Pedagogická diagnostika v mateřských školách na Prostějovsku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pedagogická diagnostika v mateřských školách na Prostějovsku"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií HELENA SITOVÁ VI. ročník kombinované studium Obor: Pedagogika správní činnost Pedagogická diagnostika v mateřských školách na Prostějovsku Vedoucí diplomové práce: Mgr. Szotkowski René, Ph.D. OLOMOUC 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenŧ a literatury. V Olomouci dne vlastnoruční podpis 2

3 Poděkování Děkuji Mgr. René Szotkowskému, za vstřícný přístup, za odborné vedení diplomové práce, poskytování cenných rad i připomínek a za celkovou podporu, kterou mi po dobu vedení mé práce věnoval. Děkuji Mgr. Dagmar Grmelové za jazykovou úpravu. Dále také děkuji všem pedagogŧm mateřských škol, u nichţ jsem prováděla prŧzkumná šetření. 3

4 Obsah Úvod... 6 Cíle práce... 8 I. Teoretická část Pedagogická diagnostika Vymezení základních pojmŧ Nástin historického vývoje pedagogické diagnostiky Pedagogická diagnostika a její proces Kdo a kde provádí diagnostiku Diagnostická činnost v mateřské škole Druhy diagnostikování Přístupy k diagnostikování Roviny pedagogického diagnostikování Proces diagnostikování jako diagnostická činnost Předmět diagnostikování Oblasti diagnostikování Metody pedagogické diagnostiky Hra a kresba diagnostické metody v mateřské škole Hra Kresba Školní zralost, školní připravenost Školní zralost Školní připravenost Odklad školní docházky, dřívější nástup do školy Odklad školní docházky Dřívější nástup do školy II. Praktická část Výzkumné šetření v mateřských školách Úvod k praktické části Metodologie výzkumného šetření

5 3.3.1 Cíl výzkumného šetření Metoda sběru dat Výběr vzorkŧ pro výzkumné šetření Struktura výzkumného vzorku Provedení výzkumného šetření Výsledky výzkumného šetření Diagnostika v mateřských školách výsledek výzkumného šetření Diagnostika dětí výsledek výzkumného šetření Četnost diagnostikování výsledek výzkumného šetření Nejčastěji pouţívané diagnostické metody výsledek výzkumného šetření Oblasti diagnostiky výsledek výzkumného šetření Vyuţití poznatkŧ z diagnostiky výsledek výzkumného šetření Zdroje čerpání podkladŧ k vytvoření záznamových archŧ výsledek výzkumného šetření Diagnostika podle vzdělání pedagogŧ výsledek výzkumného šetření Délka odborné praxe pedagogŧ výsledek výzkumného šetření Vyhodnocení výzkumného šetření a jeho shrnutí Závěr Resumé Summary Seznam použité literatury a zdrojů Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh Příloha 5

6 Úvod Během existence mateřských škol prošla předškolní výchova a vzdělávání několika změnami, které byly dány nejen změnami politickými, společenskými, ale také změnami ve školském systému. Jednou z nich bylo po sametové revoluci zrušení povinnosti vzdělávat děti v mateřských školách podle Programů výchovné práce pro jesle a mateřské školy, které byly závazné pro všechna předškolní zařízení bez rozdílu. Vlivem reformních snah si po roce 1990 předškolní instituce vytvářely vlastní plány a programy, neexistovaly závazné vzdělávací dokumenty pro předškolní výchovu. Snahou bylo odstranit školský ráz z mateřských škol. Od roku 1990 pedagogové hledali cestu, jak naplnit nové podoby pedocentrického přístupu, aby cíle, obsah práce a metody vedly k podnícení, rozvoji a kultivování vrozených schopností dětí a k postupnému získávání poznatkŧ a zkušeností. Tento záměr postupně vedl k vytvoření nového programu, který je v platnosti od roku Jde o kurikulární dokument státní úrovně, tzv. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV), podle kterého si kaţdá mateřská škola vypracovává svŧj vlastní školní program. Realizace RVP PV do mateřských škol, vymezila učitelkám, kromě jiných, také povinnost prŧběţně sledovat u kaţdého dítěte rozvoj a osobní vzdělávací pokroky a svá zjištění zaznamenávat a vyhodnocovat. Jde tedy o pedagogickou diagnostiku, která má v práci učitele nezastupitelné místo. Pokroky a vývoj dítěte se sledoval i dříve, ale záznamy, pokud se vŧbec psaly, nebyly tak rozsáhlé. Jejich obsah byl zpracován podle poţadavkŧ, které vymezoval Program výchovné práce pro jesle a mateřské školy, tudíţ nesplňovaly poţadavky pro hodnocení dětí podle RVP PV. Před pedagogy stála otázka, co sledovat, a jak zaznamenávat pokroky dětí. Pro mnohé to byl oříšek, a tak hledali inspiraci v knihách, odborné literatuře, v praxi kolegŧ atd. Ve své diplomové práci jsem si zvolila téma týkající právě diagnostiky dětí. Hlavním cílem je zjistit, zda se na mateřských školách sleduje vývoj a pokroky dětí. Protoţe bydlím 6

7 a také učím v mateřské škole na Prostějovském okrese, zaměřila jsem výzkumné šetření na tento obvod. Práce je členěna na dvě části. Teoretická část má za cíl stručně vymezit oblast pedagogické diagnostiky, její definici, předmět, oblasti, metody, vyuţití některých metod v mateřské škole. Praktická část přibliţuje prŧběh výzkumného šetření, analyzuje získané informace o realizaci pedagogické diagnostiky na mateřských školách na Prostějovsku. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je členěna na čtyři podkapitoly. Postupně se zaměřují na teorii pedagogické diagnostiky. Najdeme zde vymezení definice pedagogické diagnostiky, nástin vývoje diagnostiky, dozvíme se, kdo všechno mŧţe diagnostikovat. Druhá kapitola pojednává o diagnostické činnosti v mateřské škole a je členěna do deseti podkapitol. Postupně objasňují druhy, přístupy, roviny pedagogické diagnostiky, proces diagnostikování jako diagnostickou činnost, dále předmět a oblasti diagnostikování. Popisují diagnostické metody a nastiňují jejich vyuţití v mateřské škole. Vysvětlují, co je školní zralost a připravenost na školu. Poslední kapitola ilustruje odklad školní docházky a dřívější vstup do školy. Třetí kapitola je zaměřena na výzkumné šetření v mateřských školách. Popisuje metodologii, analyzuje a hodnotí výsledky výzkumného šetření. 7

8 Cíle práce Tématem diplomové práce je pedagogická diagnostika. Hlavním cílem práce je zjistit, zda se v mateřských školách na okrese Prostějov diagnostika realizuje. Kromě toho hledá odpovědi i na další otázky. Cíle teoretické části: vymezit základní pojmy pedagogické diagnostiky; nastínit vývoj diagnostiky; popsat proces diagnostikování a kdo všechno mŧţe diagnostikovat; objasnit oblasti diagnostikování; popsat metody pedagogické diagnostiky a přiblíţit moţnosti jejich uplatnění v mateřských školách; vysvětlit, co je školní zralost a připravenost na školu; vyloţit pojmy odklad školní docházky a dřívější nástup do školy. Cíle praktické části: zjistit, kterou metodu pedagogové upřednostňují při diagnostikování dětí předškolního věku; zjistit, jaké materiály pro diagnostiku dětí učitelky vyuţívají; zjistit, jak často pedagogové diagnostikují; zjistit, na které děti se učitelé zaměřují; zjistit, jak získané poznatky z diagnostiky dětí pedagoţky vyuţívají v další práci s dětmi. 8

9 I. Teoretická část Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na vymezení definic a základních pojmŧ, které se týkají pedagogické diagnostiky. Obsahuje a prezentuje získané informace a fakta týkajících se zvoleného tématu. Stručně vymezuje oblast pedagogické diagnostiky, její definici, předmět, oblasti, metody a vyuţití některých metod v mateřské škole. 1 Pedagogická diagnostika V první kapitole se zaměříme na vymezení základních pojmŧ, na vývoj diagnostiky, na diagnostiku jako komplexní proces. 1.1 Vymezení základních pojmů Pedagogická diagnostika angl. Assessment, diagnostics, vědecká disciplína zabývající se otázkami diagnostikování subjektŧ v edukačním prostředí (převáţně ve školním prostředí). Formuluje teorii pedagogického diagnostikování, metody diagnostikování a také zpŧsoby interpretace pedagogických diagnóz. Podle některých odborníkŧ (např. v USA) je součástí pedagogické evaluace, podle jiných je to samostatná disciplína (P. Gavora aj.). 1 Pedagogická diagnostika je komplexní proces, jeho cílem je poznávání, posuzování a hodnocení vzdělávacího procesu a jeho aktérŧ. 2 Diagnostikou rozumíme zjištění stavu, posouzení, hodnocení, zahrnuje posloupnost činností vedoucí k diagnóze. 3 Diagnóza je výsledek procesu pedagogické diagnostiky, zahrnující komplexní posouzení existujícího stavu včetně anamnestických údajŧ nebo výsledku pedagogického pŧsobení za určité období, charakterizuje dosaţenou úroveň vědomostí a dovedností. 4 1 PRŦCHA, J. a kol., Pedagogický slovník, 4. aktualiz. vyd., Praha: Portál, s ISBN ZELINKOVÁ, O., Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 12. ISBN MERTIN, V., GILLERNOVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřských škol, Praha: Portál, s. 75. ISBN X. 4 ZELINKOVÁ, O., Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 13. ISBN

10 Pedagogická diagnostika se zaměřuje na sloţku obsahovou a procesuální, zjišťuje emocionálně-sociální úroveň ţákŧ. Pedagog provádí diagnostiku úrovně psychických funkcí, údaje doplňuje anamnestickými údaji o dítěti, údaji o rodině, bere v úvahu vliv společnosti a dalších institucí, v kterých je dítě zapojeno. Při diagnostikování učitel zjišťuje, jaký je ţák v určité etapě výchovy a vzdělávání, zda je úroveň jeho rozvoje v souladu s očekáváním. Na základě zjištění o dítěti, ţákovi, učitel a další pracovníci plánují kroky směřující k rozvoji ţáka Nástin historického vývoje pedagogické diagnostiky Pedagogická diagnostika má v českých zemích dlouholetou tradici, která sahá aţ do období J. A. Komenského. Ve svém díle Informatorium školy mateřské se zamýšlel nad nástupem dítěte do školy. Na počátku 20. stol. se J. V. Klíma, C. Stejskal, V. Příhoda zabývali hodnocením úrovně ţákŧ. Příhoda poloţil základy kvantitativních metod hodnocení. Pojem pedagogická diagnostika je poměrně mladý. Do popředí vědeckého zájmu se dostává v šedesátých letech a to v souvislosti se změnami ve školském systému. V Bratislavě byl zaloţen podnik Psychodiagnostické a didaktické testy, který se specializoval na vydávání testŧ. 6 Hodnocením výsledkŧ ţáka a příčinami neprospěchu se zabývá řada autorŧ: Michalička, Maydlová pouţívá označení pedagogicko-psychologická diagnostika, Hrabal, Chráska a Mojţíšek pouţívají uţ pojem pedagogická diagnostika. V 70. letech se začíná rozvíjet speciálně-pedagogická diagnostika. V současné době je zdŧrazňována diagnostická kompetence učitelŧ základních škol. Učitelé mají k dispozici počítačový program Kantorŧv notes, autorem je J. Novák, který podporuje aktivitu učitele v oblasti pedagogické diagnostiky. 7 Některými současnými autory je diagnostika chápána jako prostředek integrace handicapovaných jedincŧ mezi běţnou populaci. Cílem moderně pojaté diagnostiky je zachycení profilu dítěte, jeho silných i slabých stránek. Do popředí se dostává diagnostika dítěte před vstupem do základní školy, 5 ZELINKOVÁ, O., Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 12. ISBN SWIERKOSZOVÁ, J. Pedagogická diagnostika dětského vývoje pro učitele primárního vzdělávání. 2. upr. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita, s. 9. ISBN X. 7 ZELINKOVÁ, O., Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 11. ISBN

11 diagnostika školní třídy, diagnostika předmětová atd. Pedagogickou diagnostikou se zabývá psycholoţka Olga Zelinková. Zaměřuje se především na děti problémové, neúspěšné i nadprŧměrné. Její významnou publikací je Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Současný stav pedagogické diagnostiky odpovídá úvahám o přeměnách ve filosofii učitelství, které jsou spojené s naplánovanými změnami ve školství Pedagogická diagnostika a její proces Pedagogická diagnostika je proces dlouhodobý, který probíhá spirálově, v úvahu musí brát všechny systémy, které ovlivňují vývoj dítěte. Abychom dosáhly vyšší úrovně ve vývoji dítěte, na základě stanovené diagnózy měníme podmínky a volíme nejvhodnější postupy. Probíhající změny se nadále během diagnostického procesu posuzují a jsou buď potvrzením správně nastoupené cesty, nebo signálem k provedení změn. Diagnostika je slovy primáře O. Kučery dlouhodobý diagnosticko-terapeutický pokus. 9 V centru pozornosti pedagogického procesu stojí dítě. Jeho výkon je v určitém momentě ovlivňován schopnostmi, dovednostmi, předpoklady. K oblastem diagnostiky při posuzování dítěte patří: zdravotní obtíţe v minulosti současný zdravotní stav vrozené a zděděné vlastnosti motivace, rozumové schopnosti, temperament, úroveň koncentrace, vnímání sebe samého, proţitky a zkušenosti, paměť, řeč, zájmy, sebepojetí, sebehodnocení, zraková percepce, sluchová percepce, pravolevá a prostorová orientace, hmat, jemná motorika, grafomotorika. 10 Vrozenými dispozicemi je ovlivněna rychlost, kterou si dítě nové poznatky osvojuje, jejich úroveň a také trvalost osvojení. Děti nezískávají vědomosti ve všech oblastech stejně 8 SWIERKOSZOVÁ, J. Pedagogická diagnostika dětského vývoje pro učitele primárního vzdělávání. 2. upr. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita, s.12. ISBN X. 9 ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 19. ISBN ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 20. ISBN

12 rychle. Jejich vývoj ovlivňuje učení a zrání. Zrání je dáno geneticky, projevuje se změnami v organismu a mohou ho stimulovat nebo tlumit podněty z vnějšího okolí Kdo a kde provádí diagnostiku Diagnostiku provádí kaţdý, kdo se zamýšlí nad dítětem. Není jen předmětem pedagogiky, psychologie nebo lékařských věd, diagnostikují i rodiče. Provádí laickou diagnostiku, kdyţ si kladou otázky o dítěti, např. proč se nechce učit, proč malé dítě pláče apod. Diagnostiku provádí: - rodina zde dítě sledují rodiče, kteří mají rŧznou úroveň vědomostí, moţností, zájmŧ; - škola, třída dítě hodnotí pedagog, speciální pedagog v rámci vyučování. Diagnostika ve školním prostředí je dlouhodobá, vychází většinou z pozorování dítěte v běţných školních situacích; - pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum zařízení, která poskytují sluţby všem dětem před nebo při povinné školní docházce. Řeší školní zralost, pedagogicko-psychologickou diagnostiku, odklad školní docházky, výchovné problémy, problémy s učením pouţívání pomŧcek, jak učit nadané dítě, dítě s postiţením atd. Vyšetření provádí speciální pedagog nebo psycholog, sociální pracovnice; - zdravotnické instituce dítě diagnostikují lékaři (dětští, neurologové, psychiatři ); - zájmové organizace vedoucí zájmových oddílŧ, zájmových krouţkŧ, kteří sledují a především rozvíjí zájmy dítěte ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 21. ISBN ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 23. ISBN

13 2 Diagnostická činnost v mateřské škole Definice pedagogické diagnostiky vědecká disciplína zabývající se teorií a metodologií diagnostikování ve výchovném a vzdělávacím prostředí. 13 Zkoumá metody, kterými mŧţe zjišťovat a měřit vlivy, podmínky a výsledky vzdělávání, dále zkoumá metody zjišťování, posuzování a hodnocení odpovídající pedagogické praxi. Pomocí vědeckých postupŧ ověřuje platnost a spolehlivost metod při získávání, zpracování a interpretaci dat ve vzdělávací oblasti. Se znalostí teorie pedagogické diagnostiky předcházíme znehodnocení diagnostické činnosti na úroveň souboru návodŧ ke sledování, resp. hlídání a zaznamenávání projevŧ dětí nebo jejího zuţování na holé testování všech účastníkŧ v kaţdém vzdělávacím kroku Druhy diagnostikování: V pedagogickém procesu mŧţeme rozlišit diagnostiku formální a neformální: a) neformální diagnostikování, tzv. prŧběţné, pedagog ji vykonává stále a spontánně, při práci s dětmi zjišťuje přítomnost jevŧ ve vzdělávacím procesu, posuzuje projevy rŧzného charakteru, rozhoduje o dalším postupu, řeší vzniklou situaci; b) formální diagnostikování děje se v jasně vymezené, připravené, naplánované diagnostické situaci v jednotlivých etapách vzdělávacího procesu. Má předem danou formu, metody, pravidla evidence dat. Výsledky jsou přesně evidovány a poté zpracovány, posouzeny, vyhodnoceny. Jsou i kontrolovány a ověřovány jinými diagnostickými postupy. Pedagogický zásah učitele se děje aţ s určitým časovým odstupem. 15 Aby bylo moţné např. vytvořit si představu o individuální podpoře dítěte, je třeba znát ukazatele, které pomohou v rozhodování o dalším vzdělávání. 13 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 7. ISBN TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 7. ISBN KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA. B. Předškolní a primární pedagogika. 1. vyd. Praha : Portál, s ISBN

14 Proto se diagnostické činnosti mohou opírat o: - normy normativní diagnostika dítě je srovnáváno s normami pro danou věkovou skupinu - kritéria kriteriální diagnostika srovnávání dítěte podle měřítka nebo rozlišovacího znaku - znalost příčin určitého projevu diferenciální diagnostika hledáme odpovědi na to, proč dítě danou věc neumí, nezvládá, jaká je příčina. Diferenciální diagnostiku provádí odborníci (speciální pedagog, psycholog, neurolog apod.). Do praxe učitelky mateřské školy nepatří, ale učitelka by měla být informována o souboru moţných příčin obtíţí dítěte, aby problému rozuměla a optimálně reagovala, např. aby ve spolupráci s rodiči pomohla v dalším vývoji apod. - konkrétní případ jedince jako celistvé jedinečné osobnosti individualizovaná diagnostika o vývoj konkrétního dítěte se zajímá mnohostranně. Individuální diagnostika tvoří v pedagogických procesech v mateřské škole základ pohledu na rozvoj dítěte, je základem pedagogické diagnostiky dětí předškolního věku. Srovnává se pokrok dítěte s dřívějším výsledkem v dané činnosti či výkonu, který byl cílevědomě stimulován Přístupy k diagnostikování: Podle toho, jaký sledujeme účel, nebo kterým metodám a oblastem dáváme přednost, mluvíme o přístupech: - kvantifikující přístup vyjádření aktuálního stavu pomocí číselných údajŧ daty získanými z měření - kvalitativní přístup zjišťování podmínek, vlivŧ, zásahŧ do motivace bez vyjádření kvantity, za nichţ k pokroku došlo, porovnávání dílčích oblastí s dalšími oblastmi osobnosti, v úvahu se bere pomoc poskytnutá dítěti - parciální (dílčí) přístup sledování jedné oblasti nebo prvku chování 16 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 9. ISBN

15 - komplexní přístup je sledováno vše, co se k diagnostikovanému jedinci vztahuje. 17 Základními otázkami pedagogické diagnostiky v podmínkách formálního vzdělávání, které nám přibliţují pojem přístup, jsou kdo je diagnostikován, kdo diagnostikuje, co je diagnostikováno, k jakému účelu, jakými metodami? Přístup k aktérŧm vzdělávání byl v minulosti jiný, rozdílný neţ v současnosti. V minulosti v mateřské škole nepatřila formální diagnostika k povinnostem pedagogŧ. Současná pedagogická diagnostika je součástí pedagogické evaluace. Předmětem diagnostiky se stává téměř vše, co je součástí výchovně vzdělávací praxe. Diagnostikují učitelé, ale i rodiče mohou zjišťovat, posuzovat a hodnotit. Vedle osvojených vědomostí a intelektuálních dovedností (sloţka kognitivní) začínají být diagnostikovány i sloţky osobnosti nezbytně nutné ke vzdělání a k ţivotu, sloţka citová (afektivní), psychomotorická (výcviková), osobnostně sociální (společenská) a hodnotová orientace. Diagnostika se zaměřuje na to, co bylo a je, sleduje moţnou pozitivní perspektivu účastníkŧ vzdělávání, sleduje ideu a moţnosti změny kvality. Diagnóza není konečnou stanicí celé diagnostické cesty, ale je nezbytným východiskem k sebehodnocení účastníkŧ vzdělávání, pro kvalifikované pedagogické rozhodování o další činnosti účastníkŧ, k projektování dalšího vzdělávání. 18 V pedagogických procesech lze k diagnostické činnosti přistupovat z hlediska cíle, funkce. V přímé komunikaci s dětmi v mateřské škole lze sledovat převaţující uţití formativního hodnocení nebo hodnocení sumativní v pedagogické dokumentaci. Formativní hodnocení vychází z určitého účelu, záměru nebo cíle diagnostikování hodnotit s pozitivní perspektivou, podpořit jedince v další činnosti. Učitelovo zjištění vyústí v jeho slovním sdělení. Ta mají dítě inspirovat, podporovat při hledání řešení, motivovat k další činnosti. Sumativní hodnocení sleduje finální projev, produkt po určité edukační etapě, jde tedy o závěrečné diagnostikování, z kterého hodnocení vychází. 17 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 9. ISBN TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 10. ISBN

16 Z časového hlediska rozlišujeme přístup: - krátkodobý vztahuje se k určité situaci, k určitému kontextu, je součástí komplexní diagnostické činnosti - dlouhodobý sleduje vývoj celé osobnost. Typický je pro školu, učitel sleduje dítě od počátku vzdělávání aţ do jeho ukončení. Dovolí vidět dítě jako jedinečnou lidskou bytost s jeho osobní minulostí a budoucností. 19 V pedagogické činnosti se zmíněné druhy diagnostické činnosti a přístupy k ní prolínají, vzájemně se doplňují. 2.3 Roviny pedagogického diagnostikování Při diagnostikování vznikají mezi učitelem a dítětem diagnostické vztahy. Mŧţeme je rozdělit do dvou rovin. Pro pedagogické diagnostikování je nevhodnější dělení rovin podle P. Gavory: - deskriptivně-analytická rovina zjišťuje a shromaţďuje data, analyzuje a uspořádává je, vyhodnocuje, interpretuje. Výsledkem je formulovaný diagnostický závěr diagnóza dítěte. Učitel hledá odpověď na otázku: Jaký je tento ţák? - preskriptivně-konstruktivní rovina jako v první úrovni nejdříve popisuje a analyzuje stav rozvoje dítěte, mapuje, které výchovné prvky vedly ke zjištěnému stavu, a poté navrhuje a popisuje opatření zaměřená do nastávajícího jedince hledá jiné alternativy, změny v metodách, podmínkách, konstruuje další metody v pŧsobení na ţáka. Učitel hledá odpovědi na otázky: Jaký jsem učitel?, Co musím udělat, aby se dítě vyvíjelo správným směrem? 20 Poţadavky na diagnostickou činnost při pedagogickém diagnostikování je třeba myslet na: Individuálnost zásadní poţadavek pro diagnostiku v mateřské škole. Sleduje, zda dítě dosahuje pokrokŧ v jednotlivých kompetencích nebo oblastech rozvoje osob- 19 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 12. ISBN KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA. B. Předškolní a primární pedagogika. 1. vyd. Praha : Portál, s ISBN

17 nosti, případně nedosahuje. Učitelka vytváří jakousi mapu individuálních pokrokŧ dítěte, na jejímţ základě pak s dětmi pracuje. Komplexnost mnohostrannost učitel při získávání dat vyuţije objektivní informace z rŧzných situací, konzultuje s dalšími učiteli, s rodiči, s odborníky v poradně apod. Integrativnost (propojenost, spojení) diagnostikují se všechny vzájemně pŧsobící sloţky osobnosti dítěte percepčně-kognitivní, jazyková, osobnostně sociální, motorická, tyto stránky se vzájemně ovlivňují, podmiňují. V pedagogické praxi platí, ţe se učitelka nezaměřuje jen na jednotlivou sloţku obtíţí, ale sleduje ji v kontextu s celkem, tj. s integrovanou nebo k integraci směřující osobností. 21 Kontinuálnost souvislost, nepřetrţitost, trvalost souvislé zjišťování je opakovanou diagnostickou činností v rŧzných etapách, situacích. Konkrétnost jednotlivé kroky v procesu pedagogické diagnostiky, získané informace, jejich analýza i formulovaný závěr, prognóza i přijatá opatření musí být konkrétní. Konkrétnost při edukaci přispívá ke srozumitelnosti, k pochopení těchto krokŧ všemi zúčastněnými a napomáhá navodit součinnost. I pro dítě je srozumitelnost dŧleţitá. Objektivnost nestrannost, bez předsudkŧ, nezávislost na vlastních pocitech, přáních. Posuzovatel musí být při posuzování a hodnocení věcný, svá zjištění nezkresluje jednostranným pohledem. Konsenzualita shoda účastníkŧ v nahlíţení na sledovaný jev všichni účastníci akceptují jednotlivé diagnostické kroky. Prognostický charakter se promítá do přípravy následujících edukačních situací, do výběru činností k dalšímu rozvoji do motivace účastníkŧ, zaměřenosti, povzbuzuje, vyjadřuje naději. Pedagogický optimismus znamená orientaci na klady dítěte a jejich vyuţití pro další perspektivu. Učitelky pozitivní představu pěstují i u dětí. Posilují u nich chuť a iniciativu ke změně dané situace. Prostřednictvím odhalených kladŧ přistupují 21 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 14. ISBN

18 k dítěti a stimulují je. Dítě má v sobě i přes svoji slabost sílu k vyrovnání se s obtíţí. Pomoc dospělých dítěti má odpovídat jeho moţnostem nebo limitŧm. Bez aktivity dítěte, bez jeho angaţovanosti se na změně, je úsilí dospělých odsouzeno k neúspěchu. Etická a pedagogická odpovědnost a odbornost zahrnuje takt a diskrétnost při práci s informacemi a objektivními závěry z diagnostiky. Znamená respekt k účastníkŧm vzdělávacího procesu i k osobnosti posuzovaného jedince. Učitelé jsou ve své činnosti odpovědni dítěti, rodičŧm, kolegŧm ve vzdělávacích institucích. Odpovědnost se projevuje ve všech etapách jako učitelova odbornost v diagnostické činnosti, výběrem diagnostických metod, správným zacházením s těmito metodami, při formulaci diagnózy, při sdělování diagnostického nálezu účastníkŧm. Znamená vyhýbat se předčasným formulacím závěrŧ bez komplexního posouzení skutečnosti, předcházet chybám v diagnostikování, neodborným výrokŧm, které by mohly slouţit jako základ pro nálepku, ztrátu motivace po změně k lepšímu stavu Proces diagnostikování jako diagnostická činnost Diagnostikování je v pedagogice soubor odborných činností, které jsou realizovány při vytváření diagnózy, tj. rozpoznání, popisu případně objasnění vlastností subjektŧ, jevŧ a procesŧ edukace, jeţ lze objektivně zjistit v daném časovém bodu a v daných podmínkách. Cíle, podle kterých mŧţeme stanovit diagnózu (dosaţený stav v rozvoji jedince): 1. určit stupeň osvojení potřebných kvalit; 2. zjistit individuální zvláštnosti jedince; 3. zjistit odlišnost od normy, standardu; 4. zjistit podstatu individuálního rozdílu, příčiny, podmínky; 22 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 17. ISBN

19 5. předpovídat a formulovat prognózu. 23 Diagnostický proces probíhá v několika krocích. Některé kroky následují po sobě, některé probíhají souběţně. 24 Etapy diagnostické činnosti realizuje se ve čtyřech aţ pěti etapách: Přípravná etapa předchází přímé diagnostické činnosti, vychází z nějakého podnětu (roční plán školy, aktuální pedagogická situace), podnět mŧţe vyjít od rodičŧ, od ostatních učitelŧ, od úrovně a projevŧ dětí nebo vlastní potřeby poznat nějaký jev. V této etapě se odehrává rozvaha nad otázkami proč diagnostikovat, kdo bude diagnostikován, kdy budou diagnostikování. Realizační etapa pedagog pomocí doporučených nebo vybraných metod získává data, údaje z pozorování pedagogických situací, přímo od účastníkŧ vzdělávání od odborníkŧ nebo dokumentŧ. Etapa zpracování získaných údajŧ předpokládá uspořádávání, třídění, analýzu, sumarizaci, statistické či kvalitativní zpracování. Etapa vyhodnocení a interpretace získaných dat vyjadřuje četnost sledovaného jevu, jeho srovnání s minulým šetřením. Učitelky formulují diagnostický nález. Finální etapa vyhodnocení z předchozí etapy učiteli dovolí předvídat, jaké předpoklady má jedinec k další činnosti. V této fázi je formulována prognóza pro další postup vzdělávání nebo pro speciální individuální či skupinový program v některé oblasti a je rozhodnuto o souboru opatření. Patří sem i sdělení závěrŧ a opatření rodičŧm, učitelŧm, dětem TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 15. ISBN KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA. B. Předškolní a primární pedagogika. 1. vyd. Praha : Portál, s ISBN TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s ISBN

20 Cíle pedagogické diagnostiky v podmínkách školy: zjistit, posoudit a zhodnotit pozitiva, negativa vzdělávacího postupu, zjistit, zda se vývojové kroky ve výchově a vzdělávání přibliţují k očekávání, k cílŧm předškolního vzdělávání a výchovy zjistit, zda je stanovený programu vhodný pro jednotlivé děti, učitelky, rodiče zjistit, jestli jsou učitelky dostatečně připravené k realizaci vzdělávacího programu, k zacházení s diagnostickými nástroji, jaké jsou jejich odborné znalosti rozhodnout o pedagogických postupech, které budou směřovat k ţádoucímu rozvoji osobnosti účastníkŧ, k úpravě vzdělávacího programu. 26 Pedagogická diagnostika v předškolním věku je zaměřena na dítě, ale neobejdeme se bez diagnostiky dalších účastníkŧ. Proto zjišťujeme i vliv a podmínky rodinného prostředí, vlivy dané pedagogem. Cíl sleduje rozvinutí učitelovy potřebné kompetence k tvorbě, realizaci a evaluaci třídního vzdělávacího programu. Cíle diagnostikování vycházejí ze smyslu (účelu, funkce) diagnostiky v procesech vzdělávání. Zjišťuje, posuzuje, hodnotí, kde se dítě na své cestě vývojem nachází, čím je ovlivňován jeho vývoj. Učitelka potřebuje vědět, co bylo, co je a co bude. V pedagogice tyto pojmy spojujeme s pojmy anamnéza, diagnóza, prognóza. Anamnéza získává údaje z minulých období sledovaného jedince, tj. co předcházelo současné situaci. Diagnóza vyjádření současného stavu. Je to nález, zjištění aktuálního stavu. Vytváří se na základě mnohostranného zjišťování. Retrognóza zjišťuje a hodnotí vybrané faktory výchovy a vzdělávání. Zjišťuje, co mělo na dítě vliv, jakých postupŧ k rozvoji dítěte bylo uţito, s jakým efektem, jak dítě reagovalo. 26 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 20. ISBN

21 Prognóza (předpověď) vyjádření předpokladŧ k dalšímu rozvoji nebo vývoji sledovaného jedince. Mŧţe být krátkodobá pro další jednotlivé kroky v pedagogickém procesu ve škole, v rodině, nebo dlouhodobá pro mimoškolní sféru nebo vyšší stupeň vzdělávání. K vytvoření prognózy je třeba dobré anamnézy a diagnózy Předmět diagnostikování Předmět diagnostikování vyplývá z cílŧ školního vzdělávacího programu, z kompetencí, na které se při rozvoji osobnosti účastníkŧ vzdělávání orientuje. Učitelka sleduje - vnitřní podmínky (zdravotní stav, temperament, potřeby, nálady dítěte, individuální zvláštnosti ad.) - vnější podmínky (rodinné prostředí, nabídka zájmových aktivit, tradice a zvláštnosti kultury apod.) Oblasti diagnostikování Vzdělávací obsah v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) je uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí, které odpovídají jednotlivým oblastem diagnostikování. Pedagog sleduje jednotlivé oblasti při diagnostikování. Zaměřuje se na oblast: - biologickou tělesná sledujeme tělesný rŧst dítěte, tělesnou zdatnost, neurosvalový vývoj, pohybové dovednosti, sebeobsluţné dovednosti, návyky a postoje - psychologickou v této oblasti sledujeme u dítěte vývoj řeči a jazyka, poznávacích procesŧ a funkcí, rozvoj intelektu, představivosti, fantazie, dále sledujeme vývoj citŧ, vŧle jeho sebepojetí, na to, jak na sebe nahlíţí - interpersonální sledujeme, jaké vztahy si dítě utváří vŧči ostatním dětem, dospělým, jak s nimi komunikuje 27 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s ISBN TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 22. ISBN

22 - sociálně-kulturní sledujeme, jak se dítě začlenilo do společenství třídy, osvojení základních pravidel společenského souţití, vztahy k okolnímu světu a povědomí o něm - environmentální v této oblasti sledujeme vztah dítěte k přírodě, k místu kde bydlí, vztah k vlastnímu ţivotu i k ţivotu druhých. Tyto oblasti vycházejí z celistvosti osobnosti dítěte. Jednotlivé oblasti se vzájemně prolínají, prostupují, ovlivňují se a podmiňují Metody pedagogické diagnostiky Pedagogická diagnostika přebírá řadu metod známých z psychologie, které modifikuje pro své potřeby. Pouţívá i své vlastní metody. Některé jsou stejně staré jako pedagogika sama. a) Pozorování proces systematického sledování a zaznamenávání projevŧ dítěte (i učitele) s cílem rozhodnout o optimálním vedení dítěte. Pobíhá všude, kde dochází k interakci mezi dětmi, dětmi a dospělými, kde se dítě nějakým zpŧsobem projevuje. Je to jedna z nejdŧleţitějších metod. Pozorování mŧţe být náhodné nebo systematické. Je nejčastěji pouţívanou metodou v rámci edukačního procesu. Od běţného nebo formálně administrativního pozorování se liší tím, ţe naplňuje kritéria funkční zaměřenosti, organizace, systematičnosti, registrace a zpŧsobu zpracování zjištěných údajŧ. Pozorování není samoúčelné. Podle druhu dělíme pozorování na standardizované a nestandardizované, podle zpŧsobu na pozorování zjevné a skryté. Podle místa rozlišujeme pozorování terénní a laboratorní. Všechny moţnosti, které metoda poskytuje, zahrnuje a vyuţívá komplexní pozorování. 30 Vyuţití metody pozorování v mateřské škole Pozorování dětí je nedílnou součástí kaţdodenní práce učitelky mateřské školy. Mŧţe sledovat jen jedno dítě při nějaké hře nebo činnosti, nebo skupinku dětí, které si spolu hrají. Vyuţít k tomu lze rŧzné příleţitosti. Je třeba si uvědomit, ţe projevy dítěte nemusí vţdy 29 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV). 30 ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 28. ISBN

23 znamenat, ţe takové je. Učitelka musí zváţit a odlišit, zda je to jev náhodný nebo má nějaký hlubší význam. Vypozorování určitého jevu mŧţe být podnětem ke komplexnější diagnostice. b) Rozhovor (interview) obsahem jsou otázky, které mohou být uzavřené, polozavřené, otevřené, a odpovědi. Uţíváme jej tam, kde hledáme bezprostřední, osobní aţ dŧvěrné odpovědi. Rozhovor mŧţe být strukturovaný máme vytyčený cíl a cestu, jak k němu chceme dojít, nebo nestrukturovaný volné vyprávění rodičŧ nebo dítěte, podněcujeme v nich mluvčího. 31 Vyuţití rozhovoru v mateřské škole Pedagogové v mateřských školách uţívají rozhovoru v kaţdodenní práci a to nejen v interakci s dětmi, ale i s rodiči. c) Anamnéza jejím prostřednictvím získáváme informace z uplynulého ţivota dítěte, ţáka, které mohou přispět k objasnění současného stavu. 32 Rozlišujeme anamnézu: - osobní je zdrojem poznatkŧ o prenatálním i perinatálním vývoji dítěte, získané údaje mohou pomoci při hledání případných příčin obtíţí - rodinnou podává informace o zpŧsobu výchovy v rodině (výchovný styl rodičŧ), vlivu členŧ rodiny i širší rodiny na dítě, počet sourozencŧ, o typu rodinného souţití rodina úplná, doplněná, neúplná, dítě osvojené, v pěstounské péči - školní je dŧleţitou oblastí diagnostiky vzhledem k řešení školních problémŧ, zahrnuje hodnocení předcházejícími a současnými učiteli, dalšími jedinci, kteří přišli s dítětem do styku. Sleduje vývoj v těchto oblastech: - adaptace na mateřskou školu - začátek školní docházky (odklad, prvotní vztah ke škole) - vztah k ostatním dětem, ke spoluţákŧm 31 MERTIN, V., GILLEROVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřské školy. 1. vyd. Praha : Portál s. 85. ISBN X. 32 ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 31. ISBN

24 - vývoj školní úspěšnosti - zájmy dítěte, ţáka - zájem rodičŧ - obtíţe při edukaci. 33 Vyuţití anamnézy v mateřské škole Během prvních dnŧ docházky dítěte do mateřské školy zjišťuje učitelka pomocí anamnézy osobní a rodinné zdravotní stav dítěte, rodinné vztahy, sourozenecké vztahy. Postupně získává celistvý pohled na dítě, analyzuje vlivy, které na dítě pŧsobí. Na základě těchto informací volí vhodné výchovné a vzdělávací postupy. d) Dotazník zpŧsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Umoţňuje získat údaje od velkého mnoţství respondentŧ v poměrně krátkém čase. Základní podmínkou účelnosti je přesná formulace cíle, z něj vychází struktura dotazníku a formulace otázek. Rozlišujeme otázky otevřené, polozavřené a uzavřené. Dotazník lze pouţít spíše u ţákŧ na druhém stupni ZŠ. 34 Vyuţití dotazníku v mateřské škole V mateřské škole dotazníkovou metodu pouţíváme při zjišťování údajŧ především od rodičŧ dětí nebo od učitelek. Jejich prostřednictvím zjišťujeme informace o dětech, o výchově v rodině, o vztahu k předškolnímu zařízení, co od něj respondenti očekávají, jaké o něm mají představy. 35 e) Rozbor (analýza) edukačních produktů žáka touto metodou učitel sleduje kvalitativní úroveň výsledkŧ činnosti dítěte, ţáka. Výsledky činnosti ţáka mŧţeme rozdělit do dvou skupin: 1) písemný a výtvarný projev výkresy, slohová práce, diktáty, eseje, výrobky produkty pracovních činností, modely 33 MUSILOVÁ, M. Případová studie jako součást pedagogické praxe. 2. upr. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 35. ISBN MERTIN, V., GILLEROVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřské školy. 1. vyd. Praha : Portál s. 86. ISBN X. 24

25 2) motorické dovednosti v tělesné výchově, ve výtvarné výchově, v postupech v pracovních činnostech. Vyuţití analýzy produktŧ a činností v mateřské škole Do rozboru edukačních činností učitel zahrnuje také zpŧsob plnění zadaných úkolŧ, respektuje přitom individuální zvláštnosti dítěte, ţáka. Ty jsou určovány mentální úrovní ţáka, dítěte, jeho charakterovými a volními vlastnostmi a motivací. V předškolním vzdělávání mŧţeme analyzovat hru dětí, která poskytuje velmi cenné informace. 36 f) Testy druhy zkoušky, jsou zaměřené na zjištění úrovně v určité oblasti. Rozlišujeme testy standardizované psychologické jsou nástrojem k měření schopností, nadání, výkonŧ, postojŧ, zájmŧ, kognitivních funkcí atd. Psychologické testy nepatří mezi nástroje pedagogické diagnostiky. Pracují s nimi psychologové. V institucích, které poskytují formální vzdělávání, se provádí pedagogické testování. 37 Vyuţití testŧ v mateřské škole Pro předškolní věk neexistují standardizované testy. Existují testy pro vyšší stupně školy k některým vyučovacím předmětŧm. V mateřské škole lze vyuţít testy, které jsou určené pro výběr k dalšímu vzdělávání, například z konkrétního diagnostického nástroje, tj. z Jiráskova Orientačního grafického testu školní zralosti. 38 Speciální diagnostické metody a) Sociometrické metody metoda zkoumání mezilidských vztahŧ a postojŧ v sociální skupině. Jako nástroje se zpravidla pouţívají standardizované testy. b) Kazuistika metoda umoţňující zabývat se jediným vybraným případem, sledovat a analyzovat všechny vývojové projevy, zpracovat dostupné materiály, sledovat všechny moţné souvislosti a vše kvalitativně analyzovat. 36 MERTIN, V., GILLEROVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřské školy. 1. vyd. Praha : Portál s. 86. ISBN X. 37 ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s. 35. ISBN TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, s. 64. ISBN

26 2.8 Hra a kresba diagnostické metody v mateřské škole Děti, které chodí do školy, mŧţeme diagnostikovat prostřednictvím písemných testŧ a zkoušek. U dětí předškolního věku pŧsobí tyto formy obtíţe. Řešení se nám nabízí v moţnosti sledovat a hodnotit dítě během hry, nebo v rozboru jeho kresleného projevu Hra Typickou činností dětí předškolního věku, kterou nezbytně potřebují, je hra. Hra je specifická lidská činnost po celý lidský ţivot. Kaţdé dítě prostřednictvím hry tvoří, překonává problémy, obtíţe na cestě vývojem, které jsou ještě pro jeho rozum nepochopitelné a neumí je vyřešit. Dětské hry jsou rŧznorodé, postupně se vyvíjí a děti v nich projevují rŧzné vlastnosti. Ty mŧţeme při hře pozorovat. Jejím prostřednictvím sledujeme somatický, psychický a sociální vývoj dítěte. Hra je v mateřské škole vyuţívána kaţdodenně. Hry mohou být konstruktivní, pohybové s pravidly nebo spontánní, námětové, stále častěji se vyuţívá strukturovaných her. Tyto hry patří k záměrně navozovaným hrám. Učitelka je volí, pokud chce pedagogicky rozvíjet dítě nebo skupinu dětí v nějaké oblasti. Nejdŧleţitější pro zdárný vývoj dítěte je spontánní hra, hra, kterou si dítě zvolí samo, projevuje v ní svou samostatnost, fantazii, tvořivost a podstatné je, ţe hru opakuje. Ze spontánních her se snaţíme vytěţit co nejvíce poznatkŧ o dítěti. Sledujeme, jaké má silné a slabší stránky, jak je motoricky rozvinuté, jeho temperament, jak navazuje kontakt s ostatními dětmi, jak s nimi komunikuje, jakou roli ve hře zaujímá (vede hru, podřízená role) Kresba Diagnostikovat mŧţeme i dětskou kresbu. Kresba patří mezi tzv. expresivní techniky, které umoţňují dítěti volné vyjadřování. Kreslení také poskytuje moţnost tělesného nebo celkového uvolnění, sniţuje napětí, nejistotu, nedŧvěru. Kresebné metody jsou časově ne- 39 MERTIN, V., GILLEROVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřské školy. 1. vyd. Praha : Portál s. 95. ISBN X. 40 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, s. 64. ISBN

27 náročné a mohou poskytnout uţitečné informace. Prostřednictví kresby mŧţeme s dítětem navazovat kontakt. Správně interpretovat kresbu je třeba se dlouho učit, pokud má něco vypovědět o psychických stavech dítěte. Ve spontánní kresbě lze sledovat citové proţitky a vztahy, záţitky z vycházek, z výletŧ, ze ţivota rodiny dítěte atd. K diagnostice nejčastěji pouţíváme kresbu postavy, která je jednou z poloţek orientačního grafického testu školní zralosti. Sledujeme vyvíjející se dovednosti dítěte. K tomu mŧţeme pouţít i kresbu vlastní rodiny dítěte Školní zralost, školní připravenost Mimořádnou událostí v ţivotě dítěte a jeho rodiny je zahájení školní docházky. Dítě vstupem do školy završí dosavadní vývoj a začne novou etapu. Otázkou školní zralosti se zabýval jiţ J. A. Komenský a po něm řada dalších. Pozornost ji byla věnována uţ v šedesátých letech, kdy se ukázalo, ţe některé šestileté děti nedosahují takového stupně vývoje, aby byly schopny zúčastnit se vyučování. Projevovaly se nesamostatností, hravostí, nesoustředěností a nekázní Školní zralost Jak lze definovat pojem školní zralost? Obecně lze pojem školní zralost vymezit jako dosaţení takového stupně vývoje v oblasti fyzické, mentální, citové, aby se dítě bez obtíţí, nejlépe s radostí a dychtivostí, mohlo zúčastnit výchovně-vzdělávacího procesu. 43 Předpokladem úspěšného přizpŧsobení se školnímu reţimu je zralost centrální nervové soustavy (CNS). Zralost CNS se projevuje odolností vŧči zátěţi, emoční stabilitou 41 TOMANOVÁ, D. Úvod do pedagogické diagnostiky v mateřské škole 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, s. 63. ISBN ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, Praha: Portál, s ISBN BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Školní zralost. 1. vyd. Brno : Computer Press, s. 2. ISBN

28 a schopností soustředit se. Její zrání ovlivňuje lateralitu, rozvoj senzomotorické a motorické koordinace, je podmínkou pro rozvoj zrakového a sluchového vnímání. 44 Při posuzování školní zralosti se zaměřujeme na: - tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav dítěte přiměřená velikost dítěte, odolnost vŧči nemocem, rozvoj jemné motoriky ruky a celkové obratnosti dítěte; - úroveň kognitivních (poznávacích) funkcí patří sem vizuomotorika, grafomotorika, řeč, sluchové a zrakové vnímání, vnímání prostoru a času, základní matematické představy; - úroveň práceschopnosti, tj. pracovní předpoklady a návyky vyznačuje se rozvojem pozornosti a volních vlastností. Dítě se vydrţí déle soustředit na jednu činnost, dodrţí pořadí úkolŧ, dokončí práci; - úroveň emocionálně-sociální (zralost osobnosti) dítě se dokáţe na určitou dobu odloučit od rodiny, je schopno zapojit se do školní práce, spolupracovat ve skupině, plnit úkoly podle pokynŧ učitele. 45 Pro posouzení školní zralosti je vhodný Jiráskŧv test školní zralosti. Test je modifikací testu Artura Kerna a je časově nenáročný Školní připravenost Školní připravenost (zpŧsobilost) se týká úrovně předškolní přípravy z hlediska schopností, vlivu prostředí a výchovy. 47 Připravenost pro školní docházku závisí na nejzákladnější ze všech znalostí, tj. na znalosti učit se. Hledisky této schopnosti jsou: - sebevědomí dítěte 44 ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program 2. vyd. Praha : Portál, s ISBN KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA. B. Předškolní a primární pedagogika. 1. vyd. Praha : Portál, s ISBN ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program 2. vyd. Praha : Portál, s ISBN ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program 2. vyd. Praha : Portál, s ISBN

29 - sebeovládání - zvídavost - schopnost jednat s určitým cílem - schopnost pracovat s ostatními - schopnost spolupracovat - schopnost komunikovat Odklad školní docházky, dřívější nástup do školy Dŧleţitým mezníkem ve vývoji dítěte je nástup do školy. V současnosti je stanoven věk pro vstup do školy šestý rok dítěte. Pokud dítě není dostatečně připravené na školu, mŧţe mu být povolen odklad školní docházky o jeden školní rok. U dětí nadaných a dostatečně připravených na školu, mŧţeme uvaţovat o dřívějším nástupu do školy Odklad školní docházky Odklad školní docházky souvisí se školní zralostí a připraveností, viz výše. Ve školním roce, kdy dítě dovrší šesti let věku, jej čeká zápis do školy. Zápis plní funkci depistáţní a také preventivní. Pro školu je to první příleţitost seznámit se s dítětem, posoudit jeho připravenost na školu a školní zralost. Zjistí-li škola, ţe je dítě nezralé, nepřipravené pro školu, doporučí odklad školní docházky. Rodičŧm vysvětlí v čem je dítě nevyzrálé a doporučí specialistu. Většinou jde o vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně nebo u dětského lékaře dítěte. Na základě jejich zprávy ředitel školy povolí odklad na jeden školní rok. 50 Odklad školní docházky mohou doporučit i učitelky mateřských škol, na základě svých zjištění při diagnostice dítěte. Je však na rodičích samých, na jejich uváţení, jestli chtějí 48 BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Školní zralost. 1. vyd. Brno : Computer Press, s. 2. ISBN BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Školní zralost. 1. vyd. Brno : Computer Press, s. 11. ISBN BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Školní zralost. 1. vyd. Brno : Computer Press, s. 11. ISBN

30 pro dítě odklad a zda ve škole u zápisu informují pedagogy o doporučení učitelek z mateřské školy. Na posuzování školní zralosti a připravenosti je většinou prováděno speciálním pedagogem nebo psychologem v pedagogicko-psychologické poradně. Zdravotní stav dítěte posuzuje dětský lékař. Pokud se tedy rodiče rozhodnou pro odklad školní docházky pro své dítě, navštíví speciálně-pedagogickou poradnu nebo dětského lékaře. Na základě zprávy z těchto zařízení a na základě písemné ţádosti rodičŧ, vydá ředitel školy, kde je dítě zapsáno, rozhodnutí o odkladu školní docházky na jeden rok. Vše se děje v souladu se školským zákonem Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění Dřívější vstup do ZŠ v pěti letech V současné době se čím dál častěji setkáváme s tím, ţe rodiče chtějí dát dítě do školy o rok dříve, tedy v jeho pěti letech. Nástup pětiletého dítěte do školy umoţňuje novela školského zákona účinného od 1. dubna 2009 ( 36 odst. 3). Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce. 51 Jedná se o děti nadané, které jsou dostatečně vyspělé, tedy jsou dostatečně zralé a připravené na školní docházku. Školní zralost a připravenost pětiletých dětí posuzuje speciální pedagog nebo psycholog v pedagogicko-psychologické poradně a zároveň je třeba vyjá- 51 Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění. 30

31 dření dětského lékaře. Na základě vyjádření lékaře a poradny a na základě písemné ţádosti rodičŧ, mŧţe ředitel přijmout pětileté dítě k plnění školní docházky. Pedagogická diagnostika dětí je dŧleţitá pro všechny, kdo s nimi pracují. Bez sledování a následného posouzení jejich vývoje a vzdělávání, by se jen těţko volily vhodné výchovné postupy. Naráţíme tedy na problém, jaká je situace s diagnostikou dětí v mateřských školách. Vyvstávají otázky, na které je třeba hledat odpovědi. Zejména jde o to zjistit, zda se na mateřských školách realizuje diagnostika dětí. Dále je třeba zjistit, na které děti se učitelky při diagnostikování zaměřují, jaké k tomu pouţívají metody a zda svá zjištění zaznamenávají. Odpovědi na tyto otázky se pokusíme najít prostřednictvím výzkumného šetření. 31

32 II. Praktická část 3 Výzkumné šetření v mateřských školách V současné době se v pedagogice uplatňují dvě paradigmata: paradigma pozitivistické a paradigma post-pozitivistické. Odpovídají jim dva typy pedagogických výzkumŧ. Klasické pedagogické výzkumy vycházejí z pozitivistického paradigmatu. Bývají označovány jako výzkumy vědecké nebo výzkumy kvantitativně orientované. Druhé typy výzkumŧ vycházejí z post-pozitivistického paradigmatu, jde o výzkumy kvalitativně orientované. 52 Pro účely této práce pro ověřování hypotéz pouţijeme statistický test významnosti Test dobré shody chí-kvadrát. 3.1 Úvod k praktické části Mezi kompetence učitelky mateřské školy patří diagnostika dětí, která je součástí evaluace předškolního vzdělávání v předškolním zařízení. Pedagogická diagnostika dětí pomáhá pedagogovi při přípravě vhodných denních činností pro děti (zařazení procvičování výslovnosti, grafomotorické cviky ad.), k vytváření školních programŧ, k přípravě dětí na nástupu do základní školy, při doporučení odkladu, popřípadě dřívějšího nástupu do základní školy aj. Sledování vývoje dětí v prŧběhu školní docházky do mateřské školy a zaznamenávání zjištění patří mezi kompetence pedagogŧ. 3.2 Metodologie výzkumného šetření Dŧleţitou podmínkou k zajištění kvality výzkumu je popis metodologie. Záměrem této podkapitoly je popsat celý proces výzkumného šetření. Je zde definován hlavní cíl a další cíle výzkumu, vymezeny jsou věcné hypotézy. Popisuje zvolenou metodu, výběr vzorkŧ a provedení výzkumného šetření. 52 CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, s. 6. ISBN

33 3.2.1 Cíl výzkumného šetření Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda se v mateřských školách na okrese Prostějov diagnostika provádí. Další cíle šetření: Zjistit, kterou metodu pedagogové upřednostňují při diagnostikování dětí předškolního věku. Zjistit, jaké materiály pro diagnostiku dětí učitelky vyuţívají. Zjistit, jak často pedagogové diagnostikují. Zjistit, na které děti se učitelé zaměřují. Zjistit, jak získané poznatky z diagnostiky dětí pedagoţky vyuţívají v další práci s dětmi. Ve svém šetření hledám odpovědi na výzkumné problémy: - Je diagnostika v mateřských školách prováděna všemi diagnostickými metodami nebo se provádí jen některou metodou? - Diagnostikují pedagogové všechny děti nebo se zaměřují na určitou skupinu? - Sledují pedagogové všechny oblasti diagnostiky nebo jen některé? - Je diagnostikování dětí v mateřské škole častěji prováděno učitelkami se středoškolským vzděláním nebo s vysokoškolským vzděláním? - Jsou výsledky diagnostiky předškolních dětí vyuţívány více pro doporučení odkladu nástupu do základní školy neţ pro přípravu denních činností v mateřské škole? Stanovení věcných hypotéz: - Metoda pozorování je pedagogy vyuţívána častěji neţ ostatní metody. - Diagnostika je zaměřena častěji na všechny děti neţ na děti před vstupem do základní školy. - Častěji jsou sledovány všechny diagnostické oblasti kompletně neţ jednotlivě. 33

34 - Výsledky pedagogické diagnostiky jsou vyuţívány častěji při doporučení odkladu školní docházky dítěte na základní školu neţ při přípravě denních činností dětí v mateřské škole. - Vysokoškolsky vzdělaní pedagogové diagnostikují předškolní děti častěji neţ pedagogové se středoškolským vzděláním Metoda sběru dat Pro výzkumné šetření zvolíme dotazníkovou metodu. Metoda dotazníku patří mezi nejčastěji pouţívanou metodu zjišťování dat v pedagogice, psychologii, ve výzkumu veřejného mínění apod. Dotazník je písemné kladení otázek, na které se získávají písemné odpovědi. 53 Je určen pro hromadné získávání údajŧ. Jednotlivé prvky se nazývají otázky, nebo také poloţky. Otázky jsou promyšleně seřazené, pečlivě formulované. Účastník dotazníkové metody se nazývá respondent. Tuto metodu jsme zvolili právě pro její moţnost získat informace od co největšího počtu respondentŧ. Respondenty mého dotazníkového šetření jsou pedagogové z mateřských škol. Dotazník je členěn na tři oddíly, otázek je celkem osmnáct a jsou s výběrem moţností, i otevřené. První oddíl je zaměřen především na organizaci mateřské školy. V první otázce se zjišťuje, zda je škola samostatná nebo sloučená s jinou školou, popřípadě školami. Druhá a třetí je zaměřena na zjištění věkového sloţení a počtu dětí ve třídě. Kolik je učitelek v jedné třídě zjišťuje otázka pátá, a šestá, zda je ve třídě asistent pedagoga. Oddíl uzavírá sedmá otázka, která je klíčová pro tento dotazník, a od které se odvíjí další otázky. Tento dotaz zjišťuje, jestli učitelky ve své třídě děti diagnostikují nebo ne. V druhém oddílu se otázky specializují na konkrétní diagnostikování. V pořadí osmá otázka hledá odpovědět na otázku, které děti jsou diagnostikovány. Devátá zjišťuje, jak často učitelky diagnostikují. Mohou si zde vybrat z pěti moţností. Jaké diagnostické metody jsou vyuţívány, a které nejčastěji, hledá odpověď otázka desátá a jedenáctá. Otázka dvanáct a třináct je zaměřena na zjištění zdrojŧ k vytváření záznamových archŧ. Čtrnáctá otázka zjišťuje, na které oblasti se pedagogové při diagnostice dítěte orientují. Je moţné 53 GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. 1. vyd. Brno : Paido, ISBN X. 34

35 vybrat si ze čtyř moţností. Odpověď na problém, jak jsou dál vyuţívány poznatky získané z diagnostiky dětí, hledá patnáctá otázka. Dotazník pokračuje třetím oddílem, kde otázky šestnáct aţ osmnáct zjišťují pracovní zařazení pedagogŧ, jejich vzdělání v oblasti předškolní pedagogiky a délku jejich praxe Výběr vzorků pro výzkumné šetření Na webových stránkách Odboru školství a kultury Městského úřadu v Prostějově jsem si vyhledala přehled mateřských škol, kde jsem našla seznam s šedesáti třemi mateřskými školami. Po zjištění informací jsem dvě vyloučila pro jejich zaměření na děti handicapované. U pěti mateřských škol byla poznámka ředitelství, tzn., ţe v tomto případě je sloučeno více mateřských škol a mají společný oficiální název. Některé mateřské školy mají ředitelství na základní škole, s níţ jsou sloučené. Postupně jsem vyhledávala jednotlivé mateřské školy. Celkem jich je na okrese Prostějov šedesát devět. Dalším krokem bylo oslovení vedení všech šedesáti devíti mateřských škol na Prostějovsku. Na jejich ové adresy byly zaslány dopisy s prosbou o spolupráci, s objasněním čeho se týká a s informací o tom, ţe dotazníky osobně doručím. Reagovala pouze jedna paní ředitelka, ostatní se k mému u nevyjádřili. Chápala jsem to jako souhlas s provedením výzkumného šetření. Vzhledem k předpokládanému velkému počtu učitelek, jsem udělala uţší výběr mateřských škol. Pro provedení výzkumného šetření jsem náhodným výběrem zvolila třicet devět škol. Přehled vybraných mateřských škol je znázorněn v tabulce 2 a grafu Struktura výzkumného vzorku Na okrese Prostějov je 69 mateřských škol. Z tohoto počtu je 31 mateřských škol samostatných, nemají jinou mateřskou školu jako odloučené pracoviště. Jedenáct škol je sloučeno s jednou a více mateřských škol. Pod jednu mateřskou školu, kde je ředitelství, spadá jedna a více škol, maximálně však čtyři školy. Se základními školami je sloučeno 25 mateřských škol, tyto mateřské školy jsou odloučenými pracovišti, za jejich vedení zodpovídá zástupce ředitele nebo, ve většině případŧ, vedoucí učitelka. Jedna mateřská škola patří 35

36 pod střední školu a jedna je soukromá. Z těchto dvou mateřských škol se učitelky výzkumného šetření nezúčastnily. V soukromé mateřské škole pŧsobí pracovnice, které studovaly zdravotní školu a vzhledem ke svému vzdělání, vyplnění dotazníkŧ odmítly. Vedoucí učitelka mateřské školy patřící pod střední školu nastoupila do zaměstnání koncem listopadu a nebyla dostatečně obeznámena s dětmi v jejich škole, z toho dŧvodu nebyl prŧzkum na tomto předškolním zařízení proveden. Tabulka 1 : Přehled škol podle zařazení na okrese Prostějov Mateřské školy MŠ samostatné MŠ sloučené s více MŠ MŠ patřící pod ZŠ MŠ patřící pod SŠ MŠ soukromé celkem Počet Graf 1 : Tento graf znázorňuje jednotlivé mateřské školy na okrese Prostějov podle jejich zařazení Vysvětlivky: MŠ mateřská škola, ZŠ základní škola, SŠ střední škola 36

37 V tabulce 2 a grafu 2 je znázorněn přehled vybraných mateřských škol, rozdělených podle jejich zařazení. Samostatných škol je 15 (39 %) z vybraného vzorku škol, 11 (28 %) je sloučených s jinými mateřskými školami a pod základní školu patří 13 (33 %) mateřských škol. Tabulka 2 : Rozdělení vybraných MŠ podle zařazení MŠ samostatné sloučené s dalšími MŠ Patřící pod ZŠ celkem počet MŠ v % 39 % 28 % 33 % 100 % Graf 2: Znázorňuje mateřské školy, které byly zařazeny do vzorku výzkumného šetření, rozděleny jsou podle zařazení. Vysvětlivky: MŠ mateřská škola, ZŠ základní škola Provedení výzkumného šetření Postupně jsem navštívila jednotlivé mateřské školy, předala dotazníky, zodpověděla případné otázky a dohodla termín vyzvednutí dotazníkŧ. Při vyzvedávání dotazníkŧ jsem 37

38 v rozhovoru zjišťovala, zda se nevyskytly problémy při zodpovídání otázek a jaký čas potřebovaly k jeho vyplnění. Vyplnění dotazníkŧ bylo zaloţeno na anonymitě a data získaná tímto výzkumným šetřením budou pouţity pouze pro potřeby mé diplomové práce. Dotazník vyplnilo a prŧzkumu se zúčastnilo 146 učitelek. Vyplnění dotazníku jim trvalo cca 10 minut a otázky zodpověděly bez problémŧ. 3.3 Výsledky výzkumného šetření Pro přehlednost výsledkŧ šetření jsou data zpracovaná formou tabulek a grafŧ, které jsou doplněné slovním komentářem. Pro ověření hypotéz jsme pouţili statistického testu významnosti Test dobré shody chí-kvadrát. Tento test významnosti ověřuje, zda se četnosti získané měřením v pedagogické realitě významně odlišují od teoretických četností, které odpovídají dané nulové hypotéze Diagnostika v mateřských školách výsledek výzkumného šetření Hlavním cílem šetření bylo zjistit, zda se na mateřských školách provádí diagnostika dětí. Problém zjišťovala sedmá otázka. Respondentky si mohly vybrat ze tří moţností. Pokud diagnostikují, mohly odpovědět ANO. Pokud děti nehodnotí, mohly vybrat odpověď NE, moţnost odpovědět NEVÍM si mohly vybrat ty učitelky, které nevěděly, zda se v jejich třídě diagnostikuje. ANO odpovědělo 145 (99 %) respondentek, NEVÍM odpověděla 1 (1 %) učitelka. Tato respondentka, podle zjištění z třetího oddílu dotazníku zaměřeného na vzdělání a praxi pedagogŧ, byla nekvalifikovaná. Z tabulky je zřejmé ţe diagnostiku provádí 99% dotázaných. Jen 1% neví, zda děti diagnostikují. V samostatných mateřských školách a sloučených školách je procento diagnostikujících učitelek stejné, diagnostikuje 45 (31 %), učitelek v mateřských školách patřících pod základní školy diagnostikuje 55 (38 %) pedagogŧ. 54 CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, s. 81. ISBN

39 Tabulka 3 : Diagnostika v mateřských školách Mateřské školy samostatné sloučené s MŠ patřící pod ZŠ počet odpovědí odpovědi % počet odpovědí odpovědi % počet odpovědí odpovědi % celkem celkem % ANO % % % % NE 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % NEVÍM 0 0 % 0 0 % 1 1 % 1 1 % Graf 3 : Znázorňuje odpovědi učitelek na otázku, zda v mateřské škole diagnostikují děti Vysvětlivky: ANO učitelky diagnostikují, NE učitelky v MŠ děti nediagnostikují, NEVÍM učitelky neví, jestli se v MŠ diagnostikuje; MŠ mateřská škola, ZŠ základní škola 39

40 Ověření věcné hypotézy Zjistit, zda se v mateřských školách realizuje diagnostika dětí, je hlavním cílem této práce. Výsledek šetření ověříme pomocí statistického testu Test dobré shody chí-kvadrát. Věcná hypotéza Diagnostiku dětí v mateřských školách provádí všechny učitelky. Na základě věcné hypotézy jsme si stanovili statistické hypotézy. Statistické hypotézy H 0 : Četnosti odpovědí učitelek, které diagnostikují, jsou přibliţně stejné. H A : Četnosti odpovědí učitelek, které diagnostikují, jsou rozdílné. Tabulka 3H : Počet diagnostikujících učitelek Diagnostika v MŠ Pozorovaná četnost P Očekávaná četnost O P - O (P - O) 2 (P - O) 2 O ANO ,7 96,3 9273,69 190,42 NE 0 48,7-48,7 2371,69 48,7 NEVÍM 1 48,7-47,7 2275,29 46, ,84 Z tabulky 3H je patrné ţe vypočítaná hodnota χ 2 = 285,84. Srovnání s kritickou hodnotou - hladina významnosti α = 0,05 - stupeň volnosti 2 χ 2 0,05(2) = 5,991 Zjišťujeme, ţe vypočítaná hodnota testového kriteria χ 2 = 285,84 je větší neţ kritická hodnota χ 2 0,05(2) = 5,991, a proto přijímáme alternativní hypotézu. 40

41 Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe se v mateřských školách na Prostějovsku diagnostika dětí provádí. Bylo také zjištěno, ţe není rozdíl v tom, zda je mateřská škola samostatná, nebo sloučená s další mateřskou školou, nebo se základní školou. Na všech školách pedagogové děti diagnostikují Diagnostika dětí výsledek výzkumného šetření V níţe uvedené tabulce 4 a grafu 4 je znázorněno, na které děti se učitelé zaměřují při diagnostice. Odpověď zjišťovala devátá otázka. Nabízela tři moţné reakce. Na první moţnost diagnostikujete všechny děti ve třídě odpovědělo 134 učitelek (92 %). Druhou moţnost diagnostikujete jen děti před vstupem do základní školy označily 3 učitelky (2 %). Moţnost diagnostikujete jiné děti označilo 9 učitelek (6 %). K této třetí moţnosti uváděly, které děti hodnotí. Diagnostiku zaměřují na děti s odkladem školní docházky, nebo problémové děti. Sledování vývoje dětí v mateřské škole patří mezi kompetence učitelek a dle mého názoru by se diagnostikovat měly všechny děti. Zjišťování úrovně zralosti a připravenosti dítěte na školu je dŧleţité. Mŧţe odhalit obtíţe, které by dítě po vstupu do základní školy omezovaly v učení. Na základě vyšetřených problémŧ se navrhuje odklad školní docházky. Rok navíc v mateřské škole a cílená příprava na vstup do školy je v tomto případě pro dítě přínosem. Ale diagnostika dětí jen před vstupem do školy nestačí. Je třeba dítě sledovat uţ od nástupu do mateřské školy. Minimálně jednou za školní rok, a v posledním roce docházky dítěte do zařízení, i několikrát (více o tom dále). Při včasném odhalení obtíţí hledáme vhodné postupy, které by problém zkorigovaly. Mŧţeme tak zamezit budoucím odkladŧm školní docházky. Mŧj názor je, ţe optimální pro výchovný proces a úspěšný vývoj dětí v mateřských školách je prŧběţné sledování a minimálně jedenkrát ročně cílená diagnostika všech dětí. Tabulka 4 : Diagnostika dětí všech dětí ve třídě jen děti před vstupem do ZŠ jiné počet odpovědí v % 92 % 2 % 6 % 41

42 Graf 4: Znázorňuje, na které děti se učitelky při diagnostice zaměřují. Vysvětlivky: ZŠ základní škola Ověření věcné hypotézy Věcná hypotéza Diagnostika je zaměřena častěji na všechny děti než na děti před vstupem do základní školy. Na základě věcné hypotézy jsme si stanovili statistické hypotézy. Statistické hypotézy H 0 : Mezi četností pedagogŧ, kteří diagnostikují děti před vstupem do základní školy, a těmi, kteří diagnostikují všechny děti, není rozdíl. H A : Mezi četností pedagogŧ, kteří diagnostikují děti před vstupem do základní školy, a těmi, kteří diagnostikují všechny děti, je rozdíl. 42

43 Tabulka 4H : Diagnostika dětí Pozorovaná četnost P Očekávaná četnost O P - O (P - O) 2 (P - O) 2 O všechny děti ve třídě jen děti před vstupem do ZŠ ,7 85,3 7276,09 149, ,7-45,7 2088,49 42,885 Jiné 9 48,7-39,7 1576,09 32, ,654 Z tabulky 4H je patrné ţe vypočítaná hodnota χ 2 = 224,654. Srovnání s kritickou hodnotou - hladina významnosti α = 0,05 - stupeň volnosti 2 χ 2 0,05(2) = 5,991 Zjišťujeme, ţe vypočítaná hodnota testového kriteria χ 2 = 224,654 je větší neţ kritická hodnota χ 2 0,05(2) = 5,991, a proto přijímáme alternativní hypotézu. Přijetím alternativní hypotézy se potvrdily výsledky šetření na otázku, na které děti se učitelé zaměřují při diagnostice. Učitelky nejčastěji diagnostikují všechny děti v mateřské škole Četnost diagnostikování výsledek výzkumného šetření Jak často učitelky diagnostikují? Na tuto otázku, v pořadí devátou, bylo moţné vybrat odpověď z několika moţností: a) jen jednou, před zápisem do ZŠ b) jednou ročně po celou dobu docházky dítěte do MŠ c) pravidelně jednou ročně po celou dobu docházky dítěte do MŠ a podle potřeby 43

44 d) při vstupu dítěte do MŠ a před vstupem do ZŠ e) jiné. Z šetření vyplynulo, viz tabulka 5 a graf 5, ţe nejčastěji, 71 (48 %) odpovědí, pedagogové provádí diagnostiku 1x ročně v prŧběhu docházky dítěte do mateřské školy a v případě potřeby, vychází z výsledkŧ evaluace dítěte, i jindy. Jsou-li nejasnost v hodnocení dítěte, provedou učitelky diagnostiku znovu, aby zjistily změny v dané oblasti a popřípadě promyslely další kroky při práci s daným dítětem. V 65 (44 %) případech učitelky uvedly moţnost e), tedy jiné. V tomto případě evaluují častěji, převáţně dvakrát, některé třikrát během školního roku. Moţnost d) uvedlo 7 (4 %) pedagogŧ. Variantu b) napsala 1 (1 %) učitelka. Jak uţ bylo uvedeno výše, optimální je diagnostikovat minimálně jednou ročně od začátku docházky dítěte do mateřské školy a je-li potřeba i častěji. Tím je myšlena cílená, plánovaná diagnostika. Určíme, co chceme sledovat, připravíme si plán, sestavíme zápisový arch. Výsledky však nemusí být přesné. Dítě je ovlivňováno mnoha faktory, jako je momentální stav dítěte, jestli se dobře vyspalo, jestli ho něco nebolí, jeho zájem o konkrétní činnost atd. Učitelka by měla na tyto moţnosti myslet a nevyvozovat z momentálního postoje dítěte nesprávné závěry. Navíc dítě dobře zná, protoţe ho mŧţe sledovat kdykoli během dne a v prŧběhu celé docházky do školy. Aniţ si to učitelka uvědomuje, tím, ţe dítě nezáměrně pozoruje, tak také hodnotí, diagnostikuje. Toto je třeba si uvědomit, a objeví-li se něco, co by mohlo být do budoucna podstatné, poznamenáme si to do portfolia dítěte, poznámky vyuţijeme při plánované pedagogické diagnostice. Tabulka 5 : Frekvence diagnostikování jen jednou, před zápisem do ZŠ jednou ročně po celou dobu docházky dítěte do MŠ pravidelně jednou ročně po celou dobu docházky dítěte do MŠ a podle potřeby při vstup dítěte do MŠ a před vstupem do ZŠ jiné neuvedeno počet odpovědí v % 0 % 1 % 48 % 4 % 44 % 1 % 44

45 Graf 5: Znázorňuje odpovědi, na otázku jak často pedagogové diagnostikují. Vysvětlivky: MŠ mateřská škola, ZŠ základní škola Ověření věcné hypotézy Věcná hypotéza Pedagogové nejčastěji diagnostikují děti jedenkrát ročně po celou dobu docházky a podle potřeby i víckrát. Na základě věcné hypotézy jsme si stanovili statistické hypotézy. Statistické hypotézy H 0 : Mezi četností pedagogŧ, kteří diagnostikují děti jedenkrát ročně a podle potřeby víckrát a těmi, kteří vybírají mezi rŧznými frekvencemi diagnostikování, není rozdíl. H A : Mezi četností pedagogŧ, kteří diagnostikují děti jedenkrát ročně a podle potřeby víckrát a těmi, kteří vybírají mezi rŧznými frekvencemi diagnostikování, je rozdíl. 45

46 Tabulka 5H : Frekvence diagnostikování Pozorovaná četnost P Očekávaná četnost O P - O (P - O) 2 (P - O) 2 O jen jednou, před zápisem do ZŠ jednou ročně po celou dobu docházky dítěte do MŠ pravidelně jednou ročně po celou dobu docházky dítěte do MŠ a podle potřeby , , ,02 při vstupu dítěte do MŠ a před vstupem do ZŠ ,02 jiné , ,33 Z tabulky 5H je patrné ţe vypočítaná hodnota χ 2 = 152,33 Srovnání s kritickou hodnotou - hladina významnosti α = 0,05 - stupeň volnosti 4 χ 2 0,05(4) = 9,448 Zjišťujeme, ţe vypočítaná hodnota testového kriteria χ 2 = 152,33 je větší neţ kritická hodnota χ 2 0,05(4) = 9,448, a proto přijímáme alternativní hypotézu. Přijetím alternativní hypotézy se potvrdily výsledky šetření týkající se frekvence diagnostikování. V mateřských školách pedagogové nejčastěji diagnostikují děti pravidelně jedenkrát ročně po celou dobu docházky dítěte a podle potřeby častěji. 46

47 3.3.4 Nejčastěji používané diagnostické metody výsledek výzkumného šetření Tabulka 6 a graf 6, viz níţe, znázorňuje diagnostické metody podle četnosti jejich vyuţívání. Odpověď na tento problém zjišťovala jedenáctá otázka. Nejvíce uţívanou metodou je pozorování. Pozorování jako nejvíce uţívanou metodu uvedlo 107 (73 %) učitelek. Tato metoda je jednou z nejdŧleţitějších metod a je pro učitelky v mateřských školách vhodná při jakékoli činnosti. Pozorování mŧţe být náhodné nebo systematické. Pedagog se mŧţe soustředit na jedno dítě např. při oblékání, činnostech u stolečku, nebo při hře a jiných aktivitách během celého dne sleduje celou skupinku dětí. Pozorování dětí je nedílnou součástí kaţdodenní práce učitelky mateřské školy. Vypozorování jistého jevu mŧţe být podnětem k cílené a komplexní diagnostice. Méně často se pouţívá rozhovor 46 (32 %) odpovědí, jen o něco méně se analyzují výtvory dětí. Rozhovoru uţívají učitelky nejen v interakci s dětmi, ale i s rodiči. Kaţdodenní kontakt s rodiči a vzájemné informování se o úspěších, neúspěších, výchovných problémech, zdravotních potíţích atd., usnadňuje pedagogovi vytvářet si pohled na dítě a vhodně volit přístup k dítěti. Podstatnou, a jak ukazuje tabulka 6 a graf 6, třetí pouţívanou diagnostickou metodou je rozbor (analýza) výtvorŧ, činností, úkolŧ, 36 (25%) odpovědí. V mateřské škole je k tomu nejvhodnější kreslený projev. Dítě se při kreslení mŧţe volně vyjádřit, pouţívá vlastní představivost a fantazii. Z kresby mŧţeme získat informace o úrovni vývoje dítěte, o vývoji jemné motoriky, senzomotorických dovedností, o schopnosti soustředit se a jiné prospěšné údaje. Přestoţe test a anamnéza patří mezi pouţívané metody, které přinášejí významné poznatky o dítěti, pouţívají se minimálně. Vyuţívání testŧ k diagnostice uvedly 3 (2%) učitelky. Zjišťování údajŧ anamnézou uvedli 2 (1%) pedagogové. Tabulka 6 : Nejčastěji používané diagnostické metody pozorování rozhovor test anamnéza analýza výtvorů jiné neuvedeno počet odpovědí v % 73 % 32 % 2 % 1 % 25 % 8 % 7 % 47

48 Graf 6: Tento graf znázorňuje používání jednotlivých metod diagnostiky. Ověření věcné hypotézy Věcná hypotéza Metoda pozorování je pedagogy využívána častěji než ostatní metody. Na základě věcné hypotézy jsme si stanovili statistické hypotézy. Statistické hypotézy H 0 : Mezi četností pedagogŧ, kteří volí metodu pozorování, a těmi, kteří volí jiné diagnostické metody, není rozdíl. H A : Mezi četností pedagogŧ volících metodu pozorování, a těmi, kteří volí jiné diagnostické metody, je rozdíl. 48

49 Tabulka 6H : Používání diagnostických metod Pozorovaná četnost P Očekávaná četnost O P - O (P - O) 2 (P - O) 2 pozorování ,735 O rozhovor ,235 test ,265 anamnéza ,118 analýza výtvorů ,118 jiné , ,03 Z tabulky 6H je patrné ţe vypočítaná hodnota χ 2 = 235,03 Srovnání s kritickou hodnotou - hladina významnosti α = 0,05 - stupeň volnosti 5 χ 2 0,05(5) = 11,070 Zjišťujeme, ţe vypočítaná hodnota testového kriteria χ 2 = 235,03 je větší neţ kritická hodnota χ 2 0,05(5) = 11,070, a proto přijímáme alternativní hypotézu. Přijetí alternativní hypotézy potvrdilo rozdílnost v pouţívání diagnostických metod. Jak vyplynulo z výzkumného šetření, nejčastěji pouţívanou výzkumnou metodou je pozorování Oblasti diagnostiky výsledek výzkumného šetření Při diagnostice sledujme všechny oblasti biologickou, psychologickou, interpersonální, sociálně-kulturní, environmentální, nebo je moţné zaměřit se jen na některou. 49

50 V tabulce 7 a grafu 7 je znázorněno, na které oblasti se při evaluaci zaměřují učitelky v mateřských školách. Ve čtrnácté otázce Na které oblasti se při provádění diagnostiky zaměřujete mohly respondentky vybírat z několika variant. Moţnost a) zaměření na biologickou oblast, nebyla vybrána. Zaměření na oblast psychologickou, moţnost b), uvedlo 5 (3 %) učitelek, moţnost c) zaměření na interpersonální oblast, označilo 5 (3 %) respondentek. Všechny oblasti, moţnost d), sleduje 135 (92 %) učitelek. Tabulka 7 : Oblasti diagnostiky oblast diagnostiky biologická psychologická interpersonální všechny oblasti neuvedeno počet odpovědí v % 0 % 3 % 3 % 92 % 1 % Graf 7: V tomto grafu je znázorněno, na které oblasti se učitelky zaměřují. 50

51 Ověření věcné hypotézy Věcná hypotéza Častěji jsou sledovány všechny diagnostické oblasti kompletně než jednotlivě. Na základě věcné hypotézy jsme si stanovili statistické hypotézy. Statistické hypotézy H 0 : Mezi četností učitelek, které diagnostikují všechny oblasti kompletně a těmi, které volící mezi jednotlivými oblastmi diagnostiky, není rozdíl. H A : Mezi četností učitelek, které diagnostikují všechny oblasti kompletně a těmi, které volící mezi jednotlivými oblastmi diagnostiky, je rozdíl. Tabulka 7H : Oblasti diagnostiky Pozorovaná četnost P Očekávaná četnost O P - O (P - O) 2 (P - O) 2 O biologická psychologická ,521 interpersonální ,521 všechny oblasti , ,729 Z tabulky 7H je patrné ţe vypočítaná hodnota χ 2 = 282,729 Srovnání s kritickou hodnotou - hladina významnosti α = 0,05 - stupeň volnosti 3 χ 2 0,05(3) = 7,815 Zjišťujeme, ţe vypočítaná hodnota testového kriteria χ 2 = 282,729 je větší neţ kritická hodnota χ 2 0,05(5) = 7,815, a proto přijímáme alternativní hypotézu. Tímto se potvrdil vý- 51

52 sledek zjištění, ţe učitelky mateřských škol se při diagnostice dětí zaměřují na všechny oblasti. Jak uţ bylo uvedeno výše, diagnostikujeme oblasti biologickou, psychologickou, interpersonální, sociálně-kulturní, environmentální. Dŧvodem je, ţe do těchto pěti vzdělávacích oblastí je uspořádán vzdělávací obsah Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Tyto oblasti jsou nazvány: - dítě a jeho tělo oblast biologická - dítě a jeho psychika oblast psychologická - dítě a ten druhý oblast interpersonální - dítě a společnost oblast sociálně-kulturní - dítě a svět oblast environmentální. Obsahy jednotlivých oblastí se vzájemně prolínají, prostupují, navzájem se ovlivňují a podmiňují. Je tedy třeba co nejdokonaleji a nejúplněji všechny vzdělávací oblasti propojovat, aby vzdělávání bylo účinné, hodnotné a přirozené. Z tohoto dŧvodu by pedagogická diagnostika na mateřských školách měla být komplexní. Měla by sledovat vývoj celé osobnosti dítěte ve všechny uvedených oblastech. Šetření ukázalo, ţe z celkového počtu 146 dotazovaných pedagogŧ (92 %) zaměřuje diagnostický proces na všechny oblasti. Z mého pohledu je to potěšující výsledek. Myslím, ţe aţ na malou skupinku, pedagogové na všech mateřských školách, nejen na Prostějovsku, sledují děti kompletně, diagnostikují všechny vzdělávací oblasti. Ti učitelé, kteří se zaměřují při diagnostice na jednotlivé oblasti, nebo sledují jen některou, si pravděpodobně neuvědomili, ţe je dŧleţité zaměřit se na všechny oblasti v celku, aby výsledky diagnostiky byly přesné Využití poznatků z diagnostiky dětí výsledek výzkumného šetření Jsou poznatky z diagnostiky dětí vyuţívány? Po problému pátrá patnáctá otázka dotazníku. Vyuţití poznatkŧ z hodnocení dětí je znázorněno v tabulce 8 a grafu 8. 52

53 Rozborem odpovědí na patnáctý dotaz bylo zjištěno, k čemu nejvíce pedagogové poznatky z diagnostiky dětí vyuţívají. Nejvíce, 136 (93 %) odpovědí, je pouţívají k plánování individuálního přístupu k dítěti. Na základě získaných údajŧm si pedagogické pracovnice pro konkrétní dítě připraví úkoly nebo činnosti zaměřené na rozvíjení jeho schopností. Dále jsou výsledky pouţívány k plánování denních činností, 105 (72 %) odpovědí. Podobně jako při plánování individuálního přístupu, který je zaměřený na jedno dítě, si učitelky připravují denní činnosti pro všechny děti. Do plánu mohou zařadit úkol rozvíjející schopnost, v níţ jsou děti pozadu. Před vstupem do školy mŧţe dojít k situaci, ţe dítě není dostatečně zralé, není na školu připravené. Na tuto skutečnost rodiče v první řadě upozorní učitelka mateřské školy. Na základě sledování vývoje dítěte během docházky do mateřské školy a na podkladě výsledkŧ diagnostiky dítěte, doporučí rodičŧm odklad školní docházky pro dítě. Další kroky jsou na rodičích. Při zápisu informují školu o doporučení odkladu od učitelek z mateřské školy. Následuje návštěva pedagogicko-psychologické poradny, kde speciální pedagogové dítě vyšetří. Rodiče mohou do poradny přinést písemné vyjádření pedagogŧ z mateřské školy. Zprávu jim na jejich ţádost napíší v mateřské škole. Pedagogŧm k tomu slouţí právě výsledky pedagogické diagnostiky. Tuto moţnost vyuţití diagnostického vyšetření jako podklad pro zprávu do pedagogicko-psychologické poradny, je-li dítěti při zápisu navrţen odklad, vyuţívá 79 (54 %) učitelek, viz graf 8. Tabulka 8 : Využití poznatků z diagnostiky dětí k plánování denních činností k plánování individuálního přístupu k tvorbě TVP k tvorbě IVP podklad pro zprávu pro PPSP odklad podklad pro zprávu pro PPSP dřívější nástup pro rodiče odpovědi v % 72 % 93 % 45 % 40 % 54 % 25 % 49 % 53

54 Graf 8: Znázorňuje využívání poznatků z diagnostiky při další práci učitelek. Vysvětlivky: TVP třídní program; IVP individuální vzdělávací program; PPSP pedagogickopsychologická poradna, ZŠ základní škola Při vyšetřování dítěte mŧţe pedagog zjistit závaţný problém, který je třeba řešit návštěvou specialisty. Například špatná výslovnost 6letého dítěte. Protoţe dítě pŧjde do školy, je třeba, aby rodiče chodili s dítětem k logopedovi. Učitelka mŧţe mít podezření, ţe dítě špatně slyší nebo vidí. I nevyhraněná lateralita, tedy drţení tuţky v jedné ruce, je dŧvodem k návštěvě specialisty. Jako doklad pro rodiče, pokud je potřebné, aby dítě navštívilo specialistu, vyuţívá diagnostických výsledkŧ 72 (49 %) učitelek. 54

55 K tvorbě třídního vzdělávacího programu pouţívá výsledky z pedagogické diagnostiky jako podpŧrný materiál 66 (45 %) učitelŧ a k přípravě individuálního vzdělávacího plánu 59 (40 %) pedagogŧ. Individuální vzdělávací program (dále IVP) je vytvářen pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsou integrované v běţné mateřské škole a pro děti nadané. Pedagogické pracovnice program sestavují ve spolupráci se specialisty, kteří mají děti v péči, a na základě jejich doporučení. Protoţe jsou s dítětem v kaţdodenním kontaktu, sledují jeho pokroky, mohou při práci na IVP pouţít i své poznatky. Nejméně jsou výsledky pouţívány k sepsání zprávy pro pedagogicko-psychologickou poradnu u dětí, které by mohly nastoupit povinnou školní docházku o rok dříve, tedy ve svých pěti letech. Tuto variantu uvedlo 36 (25 %) respondentŧ. Školský zákon (Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění) v 36, odst. 3 povoluje přijetí pětiletých dětí k povinné školní docházce při splnění podmínek uvedených ve jmenovaném zákoně. Ověření věcné hypotézy Věcná hypotéza Výsledky pedagogické diagnostiky jsou využívány častěji při doporučení odkladu školní docházky dítěte na základní školu než k plánování individuálního přístupu ke konkrétnímu dítěti. Na základě věcné hypotézy jsme si stanovili statistické hypotézy. Statistické hypotézy H 0 : Mezi četností učitelek, které vyuţívají svá zjištění z diagnostiky dětí při doporučení odkladu školní docházky a těmi, které je vyuţívají k plánování individuálního přístupu, není rozdíl. H A : Mezi četností učitelek, které vyuţívají svá zjištění z diagnostiky dětí při doporučení odkladu školní docházky a těmi, které je vyuţívají k plánování individuálního přístupu, je rozdíl. 55

56 Tabulka 8H : Využití poznatků z diagnostiky dětí Pozorovaná četnost P Očekávaná četnost O P - O (P - O) 2 (P - O) 2 O k plánování denních činností ,557 k plánování individuálního přístupu ,126 k tvorbě TVP ,139 k tvorbě IVP ,063 podklad pro zprávu pro PPSP - odklad podklad pro zprávu pro PPSP - dřívější nástup ,405 pro rodiče , ,91 Z tabulky 8H je patrné, ţe vypočítaná hodnota χ 2 = 80,91 Srovnání s kritickou hodnotou - hladina významnosti α = 0,05 - stupeň volnosti 6 χ 2 0,05(6) = 12,592 Zjišťujeme, ţe vypočítaná hodnota testového kriteria χ 2 = 80,91 je větší neţ kritická hodnota χ 2 0,05(6) = 12,592, a proto přijímáme alternativní hypotézu. Přijetím alternativní hypotézy se potvrdily výsledky výzkumného šetření. Zjištění získaná při diagnostice dětí učitelky nejčastěji vyuţívají k plánování individuálního přístupu ke konkrétnímu dítěti. 56

57 3.3.7 Zdroje čerpání podkladů k vytvoření záznamových archů výsledek výzkumného šetření Nezbytnou pomŧckou při diagnostikování dětí je záznamový arch, do kterého zaznamenávají učitelky svá zjištění. Záznamy poté analyzují a podle výsledkŧ učiní závěry diagnostiky. Vše ukládají do portfolia dítěte, aby mohly srovnávat svá zjištění, změny ve vývoji dítěte po dalším sledování. Pedagogické pracovnice mohou pouţívat záznamové archy vzorové, které jsou dostupné v odborné literatuře. Nejvhodnější pro pedagogickou diagnostiku v mateřských školách je metodika vytvořená ve Výzkumném ústavu v Praze (dále VÚP) Pedagogické hodnocení v pojetí RVP. Metodika pro podporu individualizace vzdělávání v podmínkách mateřské školy, která je vytvořena v souladu s RVP PV. Další odborná literatura, která nabízí vzorové záznamové archy je: BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V. Diagnostika dítěte předškolního věku: co by dítě mělo umět ve věku od 3 do 6 let., a BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMAR- DOVÁ, V. Školní zralost., obě z nakladatelství Brno: Computer Press. Tyto publikace nabízejí i vhodné náměty na sledování a rozvoj dětské osobnosti. Některé učitelky si vytvořily vlastní záznamové archy. Vyuţily k tomu nejen dostupných materiálŧ, odborné literatury, ale i své zkušenosti z dlouholeté praxe. Jaké zdroje vyuţily učitelky pro své záznamové archy? Tuto otázku řešil dotaz třináctý. Byl členěn na čtyři skupiny, kaţdá nabízela nějakou eventualitu, nebo moţnost vypsat příklady, čerpání z: a) odborných časopisŧ moţnost bylo Informatorium 3 7 nebo vypsání jiného časopisu b) internetových stránek uvedené moţnosti metodický portál RVP a stránky VÚP v Praze nebo vypsání jiné webové stránky c) odborné literatury uvedené moţnosti KUTÁLKOVÁ, D. Jak připravit dítě do 1. třídy, KLENKOVÁ, J., KOLBÁBKOVÁ, H. Diagnostika předškoláka, KUCHAR- SKÁ, A., ŠVANCAROVÁ, D. Bezstarostné roky, nebo vypsání jiné literatury d) jiných zdrojŧ zde bylo moţno vypsat, které zdroje. 57

58 Tabulka 9 : Zdroje čerpání podkladů k vytváření záznamových archů zdroje odborné časopisy internetové stránky odborná literatura jiné neuvedeno počet odpovědí v % 18 % 28 % 20 % 21 % 8 % Graf 9: Znázorňuje, odkud čerpaly učitelky zdroje informací k tvorbě záznamových archů. Výsledky šetření jsou zaznamenány v tabulce 9 a grafu 9. Odborné časopisy, nejvíce Informatorium 3 7, k tvorbě záznamových archŧ pouţilo 27 (18 %) učitelek. Zdroje z internetových stránek, především z webových stránek metodického portálu RVP, vyuţilo 41 (28 %) pedagogŧ. Z odborné literatury čerpalo náměty 29 (20 %) učitelek. Nejvíce vyuţily knihu autorek Klenkové a Kolbábkové Diagnostika předškoláka. K jiné odborné literatuře uvedli např. Zelinkovou Olgu a její dílo Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program, jako jiný časopis napsali Zpravodaj pro mateřské školy z nakladatelství RAABE. Překvapivě nikdo z respondentŧ nezmínil výše uvedenou meto- 58

59 diku z VÚP. Záměrně jsem ji neuvedla v otázce, jako moţnost výběru zdrojŧ. Vzhledem k tomu, ţe je tento materiál vypracován v souladu RVP PV, myslela jsem, ţe bude ve většině mateřských škol pouţíván. Proč nebyl vŧbec zmíněn, se mŧţu jen domnívat. Buď si na něj učitelky při vyplňování dotazníkŧ nevzpomněly, nebo ho v mateřské škole nemají. Tato otázka by mohla být námětem pro další výzkumné šetření. Další jiné zdroje k čerpání námětŧ k tvorbě archŧ respondentky uvedly společnost atre, vlastní zkušenosti z praxe s dětmi, v jednom případě to byl seminář. Ověření věcné hypotézy Věcná hypotéza Při tvorbě záznamových archů hledaly učitelky informace častěji v odborné literatuře než v jiných zdrojích. Na základě věcné hypotézy jsme si stanovili statistické hypotézy. Statistické hypotézy H 0 : Mezi četností učitelek, které čerpají podklady pro tvorbu záznamových archŧ z odborné literatury a těmi, které čerpají podklady z jiných zdrojŧ, není rozdíl. H A : Mezi četností učitelek, které čerpají podklady pro tvorbu záznamových archŧ z odborné literatury a těmi, které čerpají podklady z jiných zdrojŧ, je rozdíl. Tabulka 9H: Zdroje čerpání podkladů k vytváření záznamových archů Pozorovaná četnost P Očekávaná četnost O P - O (P - O) 2 (P - O) 2 O odborné časopisy internetové stránky odborná literatura , , ,558 jiné , ,953 59

60 Z tabulky 9H je patrné, ţe vypočítaná hodnota χ 2 = 13,953 Srovnání s kritickou hodnotou - hladina významnosti α = 0,05 - stupeň volnosti 3 χ 2 0,05(3) = 7,815 Zjišťujeme, ţe vypočítaná hodnota testového kriteria χ 2 = 13,953 je větší neţ kritická hodnota χ 2 0,05(3) = 7,815, a proto přijímáme alternativní hypotézu. Přijetím alternativní hypotézy se potvrdily výsledky výzkumného šetření, ţe učitelky k tvorbě záznamových archŧ pouţily rŧzných zdrojŧ Diagnostika podle vzdělání pedagogů výsledek výzkumného šetření Jednou z hypotéz tohoto šetření je, zda pedagogové s vysokoškolským vzděláním diagnostikují předškolní děti častěji neţ pedagogové se středoškolským vzděláním. Odborná kvalifikace pedagogických pracovníkŧ v mateřských školách je dána zákonem o pedagogických pracovnících (Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonŧ v platném znění). Učitelky mateřských mají odbornou kvalifikaci, jestliţe úspěšně absolvují, tzn. vykonají maturitní zkoušku, vzdělávací program zaměřený na přípravu učitelŧ předškolního vzdělávání na střední škole. Druhou moţností je absolvovat vyšší odborné vzdělání v oboru zaměřeném na předškolní vzdělávání. Nebo, třetí moţnost, vystudovat vysokou školu v akreditovaném studijním oboru zaměřeným na předškolní pedagogiku. 55 Na dosaţené vzdělání respondentŧ byla zaměřena sedmnáctá otázka dotazníku. Odpovědi v této otázce jsem srovnávala s odpověďmi v otázce sedm, která zjišťovala, zda učitelky diagnostikují. Údaje jsou uvedeny v tabulce 10 a grafu 10. Pedagogŧ se středoškolským vzděláním je 124 (85 %) a všechny děti diagnostikují. Vyšší odbornou školu absolvovaly 3 (2 %) učitelky a všechny diagnostikují. Učitelek s vysokoškolským vzděláním s titulem bakalář, které diagnostikují, je 9 (6 %) a s titulem 55 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonŧ, v platném znění, 6, odst. 1 60

61 magistr jich je 7 (5 %), diagnostikují všechny. Tři učitelky uvedli vzdělání jiné, 2 (1 %) diagnostikují a nediagnostikuje 1 (1%). Z dotazníku bylo zjištěno, ţe obě diagnostikující učitelky, které uvedly jiné vzdělání, mají vysokoškolské vzdělání s titulem PaedDr. (doktor pedagogiky). Učitelka, která nediagnostikuje, uvedla, ţe je nekvalifikovaná, tzn., ţe nemá poţadované vzdělání. Tabulka 10 : Diagnostika podle vzdělání pedagogů SŠ maturita V0Š VŠ Bc. VŠ Mgr. jiné celkem ANO % 3 2 % 9 6 % 7 5 % 2 1 % % NE 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % NEVÍM 0 0 % 0 0 % 0 0 % 0 0 % 1 1 % 1 1 % Graf 10 : Znázorňuje počty diagnostikujících pedagogů podle vzdělání. Vysvětlivky: SŠ střední škola, VOŠ vyšší odborná škola, VŠ Bc. vysoká škola, titul bakalář, VŠ Mgr. vysoká škola, titul magistr. 61

Pedagogická diagnostika. Zora Syslová

Pedagogická diagnostika. Zora Syslová Pedagogická diagnostika Zora Syslová Požadavky ke zkoušce: Zkouška proběhne formou individuálního rozhovoru. Budou hodnoceny teoretické znalosti, porozumění obsahu předmětu, kritický přístup k daným tématům

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA. Eliška Vencálková 2009

PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA. Eliška Vencálková 2009 PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA Eliška Vencálková 2009 OBSAH I. Pedagogická diagnostika, její pojetí a význam v práci učitelky MŠ II. Diagnostický proces; zásady, možná zkreslení při diagnostické činnosti III.

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

1. Základní teoretická východiska pedagogické diagnostiky 2. Pedagogická diagnostika v primární škole 3. Pedagogická diagnostika připravenosti dítěte

1. Základní teoretická východiska pedagogické diagnostiky 2. Pedagogická diagnostika v primární škole 3. Pedagogická diagnostika připravenosti dítěte Pedagogická diagnostika Katedra pedagogiky PaedDr. Jan Šťáva, CSc. stava@ped.muni.cz) přednášky - konzultace 2014/2015 1. Základní teoretická východiska pedagogické diagnostiky 2. Pedagogická diagnostika

Více

Teze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc.

Teze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc. Teze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc. 1. PEDAGOGICKÝ VÝZKUM A JEHO METODOLOGIE Pod pojmem výzkum se chápe vědecká činnost, která se zabývá

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19 OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Jana Kučerová

Jana Kučerová Jana Kučerová 380733 významná sloţka didaktického procesu podstatou je interakce učitele a žáka, spojení vyučovacích činností učitele a učebních činností žáka => vhodný výběr a obsah učiva vyučovací a

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. METODY PSYCHOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová Psychologie je empirická věda, která disponuje souborem

Více

PRAVIDLA A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

PRAVIDLA A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Příloha Školního řádu ZŠ a MŠ Hněvotín, příspěvkové organizace č. 2 PRAVIDLA A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento dokument vydává ředitel školy na základě 30, odst. 1)

Více

Pedagogická diagnostika

Pedagogická diagnostika Pedagogická diagnostika Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky Tomáš Kohoutek kohoutek.t@gmail.com Cíle Studenti se seznámí - s možnostmi a úskalími pedagogicko-psychologické diagnostiky, - se

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Hodnocení výsledků vzdělávání a plánování osobnostního rozvoje dítěte. Zora Syslová

Hodnocení výsledků vzdělávání a plánování osobnostního rozvoje dítěte. Zora Syslová Hodnocení výsledků vzdělávání a plánování osobnostního rozvoje dítěte Zora Syslová Program 1. Nové přístupy ke vzdělávání 2. Funkce a typy hodnocení 3. Nástroje pro hodnocení pokroků dítěte 4. Nástroj

Více

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

1. Termín a místo zápisu

1. Termín a místo zápisu Zápis do 1. tříd ZŠ a zákonné normy (2017) Obsah: 1. Termín a místo zápisu 2. Organizace zápisu 3. Věk dítěte 4. Práva a povinnosti rodičů 5. Kritéria pro přijímání žáků 6. Spádové obvody škol 7. Odklad

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Mateřská škola Úsilné

Mateřská škola Úsilné Mateřská škola Úsilné Úsilné 43, České Budějovice 370 10 Dodatek Školního vzdělávacího programu Studánky víly Rozárky Tímto dodatkem se od 1. 9. 2017 doplňuje školní vzdělávací program Mateřské školy Úsilné

Více

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Právní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích

Právní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích Dnešní program 16:00 17:30 Vyuţití poradenského systému pro řízení lidských zdrojů, řešení konkrétních problémových situací 17:30 17:50 přestávka 17:50 18:35 Jak obnovit podmínky pro ŘLZ ve třídě (práce

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Novela školského zákona č. 178/2016 Sb. a její dopady pro MŠ a ZŠ

Novela školského zákona č. 178/2016 Sb. a její dopady pro MŠ a ZŠ Novela školského zákona č. 178/2016 Sb. a její dopady pro MŠ a ZŠ Změny v předškolním vzdělávání zavedení povinného předškolního vzdělávání 34 (1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla

Více

Přehled výzkumných metod

Přehled výzkumných metod Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický

Více

PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ

PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA RADVANICE, okres KUTNÁ HORA Radvanice 49, 285 06 Sázava, tel: 327 321 303, e-mail: Materska_skola_Radvanice@seznam.cz PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ Zpracovala: Mgr. Helena Soustružníková,

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE

VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE I. Klasické pojetí II. Konstruktivistické pojetí Motivace Expozice Fixace Evokace Uvědomění si významu Reflexe Diagnóza Aplikace MOTIVACE - prostředek zvyšování efektivity

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od aktualizace aktualizace 1. 9.

1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od aktualizace aktualizace 1. 9. příloha školního řádu Základní škola speciální a praktická škola Diakonie ČCE Vrchlabí 1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od 1. 11. 2011 aktualizace

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Zápis ZŠ Jinočany, příspěvková organizace

Zápis ZŠ Jinočany, příspěvková organizace Zápis 2017 ZŠ Jinočany, příspěvková organizace Termín zápisu Milé děti, milí rodiče, jste srdečně zváni k zápisu do 1. třídy, který se uskuteční ve čtvrtek 27. dubna 2017. Místo zápisu Zápis se uskuteční

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska

Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé

Více

Co má dítě umět a znát před nástupem do školy Vše přehledně na jednom místě

Co má dítě umět a znát před nástupem do školy Vše přehledně na jednom místě Co má dítě umět a znát před nástupem do školy Vše přehledně na jednom místě www.klokanuvkufr.cz Klokanův kufr je nová komplexní pomůcka pro předškolní věk. Byla vytvořena na základě uznávané publikace

Více

Diagnostická činnost

Diagnostická činnost VÝZKUMNÉ METODY V PSYCHOLOGII Diagnostická činnost Diagnostická činnost je souhrn postupů a technik jejichž cílem je stanovit diagnózu (psychický stav jedince). Jejím cílem může být např.:. Diagnostická

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Didaktika odborných předmětů. Vyučovací proces

Didaktika odborných předmětů. Vyučovací proces Didaktika odborných předmětů Vyučovací proces 1 Pojem a podstata vyučovacího procesu Vyučovací proces záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Česká republika. Jana Kratochvílová, Zora Syslová

Česká republika. Jana Kratochvílová, Zora Syslová Česká republika Jana Kratochvílová, Zora Syslová Obsah: 1. Přehled vzdělávací soustavy a postavení mateřských škol 2. Přechod mezi MŠ a ZŠ 3. Komunikace mezi MŠ a rodinou POSTAVENÍ MATEŘSKÝCH ŠKOL VE VZDĚLÁVACÍ

Více

ŠABLONY MŠ MOTÝLEK

ŠABLONY MŠ MOTÝLEK ŠABLONY MŠ MOTÝLEK 2017-2019 Od února roku 2017 se naše mateřská škola účastní VÝZVY Č. 02_16_022 A Č. 02_16_023 PODPORA ŠKOL FORMOU PROJEKTŮ ZJEDNODUŠENÉHO VYKAZOVÁNÍ - ŠABLONY PRO MŠ A ZŠ I., která je

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VERZE: 25/04/2014 KOMPLEXNÍ METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VŠECHNO, CO MÁ DÍTĚ UMĚT A ZNÁT PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY PŘEHLEDNĚ A NA JEDNOM MÍSTĚ KLOKANŮV KUFR MOHOU

Více

Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/ OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání

Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/ OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_011/0000663 OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání Nabídka témat vznikla ve spolupráci pedagogických fakult (Praha, Brno,

Více

MATEŘSKÁ ŠKOLA A ZÁKLADNÍ ŠKOLA MONTE SMĚRNICE K PŘIJÍMÁNÍ ŽÁKŮ K ZÁKLADNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ ZÁPIS DO 1. TŘÍD

MATEŘSKÁ ŠKOLA A ZÁKLADNÍ ŠKOLA MONTE SMĚRNICE K PŘIJÍMÁNÍ ŽÁKŮ K ZÁKLADNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ ZÁPIS DO 1. TŘÍD SMĚRNICE K PŘIJÍMÁNÍ ŽÁKŮ K ZÁKLADNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ ZÁPIS DO 1. TŘÍD Vypracovala: Schválila: Mgr. Marie Švrčková, Ph.D. Mgr. Marie Švrčková, Ph.D. Směrnice nabývá účinnosti ode dne: 01. 03. 2017 Změny ve

Více

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáků školy je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává po celý školní rok. Je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího

Více

ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY . Z LEGISLATIVY ZÁPIS DO 1. ROČNÍKU ZŠ A ODLOŽENÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti.

Hodnocení žáků základní školy speciální vyjadřuje míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovy činnosti. Pravidla pro hodnocení ţáka Úvod Hodnocení ţáků je součástí běţné výchovně vzdělávací činnosti pedagogických pracovníků, kterou vykonávají podle dohodnutých pravidel ve výuce i mimo ni. Hodnocení, probíhající

Více

Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách

Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách 23. 3. 2017 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33 Legislativní

Více

Hodnocení a vlastní hodnocení školy

Hodnocení a vlastní hodnocení školy Hodnocení a vlastní hodnocení školy 5.1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5.1.1. Zásady hodnocení Pedagogičtí pracovníci při hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Školský rejstřík je veřejný seznam, který je přístupný i v elektronické podobě (http://rejskol.msmt.cz).

Školský rejstřík je veřejný seznam, který je přístupný i v elektronické podobě (http://rejskol.msmt.cz). Vzdělávací soustava České republiky Úvod Cílem následujícího materiálu je popsat vzdělávací soustavu České republiky z úhlu pohledu dítěte, žáka nebo studenta, který volí a uskutečňuje svou vzdělávací

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zdravotně znevýhodněné, Brno, Kamenomlýnská 2

Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zdravotně znevýhodněné, Brno, Kamenomlýnská 2 Čj. Zápis do prvního ročníku základního vzdělávání (zápis k povinné školní docházce) ve Střední škole, základní škole a mateřské škole pro zdravotně znevýhodněné, Brno, Kamenomlýnská 2 pro školní rok 2019/2020

Více

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem).

ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie (realizuje se ve školním předmětu práce s počítačem). Seznam příloh: Příloha č.1: ŠVP ZŠ Tyršova, Slavkov u Brna, část Informační a komunikační technologie Příloha č.2: Výukové programy vhodné pro reedukaci SPU Příloha č.3: Rozhovor s učiteli školy Příloha

Více

ŠABLONY MŠ MOTÝLEK

ŠABLONY MŠ MOTÝLEK ŠABLONY MŠ MOTÝLEK 2017-2019 Od února roku 2017 se naše mateřská škola účastní VÝZVY Č. 02_16_022 A Č. 02_16_023 PODPORA ŠKOL FORMOU PROJEKTŮ ZJEDNODUŠENÉHO VYKAZOVÁNÍ - ŠABLONY PRO MŠ A ZŠ I., která je

Více

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Zápis ZŠ Starý Jičín, příspěvková organizace

Zápis ZŠ Starý Jičín, příspěvková organizace Zápis 2015 ZŠ Starý Jičín, příspěvková organizace Termín zápisu Milé děti, milí rodiče, jste srdečně zváni k zápisu do 1. třídy, který se uskuteční ve čtvrtek 5. února 2015. Místo zápisu Zápis se uskuteční

Více

Evaluace v mateřských školách. Zora Syslová

Evaluace v mateřských školách. Zora Syslová Evaluace v mateřských školách Zora Syslová OBSAH 1. Obecná východiska a zákonné normy 2. Systém vlastního hodnocení v MŠ 3. Cíle a kritéria vlastního hodnocení 4. Prostředky průběžného sběru informací

Více

JAK USNADNIT DÍTĚTI NÁSTUP DO ŠKOLY. Mgr. Libuše Marková Tišnov 2018

JAK USNADNIT DÍTĚTI NÁSTUP DO ŠKOLY. Mgr. Libuše Marková Tišnov 2018 JAK USNADNIT DÍTĚTI NÁSTUP DO ŠKOLY Mgr. Libuše Marková Tišnov 2018 Předškolní věk období od dovršení třetího roku do jeho nástupu do školy, přibližně do ukončení šestého roku života období výrazných změn

Více

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016

Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016 1. Inspekční činnost ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce (dále ČŠI ) ve školách a školských zařízeních zapsaných do

Více

Statistika. Klíčové kompetence V rámci výuky statistiky jsou naplňovány tyto klíčové kompetence: řešení problémů, komunikativní,

Statistika. Klíčové kompetence V rámci výuky statistiky jsou naplňovány tyto klíčové kompetence: řešení problémů, komunikativní, Dodatek č. 5. Školního vzdělávacího programu Obchodní akademie Lysá nad Labem, obor 63-41-M/02 Obchodní akademie, platného od 1. 9. 2012 - platnost od 1. 9. 2015 Statistika je povinný předmět pro 2. ročník,

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50

Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 Vzdělávání žáků s LMP F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 Lehká mentální retardace U jedinců s LMP se hlavní problémy projeví až s nástupem do školy. Většina jedinců je plně nezávislá v sebeobsluze

Více

Výtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden

Výtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden 1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný

Více

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Koordinátoři péče o mimořádně nadané v ČR Od roku 2003 působí v každém kraji ČR krajští koordinátoři péče o nadané

Více

Specifické poruchy učení ÚVOD. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ

Specifické poruchy učení ÚVOD. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ ÚVOD PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ Obtíže s učením, které nejsou způsobeny celkovým snížením poznávacích schopností smyslovým nebo tělesným postižením nevhodnou metodou učení nedostatečnou příležitostí k učení

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

PLÁN PRÁCE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA

PLÁN PRÁCE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA PLÁN PRÁCE ŠKOLNÍHO PSYCHOLOGA 2016/2017 1. Úvod S respektem k specifikům školního prostředí a možnostem Základní školy Dr. Milady Horákové (dále jen školy) tento plán práce školního psychologa tvoří rámec

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011

STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících

Více

Speciálně pedagogická diagnostika

Speciálně pedagogická diagnostika Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti

Více

Kresba lidské postavy

Kresba lidské postavy Kresba lidské postavy 25.9.2015 Použití U dětí: Zralost dílčích mentálních a psychomotorických schopností Celková zralost Zralost kognitivního vývoje Zralost osobnostního vývoje U dospělých: Aktuální psychický

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15 Cíle výchovy a vzdělávání: Otázky spojené s konceptem klíčových kompetencí podle RVP. Učitel a cíle výuky. Pavla Zieleniecová, MFF UK 1 Obsah: 1. Tři otázky

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2008 OBSAH 1. CHARAKTERISTIKA ŠD...2 2. EKONOMICKÉ,

Více