změna intenzit i struktur
|
|
- Vlasta Sedláková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Nové demografické trendy v České republice: změna intenzit i struktur Jitka Rychtaříkov ková Univerzita Karlova v Praze, PřírodovP rodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Albertov 6, Praha 2 rychta@natur.cuni.cz
2 Struktura Mezinárodn rodní situace Demografické trendy České republiky Plodnost: intenzita Plodnost: věkv Plodnost: pořad adí Plodnost rodinný stav Regulace porodnosti Postoje k rodičovstv ovství Formování a rozpad rodiny Změny délky d života Budoucí věková struktura
3 Mezinárodn rodní situace
4 Plodnost: klíčový faktor Změna intenzity i struktur Věk Rodinný Rodinný stav
5 Evropa dvě skupiny zemí: velmi nízk n zká a vyšší úrove roveň plodnosti Francie Slovensko Polsko Litva Rumunsko Slovinsko Německo Itálie Česká republika Maďarsko Lotyšsko Portugalsko Španělsko Bulharsko Řecko Rakousko Malta Švýcarsko Kypr Estonsko Belgie Lucembursko Nizozemsko Dánsko Finsko Spojené království Švédsko Norsko Irsko 2,00 1,24 1,27 1,31 1,31 1,31 1,32 1,32 1,33 1,34 1,35 1,35 1,35 1,37 1,39 1,40 1,41 1,43 1,47 1,55 1,64 1,65 1,70 1,83 1,84 1,84 1,85 1,90 1,93 Island 2,05 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 2006: úhrnná plodnost prostá reprodukce nízká plodnost extrémně nízká plodnost
6 Co znamená v dnešní době hranice 1,5 živě narozeného dítěte d te na jednu ženu v reprodukčním m věku v a hodnota 1,3? Podle P. McDonalda se rozlišuj ují dvě skupiny zemí s nízkou plodností,, a to ty, které mají úhrnnou plodnost o něco n menší než 1,5 a které ještě mají naději na její eventuelní oživení,, respektive mohou zmírnit nepřízniv znivé důsledky nízkn zké plodnosti pomocí zahraniční imigrace. Avšak země s úhrnnou hrnnou plodností 1,3 a nižší se již nacházej zejí v nebezpečné zóně pasti nízkn zké plodnosti a pro něn je výhledové oživení plodnosti velmi problematické a imigrace by musela být neúnosn nosně masivní. P. McDonald: Fertility and the State: the efficacy of policy; IUSSP General Conference, Tours, June 2005
7 Hranice nízkn zké plodnosti 1,3 živě narozených dětíd jedné ženě v reprodukčním m věku v je alarmující také proto, že každá následující reprodukční generace, která trvá zhruba třicet t let, se sníží na 63% početnosti tét předchozí,, což ve výsledku znamená, že e jestliže velikost první generace je 100, potom druhé je 63, třett etí 40 a čtvrté 25 a to vše v e během b 90 (3x30) let. Z psychologického hlediska lidé,, kteří vyrůstaj stají v prostřed edí,, kde rodičovstv ovství není ceněno no a páry p spolu žijí bez dětíd nebo pouze s jedním m dítětem, d tem, měním i své celoživotn ivotní hodnotové orientace, kde rodina a děti d často nemají místo. Z ekonomického hlediska si populace s dlouhodobě nízkou plodností vytvářej ejí nepříznivou věkovou strukturu (nedostatek ekonomicky aktivních).
8 Česká republika: přesun p z vyšší plodnosti k extrémn mně nízké Průměrný počet dětí na jednu ženu 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 ČR Francie Rakousko Německo 1,4 1,3 1,2 1,1 1,
9 Pokles plodnosti, trvale pod hranici prosté reprodukce, začal al v šedesátých letech v zemích severní Evropy, později v Evropě západní a v sedmdesátých letech v Evropě jižní. Tyto změny jsou často označov ovány jako: dramatické,, drastické, nečekan ekané, pozoruhodné a revoluční. Bývalé socialistické země většinou přijaly p v tét době opatřen ení rodinné politiky, a proto měly m vyšší úroveň úhrnné plodnosti.
10 Historicky nejnižší plodnost v ČR 3,5 Úhrnná plodnost 3,0 Česká republika Francie 2,5 2,0 1,5 1,
11 Nižší věk k při p i porodu již neznamená vyšší úrove roveň plodnosti Bulharsko Rumunsko Litva Lotyšsko Estonsko Slovensko Polsko Island Česká republika Maďarsko Rakousko Portugalsko Kypr Belgie Irsko Norsko Slovinsko Finsko Dánsko Řecko Francie Švédsko Itálie Nizozemsko Lucembursko Německo Španělsko Švýcarsko Spojené království Průměrný věk při narození prvního dítěte v roce 2005
12 Odsouvání narození prvního dítěte d te do vyšší ššího věku v je celoevropský trend započatý atý ve Skandinávii již počátkem sedmdesátých let 20.století a pokračuj ující přes západnz padní Evropu do Evropy jižní. Například v roce 2004 byl průměrný rný věk v žen při p i narození prvního dítěte d te 28,6 let ve Švédsku, 28,9 v Nizozemsku a 29,3 ve Španělsku. Studie, zabývající se otázkou, maximáln lního věku v při p narození prvního dítěte d te při p i stávaj vajících ch biologických možnostech žen a do jisté míry i mužů udávaj vají horní hranici 33 let jako hodnotu průměru ru pro celou populaci s variabilitou vyjádřenou směrodatnou odchylkou 4 roky. To vše v e platí za podmínky, bereme-li do úvahy dnešní znalosti o klesajících ch možnostech otěhotn hotnění,, respektive úspěšného těhotenstvt hotenství,, s rostoucím m věkem v ženy i současn asné možnosti asistované reprodukce.
13 Děti narozené mimo manželstv elství: nerovnoměrný rný nárůst. n Faktor poklesu plodnosti? Rozdíln lné situace?: oba rodiče e nesezdaní osamělý rodič
14 Procento dětí d narozených mimo manželstv elství v letech 1960, 1980 a Řecko Kypr Švýcarsko Itálie Polsko Malta Belgie Španělsko Slovensko Lucembursko Rumunsko Litva Německo Portugalsko Irsko Česká republika Maďarsko Nizozemsko Rakousko Finsko Lotyšsko Spojené království Dánsko Slovinsko Francie Bulharsko Norsko Švédsko Estonsko Island
15 Délka života a jeho kvalita Demografický režim úmrtnosti se změnil ze systému dominovaném kojeneckou úmrtností na režim, který je určován úmrtností seniorů. Prodlužování lidského věku v sebou také přináší: vyšší frekvenci chronických onemocnění,, která sice nejsou prvotními příčinami p úmrtí,, ale znepříjem jemňují život jedince a v horší ším m případp padě ho omezují v konání běžných denních aktivit. Proto v posledních letech více v nabývají na významu otázky a ukazatele spojené s kvalitou života.
16 Latvia Lithuania Bulgaria Estonia Slovakia Hungary Romania Poland Czech Republic Slovenia Portugal Denmark Malta Netherlands Belgium Luxembourg Italy Cyprus Finland Ireland Germany Austria United Kingdom Greece Spain Sweden France Kolik dnes zbývá k dožit ití 65 letým? Life expectancy at age Males Females
17 23 22 Trend středn ední délky života ve věku v 65 let: zpoždění,, které přetrvává Střední délka života ve věku 65 let Česká republika muži Francie muži Česká republika ženy Francie ženy
18 Subjektivně vníman mané zdraví,, prevalence velmi dobrého a dobrého zdravotního stavu % velmi dobrého a dobrého zdraví 100 MUŽI Česká republika Slovensko Rakousko Španělsko Dánsko Pramen: databáze EHEMU šetření SILC 2005
19 Subjektivně vníman mané zdraví,, prevalence velmi dobrého a dobrého zdravotního stavu % velmi dobrého a dobrého zdraví ŽENY Česká republika Slovensko Rakousko Španělsko Dánsko Pramen: databáze EHEMU šetření SILC 2005
20
21 Demografické trendy České republiky
22 Nové, historicky bezprecedentní,, demografické trendy patrné po vzniku České republiky (1993) Dlouhodobě extrémn mně nízká úroveň plodnosti, hluboko pod hranicí prosté reprodukce. Rychlý nárůst n podílu dětíd narozených mimo manželstv elství. Snižov ování sňatečnosti. Posun životních událost lostí do vyšší ššího věku. v Snižov ování úmrtnosti seniorů.
23 Česká republika : obyvatel Živě narození: Zemřel elí: Přirozený přírůstek: p Přistěhovalí: Vystěhoval hovalí: Migrační saldo: Celkový přírůstekp
24 Nejnovější demografické ukazatele v České republice Ukazatel Úhrnná plodnost 1,33 1,44 - prvního pořadí 0,66 0,70 - druhého pořadí 0,48 0,53 - třetího a vyššího pořadí 0,19 0,22 Čistá míra reprodukce 0,64 0,70 Průměrný věk matek 28,9 29,1 - při prvním porodu 26,9 27,1 Podíl narozených mimo manželství (%) 33,3 34,5 Předmanželské koncepce (%) 30,0 30,4 Úhrnná potratovost 0,53 0,52 Úhrnná umělá potratovost 0,34 0,34 Tabulková prvosňatečnost-muži (%) 62,9 64,5 Průměrný věk při 1. sňatku-muži 31,0 31,2 Tabulková prvosňatečnost-ženy (%) 69,7 71,1 Průměrný věk při 1. sňatku-ženy 28,4 28,6 Úhrnná rozvodovost (%) 48,7 48,7 Naděje dožití při narození-muži 73,4 73,7 - ve věku 60 let 18,2 18,4 Naděje dožití při narození-ženy 79,7 79,9 - ve věku 60 let 22,3 22,3
25 Plodnost a její struktury Úhrnná versus konečná plodnost Věk Pořad adí Rodinný stav
26 Změny počtu narozených Počet živě narozených dětíd výrazně poklesl v posledních dvou dekádách a to z do tét doby obvyklého počtu 130 tisíc (1986: ) na 120 tisíc c v letech a dále d aža na současných 100 tisíc živě narozených (2006: ; 2007: ). Minimáln lní počet živě narozených (89 471) byl přitom zaznamenán n v roce Naopak poslední známé lokáln lní maximum počtu živě narozených se datuje k roku 1974,, kdy se narodilo dětí.
27 Protiklad stabilizované konečné plodnosti oproti proměnliv nlivé úhrnné plodnosti úhrn měr plodnosti podle věku 2,8 2,6 2,4 slíbená, ale nerealizovaná propopulační opatření propopulační opatření konečná plodnost úhrnná plodnost 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4 generace 1930 generace 1940 generace 1950 generace 1960 generace 1970 generace ,2 1,0 pokles plodnosti a narůstání věku matek při porodu
28 Dlouhodobé trendy plodnosti charakter prokreace Východní Evropa Začátkem šedesátých let dvacátého století patřila Česká republika mezi země s nižší úrovní plodnosti (1960 úp=2,1). V sedmdesátých letech transversáln lní ukazatele plodnosti v České republice krátkodob tkodobě značně vzrostly v souvislosti s opatřen eními populační politiky zaměř ěřenými na podporu rodin s dětmi d (1974: 2,43). Ukazatel konečné plodnosti přestal klesat a mírně se zvýšil. Vyšší úroveň plodnosti v evropském m kontextu a nízký n věk v k matek při p porodu zůstaly z zachovány aža do počátku devadesátých let dvacátého století.. Od roku 1992 lze pozorovat hluboký pokles úhrnné plodnosti a nárůst n věku v matek. Dodnes se Česká republika demograficky (včetn etně prokreace) více podobá Východu než Západu Evropy. Nejvýraznější ším m rysem současn asné plodnosti České republiky je velmi nízká úroveň a nižší věk k při p i narození prvního dítěte d te oproti evropskému průměru. ru.
29 Trendy generační plodnosti podle vzdělání průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu 2,4 2,3 2,2 2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské generace žen Nárůst podílu žen s vyšším vzděláním bude snižovat průměrný počet dětí na jednu ženu, protože tato skupina má nižší úroveň plodnosti.
30 Trendy plodnosti Věk
31 Nejdramatičtější pokles míry m plodnosti je ve věku v let míry plodnosti na 1000 žen daného věku 1200 propopulační opatření
32 Změna věkovv kového profilu téměř bez kompenzace úrovně plodnosti fx (míra plodnosti podle věku) 0,20 0,15 0,10 0, rok: úhrnná plodnost 1990: 1, : 1, : 1, : 1,28 Stárnut rnutí věkového profilu plodnosti v České republice ilustruje graf, kde úhrnná plodnost s hodnotou 1,28 byla stejná jak v roce 1995 tak 2005, přičemp emž druhá křivka je posunuta do vyšší ššího věku. v 0, věk ženy
33 Současn asná struktura intenzit (měr) plodnosti podle věku, v bez ohledu na pořad adí dítěte, te, se vyznačuje koncentrací plodnosti do věkové skupiny let, (téměř 40% z úhrnné plodnosti) a do věku let, necelých 30%. V České republice se zatím m realizuje 90% úhrnné plodnosti do věku 34 let včetnv etně. Nejdramatičtější pokles míry m plodnosti byl zaznamenán n ve věkovv kové skupině let, jejíž hodnota se snížila z 0,91 v roce 1986 na 0,23 v roce K částečné kompenzaci úrovně plodnosti přispp ispěla věkovv ková skupina letých žen, kde se míra m plodnosti zvýšila z 0,19 na 0,39, tedy o 0,2, což však nestačilo, protože e pokles ve věku v let činil 0,7. Hodnoty míry m plodnosti ve věku v let byly v roce 2006 na úrovni roku 1986, tehdy však v byla plodnost mladší ších žen výrazně vyšší šší.
34 Nerovnoměrný rný vzestup průměrn rného věku v při p narození prvního dítěte d te podle vzdělání průměrný věk (z rozložení živě narozených prvního biologického pořadí) 30 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské Nejméně narostl věk k při p i narození prvního dítěte d te u žen se základnz kladním vzděláním m ačkoliv a je nejnižší ší. Vysokoškola kolačky ky zaznamenaly nejčasn asnější,, ale rovněž pomalý nárůst věku. v Nejvíce přispp ispěly k nedávn vnému vzestupu věku v při p narození prvního dítěte te ženy se středn edním m vzděláním s maturitou i bez maturity.
35 Trendy plodnosti Pořad adí
36 V populaci České republiky dominoval od druhé světov tové války až do počátku devadesátých let model dvoudětn tné rodiny. Podíl l bezdětných žen byl v evropském m kontextu nízký, n méně než 10% a naopak podíl žen se dvěma dětmi d přesahoval 50%. Děti narozené v prvním m a druhém m pořad adí představují v České republice stále 84-86% 86% ze všech v živě narozených. Pouze zbývajících ch 15% připadp ipadá na děti d vyšší ššího pořad adí. Absolutní pokles počtu narozených dětíd v devadesátých letech dvacátého století neovlivnil relativní strukturu živě narozených podle pořad adí,, která je poměrn rně stálá,, na rozdíl od výrazných změn n věkovv kové distribuce matek.
37 Pokles intenzity plodnosti prvního a druhého ho pořad adí určoval celkový pokles plodnosti míry plodnosti podle pořadí na 1000 žen 1200 propopulační opatření
38 Transversáln lní pravděpodobnost podobnost zvětšov ování rodiny: anomálie prvního a druhého ho pořad adí pravděpodobnost zvětšování rodiny 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 pravděpodobnost narození 1.dítěte pro bezdětnou ženu pravděpodobnost narození 2.dítěte pro ženu s jedním dítětem pravděpodobnost narození 3.dítěte pro ženu se dvěma dětmi pravděpodobnost narození 4.dítěte pro ženu se třemi dětmi
39 Od roku 1993 je patrná anomálie ukazatele pravděpodobnosti zvětšování rodiny, neboť pravděpodobnost mít první dítě je od tohoto roku menší než pravděpodobnost narození druhého dítěte. Obecně se rodí nejvíce dětí prvního pořadí (které není konečné) a počet narozených v každém dalším pořadí se ve srovnání s počtem dětí předchozího pořadí snižuje. Tento specifický trend souvisí s rozdílným tempem poklesu plodnosti obou pořad adí a také naznačuje vydělov lování prorodinně orientované skupiny obyvatelstva, která má dvě děti, za jakýchkoliv podmínek. Pokud jde o třett etí a vyšší pořad adí,, těchto t dětíd se v České republice rodí dlouhodobě již velmi málo m a pravděpodobnost podobnost jejich narození je nízkn zká.
40 Odhad transversáln lní struktury žen podle počtu živě narozených dětíd Procento žen podle počtu dětí
41 Vzestup bezdětnosti z 10% na 30%? Úhrnná plodnost prvního i druhého ho pořad adí se v devadesátých letech značně snížila což teoreticky vedlo k nárůstu hypotetické (transversáln lně počítan tané) bezdětnosti aža na 48% v roce 1996, respektive 34% v roce Tato čísla odrážej ejí strukturu plodnosti podle pořad adí daného roku (vztahují se k fiktivní generaci) a tudíž platí pouze za předpokladu p zachování této to jedné konkrétn tní struktury.
42 Bezdětnost na základz kladě generačních ukazatelů Podíl l bezdětných žen byl v České republice 8% v generaci % v generaci Nejnižší bezdětnost (6%) vykazovaly ženy narozené v roce V další ších generacích ch se bezdětnost pomalu zvyšovala, v generaci 1965 na 7% a v generaci 1970 již na 17%.
43 Bezdětnost: ženy se základnz kladním m a vysokoškolským kolským vzděláním m odlišnost v trendech procento bezdětných žen 34% základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské celkem generace
44 Trendy bezdětnosti podle vzdělání žen Bezdětnost žen v České republice byla relativně nízká. Nejnižší byla u žen se středn edním m vzděláním m bez maturity (méně než 5%) a s maturitou (méně než 6%). Vysokoškola kolačky ky byly bezdětn tné v 10% a ženy se základnz kladním vzděláním m v 7% případp padů. U generací žen dokonce bezdětnost žen se základnz kladním vzděláním m převýp evýšila procento bezdětných vysokoškola kolaček. Generace žen narozená v roce 1970, která měla v době posledního sčítání (2001) 30 let měla m následujn sledující podíl l bezdětných: Základní vzdělání: 19% Středn ední bez maturity: 11% Středn ední s maturitou: 16% Vysokoškolsk kolské: 34% Celkem: 17%
45 Trendy plodnosti Rodinný stav
46 Rychlý nárůst n podílu dětíd narozených mimo manželstv elství po roce 1990 v České republice Procento živě narozených dětí mimo manželství Česká republika Francie
47 Velmi nové trendy plodnosti svobodných žen: nárůst intenzity ve vyšší šším m věkuv míry plodnosti svobodných žen podle věku (jmenovatel svobodné ženy) 0, , ,04 0,03 0,02 0,01 0, roky
48 Vývoj měr m r plodnosti svobodných žen v závislosti na věku v (počet živě narozených svobodným ženám m v daném m věku v dělený d středn edním počtem svobodných žen téhot hož věku) se ve sledovaných letech téměř neměnil. nil. Teprve v další ších letech je zřetelnz etelněji patrný nárůst měr m r plodnosti svobodných žen ve věku v a let a od počátku 21. století ve věku let.
49 Vdané ženy: jiný věkový v profil i trend než svobodné míry plodnosti vdaných žen podle věku (jmenovatel vdané ženy) 0,6 0,5 0,4 0,3 věk matek ,2 0,1 0, roky 2006
50 U vdaných žen jsou nejvyšší hodnoty měr m r manželsk elské plodnosti ve věku v let, protože e v této to věkovv kové skupině se jedná především m o děti d narozené sice vdaným ženám, ale počat até často ještě před sňatkem, s takže e počet živě narozených dětíd se téměřt rovná počtu provdaných žen. Míry manželsk elské plodnosti se postupně snižuj ují s rostoucím m věkem v matek; na rozdíl l od měr m r plodnosti svobodných žen, en, jsou míry m plodnosti vdaných žen tím t menší čím m je žena starší ší. Stabilizovaný věkový v profil manželsk elské plodnosti, s velmi mírným nárůstem n ve věku v a let počátkem 21.století,, potvrzuje, že e vdané ženy v České republice své prokreační chování příliš nezměnily. nily.
51 Trendy vývoje plodnosti svobodných matek podle jejich vzdělání procento dětí živě narozených svobodným matkám příslušné vzdělanostní kategorie základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské celkem
52 Největší procento svobodných matek mezi ženami se základnz kladním m vzděláním Nejčastěji jsou svobodnými matkami ženy se základnz kladním vzděláním. Naopak čím m vyšší dosažen ené vzdělání,, tím t m je svobodné mateřstv ství méně frekventované. Čím m vyšší vzdělání,, tím t m tradičnější chování,, a silnější preference manželstv elství legalizovaného sňatkem. s Rok 2006 podíl l dětíd narozených svobodným ženám: Základní vzdělání: 61% Střední bez maturity: 30% Střední s maturitou: 20% Vysokoškolské: 13% Celkem: 27%
53 Vdané i svobodné matky: paralelní vzestup věku v při p i porodu průměrný věk (z rozložení živě narozených prvního biologického pořadí) svobodná vdaná Svobodné matky měly zatím vždy nižší věk při narození prvního dítěte v porovnání s vdanými matkami. V České republice dochází, podobně jako v jiných zemích, k posunu řady životních událostí do vyššího věku (i porodu, respektive sňatku), ale relativní vztahy nebo struktury se posouvají spíše paralelně. Lze se proto domnívat, že charakter svobodného mateřství se oproti minulosti příliš nezměnil.
54 Největší vliv změna struktury podle rodinného stavu Dekompozice změny procenta živě narozených svobodným matkám v souboru svobodných a vdaných žen mezi roky 1986 a 2006 Procento živě narozených svobodným matkám z živě narozených svobodným a vdaným ženám rozdíl ,21 28,56 23,35 Dekompozice změny mezi rokem 1986 a 2006 na 4 faktory změna věkové struktury žen -0,29 změna struktury rodinného stavu žen 24,53 změna intenzity plodnosti svobodných žen 4,97 změna intenzity plodnosti vdaných žen -5,86 celkem 23,35
55 Mezi roky 1986 a 2006 se počet živě narozených dětíd svobodným matkám zvýšil o 23,35 bodu (z 5,21% v roce 1986 na 28,56% v roce 2006). Tento nárůst 23,35 lze dekomponovat na čtyři i faktory: vliv změny věkovv kové struktury žen, vliv změny struktury podle rodinného stavu žen (zde omezené pouze na svobodné a vdané), vliv změny intenzity plodnosti svobodných žen a vliv změny intenzity plodnosti vdaných žen. Změna ve věkovv kové struktuře žen v reprodukčním m věku, v s hodnotou -0,29 znamená, že e změna věkovv kové struktury žen působila p proti vzestupu plodnosti svobodných žen. Jinak řečeno, eno, změněná (stárnouc rnoucí) ) věkovv ková struktura žen v reprodukčním m věku v v roce 2006 snižovala podíl l dětíd narozených svobodným matkám. m. Naopak, změna v rodinném m stavu směrem k nárůstu podílu svobodných žen v roce 2006 oproti situaci roku 1986 hrála nejvýznamnější roli s hodnotou +24,53 na vzestupu podílu dětíd narozených svobodným matkám m a byla tudíž nejdůle ležitější komponentou změny v podílu živě narozených svobodným matkám. m. Nárůst intenzity plodnosti svobodných žen se pak podílel +4,97 a snížen ení plodnosti vdaných žen přispělo -5,86. Součet všech v čtyř komponent (-0, ,53 + 4,97-5,86) ) dávád celkový vzestup frekvence dětíd živě narozených svobodným matkám m (23,35( 23,35).
56 Přesun od rodičovstv ovství v manželstv elství k rodičovstv ovství osamělému! mu! (sčítání 2001) struktura dětí podle typu rodiny 100% 80% 60% dítě s osamělým rodičem 40% dítě s oběma rodiči nesezdanými dítě s oběma rodiči sezdanými 20% 0% rok narození dítěte
57 Předmanželské koncepce Předmanželské koncepce: : Děti D narozené v manželstv elství,, ale počat até před sňatkem s (podíl l manželsky narozených dětíd prvního pořad adí počatých před p sňatkem, s do osmi měsícům po sňatku, s ze všech v manželsky narozených prvního pořad adí). Jejich frekvence se v čase měnila, m stejně tak faktory (zejména antikoncepce), které jejich četnost ovlivňovaly. ovaly. V České republice frekvence předmanp edmanželských elských koncepcí po druhé světov tové válce rostla aža do konce osmdesátých let a ve druhé polovině osmdesátých let dosahovala kolem 55%. V roce 2006 jich bylo 30%,, tedy méněm než počátkem padesátých let.
58 Trendy mimomanželsk elské plodnosti a frekvence předmanželských elských koncepcí procento procento živě narozených mimo manželství procento předmanželských koncepcí děti narozené mimo manželství na 100 narozených v manželství
59 Trendy podílu předmanp edmanželských elských koncepcí podle věku v ženy procento živě narozených dětí prvního biologického pořadí počatých před sňatkem ze všech živě manželsky narozených dětí prvního biologického pořadí v rámci každé věkové kategorie všechny
60 Frekvence předmanp edmanželských elských koncepcí se v rámci věkových v skupin v čase příliš neměnila, nila, přestop estože e se jejich podíl l z úhrnu manželsky narozených prvního pořad adí v období významně snížil. Nejvyšší hodnoty předmanp edmanželsky elsky počatých dětíd prvního pořad adí vykazovala věková skupina žen do 19 let včetnv etně (85-90%), naopak výrazně nejnižší četnost předmanp edmanželských elských koncepcí byla typická pro ženy, které měly své první dítě po 25tých narozeninách, a to většinou v méněm než v jedné třetině případů. Pokles celkového podílu předmanp edmanželských elských koncepcí (bez ohledu na věk) v kontrastuje se stabilitou intenzity předmanp edmanželských elských koncepcí v rámci jednotlivých věkových v kategorií.. Tuto zdánlivou nesrovnalost lze vysvětlit tím, že e přestop estože e intenzita předmanp edmanželských elských koncepcí v rámci zkoumaných věkových skupin zůstz stávala téměřt konstantní,, posun struktury narozených do vyšší ššího věku v znamenal vzestup váhy v porodů ve vyšší šším m věku, v kde je frekvence předmanp edmanželských elských koncepcí nižší ší.. Hodnota celkové křivky je totiž váženým aritmetickým průměrem rem intenzit předmanp edmanželských elských koncepcí podle věku ženy a četností porodů jednotlivých věkových v skupin žen.
61 Trendy podílu předmanp edmanželských elských koncepcí podle vzdělání ženy procento živě narozených prvního biologického pořadí počatých před sňatkem ze všech živě manželsky narozených prvního biologického pořadí v rámci každé vzdělanostní kategorie základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské všechny
62 Trendy vícev cečetných etných porodů v České republice: nárůst v posledních letech 4,0 3,5 3,0 2,5 dvojčata na 100 porodů trojčata na porodů 2,0 1,5 1,0 0,5 0,
63 Regulace porodnosti
64 Výrazný pokles UPT potraty dané kategorie na 100 živě narozených 100 UPT 90 samovolné potraty 80 úhrnná plodnost propopulační opatření 70 úhrnná plodnost 3,0 2, , , ,
65 Změna antikoncepce počet žen užívajících antikoncepci na 1000 žen 450 počet UPT na 1000 žen hormonální nitroděložní UPT
66 Postoje k rodičovstv ovství
67 Czech Generations and Gender Survey 2005 % Plánované děti bezdětnými muži počet dětí % Plánované děti bezdětnými ženami počet dětí věk věk % 100 Plánované děti mužem s jedním dítětem % 100 Plánované děti ženou s jedním dítětem počet dětí počet dětí věk věk
68 Czech society shows strong inclinations towards parenthood. Having a child is the highest family value (first factor). Tolerance toward cohabitation, homosexual partnership, or single motherhood is the second dimension (factor). A marriage is not regarded as a lifetime commitment (third factor). Components / Factors: 1: Both women and men value children 2: Tolerant society 3: Marriage is not a lifetime commitment
69 Formování a rozpad rodiny
70 Povále lečný vývoj intenzity a časování sňatečnosti svobodných (redukované první sňatky) úhrnná prvosňatečnost 140 průměrný věk při prvním sňatku muži ús ženy ús muži pvs ženy pvs
71 Trendy sňates atečnosti svobodných žen podle věkuv redukované první sňatky na 100 žen 70 ŽENY
72 Přechod z časného a častého sňatku s na sňatek s pozdní a málo m frekventovaný míra sňatečnosti svobodných (sňatky svobodných ku střednímu stavu svobodných) 0,30 0,25 0,20 muži 1985 muži 2005 ženy 1985 ženy ,15 0,10 0,05 0, věk dosažený v roce
73 Trend sňates atečnosti rozvedených sňatky rozvedených na výchozí rozvody 0,80 0,75 0,70 muži ženy 0,65 0,60 0,55 0,50 0,45 0,40 0,35 0,
74 úhrn redukovaných rozvodů 0,5 Trendy úhrnné rozvodovosti 0,5 0,4 0,4 0,3 celkem 0-9 délka trvání manželství 0,3 0,2 0,2 0,1 zrušeno povinné smírčí řízení nový zákon o rodině, zrušen princip viny obtížný rozvod při nesouhlasu druhého manžela úprava poměrů nezletilých dětí 0,1 0,0 rozvod možný i proti vůli výlučně nevinného manžela povinné smírčí řízení
75 Diferenciace rozvodovosti podle vzdělání procento rozvedených v rámci dané vzdělanostní kategorie 25 MUŽI 20 procento rozvedených v rámci dané vzdělanostní kategorie 25 ŽENY základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 5 0 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské generace generace 1980
76 Úmrtnost
77 Vývoj středn ední délky života při p i narození v České republice a Francii Střední délka života při narození 85 Česká republika muži 80 Česká republika ženy Francie muži Francie ženy
78 Prodlužov ování délky života v České republice : Středn ední délka života při p i narození: : muži i 73,4 ženy 79,7 Středn ední délka života ve věku v 65 let: muži i 14,8 ženy 18,0 střední délka života při narození e0 muži e0 ženy střední délka života ve věku 65 let e65 muži e65 ženy
79 Úmrtnost kojenců a dospělých 65 úmrtnost na 1000 živě narozených pravděpodobnost úmrtí mezi 40 a 65 0,35 l t novorozenecká ponovorozenecká kojenecká 0,30 0,25 0,20 q(40-65) muži q(40-65) ženy ,15 0,10 0,
80 Diferenciace podle vzdělání kvocient úmrtnosti 1,0000 0,1000 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské kvocient úmrtnosti 1,0000 0,1000 základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské 0,0100 0,0100 0,0010 0,0010 MUŽI 0, věk ŽENY 0, věk
81 Struktura obyvatelstva procento věkové skupiny reálná data prognóza kalendářní roky
82 José Manuel Barroso: Demographic change is one of the three major forces now remodeling Europe, alongside globalization and technological change.
Hlavní demografické změny
Hlavní demografické změny Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura
VíceKontexty porodnosti v České republice a Praze
Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420
VíceDěti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace
Děti narozené v manželství a mimo manželství: dvě různé populace Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz
VíceSOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE
SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČEÉ REPUBLIKY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI ZEMĚMI EU Jitka Langhamrová, Tomáš Fiala Klíčová slova: Stárnutí obyvatelstva, biologické generace, index stáří, ekonomické generace,
VíceZdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Výběrov rová šetření o zdraví a vybrané údaje zdravotnické statistiky, 21. října 2009 Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických
VícePorodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti
Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:
VíceČesko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová
Česko a Slovensko 20 let samostatnosti z pohledu demografického vývoje Tomáš Fiala Jitka Langhamrová 1 Připravovaná stejnojmenná publikace: Úvod autorský tým za : katedra demografie fakulty informatiky
VícePřirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna
VícePROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065
PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,
5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství
VíceIV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,
IV. PORODNOST V průběhu roku 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí 7, o 4,9 tisíce více než v roce předcházejícím. Počet živě narozených dětí roste nepřetržitě od roku 2002, avšak meziroční
Více8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu
8. Demografický vývoj v ČR v evropském kontextu Rok 2012 navazoval na dlouhodobé trendy u řady demografických procesů opět se zlepšovaly úmrtnostní poměry, což se projevilo na prodloužení střední délky
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,
VícePříušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií
Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií P. Pazdiora XI. Hradecké vakcinologické dny 1.-3.10.2015 Počet Příušnice v ČR a Plzeňském kraji (1980-2015*) 100000 ČR
Více2. Demografické charakteristiky
2. Demografické charakteristiky 2.1. Věková struktura Velikost populace všech vybraných států je zhruba srovnatelná, střední stav obyvatel těchto států se v roce 23 pohyboval mezi 5,4 až 1,3 milióny obyvatel.
Více1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
Více4 Porodnost a plodnost
4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se
VíceContreras,,J.M.,Gonz 576.
Světový populační vývoj II.9 Populační vývoj Latinské Ameriky RNDr. Jiřina ina Kocourková, Ph.D. Různorodá rasová a etnická skladba Latinskoamerická domorodá indiánsk nská populace Potomci španělských
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:
VíceZahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign guests at collective accommodation establishments: by country 2006*)
Pro více informací kontaktujte / For further information please contact: Ing. Hana Fojtáchová, e-mail: fojtachova@czechtourism.cz Ing. Martin Košatka, e- mail: kosatka@czechtourism.cz Zahraniční hosté
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VíceEURES. EURopean. Employment Services
EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VíceVývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha
Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Seznam zemí, zkratky a barvy použité v grafech Dánsko-DK,
Vícehlediska rozvoje společnosti
Světový populační vývoj I.1 Početn etní růst a vývoj základnz kladních populačních charakteristik. Demografické zákonitosti. RNDr. Jiřina ina Kocourková Ph.D. Světový populační vývoj z hlediska rozvoje
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým
VíceDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji
VíceDlouhodobá konvergence ve Střední Evropě
Czech Republic Dlouhodobá konvergence ve Střední Evropě Pro ROBUST 2018, 23. ledna 2018 Miroslav Singer Generali CEE Holding Prague 17. ledna 2017 Osnova Růst reálného HDP definice ( staré a nové ekonomiky
VíceOBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12
OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost
VíceČeská republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)
Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ Obsah: 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2007 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3.
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,
5 Potratovost V roce bylo zaznamenáno 7 38 864 potratů, z toho bylo 13 637 samovolných potratů a 24 055 umělých přerušení těhotenství. Celkový počet potratů se již třetím rokem snižoval. Úhrnná potratovost
VíceEUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů
EUREKA EUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů Svatopluk Halada, AIP ČR Josef Martinec, MŠMT Praha, 18. 3. 2014 EUREKA > 2 EUREKA obecně nabízí Kontakt s Národními
Víceúp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)
Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29) Prezentovaná projekce obyvatelstva České republiky byla vypracována v Oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu v první polovině roku
VíceDemografický vývoj, indikátory stárnutí
Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,
VíceDemografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání
Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu
VíceDemografické přínosy asistované reprodukce v ČR
Katedra demografie a demogoegrafie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+42) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://portal.natur.cuni.cz/geografie/demografie RNDr. Jiřina
VícePočet hostů / Number of guests. % podíl / % share
Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation establishments: by country hostů / Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay total 2 715 571
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VíceÚvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje
Veřejné finance Úvod do veřejných financí Fiskální federalismus Veřejné příjmy a veřejné výdaje Úvod do Veřejných financí Pojem VeFi Soustava veřejných rozpočtů Státní rozpočet Problém fiskální nerovnováhy
VíceSTÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE
STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním
VícePrůměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay. % podíl / % share
Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation 1. - 3 čtvrtletí 2010 Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay index počet hostů 1-3 Q 2010/1-3
VíceZpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2011
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 212 6 Souhrn Zpráva o rodičce 211 Report on mother at childbirth 211 Úhrnná plodnost žen v České republice
Více3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání
3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání průměrný věk v Jihomoravském kraji se zvyšuje, převyšuje republikový průměr 56 % obyvatel starších 15 let žije v manželství podíl vysokoškolsky vzdělaných
VíceČeská republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)
Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje) ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ 4.1. Využívání půdy zemědělstvím, 2008 4.2. Pracovní síla v zemědělství celkem, index (2005 = 100) 4.3. Hektarové
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále
VíceZpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 211 58 Souhrn Zpráva o rodičce 21 Report on mother at childbirth 21 Úhrnná plodnost žen v České republice již
VíceRODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha
RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání
Více4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození,
4 Porodnost Počet živě narozených dětí se v roce 2015 oproti roku 2014 zvýšil o 0,9 tisíce na 110,8 tisíce. Jednalo se o druhý meziroční nárůst v řadě. Hodnota úhrnné plodnosti vzrostla na 1,57 dítěte
VícePavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55
Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55 PŘÍLOHY Příloha 1 Datová dostupnost počtu rozvodů a hrubé míry rozvodovosti v evropských uskupeních... 56 Příloha 2 Datová dostupnost počtu rozvodů v
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km
VíceDemografie V. Sňatečnost a rozvodovost
Demografie V Sňatečnost a rozvodovost 5.1 SŇATEK A SŇATEČNOST 5.2 HLUBŠÍ ANALÝZA SŇATEČNOSTI 5.3 TABULKY SŇATEČNOSTI 5.4 ROZVOD A ROZVODOVOST 5.5 KOHORTNÍ ANALÝZA ROZVODOVOSTI Sňatek a sňatečnost Hrubá
Více1. Demografický vývoj
osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2003 2013
5 Potratovost V roce bylo hlášeno 10 37,7 tisíce potratů, z toho 13,7 tisíce samovolných potratů a 22,7 tisíce umělých přerušení těhotenství (UPT). Celkový počet potratů se dlouhodobě snižuje, přitom klesá
VíceSaharské Afriky (48 zemí)
Světový populační vývoj II.11 Populační vývoj v sub-saharsk Saharské Africe RNDr. Jiřina ina Kocourková Ph.D. Rozdělen lení sub-saharsk Saharské Afriky (48 zemí) Západní Afrika (16 zemí) Středn ední Afrika
VícePLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS
PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Jana Langhamrová, Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt V České republice dochází v posledních letech k výraznému poklesu
VíceZákladní trendy aktuálního populačního vývoje ČR
Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého
VíceSEMINÁŘ č. 1. Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost
SEMINÁŘ č. 1 Základní pojmy a výpočty obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost STRUKTURA OBYVATELSTVA Obecná hustota zalidnění h S P S počet obyvatel P jednotka plochy (obvykle se udává
Více2. Počet a struktura narozených
2. Počet a struktura narozených 2.1 Vývoj počtu narozených a vícečetné porody Počet živě narozených dětí dosáhl mezi roky 25 až 215 svého vrcholu v roce 28, kdy se narodilo 119 57 dětí. Vyšší hodnota v
Více7 Migrace. Tab. 7.1 Zahraniční migrace podle pohlaví, Tab. 7.2 Přistěhovalí podle věku,
7 Migrace Do České republiky se v roce 2016 přistěhovalo o 20,1 tisíce více osob, než se vystěhovalo. Občanů Slovenska, Ukrajiny a Rumunska přibylo na našem území nejvíce. Objem zahraničního stěhování
Více4 Porodnost a plodnost
4 Porodnost a plodnost V roce 2012 se živě narodilo 108,6 tisíce dětí. Počet živě narozených se tak již čtvrtým rokem snižoval, poslední pokles byl ale výrazně menší než v předchozích letech, když se v
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
Více4 Porodnost. Tab. 4.1 Narození,
4 Porodnost Počet živě narozených dětí se v ČR v roce 2014 meziročně zvýšil na 109,9 tisíce, přičemž poslední předchozí nárůst byl zaznamenán v roce 2008. Zároveň došlo i ke zvýšení úrovně úhrnné plodnosti,
VíceInformace ze zdravotnictví Jihočeského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 4 26. 7. 2007 Potraty v Jihočeském kraji v roce 2006 Abortions in the Jihočeský
VíceDEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)
DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015
Více2. Sociodemografická struktura České republiky - současný stav a vývoj od roku 1990
Oldřich Solanský Abstrakt KONEC POPULAČNÍHO BOOMU V ČR? Článek se zabývá sociodemografickou strukturou ČR od roku 1990 po současnost. Ukazuje základní rysy demografického vývoje posledních dvou desítiletí
Více1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
VíceANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB
ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních
Více1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti
1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu
VíceUkazatel p
PORODNOST V posledním desetiletí. století prošla Česká republika významnými změnami reprodukčního chování, což se výrazně projevilo poklesem počtu narozených dětí. Česká populace tak reagovala na změny
VíceIII. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,
III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci
Více2.2 Demografický vývoj
2.2 Demografický vývoj 2.2.1 Počet obyvatel K 31. 12. 2005 žilo na území Zlínského kraje 590 142 obyvatel. Zlínský kraj je počtem obyvatel na osmém místě v rámci České republiky. Od roku 1994 se počet
VíceDemografická trajektorie České republiky v rámci regionu EU
Demografická trajektorie České republiky v rámci regionu EU Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz
Více1 Počet a struktura narozených
1 Počet a struktura narozených 1.1 Vývoj počtu narozených V devadesátých letech nastalo ve vývoji počtu narozených několik historických mezníků. V roce došlo k největšímu snížení počtu živě narozených
Více1. Demografický vývoj
1. Demografický vývoj Počet obyvatel je dlouhodobě stabilní, posledních pět let mírně klesal, tempo se v roce 215 zpomalilo obyvatelstvo ubylo ve třech okresech, trvale nejvíce ve správním obvodu ORP Broumov.
Více4 Porodnost a plodnost
4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených
VíceŽivotní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR
Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu
VíceB.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK
B.2 Obyvatelstvo POČET OBYVATEL A JEJICH VĚK Ve ch oblastech (66 % území kraje) žije 17 % obyvatel Ústeckého kraje. Nejvíce urbanizované jsou okresy Most, Teplice a Ústí nad Labem, kde je na venkově méně
Více2015 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta
VíceČeská rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů
Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu
VíceMediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0
Demografie SOUHRN Nejstaršími státy Evropy, kde mediánový věk jejich obyvatel je 42 a více let, jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Nejmladšími státy z tohoto pohledu jsou Irsko, Island a Makedonie,
VíceDemografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
VíceMarriages and births in the Czech Republic/cs
Marriages and births in the Czech Republic/cs Statistics Explained Rodinné chování v České republice: první děti později a mimo manželství Autoři: Michaela Němečková, Roman Kurkin, Terezie Štyglerová (Český
Více3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,
3 Rozvodovost Podle údajů získaných od Ministerstva spravedlnosti ČR bylo v roce 2016 rozvedeno 25,0 tisíce manželství, o 1,1 tisíce méně než v předchozím roce a nejméně od roku 2000. Úbytek rozvodů byl
VíceUplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz
Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)
VíceINFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA
INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. srpna 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1.7.2016 do 31.7.2016 dodáno registrovaným prvním kupujícím
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 24. 8. 2007 Potraty v Jihomoravském kraji v roce 2006 Abortions in the Jihomoravsky
VíceAktuální populační vývoj v kostce
Aktuální populační vývoj v kostce Populace České republiky dlouhodobě roste. Od roku 2003 byl růst populace přerušen pouze jednou, v roce 2013. V roce 2016 obyvatel 1) ČR přibylo jak přirozenou měnou (počet
VíceEpidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR L. Dušek, J. Mužík, J. Koptíková, T. Pavlík,
VíceAsistovaná reprodukce v ČR v evropském kontextu
Katedra demografie a demogoegrafie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+42) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://portal.natur.cuni.cz/geografie/demografie RNDr. Jiřina
VíceTrendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková
Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně
VíceJitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, Praha
Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420 221951420 Struktura Historické trendy: návrat
Více