Mgr. Tereza Daněčková. Stereotypy a konformní chování

Transkript

1 Mgr. Tereza Daněčková Stereotypy a konformní chování

2 Základní termíny a pojmy Etnická skupina Rasa Minorita Diskriminace Rasismus Stereotypy Předsudky strana 2

3 Základní pojmy I. Etnická skupina Etnikum původně neznabohové, později označení Židů, Italů a Irů v USA Neprůkaznost spojení kulturních a biologických charakteristik (na základě biologické podobnosti nelze usuzovat na podobnost kulturní) Etnikum jako sociální kategorie pravidla, podle kterých se skupina lidí rozhodla odlišovat od ostatních a to pomocí sociálních konstrukcí (Tomáš Hirt) sociální kategorie lidí, kteří sdílejí společnou kulturu (např. dialekt nebo jazyk), společné náboženství, normy, praktiky, zvyky a historii (Anderson, Taylor 2004: 312). Etnická identita identifikace vztažená ke kolektivitě původu daného člověka: subjektivní identifikace s kulturou a mýtem o původu dané skupiny Co předcházíčemu etnická organizace nebo identita? Převrstvování etnické identity identitou rodovou, sociální, náboženskou př. Romové v ČR (Hirt) strana 3

4 Základní pojmy II. Minorita = Sociální skupina, jejížčlenové jsou v podřízeném postavení a mají znatelně méně moci a kontroly nad svými životy než členové dominantní majoritní skupiny Základní rysy minoritních skupin: 1)zkušenost s nerovným zacházením 2)sdílejí stejné fyzické, kulturní nebo další jiné společné rysy, které je odlišují od ostatních 3)askriptivní status členem MS se člověk rodí 4)silný pocit solidarity společná sociální či historická zkušenost - in.-group X out-group - endogamie strana 4

5 Základní pojmy III. Rasa Co to je pojem rasa? 1. V politickém diskursu jako pojem převzatý z biol. antropologie x sociální kontrukce 2. Rasa není neutrální pojem, ale diskriminační. 3. Z vědeckého hlediska je nutné používání termínu rasa v sociálních vědách odmítnout. 4. Biologická kritika pojmu: a) Pojem rasy až v 18. století (a v té době zároveň teorie o mofrologické jednotě lidstva) byl obhajován lidmi, kteří měli vysoké spol. postavení b) Nelze označit podstatné rozdíly mezi lidmi v somatické struktuře. Rozdělení ras nesplňuje kritérium, aby podobnost uvnitř skupiny byla větší než podobnost s jedinci jiných tříd. c) Rozšíření určitých fyzických znaků záleží na prostoru a času (zachování genetické informace v rámci uzavřené skupiny). d) Nelze jednoznačně určit, které genetické odchylky či rysy mají být považovány za signifikantní. 5. Rasa jako společenský diskurs: a) Socializace přírody, naturalismus při vysvětlování lidského chování b) Hierarchická kategorie: duševní vs. fyzické, příroda vs. společnost [Šmausová, G. 1999: Rasa jako rasistická konstrukce. Sociologický časopis 35(4): ] strana 5

6 Rasismus Kombinace předsudků a diskriminace = víra, že jedna rasa je nadřazena jiné a to sociálně, intelektově, kulturně atd. Otevřený rasismus dominantní klasika Skrytý čili averzní Snaha vyhýbat se určité skupině strana 6

7 Funkce rasismu: Psychické: Kategorizace a projekce (nutnost identifikace a ujištění o vlastní identitě), ti druzí jsou odlišní, narcistická projekce zodpovědnosti za vlastní neúspěchy: Teorie obětního beránka (Freud) Sartre: Spíše než zkoumat, jestli ti druzí skutečně mají vlastnosti, které jim připisujeme, je lepší se ptát, jakou funkci pro nás předsudky hrají strana 7

8 Funkce rasismu: Sociální: Inkluze: Rasismus strukturální společenský jev proces spojený s alokací zdrojů. Funkcí je tu inkluze vlastních skupin a exkluze cizích od zdrojů společnosti (př. kolonialisté). Vyzdvihování negativních vlastností těchto skupin ze snahy zlegitimizovat rasové předsudky (zdůrazění kriminality, nevzdělanosti, nezaměstnanosti atp.). strana 8

9 Funkce rasismu: Politická: Pomáhá odvracet pozornost od nedostatečného stavu ekonomiky (třetíříše a národní socialismus) Je to způsob jak na sebe upozornit a projevit se, donutit politiky, aby se zabývali mými požadavky (skini). strana 9

10 Rasismus v ČR: Anomický stav společnosti (Durkheim a Merton in Šmausová): Dojem lidí, že: 1. Jejich potřeby jsou politikům lhostejné. 2. Společnost postrádá řád. 3. Uskutečnění cílů se vzdaluje. 4. Uniká životní smysl. 5. Nelze se spolehnout na sociální okolí. Diskriminace Romské populace: Územní segregace Udržování formy zvláštních škol (z roku 1999 jak nyní?) strana 10

11 Předsudky a stereotypy: Stereotyp: Mínění o třídách individuí, skupinách nebo objektech, které jsou v podstatě šablonovitými způsoby vnímání a posuzování toho, k čemu se vztahují. Nejsou produktem přímé zkušenosti individua, jsou přejímány a udržují se tradicí. (Nakonečný) Předsudek: Předpojatost, názorová strnulost, emočně nabitý, kriticky nezhodnocený úsudek a z něj plynoucí postoj, názor přijatý jedince nebo skupinou. (Hartl, Hartlová) 1. Kognitivní 2. Afektivní 3. Behaviorální komponenta strana 11

12 Teorie předsudků PROČ EXISTUJÍ PŘEDSUDKY A STEREOTYPY? A. Sociálně- psychologické teorie předsudků 1) Theodor Adorno: teorie autoritářské osobnosti 2) Teorie obětního beránka B. Sociologické teorie předsudků 1)Funkcionalismus: zachování sociálního řádu - nutnost asimilace 2) Symb. Interakcionalismus: - Allport contact theory 3) Konfliktualismus: kontroverze třída versus rasa strana 12

13 Allportova teorie kontaktu: Stereotyp vzniká nedostatečným kontaktem dvou skupin Nicméně na jihu USA panují stereotypy, i když jsou běloši s černochy v kontaktu Allport usoudil, že stereotyp přetrvává, pokud mají dvě skupiny nerovný status Soutěživost stereotyp podporuje, kooperace zmenšuje Ideální mezi skupinový kontakt má být zajištěn: Obě skupiny jsou si rovné Sdílí stejné cíle Musí spolupracovat Jsou podporovány autoritou strana 13

14 Projekce a obětní beránek K jevu obětního beránkačasto dochází: když o přibližně stejné ekonomické pozice soutěží dvě znevýhodněné skupiny; když ve společnosti existují skupiny s poměrně malou mocí a právy, které se výrazně odlišují; v dobách, kdy hrozí všeobecná socioekonomická krize, čas zvratů, transformací; pomocí tzv. projekce, při níž těm druhým podvědomě připisujeme své vlastní úmysly nebo vlastnosti. strana 14

15 Diskriminace Za diskriminaci lze pokládat stav, kdy jsou jedné skupině lidí upírána práva a příležitosti, jimiž disponují druzí. latentní Manifestní strana 15

16 Diskriminace = jde o otevřené negativní a nerovné zacházení sčleny sociální skupiny nebo vrstvy pouze na základě jejich členství v dané skupině nebo vrstvě (Anderson,Taylor 2004:320). diskriminace vs. předsudky Na co se mají zaměřit aktivity směřující k rovnosti šancí? skleněný strop institucionální diskriminace pozitivní diskriminace /affirmative action/ strana 16

17 Vzorce mezi-skupinových vztahů a) amalgamace - A+B+C=D - melting pot b) asimilace - A+B+C=A c) segregace - A X B - Fyzické oddělení členů dvou skupin - Minimální kontakt však nevyhnutelný ve všech společnostech d) pluralismus - A+B+C=A+B+C - Vzájemný respekt - Ideál vs realita strana 17

18 Postoje členů dominantních skupin (či tzv. majority, většinové populace) Robert K. Merton [1949] typy postojů a chování vůči nedominantním skupinám (novější pojem pro menšiny čili minority): 1. Neochvějný liberál nemá žádné předsudky vůči nedominantním skupinám (a jejich sub/kulturám) a odmítá se podílet na diskriminaci, i když mu to přináší osobní riziko. 2. Přizpůsobivý liberál se považuje za osobu bez předsudků, ale odmítá plavat proti proudu. 3. Opatrný rasista má sice proti menšinám předsudky, ale zákonné tlaky nebo finanční zájmy ho vedou k tomu, že se chová rovnostářsky. 4. Aktivní rasista - silné předsudky, diskriminuje (např. neonacista). strana 18

19 Konformita Asch (1951) provedl experiment zkoumající konformitu. Ukázal, že i když existuje evidentně správná odpověď, respondenti, kteří jsou součástí skupiny, často odpovídají vědomě nesprávně, aby jejich odpověď souhlasila s míněním většiny. strana 19

20 Experiment z oblasti vizuálního vnímání: Která z čar na pravém obrázku má stejnou délku jako vzorová čára na levém? strana 20

21 Výsledky Aschova experimentu P.o. se však ocitla ve skupině asistentů experimentátora ( přihrávačů ), kteří úmyslně dávali nesprávné odpovědi. Členové skupiny odpovídali jeden po druhém, přičemž na skutečnou pokusnou osobu přišla řada až ke konci. Posuzování délek čar se opakovalo 12x. Výsledky: Celkově 74% pokusných osob bylo konformních nejméně jedenkrát a 32 % p.o. bylo konformních ve všech případech. Pouze 24% p.o. se ani jednou nepřizpůsobilo. Když byl proveden kontrolní test o samotě, p.o. chybovaly jen zřídka. strana 21

22 Důvody konformního chování zjištěné v Aschově experimentu Snaha předejít konfliktu byla pro pokusné osoby velmi důležitá. P.o. věřily, že je důležité zachovat ve skupině harmonii. P.o. věřili, že je důležitější potěšit ostatní než uvést správnou odpověď. P.o. však prožívaly velkou úzkost při vědomě nesprávných odpovědích. strana 22

23 Vliv menšiny na většinu Menšina může ovlivnit skupinu stejně jako většina. Záleží na tom, jak menšina svůj názor předloží. Vlivné menšiny Respondenty v Aschově experimentu nejvíce ovlivnila jednotnost úsudku ostatních. Experiment (Moscovici a Faucheux, 1972) - dva asistenti experimentátora, kteří byli ve svém názoru jednotní, přesvědčili skupinu o tom, že barva, kterou její členové vnímali původně jako modrou, je zelená. strana 23

24 Vyhovění a konverze Vyhovění - dochází tehdy, jestliže většina ovlivňuje menšinu. Souvisí s tím, že většina má na své straně moc, kterou může pomocí odměn a trestů využívat. Konverze - menšina ovlivňuje většinu. Konverze vyžaduje, aby přesvědčovaná většina uvěřila, že názor menšiny je hodnotný či správný. V tom hraje nejdůležitější úlohu přesvědčivost a logičnost argumentů. strana 24

25 Konformní chování: Důvody Důvody, proč jsou lidé konformní: Aby si zajistili či udrželi oblíbenost skupiny. Aby zvýšili pravděpodobnost, že v nejistých situacích zvolí správné řešení. Čím jsou (1) tyto motivy silnější a čím je (2) skupina pro jedince přitažlivější a vnitřně soudržnější, tím větší tlak směřující ke konformitě na jedince působí. strana 25

26 Konformní chování: Typ osobnosti, která se odmítá přizpůsobit Lidé, kteří se odmítají přizpůsobit, mají většinou vysoké sebevědomí. Věří ve vlastní schopnosti a znalosti. Maslach a kol. (1985) na základě svých výzkumů popsali profil osobnosti kreativně nesouhlasící Jedinec má vysoké sebevědomí, nízký stupeň úzkosti v sociálních situacích a silnou inklinaci k tomu chovat se jako individualita. Má silnou potřebu pro sebevyjádření. Když se mu nabízí možnost k sebevyjádření, využije jí. strana 26

27 Tři podoby sociální konformity (1) Vyhovění - jdeme s davem, ale neměníme své vlastní názory. (2) Internalizace jdeme s davem a věříme, že názor většiny je správnější než náš vlastní. (3) Identifikace - změníme své názory, abychom se podobali nějaké osobě, kterou respektujeme nebo obdivujeme. Sociální úloha konformity: Zajistit bezproblémovou sociální komunikaci. strana 27

28 Použití literatura: Průcha, J.:(2004) Interkulturní psychologie. Praha: Portál Šmausová, G.:(1999) Rasa jako rasistická konstrukce. Sociologický časopis, Vol. 35 (No. 4: ) Giddens, A.:(2000) Sociologie. Praha: Argo. strana 28