Propagace brněnské kultury se zaměřením na zahraniční návštěvníky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Propagace brněnské kultury se zaměřením na zahraniční návštěvníky"

Transkript

1 JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství Propagace brněnské kultury se zaměřením na zahraniční návštěvníky Diplomová práce Autor: BcA. Lenka Barvínková Vedoucí diplomové práce: MgA. Hana Krejčí, Ph. D. Oponent diplomové práce: doc. Ing. Ivan Hálek, CSc. Brno 2012

2 Bibliografický záznam Barvínková, Lenka. Propagace brněnské kultury se zaměřením na zahraniční návštěvníky [Promotion of Brno culture focused on foreign visitors]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, rok s.[123] Vedoucí diplomové práce MgA. Hana Krejčí, Ph. D. Anotace Diplomová práce Propagace brněnské kultury se zaměřením na zahraniční návštěvníky pojednává o problematice propagace kulturního dění vůči cizincům. Tato práce je jednak analytickou studií významu této problematiky pro marketing města Brna, jednotlivých v práci definovaných cílových skupin cizinců a stávajícího stavu propagace kultury v Brně. V druhé části pak na základě výsledků výzkumu navrhuje vhodné aktivity pro zkvalitnění a efektivitu propagace kultury v Brně se zaměřením na definované cílové skupiny cizinců. Annotation Diploma thesis Promotion of Brno culture focused on foreign visitors deals with issue of promotion cultural life in Brno to foreigners. This thesis is partly analytical study for value of this issue for Brno city marketing, each of in the thesis defined target groups of foreigners and current situation promotion of culture in Brno. In the second part, based on the results of research, suggests appropriate activities for improving the quality and effectiveness of the promotion of Brno culture focused on a specific target groups of foreigners.

3 Klíčová slova Marketing města Destinační management Propagace Kultura Cestovní ruch Cizinci Keywords City marketing Destination management Promotion Culture Tourist industry Foreigners

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne Lenka Barvínková

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce MgA. Hance Krejčí Ph. D. za vedení, směřování a odborné korekce mé práce a podporu. Dále bych ráda poděkovala MgA. Blance Chládkové za cenné rady k mé práci. Díky patří všem dalším, kteří přispěli k napsání této práce.

6 Obsah Předmluva...8 Úvod...9 Definice použitých pojmů Stanovení problému v širším strategickém a teoretickém kontextu Konkurenceschopnost a image města Brna v návaznosti na strategické dokumenty "Město Brno chce mít úroveň" "V prvé řadě na propagaci" Závěry kapitoly stanovení problému v širším strategickém a teoretickém kontextu Cílová skupina krátkodobých zahraničních návštěvníků Brna Popis výzkumu cílové skupiny krátkodobých zahraničních návštěvníků Brna Trendy a výzkumy Závěry kapitoly cílová skupina krátkodobých zahraničních návštěvníků Brna Cílová skupina zahraničních residentů v Brně Popis výzkumu cílové skupiny zahraničních residentů v Brně Počty zahraničních residentů v Brně Počty studentů ze zahraničí na brněnských vysokých školách Dotazníkové šetření mezi zahraničními residenty v Brně Popis výzkumu dotazníkového šetření zahraničních residentů v Brně Výsledky výzkumu souhrnně u všech dotazovaných Výsledky dotazníkového šetření u skupiny respondentů nespokojených s kulturním děním v Brně Výsledky dotazníkového šetření podle spokojenosti respondentů s informovaností o kulturním dění v Brně Zájem o typy kulturních akcí zjištěný v rámci výzkumu Programu rozvoje kultury města Brna Závěry kapitoly cílová skupina zahraničních residentů Analýza stávajících a plánovaných zdrojů informací o kulturním dění v Brně Popis výzkumu kapitoly analýza současných zdrojů informací o kulturním dění v Brně Stávající oficiální propagace kulturního dění v Brně Webové stránky města Brna Propagační tiskoviny města Brna Turistické informační centrum města Brna, příspěvková organizace Prezentace kultury města Brna Jihomoravským krajem Srovnání plánované a stávající oficiální propagace kultury v Brně Analýza alternativních komunikačních kanálů kulturního dění v Brně Propagace kulturních akcí jednotlivými pořadateli a tvůrci kulturních akcí v Brně Závěry kapitoly Analýza současných zdrojů informací o kulturním dění v Brně...101

7 5. Návrhová část Definice cíle a priorit Opatření 1. analytika Aktivita Aktivita Opatření Aktivita Aktivita Opatření Aktivita Aktivita Shrnutí návrhů Závěr Soupis citované literatury Soupis použité literatury Soupis Grafů Seznam příloh

8 Předmluva Autorka práce vnímá problém nedostatečné propagace kultury v Brně se zaměřením na cizince, proto si zvolila tuto problematiku jako téma diplomové práce. Vzhledem k charakteru a směřování dalšího rozvoje města jako centra vědy výzkumu a inovací vnímá autorka tuto problematiku za velice aktuální. V práci se tedy pokusí analytickou studií zmapovat stávající stav dané problematiky a její dopad na image a rozvoj města. Dále pak na základě průzkumu potřeb cizinců navrhnout aktivity pro zkvalitnění propagace kultury v Brně. 8

9 Úvod Tématem této práce je propagace brněnské kultury se zaměřením na cizince. V médiích i mezi lidmi se říká, že Brno dlouhodobě bojuje s nezájmem zahraničních návštěvníků a z analytické části Programu rozvoje cestovního ruchu vyplývá, že problém tkví také v příliš krátkodobých pobytech návštěvníků Brna. Jako problém vnímáme ovšem neefektivní komunikaci brněnské kultury, zvláště pak tu vedenou Statutárním městem Brnem, respektive jím zřizovanou organizací Turistické informační centrum města Brna vůči zahraničním návštěvníkům, nikoliv nedostatek samotného kulturního dění v Brně. Stávající propagace kultury v Brně je zaměřená na oficiální, městem zřizované subjekty a městem či zřizovanými subjekty pořádané akce, které mohou do města turisty přilákat. Pro dlouhodobější pobyt v Brně je však příliš zúžená a širší brněnské nezávislé kulturní dění není vůbec a nebo je nevhodně propagováno vůči zahraničním návštěvníkům, zvláště vzhledem k jazykové bariéře a nepřehlednosti stávajících komunikačních kanálů. Cílem této práce je vytvořit podklady zpracováním analytické studie problému, cílových skupin a stávající propagace kulturního dění v Brně, a navrhnout metody pro efektivní propagaci brněnské kultury zaměřenou na cílovou skupinu cizinců. Pro tuto práci je zásadní předpoklad, že stávající propagaci kultury města Brna je třeba rozšířit o komunikaci širšího kulturního dění a zaměřit na cílovou skupinu cizinců. Tento předpoklad bude formou ústřední hypotézy předmětem empirického výzkumu, kdy se jej pokusíme ověřit zodpovězením výzkumných otázek v jednotlivých kapitolách. V první kapitole se tedy pokusíme zodpovědět, proč je důležité propagovat kulturní dění v Brně vůči cizincům. Naším předpokladem je, že cizinci jsou přínosem pro rozvoj města, kultura je pak jedna z podstatných součástí charakteru města, 9

10 která může cizince do města přilákat. Je tedy důležité je o kulturním dění ve městě informovat. Pro zodpovězení výzkumné otázky a ověření dílčí hypotézy využijeme studium secundárních dat, zvláště pak strategických dokumentů města a odborné literatury v dané oblasti. V další kapitole se budeme zabývat cílovou skupinou krátkodobých návštěvníků města. Cílem této kapitoly je blíže vymezit cílovou skupinu krátkodobých zahraničních návštěvníků Brna, abychom zjistili jejich zájmy a potřeby a mohli pro ně navrhnout vhodné způsoby prezentace brněnské kulturní scény a možnosti společenského vyžití. K zodpovězení otázek této kapitoly a ověření dílčí hypotézy využijeme techniku zkoumání sekundárních dat, tedy dostupné, odborníky již zpracované studie a ankety v oblasti cestovního ruchu. V následující kapitole se budeme zabývat cílovou skupinou zahraničních residentů v Brně. Cílem této kapitoly je blíže vymezit cílovou skupinu zahraničních residentů v Brně za účelem zjištění jejich zájmů a potřeb tak, abychom mohli navrhnout vhodné způsoby propagace brněnského kulturního a společenského dění. V této kapitole použijeme jednak techniku zkoumání sekundárních dat a dále techniku vlastního průzkumu formou standardizovaných dotazníků. Poslední kapitolou analytické části práce je pak analýza stávajících a plánovaných zdrojů informací o kulturním dění v Brně. Cílem této kapitoly je zjistit a zhodnotit, jak je v současnosti propagována kultura v Brně se zaměřením na potřeby cizinců. K zodpovězení této dílčí výzkumné otázky využijeme vlastní průzkum a hodnocení zdrojů informací o kultuře v Brně. V návrhové části a zároveň poslední kapitole této práce se pak pokusíme s využitím závěrů z předchozích kapitol a výsledků výzkumů navrhnout metody efektivní propagace brněnské kultury zaměřené na cílovou skupinu cizinců a tím naplnit stanovený cíl této práce. 10

11 Definice použitých pojmů Marketing města "Hlavní pilíř městského marketingu představuje ekonomický, sociální, kulturní a fyzický rozvoj celého města. Základním determinantem úspěšného rozvoje každého města je schopnost komunikace a kooperace mezi všemi relevantními aktéry, jako jsou podniky, firmy, komunální politici, správa města, svazy, sdružení, neziskové organizace, kulturní a religiózní instituce atd. Přestože představy a zájmy jednotlivých aktérů jsou v mnoha případech diferencované a na první pohled problematicky slučitelné, musí být parciální zájmy odpovídajícím způsobem eliminovány ve prospěch flexibility a konkurenceschopnosti města s následnou implementací do strategie rozvoje města. Městský marketing jako koncept založený na komunikaci a kooperaci nabízí perspektivní šanci spojit různé aktéry nejenom v rámci jednoho projektu, ale i v rámci kontinuálního celoměstského udržitelného rozvoje, a tím integrovat dříve heterogenní síly v jeden efektivní celek. " (Městský marketing, 2012a) "Městský marketing je vysoce flexibilní rozvojový koncept reflektující specifické lokální požadavky participujících aktérů. Hlavní cíle městského marketingu můžeme charakterizovat následovně: 1. Komplexní zvýšení atraktivity města pro všechny cílové skupiny 2. Optimalizace procesního řízení za účelem zvýšení efektivity a využití ekonomických, sociálních a přírodních zdrojů 3. Posílení ekonomické základny města 4. Vylepšení externí a interní image města 5. Prohloubení a profilace městské identity obyvatel a podnikatelů Tématické oblasti městského marketingu 1. Podpora investic a podnikání (nástroje k atrakci investorů) 11

12 2. Maloobchod 3. Bydlení 4. Doprava 5. Vzdělání a trh práce 6. Životní prostředí 7. Kultura, sport a volnočasová infrastruktura 8. Destinační management 9. Revitalizace a zvýšení atraktivity městských center (rozvoj nemovitostí) (Městský marketing, 2012b) Destinace Destinace cestovního ruchu je podle světové organizace cestovního ruchu definována jako místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu zvolil pro návštěvu. (Vajčnerová, 2009, s. 3) Destinaci cestovního ruchu je možné podle Vystoupila a Šauera vymezit z geografického hlediska jako "územní celek, který se vyznačuje společným postupem při využívání potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, sdílenou kapacitu území pro tento rozvoj (únosnou mírou aktivace zmíněného potenciálu), společným životním cyklem cestovního ruchu a společnými procesy cestovního ruchu." (Vajčnerová, 2009, s. 4) Pro určování velikosti platí, že - čím vzdálenější je cíl cesty, tím šířeji je destinace definována (pro Japonce je destinací Evropa, pro Pražana Lednicko-valtický areál) - čím úžeji je definován důvod cesty, tím menší je destinace (pro účastníky lyžařského zájezdu je destinací sportovní areál). (Vajčnerová, 2009, s. 4) 12

13 Destinační management Destinační management je forma řízení určité oblasti za účelem zvýšení efektivnosti aktivit spojených s cestovním ruchem a jeho udržitelným rozvojem. Cílem je koordinovat činnost jednotlivých zájmových skupin podílejících se na rozvoji cestovního ruchu destinace, vytvářet strategické plány pro její rozvoj, využívat podpůrné fondy, organizovat a podporovat spolupráci mezi komerčním a neziskovým sektorem, realizovat marketingové aktivity a celou destinaci řídit za účelem udržení konkurenceschopnosti na trhu. (Vajčnerová, 2009, s. 12) Marketing destinace Podle Morrisona (1995) existuje 8 specifických rysů marketingu destinace "1. Kratší expozitura času - klient si vytváří dojem z pobytu v destinaci kratší období než dojem z užívání výrobku. 2. Větší vliv psychiky a emocí v rozhodovacím procesu při nákupu služeb - potlačení logických a na faktech založených faktorů (turismus = obchod se sny). Lidé mají sklon nakupovat služby cestovního ruchu podle toho, jak odpovídají jejich vlastní představě. 3. Důraz na vnější stránku poskytovaných služeb - plyne z nemožnosti vyzkoušet produkt. Zákazníci spoléhají při nákupu služeb mnohem více na záchytné hmatatelné body. Jsou přesvědčeni, že vnější stránka odpovídá kvalitě poskytovaných služeb. 4. Důraz na úroveň a image - protože charakter poskytovaných služeb je nehmotný a zákazníci se rozhodují na základě emocí, musí poskytovatel služeb důsledně dbát na budování image podniku. 5. Složitější a proměnlivější distribuční cesty - fyzický distribuční systém neexistuje, jen řada zprostředkovatelů a travel konzultantů, kteří mohou významně ovlivnit nákupní chování zákazníků. 6. Větší závislost na komplementárních firmách - důraz na komplexnost služby, tzn. že celkový dojem z pobytu je závislý na úrovni služeb všech dodavatelů. 13

14 7. Snazší kopírování služeb 8. Důraz na propagaci mimo sezónu - jednak se zákazníci na svoji dovolenou emotivně připravují dlouho dopředu a také vzrůstá tlak na využívání ubytovacích kapacit v mimosezónním období." (Morrison, 1995 In Vajčnerová, 2009, s. 41) Strategický marketing destinace "Strategický marketing vychází z vize destinace, která je formulována na základě možností destinace a vytyčených cílů. Pro správnou formulaci vize je nezbytná analýza nabídky destinace stejně jako analýza potřeb potenciálních zákazníků." (Vajčnerová, 2009, s. 42) Turistická informační centra (TIC) "V rozvoji regionálního cestovního ruchu jsou TIC důležitou součástí destinačních managementů pro komunikaci relevantních dat směrem k návštěvníkovi a od návštěvníka k institucím, které jsou zodpovědné za realizaci politiky cestovního ruchu na všech úrovních (obce, kraje, stát). TIC má nezastupitelnou roli při vytváření image destinace a vytváření partnerství pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci. Přímým kontaktem s návštěvníky může bezprostředně reagovat na měnící se požadavky klientů a shromažďovat aktuální informace pro inovace v nabídce destinace a tím posílit její konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj. Činnost TIC má charakter veřejné služby poskytované na základě společenské objednávky státní správy a samosprávy jako součást informačního systému cestovního ruchu. Základem pro kvalitní prezentace turistické destinace a její nabídky je kombinace osobního kontaktu s návštěvníkem při poskytování informací a služeb s využíváním moderních informačně rezervačních systémů. V ČR v současné době neexistuje komplexní informačně rezervační systém; existují jen regionální a lokální systémy bez vzájemné provázanosti." (MMR ČR, 2010) 14

15 Projekt CouchSurfing V současnosti největší internetová služba bezplatného ubytování. Jedná se o sociální síť. "CouchSurfing (z anglického couch = gauč, pohovka, sedačka a surfing = surfování) je projekt, který byl vytvořen v roce 2003, oficiální webové stránky byly spuštěny až v lednu Cílem projektu je již od počátku vytvořit globální síť lidí, kteří jsou ochotni sdílet nezištně kulturní porozumění a pohostinnost. Z počátku existence webových stránek byla návštěvnost nízká. Koncem roku 2004 měl CouchSurfing jen přes 6000 členů. V roce 2005 se růst zrychlil a koncem roku existovalo kolem členů. K listopadu 2011 má CouchSurfing už 3, 3 miliónů členů a stává se nejpopulárnější internetovou stránkou volného ubytování. Events (česky události), nebo také organizované setkání, jsou další oblíbenou službou, kterou CS nabízí. Kdokoliv může událost založit a pozvat tímto jiné členy ke vzájemnému setkání. Témata událostí jsou pestrá. Většinou se konají ve větších městech, kde je vyšší koncentrace lidí a jednodušší dopravní dostupnost." (Němcová, 2012) "Členové projektu si domlouvají ubytování a setkávání skrze webové stránky projektu. Veškerá komunikace je kvůli bezpečnosti archivována. Každý člen si vyplní profil (jazykové znalosti, záliby, popis ubytování), nahraje své fotografie, případně fotografie místa, které nabízí. Pokud se jeden člen setká nebo ubytuje u jiného člena, vyplní vzájemně o pobytu zprávu (pozitivní, neutrální či negativní) a podrobnější informace. Součástí stránek je i odkaz na wikipedii, diskuze, koordinace srazů, chat." (Wikipedie, 2012) Produktový balíček neboli package Jde o kombinace dvou a více služeb, které jsou vnitřně provázané, rezervované nebo zakoupené podle přání zákazníka za jednu cenu. Součástí produktového balíčku musí být základní a doplňkové služby cestovního ruchu (ubytování, stravování, volnočasové aktivity, doprava apod.), aby mohly tvořit samostatnou jednotku, 15

16 jejímž zakoupením je možno realizovat jednodenní výlet či vícedenní dovolenou". (Pacasová a kol., návrhová část, s. 48) Expat Expat nebo-li expatriot je člověk, který žije mimo svoji zemi, v překladu emigrant, přistěhovalec. Hipster "Hipster je slovo, u jehož vzniku pravděpodobně byli Jack Kerouack a Allen Ginsberg, hlavní představitelé beat generation. Hipster byl původně výraz pro milovníka jazzu, později se však změnil ve výraz pro člověka, který jde nějakým způsobem "proti proudu". Můžeme to chápat i tak, že hipster je alternativně smýšlející člověk, pravděpodobně sympatizující s hnutím hippies. (Hipster, 2012 ) 16

17 1. Stanovení problému v širším strategickém a teoretickém kontextu Pro objasnění a uvedení do problematiky řešené v této práci je zásadní zodpovědět otázku, proč je důležité propagovat kulturní dění v Brně vůči cizincům. Odpovědí na otázku z hlediska vnímání problematiky vedením města a v kontextu teoretických poznatků se zabývá tato kapitola. Pro umožnění strukturované odpovědi lze otázku dále rozdělit na několik podotázek. V čem jsou pro město Brno cizinci přínosem a proč by se město mělo zabývat potřebami cizinců? Proč je pro cizince podstatné kulturní dění v Brně? Proč je důležité o kulturním dění informovat? Proč je třeba při propagaci kulturního dění v Brně se zvláště zaměřit na cizince? 1.1. Konkurenceschopnost a image města Brna v návaznosti na strategické dokumenty V rámci konkurenceschopnosti města Brna je podstatné budování pozitivní image města jak na regionální tak na mezinárodní úrovni. Globální cíl strategie pro Brno určuje, že "Brno chce být městem s pozitivní image, místní ekonomickou základnou zaručující jeho konkurenceschopnost v evropském prostoru, s dobrou dopravní dostupností, kvalitními podmínkami pro život obyvatel a zdravým životním prostředím a také centrem inteligence, výzkumu a inovací. Brno chce být lepší." (Kancelář primátora města Brna - návrhová část, strategická vize, 2007, str. 1). Brno dle dokumentu vnímá potřebu komunikace, jednak dovnitř, k institucím, podnikům a občanům, jednak navenek, ke kraji, sousedním regionům a zejména k zahraničí. Dle strategie pro Brno, chce Brno svoji image budovat mimo jiné hlavně jako 17

18 centrum výzkumu, vývoje, inovace a vzdělávání v mezinárodním kontextu. "Brno chce být centrem inteligence. Ambice Brna být inteligentním městem má racionální jádro. Bude zde dokončen největší a nejmodernější univerzitní kampus v České republice, který osloví nejen českou akademickou obec. (...) Město podpoří vznik pracovišť špičkového mezinárodního výzkumu. Brno podpoří usazování vysokoškolských studentů ve městě po jejich absolutoriu a zavede motivační programy pro studenty ze zahraničí." (Kancelář primátora města Brna - návrhová část, strategická vize, 2007, s. 2) Město chce být přitažlivým pro obyvatele i investory a podporovat rozvoj cestovního ruchu s důrazem na kongresovou turistiku, zároveň se však chce pokusit elitu navštěvující veletržní výstavy nalákat k delším pobytům. "Brno také ví, že doba je zrychlená a ekonomika globalizovaná. V takové době je nutno adekvátně oslovit elitu. Uvědomuje si, že podnikatelskou elitu do města lákají již dlouho výstavy a veletrhy na brněnském výstavišti. Pozdržet a zaujmout elitu kdekoli na světě i poté, co splní své pracovní povinnosti, dnes není lehké, přesto se Brno o to pokusí." (Kancelář primátora města Brna - návrhová část, strategická vize, 2007, s. 2) Jako jeden z hlavních problémů, které má řešit Koncepce ekonomického rozvoje města Brna, je stanovení konkurenceschopnosti města, zaměstnanost, věda, výzkum a inovace ve městě. Dílčím cílem koncepce je pak zatraktivnit dlouhodobé pracovní pobyty v Brně cizincům a špičkovým expertům a usnadnit jim start a průběh kariéry ve městě. "S rostoucím počtem kvalifikovaných cizinců, kteří přicházejí do Brna pracovat nebo studovat, roste také potřeba kvalifikovat servis, který jim usnadní příjezd, pobyt a integraci do místní společnosti. Kvalitní servis a vyšší komfort pro cizince může ve svém důsledku přispět k rozšíření podnikatelských aktivit cizinců, či rozhodnutí o trvalém přesídlení kvalifikovaných cizinců do Brna. Z analýzy uskutečněné před formulací RIS 3 JMK vyplývá, že je žádoucí podpořit podpůrný asistenční servis a neformální networking mezi cizinci intervencí veřejného sektoru." (Kancelář primátora města Brna, 2009, s. 22). 18

19 Podpora rozvoje cestovního ruchu je zásadní pro ekonomický rozvoj i dle dalšího dokumentu Expertní analýza poklesu CR v Jižní Moravě "S rozvojem blahobytu vyspělé společnosti se rozvoj cestovního ruchu stává velmi významnou komponentou rozvoje služeb světových, národních i lokálních ekonomik (...) Stejně jako ve světě, je i v Jihomoravském kraji cestovní ruch strategickou oblastí rozvoje. Cestovní ruch ovlivňuje příznivě platební bilanci státu, ale velkou měrou se podílí i na tvorbě místních rozpočtů, které dále podporují rozvoj investičních aktivit v dalších oborech kraje." (Kancelář primátora města Brna, 2009, s. 4). Díky satelitnímu účtu cestovního ruchu v České republice a jedné z jeho součástí, kterou jsou hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR víme, že v roce 2010 podíl cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě byl 2,6% a na hrubém domácím produktu 2,7%, což jsou nižší čísla než v předchozích letech ( ). Díky modulu zaměstnanosti v cestovním ruchu, který monitoruje význam odvětví cestovního ruchu pro hospodářství ČR z hlediska zaměstnanosti víme, že v roce 2010 byl počet osob zaměstnaných v některém z odvětví cestovního ruchu více než 235 tisíc. V Expertní analýze poklesu CR v Jižní Moravě je ovšem zdůrazněn i další pozitivní vliv cestovního ruchu. "Rozvoj cestovního ruchu má pro obyvatelstvo regionu i jiný než měřitelný ekonomický přínos. Za určitých podmínek sebou nese zlepšení životního prostředí i kvalitu života v regionu, příznivě ovlivňuje vzhled měst a obcí, zlepšuje a udržuje stav kulturních a historických památek, přispívá ke zlepšení dopravní obslužnosti, apod. Turismus v regionu krom výše zmíněných neekonomických efektů ovlivňuje i pocit hrdosti obyvatel s vlastní kulturou, a tím může napomoci udržování kulturních tradic a autenticity regionu."((kancelář primátora města Brna, 2009, s. 9). 19

20 Z výše uvedených dokumentů tedy jasně vyplývá, že Brno má zájem o komunikaci a budování pozitivní image vůči cizincům a to zejména vůči zahraničním studentům, turistům, investorům, v návaznosti také zaměstnancům zahraničních firem sídlících v Brně či outsourcujících do Brna část svých aktivit (call centra, výzkum, účetnictví apod.) a dalším kvalifikovaným pracovním silám (vědci, manažeři, mladé talenty). Odpověď na otázku, zda Brno potřebuje cizince, hledal i autor článku "Hlavu vzhůru Brňané" uvedeném na stránkách pan Slavik. V jednom z komentářů k článku se mu dostalo zajímavých odpovědí, které zde pro úplnost uvedeme. "Věřte mi, vážený pane Slavik, že cizinci pro Brno (a každého z nás) přínosem jsou. My jsme dost nešťastný národ. Nejdřív naši Němci vyhubili naše Židy. Pak jsme my vykopli naše Němce. Pak jsme se rozešli se Slováky - a teď jsme tu "konečně sami". A ještě jsme byli prakticky půl století zavřeni v jakési krabici, odkud ven vidět ani nebylo. Od cizince se naučím jiný pohled na svět. Získám vědomí, že všechny věci, co nějak jsou, mohou být i jinak. Masaryk kdysi Čechům říkal - kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. To bylo v době, kdy každá švadlenka uměla německy a průměrný novinář znal nejmíň tři, čtyři řeči; kdeže ty časy jsou. Odlišnost není v jazyce, odlišnost je v kultuře. Evropa měla od středověku tu výhodu, že byla něco jako patchwork: sešitá z malých různých kousíčků. Tím na konci středověku překonala a nechala daleko za sebou kultury, jako byla čínská, která byla pokročilejší, ale protože byla monolitní, ustrnula a nakonec degenerovala... " (Ivo Možný). "V Evropě jsme se posledních 200 let snažili (relativně úspěšně) zbavit různorodosti a vytvářet národnostně jednolité celky - ke škodě všech a s křivdami, které zůstávají živé po generace. Teď se nám o to obtížněji zvyká na situaci, kdy je naše jednolitost narušována. A přitom to bylo zcela přirozené, mít sousedy jiné národnosti... 20

21 Samozřejmě, nic nejde hned - a tak je vidět, že integrace některých kultur je obtížnější než jiných. Ale věřím v to, že zejména mladým lidem se daří tyto bariéry překračovat. Kulturní rozdíly se nakonec taví a mění v něco nového, inspirovaného z mnoha stran a zdrojů..." (Adam Zbiejczuk) "Město Brno chce mít úroveň" Jakou roli v budování pozitivní image hraje kultura? "Ve všech vyspělých i rozvíjejících se zemích je kladen důraz na rozvoj vzdělanosti, stále narůstá průměrná úroveň vzdělanosti a to se promítá také v rostoucím důrazu na roli umění, kultury a historie, výchovných a duchovních hodnot v rámci cestování." (Program rozvoje CR, návrhová část str. 5) Dle strategie pro Brno, "Město chce mít úroveň. Ví, že kultura je to, co přitahuje lidi a oslovuje mimo brněnské a zahraniční návštěvníky." (Kancelář primátora města Brna - Návrhová část, strategická vize, 2007, s. 2) Odborníci ovšem také ví, že "kulturu můžeme chápat jako souhrn projevů, hodnot a norem vytvářející a upevňující vztah člověka ke konkrétnímu místu, prostředí. Z pohledu místní komunikace považujeme za podstatné, že kultura zahrnuje vše, co v nás vytváří pocit místní příslušnosti. Je souhrnem vazeb a pocitu "sem patřím". Neméně důležité zejména pro mladou generaci je to, že kultura v nás probouzí a rozvíjí takové vlastnosti jako tvořivost, poznávání, chápání něčeho nového, rozhled."(foretová a Foret, 1996, s. 34) A to je přeci to, co cizinci při pobytu v novém prostředí potřebují. Chtějí být součástí dění ve městě. Potřebují podporovat schopnost poznávat pro ně novou, odlišnou kulturu, zvláště pokud se zde mají zorientovat a integrovat. Nejen, že kulturní akce přitahují do Brna nové návštěvníky; možnosti využití volného času ve městě spolurozhodují o kvalitě života v daném městě a tedy o tom, zda je přitažlivé vedle turistů také pro další výše zmiňované žádané skupiny cizinců. 21

22 Pochopitelně kultura a kulturně společenské vyžití nebývá nejčastěji hlavním a jediným důvodem k pobytu na určitém místě, patří však k těm faktorům, které pomohou lákat k dlouhodobým pobytům, což je v současnosti velmi aktuální téma. "Kultura bývá hlavním motivem pobytů ve městech, přestože relativně málo návštěvníků se považuje za kulturně zaměřené turisty. Kulturní události přitom bývají při návštěvách měst méně důležité než stálé památky, ale dotvářejí celkově pestrou nabídku dané destinace." (Pacasová a kol., návrhová část, s. 45). S tímto tvrzením se z různých stran budeme setkávat v průběhu celé práce. Dle studijního materiálu Destinační management "konkurenceschopnost a ekonomická efektivnost destinace závisí na: 1. základní nabídce (atraktivity), 2. odvozené nabídce (služby), 3. dostupnosti, 4. úrovni řízení. Bylo popsáno 6 charakteristických komponentů pro destinace cestovního ruchu: Attractions (atraktivity) - primární nabídka cestovního ruchu, která vyvolává návštěvnost. Accessibility and ancillary services (dostupnost a doplňkové služby) - všeobecná infrastruktura a služby (telekomunikační, zdravotnické, poštovní atd.) Amenities (vybavenost) - odvozená neboli sekundární nabídka, suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejích atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně rekreační, kulturně společenská a jiná zařízení) Available packages - připravené produktové balíčky Activities (aktivity) - možnost využití sportovních, kulturních a dalších zážitkových aktivit pro jednotlivé tržní segmenty." (Vajčnerová, 2009, str. 4). Znovu se tedy dostáváme k výše zmíněnému, že pokud máme zájem 22

23 o dlouhodobější pobyty cizinců, je třeba kromě hlavních "taháků" rozvíjet další Amenities, neboli sekundární nabídku města, kterou spatřujeme právě v kulturním a společenském dění ve městě "V prvé řadě na propagaci" Zjistili jsme tedy, že Brno má zájem o působení na cizince a o jejich krátkodobé i dlouhodobé pobyty ve městě. Ujistili jsme se, že kultura má pro pozitivní image města svůj význam. Nejzásadnější pro tuto práci je však otázka, jak informovanost o kulturním dění v Brně ovlivňuje spokojenost cizinců s pobytem v Brně. "V marketingu města velice rychle zjistíme, že ani se základními čtyřmi P zde nemůžeme operovat tak snadno, jak jsme zvyklí z oblasti jiných produktů, a hlavně, jak bychom potřebovali....pokud uvažujeme o produktu, inovace vyžaduje v podmínkách města mnohonásobně nákladnější a dlouhodobější investice. Proto se v definicích marketingu města tak často považuje za nejvhodnější zaměřit se v prvé řadě na propagaci města." (Foretová a Foret, 1996, s. 72). Jinak řečeno, z dlouhodobého hlediska by se město mělo starat o investice a rozvoj, zkvalitňování a vznik nových produktů a služeb města podle zjišťovaných potřeb občanů i návštěvníků, ovšem co jednoznačně může učinit v krátkodobém horizontu, je propagovat stávající kvality a to, co již dobře funguje. Vedle městem a státem zřizovaných organizací (za divadla - Centrum experimentálního divadla (se svými 3 subjekty a vlastními projekty), Národní divadlo Brno (se svými 3 scénami) Městské divadlo Brno (se svou činoherní a hudební scénou), Loutkové divadlo Radost; za galerie Moravská galerie v Brně, Dům umění města Brna, výstavní prostory Turistického informačního centra Brno (Galerie mladých, Galerie u Dobrého pastýře, Galerie Kabinet, Prostor R2); za hudbu - Filharmonie Brno a za film - brněnskou příspěvkovou organizací 23

24 Turistické informační centrum provozované kino Art) funguje v Brně nespočet nezávislých kulturních subjektů, ať už se jedná o soukromé galerie či kavárny a podobné podniky poskytující výstavní prostory a zázemí pro produkce divadelní, hudební, taneční a jiné, nezávislé profesionální a poloprofesionální soubory, ať už divadelní či taneční nebo hudební kluby a multikulturní centra. V každé z oblastí si je trochu přiblížíme. Brněnské divadelní organizace nezřizované Statutárním městem Brnem působí nejčastěji jako občanská sdružení případně jako obecně prospěšné společnosti. V menšině se jedná o obchodní společnosti, zapsané v obchodním rejstříku (např. Divadlo Bolka Polívky) či o příspěvkové organizace městských částí (Divadlo Polárka zřizované městskou částí Brno-střed). Analýza nezřizované brněnské divadelní scény provedená v rámci Programu rozvoje kultury města Brna a jeho evaluace (DHV CR, 2012) obsáhla ovšem kromě Divadla Bolka Polívky dalších 72 subjektů. A toto číslo není konečné. Z uvedeného počtu organizací se jedná o třetinu profesionálních nebo poloprofesionálních souborů (např. Malé divadlo kjógenu, Divadlo Feste, Buranteatr, Divadlo Líšeň, Divadlo ANIČKA A LETADÝLKO). Nezávislé divadelní soubory přitom nejsou na rozdíl od institucí zřizovaných městem či státem koncentrovány pouze v centru a některé z nich působí i v okrajových městských částech (např. Divadlo Líšeň, Nahé divadlo Žabovřesky, Divadelní soubor J. K. Tyla Slatina, atd.). U souborů zaměřených na dospělé publikum je možné si vybírat z činohry, tanečních a pohybových divadel, vystoupení kabaretního, kejklířského a pouličního divadla, stejně jako divadla loutkového. "Odhady potenciálu brněnské nezřizované divadelní scény uvádějí, že ročně vznikne na brněnské nezřizované scéně okolo 40 nových inscenací a měsíčně se odehraje představení pro cca diváků." (DHV CR, 2012, s. 20). Brněnskou divadelní scénu dotvářejí dále vedle vlastních divadelních spolků divadelní festivaly. Jejich spektrum je poměrně široké a každý z nich se odlišuje svým charakteristickým záběrem. 24

25 Vedle kina Art v Brně působí dva Multiplexy - Velký špalíček a Olympia, soukromé kino Lucerna a také jedna Kinokavárna. Jak již bylo naznačeno, galerií a dalších výstavních prostor je v Brně skutečně nespočet (např. Galerie Katakomby; Galerie Ratolest; Galerie Sklepení; Galerie T23; Galerie Umakart; Galerie V; Galerie v síti o. p. s.; GET ART o. s.; Letohrádek Mitrovských; Malá galerie VúVEL; Marie Zimmermannová - AB Galerie; Minigalerie a čajovna Zuzan Pavlasové AZU; MÍSTO galerie; Skleněná louka; Studio IN; Umakart; Vinná galerie; Wanieck Gallery Brno a mnoho dalších) Co se týče hudby, je záběr souborů i klubů v Brně skutečně široký. Svou roli zde stejně jako v případě divadla hrají umělecké školy. V rámci brněnských uměleckých škol funguje několik menších symfonických orchestrů a komorních souborů, přičemž na Konzervatoři Brno jsou to Symfonický orchestr Konzervatoře Brno a Dechový symfonický orchestr Konzervatoře Brno, na Hudební fakultě JAMU pak Janáčkův akademický orchestr a Komorní opera, která od roku 1957 uvedla již 150 titulů, včetně řady premiér. Vzhledem k již zmíněné velké přítomnosti studentů ve městě tvoří nezanedbatelnou část brněnské hudební scény nezřizovaná a klubová scéna. V posledních letech v Brně funguje více než 30 klubů či kulturních center, jejichž hlavní či vedlejší programovou náplní je hudební produkce. Kulturní centra či střediska jsou v některých případech umístěna mimo centrum Brna a nabízejí tak kulturní vyžití především pro obyvatele jednotlivých čtvrtí. Velmi podstatnou část hudebního dění v Brně tvoří festivaly a jiné každoroční akce. Jejich spektrum je poměrně široké, od zavedených akcí v oblasti vážné hudby (např. Mezinárodní hudební festival Špilberk, Moravský podzim aj.), po události z oblasti lidové, etno a world music (Babylonfest, Etno jaro 2011), populární hudby, hudby jazzové (Mezinárodní jazzový festival Bohemia JazzFest, JAZZFESTBRNO) a ostatních tematických oblastí, jež zastupuje Tmavomodrý festival, Mezinárodní kytarový festival a kurzy Brno aj. 25

26 V Brně samozřejmě vedle klubů a festivalů fungují také umělecké hlavně hudební agentury, které přivážejí do Brna významné české i zahraniční umělce. Uměleckou činnost v Brně vyvíjejí také sdružení a spolky národnostních menšin, spolky zaměřující se na propagaci cizích kultur, a sdružení se zaměřením na činnost v oblasti folkloru cizích etnik (např. Soubor maďarských lidových písní a tanců Köris, soubor bulharských lidových tanců Pirin, hudební a taneční soubor Lycea Řekyň, Společenství Romů na Moravě, které kromě jiných činností podporuje romskou kulturu pořádáním nejrůznějších akcí např. hudební festival Django Fest či multikulturní soutěž pro mladé hudebníky a tanečníky Street Sound). Předpokladem pro tuto práci tedy je, že zajímavých kulturních a kulturně společenských akcí je v Brně opravdu velké množství, jak vyplývá ze studií a analýz v rámci většiny koncepčních materiálů města Brna. Je to tedy právě ta část profilu města, která funguje a měla by také být vidět. "Hned první průzkumy orientované na činnost Magistrátu města Brna ukázaly, že čím méně lidé o práci radnice vědí, tím jsou kritičtější. Toto zjištění se nám mnohokrát potvrdilo. Pokud lidé mají dojem, že o určité skutečnosti nejsou informováni dostatečně, nesnaží se sami si informace získat a ověřit si je, ale automaticky zaujímají k celé věci negativní a často i agresivní stanovisko. Proto se snažíme nejdříve zaznamenat názory občanů na nejrůznější oblasti lidského konání a také rozpoznat nejčastěji užívané komunikační kanály.(...) Podle našich zjištění spokojenost či nespokojenost s činností městských institucí jsou do značné míry spjaty s tím, jak jsou o těchto orgánech a jejich činnostech občané informováni. Vztah mezi spokojeností s prací Magistrátu města Brna a úrovní informovanosti občanů o jejich činnosti vyjadřuje hodnota Cramerova koeficientu V=0,43, což se názorně promítá do skutečnosti, že dostatečně informovaní občané jsou spokojeni v 62 %, kdežto nedostatečně informovaní pouze v 30 %." (Foretová a Foret, 1996, s. 8, s. 27). Výše řečené platí nejen pro samotnou činnost magistrátu, platí to 26

27 i v dalších oblastech života a stejně to platí pro cizince v Brně. Pokud se o kulturních akcích konaných v Brně nedozví, buď Brno vůbec nenavštíví a nebo pokud k pobytu bude mít jiný důvod, může snadno dojít k názoru negativnímu, tedy, že v Brně se nic neděje a není důvodem zde zůstávat déle, než je nutné. Ke stejnému zjištění došlo v rámci výzkumu domácího cestovního ruchu na jižní Moravě provedené příspěvkovou organizací Ministerstva pro místní rozvoj CzechTourism v létě Na základě zjištění z anketního šetření byla formulována tato doporučení. "Motivovat návštěvníky k dlouhodobějšímu pobytu, nabídnout jim dostatek možností trávení volného času v regionu a tyto možnosti aktivně komunikovat v rámci propagace a marketingové strategie. Zaměřit se také na obyvatele vzdálenějších regionů a vhodně komunikovat možnosti vyžití v regionu Jižní Moravy. K propagaci zejména využít internet, případně outdoorové reklamy." (Ipsos Tambor, 2010, s. 7) Brno si nutnost kvalitní informovanosti cizinců dobře uvědomuje, což potvrzuje v Koncepci ekonomického rozvoje města, kde uvádí, že "Nedílnou součástí strategie je jednoduchá a strukturovaná distribuce informací. Ucelená nabídka na jednom místě výrazně zvýší využitelnost nabídky a usnadní turistům, ale i obyvatelům kraje a města, orientaci. Realizace výrazně ovlivní rozhodování cílových skupin o návštěvě. Pro cizince přicházející do České republiky jsou kromě jazykové bariéry dalšími velkými problémy nesnadná orientace v požadavcích různých úřadů a institucí, otázka bydlení a vůbec dostatek informací z oblasti lékařské péče, podnikání, sociálního zabezpečení, využití volného času atd. Ačkoli všechny tyto údaje někde k dispozici jsou, otázkou jsou jejich dostupnost, srozumitelnost a především zejména u těchto vysoce kvalifikovaných elit jejich časové možnosti." (Kancelář strategie města Brna, 2009, s. 23) Z pravidelného dotazování cizinců žijících v Brně "What expats says", které provádí občanské sdružení Brnopolis (dostupného na které je 27

28 sdružením Brňanů z kreativních profesí, kteří nabízejí svoje zkušenosti a kontakty pro mezinárodní rozvoj města, jasně vyplývá, že Brno má cizincům co nabídnout. Ať už jde o kulturní nabídku města či o jeho studentskou atmosféru menšího města s dobrou geografickou polohou, většina se shoduje, že Brno je dobré místo jak pro život tak jako cílová destinace cestovního ruchu. Problém však spatřují převážně v jazykové bariéře a nedostatečné známosti města za hranicemi České republiky, obzvláště ve srovnání s Prahou. Většina dotazovaných cizinců z kreativních profesí žijících v Brně spatřuje příležitost hlavně v odlišení od jiných zajímavých měst v České republice jakožto vstupní brána do vinařského kraje a jako universitní město se svou specifickou studentskou atmosférou. Toto si uvědomuje i město, když ve své strategické vizi (Kancelář primátora města Brna, 2007) uvádí: "Strategií Brna je být jiný. Být lepší. Mít čitelný profil a namísto vymezování se vůči okolí se opravdu odlišit." Zároveň také v Programu rozvoje CR města Brna (Pacasová a kol., 2010) uvádí: "Velmi pozitivním faktem pro Brno je oživlá tradice brněnských kaváren; je ideálním doplňkem a zároveň představuje i v rámci ČR unikum, které je třeba patřičně komunikovat." Výše popsané a zvláště problémy s jazykovou bariérou vykresluje následující článek uvedený na s názvem Bariéra, která Brnu nesluší, jehož autorkou je Eva Staňková (2008). "Před pár dny jsem se ptala dvou sympatických Holanďanek, které jezdí do Brna už víc než deset let, co se jim tady líbí a nelíbí. Dozvěděla jsem se (mezi jiným), že považují Brno za čisté město (ulice v centru jsou prý čistější než u nich v Rotterdamu) s velkou nabídkou kultury a dnes už i kaváren a restaurací, ale to ještě neznamená, že se tady cítí příjemně. Co jim v Brně hlavně vadí? Je to bohužel dodnes existující jazyková bariéra! Ačkoliv jako většina Holanďanů mluví plynně anglicky a německy, stále se v obchodech, restauracích i kulturních institucích s personálem jen obtížně domlouvají. Nechápou také, že v muzeích, galeriích nebo různých kulturních institucích většinou nejsou popisky exponátů a další informace jinak než česky! O moc lepší to bohužel prý není, když potřebují zjistit nějakou 28

29 informaci na ulici a zeptají se kolemjdoucích... " Zde máme jasnou odpověď na otázku, proč je třeba propagaci kulturního dění cíleně zaměřit na cizince. Jde o to, že na rozdíl od rodilých obyvatel Brna mají své specifické potřeby při získávání informací, v prvé řadě jde pochopitelně o odlišný jazyk. Další článek vystihuje přednosti a příležitosti pro Brno. Jedná se o část rozhovoru s Debra-Jayne Kimlin, rodačkou z Velké Británie, která v současnosti pracuje jako lektorka vinařského marketingu v Národním vinařském centru ve Valticích a zároveň píše články o vinařském marketingu pro Vinařský obzor. Rozhovor provedl a článek uvedl Petr Maršičák. "Na to, že je Brno druhé největší město v zemi, je svojí atmosférou stále spíše větším maloměstem. Vysoký počet mládeže (studentů) vytváří podstatnou část image Brna jako přátelského a živoucího místa. Jak jsem již zmínila dříve, strategická poloha Brna v blízkosti moravského vinařského regionu mu dává možnost stát se výchozím bodem pro vinařský turismus. Na světové mapě vinařských oblastí se může přiblížit městům jako Adelaide, Melbourne, Bordeaux. Na čemž právě pracuji. Skutečně si myslím, že Brno různorodostí atraktivních míst může soutěžit s Prahou. Mají most? My máme mumifikované kapucíny. A náš hrad je zasazen do klidného lesního prostředí na vrcholu kopce přímo ve městě. Brněnské pamětihodnosti navíc můžete vidět bez puchýřů na nohou nebo využití veřejné dopravy! " (Maršičák, 2009, [ in english], vlastní překlad) 1.4. Závěry kapitoly stanovení problému v širším strategickém a teoretickém kontextu Zjistili jsme, že Brno má dobré důvody proč cizince informovat o společenském a kulturním dění a možnostech využití volného času. 29

30 V rámci odpovědi na otázku, proč jsou cizinci pro Brno přínosem, nám vyplývají také cílové skupiny, ke kterým chceme propagaci kulturního dění směřovat. Jedná se o krátkodobé návštěvníky Brna a okolí, ať už jde o turisty či účastníky kongresového a veletržního cestovního ruchu. Druhou skupinu tvoří tzv. residenti - do této skupiny pro účely práce řadíme jednak zahraniční studenty, jednak cizince žijící a pracující v Brně, ať už se jedná o zaměstnance mezinárodních firem či pracovníky kreativních profesí (vědce, manažery, podnikatele, umělce atd.). Zvláštní část cílové skupiny, kterou by Brno rádo oslovilo a je třeba zmínit, že se mu to již v současnosti daří, je skupina zahraničních investorů. Tato skupina je však z hlediska zkoumání těžko dosažitelná, navíc přímý vliv kulturního dění v Brně na investory se dá předpokládat jako minimální, když pomineme možnost generálního partnerství výrazných kulturních akcí, které je pro tyto velké firmy možností, jak se zviditelnit (např. BVV býval až do roku 2011 dlouholetý generální partner JAZZFESTBRNO). Spokojenost prvních dvou skupin ovšem vytváří celkovou pozitivní mezinárodní image města a dále pak vytváří podmínky, které následně mohou skupinu zahraničních investorů do Brna přilákat. V následujících kapitolách se tedy budeme věnovat oběma z výše stanovených cílových skupin. Pro jasnější strukturu práce se budeme věnovat každé zvlášť, ovšem v některých částech se nám budou zjištění i zkoumání prolínat. Však také, jak je patrno z hesla v Programu rozvoje cestovního ruchu, co je dobré pro obyvatelstvo, je dobré i pro turistu. V rámci první kapitoly bylo již naznačeno, že v současnosti je primárním cílem skupiny cizinců do Brna nejen přilákat, ale také vzbudit zájem o dlouhodobější pobyty v Brně, případně trvalé usazování tzv. zahraničních elit. Sami cizinci a odborná literatura nás přitom upozorňují, na jaké oblasti je vhodné se k dosažení tohoto cíle zaměřit a z koncepčních materiálů je znát, že tuto cestu si uvědomuje i vedení města, nebo alespoň experti městem pověření ke zpracování koncepčních dokumentů (což nemusí nutně znamenat to samé, jak si později ukážeme). 30

31 Jde o výše zmíněnou snahu odlišit se a propagovat město tím, čím je jedinečné oproti dalším městům v České republice. V případě Brna, jak již bylo zmíněno výše, nám jde tedy o propagaci nejen velkých kulturních událostí, hlavních památek a turistických atrakcí. To je samozřejmě zcela nezbytné. V rámci této práce nás ovšem také bude zajímat, jak se Brno staví k propagaci studentské, klubové a kavárenské kultury města, která vytváří vibrující a přátelskou atmosféru, kterou je Brno jedinečné. V tomto se shodujeme s Marketingovou studií cestovního ruchu města Brna z roku 2001/2002, která uvádí: Vzhledem k počtu vysokých škol a vysokému poměru počtu jejich studentů k počtu obyvatel města (přibližně 370 tis. obyvatel a 80 tis. vysokoškoláků) lze Brno považovat za skutečně studentské město. Studenti spoluvytvářejí charakter města a jeho života a vedle profesních návštěvníků jsou druhou velmi významnou skupinou jeho návštěvníků, kterým má navíc Brno díky svému studentskému charakteru skutečně co nabídnout. Studenti také představují významnou skupinu pro další celkový rozvoj města, které se chce zaměřit na podporu oborů s vysokou přidanou hodnotou, závislých právě na kvalifikované pracovní síle. (AVEDON, 2000/2001) Představit studentům Brno jako město, které je dobré navštívit, je prvním krokem k tomu jim ukázat, že je to dobré místo pro práci i pro život. Další rozvoj Brna je s podporou studentů přímo spojen. 31

32 2. Cílová skupina krátkodobých zahraničních návštěvníků Brna 2.1. Popis výzkumu cílové skupiny krátkodobých zahraničních návštěvníků Brna Cílem této kapitoly je blíže vymezit cílovou skupinu krátkodobých zahraničních návštěvníků Brna, abychom zjistili jejich zájmy a potřeby a mohli pro ně navrhnout vhodné způsoby prezentace brněnské kulturní scény a možností společenského vyžití. Zaměříme se na současné trendy v cestovním ruchu vysledované a popsané experty. Budeme hledat, jaké jsou potřeby a nejvíce využívané komunikační kanály turistů při návštěvě Brna a následně také jejich spokojenost s poskytováním informací. Našimi dílčími hypotézami je, že společensko - kulturní dění ve městě je jedním z hlavních lákadel pro turisty a že v Brně není dostatečně a vhodným způsobem komunikováno obzvláště se zaměřením na mladé lidi a proto není Brno pro delší pobyty zajímavou turistickou destinací. K zodpovězení otázek a ověření dílčí hypotézy využijeme techniku zkoumání sekundárních dat, tedy dostupné, odborníky již zpracované studie a ankety v oblasti cestovního ruchu Trendy a výzkumy Dle Expertní analýzy poklesu CR pro Jihomoravský kraj v roce 2009 "navštívilo dle Českého statistického úřadu návštěvníků, což značí pokles v návštěvnosti oproti roku 2008 o 12 %. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních klesl oproti roku 2008 zhruba o 10 %. Výsledky roku 2009 jsou nejhoršími výsledky od roku " (Campagne, Tomšík a Vítová, 2010, s. 4) 32

33 V Jihomoravském kraji se v roce 2009 celková průměrná doba přenocování nacházela pod celostátním průměrem (2 noci). Průměrná doba přenocování zahraničních hostů byla 1,7 noci, což bylo stejně jako v roce A průměrná doba přenocování domácích hostů činila 2,1 noci. Počet přenocování ruských turistů se dokonce snížil až o 38,7 %. Významné trendy v cestovním ruchu, uvedené také v příloze Marketingové studie cestovního ruchu (AVEDON, 2001/2002), jsou spojeny se současnými demografickými a socioekonomickými změnami ve společnosti. "Prodlužuje se naděje na dožití, senioři (alespoň ze západních zemí) mají v tomto věku dostatek času a stále ještě i energie a finančních prostředků na cestování. Poptávka zkušenějších turistů seniorů roste rychleji než poptávka v cestovním ruchu obecně. Důležitou skupinu představují také mladí lidé. Jejich příjmy stále rostou, zvyšuje se věk zakládání rodiny i počet jednočlenných domácností; příjmy mladé generace se zvyšují i na nových mimoevropských trzích, kde tito lidé tvoří významný podíl populace. (Pacasová a kol. - návrhová část, 2010, s. 4) Ve všech vyspělých i rozvíjejících se zemích je kladen důraz na rozvoj vzdělanosti, stále narůstá průměrná úroveň vzdělanosti a to se promítá také v rostoucím důrazu na roli umění, kultury a historie, výchovných a duchovních hodnot v rámci cestování. Důsledky pro cestovní ruch jsou "rostoucí poptávka po speciálních produktech; stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří i při individuálním cestování zahrnovány prvky umění, kultury a historie; poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací; poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy." (Pacasová a kol. - návrhová část, 2010, s. 5) Pokud se chceme zabývat geografickým rozlišením a statistickými údaji o počtech návštěvníků Brna ze sekundárních dat, je třeba vzít v potaz, že různé analýzy 33

34 návštěvnosti používají různé metody zkoumání a nabízejí i různé výsledky. Některé analýzy návštěvnosti vychází pouze z návštěvnosti Turistického informačního centra, další z využití ubytovacích zařízení, jiné z vyhledávání a dotazování turistů při návštěvě turistických zajímavostí (atraktivit) města. U prvního z nich jsou údaje omezeny jen na turisty, kteří využijí služeb Turistického informačního centra, jež jsou pro účely této práce zcela nedostatečné, vzhledem k tomu, že se chceme soustředit na různou škálu využívaných informačních kanálů. V druhém případě jsme zase odkázáni pouze na typy ubytování, které pro zkoumání zvolili zkoumající a zcela vylučuje turisty, kteří nevyužili ubytování v Brně (tedy jednodenní návštěvníky) a ty, kteří využili ubytování u příbuzných, přátel nebo jinou v současnosti hojně užívanou formu nezaznamenaného ubytování (např. projekt CouchSurfing). Tento typ zkoumání je v analýzách nejčastěji zastoupen. U poslední z forem získávání dat jsme zase závislí na tom, koho tazatelé oslovují. Tento typ průzkumu může značně ovlivnit hlavně geografické složení návštěvníků Brna. Dále také záleží na období zkoumání; zcela jiné složení, počty i potřeby turistů můžeme zaznamenat v létě a v zimě. Pro komplexní vymezení cílové skupiny zahraničních turistů si zde uvedeme vybrané údaje ze všech dostupných typů šetření. Srovnávání dat je samozřejmě omezeno jejich aktuálností, proto si vždy uvedeme z jakého období jsou získávána. Z velkého množství údajů, které jsou k dispozici, se zaměříme na pro tuto práci důležitá zjištění. Zaměříme se na údaje o počtech a geografickém rozložení cizinců navštěvujících krátkodobě Brno, obvyklé délce pobytu v Brně, důvody návštěvy Brna, využívané komunikační kanály, zájem o kulturu, spokojenost s kulturním a společenským vyžitím v Brně a hlavně spokojenost s poskytováním informací v Brně. Nejdříve si uvedeme výstupy terénního dotazníkového šetření profesních skupin, které denně pracují s návštěvníky města Brna (jak domácími tak zahraničními) zejména cestovní kanceláře a ubytovací zařízení. Cílem výzkumu byla analýza profilu typického návštěvníka Brna. Osloveno bylo formou dotazníkového šetření 44 subjektů. Tento primární výzkum byl realizován v rámci analytické části 34

35 Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna ve spolupráci s Vysokou školou obchodní a hotelovou, s. r. o. v říjnu a listopadu Z dotazníkového šetření vyplynulo, že celkem 95 % podniků má klienty z ČR, ovšem ne pro všechny dotazované subjekty jsou domácí klienti nejpočetnější nebo nejčastější skupinou zákazníků. Pro 23 % subjektů platí, že jejich klienti pochází převážně z dalších zemí a to v následujícím pořadí četnosti: Rakousko (11 % podniků), Německo (9 % podniků), Polsko, USA a Velká Británie (po jednom podniku, tedy 2 procentních bodech). Na druhém místě v pořadí převažujících klientů má nejvíce dotazovaných subjektů cestovního ruchu klienty z Německa (36 % podniků), ze Slovenska (32 % podniků) a již výrazně méně oslovených podniků má klienty z Velké Británie (7 %), Itálie, Francie a Ruska (5 % podniků) Klienti dotazovaných podniků tráví v Brně nejčastěji 1 2 dny (77 %), pouze 14 %respondentů (tj. podniků) uvedlo pobyt v délce od 3 do 7 dnů, delší než 7 dnů byl uveden pouze jedním osloveným subjektem a pobyt bez přenocování byl zmíněn 5 % podniků. Opakované návštěvy klientů uvádí až 80 % podniků. Stoprocentní uvedení délky pobytu v rozmezí jednoho až dvou dnů u incomingových cestovních kanceláří pouze potvrzuje skutečnost velmi krátkých a rychlých návštěv Jihomoravského kraje a města Brna turisty a jinými návštěvníky. Hlavním a dominantním důvodem návštěvy Brna dle dotazování profeních skupin je práce. Tuto odpověď uvedlo až 61 % dotazovaných subjektů s váhou nejvyššího významu a dalších 20 % podniků s druhou nejvyšší váhou. Žádný jiný důvod návštěvy nemá takovou četnost odpovědí, ostatní důvody jsou zastoupeny již výrazně méně. Mezi takové důvody patří tranzit, poznávání, zábava. Do Brna klienti respondentů téměř vůbec nejezdí za nákupy. Do Brna se taktéž jezdí velice málo za sportem, turistikou, relaxací a zdravím a taktéž z důvodu návštěvy. Jiný než uvedený důvod ve výčtu odpovědí byl zmíněn třemi podniky a to důvod vzdělávání/školení. 35

36 Profil návštěvníka zjišťovaný na základě terénního šetření poskytuje v tabelované formě agentura CzechTourism z roku 2006 (šetření společnosti STEM/MARK). Reprezentativní vzorek v tomto případě činil respondentů. Vzorek respondentů oslovených v Brně z hlediska věkové kategorie odpovídal třetinovému zastoupení osob do 25 let, 27 % respondentů bylo ve věku let, 23 % ve věku let a 16 % nad 50 let. Z hlediska vzdělání bylo 11 % respondentů bez maturity, 48,8 % s maturitou a VŠ vzdělání dosáhlo 40% všech dotazovaných. Zastoupení podle pohlaví bylo rovnoměrné. Komparace odpovědí zmiňovaného vzorku respondentů je dále v textu provedena vždy na základě srovnání s turistickým regionem Jižní Morava a Českou republikou. Podle statistik CzechTourism je Brno navštěvováno z 1/3 cizinci (v komparaci s turistickým regionem Jižní Morava 17 % i s ČR 21 % je to značně více). Nejvíce cizinců je koncentrováno v centru města a v okolí hradu Špilberk (více než 65 %), naopak nejméně u ZOO (19 %). Trvalý pobyt oslovených cizinců je v porovnání s Jižní Moravou nebo ČR daleko více diverzifikovaný. Převládá Slovenská republika (21 %), následuje Německo, Rakousko, Polsko a USA. 53 % cizinců, kteří přijeli do Brna, v ČR navštívili také Prahu, 57 % dále cestovalo i jinde po Jižní Moravě. Turisté jsou velmi spokojeni s kulturními možnostmi a se šíří nabídky v oblasti nákupních služeb. Většina návštěvníků jezdí do Brna opakovaně a prvotním zdrojem informací o městě pro ně byly internetové stránky, avšak v porovnání s jinými regiony není návštěvník Brna tak výrazně spokojený se službami týkajícími se poskytování informací. Zajímavé údaje nám poskytuje také Analýza návštěvnosti jižní Moravy v letech (MU, 2009). Podíl zahraničních návštěvníků osciluje mezi cca 15 až 30 %. Geografická struktura zahraničních respondentů je poměrně stabilní. Téměř ve všech šetřeních jsou nejčastěji oslovování respondenti ze Slovenska a jejich význam v čase relativně roste (což je i v souladu s tvrdými daty ubytovaných 36

37 v hromadných ubytovacích zařízeních). Vysoké zastoupení mají i návštěvníci z Německa a Rakouska. V posledních letech se daří oslovovat také polského návštěvníka, který nebyl v prvních šetřeních příliš zastoupen. Naopak klesá úspěšnost u Němců. Mezi další země, které jsou pravidelně zahrnuty do šetření patří Nizozemí a Velká Británie. Naopak výjimečně se podaří oslovit Itala či Francouze. Pro destinační management je také důležitá informace, odkud získávají návštěvníci informace o regionu. Informace z TIC využilo 46 % respondentů, vůbec nevyužilo pak 54 %. Informace cestovních kanceláří využilo pak jen 17 % návštěvníků, propagačních materiálů jen 29 %, informací z médií jen 15 % návštěvníků, informací z internetu naopak již 51 %, informací od příbuzných a známých 45 % návštěvníků. Největší relativní nárůst oproti předešlým šetřením tak jednoznačně zaznamenal Internet (více než 100 %). U zahraničních respondentů se nejčastěji objevuje výzva k lepší propagaci regionu. Zde návštěvníci doporučují především televizní reklamy a internet jako nejvhodnější prostředky pro propagaci. Odpovědi na otázku k péči o rozvoj cestovního ruchu v regionu byly v anketním šetření profilu návštěvníka v Jihomoravském kraji v letní sezóně 2008 (MU, 2008) následující. Nejvíce negativních odpovědí bylo k problematice kvality nabídky programů pro volný čas 13,3 %, a k poskytování informací o regionu 9,3 %. Brněnská turistická informační centra dle Brno v číslech 2011 (MMB, 2012) v roce 2011 navštívilo celkem turistů, z toho bylo zahraničních návštěvníků. Podíl cizinců tedy tvoří z celkového počtu klientů TIC 43,4 %. V září roku 2011 byl také nově otevřen informační stánek v rámci projektu Civitas na Joštově ulici, který do konce roku 2011 celkem navštívilo přibližně osob, podíl cizinců u tohoto čísla neznáme. Z monitoringu návštěvnosti Turistických informačních center certifikovaných agenturou CzechTourism v 1. čtvrtletí roku 2011 vyplynulo, že v prvním čtvrtletí se 37

38 lidé nejvíce ptali na kulturu (24 %), případně využili jiný typ služeb TIC, jako je kopírování, fax nebo internet (17 %). Při analýze kvality TIC (MMR ČR, 2010) v České republice z roku 2010 (do rozsáhlého vzorku informačních center, kde probíhala dotazování respondentů, bylo zařazeno i Turistické informační centrum města Brna. Celkem bylo dotázáno návštěvníků. Ve vzorku je 87 % návštěvníků z ČR a 13 % návštěvníků ze zahraničí), 62 % klientů odpovědělo, že dostali zhruba to, co očekávali, 5 % klientů dostalo méně než očekávalo a zhruba třetina dotázaných uvedla, že služby předčily jejich očekávání. Lépe přitom spokojenost s TIC hodnotili zahraniční klienti a klienti ve věku let. Nejvíce kriticky se vyjádřili návštěvníci ve věku 30 až 44 let. Nejméně pak byli respondenti spokojeni s jazykovými znalostmi pracovníků TIC. Většina návštěvníků žádné informace ani služby v infocentru nepostrádala, 6 % dotazovaných klientů nějakou službu postrádala. Návštěvníci, kteří nějaké konkrétní návrhy na zlepšení služeb jmenovali, nejčastěji uváděli: větší prostory, možnost občerstvení, lepší vybavení interiéru a prodloužení pracovní doby. Dále by uvítali, kdyby bylo k dispozici více letáků, map, brožur nebo publikací a 5 % návštěvníků postrádalo veřejné WC. Z průzkumu vyplynulo, že nejdůležitější položky pro řešení jsou otevírací doba a rozsah nabídky informací/služeb. V případě brněnského TIC bylo hodnocení výrazně slabší než celkové hodnocení TIC v ČR. Návštěvníci hodnotili spokojenost na škále od 1 jako nejvíce spokojeni až 5 jako zcela nespokojeni. Brněnská turistická informační centra byla hodnocena hůře než ta pražská. S průměrnou známkou 2,05 se TIC v Brně dostala až na třetí nejhorší místo v ČR (do průzkumu byla zahrnuta informační centra z 19 lokalit v ČR). Z charakteristik TIC návštěvníci vnímali nejlépe jejich umístění v centru a v blízkosti turistických památek (průměrná známka 1,56), jejich otevírací dobu (1,65) a také 38

39 možnost připojení k internetu (1,60). Nejméně spokojeni byli lidé s nabídkou přehledu stravování (2,46) a s interiérem center (2,87). Výrazně nejhůře pak byla hodnocena možnost parkování před TIC (3,78). Celkově byly vlastnosti brněnských center hodnoceny průměrnou známkou 2,09. Služby brněnských informačních středisek získaly ještě horší hodnocení, a to známku 2,28. Nejlépe lidé vnímají prodej map, brožur a publikací (1,59), dále prodej pohlednic a suvenýrů (1,68) a také provozování veřejného internetu (1,65). Nejméně jsou návštěvníci center spokojení se zajišťováním služeb, které nejsou přímo spojené s cestovním ruchem (3,51). Celkově lépe jsou naopak hodnoceni pracovníci informačních center v Brně (1,78). Lidé u nich oceňují především jejich odborné znalosti (1,55), nejméně jsou však spokojení s jejich rychlostí a pohotovostí při vyřizování požadavků klienta (1,93) Obecně dobré fungování TIC evokuje v návštěvnících kvalitní informační servis, bez něhož si činnost TIC prakticky nedokážou představit. Naprostá většina návštěvníků označila za nejdůležitější poskytování informací o možnostech výletů, akcí za poznáním, zábavou a různých zajímavých turistických cílech. Za téměř nepostradatelnou službu považují návštěvníci také informace o hradech, zámcích a muzeích a za velmi důležité označili informace o konání různých kulturních akcí, prodej map, brožur a publikací. Nejčastějšími důvody pro návštěvu TIC bylo: získání informací o turistických cílech a výletech; možnost získání mapy, letáků a rezervace/nákup vstupenek na sportovní a kulturní akce. I když poslední se týká převážně českých respondentů, zahraniční návštěvníci vedle těchto důvodů uváděli hlavně zájem o informace týkající se nabídky ubytování nebo o možnostech stravování, či dané TIC navštívili z důvodu nákupu map, brožur a publikací. 39

40 2.3. Závěry kapitoly cílová skupina krátkodobých zahraničních návštěvníků Brna Z různých průzkumů vyplývá, že dlouhodobě zahraniční návštěvníci tvoří pro Brno skupinu turistů zhruba z jedné třetiny. Podíl cizinců mezi návštěvníky brněnského TIC tvoří dokonce 43,4 %. Více než polovina návštěvníků, které se podařilo oslovit při terénním šetření byla ve věku nižším než 34 let a 40 % dosáhlo vysokoškolského vzdělání. To potvrzuje tvrzení, že dle současných trendů vzrůstá význam mladých lidí pro cestovní ruch. Podíváme-li se souhrnně na různé typy analýz zjistíme, že ze zahraničních návštěvníků se z geografického hlediska nejčastěji v Brně vyskytují návštěvníci ze Slovenska, Rakouska, Německa, Polska a v menší míře z Velké Británie a USA. Z výsledků průzkumů je patrný již dříve zmíněný trend velmi krátkých pobytů v Brně. Nejčastěším důvodem pobytu v Brně jsou pracovní záležitosti. Brno tedy zatím stále není turistickou destinací pro dlouhodobější trávení volného času. S tím nejspíše souvisí také zjištění Expertní analýzy poklesu CR pro Jihomoravský kraj v roce 2009, že jedním z důvodů poklesu cestovního ruchu je přílišné soustředění se Brna na kongresovou a veletržní turistiku, jejíž výpadek v důsledku hospodářské krize byl jedním z největších přispěvatelův k celkovému poklesu CR v Brně. Většina dotázaných v terénním šetření potvrdila, že také cestuje dále po jižní Moravě. Potvrzuje se tak dříve popsaná příležitost pro Brno jako vstupní brány do vinařského kraje jižní Morava. Návštěvníci Brna jsou spíše spokojeni s nabídkou kulturního vyžití (v šetření pro celou jižní Moravu již statistiky vyznívají méně příznivě), ovšem výrazně méně jsou spokojeni s poskytováním informací ať již přímo v Brně či na celé jižní Moravě. 40

41 Cizinci doporučují lepší propagaci Brna i celého regionu. Přitom nejvíce využívaným a cizinci doporučovaným zdrojem je dle předpokladu internet. Velmi důležitým zdrojem informací jsou však také přátelé a příbuzní, což jen potvrzuje nutnost dlouhodobého budování pozitivní image města. Služeb Turistického informačního centra k získávání informací využívá 46 % návštěvníků Jihomoravského kraje, zbývá ovšem více než polovina návštěvníků, kteří TIC nevyužili vůbec. Oproti výsledkům v celé ČR je brněnské TIC svými uživateli hodnoceno nepříliš pozitivně. Nejméně spokojeni byli lidé s nabídkou přehledu stravování, přičemž dle analýzy kvality TIC je právě toto jeden z nejčastějších dotazů zahraničními klienty při návštěvě TIC. Zajímavým zjištěním je, že obecně návštěvníkům TIC chybí služby občerstvení, lepší interiérové vybavení TIC a veřejné WC. Odborníci poukazují na současný trend, kterým je růst významu kultury a kulturních památek v cestovním ruchu a zároveň jsou informace o kulturním dění a turistických cílech nejčastějšími dotazy návštěvníků TIC. Návštěvníci dle analýzy kvality TIC také považují poskytování informací o kulturních akcích za velmi důležitou službu TIC. Závěry kapitoly Cílová skupina zahraničních krátkodobých návštěvníků Brna opět potvrzují výsledek Expertní analýzy poklesu CR pro Jihomoravský kraj v roce 2009, že dalšími z důvodů tohoto poklesu jsou zejména nedostatečná diverzifikace nabídky cestovního ruchu dle kategorií cílových skupin (mladí lidé, rodiny s dětmi, senioři, singles) a absence využívání moderních kanálů marketingové komunikace včetně nekonvenčních, v důsledku čehož došlo v kategorii mladých lidí k největšímu propadu. Vedlejším, avšak významným zjištěním v rámci prováděného výzkumu pro tuto kapitolu je, že většina získaných údajů byla čerpána z analýz provedených pro Jihomoravský kraj nebo při plošných výzkumech v celé České republice 41

42 (agentura CzechTourism) vzhledem k absenci dostupných, aktuálních a informativně nosných průzkumů, prováděných přímo pro Brno. Toto zjištění poukazuje na nedostatečný důraz města Brna na zásadní část marketingu města, kterou dle odborníků je pravidelné zjišťování potřeb stávajících a potenciálních klientů města (obyvatel, návštěvníků...). 42

43 3. Cílová skupina zahraničních residentů v Brně 3.1. Popis výzkumu cílové skupiny zahraničních residentů v Brně Cílem této kapitoly je blíže vymezit cílovou skupinu zahraničních residentů v Brně za účelem zjistit jejich zájmy a potřeby tak, abychom mohli navrhnout vhodné způsoby propagace brněnského kulturního a společenského dění. Pro účely této práce zahraničními residenty rozumíme zahraniční studenty brněnských vysokých škol a cizince s trvalým či přechodným pobytem v Brně (tzv. expaty), zejména zaměstnance mezinárodních firem na území Brna a pracovníky kreativních profesí (vědce, manažery, podnikatele, umělce atd.). Bude nás hlavně zajímat, jaké je složení residentů z geografického hlediska, tedy i jaká je jazyková skladba u cizinců pobývajících v Brně. Jaký typ kulturního dění residenti preferují, jaké stávající zdroje informací o kulturním dění využívají a hlavně jaké by sami rádi využívali. Zajímá nás, jaký vliv má spokojenost residentů s kulturním děním na jejich vnímání Brna, tedy jaký má vliv jejich spokojenost s kulturním děním v Brně na touhu zůstat či nezůstat nadále v Brně. Dílčí hypotézou této kapitoly je, že čím více jsou residenti spokojenější s kulturním děním v Brně, tím více se jim v Brně líbí a chtějí zde zůstat i nadále. Zároveň předpokládáme, že zahraniční residenti v Brně navštěvují méně kulturních akcí než ve své rodné zemi a nejsou spokojeni se současnou propagací kulturního dění v Brně, tedy s možnostmi získávání informací o kulturním dění v Brně. S předchozími dvěma hypotézami souvisí zásadní hypotéza, že zahraniční residenti by navštěvovali více kulturních akcí v Brně, kdyby byli lépe informováni o kulturním dění v Brně. K zodpovězení výzkumných otázek a ověření hypotéz využijeme empirického 43

44 výzkumu. Využijeme techniku průzkumu sekundárních dat o počtech cizinců v Brně, k čemuž nám poslouží statistické údaje zpracované Ministerstvem vnitra a výroční zprávy brněnských universit. Stěžejní pro dosažení cíle této kapitoly bude vlastní dotazníkové šetření mezi zahraničními residenty. Vlastní dotazníkový průzkum doplníme ještě o další průzkum zájmu o jednotlivé akce zahraničních residentů, který byl proveden v rámci Programu rozvoje kultury města Brna Počty zahraničních residentů v Brně Agenda dlouhodobých pobytů a víz k pobytu nad 90 dnů, stejně jako trvalých pobytů, byla novelou zákona o pobytu cizinců od svěřena do působnosti Ministerstva vnitra, Odbor azylové a migrační politiky. Dle posledních údajů v roce 2011 ze statistik zveřejněných tímto odborem (MV ČR, 2012) bylo se státní příslušností v zemích EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska nejvíce cizinců se zaevidovaným pobytem v České republice ze Slovenska, Polska, Německa, Bulharska, Velké Británie, Rumunska, Rakouska, Itálie, Francie a Nizozemí. Cizinců se zaevidovaným pobytem v České republice v roce 2011 ze třetích zemí (země mimo EU) bylo nejvíce z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu, Moldavska a ze Spojených států. Statistiky počtu cizinců se zaevidovaným pobytem podle zemí státní příslušnosti pouze pro území Brna bohužel nejsou dostupné. 44

45 Graf č. 1 - Srovnání počtu cizinců se zaevidovaným pobytem v ČR v roce 2011 se státní příslušností v zemích EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska podle zemí Počty cizinců ze zemí EU v ČR počet v ČR Slovensko Polsko Německo Bulharsko Spojené království Rumunsko Rakousko Itálie Francie Nizozemsko Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo1. (Pramen: MV ČR, 2012, údaje zpracoval autor práce) Za rok 2011 bylo se zaevidovaným pobytem v Brně průměrně cizinců ze všech zemí (tedy zemí EU a Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska i třetích zemí), z toho bylo cizinců s přechodným pobytem v Brně a cizinců s trvalým pobytem v Brně. Cizinců ze zemí EU a Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska bylo v roce 2011 v Brně průměrně 5 937, z toho cizinců s přechodným pobytem v Brně a cizinců s trvalým pobytem v Brně. 45

46 Graf č. 2 - Počty všech cizinců se zaevidovaným pobytem v Brně v průběhu roku Počet všech cizinců se zaevidovaným pobytem v Brně v průběhu roku Přechodný pobyt Trvalý pobyt Celkem leden únor duben březen květen červen srpen červenec září říjen listopad Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 2. (Pramen: MV ČR, 2012, údaje zpracoval autor práce) Na grafu č. 2 můžeme pozorovat, jak se mění počty všech cizinců v Brně (tedy ze zemí EU i třetích zemí) v průběhu roku Zatímco počet cizinců s trvalým pobytem v průběhu roku plynule mírně narůstá, počet cizinců s přechodným pobytem kolísá a postupně se snižuje. K největšímu propadu dochází od května do září. Celkový počet cizinců se v průběhu roku 2011 postupně snižuje. 46

47 Graf č. 3 - Počty cizinců se zaevidovaným pobytem v Brně v průběhu roku 2011 se státní příslušností v zemích EU a Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska Počet cizinců z EU, Islandu, Norska, Švýcarska a Lichenštejnska se za evidovaným pobytem v Brně v průběhu roku Přechodný poby t Trv alý poby t Celkem leden únor březen duben květen červen srpen červenec září říjen listopad Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 3. (Pramen: statistiky evidované Ministerstva vnitra, Odbor azylové a migrační politiky) Z grafu číslo 3 můžeme naopak sledovat, že u cizinců se státní příslušností v zemích EU a Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska, v průběhu roku stále mírně narůstá počet jak cizinců s trvalým pobytem tak cizinců s přechodným pobytem. To je sice zajímavý úkaz, těžko se z něj ovšem vyvozují nějaké závěry. Jedním z vysvětlení by mohlo být, že na rozdíl od cizinců z EU u cizinců ze třetích zemí, dochází ve větší míře ke změně přechodného pobytu na trvalý pobyt v Brně než k příchodu nových cizinců do Brna Počty studentů ze zahraničí na brněnských vysokých školách Při zjišťování počtu zahraničních studentů v Brně vycházíme z výročních zpráv jednotlivých brněnských vysokých škol za rok 2011 dostupných na webových stránkách jednotlivých vysokých škol v Brně. Pobyty zahraničních studentů na brněnských vysokých školách se rozdělují na studenty zapsané do řádných studijních programů, studijní pobyty v rámci zahraniční mobility studentů delší 47

48 28 dnů (nejčastěji program Erasmus) a na krátkodobé pobyty, většinou v rámci mezinárodních kurzů nebo workshopů. U většiny škol se ve výročních zprávách dozvíme z tabulky předepsané MŠMT pouze o počtech studentů na zahraničních pobytech v rámci programů zahraničních mobilit. Vyjímku tvoří výroční zpráva Masarykovy univerzity, kde se v části internacionalizace můžeme dočíst, že v roce 2011 na MU studovalo celkem cizinců. V rámci zahraniční mobility studentů při pobytu delším než 28 dní studovalo na MU 784 studentů ze zahraničí, z toho nejvíce studentů bylo z Polska (109), Španělska (108) a Kanady (66). Také se zde uvádí, že podíl zahraničních studentů ze všech studentů Masarykovy univerzity v roce 2011 tvořil 14 %. Na Vysokém učení technickém v roce 2011 v rámci zahraniční mobility studentů při pobytu delším než 28 dní studovalo 551 zahraničních studentů. Nejvíce jich bylo ze Španělska (117), Portugalska (82), Turecka (58) a Francie (54). Na Mendelově universitě v roce 2011 v rámci zahraniční mobility studentů při pobytu delším než 28 dní studovalo 83 zahraničních studentů, z toho nejvíce z Turecka (20), Francie (18) a Španělska (13). Na JAMU v roce 2011 v rámci zahraniční mobility studentů při pobytu delším než 28 dní studovalo 36 zahraničních studentů z toho nejvíce ze Španělska (8) a z Turecka (4). V roce 2011 na Univerzitě obrany v rámci zahraniční mobility studentů při pobytu delším než 28 dní studovalo 218 zahraničních studentů, z toho nejvíce z Rakouska (56), Srbska (53) a Slovinska (27). V roce 2011 na brněnských fakultách Univerzity obrany studovalo 95 studentů zapsaných do řádných studijních programů, z toho nejvíce z Vietnamu (48) a ze Slovenska (38). 48

49 Na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně v rámci zahraniční mobility studentů při pobytu delším než 28 dní studovalo 80 studentů, z toho nejvíce ze Slovenska (12), Polska (11) a Španělska (11). Díky úzké meziuniversitní spolupráci studovali na Veterinární a farmaceutické universitě v Brně 3 zahraniční studenti (z Rakouska, Rumunska a Turecka). Celkem na brněnských vysokých školách studovalo v roce 2011 více než zahraničních studentů. V rámci zahraniční mobility studentů při pobytu delším než 28 dní studovalo v Brně zahraničních studentů, z toho nejvíce studentů bylo ze Španělska. Chybí ovšem podrobnější údaje o studentech zapsaných do řádných studijních programů. Podíl studentů mezi všemi cizinci se zaevidovaným pobytem v Brně tedy v roce 2011 tvořil minimálně 34, 4 %. Toto je údaj, do kterého ještě nejsou započítány počty studentů zapsaných do řádných studijních programů na JAMU, VUT, Mendlově univerzitě a Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Lze tedy předpokládat, že procentuální podíl studentů mezi cizinci v Brně je ještě výrazně vyšší. Celkově se však dá předpokládat, že nejvíce těchto zahraničních studentů bude pravděpodobně ze Slovenska. Tyto údaje potvrzují trend popsaný odborníky. "Vzrůstá i význam studijních pobytů v zahraničí podle údajů organizace OECD studuje v Evropě přibližně 600 tis. zahraničních studentů a tento počet roste každým rokem přibližně o 5 % (tito studenti většinou danou zemi, příp. region, během svého pobytu procestují, stejně jako rodinní příslušníci a přátelé, kteří je během pobytu navštíví). (Program rozvoje cestovního ruchu v Brně - Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, kol. autorů, 2006) Skupina zahraničních studentů tedy tvoří významnou část naší cílové skupiny residentů a odborníci potvrzují význam, jaký mají nejen pro vysoké školy a výzkum a vývoj města, ale také opět pro cestovní ruch destinace. 49

50 3.3. Dotazníkové šetření mezi zahraničními residenty v Brně Popis výzkumu dotazníkového šetření zahraničních residentů v Brně Vlastní dotazníkové šetření mezi zahraničními residenty v Brně bylo provedeno formou standardizovaných písemných dotazníků, které byly distribuovány zahraničním zaměstnancům mezinárodních firem v Brně (IBM, Motorola a DSG International SSC), dále zahraničním studentům programu Erasmus, zahraničním zákazníkům podniků Stolní tenis Hravý bar a CLUBWASH::Brno a k vyplnění byli vyzváni také brněnští expati umístěním dotazníků ve formě Google formuláře na Facebookové stránce Brno Expat Centre. Kompletní vzorový dotazník se všemi otázkami v české i anglické verzi, jak byl také distribuován respondentům, najdete v příloze B. Celkový soubor dat je tvořen údaji z 38 vyplněných dotazníků. Šetření proběhlo v průběhu června Bohužel termín průběhu šetření měl s velkou pravděpodobností vliv na nízkou návratnost dotazníků ze strany zahraničních studentů. Složení respondetů dotazníkového šetření Graf č. 4 - Důvod pobytu v Brně, soubor všech respondentů Důvod pobytu v Brně práce studium jiný důvod Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 4 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Na grafu č. 4 můžeme pozorovat, že největší zastoupení v souboru dotazovaných mají zahraniční residenti, jejichž hlavním důvodem pobytu v Brně je práce. Oproti 50

51 skutečnému podílu zahraničních studentů v celkovém množství zahraničních residentů v Brně je v dotazníkovém šetření jejich podíl nižší. Souvisí to pravděpodobně i s naprosto většinovým zastoupením respondentů, jejichž pobyt v Brně je delší než jeden rok. Graf č. 5 -Délka pobytu v Brně, soubor všech respondentů Délka pobytu v Brně Méně než týden 1 týden až 1 měsíc 1 měsíc až 1 rok déle než rok Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 5 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Dá se předpokládat, že respondenti již měli dostatek času se v Brně zorientovat a dá se tedy očekávat celkově lepší hodnocení informovanosti o kulturním dění v Brně. 51

52 Graf č. 6 - Skladba všech respondentů dle národnosti 8 Složení dotazovaných dle národnosti počet dotazovaných Bělorusko Bosna Británie Finsko Francie Holandsko Irsko Itálie Kolumbie Kuba Maďarsko Makedonie Mexico Německo Polsko Rumunsko Rusko Slov ensko Srbsko Španělsko Turecko USA Arménie Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 6 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Na grafu číslo 6 můžeme vidět, že zastoupení jednotlivých národností v dotazníkovém šetření je skutečně pestré. Největší zastoupení pak mají residenti z Rumunska a Velké Británie. Rumunsko i Velká Británie také patří do prvních deseti zemí EU, jejichž státní příslušníci mají v České republice největší zastoupení mezi cizinci s evidovaným pobytem. Naopak Slovensko je v dotazníkovém šetření zastoupeno pouze jedním respondentem. Přestože residentů ze Slovenska je v České republice nejvíce ze zemí EU, vzhledem k tomu, že i v dnešní době je považování Slováků za cizince stále diskutabilní, není toto nízké zastoupení Slováků v dotazníkovém šetření pro účely této práce nijak na škodu. 52

53 Graf č. 7 - Skladba všech dotazovaných podle věku Složení dotazovaných dle věku let let více než 45 let Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 7 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Přestože zastoupení studentů mezi dotazovanými je poměrně nízké, zastoupení mladých lidí je dostatečné. Naprostá většina dotazovaných je ve věku do 45 let a více než 47 % respondentů je ve věku let. 53

54 Výsledky výzkumu souhrnně u všech dotazovaných Graf č. 8 - Preference jazyka při získávání informací během pobytu v Brně Jaký jazyk preferujete při získávání informací v Brně Jiný jazyk Čeština Španělština Ruština Francouzština Němčina Angličtina Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 8 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Při volbě odpovědi na otázku, jaký jazyk preferujete při získávání informací během vašeho pobytu v Brně, mohli respondenti zvolit více možností. Jak je patrno z grafu číslo 8, většina respondentů zvolila angličtinu jako preferovaný jazyk pro získávání informací. Což se dalo předpokládat. Významná část respondentů označila také češtinu. To je pravděpodobně opět spojeno s délkou pobytu většiny dotazovaných. Je to také třeba brát v potaz při hodnocení možností získávání informací o kulturním dění v Brně. 54

55 Graf č. 9 - Srovnání četnosti návštěv všech respondentů společensko - kulturních akcí v rodné zemi a v Brně Četnost návštěv společensko - kulturních akcí Obvykle nenavštěvuji žáídné společensko-kulturní akce méně než jednou za měsíc v rodné zemi v Brně Několikrát měsíčně Několikrát týdně Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 9 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Jeden z ukazatelů hodnocení spokojenosti zahraničních návštěvníků s kulturním děním v Brně je srovnání návštěvnosti společensko-kulturních akcí v rodné zemi respondentů a v Brně. Celkově z odpovědí respondentů vyplývá, že v Brně chodí na společensko-kulturní akce o něco méně často než ve své rodné zemi. Na grafu číslo 9 však můžeme pozorovat, že oproti návštěvnosti akcí v rodné zemi akce v Brně navštěvuje mnohem více respondentů i několikrát týdně. Naopak oproti návštěvnosti v rodné zemi ubylo respondentů, kteří by v Brně nenavštěvovali žádné kulturní akce. Zahraniční residenti tedy v Brně sice celkově navštěvují akce méně často, ale na druhou stranu v Brně akce alespoň občas navštěvuje výrazně více respondentů. 55

56 Graf č Míra zájmu o nezávislou, klubovou a alternativní kulturu v Brně 25 Zajímá vás nezávislá, klubová a alternativní kultura? Ano, preferuji ji. Ano, občas. Jen výjimečně. Ne. Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 10 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Z hlediska cílů této práce je pro nás důležité znát šíři zájmu o kulturní dění. Abychom mohli správně navrhnout propagaci kulturního dění v Brně, potřebujeme vědět, o jaký typ kulturních akcí se zahraniční residenti zajímají. Vzhledem k tomu, že hypotézou práce je, že v Brně není dostatečně propagována nezřizovaná tedy nezávislá, klubová a alternativní kulturní scéna, chtěli jsme zjistit, zda mají zahraniční residenti o tento typ akcí zájem. Na grafu číslo 10 můžeme vidět, že naprostá většina dotazovaných zahraničních residentů se alespoň v minimální míře o tento typ akcí zajímá. Výrazně méně dotazovaných však tento typ akcí preferuje před oficiální brněnskou kulturní scénou. 56

57 Graf č Spokojenost všech respondentů s informovaností o kulturních akcích v Brně. Cítíte se být dobře informováni o kulturních akcích v Brně? Vůbec nevím, co se v Brně děje./ V Brně jsou nějaké kulturní akce? Ne, informace jsou nepřehledné, nerozumím, neorientuji se, nevím kde hledat. Ne dost, nicméně se o tom důležitém nakonec dozvím. Ano, není to tak jednoduché, nicméně už vím, kde hledat. Ano je zde dostatek zdrojů, ve kterých se dobře orientuji Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 11 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Dostáváme se k zásadní otázce tohoto průzkumu a tou je spokojenost zahraničních residentů s informovaností o kulturním dění v Brně. Oproti předpokladu se velká část dotazovaných cítí být velmi dobře informována o kulturních akcích v Brně. Jak jsme se již zmiňovali výše, je to částečně také tím, že většina dotazovaných žije v Brně již dlouhou dobu. Část těch, co si myslí, že informace o kulturních akcích nejsou dostatečné nebo že informace jsou nepřehledné, nerozumí jim nebo neví, kde je mají hledat, je ovšem také značná a budeme se jí později také více věnovat, protože je pro náš výzkum zásadní. Největší část tvoří ti, kteří se necítí být informováni dostatečně, nicméně se nakonec o všem důležitém dozví. To také souvisí s další otázkou výzkumu. Jaké jsou tedy zdroje, ze kterých zahraniční residenti nejvíce získávají informace o kulturních akcích v Brně? Odpověď nám nabízí graf číslo

58 Graf č Nejčastěji využívané zdroje informací o kulturních akcích v Brně všech respondentů Nejčastěji využívané zdroje informací o kulturních akcích v Brně jiné plakáty ové pozvánky rádia noviny, časopisy, vydávané propagační tiskoviny, kulturní přehledy Turistické informační centrum ve škole, v práci od kamarádů jiné sociální sítě facebook w ebové portály s kulturním přehledem Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 12 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Zde jasně vidíme, že nejčastějším zdrojem informací zahraničních residentů jsou přátelé a na druhém místě škola nebo práce. Na tom není nic překvapujícího. Dá se předpokládat, že přátelé jsou nejčastějším zdrojem informací o všech typech akcí pro většinu z nás. A u zahraničních studentů se dá předpokládat, že většina kulturních akcí, kterých se v Brně zúčastnili, byla organizována přímo školou nebo mezinárodním studentským klubem. Stejně tak u velkých mezinárodních firem je obvyklé pořádat pro své zaměstnance různé společenské a kulturní aktivity v rámci upevňování firemní kultury. Ovšem zajímavé je, že kamarádi a škola nebo práce jsou pro mnohé zahraniční residenty jediným využívaným zdrojem informací o kulturním dění. Dotazovaní totiž měli možnost vybrat libovolný počet zdrojů a 13,5 % z nich zvolilo právě jen jednu z těchto variant nebo jen tyto dvě varianty. Dále se budeme využíváním těchto dvou zdrojů informací ještě zabývat ve vztahu k těm, kteří se cítí být dobře informováni o kulturním dění v Brně. Dalším velmi významným zdrojem informací pro zahraniční residenty jsou v dnešní době překvapivě stále plakáty a letáčky. Významně jsou v odpovědích ovšem zastoupeny 58

59 také webové portály s kulturním přehledem a Facebook. Respondenti byli v dotazníku také požádáni, aby zdroje informací konkretizovali. Z webových portálů byly uvedeny stránky Brno now, oficiální stránky města Brna, Brno Expat Centrum a portál Idnes. Z rádií byly jmenovány stanice Kiss Hády, Evropa 2, Impuls a Rádio Krokodýl. Z vydávaných tiskovin s kulturními přehledy respondenti uvedli jako využívané Metropolis a Program brněnsko. Dále respondenti uváděli některé tiskoviny konkrétních kulturních organizací nebo akcí (programy Divadla Husa na provázku, HaDivadla, Divadla U stolu, Muzejní noci a Noci kostelů). U stránek na Facebooku byly uvedeny skupiny, které jsou určeny pro komunity cizinců nebo anglicky mluvících v Brně (stránky skupin Couch Surfing, Brno expat woman, English in Brno). Kromě toho jaké stávající zdroje zahraniční residenti využívají, je pro naše účely významné, jak by si sami představovali propagaci kulturních akcí tak, aby pro ně byla snadno využitelná. K tomuto jim sloužila volná odpověď, kdy v dotazníku měli prostor sami popsat, jak by si takovou vhodnou formu propagace představovali. Většina těchto výpovědí se shodovala na formě webového portálu, který by shrnoval všechny typy kulturních akcí v Brně, s tím, že nejvíce zahraniční residenti postrádají takové webové portály v angličtině. Požadavek inzerce v angličtině, případně němčině, se objevuje i u dalších výpovědí respondentů. Uvádějí návrhy na tiskoviny v angličtině distribuované na veřejných místech (např. bary, kluby, tabáky). Víckrát se objevily návrhy na informování o akcích pomocí Facebooku, SMS zpráv a ů. Zajímavé je, že plakáty, které byly označovány za jeden z nejčastěji využívaných stávajících zdrojů informací o kulturních akcích, jsou jako ideální forma propagace zmíněny pouze u jednoho respondenta. Ten svou výpověď navíc doplňuje o fakt, že ho stejně nejvíce informují přátelé a že vše je jednodušší, když už umí česky. Často se také objevují návrhy na lepší propagaci samotných informačních kanálů. Tedy lépe dát vědět, kde mají cizinci informace hledat. Navrhují také zlepšit informování cizinců o tom, kde se nachází TIC. 59

60 Mimochodem zajímavé je zjištění, že na dotaz, zda zahraniční residenti využívají služeb TIC, kromě toho, že většina odpověděla, že nevyužívá, více než 13% dotázaných vůbec neví, co to je brněnské Turistické informační centrum. Graf č Spokojenost s množstvím zajímavých kulturních akcí v Brně. Myslíte si, že je v Brně dostatek pro vás zajímavých kulturních akcí? Ano ne Nevím Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 13 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Většina všech respondentů si myslí, že v Brně je pro ně dostatek zajímavých kulturních akcí, což vyznívá celkem optimisticky. Je ovšem třeba se pozastavit nad nezanedbatelným poměrem zahraničních residentů, kteří neví, zda je v Brně dostatek zajímavých kulturních akcí. To může svědčit o tom, že se o kulturní dění nezajímají nebo také, že jsou si vědomi, že kvůli nedostatečné informovanosti se o mnohých zajímavých akcích nedozví. My se vzhledem k odpovědím na předchozí otázky přikláníme k druhému vysvětlení. V tom případě tato část dotazovaných dohromady s těmi, kteří si myslí, že kulturní dění v Brně není dostatečné, tvoří pro naše zkoumání zásadní skupinu. Právě skupina zahraničních residentů nespokojených s kulturním děním v Brně je z hlediska této práce hlavní cílovou skupinou a dále se jí tedy budeme blíže věnovat. 60

61 Výsledky dotazníkového šetření u skupiny respondentů nespokojených s kulturním děním v Brně Otázka, zda si dotazovaní myslí, že je pro ně dostatek zajímavých akcí v Brně, nám tedy poslouží jako filtrační otázka a některé předchozí odpovědi a odpovědi na další otázky v dotazníku porovnáme podle míry spokojenosti s kulturním děním v Brně. Graf č Srovnání četnosti návštěv kulturních akcí v rodné zemi a v Brně u respondentů, kteří nejsou spokojeni s množstvím zajímavých kulturních akcí. 8 Srovnání četnosti návštěv kulturních akcí několikrát týdně několikrát měsíčně méně než jednou za měsíc obvykle nenavštěvuji žádné kulturní akce v rodné zemi v Brně Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 14 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Když porovnáme výsledky zobrazené v grafu číslo 9 a 14 zjistíme, že nespokojených respondentů s kulturním děním v Brně, kteří by v Brně navštěvovali akce několikrát týdně, je ve srovnání s návštěvností v rodné zemi výrazně méně (U grafu číslo 9 - odpovědi všech respondentů, byl tento poměr obrácený). Také poměr těch, kteří nenavštěvují žádné kulturní akce v Brně, ve srovnání s návštěvností akcí v rodné zemi, není tak výrazně nižší jako tomu bylo u všech respondentů. Tedy ti zahraniční 61

62 residenti, kteří se domnívají, že v Brně není dostatek pro ně zajímavých akcí navštěvují v Brně kulturní akce méně, než ti kteří jsou spokojení s kulturním děním v Brně. Pro naše účely je však hlavně důležité vědět, jak jsou tito respondenti spokojení s informovaností o kulturním dění v Brně. Srovnání odpovědí u spokojených a nespokojených s kulturním děním v Brně můžeme sledovat na grafu č. 15. Graf č Srovnání spokojenosti s informovaností o kulturních akcích v Brně podle míry spokojenosti s dostatkem akcí v Brně. Spokojenost s informovaností o kulturních akcích v Brně (v %) Zcela nespokojen Spíše nespokojen Spíše spokojen odpovědi respondentů nespokojených s množstvím akcí v Brně odpovědi respondentů spokojených s množstvím akcí v Brně odpovědi všech respondentů Zcela spokojen Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 15 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Zde naprosto jasně vidíme, že ti, kteří nejsou spokojeni s dostatkem kulturních akcí v Brně, jsou také daleko méně spokojeni s informovaností o kulturním dění v Brně. V mnohem větší míře zněly jejich odpovědi, že v Brně není dostatek zdrojů, že informace jsou nepřehledné, neorientují se nebo neví, kde je mají hledat. Potvrzuje se tedy vliv informovanosti na spokojenost lidí. Pro nás je také zajímavé, že většina 62

63 těchto respondentů odpověděla buď, že to zpočátku nebylo jednoduché, ale už ví kde hledat, nebo že informovanost není dostatečná, ale nakonec se o tom důležitém dozví. To opět poukazuje na výše popsaná zjištění, že většina respondentů již v Brně pobývá delší dobu a souvisí to také s tím, že zahraniční residenti pravděpodobně nemají v Brně příliš vlastních zdrojů informací a jsou odkázáni na to, co jim řeknou přátelé, kolegové či spolužáci. To nám potvrdilo i srovnání odpovědí spokojených a nespokojených respondentů ohledně využívaných zdrojů informací. Ti, kteří jsou spokojeni s množstvím zajímavých akcí v Brně, byli ve vyhledávání informací aktivnější, označovali více zdrojů informací a také narozdíl od nespokojených využívají ových pozvánek. Graf č Vliv lepší informovanosti na četnost návštěv kulturních akcí v Brně, při srovnání odpovědí respondentů spokojených a nespokojených s kulturním děním v Brně Myslíte si, že lepší informovanost o kulturních akcích v Brně by způsobila, že budete navštěvovat více kulturních akcí? (v %) ne, na více kulturních akcí bych stejně nechodil/a ne, o všem co mě zajímá jsem dostatečně informován/a ano, částečně Ano, značně Při odpov ědi nedostatek akcí nebo nev ím kolik akcí v Brně Při odpov ědi dostatek akcí v Brně Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 16 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Na grafu číslo 16 vidíme srovnání odpovědí respondentů spokojených a nespokojených s kulturním děním v Brně. Opět se potvrzuje, že většina těch, kteří 63

64 si myslí, že v Brně není dostatek zajímavých akcí, zároveň přiznávají, že kdyby byly lépe informováni, značně by se zvýšila jejich návštěvnost akcí v Brně. Zajímavé je, že i značná část těch, kteří jsou s kulturním děním v Brně spokojeni, by se rádi dozvěděli o více kulturních akcích a myslí si, že částečně by se jejich návštěvnost kulturních akcí ještě zvýšila. Graf č Vliv spokojenosti s kulturními akcemi v Brně na vnímání Brna a touhu zde zůstat déle. Chtěli byste i nadále žít v Brně, až pomine hlavní důvod pobytu zde? (v %) Vůbec ne a doufám, že už se sem nebudu muset nikdy vrátit. Ne, ale na pobyt v Brně budu v dobrém vzpomínat. Žít tu nechci, ale rád/a se budu vracet na dovolenou, za přáteli apod. Ano, v Brně se mi líbí a rád/a bych tu zůstal/a déle. Ano, v Brně žiji již několik let a rád/a bych zůstal/a natrvalo Při odpovědi nedostatek akcí nebo nevím kolik akcí v Brně Při odpovědi dostatek akcí v Brně Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 17 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Na grafu číslo 17 můžeme pozorovat, jak se proměňuje přání zůstat v Brně déle v závislosti na spokojenosti s kulturním děním v Brně. U těch zahraničních residentů, kteří zde žijí již několik let, je tento vztah minimální. Ovšem u ostatních můžeme vidět výrazně vyšší tendenci zůstat v Brně déle u těch, kteří jsou s kulturními akcemi v Brně spokojeni. Naopak je vidět, že ti kteří spokojeni nejsou 64

65 mají i větší zastoupení odpovědí, že by zde žít nechtěli, nebo že se sem nechtějí vracet. Pozitivní pro Brno je, že nikdo z respondentů nehodnotil Brno zcela negativně. Tímto se nám potvrzuje další hypotéza práce. Ovšem pro dosažení cíle práce navržení vhodné propagace kulturních akcí v Brně potřebujeme vědět více informací o těch zahraničních residentech, kteří nejsou spokojeni s informovaností o kulturním dění v Brně Výsledky dotazníkového šetření podle spokojenosti respondentů s informovaností o kulturním dění v Brně Dále se tedy podíváme na některé otázky dotazníku s využitím filtrační otázky, zda se respondenti cítí být dobře informováni o kulturních akcích v Brně. Pokusíme se hledat příčiny nedostatečné informovanosti. Graf č Srovnání odpovědí na otázku: Jaký jazyk preferujete při získávání informací během pobytu v Brně? Preferovaný jazyk pro získávání informací v Brně jen jiný jazyk angličtina a další jazyk jiný než čeština nespokojeni s informovaností spokojeni s informovaností čeština jen angličtina Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 18 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Z dotazníkového šetření vyplývá jedna z hlavních předpokládaných a již dříve 65

66 zmiňovaných příčin nedostatečné informovanosti cizinců, kterou je jazyková bariéra. Na grafu číslo 18 vidíme, že spokojení s informovaností jsou v daleko větší míře vybaveni znalostí češtiny. Výrazný rozdíl v poměru spokojených a nespokojených respondentů spatřujeme také u těch, kteří ovládají mimo češtinu více světových jazyků (v nabídce byla dále francouzština, němčina, španělština a ruština). Je to pochopitelný psychologický jev, že jsou cizinci více nespokojeni, když se potřebné informace nedozví, přestože umí více světových jazyků. Graf č Nejčastěji využívané zdroje informací, srovnání spokojených a nespokojených s informovaností Nejčastěji využívané zdroje informací o kulturních akcích v Brně plakáty ové pozvánky rádia noviny, časopisy vydávané propagační tiskoviny, kulturní přehledy Turistické informační centrum ve škole, v práci od kamarádů jiné sociální sítě facebook w ebové portály s kulturním přehledem nespokojeni s informovaností spokojeni s informovaností Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 19 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) Výsledky dotazníkového šetření přinesly zajímavé zjištění. Zahraniční residenti, kteří se cítí být dobře informováni o kulturních akcích v Brně daleko více využívají pasivních zdrojů informací jako jsou přátelé, škola nebo práce, plakáty, ové pozvánky a rádia. Naopak ti, kteří se domnívají, že v Brně není dostatek zdrojů 66

67 informací, většinou informace aktivně vyhledávají. Daleko více využívají webových portálů s přehledem kulturních akcí a Facebooku. Ti, kteří jsou spokojeni s informovaností ovšem také o něco více využívají TIC. Znovu se tedy dostáváme k tomu, že by pravděpodobně bylo vhodné lépe cizince informovat o činnosti TIC v Brně a také služby brněnského TIC pro ně zatraktivnit. Dost z nich totiž nevyužívání TIC vysvětluje, nikoliv nespokojeností se službami, ale tím, že to pro ně není lákavý způsob, jak se o kulturním dění informovat. Nechtějí se cítit jako turisté nebo je to prostě vůbec nenapadlo. Spokojenost s informovaností má ovšem různou vypovídající hodnotu. Může sice znamenat, že je v Brně dostatek vhodných komunikačních kanálů pro propagaci kulturních akcí, ovšem jak vidíme na následujícím grafu číslo 20, může to také znamenat, že stávající propagace je pro některé respondenty dostačující, protože nejsou tolik kulturně aktivní. Graf č Srovnání četnosti návštěv společensko - kulturních akcí dobře a špatně informovaných respondentů Srovnání četnosti návštěv společensko - kulturních akcí v Brně obvykle nenavštěvuji žádné kulturní akce méně než jednou za měsíc nespokojeni s informovaností spokojeni s informovaností několikrát měsíčně několikrát týdně Vyčíslené hodnoty najdete v příloze A v tabulce číslo 20 (Pramen: Závěry z dotazníkového šetření cílové skupiny zahraničních residentů provedl autor práce) 67

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Cestovní ruch 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš navrhnout

Více

Situační analýza Muzea hraček Lednice

Situační analýza Muzea hraček Lednice JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Katedra Dramatických umění Ateliér Divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství se zaměřením na produkční management

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná?

Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Ekonomické dopady generuje každá organizace i každý jednotlivec, lze je tedy spočítat pro jakýkoli subjekt. Ve světě bývají studie ekonomického dopadu zpracovávány

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2017 2025 Mgr. Lukáš Dědič PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Pardubickým krajem

Tento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Pardubickým krajem Partnerství pro rozvoj cestovního ruchu na území Pardubického kraje Základní informace o významu a aktivitách nově vznikající Destinační společnosti Východní Čechy Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu

Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Monitoring návštěvnosti JMK

Monitoring návštěvnosti JMK Monitoring návštěvnosti JMK Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Ing. Martin Šauer, Ph.D. Katedra regionální ekonomie a správy 1 Struktura původu respondentů n = 2 080 zahraniční 17,6 % domácí 82,4 % Rusko

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Srpen 2013 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. pololetí 2013 Typ návštěvníka 1. pololetí 2013 1. pololetí 2012 A. Zahraniční turista 39,0 % 39,5 % B.

Více

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013

Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014. Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Bc. Barbora Kocianová Katedra produkce DAMU 22. 5. 2014 Dotazníkové šetření k Noci divadel 2013 Dotazníky k Noci divadel 2013 byly vytvořeny Annou Černou, absolventkou Katedry sociologie FF UK. Jejich

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

TIC v ČR Agentura CzechTourism uvádí více než 600 (není databáze) Ministerstvo pro místní rozvoj 470 (souborná databáze)

TIC v ČR Agentura CzechTourism uvádí více než 600 (není databáze) Ministerstvo pro místní rozvoj 470 (souborná databáze) STRATEGICKÁ ÚLOHA 2 Turistické informační centrum (TIC) je účelové zařízení poskytující v oblasti svého působení (město, region, turistická oblast) informace o všech službách souvisejících s cestovním

Více

NÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let

NÁVRHOVÁ ČÁST. Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let NÁVRHOVÁ ČÁST Zpracování Strategického plánu rozvoje města Příbram na období let 2014-2020 2014 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Dokument zpracovala

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období

Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 2016 Východiska studie Mezi hlavní východiska této studie patří zejména: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020

Více

Jižní Morava destinace kongresové a incentivní turistiky

Jižní Morava destinace kongresové a incentivní turistiky Jižní Morava destinace kongresové a incentivní turistiky Jižní Morava je regionem, kde se po Praze koná nejvíce kongresových akcí Výsledky 2006 a 2007 dle ČSÚ (akce od 100 účastníků): 1. 4.Q 2006 1. 4.Q

Více

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR Prezentace Praha, 30. srpna 2010 Předmětné sektory a jednotlivé fáze projektu Předmětné sektory Hromadná a individuální

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Listopad 2012 / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. čtvrtletí 2012 Obsah prezentace A. Příjezdový cestovní ruch ČR - podrobné výsledky za Q 2012 -

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství Vedení sekce Marketing 25. Mezinárodního festivalu divadelních škol

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3.

Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. května 2018 Základní koncepční dokumenty pro cestovní ruch Aktualizace

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a

Více

Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Porovnání léto 2005 léto 2006

Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Porovnání léto 2005 léto 2006 Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava Porovnání léto léto 6 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda Parametry projektu Hlavní výsledky Shrnutí Parametry projektu Monitoring návštěvníků

Více

Aktivity ARR pro rozvoj cestovního ruchu

Aktivity ARR pro rozvoj cestovního ruchu Aktivity ARR pro rozvoj cestovního ruchu Destinační management a jeho přínosy pro rozvoj cestovního ruchu 20. 3. 2013 ARR realizuje projekty: - Stezka technických atraktivit (bez marketingu) - Destinační

Více

ORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace

ORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace ORLICKO V ROCE 2020 Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení Na základě analýzy území, založené na studiu jeho sociálních, ekonomických a environmentálních charakteristik a poznatcích potřeb, přání

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě

1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě 1. Statistické šetření návštěvnosti na Pražském hradě 2. Analýza návštěvníků muzeí a galerií na základě elektronického dotazování závěrečná zpráva týkající se návštěvníků Národního muzea. Analýza

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Strategický plán města Plzně marketing města a cestovní ruch. 17. března 2016

Strategický plán města Plzně marketing města a cestovní ruch. 17. března 2016 Strategický plán města Plzně marketing města a cestovní ruch 17. března 2016 Marketing města obecně: proces zaměřený na uspokojování potřeb zákazníků město: maximum co nejkvalitnějších služeb za co nejnižší

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Květen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. čtvrtletí 204 a rok 203 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

PŘÍLEŽITOST PRO MĚSTO A REGION. PROTEBElive super! zážitky. MEANDR OHŘE - DESIGN PARK 2025 Kdo chce něčeho dosáhnout, myslí na cíl, ne na překážky.

PŘÍLEŽITOST PRO MĚSTO A REGION. PROTEBElive super! zážitky. MEANDR OHŘE - DESIGN PARK 2025 Kdo chce něčeho dosáhnout, myslí na cíl, ne na překážky. ! PŘÍLEŽITOST PRO MĚSTO A REGION PROTEBElive super! zážitky MEANDR OHŘE - DESIGN PARK 2025 Kdo chce něčeho dosáhnout, myslí na cíl, ne na překážky. PROTEBElive PROTEBElive PROTEBElive PŘÍNOS DESIGN PARKU

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21 Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ V průběhu září října 2011 bylo osloveno 17 neziskových organizací působících v MČ Praha 21. Z toho 11 organizací svolilo

Více

Noc divadel Předběžné výsledky

Noc divadel Předběžné výsledky 2015 Předběžné výsledky Pro Institut umění Divadelní ústav zpracovala agentura NMS Market Research v Praze, dne 24.3.2016 Hlavní zjištění Hlavní zjištění 2015 byla velmi úspěšná, asi 90 % diváků uvedlo,

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Představení projektů KLACRu o.s.

Představení projektů KLACRu o.s. www.klacr.cz Představení projektů KLACRu o.s. Moravskoslezského klastru cestovního ruchu Mgr. Petra Volkmerová Dovolená a Region, 2012 PROJEKT PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE KLASTRŮ CR (OROT PARTNER) Cíle projektu:

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Marketingový plán 2019

Marketingový plán 2019 Marketingový plán 2019 Zkrácená verze - Jde o výtah klíčových částí plánu ve vztahu k partnerským eventům Plná verze MP2019: https://czechtourism.cz/nase-sluzbypro-vas/marketingovy-plan/ _ 07.09.2018 1

Více

Ekonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu

Ekonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu Ekonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu Objednatel: Jihomoravský kraj Dodavatel: Monitoring návštěvnosti s.r.o. Financováno z programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká

Více

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU MOŽNÉ OBLASTI SPOLUPRÁCE 1/14 Jihočeská centrála cestovního ruchu Možné oblasti spolupráce Informační Systém Cestovního Ruchu Jihočeského kraje www.jiznicechy.cz příjímání

Více

Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+

Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Obsah příspěvku Aktuální informace z Odboru regionální politiky MMR Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2019-2020 Národní

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

Aktuální data statistiky cestovního ruchu

Aktuální data statistiky cestovního ruchu Aktuální data statistiky cestovního ruchu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ing. Margit Beníčková, Ing. Pavel Vančura Hlavní body prezentace: projekty na zkvalitnění statistických

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz

rtd Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast Ing. David Koppitz Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní oblast rtd PS3: Vzdělávání a využití památek pro vzdělávání a rozvoj kreativního průmyslu Ing. David Koppitz Zásadní problémy

Více

VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit

VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit PRIORITNÍ OSA 2 ROZVOJ POTENCIÁLU PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH ZDROJŮ PRO PODPORU ZAMĚSTNANOSTI VHODNÉ AKTIVITY Detailní specifikace aktivit podporovaných v rámci prioritní osy 2 Rozvoj potenciálu přírodních

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva 3Q 2015

Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva 3Q 2015 Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva Q Obsah Hlavní zjištění Charakteristiky zahraničních návštěvníků Metodika projektu Realizátor dotazníku 7 Příjezdový cestovní ruch, Průběžná zpráva za Q strana

Více

10. Marketingové řízení destinace; STP (Segmentace, Targeting, Positioning), image a značka destinace, diferenciace, benchmarking

10. Marketingové řízení destinace; STP (Segmentace, Targeting, Positioning), image a značka destinace, diferenciace, benchmarking 10. Marketingové řízení destinace; STP (Segmentace, Targeting, Positioning), image a značka destinace, diferenciace, benchmarking Marketingové řízení destinace Marketing je proces řízení, jehož výsledkem

Více

NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH

NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH Indikátory parametry podprogramu na úrovni projektů Marketingové aktivit v cestovním ruchu (117D72200) 2-7 výstupu marketingových aktivit realizovaných

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Květen 2013 / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. čtvrtletí 2013 Typ návštěvníka 1Q 2013 1Q 2012 A. Zahraniční turista 39,1 % 39,8 % B. Jednodenní

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Finanční podpora pro živé umění

Finanční podpora pro živé umění Finanční podpora pro živé umění 2015 Obsah Úvod...str. 3 Financování živého umění na MK...str. 9 Tabulky vývoje podpory umění ze strany MK ČR za léta 2008 2015...str. 16 Aproximační strategie...str. 19

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji

Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji Strategie řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji Moravian-Silesian Tourism, s.r.o. Zpracoval(a): David Karčmář Datum: 26.4.2016 Moravian-Silesian Tourism, s.r.o. Cestovní ruch v Moravskoslezském

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2013 2012 2011 A. Zahraniční

Více

TVORBA ISRÚ MAS Setkání aktérů rozvoje venkova

TVORBA ISRÚ MAS Setkání aktérů rozvoje venkova TVORBA ISRÚ MAS Setkání aktérů rozvoje venkova 13.11.2013 POČET ČLENŮ MAS Veřejný 22 Soukromý 9 Neziskový 18 Celkem 49 CELKOVÝ POČET OBYVATEL ZÁKLADNÍ INFORMACE O MAS MAS Jesenicko pokrývá území 24 měst

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Příjezdový cestovní ruch

Příjezdový cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch Historie projektu Příjezdový cestovní ruch Od-do Měsíců Zadavatel Vzorek Kde / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT Hlavní silniční přechody,železniční

Více

Profil návštěvníka města Olomouce: Trendy

Profil návštěvníka města Olomouce: Trendy Profil návštěvníka města Olomouce: Trendy 2017 2018 Katedra rekreologie Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Tř. Míru 117 771 11 Olomouc 2018 Zpracovali: Univerzita Palackého v Olomouci

Více

Destinační management turistické oblasti Jeseníky III. Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014

Destinační management turistické oblasti Jeseníky III. Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014 Destinační management turistické oblasti Jeseníky III Konference Vrbno pod Pradědem 23.4. 2014 1 PROGRAM KONFERENCE Zahájení konference Mgr. Renata Ramazanová, předsedkyně Rady pro cestovní ruch Ing. Ivan

Více

Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu

Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu ucelená nabídka turistických programů a produktů zaměřených na různé tematické oblasti nabídka turistických programů a produktů

Více

Propagace jižní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %!

Propagace jižní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %! Propagace jižní Moravy jako kongresové a incentivní destinace budoucnosti aneb Připraveni na 100 %! cíl projektu: upoutat pozornost na jižní Moravu jako jedinečnou kongresovou a incentivní destinaci projekt

Více

Marketingová analýza trhu

Marketingová analýza trhu Marketingová analýza trhu Prezentuje: Ing. Michaela Vavrečková Cíl semináře Seznámení se strukturou marketingové analýzy trhu jakou součástí studie proveditelnosti Obsah 1. Analýza prostředí 2. Definování

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení životních podmínek v místě bydliště duben

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Databáze CzechTourism

Databáze CzechTourism Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Plzeňsko Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2014 Typologie návštěvníků

Více

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO

ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO ZPRÁVA Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO PRO ÚČELY ZPRACOVÁNÍ INTEGROVANÉ STRATEGIE ÚZEMÍ MAS DOLNOBŘEŽANSKO CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ V návaznosti na zpracování Integrované strategie území MAS Dolnobřežansko

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Aleš Hozdecký

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Aleš Hozdecký Příjezdový cestovní ruch 2009 až 2015 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM Aleš Hozdecký Systém statistických projektů MMR MMR ČR realizuje prostřednictvím Integrovaného operačního

Více

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A. Zadavatel: České Švýcarsko,

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Chodsko žije!, spolek pro kulturu a rozvoj STANOVY

Chodsko žije!, spolek pro kulturu a rozvoj STANOVY Chodsko žije!, spolek pro kulturu a rozvoj STANOVY NÁZEV A SÍDLO Název: Chodsko žije!, spolek pro kulturu a rozvoj Sídlo: Pelnářova 302, 34401 Domažlice CÍLE A ÚČEL ZALOŽENÍ Cílem spolku a společným zájmem

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti

Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti Sekce:Financování, kvalita a legislativa cestovního ruchu v ČR Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti 12. duben 2012, Hospitality& Tourism Summit 2012, Crowne Plaza Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007

Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Přímý prodej v Evropě Pohled na naše odvětví v roce 2007 Odvětví přímého prodeje v roce 2007 Přímý prodej prodej spotřebního zboží, případně služeb prostřednictvím jejich osobního představení prodejcem

Více

Podniková strategie. Příbuzná a dodavatelská odvětví

Podniková strategie. Příbuzná a dodavatelská odvětví Řešením spolupráce v destinaci jsou klastry (! nebo?) 9.6.2009, Praha Mgr. Eva Torčíková Co je to klastr? Cluster = přeloženo do češtiny: shluk, chomáč,hrozen Clustering = klastrování => seskupování podniků

Více

Úloha města Brna v rozvoji regionu

Úloha města Brna v rozvoji regionu Úloha města Brna v rozvoji regionu Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně 1. 11. 2010 Marie ZEZŮLKOVÁ Kancelář strategie města VÝHODY MĚSTA BRNA Univerzitní a veletržní město Příznivá

Více