"OD UMĚNÍ K PRŮMYSLU" PROPOJENÍ TECHNOLOGIÍ PŘI TVORBĚ LÉKAŘSKÝCH VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""OD UMĚNÍ K PRŮMYSLU" PROPOJENÍ TECHNOLOGIÍ PŘI TVORBĚ LÉKAŘSKÝCH VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ"

Transkript

1 "OD UMĚNÍ K PRŮMYSLU" PROPOJENÍ TECHNOLOGIÍ PŘI TVORBĚ LÉKAŘSKÝCH VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ Jiří Kofránek, Michal Andrlík, Tomáš Kripner, Jan Mašek, Petr Stodůlka Anotace Vývoj efektivních výukových programů, kombinující multimédia se simulačními hrami je náročnou a komplikovanou prací, vyžadující týmovou spolupráci řady profesí zkušených pedagogů vytvářejících základní scénář, tvůrců simulačních modelů, lékařů, výtvarníků a programátorů. Tuto interdisciplinární kolektivní tvorbu zefektivňuje využívání vhodných vývojových nástrojů, které umožňují komponentovou tvorbu a propojení simulačních programů, a interaktivních multimédií podle daného scénáře do kompaktního celku. Autoři pro tvorbu simulačních modelů využívají nástroje firmy Mathworks Inc. (Matlab a Simulink), simulační modely dekomponují do tzv. simulačních čipů výhodných pro multidisciplinární spolupráci při tvorbě simulačních modelů. Pro tvorbu interaktivních animací využívají nástroje firmy Macromedia (Flash a Director). Pro tvorbu uživatelského rozhraní výukových programů a simulátorů autoři využívají vývojový nástroj Control Web (z firmy Moravian Instruments) a jako integrující vývojové prostředí Visual Studio. NET. Autoři argumentují proč dávají přednost využívání průmyslových vývojových nástrojů před univerzitními tzv. "open source" nástroji. Klíčová slova MULTIMEDIÁLNÍ VÝUKOVÉ PROGRAMY, INTERDISCIPLINÁRNÍ SPOLUPRÁCE, SOFTWAROVÉ VÝVOJOVÉ NÁSTROJE, SIMULACE. 1. Úvod Obdobně, jako počítače dnes již takřka vytlačily psací stroje z kanceláří, lze očekávat, že se počítače v budoucnu stanou běžnou výukovou pomůckou. Zřejmě to ale nepůjde nijak závratně rychle. Jestliže textový procesor, tabulkový kalkulátor, kreslící a prezentační program pokrývají značnou část potřeby automatizace administrativních prací, pak pro použití počítačů ve výuce je klíčovým limitujícím faktorem dostatek vhodných výukových programů. Jejich tvorba není jednoduchá. Zdaleka nestačí jen převést skripta (případně doplněné multimediálními komponenty) do počítačem prezentovatelné podoby. Kombinace hypertextu, obrázků, zvuku, videa a interaktivních animací na jedné straně dává velké pedagogické možnosti pro názorné vysvětlení složitých problémů, na druhé straně však klade na autory výukových programů velké nároky. Tyto požadavky jsou náročné obzvláště tehdy, pokud chceme ve výukovém programu využít simulační modely. Výukové programy se

2 simulačními modely nejsou jen multimediální náhradou klasických učebnic, jsou zcela novou výukovou pomůckou, Pokusy se simulačním modelem (tzv. simulační hry) totiž umožňují si názorně "osahat" vykládaný problém ve virtuální realitě a přinášejí tak zcela nové možnosti pro vysvětlování složitých problémů. Simulační hrou je možné bez rizika zkoumat chování simulovaného objektu můžeme třeba přistávat virtuálním letadlem a v případě neúspěchu zkoušet přistávat znova, nebo diagnostikovat a léčit virtuálního pacienta s možností kdykoli svá rozhodnutí, bez následků pro skutečného pacienta, zrevidovat. Ale nejenom to. Modelovaný objekt můžeme rozdělit na jednotlivé subsystémy a testovat jejich chování odděleně i jako součást vyššího celku. Tak např. při využití námi vyvíjeného lékařského simulátoru Golem ve výuce se nám osvědčilo zabudovat do simulátoru základních fyziologických funkcí organismu možnost dočasného odpojení vybraných regulačních smyček a tím umožnit studium jednotlivých fyziologických subsystémů "oddělených" od svého okolí. Studentům tak dáváme možnost sledovat reakce těchto subsystémů na změny vstupních veličin (které jsou v reálném organismu ovšem samy regulovány). Tím dovolíme sledovat dynamiku chování jednotlivých subsystémů při postupných změnách pouze jediného vstupu, zatímco jiné vstupy jsou nastaveny na zvolenou konstantní hodnotu (tzv. princip "ceteris paribus") viz obr. 1. Postupně pak můžeme jednotlivé dočasně rozpojené regulační vazby opět zapojovat a studovat jejich vliv na chování organismu při nejrůznějších patologických poruchách a reakcích na příslušnou terapii. Podle našich zkušeností právě tento přístup vede k lepšímu pochopení složitých dynamických jevů v patogenezi nejrůznějších onemocnění a porozumění patofyziologických principů příslušných léčebných zásahů. Moderní multimediální výukové programy, využívající interaktivní simulační hry pro vysvětlení složitých pojmů, tak umožňují prakticky naplnit staré Komenského heslo "schola ludus" (škola hrou). 2. Scénáristé výukových programů Obdobně jako sebelepší učebnice zcela nenahradí učitele, tak ho nevytlačí ani seberafinovanější výukový program. A stejně tak jako klíčovým faktorem pro úspěch vysokoškolských učebnic je schopnost jejich autorů názorně a věcně správně vyložit složitou látku, tak pro zdar výukového programu je nejdůležitější jeho kvalitní scénář. Napsat dobrý učební text vysvětlující složité procesy však není jednoduché a veškeré pomůcky (multimédia, interaktivní animace, simulační modely apod.) tedy vše co si lze představit pod donekonečna omílaným slovem e-learning, jsou bez dobrého scénáře vlastního výukového programu či bez zkušeného učitele, který ví jak složitý simulační model pedagogicky využít, jen pouhou módní ozdobou.

3 A B C D Obr. 1 Příklad rozpojení fyziologických subsystémů z vnějších regulačních smyček v simulátoru GOLEM. Stisknutím tlačítka odpojíme řízení hladiny hormonu aldosteron z regulace. Pootočením knoflíku pak hladinu aldosteronu násilně zvýšíme (A). Po čase vidíme na schématu vylučování draslíku v ledvinách, že draslík se ve zvýšené míře vylučuje močí, jeho zásoby v plazmě jsou však malé a ledvinné ztráty pak vedou k tomu, že draslík se přesouvá do mimobuněčné tekutiny (a plazmy) z buněk (B). Výstup draslíku z buněk je však provázen vstupem vodíkových iontů do buněk (C), důsledkem je rozvoj extracelulární metabolické acidózy (D).

4 Obr. 2 Ukázka simulačního čipu (v daném případě reprezentujícího simulační model, který je podkladem pro simulátor GOLEM). V prostředí Simulinku je možno snadno otestovat jeho chování k jednotlivým "vstupním pinům" lze přivést vstupní hodnoty (nebo průběhy hodnot) a od "výstupních pinů" na virtuálních displejích či osciloskopech odečítat výstupy, resp. časové průběhy výstupů. Na dalším obrázku se podíváme do vnitřku tohoto čipu V případě využití multimediálních animací je podkladem pro tvorbu scénáře nejen (hyper)textová část, ale, obdobně jako při produkci kresleného filmu, i jakýsi "storyboard" naznačující výtvarníkům jaké mají vytvářet animované obrázky. Složitější to je ovšem při využití simulačních modelů. Tam nestačí jen namalovat návrhy obrázků. Je zapotřebí nejprve vytvořit vlastní simulační model. Obdobně, jako je teoretickým podkladem letového simulátoru více méně realistický model letadla, je v pozadí lékařského simulátoru model lidského organismu (resp. nějakého jeho subsystému). Vytváření simulačních modelů úzce souvisí s problematikou formalizace tj. převedení představ o reálném světě z čistě verbálního popisu do popisu vyjádřeného formalizovaným jazykem (např. pomocí matematických výrazů). Tento proces, který ve fyzice začal již 16. a 17. století a v chemii v 19. století, je v biologických a lékařských vědách opožděn a začal se rozvíjet až v druhé polovině dvacátého stolení zejména v souvislosti s bouřlivým rozvojem výpočetní techniky.

5 Obr. 3 "Vnitřek" simulačního čipu z obr. 2. Struktura připomíná elektrickou síť s propojenými integrovanými obvody, které v daném případě reprezentují simulační čipy nižší hierarchické úrovně. V následujícím obrázku je znázorněn obsah čipu "Blood Acid Base Balkance"

6 Obr. 4 Simulační čipy mají hierarchické uspořádání. Na obrázku je znázorněn "vnitřek" jednoho ze simulačních čipů z obr. 3. Vzhledem k tomu, že každý jednotlivý simulační čip obsahuje dostatečně podrobnou dokumentaci o svých vstupech a výstupech, může být struktura vztahů uvnitř simulačního čipu (reprezentující fyziologické vztahy v reálném organismu) srozumitelná fyziologům. Na dalším obrázku je zobrazen obsah čipu "BEINV". Mezinárodní úsilí v této oblasti našlo své vyjádření v novém mezinárodním projektu PHYSIOME (viz který je nástupcem úspěšně řešeného projektu GENOME. Zatímco cílem projektu GE- NOME bylo vytvořit mapu lidského genomu, úkolem projektu PHYSIOME je vytvoření kvantitativního, formalizovaného popisu biologického organismu tj. formalizovaným způsobem popsat jak organismus funguje. 3. Objektové nástroje pro simulátory Při tvorbě výukových simulátorů je vytváření simulačních modelů lidského organismu spíše vědeckým než ryze vývojovým úkolem. Tomu musí odpovídat i příslušné nástroje pro vytváření simulačních modelů. Proto pro vývoj simulačních modelů obvykle nestačí využívat klasické softwarové nástroje typu Microsoft Visual Studia či Borland Delphi.

7 Obr. 5 Simulační čipy na nejnižší hierarchické rovni jsou tvořeny propojenými základními komponenty vývojového systému Simulink (sumátory, násobičkami, integrátory aj.) a případně i simulačními čipy dalších nižších úrovní. Tyto propojené prvky reprezentují jednotlivé matematické vztahy. Ke každému čipu je dynamicky připojena příslušná dokumentační stránka, která obsahuje věcný popis funkce čipu včetně popisu matematických vztahů, které jsou jejím podkladem.

8 Obr. 6 Simulační čipy mohou být ve vývojovém prostředí Simulink soustřeďovány do hierarchicky uspořádaných knihoven. Z nich pak lze jednotlivé čipy "vytahovat" pomocí myši (jako z palety nástrojů), umísťovat je do vytvářené aplikace, propojovat je a vytvářet složitější modely. Dnes se pro tvorbu simulací využívají specializované nástroje. Jedním z nich jsou nástroje firmy Mathworks Matlab a Simulink (s příslušnými knihovnami), které využívá i náš vývojový tým. Tyto nástroje umožňují snadno vytvářet, odlaďovat, identifikovat a optimalizovat simulační modely. V Simulinku je možné jednoduchým způsobem (pomocí myši) vytvářet simulační model jako propojenou síť jednotlivých počítacích bloků (integrátorů, sumátorů, násobiček apod.). Jednotlivé části sítě se dají hierarchicky seskupovat do subsystémů s uživatelsky definovanými vstupy a výstupy. Simulační model (který je možné ve vývojovém prostředí i spustit) je vyjádřen v grafickém, samodokumentujícím tvaru. Krom toho existují v Simulinku nástroje pro velmi sofistikovanou průběžnou dokumentaci modelu. Simulink umožňuje hierarchickou komponentovou výstavbu simulačních modelů. Jednotlivé subsystémy modelů (s uživatelem definovanými vstupy a výstupy) je možno ukládat do knihoven a opětovně používat. Tyto subsystémy připomínají elektronické integrované obvody, neboť na jednotlivých "pinech" těchto "simulačních čipů" jsou příslušné vstupy a výstupy a vnitřní struktura "čipu" může být při jeho použití zcela skryta, uživatel musí pouze vědět, jakou vstupní či výstupní veličinu příslušný "pin" reprezentuje. Pomocí myši může uživatel přenést čip z příslušné knihovny do vytvářeného modelu, kde příslušné vstupy a výstupy propojí. Chování "čipu" lze také snadno testovat, stačí k jeho vstupům přivést příslušné definované průběhy hodnot vstupních veličin a na jeho výstupy připojit příslušné virtuální osciloskopy či displeje.

9 Každý čip může "uvnitř sebe" obsahovat další propojené "simulační čipy". Obsáhlý simulační čip tak může mít složitou hierarchii (viz příklad na obr. 2-5). Použitý "čip" může být objektem bez vazby (resp. s přerušenou vazbou) na knihovnu, nebo může být tvořen instancí čipu z knihovny pak "čip" v knihovně představuje třídu a použitý čip je její instance se všemi z toho plynoucími výhodami týkající se znovupoužitelnosti a využití dědičnosti (při modifikaci knihovního čipu). 4. Vzájemná domluva přes simulační čipy Tvorba simulačních modelů v biomedicínských vědách je vždy týmová práce. Na jedné straně stojí systémový analytik - expert na formalizaci a tvorbu simulačních modelů (teoretický fyziolog, vytvářející formalizovaný popis fyziologického systému a testující jeho chování pomocí simulačního modelu). Na druhé straně stojí klasický experimentální fyziolog či klinik, pro kterého je popis fyziologického systému pomocí diferenciálních rovnic španělskou vesnicí, ale který dokáže snadno rozpoznat, nakolik odpovídá chování počítačového simulačního modelu biologické realitě. Podle našich zkušeností, problém dorozumění mezi těmito dvěma skupinami specialistů může zásadně usnadnit důsledné využívání simulačních čipů při výstavbě simulačního modelu. Znamená to v prvé řadě věnovat důslednou pozornost dokumentaci. Simulační čipy samy o sobě mohou být i aktuální elektronickou dokumentací k vytvářeným modelům. Nejenže v čelní masce simulačního čipu je stručný popis všech vstupů a výstupů a "vnitřek" simulačního čipu graficky reprezentuje síť použitých vztahů, na kliknutí myší lze u každého softwarového simulačního čipu také otevřít nápovědní okno s dalším podrobnějším popisem (viz obr. 5). Simulační čipy tedy umožňují pečlivě vést aktuální dokumentaci v elektronické podobě ke každému použitému subsystému při zachování veškeré funkčnosti. Výhodné je, že Simulink navíc umožňuje podrobnou dokumentaci přímo generovat. Vždyť schémata, která jsou podkladem obrázků 2-5 nejsou produktem nějakého obyčejného kreslícího programu ale jsou přímým výstupem nástroje pro simulaci. Ale nejenom to: nakreslené struktury jsou v prostředí programu Simulink "živé" - pomocí počítačové myši lze na jednotlivé vstupy softwarových simulačních "čipů" (tj. subsystémů simulačního modelu) přivést konstantní nebo proměnné hodnoty vstupních veličin a na výstupech pak snímat v numerickém či grafickém vyjádření jednotlivé hodnoty výstupních proměnných. Aby mohl jednotlivé komponenty využívat i ten, kdo danou část modelu nevytvářel, je podrobná a zároveň přehledná dokumentace nezbytná a čas strávený

10 nad vypisováním spousty informací do masek jednotlivých subsystémů reprezentujících simulační čipy se pak zaručeně vyplatí. Výhodou za trochu té dřiny je porozumění experimentální fyziolog nemusí rozumět vnitřnímu uspořádání simulačního čipu, porozumí ale tomu, jaké chování má od fyziologického subsystému, který čip reprezentuje, očekávat. Fyziolog je nadto schopen porozumět i struktuře složené z propojených simulačních čipů ze struktury modelu přímo vidí, které veličiny spolu vzájemně souvisejí (a ze znalosti fyziologie i dovede odhadnout, co a na jaké úrovni bylo zanedbáno). Tak například fyziolog je schopen porozumět vnitřní struktuře simulátoru GOLEM [1-5], jehož jádro tvoří 18 propojených simulačních čipů (viz a obr. 3). Pokud by někdo chtěl jít i hlouběji do struktury modelu, nic mu v tom nebrání na úrovni počítacích bloků se dostane i k příslušným rovnicím modelu, který je podstatou simulátoru GOLEM (36 diferenciálních rovnic, téměř 200 proměnných). Ukazuje se, že idea simulačních čipů je vysoce přínosná jako nástroj vzájemného dorozumění i v mezinárodním projektu PHYSIOME. Pro unifikaci komunikace se v současné době rozpracovává metodika popisu simulačních čipů (včetně matematických výrazů) v jazyce XML (viz 5. Trnitá cesta od simulačních čipů k simulátorům Simulační nástroje firmy Mathworks jsou určeny pro specialisty, ale pro běžného uživatele, který si chce se simulačním modelem jen "pohrát", se příliš nehodí. I když v prostředí těchto nástrojů je možné naprogramovat poměrně příjemné uživatelské rozhraní k ovládání vytvořeného modelu, pro účely uplatnění simulačního modelu ve výuce medicíny je nevýhodná nutnost spuštění licencovaného prostředí Simulinku/Matlabu. Navíc, za pohodlí prostředí, určeného především pro vytváření (a nikoli provozování) simulačních modelů se platí tím, že u rozsáhlých modelů (a námi vytvářené modely mezi ně zpravidla patří) jsou nároky na výpočetní výkon počítače poměrně vysoké. Na méně výkonných počítačích pak simulace probíhá neúměrně pomalu. Pro vývoj simulátorů ve výukových programech bylo proto vhodné se poohlédnout po jiném vývojovém prostředí než je Matlab a Simulink. Po určitém váhání jsme pro tvorbu uživatelského rozhraní simulátorů, raději než po obecných softwarových nástrojích (typu Delphi, Visual C++ aj.), sáhli po nástrojích využívaných při tvorbě průmyslových aplikací (měřících ústředen a velínů). Vedly nás k tomu především dva důvody: 1. Se simulačním modelem chceme v simulátoru fyziologických funkcí zacházet obdobně, jako se v průmyslu z velínu řídí složité technologické zařízení: chceme číst (a v nejrůznější grafické či číselné

11 podobě zobrazovat) množství nejrůznějších měřených dat (jako v průmyslové měřící ústředně) a zároveň chceme jednoduchým způsobem (stiskem tlačítek, otáčením knoflíků, popotahováním táhel apod.) simulační model ovládat (obdobně jako se z velínu řídí nějaká technologie). 2. Druhým důvodem, proč jsme sáhli po softwarovém nástroji z průmyslu, je spolehlivost. Požadavky spolehlivosti, kladené na nástroje, jejichž pomocí se vyvíjejí průmyslové řídící aplikace jsou obvykle řádově vyšší, než u obecných programovacích nástrojů. Obr. 7 Paleta virtuálních přístrojů v systému Control Web. Přístroje je možno pomocí myši z palety přístrojů rozmísťovat do vytvářené aplikace a napojovat na vstupní či výstupní kanály. Tímto způsobem lze jednoduše naprogramovat řídící panel technologického zařízení či interaktivní grafické uživatelské rozhraní simulátoru. Nástrojů pro design průmyslových aplikací je na světovém trhu nemálo. Jejich ceny jsou ovšem, na rozdíl od obecných softwarových nástrojů, zpravidla velmi vysoké. Paradoxem je, že velmi dobrý nástroj lze získat velmi levně, a to přímo od domácího výrobce. Zlínská akciová společnost "Moravské přístroje" již léta vyvíjí systém pro tvorbu průmyslových aplikací s názvem "Control Web". Jde přitom o kvalitní vývojový systém: na letáčku jejich skandinávského distributora stojí "Svensk kvalitet (till Tjeckiska priser)" "Švédská kvalita (za české ceny)". Švédové jsou velmi domýšliví na kvalitu svých výrobků a pokud o vývojovém nástroji Control Web z Valašska veřejně prohlašují, že dosahuje "švédské kvality", je to velké ocenění skupiny tvůrců, kteří na tomto produktu usilovně pracují již od počátku devadesátých let. Nyní je jejich úsilí korunováno tím, že jejich programové dílo (jehož zdrojový text obsahuje více než 2 milióny řádek) nachází úspěšnou cestu na zahraniční trhy. Poslední verzi programu je tak možno vidět v nejen v anglické či německé verzi, ale i v "rozsypaném čaji" japonských znaků. Control Web je především určen pro vývoj průmyslových vizualizačních a řídících aplikací na platformě WIN32 - sběr, ukládání a vyhodnocování dat, tvorba rozhraní člověk-stroj aj. (viz Základními stavebními kameny uživatelské aplikace vytvářené v prostředí Control Web jsou virtuální přístroje (komunikující mezi sebou pomocí proměnných a zpráv). Měřené hodnoty z vnějšího světa jsou v průmyslových aplikacích virtuálním přístrojům zprostředko-

12 vány přes vstupní kanály, řídící signály mohou virtuální přístroje posílat do okolí pomocí výstupních kanálů. Pro vývoj uživatelského rozhraní poskytuje systém Control Web velmi výkonné prostředky. Tak např. z palety virtuálních přístrojů je možno snadno tažením myši vytáhnout potřebný přístroj a umístit ho na příslušný panel a v interaktivním dialogu mu nastavit hodnoty jeho příslušných atributů, nadefinovat jeho lokální proměnné, či individuální procedury (metody objektu) apod. 6 Kontejner pro simulační modely Vrstva softwarového ovladače komunikující s V/V zařízením Řídící / Měřené signály Jádro softwarového ovladače Měřící/řídící karta měřící/ řídíci karty měřící karta Vrstva softwarového ovladače komunikující se systémem Control Web Výstupní / Vstupní kanály Uživatelské Jádro Control Webu rozhraní průmyslové průmyslové aplikace aplikace Uživatelské rozhraní (napsané v Control Webu ) Průmyslové technologické zařízení Obr. 8 Komunikace systému Control Web s ovladačem řídící/měřící karty při tvorbě průmyslových aplikací. Abychom mohli využít vývojářské pohodlí systému Control Web, museli jsme použít následující, vcelku jednoduchý, trik. V průmyslových aplikacích Control Web komunikuje (přes příslušné softwarové kanály) přes ovladač příslušné měřící/řídící karty s průmyslovým technologickým zařízením. Je ovšem možné napsat speciální ovladač, jehož interní součástí je simulační model. Tento ovladač je schopen komunikovat (přes softwarové kanály) s objekty systému Control Web, ale na rozdíl od ovladačů ke skutečným měřícím a řídícím kartám nekomunikuje s jejich hardwarem ale komunikuje se simulačním modelem. Pokud se ovladač napíše dobře, je systém Control Web "ošálen": vstupní kanály (k zobrazovacím prvkům na Jádro softwarového ovladače virtuální měřící/ řídíci karty Vrstva softwarového ovladače komunikující se systémem Control Web Jádro Control Webu Uživatelské rozhraní (napsané v Control Webu ) Simulační model Vstupy Výstupy Uživatelské rozhraní simulátoru Obr. 9 Začlenění simulačního modelu do ovladače "virtuální karty" při tvorbě simulátoru v prostředí Control Web. monitoru) považuje za skutečné měřené signály někde z technologického okolí počítače, zatímco ve skutečnosti to jsou výstupní proměnné simulačního modelu. A také v opačném směru je Control Web přesvědčen, že výstupní kanály, které odcházejí od řídících prvků systému Control Web, nastavují přes příslušný ovladač nějaké aktivní prvky průmyslového zařízení, ale ony namísto toho mění vstupy simulačního modelu. Abychom usnadnili vývoj

13 ovladačů jakési "virtuální měřící/řídící karty", které obsahují simulační model a nemuseli tento ovladač pro každý model psát v C++ "ručně", vyvinuli jsme speciální program (tzv. průvodce), který nám umožní vývoj tohoto ovladače automatizovat. Máme tedy nyní možnost bezprostředně ze simulinkového schématu generovat zdrojový text příslušného virtuálního ovladače v C++. Tím je možné jednoduše a rychle modifikovat ovladač pro prostředí Control Web při nejrůznějších úpravách simulačního modelu v prostředí Simulink. To nám umožňuje vyvíjet (aktualizovat, modifikovat) simulační modely v prostředí Matlab a Simulink a ze simulačního modelu jednoduše vygenerovat (a okamžitě nechat přeložit) aktuální verzi ovladače pro Control Web se zapouzdřeným simulačním modelem. Další nespornou výhodou pro tvorbu simulátorů v prostředí systému Control Web je to, že (jak ostatně naznačuje i jeho název) systém umožňuje tvorbu skutečně distribuovaných řešení v intranetových/internetových sítích. To dává možnosti vytvářet distribuovanou výukovou aplikaci, kdy vlastní numericky náročné výpočty simulátoru probíhají na serveru (Control Web serveru) a vizualizace probíhá na klientech. 7. Kontejnery pro modelem řízené interaktivní animace Control Web pro vizualizaci simulátorů nabízí celou řadu vlastních virtuálních přístrojů. Pokud však chceme vytvářet vlastní virtuální přístroje interaktivní animované obrázky, které jsou řízeny podle proměnných modelu, musíme sáhnout po dalším nástroji. Tímto nástrojem je Macromedia Flash MX vývojové prostředí, umožňující vytvářet animované interaktivní komponenty, jejichž chování se dá programovat. Vytvořené komponenty se dají přehrávat (pomocí vestavěného interpretu, volně stažitelného z Internetu) přímo ve webových stránkách, nebo se dají využít jako ActiveX komponenty v jiných programech. Velký úspěch vývojového prostředí Macromedia Flash (a Macromedia Director) je mimo jiné založen na tom, že se jejich tvůrcům poměrně úspěšně podařilo definovat rozhraní pro výtvarníky (vytvářející základní animační prvky) a programátory, kteří těmto komponentám mohou pomocí speciálního objektového jazyka (Macromedia Action Script) vdechnout interaktivnost. Náš vývojový tým vytvořil pro vývoj interaktivní grafiky speciální laboratoř na Grafické škole Václava Hollara a věnoval velké úsilí tomu, aby profesionální výtvarníky naučil pracovat se systémem Macromedia Flash a Macromedia Director. Naším cílem je využít možností interaktivní grafiky vytvářené pomocí vývojových nástrojů Macromedia pro vizualizaci chování simulačních modelů. Propojení interaktivní animace vytvořené pomocí Macromedia Flash (či Macromedia Director) v podobě ActiveX komponenty s jejím vnějším okolím je přes komponentové rozhraní velmi snadné.

14 Vytvoření siumlačního modelu v SIMULINKu OVLADAČ Funkční jádro s modelem Jazyk C++ SIMULÁTOR VSTUPY VÝSTUPY modelu Uživatel komunikuje se simulátorem SIMULINK Překlad modelu do jazyka C ++ Kompilace z C++ do strojového kódu DLL ovladače pro Control Web Uživatelské rozhraní vytvořené v Control Webu Obr. 10 Postupná tvorba simulátoru TVORBA MODELU TVORBA SIMULÁTORU TVORBA OVLADAČE Tyto komponenty snadno dostaneme do prostředí Control Webu. Jedním z virtuálních přístrojů v prostředí Control Web je totiž kontejner pro komponenty ActiveX, který tak představuje most mezi systémem Control Web a vlastnostmi a metodami (OLE Automation) ActiveX komponent. To znamená, že do aplikace lze zabudovat ActiveX komponenty a programově je ovládat - nastavovat jim vlastnosti a volat metody z procedur jakýchkoliv přístrojů. Můžeme tedy např. pomocí systému Macromedia Flash MX vytvořit interaktivní výukové animace a ty pak uložit jako ActiveX komponenty do kontejneru. Animace pak mohou být řízeny na základě výstupů implementovaného simulačního modelu např. schematický obrázek cévy se může roztahovat nebo komprimovat, plicní sklípek může hlouběji či mělčeji "dýchat" atd. Prostředí Control Webu je tak kontejnerem pro simulační modely, multimediální prvky i interaktivní (se simulačním modelem komunikující) animace.

15 Dalším slibným prostředím, které může být obdobným kontejnerem pro interaktivní animace vytvořené pomocí nástrojů Macromedia Flash či Macromedia Director je prostředí Microsoft.NET. Prostředí Microstoft.NET může být i vhodným kontejnerem pro simulační model. Simulační model pak může komunikovat s interaktivními grafickými komponentami (vytvořenými pomocí nástrojů firmy Macromedia), jejichž chování může být řízeno na základě výstupů ze simulačního modelu. Obdobně, jako jsme vytvořili speciální nástroj, který z modelu v prostředí Simulinku automaticky vytváří "virtuální ovladač" pro Control Web, naprogramovali jsem i nástroj pro automatický převod simulačního modelu vytvořeného v prostředí Simulink/Matlab do prostředí Microsoft.NET. Nezanedbatelnou výhodou tohoto nového systémového prostředí od Microsoftu jsou i nové možnosti, které pro tvorbu webových e-learninogvých aplikací přináší technologie ASP.NET. Proto se v budoucnu při tvorbě výukových aplikací budeme orientovat na platformu Microsoft.NET (a příslušný vývojový nástroj Microsoft Visual Studio.NET). 8. Kreativní propojení různých profesí a nástrojů Vývoj efektivních výukových programů, kombinující multimédia se simulačními hrami není úkolem pro jednotlivce. Je výhodné, když se na něm účastní řada odborníků různých profesí: zkušený pedagog, který napíše scénář (včetně základního návrhu obrázků a interaktivních animací) a v závěru otestuje výsledný produkt ve výuce; systémový analytik - expert, který (ve spolupráci s fyziologem) navrhne, formalizuje a odladí příslušné simulační modely prostředkem vzájemného porozumění jsou simulační čipy, prostředím je Matlab/Simulink; výtvarník, který navrhne a realizuje grafické komponenty pro interaktivní animace prostředím je Macromedia Flash (případně Macromedia Director); programátor, který využije Control Web a prostředi Microsoft.NET jako kontejner, do kterého umístí simulační model (v Control Webu ve formě ovladače virtuální řídící-měřící karty, do prostředí Microsoft.NET jako speciální assembly) a propojí ho s interaktivními animacemi a dalšími multimediálními prvky a naprogramuje vlastní výukovou aplikaci. v neposlední řadě i ten komu je výsledný produkt určen tedy student; jeho připomínky při otestování programu ve výuce spolu z poznatky pedagoga jsou pro vývojový tým cenným zdrojem poučení.

16 Pro kreativní propojení různých profesí je důležité použít vhodné vývojové prostředí, které šetří čas a peníze např. na tvorbu simulačních modelů je efektivní využít prostředí Matlab/Simulink, pro tvorbu multimediálních animací prostředí Macromedia Flash/Macromedia Director a pro vlastní integraci simulátorů, interaktivních animací, textů a dalších multimediálních komponent bylo vhodné sáhnout po prostředí Control Web (dalším perspektivním vývojovým prostředím je prostředí Visual studio Microsoft.NET). Podle našich zkušeností je výhodné používat pouze takové nástroje, které mají spolehlivou technickou podporu ukazuje se, že při tvorbě složitých projektů, zejména když používáme pro různé fáze projektu různé nástroje, které je třeba dobře provázat, je spolehlivé technicko-servisní zázemí klíčové. Právě z tohoto hlediska dáváme přednost komerčním vývojovým nástrojům před tzv. "open source" nástroji akademické sféry. Je zřejmé, že důsledný objektový návrh podporuje týmovou práci a šetří čas - proto se snažíme používat komponenty a objekty ve všech fázích vývoje od návrhu simulačního modelu důsledně strukturovaného do simulačních čipů, přes komponentovou výstavbu prvků pro interaktivní animace v prostředí Macromedia Flash, až po vlastní integraci simulačního modelu s grafickým uživatelským rozhraním, hypertextem a interaktivními animacemi v simulátoru či ve výukovém programu. Věru hořké zkušenosti ukazují, že pro usnadnění kreativního propojení stále platí stará zásada: dokumentace, dokumentace, dokumentace každého vývojového kroku tvorba dokumentace bývá leckdy podceňována. Při týmové multidisciplinární práci u složitého projektu je však nezbytná. Kombinace veřejných a privátních finančních zdrojů pro vývoj je u nás nezřídka podceňována. Je výhodné i v akademickém prostředí nebýt odkázán při vývoji pouze na zdroje veřejných rozpočtů. Řada vyvíjených produktů se dá po určité modifikaci využít v privátní sféře a akademická komunita tak může získávat další zdroj financování (např. účast na vývoj multimediálních produktů pro farmaceutické firmy může přinést zdroje pro vývoj výukových programů pro pregraduální lékařskou výuku). 9. Od "umění" k "průmyslu" Pomalu končí doba, kdy vytváření výukových programů bylo otázkou entuziasmu a píle skupin nadšenců. Tvorba moderních výukových aplikací je náročný a komplikovaný projekt, vyžadující týmovou spolupráci řady profesí zkušených pedagogů vytvářejících základní scénář, tvůrců simulačních modelů, lékařů, výtvarníků a programátorů. Aby tato interdisciplinární kolektivní tvorba byla efektivní, je nutno pro každou etapu tvorby využívat specifické vývojové nástroje, s do-

17 statečnou technickou podporou, které umožňují komponentovou tvorbu simulačních modelů, vytváření interaktivních multimédií a jejich závěrečné propojení podle daného scénáře do kompaktního celku. 10. Literatura [1] Kofránek, J., T. Velan and R. Kerekeš, (1997): Golem: A Computer Simulator of Physiological Functions as an Efficient Teaching Tool, in: Legacy for 21st Century. Proceedings of the First Word Congress on Systems Simulation., (editors: Teo, Z.M., W.C.Wong., T.I.Oren, R. Rimane ), IEEE Singapore Section, Singapore., Singapore 1997, pp [2] Kofránek, J., T. Velan, P. Janicadis and R. Kerekeš, (2000): Golem medical multimedia training simulator of body fluids and acid-base disorders, in: The Proceedings of 2000 Summer Computer Simulation Conference. (editors: William Waite, Abe Nisanci.) Society for Computer Simulation International. Vancouver 2000, pp [3] Kofránek, J., T. Velan, P. Janicadis, R. Kerekeš, (2001): Diagnostic and treatment of virtual patients with Golem multimedia simulator of physiological functions. In: Simulation in the Health and Medical Sciences (editors: J. G. Anderson, M. Katzer), Phoenix, Arizona ISBN: , Society of Computer Simulation International, Phoenix 2001, str [4] Kofránek, J., L. D. Anh Vu, H. Snášelová, R. Kerekeš, T. Velan, (2001): GOLEM Multimedia simulator for medical education. In: Studies in Health Technology and Informatics., vol. 84. MEDINFO 2001, Proceedings of the 10 th World Congress on Medical Informatics. (editors: V.L. Patel, R. Rogers, R. Haux), IOS Press, Amsterdam, Berlin, Oxford, Washington DC, 2001, pp [5] Kofránek, J., M.Andrlík, T. Kripner, J. Mašek, T. Velan, (2002): Simulation Chips for GOLEM Multimedia Simulator of Physiological Functions. In: Simulation in the Health and Medical Sciences (editors: James G. Anderson, M. Katzper). Society for Computer Simulation International, Simulation Councils, San Diego, 2002, str

18 Poděkování Práce na vývoji lékařských simulátorů a tvorba výukových programů se simulačními hrami je podporována výzkumným záměrem MSM (physiome.cz) a společnostmi BAJT servis, s.r.o. a Creative Connections, z.s.p.o. Jiří Kofránek Biokybernetické oddělení Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK U nemocnice Praha 2 tel: fax:

JEN SIMULINK NESTAČÍ: VYUŽITÍ SIMULINKU PŘI TVORBĚ VÝUKOVÝCH MULTIMEDIÁLNÍCH SIMULÁTORŮ

JEN SIMULINK NESTAČÍ: VYUŽITÍ SIMULINKU PŘI TVORBĚ VÝUKOVÝCH MULTIMEDIÁLNÍCH SIMULÁTORŮ JEN SIMULINK NESTAČÍ: VYUŽITÍ SIMULINKU PŘI TVORBĚ VÝUKOVÝCH MULTIMEDIÁLNÍCH SIMULÁTORŮ Jiří Kofránek, Michal Andrlík, Pavol Privitzer, Petr Stodulka, Jan Mašek Laboratoř biokybernetiky, Ústav patologické

Více

TVORBA MULTIMEDIÁLNÍCH VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ. Jiří Kofránek, Michal Andrlík, Tomáš Kripner, Zdeněk Wünsch

TVORBA MULTIMEDIÁLNÍCH VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ. Jiří Kofránek, Michal Andrlík, Tomáš Kripner, Zdeněk Wünsch TVORBA MULTIMEDIÁLNÍCH VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ Jiří Kofránek, Michal Andrlík, Tomáš Kripner, Zdeněk Wünsch Anotace Vývoj efektivních výukových programů, kombinující multimédia se simulačními hrami je náročnou

Více

MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ M. Sysel, I. Pomykacz Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín, Česká republika

Více

MODELY REGULACE VE FYZIOLOGICKÉM PRAKTIKU

MODELY REGULACE VE FYZIOLOGICKÉM PRAKTIKU Modely regulace ve fyziologickém praktiku 225 MODELY REGULACE VE FYZIOLOGICKÉM PRAKTIKU Zdeněk Wünsch, Marcel Matúš, Tomáš Kripner a Jiří Kofránek Anotace Regulace jsou všudypřítomnou složkou organizace

Více

Základní informace. Operační systém (OS)

Základní informace. Operační systém (OS) Základní informace Operační systém (OS) OS je základní program, který oživuje technické díly počítače (hardware) a poskytuje prostředí pro práci všech ostatních programů. Operační systém musí být naistalován

Více

Virtuální instrumentace I. Měřicí technika jako součást automatizační techniky. Virtuální instrumentace. LabVIEW. měření je zdrojem informací:

Virtuální instrumentace I. Měřicí technika jako součást automatizační techniky. Virtuální instrumentace. LabVIEW. měření je zdrojem informací: Měřicí technika jako součást automatizační techniky měření je zdrojem informací: o stavu technologického zařízení a o průběhu výrobního procesu, tj. měření pro primární zpracování informací o bezpečnostních

Více

VYUŽITÍ MATLABU PRO VÝUKU NUMERICKÉ MATEMATIKY Josef Daněk Centrum aplikované matematiky, Západočeská univerzita v Plzni. Abstrakt

VYUŽITÍ MATLABU PRO VÝUKU NUMERICKÉ MATEMATIKY Josef Daněk Centrum aplikované matematiky, Západočeská univerzita v Plzni. Abstrakt VYUŽITÍ MATLABU PRO VÝUKU NUMERICKÉ MATEMATIKY Josef Daněk Centrum aplikované matematiky, Západočeská univerzita v Plzni Abstrakt Současný trend snižování počtu kontaktních hodin ve výuce nutí vyučující

Více

Operační systém. Mgr. Renáta Rellová. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Operační systém. Mgr. Renáta Rellová. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Operační systém Mgr. Renáta Rellová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Renáta Rellová. Dostupné z Metodického

Více

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena.

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. 2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. GEOVAP, spol. s r. o. Čechovo nábřeží 1790 530 03 Pardubice Česká republika +420 466 024 618 http://www.geovap.cz V dokumentu použité názvy programových

Více

Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod, Plzeňská 322, 33301 Stod

Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod, Plzeňská 322, 33301 Stod Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod, Plzeňská 322, 33301 Stod Registrační číslo projektu : Číslo DUM : CZ.1.07./1.5.00/34.0639 VY_32_INOVACE_04.02 Tématická oblast : Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Tvorba 3D výukových aplikací pomocí technologie

Tvorba 3D výukových aplikací pomocí technologie Tvorba 3D výukových aplikací pomocí technologie Microsoft Silverlight Martin Tribula, Martin Vavrek, Michal Otčenášek Abstrakt V dnešním moderním světě je virtuální realita považovaná za rozvíjející se

Více

Aplikační programové vybavení

Aplikační programové vybavení Aplikační software Aplikační software Programy z nejrůznějších oblastí využití počítače. Dnes existují stovky programů a u každého druhu pak často desítky konkrétních programů, které s větším nebo menším

Více

1 Strukturované programování

1 Strukturované programování Projekt OP VK Inovace studijních oborů zajišťovaných katedrami PřF UHK Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.0118 1 Cíl Seznámení s principy strukturovaného programování, s blokovou strukturou programů,

Více

Seznámení s prostředím dot.net Framework

Seznámení s prostředím dot.net Framework Základy programování v jazyce C# Seznámení s prostředím dot.net Framework PL-Prostředí dot.net - NET Framework Je základním stavebním prvkem, na kterém lze vytvářet software. Jeho součásti a jádro je založené

Více

T-DIDACTIC. Motorová skupina Funkční generátor Modul Simatic S7-200 Modul Simatic S7-300 Třífázová soustava

T-DIDACTIC. Motorová skupina Funkční generátor Modul Simatic S7-200 Modul Simatic S7-300 Třífázová soustava Popis produktu Systém T-DIDACTIC představuje vysoce sofistikovaný systém pro výuku elektroniky, automatizace, číslicové a měřící techniky, popř. dalších elektrotechnických oborů na středních a vysokých

Více

Využití Adobe Flash pro řízení systémů připojených k PC

Využití Adobe Flash pro řízení systémů připojených k PC Využití Adobe Flash pro řízení systémů připojených k PC Adobe Flash je znám jako nástroj pro tvorbu interaktivních multimediálních animací. Je vhodný pro tvorbu systémů komunikujících se servery, s databázemi

Více

Simluátor Trilobota. (projekt do předmětu ROB)

Simluátor Trilobota. (projekt do předmětu ROB) Simluátor Trilobota (projekt do předmětu ROB) Kamil Dudka Jakub Filák xdudka00 xfilak01 BRNO 2008 1 Úvod Jako školní týmový projekt jsme si zvolili simulátor trilobota 1 a jeho prostředí. Simulátor komunikuje

Více

1. Úvod do obsluhy AutoCADu

1. Úvod do obsluhy AutoCADu 1. Úvod do obsluhy AutoCADu Studijní cíl V této lekci se naučíme: Seznámíme se s potřebným zařízením. Způsoby ovládání. Nastavení AutoCADu. Doba nutná k procvičení 1,5 hodiny 1.1 AutoCAD AutoCAD je plnohodnotný

Více

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena.

2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. 2015 GEOVAP, spol. s r. o. Všechna práva vyhrazena. GEOVAP, spol. s r. o. Čechovo nábřeží 1790 530 03 Pardubice Česká republika +420 466 024 618 http://www.geovap.cz V dokumentu použité názvy programových

Více

Moderní formy a metody vzdělávání

Moderní formy a metody vzdělávání Moderní formy a metody vzdělávání S postupným vývojem společnosti se postupně vyvíjí také její nároky na systémy rozvoje lidských zdrojů. Měnící se organizace práce a pracovní doby, výkonnostní nároky

Více

MBI - technologická realizace modelu

MBI - technologická realizace modelu MBI - technologická realizace modelu 22.1.2015 MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda Technická realizace portálu MBI. Cíle a principy technického řešení. 1.Obsah portálu - objekty v hierarchiích,

Více

Laborato regula ních systém a prost edk Název prezentace ídicích systém Umíst ní laborato E228 Správce laborato Ing. Št pán O ana, Ph.D.

Laborato regula ních systém a prost edk Název prezentace ídicích systém Umíst ní laborato E228 Správce laborato Ing. Št pán O ana, Ph.D. Laboratoř regulačních systémů a prostředků Náev preentace řídicích systémů Umístění laboratoře: E228 Správce laboratoře: Ing. Štěpán Ožana, Ph.D. Zaměření laboratoře Návrh a realiace měřicích a řídicích

Více

1.1 Seznámení s programy Office

1.1 Seznámení s programy Office Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Katalog biomedicínských modelů, výuka simulacim a modelování v biomedicínském inženýrství, interaktivní systém v MatLab-Simulinku

Katalog biomedicínských modelů, výuka simulacim a modelování v biomedicínském inženýrství, interaktivní systém v MatLab-Simulinku SYSTÉM PRO PRESENTACI MODELŮ Patrik Onderka, Vladimír Eck, Karel Malý Anotace Sdělení popisuje praktické použití katalogu modelů ve výuce předmětu Simulace a modelování v inženýrském bloku studijního plánu

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Jana

Více

Magisterský studijní program, obor

Magisterský studijní program, obor Ústav Automatizace a Informatiky Fakulta Strojního Inženýrství VUT v Brně Technická 2896/2, 616 69 Brno, Česká republika Tel.: +420 5 4114 3332 Fax: +420 5 4114 2330 E-mail: seda@fme.vutbr.cz WWW: uai.fme.vutbr.cz

Více

MS OFFICE, POWERPOINT

MS OFFICE, POWERPOINT Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Petr Koňařík MGV_VT_SS_1S2-D15_Z_OFF_PP.docx Informatika MS Office Powerpoint MS OFFICE, POWERPOINT ÚVOD PowerPoint

Více

TESTOVÁNÍ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ VIDEO PŘEHRÁVAČE VLC

TESTOVÁNÍ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ VIDEO PŘEHRÁVAČE VLC TESTOVÁNÍ UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ VIDEO PŘEHRÁVAČE VLC Semestrální práce předmětu Tvorba uživatelského rozhraní Y39TUR Vypracoval: Kontakt: Obsah Popis aplikace... 3 Cílová skupina... 3 Testované případy

Více

Přípravek pro demonstraci řízení pohonu MAXON prostřednictvím

Přípravek pro demonstraci řízení pohonu MAXON prostřednictvím Přípravek pro demonstraci řízení pohonu MAXON prostřednictvím karty Humusoft MF624. (Jan Babjak) Popis přípravku Pro potřeby výuky na katedře robototechniky byl vyvinut přípravek umožňující řízení pohonu

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_13_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Wonderware InTouch 2012 R2 Co je nového

Wonderware InTouch 2012 R2 Co je nového Wonderware InTouch 2012 R2 Co je nového Ivan Picek Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod Wonderware InTouch je oblíbený software pro vizualizaci, sběr dat a supervizní řízení technologických procesů kategorie

Více

Příprava dat v softwaru Statistica

Příprava dat v softwaru Statistica Příprava dat v softwaru Statistica Software Statistica obsahuje pokročilé nástroje pro přípravu dat a tvorbu nových proměnných. Tyto funkcionality přinášejí značnou úsporu času při přípravě datového souboru,

Více

LabVIEW přes 20 let inovací

LabVIEW přes 20 let inovací LabVIEW přes 20 let inovací LabVIEW - grafické vývojové prostředí pro měření a automatizaci, představené v roce 1986, má za sebou více než 20 let inovací a neustálého vylepšování. Ačkoli bylo prostředí

Více

Virtuální ordinace praktická výuka v prostředí fakultního ambulantního informačního systému

Virtuální ordinace praktická výuka v prostředí fakultního ambulantního informačního systému Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav lékařské biofyziky Virtuální ordinace praktická výuka v prostředí fakultního ambulantního informačního systému Josef Hanuš, Jiří Záhora,

Více

BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM

BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM BALISTICKÝ MĚŘICÍ SYSTÉM UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA Verze 2.3 2007 OBSAH 1. ÚVOD... 5 2. HLAVNÍ OKNO... 6 3. MENU... 7 3.1 Soubor... 7 3.2 Měření...11 3.3 Zařízení...16 3.4 Graf...17 3.5 Pohled...17 1. ÚVOD

Více

Vizualizace v provozech povrchových úprav

Vizualizace v provozech povrchových úprav Vizualizace v provozech povrchových úprav Zdeněk Čabelický, AITEC s.r.o., Ledeč nad Sázavou Aplikace systémů ASŘ v provozech povrchových úprav v současné době nabývá na významu. V podstatě každá větší

Více

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace

OPS Paralelní systémy, seznam pojmů, klasifikace Moorův zákon (polovina 60. let) : Výpočetní výkon a počet tranzistorů na jeden CPU chip integrovaného obvodu mikroprocesoru se každý jeden až dva roky zdvojnásobí; cena se zmenší na polovinu. Paralelismus

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI

PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI PRVNÍ ELASTICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM : QI Cyril Klimeš a) Jan Melzer b) a) Ostravská univerzita, katedra informatiky a počítačů, 30. dubna 22, 701 03 Ostrava, ČR E-mail: cyril.klimes@osu.cz b) DC Concept

Více

Úprava naměřených stavů

Úprava naměřených stavů Návod na používání autorizovaného software Úprava naměřených stavů V Ústí nad Labem 8. 10. 2010 Vytvořil: doc. Ing., Ph.D. Návod pro úpravu stavů_v1 1 z 9 8.10.2010 Obsah 1Úvod...3 2Instalace...4 3Spuštění

Více

Praktické využití Mathematica CalcCenter. Ing. Petr Kubín, Ph.D. xkubin@fel.cvut.cz www.powerwiki.cz Katedra elektroenergetiky, ČVUT v Praze, FEL

Praktické využití Mathematica CalcCenter. Ing. Petr Kubín, Ph.D. xkubin@fel.cvut.cz www.powerwiki.cz Katedra elektroenergetiky, ČVUT v Praze, FEL Praktické využití Mathematica CalcCenter Ing. Petr Kubín, Ph.D. xkubin@fel.cvut.cz www.powerwiki.cz Katedra elektroenergetiky, ČVUT v Praze, FEL Obsah Popis Pojetí Vlastnosti Obecná charakteristika Ovladače

Více

SIMULACE SYSTÉMŮ S ROZPROSTŘENÝMI PARAMETRY V SIMULINKU

SIMULACE SYSTÉMŮ S ROZPROSTŘENÝMI PARAMETRY V SIMULINKU SIMULACE SYSTÉMŮ S ROZPROSTŘENÝMI PARAMETRY V SIMULINKU M. Anderle, P. Augusta 2, O. Holub Katedra řídicí techniky, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze 2 Ústav teorie informace

Více

VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE

VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE VÝVOJ ŘÍDICÍCH ALGORITMŮ HYDRAULICKÝCH POHONŮ S VYUŽITÍM SIGNÁLOVÉHO PROCESORU DSPACE Přednáška na semináři CAHP v Praze 4.9.2013 Prof. Ing. Petr Noskievič, CSc. Ing. Miroslav Mahdal, Ph.D. Katedra automatizační

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA

ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA ROZVOJ E-LEARNINGU NA 1. LF UK PRAHA Autoři: Čestmír Štuka, Tomáš Nikl Centrum podpory elektronické výuky 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze OBSAH 1. Rozvoj e-learningu na 1. LF UK Praha 2.

Více

Úvod do problematiky. Význam počítačové grafiky. Trochu z historie. Využití počítačové grafiky

Úvod do problematiky. Význam počítačové grafiky. Trochu z historie. Využití počítačové grafiky Přednáška 1 Úvod do problematiky Význam počítačové grafiky Obrovský přínos masovému rozšíření počítačů ovládání počítače vizualizace výsledků rozšíření možnosti využívání počítačů Bouřlivý rozvoj v oblasti

Více

CONTROL WEB - OBJEKTOVÉ VÝVOJOVÉ PROSTŘEDÍ (NEJEN) PRO PRŮMYSLOVÉ APLIKACE

CONTROL WEB - OBJEKTOVÉ VÝVOJOVÉ PROSTŘEDÍ (NEJEN) PRO PRŮMYSLOVÉ APLIKACE CONTROL WEB - OBJEKTOVÉ VÝVOJOVÉ PROSTŘEDÍ (NEJEN) PRO PRŮMYSLOVÉ APLIKACE Jiří Kofránek Oddělení biokybernetiky Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK Praha, U nemocnice 5 128 53 Praha 2, e-mail:kofranek@cesnet.cz

Více

SignEditor 1 - návod k použití

SignEditor 1 - návod k použití SignEditor 1 - návod k použití Tomáš Ryba tryba@kky.zcu.cz Zdeněk Krňoul zdkrnoul@kky.zcu.cz Jakub Kanis jkanis@kky.zcu.cz 27. března 2012 1 Vznik za podpory projektu Pojabr - Potlačení jazykové bariéry

Více

E-learning moderní elektronická podpora výuky

E-learning moderní elektronická podpora výuky E-learning moderní elektronická podpora výuky E-learning využíváme pro distanční formu výuky žáků Umožňuje dlouhodobě nemocným studentům vzdělávání z domova Umožňuje on-line testování a automatické vyhodnocování

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_17_HARDWARE_S1 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ MEIV 3.1.1. Souborná činnost na složitých elektronických zařízeních zaměřená na servisní a profesní působení studenta

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ MEIV 3.1.1. Souborná činnost na složitých elektronických zařízeních zaměřená na servisní a profesní působení studenta Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: MEIV 3.1.1 Souborná činnost na složitých elektronických zařízeních zaměřená na servisní a profesní působení studenta Obor: Mechanik Elektronik Ročník: 4.

Více

TECHNOLOGIE ELASTICKÉ KONFORMNÍ TRANSFORMACE RASTROVÝCH OBRAZŮ

TECHNOLOGIE ELASTICKÉ KONFORMNÍ TRANSFORMACE RASTROVÝCH OBRAZŮ TECHNOLOGIE ELASTICKÉ KONFORMNÍ TRANSFORMACE RASTROVÝCH OBRAZŮ ÚVOD Technologie elastické konformní transformace rastrových obrazů je realizována v rámci webové aplikace NKT. Tato webová aplikace provádí

Více

2 PŘÍKLAD IMPORTU ZATÍŽENÍ Z XML

2 PŘÍKLAD IMPORTU ZATÍŽENÍ Z XML ROZHRANÍ ESA XML Ing. Richard Vondráček SCIA CZ, s. r. o., Thákurova 3, 160 00 Praha 6 www.scia.cz 1 OTEVŘENÝ FORMÁT Jednou z mnoha užitečných vlastností programu ESA PT je podpora otevřeného rozhraní

Více

3D sledování pozice vojáka v zastavěném prostoru a budově

3D sledování pozice vojáka v zastavěném prostoru a budově 3D sledování pozice vojáka v zastavěném prostoru a budově Úvod Programový produkt 3D sledování pozice vojáka v zastavěném prostoru a budově je navržen jako jednoduchá aplikace pro 3D zobrazení objektů

Více

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití

Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Struktura e-learningových výukových programù a možnosti jejího využití Jana Šarmanová Klíčová slova: e-learning, programovaná výuka, režimy učení Abstrakt: Autorská tvorba výukových studijních opor je

Více

Modelování elektromechanického systému

Modelování elektromechanického systému Síla od akčního členu Modelování elektromechanického systému Jaroslav Jirkovský 1 O společnosti HUMUSOFT Název firmy: Humusoft s.r.o. Založena: 1990 Počet zaměstnanců: 15 Sídlo: Praha 8, Pobřežní 20 MATLAB,

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ

INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ Michal Brožek, Dominik Svěch, Jaroslav Štefaník MEDIUM SOFT a.s., Cihelní 14, 702 00 Ostrava, ČR Abstrakt Neustále rostoucí význam sběru dat, možnost

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Informatika a výpočetní technika 1. Ing. Ladislav Nagy Technická univerzita v Liberci FT / KOD / 2011

Informatika a výpočetní technika 1. Ing. Ladislav Nagy Technická univerzita v Liberci FT / KOD / 2011 Informatika a výpočetní technika 1 Ing. Ladislav Nagy Technická univerzita v Liberci FT / KOD / 2011 Úvod Základní informace Podmínky zápočtu, docházka Pravidla chovaní v PC učebně Náplň cvičení EXCEL

Více

INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT. MODUL 11: PROGRAMOVÁNÍ WEBOVÝCH APLIKLACÍ Metodika

INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT. MODUL 11: PROGRAMOVÁNÍ WEBOVÝCH APLIKLACÍ Metodika Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice INOVACE PŘEDMĚTŮ ICT MODUL 11: PROGRAMOVÁNÍ WEBOVÝCH APLIKLACÍ Metodika Zpracoval: Jaroslav Kotlán srpen 2009s Úvod Modul Programování

Více

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ

POČÍTAČOVÉ ŘÍZENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ POČÍTAČOVÉ ŘÍENÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ účel a funkce základní struktury technické a programové vybavení komunikace s operátorem zavádění a provoz počítačového řízení Počítačový řídicí systém H iera rc

Více

Stručný postup k použití programu PL7 Junior (programování TSX Micro)

Stručný postup k použití programu PL7 Junior (programování TSX Micro) Stručný postup k použití programu PL7 Junior (programování TSX Micro) 1. Připojení PLC TSX Micro k počítači Kabel, trvale zapojený ke konektoru TER PLC, je nutné zapojit na sériový port PC. 2. Spuštění

Více

Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy

Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy Centrum Digitální Optiky Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy Výzkumná zpráva projektu Identifikační čí slo výstupu: TE01020229DV003 Pracovní balíček: Zpracování dat S-H senzoru

Více

FREEWAROVÉ ŘEŠENÍ DICOM SERVERU S NÍZKÝMI NÁROKY NA HARDWAROVÉ VYBAVENÍ

FREEWAROVÉ ŘEŠENÍ DICOM SERVERU S NÍZKÝMI NÁROKY NA HARDWAROVÉ VYBAVENÍ FREEWAROVÉ ŘEŠENÍ DICOM SERVERU S NÍZKÝMI NÁROKY NA HARDWAROVÉ VYBAVENÍ Daniel Smutek 1), Ludvík Tesař 2) 1) 3. interní klinika 1.LF UK a VFN, Praha 2) Ústav teorie informace a automatizace, Akademie věd

Více

E-learningový systém pro podporu výuky algoritmů

E-learningový systém pro podporu výuky algoritmů Úvod E-learningový systém pro podporu výuky algoritmů řešitel: Roman Hocke vedoucí práce: Mgr. Petr Matyáš 1 implementace e-learningového řešení Cíle práce přizpůsobení k výuce Teoretické informatiky a

Více

IVT. Grafické formáty. 8. ročník

IVT. Grafické formáty. 8. ročník IVT Grafické formáty 8. ročník listopad, prosinec 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443

Více

2.12 Vstupní zařízení II.

2.12 Vstupní zařízení II. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Webové stránky. 1. Publikování na internetu. Datum vytvoření: 4. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz

Webové stránky. 1. Publikování na internetu. Datum vytvoření: 4. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz Webové stránky 1. Publikování na internetu Vytvořil: Petr Lerch www.isspolygr.cz Datum vytvoření: 4. 9. 2012 Webové Strana: 1/6 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tématická

Více

Zápočtová úloha z předmětu KIV/ZSWI DOKUMENT SPECIFIKACE POŽADAVKŮ

Zápočtová úloha z předmětu KIV/ZSWI DOKUMENT SPECIFIKACE POŽADAVKŮ Zápočtová úloha z předmětu KIV/ZSWI DOKUMENT SPECIFIKACE POŽADAVKŮ 10. 5. 2011 Tým: Simplesoft Členové: Zdeněk Malík Jan Rada Ladislav Račák Václav Král Marta Pechová malikz@students.zcu.cz jrada1@students.zcu.cz

Více

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapový portál Mapa Česka, který je dostupný na internetové adrese www.mapa-ceska.cz, byl vytvořen v roce 2014 v rámci bakalářské práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity

Více

Software programové vybavení. 1. část

Software programové vybavení. 1. část Software programové vybavení 1. část Software Vše co není HW je SW = pojem se někdy vztahuje jak na programy, tak na data Oživuje hardware (zdaleka ne jen počítače) Je-li přítomen procesor, musí být i

Více

WORKFLOW. Procesní přístup. Základ perspektivního úspěšného podnikového řízení. Funkčnířízení založené na dělbě práce

WORKFLOW. Procesní přístup. Základ perspektivního úspěšného podnikového řízení. Funkčnířízení založené na dělbě práce WORKFLOW Procesní přístup Základ perspektivního úspěšného podnikového řízení Funkčnířízení založené na dělbě práce Procesní řízení princip integrace činností do ucelených procesů 1 Funkční řízení Dělba

Více

E-LEARNINGOVÉ KURZY PRO OBOR STOMATOLOGIE E-LEARNING COURSES FOR DENTISTRY

E-LEARNINGOVÉ KURZY PRO OBOR STOMATOLOGIE E-LEARNING COURSES FOR DENTISTRY E-LEARNINGOVÉ KURZY PRO OBOR STOMATOLOGIE E-LEARNING COURSES FOR DENTISTRY T. Dostálová 1, J. Feberová 2,S. Štípek 3 1 Dětská stomatologická klinika 2.LF UK 2 Ústav lékařské biochemie 1. LF UK 3 Ústav

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Registrační číslo projektu Šablona Autor Název materiálu / Druh CZ.1.07/1.5.00/34.0951 III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT

Více

nské informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. informatiku, nské informatiky Ústav informatiky AV ČR R v.v.i. http://www.euromise.

nské informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. informatiku, nské informatiky Ústav informatiky AV ČR R v.v.i. http://www.euromise. Vzdělávání v biomedicínsk nské informatice a ezdraví s podporou informačních a komunikačních technologií Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. Evropské centrum pro medicínskou informatiku, statistiku a epidemiologii

Více

SYSTÉM SCREENS SYSTEM SCREENS

SYSTÉM SCREENS SYSTEM SCREENS SYSTÉM SCREENS SYSTEM SCREENS F. Vaněk 1.LF UK Praha, gyn.por.klinika Abstrakt Systém screens je softwarový nástroj na zvýšení kvality výuky, která je vázána na práci s PC. V základní podobě umožňuje vyučujícímu

Více

INTEROPERABILITA SEZNÁMENÍ S VIRTUÁLNÍM SIMULÁTOREM VBS2 ING. JIŘÍ BARTA

INTEROPERABILITA SEZNÁMENÍ S VIRTUÁLNÍM SIMULÁTOREM VBS2 ING. JIŘÍ BARTA INTEROPERABILITA SEZNÁMENÍ S VIRTUÁLNÍM SIMULÁTOREM VBS2 ING. JIŘÍ BARTA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

VY_32_INOVACE_INF.19. Inkscape, GIMP, Blender

VY_32_INOVACE_INF.19. Inkscape, GIMP, Blender VY_32_INOVACE_INF.19 Inkscape, GIMP, Blender Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 INKSCAPE Inkscape je open source

Více

12 Metody snižování barevného prostoru

12 Metody snižování barevného prostoru 12 Metody snižování barevného prostoru Studijní cíl Tento blok je věnován základním metodám pro snižování barevného rozsahu pro rastrové obrázky. Postupně zde jsou vysvětleny důvody k použití těchto algoritmů

Více

Profesionální řešení Vaší regulace. regulátor Eko-Logix. Alter-eko s.r.o.

Profesionální řešení Vaší regulace. regulátor Eko-Logix. Alter-eko s.r.o. Profesionální řešení Vaší regulace regulátor Eko-Logix Profesionální řešení Vaší regulace Přemýšlíte nad regulací vašeho topného systému? ( tepelné čerpadlo, solární panely, ohřev TV, vytápění bazénu včetně

Více

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování X36SIN: Softwarové inženýrství Životní cyklus a plánování 1 Kontext Minule jsme si řekli, co to je deklarace záměru, odborný článek, katalog požadavků, seznam aktérů a seznam událostí. Seznam aktérů a

Více

Wonderware Information Server 4.0 Co je nového

Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Pavel Průša Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod Wonderware Information Server je výrobní analytický a reportní informační portál pro publikaci výrobních dat

Více

Dominik Vymětal. Informační technologie pro praxi 2009, Ostrava 1.-2.10.2009 1

Dominik Vymětal. Informační technologie pro praxi 2009, Ostrava 1.-2.10.2009 1 Dominik Vymětal 2009, Ostrava 1.-2.10.2009 1 Procesní model Výhody Orientace na konkrétní činnosti a možnost reengineeringu Nevýhody Malá orientace na průřezové nebo opakované činnosti Modely na základě

Více

Typy souborů ve STATISTICA. Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu

Typy souborů ve STATISTICA. Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu StatSoft Typy souborů ve STATISTICA Tento článek poslouží jako přehled hlavních typů souborů v programu STATISTICA, ukáže Vám jejich možnosti a tím Vám dovolí využívat program efektivněji. Jistě jste již

Více

MBus Explorer MULTI. Uživatelský manuál V. 1.1

MBus Explorer MULTI. Uživatelský manuál V. 1.1 MBus Explorer MULTI Uživatelský manuál V. 1.1 Obsah Sběr dat ze sběrnice Mbus...3 Instalace...3 Spuštění programu...3 Program MBus Explorer Multi...3 Konfigurace sítí...5 Konfigurace přístrojů...6 Nastavení

Více

Správce učebny. Příručka učitele

Správce učebny. Příručka učitele Správce učebny Příručka učitele Obsah 1. Představení Správce učebny... 2 1.1. Co řešení nabízí?... 3 2. Jak používat Správce učebny... 3 2.1. Spuštění a přihlášení... 3 2.2. Základní pohled... 3 2.3. Základní

Více

TC-502L. Tenký klient

TC-502L. Tenký klient TC-502L Tenký klient Popis přístroje Tenký klient s kompletní podporou pro připojení do systémů Windows 7, Vista, Windows 2008, Windows 2003, Windows XP Pro, Linux servery. Disponuje 1x rozhraním LAN 10/100,

Více

Karel Bittner bittner@humusoft.com. HUMUSOFT s.r.o. HUMUSOFT s.r.o.

Karel Bittner bittner@humusoft.com. HUMUSOFT s.r.o. HUMUSOFT s.r.o. Karel Bittner bittner@humusoft.com COMSOL Multiphysics Co je COMSOL Multiphysics? - sw určený k simulaci fyzikálních modelů, na něž působí jeden nebo několik fyzikálních vlivů - sw úlohy řeší metodou konečných

Více

Synergické efekty VaVpI projektů na VŠB-TU Ostrava

Synergické efekty VaVpI projektů na VŠB-TU Ostrava Synergické efekty VaVpI projektů na VŠB-TU Ostrava Prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. VŠB - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky www.it4innovations.eu 1 Obsah 1. Projekty VaVpI

Více

Komplexní správa technických dat. PDM základní pojmy. Ing. Martin Nermut, 2012

Komplexní správa technických dat. PDM základní pojmy. Ing. Martin Nermut, 2012 Komplexní správa technických dat PDM základní pojmy Ing. Martin Nermut, 2012 Projektování - konstrukční a technologické procesy součást životního cyklu výrobku (PLM - Product Lifecycle Management) Nárůst

Více

PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha č. 4 Hierarchická struktura řízení

PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha č. 4 Hierarchická struktura řízení VŠB-TU Ostrava SN171 PROSTŘEDKY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ Úloha č. 4 Hierarchická struktura řízení Datum měření: 4.4.2007 Vypracoval:Ondřej Winkler Spolupracoval:Martin Valas Zadání: 1. Seznamte se s dílčími

Více

PRODUKTY. Tovek Tools

PRODUKTY. Tovek Tools jsou desktopovou aplikací určenou k vyhledávání informací, tvorbě různých typů analýz a vytváření přehledů a rešerší. Jsou vhodné pro práci i s velkým objemem textových dat z různorodých informačních zdrojů.

Více

Cloudy a gridy v národní einfrastruktuře

Cloudy a gridy v národní einfrastruktuře Cloudy a gridy v národní einfrastruktuře Tomáš Rebok MetaCentrum, CESNET z.s.p.o. CERIT-SC, Masarykova Univerzita (rebok@ics.muni.cz) Ostrava, 5. 4. 2012 PRACE a IT4Innovations Workshop Cestovní mapa národních

Více

Vzdálený přístup k počítačům

Vzdálený přístup k počítačům Vzdálený přístup k počítačům jedna z nejstarších služeb vzdálený přístup k sálovým počítačům nejprve vzdálené terminály později terminálová emulace jako jedna ze služeb počítačové sítě současnost využíváno

Více

ArcGIS Online Subscription

ArcGIS Online Subscription ArcGIS Online Subscription GIS pro organizace ArcGIS Online je GIS v cloudu. Poskytuje služby GIS v prostředí internetu, ať už se jedná o úložné místo, publikaci mapových a geoprocessingových služeb, nebo

Více

TECHNOLOGIE A TRENDY TVORBY VÝUKOVÝCH SIMULÁTORŮ

TECHNOLOGIE A TRENDY TVORBY VÝUKOVÝCH SIMULÁTORŮ Technologie a trendy tvorby výukových simulátorů 37 TECHNOLOGIE A TRENDY TVORBY VÝUKOVÝCH SIMULÁTORŮ Jiří Kofránek, Pavol Privitzer, Petr Stodulka Anotace Autoři popisují stávající a budoucí technologii

Více

MODERNÍ ÚŘAD Úřad městské části Prahy 6. Pavel Hajský obchodní konzultant

MODERNÍ ÚŘAD Úřad městské části Prahy 6. Pavel Hajský obchodní konzultant MODERNÍ ÚŘAD Úřad městské části Prahy 6 Pavel Hajský obchodní konzultant MODERNÍ OTEVŘENÝ ÚŘAD Sál zastupitelstva OBČANÉ Místnost RADY Kanceláře vedoucích odborů ZAMĚSTNANCI ÚŘADU VEDENÍ ÚŘADU OSTATNÍ

Více