CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Absolventská práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Absolventská práce"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální práce s neslyšícím klientem Lýdie Wiselková Olomouc 2013

2 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Sociální práce s neslyšícím klientem Specifika komunikace v sociální práci s neslyšícím klientem Lýdie Wiselková vedoucí práce: Ph.Dr. Denisa Pastuszaková Ph.D Olomouc 2013

3 Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat PhDr. Denise Pastuszakové Ph.D. za trpělivost, ochotu a čas, který věnovala mé práci. Poděkování patří i mé rodině za velkou podporu

4 Prohlašuji, že jsem tuto absolventskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury. V Nýdku dne Lýdie Wiselková

5 OBSAH Úvod... 6 I. Teoretická část Sluchově postiţení Sluchové vady Vývoj sluchu Ztráty sluchu Kompenzační pomůcky pro sluchově postiţené Komunikace Verbální komunikace Řeč orální komunikace Znakový jazyk Neverbální komunikace Mimika Gesta Zrakový kontakt Odezírání Haptika Sociální význam sluchového postiţení Komunikační dovednosti sociálního pracovníka II. Praktická část Průzkum Úvod šetření Metodika šetření Dotazník obsahuje: Problematika dotazníku: Výsledky šetření: Shrnutí praktické části Závěr Seznam pouţité literatury Přílohy... 37

6 ÚVOD V současné době se naše společnost snaţí řešit problémy našich handicapovaných spoluobčanů a pomáhá jim se začlenit do společnosti a běţného ţivota, najít v něm uplatnění. Forem postiţení je mnoho, některá z nich jsou viditelná na první pohled, jiných si zpočátku nevšimneme, nebo je zařadíme do určité kategorie a dál si jich nevšímáme. Například osoby se sluchovým postiţením nejsou na první pohled pro nás handicapovaní. Většinou slýcháme o problematické komunikaci a o dalších problémech dětí nebo dospělých sluchově postiţených. Osobně mě zajímá, jak probíhá komunikace mezi neslyšícími navzájem a mezi neslyšícími a slyšícími. Cílem absolventské práce je ukázat na problémy v komunikaci mezi sluchově postiţeným člověkem a sociálním pracovníkem. Jaké chyby dělají slyšící v komunikaci s neslyšícími, co je potřeba o neslyšících vědět, jak k nim přistupovat, co jejich postiţení všechno přináší. Co je důleţité pro sociálního pracovníka v kontaktu a komunikaci s neslyšícím klientem, co by měl sociální pracovník vědět, aby se vyvaroval nedorozumění, nepochopení ve své práci s klientem a co by sociálnímu pracovníkovi v práci s neslyšícími klienty pomohlo. V dnešní době se neslyšící lidé pohybují a ţijí mezi námi, nyní máme spoustu moţnosti a informací, které můţe sociální pracovník ve své práci pouţít, ale i přesto přetrvává nevědomost a neznalost v oblasti komunikace s neslyšícím člověkem. Teoretická část absolventské práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na komunikaci všeobecně. Jsou v ní popsány formy verbální a neverbální komunikace. V druhé kapitole vysvětluji význam sluchu a popisuji vady sluchu. Ve třetí kapitole seznamuji s kompenzačními pomůckami pro neslyšící, které mají velký význam v komunikaci se sluchově postiţenými. V poslední kapitole seznamuji se sociálním významem sluchového postiţení a úlohou sociálního pracovníka. V praktické části mapuji pomocí dotazníku potřeby sociálních pracovníků v komunikaci s neslyšícím klientem. S jakými problémy se ve své praxi setkávají, jaké mají informace o sluchově postiţených a jaké moţnosti pomoci by pro zkvalitnění své práce s těmito klienty přivítali. Ve výzkumné části kvalitativní metodou bych chtěla zjistit pomocí otázek v dotazníku, s jakými problémy se sociální pracovníci s neslyšícími klienty setkávají a co by sociálním pracovníkům pomohlo ke zkvalitnění jejich komunikace s těmito lidmi. 6

7 I. Teoretická část 1 SLUCHOVĚ POSTIŽENÍ V současné době neexistuje přesný údaj o počtu sluchově postiţených lidí v ČR.(http//www.helpnet.cz/slucové postiţení) Tuto skupinu tvoří nejen neslyšící, ale i další sluchově postiţení lidé, kteří kvůli svému handicapu nemohou vykonávat určitá zaměstnání. Důsledky sluchového postiţení ovlivňuje psychiku postiţených osob, jejich zdravotní stav, dopadá do oblasti sociální, pracovní a společenské.( Kalvach, Čeledová, 2011, str. 71). Sluch je jedním ze dvou smyslů, který je v mezilidské komunikaci nezastupitelný, podle některých odborníků.(jedlička 2003 in Uherik, 1990, str. 14). Sluchem přijímáme více informací neţ zrakem. Pro člověka má sluch velký význam při dorozumívání a je jedním z hlavních činitelů zprostředkujících styk člověka se zevním prostředím. Postiţení sluchu má váţný dopad na kognitivní, motorický, řečový, emocionální a sociální rozvoj člověka. Mezi základní faktory patří druh a stupeň sluchové vady.(uherík, 1990, str. 14) Postiţení sluchu je ve srovnání se zrakovým postiţením velmi indisponující vůči světu lidí a mezilidské komunikace. Společnost má tendenci neslyšící povaţovat za mentálně retardované a nezřídka se setkávají s výsměchem lidí, kteří je potkávají. Sluch je základním předpokladem rozvoje řeči. Dopadem hluchoty jsou emoční poruchy a poruchy chování neslyšících. Omezené komunikační schopnosti ovlivňují rozvoj poznávacích procesů, dovedností a sociálních kontaktů. ( Friedlová, 2007, str. 37). Osoby se sluchovým postiţením jsou osoby, které mají různý stupeň poruchy sluchových schopností. Sluchové postiţení znamená omezení, nebo úplné chybějící schopnosti vnímat a vyhodnocovat zvukové podněty z okolí a svou vlastní řeč. Sluchové postiţení představuje závaţný smyslový handicap výrazně limitující komunikační schopnosti postiţeného jedince a jeho úspěšnou socializaci. (Nováková, 2011, str. 155). 7

8 1.1 Sluchové vady Vznik sluchových vad způsobuje řadu příčin. Podle období, kdy vznikly, rozlišujeme dvě základní skupiny vady vrozené a vady získané.(horáková, 2012, str ). Pro komunikaci se sluchově postiţenými lidmi není tedy lhostejné, zda jsou to lidé: Nelingválně neslyšící lidé jsou ti, kteří se uţ narodili absolutně bez sluchu, anebo jej ztratili dříve, neţ se naučili mluvit. Vesměs se vřadili mezi Neslyšící a vyrůstají v jejich kultuře. Jejich vizuálně-motorickým a smyslově blízkým mateřským jazykem je Český znakový jazyk, pro ně přirozený dorozumívací prostředek. Postlingválně neslyšící lidé ztratili sluch aţ později, kdyţ uţ se u nich stačila rozvinout mluvená řeč. Ti komunikují odezíráním a mluvenou nebo psanou řečí. Jejich řeč můţe mít ovšem rozdílnou úroveň srozumitelnosti, záleţí na tom, jak dlouho uţ neslyší. Nedoslýchaví lidé jsou ti, kteří se sluchadlem alespoň v tiché místnosti rozumí mluvené řeči i bez odezírání, mají zbytky sluchu. Nemusí to ovšem znamenat, ţe rozumí všemu, dokonce nemusí ani rozumět většinu. Hluchoslepou je nejtěţší zdravotní postiţení, které je způsobeno různorodými kombinacemi sluchového a zrakového poškození. Způsobuje značné potíţe při komunikaci, při sociální a funkční interakci a zabraňuje plnému zapojení do společnosti. Hlucho-slepotou nejvíce trpí lidé nad 60 let. Pouţívají Lormovu abecedu nebo různé dotykové komunikační způsoby. Světoznámá hluchoslepá americká spisovatelka Hellene Kellerová napsala ţe Slepota odděluje od věcí, hluchota od lidí. Sama byla oddělena od obojího, ale hluchotu povaţovala z hlediska ztíţené komunikace za postiţení horší (Linhartová, 2007 s. 87) Omezení moţnosti vnímat a rozlišovat zvukové podněty, chápat jejich význam se projeví potíţemi v oblasti osvojení a vyuţití orální řeči. Řeč je prostředkem sociálního kontaktu i zdrojem dorozumívání. Neslyšící a lidé s těţkou sluchovou vadou uţívají jiný 8

9 komunikační systém, který lépe vyhovuje jejich potřebám a moţnostem.(vágnerová 2004,2008 s 214). 1.2 Vývoj sluchu Obecně je sluch povaţován za druhý nejdůleţitější lidský smysl, vývojově je smyslem prvotním. V neverbální komunikaci mu však připadla mnohem menší role neţ zraku či hmatu. Zřejmě je tomu proto, ţe tento smysl není interaktivní, na ţádnou informaci nemůţeme odpovědět sluchem. Přijímá zvuk hlasu a dalších zvuků, nepříjemné zvuky odrazují, příjemné stimulují. Má nezastupitelnou roli orientační a motivační.(linhartová,2007s.22). Sluch je prvním smyslem, který se začíná rozvíjet a který také funguje uţ v prenatálním období. Dnes uţ nikdo nepochybuje o tom, ţe uţ v děloze plod slyší a to většinou nízké frekvence tepů matčina srdce, jejího trávicího systému, rytmus dechu, i její hlas z vnějšku. Od 20. Týdne vývoje plodu ucho vnímá a rozeznává zvuky. ( Teusen, 2003 in Linhartová, 2007 s. 23). I kdyţ se nám to zdá zvláštní, zvuk vývoj plodu ovlivňuje. (Linhartová, 2007, str. 23) Je-li tento smysl jakkoliv oslaben či dokonce úplně chybí, znamená to pro postiţeného problémy aţ handicap. Komunikace s neslyšícími spoluobčany je značně sníţena a její úspěšnost a přesnost závisí na jistých dovednostech i znalostech těch, kdoţ se jí účastní.(linhartová, 2007 str. 22) 1.3 Ztráty sluchu Termín hluchoněmý byl původně v českém jazyce pouţíván prakticky k označení osob s jakýmkoliv typem sluchového postiţení. Do počátku 20. století byly osoby se sluchovým postiţením označovány jako hluchoněmé, protoţe sluchové postiţení nebylo odděleno od řečového. (Sociální práce, 2009, str. 119) Z hlediska kvantity slyšeného zvuku se můţeme setkávat s různými hodnotami, které vymezují jednotlivé stupně sluchových poruch. Stav sluchu se posuzuje podle ztráty v decibelech, které jsou měřeny pomocí audiometrie. Z audiometrického hlediska se za normální sluch povaţuje slyšení nejslabších zvuků. Člověk bez problémů rozumí šeptané řeči, slyší tikot hodinek nebo šumění listí ve větru. 9

10 Lehká a středně těžká nedoslýchavost způsobuje komunikační obtíţe v hlučném prostředí, kdyţ hovoří více lidí najednou. Těžká a velmi těžká nedoslýchavost se neobejde bez kompenzačních pomůcek. Objevuje se velmi špatná, nebo ţádná reakce na mluvenou řeč nebo hlasitější zvuky, jako jsou zvuky vysavače, hudby z reproduktorů. Praktická hluchota je stav sluchu, kdy člověk neslyší a nereaguje na zvuky jako motor auta, hluk způsobený sekačkou na trávu.(horáková, 2012, str. 15). Zbytky sluchu: tento termín se pouţívá pro postiţené jedince s neúplnou ztrátou sluchu získanou či vrozenou a většinou spojenou s retardací ve vývoji mluvené řeči nebo s absencí mluvené řeči. Zbytků sluchu je moţné vyuţívat při výstavbě mluvené řeči. Všechny tyto stupně sluchového postiţení mají vliv na komunikaci. Omezení moţnosti vnímat a rozlišovat zvukové podněty pro člověka se sluchovou vadou se projeví potíţemi v oblasti osvojení a vyuţití orální řeči. Sluchově postiţení vytváří informační bariéru. Náhradním zdrojem poznatků by mohlo být čtení, ale v tomto případě můţe být zábranou omezenější rozvoj jazykových schopností. Formální zvládnutí dovednosti čtení nejsou dostatečným předpokladem pro sluchově postiţené, protoţe musí chápat obsah jednotlivých slov, slovní vazby i celkový kontext tištěné informace. Nevýhodou je omezená slovní zásoba. Pro tyto lidi mívají slova často jen konkrétní nominativní význam. Proto čtení není atraktivním zdrojem informací. Podobné je to i s psaným projevem. Protoţe neznají dobře jazyk, dělají mnoho chyb a to příslušníky majoritní společnosti posiluje v přesvědčení, ţe jde zřejmě o jedince s niţší úrovní inteligence. (Vágnerová, 2004,2008). Děti i dospělí se sluchovým postiţením mají ke čtení i psaní velmi negativní vztah. Jejich mnohdy nedokonalá znalost českého jazyka jim brání porozumět textu, jeho obsahu. Zvláště pro nelingválně neslyšící vyrůstající v neslyšícím prostředí je přirozeným i mateřským jazykem jazyk znakový a čeština pro ně představuje cizí jazyk. (Horáková, 2012, str. 75) Čtení a psaní jsou nejvyšší formy řeči, ale z uvedených skutečností vyplývá, ţe sluchové vady mají nepříznivý vliv na čtení a pravopis. Nedostatečná funkce sluchového ústrojí ovlivňuje nejen komunikační schopnosti, ale i psychické funkce jako pozornost, vnímání, myšlení, paměť a citové procesy, které se při čtení uplatňují. Následek je omezené vnímání, opoţděný vývoj řeči a omezená slovní zásoba.(vaněčková, 1996, s. 4). 10

11 2 KOMPENZAČNÍ POMŮCKY PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ Kompenzační pomůcky zahrnují široký soubor speciálních zesilovacích elektroakustických přístrojů, které osobám se sluchovým postiţením umoţňují překonat komunikační potíţe, které jsou sluchovou vadou způsobeny.(horáková, 2012, str. 93). Nejběţnější kompenzační pomůckou jsou sluchadla různého typu, která musí odpovídat míře i typu postiţení a musí být seřízena podle potřeby sluchově postiţeného. (Vágnerová, 2004,2008, s. 229). Kompenzace ztráty sluchu pomoci sluchadla je první a základní moţnost, jak člověku zprostředkovat zvuky běţného ţivota, ale především mluvenou řeč. Sluchadla jsou základní kompenzační pomůckou, kterou sluchově postiţení nejčastěji pouţívají. V komunikaci s nedoslýchavým nebo neslyšícím člověkem je důleţité si ověřit, zda má sluchově postiţený sluchadlo právě ve vaší přítomnosti a zda ho má správně nastaveno. Často ho sluchově postiţení vypínají, protoţe jim píská nebo si chtějí odpočinout. Neţ začne sociální pracovník komunikovat, je důleţité toto zkontrolovat. (Horáková, 2012, str, 94) Další moţností je kochleární implantát, jenţ umoţňuje přijímat zvukové podněty pomoci mikroelektrického zařízení. Je vhodný pro později ohluchlé, kteří mají zachovanou řeč a dovedou se na tento náhradní způsob snadněji adaptovat. Kochleární implantát je speciální neuroprotéza, která se skládá ze dvou částí, vnitřní a vnější. (Orel, Facová a kol., 2010,str. 127). Vnější část kochleárního implantátu je tvořena mikrofónem, zvukovým (řečovým) procesorem a vysílací cívkou. Mikrofon zachytí zvuk s prostředí a odešle jej do řečového procesoru. Procesor zvuk analyzuje, digitalizuje jej na kódované signály a ty pošle vysílací cívkou, která je umístěna na hlavě za uchem, přímo do přijímače. Energie i informace je přenášena přes kůţi elektromagnetickou indukcí. Vnitřní část obsahuje přijímač a svazek 22 elektrod implantovaných do hlemýţdě v uchu.(horáková, 2012, str. 101). 11

12 2.1 Komunikace Ţijeme ve světě, který na nás ze všech stran zasypává informacemi. Televize, rozhlas, reklamy, častá setkání s neznámými lidmi i našimi blízkými. Všichni komunikují. Vnímáme slova, pohyby, výrazy a často si ani neuvědomujeme, jak rychle je vyhodnocujeme a dešifrujeme. Lidská komunikace je sloţitý a mnohovrstevný proces závislý na individuální psychice, inteligenci, na vzdělání a na individuálních i sociálních zkušenostech. Patří k základní bio-sociální výbavě člověka, ale individuálně se liší svou vyvinutostí, vycvičeností, dědičnými dispozicemi, výchovou v rodině i způsobem, jimţ je realizována. Cílem komunikace je účinně, co nejefektivněji, něco sdělit, zjistit, pobavit, přesvědčit, odradit. (Linhartová, 2007, str. 11). Komunikovat znamená sdělovat informace. Komunikace je v obecné rovině definována jako sdělování informací prostřednictvím signálů a prostředků: ústně, písemně, mimikou, gesty a dalším neverbálním chováním. Probíhá mezi dvěma a více lidmi. Komunikovat znamená vysílat, přijímat a dešifrovat signály z vnějšího světa. (Janáčková, 2009, str. 11) Kaţdá komunikace spočívá ve vysílání sdělení, které podněcuje určité reakce. Zprávy i reakce mají sloţku obsahovou a vztahovou. Obsah sdělení je vyjádřitelný jako záznam slov, jeţ byla řečena. Vztahová sloţka komunikace je pokusem o definování postoje mezi účastníky komunikace. Reakce mohou být akceptující, odmítavé nebo selektivní. (Matoušek, 2001, 2007, str. 221) Komunikace je schopnost sdílet názor s druhým, sdělit své pocity a názory druhému a pochopit pocity a názory, které druhá osoba vyjadřuje. Jazyk je primárním zdrojem komunikace. (Šedivá, 1998, s 8) Rozhovor je dorozumívání dvou nebo více osob, vytváří most, po němţ se lidé k sobě dostávají. Jde o to, aby komunikující lidé jeden druhého pochopili, přijali, podepřeli nebo si navzájem poskytli zpětnou vazbu. (Matoušek, 2003, s ). 12

13 2.2 Verbální komunikace Verbální komunikací je míněno vyjadřování pomocí slov, prostřednictvím jazyka. Význam verbální komunikace je nepopíratelný. Kdokoliv je delší dobu nějakým způsobem separován, bez moţnosti komunikace s jinými lidmi, tak proţívá deprivaci. (Mikuláštík, 2012, str. 98). Deprivace je závaţnější forma flustrace. Definujeme ji jako nemoţnost uspokojovat některé základní psychické potřeby po dlouhou dobu.(andršová, 2012, str. 68). U sluchově postiţených jedinců se deprivace projevuje ztrátou kontaktu z okolím, sociální izolací, emočními poruchami, osamělostí a objevují se i časté deprese.(friedlová, 2007, str. 38). Verbální komunikace aneb sdělování informací pomocí slov. Řeč je moţné definovat jako vyjadřování myšlenek artikulovanou mluvou v konkrétním jazyce. Řeč je jednou z nejdůleţitějších forem sociální komunikace. Naše řeč se skládá ze slov. Ta odpovídají konkrétním významům. (Janáčková, 2009 s. 17) Je mluvená nebo psaná a obě tyto podoby se řídí svými obecnými a specifickými pravidly, jsou pro mluvené a psané slovo dána dobovou podobou svého národního jazyka a jsou pro uţivatele závazná.(linhartová, 2007 s ) Jistou výjimkou jsou náhradní komunikační systémy neslyšících, nevidomých a hluchoslepých spoluobčanů. (Linhartová, 2007 s. 11) Řeč orální komunikace Řeč je nejdokonalejší pohybová aktivita vyskytující se v přírodě, je vlastní pouze lidskému rodu. Soustavně rozvíjená řeč kladně ovlivňuje rozvoj verbální paměti a verbálního myšlení a vytváří dobré podmínky pro společenské souţití člověka v rodině i společnosti. Sluchově postiţení mají při procesu osvojování řeči ztíţené podmínky vyplývající z nedostatečné funkce sluchu.(vaněčková, 1996, s. 4) Problémy ve vzájemné komunikaci, vzájemného porozumění, vede k oboustrannému stresu, napětí a nepříjemným pocitům. Rozhovor s člověkem, který má poruchu řeči, vyvolává napětí a nepříjemné pocity i u jeho komunikačních partnerů. Člověk, který ţádnou vadou řeči netrpí, často neví, jak by se měl v dané chvíli zachovat. Nejistota, zda partner jeho sdělení plně a správně porozuměl nebo naopak, zda on sám dostatečně a správně pochopil, co mu chtěl druhý člověk říci, vede k postupné tendenci vyhnout se kontaktu. Vlastní bezradnost a nepříjemné pocity jsou často zpracovány ve smyslu odmítnutí špatně mluvícího jedince. Problémy řeči bývají spojeny a problémy 13

14 v sociálním uplatnění. Ve společnosti se tito lidé stávají oběti různých ţertů, šikany, posměchu. (Vágnerová, 2004,2008, s. 248). Osvojení či uchování schopnosti komunikovat orálním způsobem je pro člověka s těţkým sluchovým postiţením velmi obtíţné. Orální řeč je v zásadě nevyhovujícím komunikačním prostředkem, který se učí proto, aby nebyli v majoritní společnosti tak izolováni. Kaţdý má jinou míru osvojení, která je závislá na schopnostech i zkušenostech jedince. Impulzem ke zlepšení orální řeči můţe být přechod do prostředí slyšících, přestoţe tato situace je proţívána jako nepříjemná a stresující. (Vágnerová 2004,2008 s 215). Orální komunikace je metoda, kdy jedinec vyuţívá běţnou mluvenou a psanou řeč. U lidí se sluchovým postiţením je předpoklad, ţe se naučí srozumitelně pouţívat mluvenou řeč a naučí se odezírat mluvené řeči z úst druhých lidí. Problémem je náročnost odezírání, mluvení sluchově postiţeného i psaného projevu. U sluchově postiţených se tak vyuţívá totální komunikace, kdy se kombinuje znakový jazyk, mluvená řeč, prstová abeceda, odezírání, psaní, čtení, mimické a gestikulační prvky.(slowík, 2007, str ) Znakový jazyk Znakový jazyk neslyšících je nezávislý jazyk se specifickými rysy, je to jazyk vizuální zaloţený na tvarech, pozicích a pohybech rukou a na mimice. Jako kaţdý jazyk má svá pravidla, řadí jednotlivé znaky za sebou bez skloňování a časování. (Růţičková, 2001, str. 3) Znakový jazyk pravděpodobně doprovází lidstvo od jeho vzniku, základem jsou přirozené posunky a gesta. Ty se v určité skupině lidí mohou změnit ve znaky, smluvená označení. Charakter skutečného jazyka se sdělovací schopností, bohatou slovní zásobou a vlastní strukturou dostal znakový jazyk v klášterech, kde se mniši zasvětili věčnému mlčení a odtud se začal koncem 18. Století do nově zakládaných ústavů pro hluchoněmé. V jednotlivých ústavech se dále vyvíjel. Počátkem 20. Století byl v Evropě znakový jazyk zakazován a důraz se kladl na budování orální řeči. Výsledkem zákazu bylo jen to, ţe znakový jazyk se vyvíjel izolovaně a dnes má kaţdá škola své nářečí. 21. Května 1998 schválila poslanecká sněmovna zákon o znakové řeči. Ten uzákoňuje znakový jazyk jako plnohodnotný komunikační prostředek a neslyšící má právo na pouţívání znakové řeči, vzdělání s vyuţitím znakové řeči a výuku znakové řeči. Do roku 1998 na to právo neměl. V současné době se projevuje nutnost nářečí znakového 14

15 jazyka sjednotit. Tak vznikla Znakovaná čeština. Vznikla s iniciativy slyšících. Ústy se vyslovuje jednotlivá česká slova a k slovům se přiřazují jednotlivé znaky. (Růţičková, 2001, str. 4) Prstová abeceda je zaloţena na principu, kdy jeden znak představuje jedno písmeno a z písmen je třeba skládat slova. Jde o zdlouhavý způsob vyjadřování. Prstová abeceda je jednoruční, dá se říct, ţe ta je mezinárodní a dvouruční, kde písmeno je zobrazováno velmi názorně oběma rukama. Tuto dvouruční abecedu uţívají většinou starší neslyšící lidé. (Růţičková, 2001, str. 5) Nejvhodnější je tzv. totální komunikace, která vyuţívá všechny varianty jako znakový jazyk, znakovaná čeština a prstová abeceda. (Vágnerová, 2004,2008, str.219) Pro neslyšící, těţce sluchově postiţené je významnou komunikační sloţkou mimika a pantomimika. Tento prostředek vyuţívají spontánně jiţ od raného dětství samostatně nebo jako součást mluveného projevu. Znakový jazyk je zaloţen na vizuálně- motorickém kódu. Vyuţívá schopnosti zrakově vnímat posunky, které mají význam sdělení. Zahrnuje i mimickou a gestickou specifikaci sdělení. Pro těţce sluchově postiţeného je znaková řeč výhodným komunikačním prostředkem, protoţe ji mohou bez větší námahy vnímat, ale jen tehdy pokud na svého partnera vidí. Nevýhodou je omezený počet lidí, kteří tento způsob komunikace ovládají. Člověk, který se nedokáţe dorozumět je do značné míry komunikačně a informačně izolován. Pokud mají tito lidé jiţ od raného dětství sluchové postiţení a mají i postiţené sluchově rodiče, znakový jazyk se učí od samého začátku ţivota. Slyšící rodiče těchto dětí si musí znakovou řeč nejprve osvojit, proto nemohou od začátku sluchově postiţené dítě stimulovat tak, jak by bylo třeba. Znaková řeč je, ve srovnání s mluvenou řečí zjednodušený a úspornější systém komunikace. (Vágnerová, 2004,2008, str.219). Neznalost znakové řeči nebo znakového jazyka není důvodem s neslyšícím člověkem nekomunikovat. Je moţnost domluvit si tlumočníka. Tlumočník musí přeloţit kaţdé slovo, které zaznělo jak z úst sociálního pracovníka, tak neslyšícího klienta, jeho role je pouze překládat. V přítomnosti tlumočníka nepouţíváme ironii, dvojznačnosti nebo metafory, neslyšící jsou zvyklí říkat vše naplno, nic nezastírat. Tlumočníci ctí etický kodex. Někteří neslyšící přicházejí na úřady nebo jiné instituce v doprovodu tlumočníka. Pokud nemáte tuto moţnost, vyuţijte přirozená gesta, pouţijte tuţku a papír a pište standardními velkými písmeny. Neuţívejte cizí termíny, nedělejte ironické poznámky, neslyšící vaši ironii a humoru nerozumí. Vţdy se ujistěte, ţe vám neslyšící rozumí, je to důleţitá zpětná vazba. Pouţívejte běţná slova v jednoduchých větách. 15

16 Také si zjistěte, zda má neslyšící domácí počítač a ovou adresu.(linhartová, 2007, str ) 2.3 Neverbální komunikace Předávání informací mezi lidmi se uskutečňuje ze 70-90% neverbální formou. Mezi neverbální komunikaci řadíme zrakový kontakt, mimiku, kinetiku, gestiku, haptiku, proxemiku, paralingvistiku. Díky neverbálním projevům mnohem snadněji neţ slovy vyjádříme své emoce, povzbuzení, sounáleţitost s druhými, porozumění stavu druhého člověka a jeho situace.(čechová, Mellanová, Kučerová, 2004, str. 113) Při neverbální (nonverbální) komunikaci sdělujeme výrazem obličeje, oddálením či přiblíţením, dotekem, postojem, pohyby, gesty, pohledy, tonem řeči, úpravou zevnějšku a podobně. Neverbální komunikaci rozdělujeme na neverbální projevy vyjádřené mimikou, gesty a pantomimikou a paraverbální projevy, mezi které patří intonace, rychlost a hlasitost řeči, pauzy v řeči a tón hlasu. Mezi převáţně neverbální komunikační dovednosti patří pozorování, naslouchání, empatie, projev zájmu a respekt.(janáčková, 2009 s. 21) Veškeré dílčí projevy neverbálního chování (např. mimika, gesta apod.) mají mezi sebou vztah, který je zaloţen na vzájemném spolupůsobení a výrazovému sladění. Neverbálním projevem působíme na druhé lidi tím, jak se tváříme, jaká jsou naše gesta, jak se oblékáme, jak vypadáme, jak pečujeme o svůj zevnějšek.(janáčková, 2009 s. 23) Je to komunikace beze slov, komunikace prostřednictvím pohybů, gest a celkovým vzhledem. I kdyţ o neverbální komunikaci víme poměrně dost, přesto je pouhou součástí verbální komunikace. (A.Devito, 2001, str. 125) Prvním úkolem sociálního pracovníka v neverbálním projevu je vyjadřovat úctu a bezproblémový, přátelský vztah ke sluchově postiţenému. (Čechová, Mellanová, Kučerová, 2004, str. 124), 16

17 2.3.1 Mimika Mimika je výraz obličeje. Jde tedy o výraz obličeje, z kterého jde vyčíst mnoho. Jde o úzké spojení mezi výrazem obličeje a emocí. Mimikou sdělujeme i kulturně tradovaná gesta a spolehlivě vyčteme primární lidské emoce jako štěstí, neštěstí, radost, smutek, neočekávané překvapení, strach, pocit nejistoty, rozčílení, zájem, nezájem. (Mahrová, 2006, str. 41). Lidská tvář má velice bohatý komunikační potenciál, informuje o emocionálním stavu jedince.(janáčková, 2009, s. 31). Rozlišujeme pravé a hrané emoce. Pravé neboli spontánní emoce jsou skutečně proţívané citové stavy, které se automaticky, nevědomě odráţejí v mimice. V obličeji je několik svalu, které není moţno ovlivnit vůli (Linhartová, 2007). Lidská tvář je členěná, má určitou strukturu, kdy je moţno rozdělit obličej do třech základních zón:(janáčková, 2009 s ) oblast čela a obočí, kde nejlépe rozpoznáme překvapení jedince, oblast dolní části obličeje - tváře, nos a pusa, v této oblasti lze nejlépe identifikovat štěstí, oblast očí a víček, zde nejlépe rozlišíme strach. Lidská tvář je vedle slova nejdůleţitějším sdělovacím prostředkem mezilidského styku. Je důleţitým sdělovačem citových stavů, odráţí postoje lidí, kteří spolu jednají, poskytuje zpětnou vazbu na informace sdělované druhé osobě. Pohyby svalů v obličeji vypovídají někdy více o náladě a povaze řečníka, neţ slova, která vypovídá. (Buchtová, 2010, str. 186,187). Sluchově postiţení lidé doplňují svá sdělení výraznou mimikou a pantomimickými projevy. Ty mohou na neinformovaného člověka působit jako neadekvátní projevy. Vzniká tak dojem, ţe jde o člověka se sníţenou inteligencí a tento omyl můţe vést k nevhodné komunikaci s neslyšícím.(venglářová, Mahrová, 2006, str. 126) 17

18 2.3.2 Gesta Gesty rozumíme pohyby rukou, hlavy, těla, které mají výraznou sdělovací funkci. Gesta jsou sociálně komunikační prvek. Uţíváme je většinou nevědomě, automaticky. Gesta mají blízký vztah k tomu, co říkáme v dané chvíli slovy. Sdělení je pak citově silnější, srozumitelnější a zvyšuje názornost řečeného. Dokreslují a doprovázejí to, co říkáme. Gesta jsou v souhře s mimikou obličeje důleţitým klíčem ke čtení myšlenek a pocitů toho druhého při dialogu.(buchtová, 2010, str. 184). Gesta vzbuzují prvořadou pozornost proto, ţe při neverbálním sdělování plní funkci slov. Gesto je často tichým slovem, nahrazuje slova, ilustruje řečené a pomocí gest se adaptujeme na vzniklou situaci. (Vybíral, 2005,2009, s ) Zrakový kontakt V komunikaci má význam neverbální stránka projevu a v oblasti mimiky je to oční kontakt. (Mahrová, 2008, str. 104). Poznatky v oblasti mimiky a řečí očí dokázaly, jak důleţitá je tato nonverbální komunikace. Tím, co naše oči dělají, sdělujeme druhým lidem nejen to, jak nám je, ale i to jak se cítíme a jaký postoj máme k tomu, se kterým hovoříme. Řeč očí patří k nejdůleţitějším způsobům sdělování.(nelešovská, 2005, str. 51). Oči se často označují jako okno do duše. Je velmi nepříjemné, kdyţ nevidíme druhému do očí. Pro sociálního pracovníka je oční kontakt důleţitým prostředkem, jak s klientem navázat a udrţovat vztah. Oči řeknou mnoho. Časté pohledy svědčí o pozornosti, náklonnosti nebo přátelskosti. Kdyţ se pohledem uhýbá, myslíme si, ţe nemáme zájem, cítíme lhostejnost. (Bilinski, 2011, str. 132). Kompenzačním smyslem těţce sluchově postiţených je zrak. Důleţitý je vizuální kontakt. Pokud není navázán, je nutné je iniciovat dotekem.(vágnerová, 2004,2008 s. 215). Je důleţité, aby sociální pracovník během rozhovoru s neslyšícím klientem byl v očním kontaktu, který je pro sluchově postiţeného velmi důleţitý. Sluchově postiţený klient pohledem zjišťuje, co pracovník myslí, odezírá, čte z jeho úst a zároveň vidí, jaké emoce sociální pracovník proţívá. (Kulka, 2008, str. 228). V desateru pro komunikaci s klienty se sluchovým postiţením se zdůrazňuje udrţovat oční kontakt. (Ptáček, 2011, str. 25). 18

19 Před rozhovorem s člověkem se sluchovým postiţením naváţeme zrakový kontakt, pokud se nedívá, můţeme jej upozornit lehkým dotykem na rameno. Zrakový kontakt udrţujeme po celou dobu rozhovoru. (www.ruce.cz/desatero komunikace s osobami se sluchovým postiţením. Očním kontaktem začíná aktivní naslouchání. Jednoduchou a účinnou formou, jak klientovi ukázat, ţe jsme ochotni s ním mluvit a naslouchat mu, je dívat se na něj. Oční kontakt je známkou ochoty, otevřenosti a respektu. Opak je vnímán jako ignorace, neochota, vyhýbavost a odmítání komunikace s lidmi se sluchovým postiţením. ( Haberleitner, Diestler, Ungvari, 2009, str. 103) Odezírání Komunikace se slyšícím a plynule mluvícím partnerem představuje řadu obtíţí. Sluchově postiţený člověk je nucen vyuţívat náhradního způsobu, odezírání kinémů pohybu mluvidel při artikulaci a omezené sluchové percepce. Obě varianty jsou psychicky velmi náročné a vyčerpávající, a ani jejich efekt není takový, aby kompenzoval zvýšenou námahu. Tato skutečnost ovlivňuje postoj sluchově postiţených k orální komunikaci. Na potíţe v porozumění reagují nelibě. Napětí vyvolané námahou zvyšuje jejich úzkost. Pro sluchově postiţené je i běţná komunikace stresem, coţ je pro slyšícího člověka těţko představitelné. (Vágnerová, 2004,2008, s. 215) Odezíráním nazýváme schopnost jedince vnímat mluvenou řeč zrakem a pochopit obsah sdělení nejen podle pohybu úst, ale i podle mimiky obličeje, výrazu očí a gestikulace. (Janotová, 1996, s. 5). Odezírání je velice obtíţný způsob vnímání mluvené řeči a nelze jej vyuţít vţdycky, za všech okolností. Zrakem není moţné určit přesně všechny hlásky, některé znějí odlišně, nemají ţádný viditelný pohyb mluvidel. Odezírání je pochopitelně moţné jen v komunikaci s jednotlivcem, v přímém zrakovém kontaktu. Je nutné přesně a pomalu artikulovat, člověk musí na svého komunikačního partnera dobře vidět, zrakový kontakt dává sluchově postiţenému zpětnou vazbu. Potvrzuje mu, zda ho jeho partner vnímá a rozumí jeho sdělení. Důleţité je nespěchat, je uţitečnější pouţívat kratší věty s jednoznačným významem. U nedoslýchavých lidí je důleţité odstranit rušivý šum. I pro nedoslýchavé můţe být verbální komunikace obtíţná, vyvolává napětí a nejistotu, zda všechno dobře slyšeli.(vágnerová, 2004,2008, s ). 19

20 Zrakem a pohledy předáváme celou řadu sdělení. Například jim hledáme zpětnou vazbu. Při rozhovoru se soustředěně díváme na druhého. (A. DeVito, 2008, str. ). Sluchově postiţené osoby dokáţou kromě znakové řeči, kterou bohuţel málo z nás ovládá, odezírat. Proto je mnohem důleţitější výrazně zapojit do komunikace haptiku a mimiku. Mluvit na danou osobu čelně, přirozeně, pomaleji a udrţovat rytmus řeči. Po dobu rozhovoru udrţujeme oční kontakt.(leško, 2008, str. 72). Pro sluchově postiţeného musíme pro vyuţití zrakového vnímání zajistit optimální podmínky. Důleţitý je stav zraku sluchově postiţeného člověka, je prokázáno, ţe v populaci sluchově postiţených je více zrakových vad neţ v populaci zdravých lidí. Další důleţitou podmínkou je osvětlení. Pak je to vzdálenost mluvící osoby. Vzdálenost můţe odezírání buď podporovat, nebo omezovat. Stojíme vţdy tak, aby byl náš obličej plně osvětlen. Odezírání znesnadňuje rychlá řeč, mluvení skrz zuby, slabikování slov, kdyţ mluvená osoba má v ústech jídlo, ţvýkačku nebo cigaretu. Také je to spěch, rozčílení. (Janotová, 1996, s. 7-8) Znakuje-li neslyšící, vţdy se při tom upřeně dívá na toho, ke komu takto mluví, a pokud se na něho nedíváme, nemůţeme ho sledovat. Přerušení očního kontaktu se znakující osobou je pokynem, ţe rozhovor končí. Dáváme tím najevo, ţe vás sdělení nudí nebo nezajímá. Je ţádoucí dát občasným pokynutím hlavy a pohledem, ţe rozumíme nebo nerozumíme. Je velmi neetické a nevhodné, kdyţ slyšící vyuţívají toho, ţe je neslyšící neslyší a v jeho přítomnosti se o něm hovoří. Veďte konverzaci tak, aby neslyšící mohl sledovat. Nikdy se nebavte za jeho zády.(linhartová, 2007, s ). Běţně se tvrdí, ţe sluchově postiţený můţe odezírat jen ta slova, která zná. Dobře odezírající nemusí vţdy přesně znát kaţdé slovo v promluvě, aby pochopil obsah sdělovaného. Předpoklad pro úspěšné odezírání je znalost potřebných zákonitostí jazyka, praktické znalosti tvarosloví a skladby. Sluchově postiţený můţe odezírat v zásadě vţdy jen přiměřeně svým schopnostem a jazykovým znalostem. (Janotová, 1999, str. 11) Další faktory, které ovlivňují odezírání je to, ţe odezírání samo o sobě je pro neslyšícího člověka namáhavé a proto pozornost během rozhovoru klesá. Během mluvení nesmíte otáčet hlavou, vzdálenost mezi komunikujícími by neměla přesáhnout jeden metr, ale také nesmí být porušována osobní zóna. Člověk, který hovoří na neslyšícího, by měl stát nebo sedět tak, aby ústa hovořícího byla přibliţně ve výšce očí odezírajícího člověka. Pokud je větší skupinka lidí, hovoříme jen s neslyšícím, obráceni 20

21 k němu, nikdy ne ke skupině. Také je důleţité nestát v protisvětle. (Andršová, 2012, str. 54) Haptika Haptika je komunikace prostřednictvím dotyků. Pro dotyk na těle se popisují dotyková pásma. První pásmo je společenské, druhé pásmo je osobní nebo přátelské a třetí pásmo je intimní. Nejběţnějším z haptických dotyků je podání ruky. (Jurčíková, 2010, str. 19) Dotekem vnímáme, poznáváme, sdělujeme, hladíme, soucítíme, ale i trestáme. Dotyk je interpretován jako projev přátelství nebo nepřátelství. Umění dotyku není samozřejmostí, protoţe se často dotýkáme zcela intuitivně, neznamená to, ţe se dotýkáme správně. Prvním kontaktem s druhou osobou je obvykle podání ruky, který je významným zdrojem informací a můţeme z něho mnoho vyvodit.(janáčková, 2009, str. 29) Pro sluchově postiţeného člověka je jemný dotyk upozorněním, ţe chce s ním někdo navázat konverzaci a potřebuje jeho pozornost. Dotýkání ve společnosti neslyšících je častější a má jiný význam. Neslyšící nemají jinou moţnost upoutat pozornost, pokud se na ně partner nedívá. (Vágnerová, 2004,2008, str. 228) Pro styk slyšícího člověka s neslyšícím je třeba znát nejnápadnější rozdíly ve společenském chování neslyšících lidí. Neslyšící si vytvářejí svou vlastní kulturu, která je odlišná od kultury mluveného projevu. Z místnosti nikdy neodcházejí tak, aby si toho nikdo nevšiml, Všem podají ruku, prohodí několik slov, takţe loučení probíhá dlouho. Volají na sebe tak, ţe mávají paţemi v zorném poli ostatních nebo na sebe upozorní dotykem rukou, poklepáním na rameno, ruku nebo nohu. Nevhodné je poklepání ze zadu po zádech, protoţe člověka za sebou nevidí a můţe to způsobit velký úlek. V místnosti si sedají za stůl tak, aby viděli dveře, potřebují mít kontrolu, co se děje v místnosti. (Linhartová, 2007, str. 147) Při práci s klienty je důleţité všímat si jejich tělesných konfigurací a ohleduplně pracovat s bolestí, napětím, zklamáním, malomyslností, agresivitou. Tělesný postoj a poloha nám můţe mnohé napovědět a pomoci nám přiblíţit se k potřebnému člověku.(kopecká, 2012, str. 78). 21

22 3 SOCIÁLNÍ VÝZNAM SLUCHOVÉHO POSTIŽENÍ Je velmi těţké neslyšet a přitom ţít mezi lidmi, kteří se navzájem dorozumívají zvukovým jazykem. Člověk má pocit, jako by ţil za sklem: můţe sledovat, co ostatní dělají, ale neví, proč to dělají a o čem spolu mluví. (Strnadová, 1995, s. 22) Z důvodu komunikační bariéry i neporozumění podstatě znakové řeči bývá sluchové postiţení povaţováno za společensky stigmatizující. Odlišný způsob komunikace v dorozumění s příslušníky majority omezuje moţnost chápat dění ve společnosti, které komunikuje orálním způsobem zvukovým jazykem. Neslyšící člověk můţe dobře zvládat znakový jazyk, ale to mu v integraci do společnosti slyšících nepomůţe. Problémy můţe mít, i pokud se snaţí mluvit orální řečí. Jeho verbální projev můţe být pro slyšícího těţko srozumitelný, dešifrovatelný, můţe se jevit primitivní nebo zcela nesmyslný. Vzhledem k obtíţím při odezírání neslyšící člověk nepochopí všechno a můţe reagovat nepřiměřeně. Zdravým lidem se můţe jevit nepochopitelná a nepříjemná nutnost partnera při komunikaci upřeně sledovat, slyšící člověk neztrácí souvislosti, ani kdyţ se na druhého člověka nedívá.(vágnerová, 2004,2008, str. 228) Neslyšící jedinec mnohdy působí směšně, vzhledem své dezorientaci i sklonu k afektivnímu reagování. Bývá hodnocen jako člověk s niţší inteligencí. Nápadným neslyšícího člověka činí i to, ţe nedokáţou kontrolovat různé zvukové reakce svého těla jako kručení v ţaludku, mlaskání při jídle, coţ přispívá jeho negativnímu sociálnímu hodnocení. Zvýšenou pozornost můţe vyvolat nebo posměch můţe vyvolat i komunikace znakovou řečí, která je často chápána jako primitivní ukazování jednoduchých věcí. Nepříjemně mohou působit i mimické projevy, které znakování doprovázejí. Hodnocení sluchově postiţených bývá spojeno s přesvědčením, ţe jde o lidi, jejich schopnosti jsou celkově omezené. Odmítavý nebo podceňující postoj slyšících vůči neslyšícím vyvolává a posiluje u sluchově postiţených pocity nejistoty, strachu, odmítnutí, k izolaci. Většinou byli sluchově postiţení povaţováni za nevzdělatelné a ţili na okraji společnosti, závislí na charitativní podpoře. (Vágnerová, 2004,2008, str. 229). Obecně sluchově postiţení patří k problémovým skupinám. Důsledky sluchové vady ovlivňují sociální inteligenci jedince. Sluchově postiţení nemohou obvykle vyuţívat sluţeb jako různé druhy sociálně-psychologických výcviků, které fungují pro slyšící.(šedivá, 1998, str. 6). 22

23 I zkušenosti sluchově postiţených jsou obvykle jiţ od raného dětství jiné. Mají bohatší zkušenosti z návštěv foniatrického oddělení a dalších specializovaných pracovišť neţ jeho slyšící vrstevníci. Zcela ojediněle zvládá nákupy, samostatný pohyb v místě bydliště, jízdu dopravními prostředky. Souvisí s tím sociální separace, pokud dítě navštěvuje speciální školu, která pro většinu není v místě ani v okruhu bydliště sluchově postiţeného a je umístěno v internátě. Vzdělání sluchově postiţených dětí ve speciálních školách má nezpochybnitelný význam, zároveň má i negativní stránky ve zkušenostech a kontaktech se slyšícími vrstevníky. (Šedivá, 1997, str. 6). Omezení komunikačních kompetencí se projeví obtíţemi v pochopení chování jiných lidí, jejich pocitů a postojů, potíţemi v porozumění sociálním situacím, problémem vyjádřit své pocity a proţitky. Sluchově postiţený se můţe cítit frustrován a izolován. Proto má tendenci neadekvátně reagovat. Vztekání a vydávání hrdelních zvuků lze chápat jako projev nelibosti, který vyplývá z dezorientace a nemoţnosti vyjádřit své pocity jiným způsobem. (Vágnerová, 2004,2008, s ). 23

24 4 KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA Sociální práce je aplikovaná společensko-vědní disciplína i oblast praktických činností, jejímţ smyslem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů. Opírá se společenskou solidaritu a naplňování individuálního lidského potenciálu. Sociální pracovníci pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám a komunitám dosáhnout způsobilosti k sociálnímu uplatnění. Podporují co nejdůstojnější způsob ţivota. (Venglářová, Babiaková, 2006, str. 150) Sociální práce se vyvíjela staletí a měnila se s novodobými dějinami. Je to nyní respektována disciplína a profese, která vstupuje do ţivota sociálně znevýhodněných skupin a snaţí se jejich ţivotní situaci narovnat. (Gulová, 2011, str. 55) Sociální pracovník můţe naplňovat své profesionální poslání, nabízet pomoc tam,kde jej druzí přijímají. Potřebují chuť pomáhat, potřebují být v očích klienta uţitečnými a respektujícími. Sociální pracovník splňuje několik rolí, kdy pomáhá tam, kde klient nezvládá vykonávat důleţité činnosti v kaţdodenním ţivotě. Diagnostikuje, informuje klienta, obhajuje jeho potřeby, napomáhá jim, aby mohli řešit účinněji své problémy. Pomáhá jim získat nadhled, sleduje kvalitu sluţeb, angaţuje se při identifikaci a řešení širších společenských potřeb. (Lahnerová, 2012, str. 170) Všechny metody práce, kterou sociální pracovník pouţívá, jsou propojeny s tématem komunikace. Komunikace s klientem má velký význam. Pomáhá klientovi zorientovat se ve své situaci a najít v ní moţná východiska a řešení. Klient nepotřebuje experta, ale potřebuje člověka, se kterým se cítí bezpečně, kdy při rozhovoru cítí účast a důvěru.(gulová, 2011, str. 55) Komunikační dovednosti jsou pro sociálního pracovníka nezbytné v kaţdé etapě práce i v komunikaci se slyšícím i neslyšícím klientem. Jsou základním prostředkem pro to, aby mohl pracovník navázat vztah s klientem a začít s řešením jeho problému. Ke čtyřem základním dovednostem se řadí fyzická přítomnost, kdy pracovník účelně pomáhá klientovi uţ jen tím, ţe se s ním setkává, fyzicky i psychologicky. Další dovedností je naslouchání. Je to schopnost přijímat a rozumět signálům, které klient vysílá, ať jiţ jde o signály verbální nebo neverbální, otevřené nebo skryté. Naslouchání je dovednost, kterou je potřeba pěstovat. Většina lidí za naslouchání povaţuje pasivní vnímání toho, co bylo řečeno. Při nedostatku odezvy hovořící nemá jistotu, ţe byl správně pochopen. Proto v pomáhajících profesích se klade důraz na naslouchání, které je aktivní, aby klientovi poskytnout dostatek zpětných vazeb. Dovednost naslouchat se 24

25 nezabývá jen pochopením toho, co klient říká, ale umoţňuje vnímat i emoční stránku klienta. Empatie představuje vhled a vcítění do světa klienta, představuje schopnost reagovat na jeho chování s pochopením. Poslední dovedností je analýza klientových proţitků, kdy je pracovník schopen nalézt, vyjádřit a popsat klientovy záţitky, pocity a chování, konstruktivně pracovat.(matoušek, 2003, str. 53). Kaţdý sociální pracovník by měl být vybaven základními informacemi, které klientovi nebo jeho rodině můţe poskytnout. Pro neslyšícího klienta je to obtíţná cesta. Otevřít dveře na úřadě, v kanceláři neziskové nebo jiné organizace znamená rozhodnutí s problémem něco dělat a zároveň je zdrojem velkého strachu a obav. Pro neslyšícího klienta je velká podpora ze strany sociálního pracovníka uţ jen to, ţe si ví rady při komunikaci, rozumí problému klienta, má pochopení a trpělivost.(mahrová, 2008, str. 46). 25

26 II. Praktická část 5 PRŮZKUM 5.1 Úvod šetření Důleţitou součástí jakékoli sociální práce s neslyšícím klientem je znát specifika daného sluchového postiţení a specifika komunikaci s takovým klientem. Klient se sluchovým postiţením má být sociálními pracovníky přijímán jako plnohodnotný občan, který je schopen si vyřídit potřebné záleţitosti na úřadech, je přijímá, pochopen a není omezen v komunikaci. Role a znalosti sociálního pracovníka v komunikaci s takovým klientem jsou klíčové. Pokud je sociální pracovník dostatečně připraven svými znalostmi na takového klienta, je schopen mu pomoci, poradit a podpořit integraci sluchově postiţeného do společnosti. Sociální práce není o výkonech, ale o práci s lidmi. Ve výzkumném šetření jsem se zaměřila na sociální pracovníky ve státní správě i nestátních neziskových organizací, kteří pracují v kanceláři, v terénu, ale i současně v kanceláři a terénu. Zda mají dostatečné informace a znalosti o sluchově postiţených, jak by s takovými lidmi při kontaktu komunikovali a co by ke zkvalitnění své práce s těmito klienty uvítali. Tyto informace byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření. 5.2 Metodika šetření K vyplnění dotazníku byli vybráni sociální pracovníci ve věkovém rozmezí let různého pohlaví a vzdělání. Vzorek respondentů tvoří sociální pracovníci státní správy a neziskových organizací města Třince a Jablunkova. Dotazník obsahuje jedenáct poloţek výběrových (volba varianty a,b), z toho je šest otázek, na které jsou poţadovány otevřené odpovědi. 26

27 5.2.1 Dotazník obsahuje: - obecné údaje: pohlaví osoby vyplňující dotazník a v jaké sféře pracují (státní správa, Nestátní nezisková organizace) - oblast komunikace: zda sociální pracovníci dokáţou s lidmi se sluchovým postiţením ve své práci komunikovat, jaké vnímají bariéry v komunikaci, zda potřebují tlumočníka - oblast informativní: odkud sociální pracovníci získávají informace v komunikaci s neslyšícími lidmi, zda mají kontakty na tlumočníky a co by ke zkvalitnění své práce s těmito klienty sociální pracovníci potřebovali Problematika dotazníku: - Znají a setkali se sociální pracovníci ve své práci a okolí se sluchově postiţeným člověkem? - Jak by s takovým člověkem komunikovali? - Jaké vnímají bariéry v komunikaci ze své strany? - Mají sociální pracovníci dostatek informací o této skupině lidí a jejím postiţení? - Potřebují ke komunikaci s neslyšícím tlumočníka nebo by zvládli komunikaci sami a jak? - Mají sociální pracovníci informace, kde kontaktovat tlumočníky pro sluchově postiţené? - Jakou konkrétní pomoc pro zkvalitnění práce nebo vzdělání by sociální pracovníci v komunikaci s neslyšícím klientem uvítali? 27

28 5.3 Výsledky šetření: Dotazník vyplnilo a odevzdalo 35 osob, z toho 33 ţen a 2 muţi. Ve státní správě v kanceláři pracuje 6 sociálních pracovníků, ve státní správě v kanceláři i terénu pracuje 21 sociálních pracovníků, v nestátní neziskové organizaci v kanceláři pracují 3 sociální pracovníci a v nestátní neziskové organizaci v kanceláři i terénu pracuje 5 sociálních pracovníků, kteří vyplnili a odevzdali dotazník. Na první otázku: Setkal/a jste se ve své práci s neslyšícím klientem? odpovědělo ANO 27 respondentů, Ne odpovědělo 8 respondentů Obr. 1: Výsečový graf otázky č.1 Na druhou otázku: Znáte ve svém okolí někoho neslyšícího? odpovědělo Ano 24 respondentů a Ne odpovědělo 11 respondentů Obr. 2: Výsečový graf otázky č.2 28

29 Na třetí otázku: Dokážete s neslyšícím člověkem ve své práci komunikovat? Ano odpovědělo 29 respondentů a jak - písemně 22 respondentů - znakovým jazykem 2 respondenti - gesty, obrázky, artikulace odezírání 11 respondentů Ne odpovědělo 6 respondentů Obr. 3: Výsečový graf otázky č.3 Na čtvrtou otázku: Vnímáte nějaké bariéry v komunikaci s lidmi se sluchovým postižením? Ano odpovědělo 27 respondentů a jaké bariéry - Neznalost znakového jazyka 24 respondentů - Nepochopení, strach, nejistota 8 respondentů - Není tlumočník na úřadech 3 respondenti Obr. 4: Výsečový graf otázky č.4 29

30 Na pátou otázku: Myslíte si, že ke své práci máte dostatek informací o tom, jak komunikovat s neslyšícím klientem? Ano odpovědělo 12 respondentů Ne odpovědělo 23 respondentů Obr. 5: Výsečový graf otázky č.5 Na šestou otázku: Odkud získáváte informace ke své práci jak komunikovat s neslyšícím klientem? - Z internetu odpovědělo 15 respondentů - Z odborné literatury 5 respondentů - Semináře, školení 7 respondentů - Nemají přístup k informacím 4 respondenti - Z praxe 2 respondenti - Z propagačních materiálů, letáků 2 respondenti Obr. 6: Výsečový graf otázky č.6 30

31 Na sedmou otázku: Myslíte si, že lidé se sluchovým postižením si dokážou sami bez pomoci tlumočníka vyřídit potřebné věci na úřadech? Ano odpovědělo 25 respondentů s tím, ţe záleţí na sluchovém postiţení Ne odpovědělo 10 respondentů Obr. 7: Výsečový graf otázky č.7 Na osmou otázku: Co byste dělal/a při prvním kontaktu s neslyšícím člověkem? - Pozdravit, podat ruku a zrakový kontakt, nějaká neverbální komunikace 5 respondentů - Papír a tuţku by pouţilo 15 respondentů - Pomalou artikulaci-odezírání 5 respondentů - Nevěděli by, co mají dělat 2 respondenti - Sháněli by tlumočníka 8 respondentů Obr. 8: Výsečový graf otázky č.8 31

32 Na devátou otázku: Zvolil/a byste v komunikaci s neslyšícím člověkem raději tlumočníka? Ano odpovědělo 24 respondentů, Ne odpovědělo 11 respondentů Obr. 9: Výsečový graf otázky č.9 Na desátou otázku: Víte, kde byste mohl/a tlumočníka sehnat? ANO odpovědělo 26 respondentů, nejčastěji by hledali na internetu, 2 osoby znají tlumočníky osobně NE odpověděli 3 respondenti NEVÍM odpovědělo 6 respondentů Obr. 10: Výsečový graf otázky č.10 32

33 Na jedenáctou otázku: Jakou konkrétní pomoc nebo vzdělání byste potřeboval/a, aby Vaše komunikace a práce s neslyšícím člověkem byla kvalitnější? - Potřebovali by v rámci vzdělávání kurz znakového jazyka 30 respondentů - Nevěděli 3 respondenti - Vyškolit jednoho pracovníka na úřadech pro sluchově postiţené 2 respondenti Obr. 11: Výsečový graf otázky č Shrnutí praktické části Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na sociální pracovníky jak ve státní sféře, tak v neziskové sféře, kteří se ve své práci setkávají nebo mohou setkat se sluchově postiţeným člověkem. Toto šetření bylo zaměřeno na bariéry v komunikaci sociálních pracovníků s neslyšícím klientem a mělo zjistit, jaké bariéry v komunikaci nastávají, co dělá problém sociálním pracovníkům s těmito lidmi komunikovat, čeho mají obavy. Z dotazníků vyplynulo, ţe nebyl sociální pracovník, který by se ve své práci nebo v osobním ţivotě s takovým člověkem nesetkal. Většina sociálních pracovníků má povědomí o sluchově postiţených a částečně by věděla, jak s nimi komunikovat při vyřizování jejich záleţitostí. Našla způsob, jak se dorozumět. Část sociálních pracovníků by volila v komunikaci s neslyšícím člověkem tlumočníka. Zároveň většina z nich by věděla kde hledat informace. Z 35 sociálních pracovníků by 30 chtělo zkvalitnit svou sluţbu v této oblasti vzděláváním kurzem znakové řeči. 33

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.

Více

(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI

(NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI (NE)SLYŠÍCÍ ŽIJÍ MEZI NÁMI Mgr. Petr Vysuček prezident ASNEP Speciální pedagog Speciálněpedagogické centrum Duháček v Hradci Králové TKOSP 25. 9. 2014 Co to znamená být "sluchově postižený"? Být "sluchově

Více

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Příloha 3. Informační brožura Brno 2012 Základní informace o sluchovém postižení Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Sluchové

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Informační chování sluchově postižených

Informační chování sluchově postižených Informační chování sluchově postižených Eva Šebestová Jinonické informační pondělky 7.12. 2009 Program přednášky: komunikace sluchově postižených, bariéry v komunikaci, znakový jazyk informační chování

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd / Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Sluchovým Postižením

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Sluchovým Postižením Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku Specifika Života Se Sluchovým Postižením Sluch Motto: Cesta k porozumění leží před námi. Téma: : Život se sluchovým postižením em hodiny je rozšířit a upřesnit

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ 384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

384/2008 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o znakové řeči

384/2008 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o znakové řeči 384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Komunikace s lidmi, kteří nosí sluchadlo. Rady přispívající k úspěšné komunikaci

Komunikace s lidmi, kteří nosí sluchadlo. Rady přispívající k úspěšné komunikaci Komunikace s lidmi, kteří nosí sluchadlo 5 Rady přispívající k úspěšné komunikaci Toto je pátá ze série brožur Widexu o sluchu a tématech s ním spojených. Komunikace Lidé, kteří mají problémy se sluchem,

Více

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin

KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami. Středisko Augustin KDO, CO, PROČ A JAK? Informace pro studenty o podpoře studentů se specifickými potřebami Středisko Augustin STUDENT SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM KDO Lehce zrakově postižený/uživatel zraku Student, jehož zraková

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva pro školu z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Datum 12. 2011 22. 02. 2011 Jana 3. OA3 Němčina 22. 02. 2011 Jana 4. OA4 Němčina 22. 02. 2011 Marie 3. OA3 Němčina

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Naše smysly ÚVOD DO UČIVA

Naše smysly ÚVOD DO UČIVA Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm Naše smysly ÚVOD DO UČIVA Autor: Mgr. Pavel Sedlák Vytvořeno: leden 2013 Název: VY_32_INOVACE_PRV_15_SMYSLY 3. 5. ročník Projekt

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Škola Základní škola, Třída 6. A Předmět Angličtina Učitel Mgr. Dagmar Vážená paní učitelko, vážený pane

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ. 1.10.2013, Praha

NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ. 1.10.2013, Praha NÁVŠTĚVNÍCI MUZEÍ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI NESLYŠÍCÍ NAĎA HYNKOVÁ DINGOVÁ 1.10.2013, Praha POSKYTOVÁNÍ TLUMOČNICKÝCH SLUŽEB V SOUČASNOSTI Dne 21. května 1998 byl prezidentem Václavem Havlem podepsán zákon

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Proces komunikace Vstupy Výstupy Signály, stimuly Naše reakce, chování Vnímání Nejzákladnější

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku

Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Škola Gymnázium Třída 6. Předmět Angličtina Učitel Petr Vážená paní učitelko, vážený pane učiteli, v této zprávě s výsledky se dozvíte, které

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA

Asertivita 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA 5.5 ASERTIVNÍ PRÁVA Kaţdý má právo mít a vyjádřit své vlastní názory, jeţ se mohou lišit od ostatních lidí. Má právo být vyslechnut a brán váţně. Můţe s námi nesouhlasit. Má právo vyjádřit hněv, přiznat

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Ve dvou se to lépe táhne. Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších.

Ve dvou se to lépe táhne. Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších. Ve dvou se to lépe táhne 8 Proč je dobré nosit sluchadla na obou uších. Toto je osmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Slyšet svět kolem nás Pro naši schopnost dobře

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení KOMUNIKACE = výměna informací - propojuje jednotlivé články celého podniku - umožňuje koordinovat činnosti týmů a tím dosáhnout stanovených cílů - výsledkem komunikace by mělo být porozumění - měla by

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,

Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců, ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

Vybrané aspekty veřejných projevů

Vybrané aspekty veřejných projevů Vybrané aspekty veřejných projevů Mluvený projev Veřejné vystoupení Psychologické techniky vůči sobě a vůči posluchači Monika Schmidtová: Vyzvaná přednáška TUL 1 Komunikace slovní ústní písemná verbální

Více

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum

Emoce a škola. Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Emoce a škola Jméno a Příjmení lektora Etická výchova, o.p.s. datum Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí. (F.Koukolík) Základní charakteristika Emočně inteligentní

Více

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9.

Další cizí jazyk. Ruský jazyk. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Předmět. 7. 9. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Ruský jazyk 7. 9. ročník 2 hodiny týdně třídy, jazykové učebny, počítačová učebna dělení žáků

Více

Modul 4 - Komunikace s veřejností

Modul 4 - Komunikace s veřejností Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul 4 - Komunikace s veřejností Mgr. Liana Cihelková Komunikace

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Podle programu bych Vám měla něco říci o osobách ohluchlých event. i o osobách s kochleárním implantátem.

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech

Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Řešit vady řeči až ve škole je pozdě. Začněte ve třech letech Libuše Novotná Časopis Maminka Naučí-li se dítě správně mluvit před nástupem do 1. třídy, bude to mít pozitivní vliv na jeho výsledky ve škole

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1 Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život 1. krok ÚROVEŇ 1 vytvářet představy (vizualizace), vyjadřovat je slovy nebo jednoduchými výrazy sdílet

Více

Porucha komunikace z pohledu sestry

Porucha komunikace z pohledu sestry UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULKA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Kristýna Králová Porucha komunikace z pohledu sestry Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Nina Peloušková, Ph.D. Olomouc 2011 Čestné prohlášení

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Olga Čadilová NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Komunikace vzájemná výměna

Více

Multikulturní komunikace

Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace... 1 1.1 Co znamená multikulturalismus?... 1 1.2 Význam jazyka... 2 1.3 Jak kultura ovlivňuje komunikaci?... 3 1.4 Kulturní dimenze... 4 1.5 Nonverbální

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace II Střední průmyslová škola Ostrov DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 1. haptika - dotyk 2. gestika - pohyby těla a rukou 3. mimika - pohyby obličeje 4. oční kontakt 5. posturika - postoj

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je specifickou formou komunikace sociální. Jde při ní o dorozumívání, sdělování určitých významů v sociálním chování v rámci mezilidských vztahů. Sociální

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

SPECIFIKA VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM DOC. PHDR. KATEŘINA HÁDKOVÁ, PH.D. KATEDRA SPPG, PEDF UK

SPECIFIKA VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM DOC. PHDR. KATEŘINA HÁDKOVÁ, PH.D. KATEDRA SPPG, PEDF UK 1 SPECIFIKA VYSOKOŠKOLSKÉHO STUDIA STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM DOC. PHDR. KATEŘINA HÁDKOVÁ, PH.D. KATEDRA SPPG, PEDF UK VÝZNAM SLUCHU PRO ČLOVĚKA Zvukové pozadí funkce orientační funkce varovná Rozvoj

Více

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1 PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie Komunikace: communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit

Více

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU..

Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování sociálních služeb na území Jihomoravského kraje ČÍSLO DOTAZNÍKU.. Individuální projekt Jihomoravského kraje reg. číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00027 s názvem Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v Jihomoravském kraji Zjišťování potřeb uživatelů v oblasti poskytování

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0021

CZ.1.07/2.2.00/28.0021 14. 10. 2013, Brno Připravil: Ing. Jiří Leitner Garant předmětu: Ing. Vlastimil Vala CSc. Komunikace Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

2. mimořádné číslo/2010

2. mimořádné číslo/2010 2. mimořádné číslo/2010 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Adresa on-line časopisu: http://www.upol.cz/fakulty/pdf/e-pedagogium/. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Za obsahovou

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Dvě uši slyší lépe než jedno. Slyšet, jak je dáno od přírody

Dvě uši slyší lépe než jedno. Slyšet, jak je dáno od přírody Dvě uši slyší lépe než jedno Slyšet, jak je dáno od přírody Je čas slyšet Společnost Phonak patří mezi světovou elitu v oboru poslechové technologie. Ve svém sídle ve švýcarské Stäffě nedaleko Curychu

Více

Komunikace v průmyslové organizaci

Komunikace v průmyslové organizaci Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více