CHKO Žďárské vrchy. rok vyhlášení: rozloha: 709 km 2. sídlo správy: Žďár nad Sázavou. oficiální web:

Transkript

1 rok vyhlášení: 1970 rozloha: 709 km 2 sídlo správy: Žďár nad Sázavou oficiální web:

2

3

4

5

6

7 Javořice 837 m n. m. Devět skal 836 m n. m.

8 Petr Bureš

9 Petr Bureš

10

11 Chudý kraj (Max Švabinský)

12

13

14

15 Geologie 1 - pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlanů, kvarcitů, grafitů a amfibolitů) proterozoické horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku 4 - granodiority až diority (tonalitová řada) 5 - žuly (granitová rada) 6 - tmavé granodiority, syenity (durbachitová řada) diority a gabra, assyntské a variské vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) 9 - křídové horniny (pískovce, jílovce) 10 - humolity

16 Geologie - krystalinikum Českého masivu - styk několika jednotek konsolidovaných koncem prvohor variským vrásněním - jihozápad: moldanubikum, konkrétně strážecké moldanubikum hlavně pararuly; - severovýchod: kutnohorsko-svratecké krystalinikum, konkrétně svratecké krystalinikum: obecně nižší stupeň metmorfózy: ruly, migmatity, svory, pararuly; - sever: bohemikum, konkrétně poličské krystalinikum, ještě méně metamorfované: hlavně ruly; - na severozápadě navíc železnohorský pluton: žuly, granodiority;

17 Geologie Omezeně výskyt bazičtějších hornin: - amfibolity, krystalické vápence např. okolí Žďáru n./s. významné botanicky; - na západě ranský masiv s hlubinnými vyvřelinami (gabra, diority) těžba polymetalických rud do r (olovo, měď). - tamtéž serpentinity (peridotity) Ransko, Tři Studně, Sklené významné botanicky; Petr Bureš

18 Knautia arvensis ssp. serpentinicola Geologie Omezeně výskyt bazičtějších hornin: - amfibolity, krystalické vápence např. okolí Žďáru n./s. významné botanicky; - na západě ranský masiv s hlubinnými vyvřelinami (gabra, diority) těžba polymetalických rud do r (olovo, měď). - tamtéž serpentinity (peridotity) Ransko, Tři Studně, Sklené významné botanicky; Petr Bureš

19 Geologie Omezeně výskyt bazičtějších hornin: - podél železnohorského zlomu zasahuje až k Velkému Dářku od severozápadu výběžek Dlouhé meze tvořený sedimenty České křídové tabule (Dářská brázda navazující na údolí Doubravy). Starší cenomanské písčité sedimenty jsou zde překryty souvrstvím vápnitých pískovců, jílovců a slínovců spodního turonu (Cirsium acaule, Gentianella bohemica). Petr Bureš - podobný erozní zbytek v kotlinovité sníženině u Herálce a Svratky; Významná ložiska humolitů (oblast Velkého Dářka, okolí Košinova, Krejcaru, Veselská nížina).

20 Geologie peridotity Petr Bureš

21 Geologie

22 Geomorfologie -převažuje erozně denudační reliéf ploché vrchoviny, kulminující v centrální častí geomorfologickým okrskem Devítiskalské vrchoviny s nejvyšším bodem Devět skal (836,3 m.n.m.); Milovské perničky - výskyt odolných hornin podmiňuje tzv. žďárský typ reliéfu: hlavních rozvodní hřbety jsou oddělené široce rozevřenými údolími s plochými úvalovitými uzávěry, jež se postupně zahlubující (např. Svratka, Fryšávka, Věcovský potok); - na hřbetech jsou typické skalní útvary, modelované především mrazovým zvětráváním v pleistocénu (tory, mrazové sruby): Devět skal, Čtyři palice, Dráteničky; - na úpatí kryoplanační terasy se suťovými haldami a balvanovými proudy, které se někdy skládají v rozsáhlá kamenná moře; - na povrchu skal často drobné tvary erozního původu, z nich nejznámější jsou skalní mísy, místně nazývané perničky (Milovské a Rybenské Perničky, Čtyři palice).

23 Geomorfologie Sečská vrchovina Havlíčkobrodská pahorkatina Ždárské vrchy Bítešská vrchovina

24 Geomorfologie Petr Bureš

25 Geomorfologie Perničky skalní útvary vzniklé mrazovým zvětráváním v pleistocénu (tory, mrazové sruby), na temenech skalní mísy vzniklé selektivním zvětráváním v rulách; - odtud název, který je odvozen od slova "pernice mísa s povrchem uvnitř zdrsněným, v níž se trdlem na jemno třel uvařený mák (cs.wikipedia.org); Milovské perničky -dříve jim byl mylně přisuzován umělý původ a kultovní funkce.

26 Hydrologie Petr Bureš

27 Hydrologie

28 Hydrologie - významná pramenná oblast na hlavní evropské rozvodnici mezi Černým a Severním mořem - pramení zde Svratka, Oslava, Sázava, Chrudimka, Doubrava... - rozsáhlá od středověku zakládaná rybniční soustava s přilehlými mokřady rybníků různé velikosti, největší Velké Dářko (206 ha, 3. největší moravský rybník, 14. v ČR)

29 Hydrologie

30 Klima Mírně teplá až chladná oblast: 6,8 C v nejnižších a 5 C v nejvyšších polohách; Průměrný roční úhrn srážek se obvykle pohybuje mezi mm; v polohách nad 800 m n. m. (17 vrcholů) dosahuje až 1100 mm.

31 Vegetace a flóra Petr Bureš

32 Vegetace a flóra lesů Původně lesnaté území s převahou kyselých podhorských bučin (Calamagrostio villosae-fagetum)

33 Vegetace a flóra lesů kyselých bučin středních poloh (Luzulo-Fagetum) a s vzácným výskytem květnatých bučin (Dentario enneaphylli-fagetum, Festuco altissimae- Fagetum). Žákova hora, Ransko Dnes převážně smrkové plantáže.

34 Vegetace a flóra lesů - podmáčené a rašelinné smrčiny a smrkové olšiny (Bazzanio-Piceetum, Sphagno-Piceetum, Piceo-Alnetum); - výskyt horských prvků: čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), pérnatec horský (Lastrea limbosperma), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea).

35 Vegetace a flóra lesů Petr Bureš Rašelinné bory Vaccinio uliginosi-pinetum sylvestris s borovicí lesní, smrkem ztepilým a břízou pýřitou; - Padrtiny u Velkého Dářka, v Krejcarském lese a u Zalíbeného; Blatkové bory (Vaccinio uliginosi-pinetum sylvestris ) - Padrtiny u Velkého Dářka, jediná lokalita na Českomoravské vrchovině, blatka tvoří hybridní roje s borovicí lesní (Pinus digenea).

36 Vegetace a flóra lesů - prameništní jasanové olšiny (Carici remotae-fraxinetum) v NPR Ransko; - masový výskyt bledule jarní (Leucojum vernum), jinak např. oměj pestrý (Aconitum variegatum).

37 Vegetace a flóra bezlesí - krátkostébelné mezické acidofilní trávníky (Violion caninae), přecházející ve vřesovištní lada s brusnicemi a rozptýlenou dřevinnou vegetací (Vaccinion myrtilli); - produktivní mokřadní pcháčové louky (Calthion, zejména acidofilní as. Angelico-Cirsietum palustris, vzácněji podhorské Polygono bistortae- Cirsietum heterophylli); - dnes vzácněji oligotrofní mokřadní vegetace: krátkostébelné vlhké ostřicové louky (Caricion fuscae) až rašeliniště (Caricion davallianae, Caricion demissae, Caricion lasiocarpae, Sphagno warnstorfiani- Tomepthypnion a Sphagno recurvi-caricion canescentis) NPR Dářko, PR Řeka, PR Damašek, PR Branty, PP Zlámanec aj. - kolem rybníků jsou běžná společenstva vysokých ostřic svazů Caricion gracilis a Caricion rostratae.

38 Vegetace a flóra bezlesí - výskyt ostřice dvoudomé (Carex dioica), o. šlahounovité (C. chordorrhiza), o. plstnatoplodé (C. lasiocarpa), bahničky chudokvěté (Eleocharis quinqueflora), suchopýrku alpského (Trichophorum alpinum), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) aj.

39 Fauna - typické Hercynikum spíše chudší podhorská lesní fauna, ještě ochuzená intenzivním lesním hospodářstvím; - bohatší jsou zbytky původních bučin (NPR Žákova hora, NPR Ransko); -dříve významné zastoupení rašeliništních druhů, dnes ustupujících. Elementy horské lesní fauny se významněji uplatňují ve vyšší a klimaticky drsnější centrální části oblasti.

40 Fauna bezobratlí motýli - nejvýznamnější jsou/byly rašeliništní druhy, v posledních desetiletích silně ustoupivší.

41 modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete)

42

43 okáč stříbrooký (Coenonympha tullia)

44 - zoogeograficky významná Bielzia coerulans. Hradní fenomén na Štarkově u Jimramova (Balaea perversa, Cochlicopa lubricella). CHKO Žďárské vrchy Fauna bezobratlí měkkýši Bulgarica cana Columella aspera - chudá, kyselá a druhotně okyselená oblast; -představu o možnostech zdejší malakofauny při zachování přírodě blízkých podmínek dává prales v NPR Žákova hora: pralesní závornatka vřetenatka šedavá (Bulgarica cana), vzácná vřetenatka nadmutá (Vestia turgida) vlhkomilný lesní druh (Karpaty, Žákova hora, Šumava); - význačný kontrast kyselé Dářko versus vápnitý Radostín na celém Dářku pouhé 4 druhy, mezi nimi fytogeograficky významná ostroústka drsná (Columella aspera) subatlantský kyselomilný druh vázaný na borůvku, na Dářku nejvýchodnější lokalita v ČR; na sousedním Radostínsku bohaté bazifilní fauny na opukách (nejzazší výběžek České křídové tabule, Štíří důl), např. žebernatěnka drobná (Ruthenica filograna).

45 Fauna obratlovci Nic speciálního. obojživelníci: vedle běžných druhů skokan ostronosý (Rana arvalis), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) (jen Štíří důl). plazi: běžné druhy, hojně ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), vzácně podél Svratky proniká vodní užovka podplamatá (Natrix tessellata). ptáci: v lesích sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), holub doupňák (Columba oenas), výr velký (Bubo bubo) aj. savci: rejsek horský (Sorex alpinus), vzácně se zatoulává rys ostrovid (Lynx lynx).

46 Nejvýznamnější maloplošná ZCHÚ NPR Dářko, NPR Radostínské rašeliniště komplex rašelinných lesů, přechodových rašelinišť a vrchovišť, nejrozsáhlejší rašeliniště na Českomoravské vrchovině. NPR Žákova hora na poměry Českomoravské vysočiny výjimečně zachovalý fragment květnatých a kyselých bučin a suťových lesů. NPR Ransko rozsáhlé, biotopově pestré území s mozaikovou kyselých i květnatých bučin, prameništních jasanových olšin, hadcových borů a dalších společenstev. PR Řeka floristicky významný komplex slatinných luk.