekonomické aktivity, téměř

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY

3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY 3. PŘISTĚHOVALÍ DO PRAHY Mezi, kteří se do Česka přistěhovali v letech 2001 2011, jich 34,7 % směřovalo do hlavního města Jak již bylo uvedeno několikrát dříve v textu, absolutní počet přistěhovalých osob

Více

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska 3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska Počty bydlících cizinců Cizinci s polským občanstvím patřili během let 1994-2005 mezi první čtyři nejčetnější občanství cizinců v ČR. V roce 1994 zastali pozici

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí

ŽIVOT CIZINCŮ V ČR. Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ŽIVOT CIZINCŮ V ČR 2015 Cizinci Praha, prosinec 2015 Kód publikace: 290026-15 Č. j.: 02449 / 2015-64 Zpracoval: Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Ředitel odboru: Mgr. Dalibor Holý Kontaktní

Více

Majority a minority ve společnosti

Majority a minority ve společnosti STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Majority a minority ve společnosti VY_32_ INOVACE _06_113 Projekt MŠMT Název projektu

Více

Aplikace tzv. Dublinského nařízení v České republice v roce 2009

Aplikace tzv. Dublinského nařízení v České republice v roce 2009 Aplikace tzv. Dublinského nařízení v České republice v roce 2009 Úvod Ke dni vstupu České republiky do Evropské unie (k 1. 5. 2004) vzniklo v rámci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra

Více

Kraj hlavní město Praha

Kraj hlavní město Praha Kraj hlavní město Praha Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Praha 8 Praha 18 Praha 19 Praha 17 Praha 6 Praha

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Sympatie české veřejnosti k některým zemím leden

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 02.02.2017 Život cizinců v ČR - 2014 Český statistický úřad; Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí 2014

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům

Postoje české veřejnosti k cizincům TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům Technické

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Migrace lidské společnosti

Migrace lidské společnosti STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Migrace lidské společnosti VY_32_ INOVACE _06_102 Projekt MŠMT EU peníze středním

Více

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ

KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ KOLIK U NÁS PRACUJE CIZINCŮ Daniel Chytil Tisková konference, 12. ledna 2017, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Na úvod Zdroje dat Ministerstvo vnitra, Ministerstvo

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 15. 5. 2013 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Libereckém kraji v roce 2012

Více

Multikulturní ošetřovatelství 1

Multikulturní ošetřovatelství 1 Multikulturní ošetřovatelství 1 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 1 Cíle předmětu Cílem předmětu je porozumět pojmům etnicita, kultura, duchovno, víra, náboženství, poznat základní charakteristiky

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází

Více

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho 1.7.Vysoké školy v období 1.republiky ze statistického pohledu Vzhledem k velkému časovému rozsahu je použito řady pramenů a přehledů, vydávaných jednorázově či periodicky dřívějšími orgány státní statistiky

Více

4. Žadatelé o azyl a azylanti

4. Žadatelé o azyl a azylanti 4. Žadatelé o azyl a azylanti Od roku 2004 až do roku 2013 měl počet žadatelů o mezinárodní ochranu přicházejících do České republiky klesající trend. Zatímco v roce 2003 dosáhl počet žadatelů o mezinárodní

Více

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,

2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí, 2 Sňatečnost Obyvatelé ČR v roce 2012 uzavřeli 45,2 tisíce manželství, o 69 více než v roce předchozím. Intenzita sňatečnosti svobodných dále poklesla, průměrný věk při prvním sňatku se u žen nezměnil,

Více

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

Obr. 3: Počet a složení imigrantů do ČR v období let Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR , UK Praha, 2002, s.

Obr. 3: Počet a složení imigrantů do ČR v období let Pramen: Z. PAVLÍK a kol., Populační vývoj ČR , UK Praha, 2002, s. Vývoj vnější migrace v ČR Hlavní tendence vývoje vnější migrace v ČR v průběhu 90. let 20. století V migraci přes hranice ČR lze v 90. letech odlišit tři etapy (údaje viz v tab. 7): 1. první etapa (1989-1992)

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Multikulturní soužití. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: duben 2014

Multikulturní soužití. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: duben 2014 Multikulturní soužití Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: duben 2014 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.20 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: duben 2014 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 8 18. 10. 2010 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Základy práva, 21. listopadu 2016

Základy práva, 21. listopadu 2016 Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy práva, 21. listopadu 2016 ké právo Přehled přednášky ké právo ké právo ké právo Soubor právních norem, které ukládají cizincům povinnosti nebo

Více

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Sympatie české veřejnosti k některým zemím

Více

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 15. 5. 2013 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Ústeckém kraji v roce 2012 Utilization

Více

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

Vnímání potravin spotřebitelem. Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vnímání potravin spotřebitelem Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vliv kultury a socioekonomického prostředí na vnímání potravin spotřebitelem Analýza marketingového prostředí (makroprostředí) Ekonomické vlivy Demografické

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů

AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR OBSAH PREZENTACE. I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu trendů AKTUÁLNÍ TRENDY A AKTIVITY V OBLASTI ŘÍZENÍ MIGRACE DO ČR Odbor azylové a migrační politiky oddělení koncepcí a analýz OBSAH PREZENTACE I. Trendy v oblasti migrace do ČR II. Aktuální opatření v kontextu

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Počtem obyvatel zaujímá Moravskoslezský kraj 3. místo v ČR V Moravskoslezském kraji mělo k 26. 3. 2011 obvyklý pobyt 1 205 834 obyvatel a s podílem 11,6 % na České

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY 1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje

Více

Migrační politiky modely a příklady (Kanada, Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko)

Migrační politiky modely a příklady (Kanada, Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko) Migrační politiky modely a příklady (Kanada, Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko) Migrační politika Definice: Všechny politiky ovlivňující mezinárodní migraci (UN 1998) anebo ty, které se přímo

Více

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna? TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

Zlínský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Valašské Meziříčí Rožnov p. Hostýnem. Holešov.

Zlínský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Valašské Meziříčí Rožnov p. Hostýnem. Holešov. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Bystřice p. Hostýnem Valašské Meziříčí Rožnov p. Radhoštěm Holešov

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji

Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji Cizinci a jejich uplatnění na trhu práce v Jihomoravském kraji Počet cizinců v kraji se za 11 let zdvojnásobil Jihomoravském kraji žilo na konci roku 211 více než 36 tisíc cizinců, což představovalo dvojnásobek

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3. Úroveň obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3.1 Vzdělání mužů a žen podle věkových skupin Výsledky sčítání lidu 2001 doložily probíhající proces stárnutí populace České republiky.

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Obavy českých obyvatel související s jadernou

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Postoje k imigrantům v České republice a v Evropě: mezinárodní srovnání a vývoj v čase

Postoje k imigrantům v České republice a v Evropě: mezinárodní srovnání a vývoj v čase Postoje k imigrantům v České republice a v Evropě: mezinárodní srovnání a vývoj v čase Seminář Poznatky českých společenských vědců o imigraci do České republiky v evropském kontextu 16. října 2015, Poslanecká

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 1 12. 4. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2006 Utilization

Více

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci

Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Tisková zpráva 26. února 2014 Mgr. Andrea Winklerová Marketing & Communication +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Lidé ve střední a východní Evropě usilují o vyrovnanou finanční bilanci Nejvýraznějšímu

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění Brusel XX. října 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 3 13.6.2006 Čerpání zdravotní péče cizinci v Jihomoravském kraji v roce 2005 Utilization

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 11. 6. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha

Daniel Chytil. Tisková konference, 13. února 2014, Praha CIZINCI V ČR V ČASE A PROSTORU Daniel Chytil Tisková konference, 13. února 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Něco na začátek Zdroje dat Ministerstvo vnitra

Více

Jihočeský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Blatná Milevsko. Tábor. Písek. Strakonice.

Jihočeský kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Blatná Milevsko. Tábor. Písek. Strakonice. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Blatná Milevsko Písek Tábor Strakonice Vodňany Týn n. Vltavou Soběslav

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

Člověk a společnost. 20. Problematika vymezení pojmu minorita. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 20. Problematika vymezení pojmu minorita. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 20. www.ssgbrno.cz Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová, DUM číslo: DUM 20 číslo: 20 Problematika Problematika vymezení vymezení pojmu pojmu Strana: 1 Škola, Šmahova 110 Ročník 1. ročník

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2008 Adéla Gregorová

Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2008 Adéla Gregorová Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2008 Adéla Gregorová Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Katedra podnikového a evropského práva Hlavní specializace: Mezinárodní

Více

Ústecký kraj (údaje k )

Ústecký kraj (údaje k ) Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Rumburk Varnsdorf Děčín Teplice Ústí n. Labem Litvínov Chomutov

Více

Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? 2012 Dostupný z

Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? 2012 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.02.2017 Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? Český statistický úřad 2012 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204126

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

Význam spolupráce zemí Visegrádské skupiny

Význam spolupráce zemí Visegrádské skupiny Význam spolupráce zemí Visegrádské skupiny V poslední době se zintenzivnila jednání v rámci zemí Visegrádské skupiny, kterou tvoří společně s Českou republikou Maďarsko, Polsko a Slovensko. Dané země mají

Více

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Olomoucký kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Jeseník. Šumperk 0,5-0,8 0,9-1,2 1,3-1,8. Zábřeh.

Olomoucký kraj. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Jeseník. Šumperk 0,5-0,8 0,9-1,2 1,3-1,8. Zábřeh. Podíl cizinců na obyvatelstvu ČR - k 31. 12. 2005 (Pramen: ČSÚ, ŘS CPP MV ČR) Podíl cizinců v kraji (v %) 1,0-1,5 1,6-2,5 2,6-3,5 3,6-7,6 Jeseník Šumperk Podíl cizinců v obcích s rozšířenou působností

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více