Fyzika Marsu. Martin Pauer. Planety. Magnetosféra. Menší bratr Země. Atmosféra Marsu 18 1 /

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fyzika Marsu. Martin Pauer. Planety. Magnetosféra. Menší bratr Země. Atmosféra Marsu 18 1 / 2 0 0 7"

Transkript

1 Fyzika Marsu MIT Martin Pauer Rudá planeta odedávna přitahovala pozornost lidí, většinou však dosti pochmurným způsobem. Ve starověké Mezopotámii byla přisouzena bohu Nergalovi, vládci podsvětí a smrti, v Řecku a Římě byl Mars pojmenován po bohu války. S rozvojem astronomie však postupně ztrácela tato mystika na významu a mnohem více stoupala důležitost vědeckého výzkumu tohoto terestrického tělesa sluneční soustavy. V uplynulých 40 letech se Mars stal po Zemi zřejmě nejlépe prozkoumanou planetou i tak ale zůstává velké množství nezodpovězených otázek. NASA / JPL Před téměř třemi lety byl v Astropise otištěn obsáhlý článek nazvaný Fyzika Venuše (2/2004). Na něj bych dnes rád navázal podobným příspěvkem, tentokrát však věnovaným zřejmě nejzajímavější planetě sluneční soustavy, Marsu. Záměrně jsem zvolil i podobnou strukturu textu, jako měl již zmiňovaný článek o Venuši, abyste se snadněji v údajích orientovali a mohli lépe porovnávat. Menší bratr Země Ačkoliv je Mars ve srovnání se Zemí zhruba poloviční velikosti, ve většině svých vlastností je naší mateřské planetě v jejím okolí nejpodobnějším objektem. Ať již jde o průzračnou atmosféru, vysoké štítové sopky, rozeklaná údolí či stopy po vodních masách, které zřejmě v minulosti proudily po jeho povrchu. Na druhou stranu menší velikost spolu s přibližně třetinovou gravitací (viz tabulku na protější straně) umožnila většině výše zmíněných povrchových útvarů vyrůst do gigantických rozměrů. Mars je tak z pohledů nás pozemšťanů tak trochu planetou extrémů. Struktura atmosféry Marsu včetně teplotního a tlakového průběhu zaznamenaného sondami Magnetosféra Magnetosféra Marsu byla podrobně popisována v nedávno uveřejněném článku Magnetická pole ve Sluneční soustavě II (Astropis 4/2006). Proto se k ní zde nebudeme příliš vracet, dovolíme si jen krátké shrnutí Mars v současnosti vlastní vnitřně generované magnetické pole nemá, na jeho povrchu však byly identifikovány oblasti silné trvalé (tzv. remanentní) magnetizace, které svědčí o tom, že globální magnetické pole kdysi Rudou planetu obklopovalo. K otázce, proč jej dnes již nepozorujeme, se vrátíme podrobněji v části věnované jádru Marsu. Současná neexistence magnetického pole je nicméně jedním z faktorů, které ovlivňují i další části planety, např. její plynný obal. Atmosféra Marsu Atmosféra je na Marsu velmi řídká, na jeho povrchu dosahuje tlak hodnot jen kolem 800 Pa (existují poměrně velké výkyvy mezi tlakem na dně hlubokých impaktních pánví a na vrcholcích obřích sopek). Jedním z vysvětlení její nízké hustoty je právě interakce se slunečním větrem protože není planeta chráněna magnetosférou, dochází k intenzivnějšímu úniku plynných částic do meziplanetárního prostoru. Nejdůležitější složkou atmosféry je oxid uhličitý, který tvoří téměř 96% jejího objemu (dále obsahuje 2,7% dusíku, 1,6% argonu, 0,2% kyslíku a asi 0,03% vodních par). Důležitou složkou atmosféry je pak také prach, který způsobuje její typické oranžovo-hnědé zabarvení na fotografiích pořízených z povrchu. Nedávný výzkum Tenká atmosféra Marsu překrývá krátery zbrázděný povrch na snímku pořízeném americkou sondou Viking. V levém spodním rohu je vidět část okraje přibližně 600 km široké impaktní pánve Argyre. Mgr. Martin Pauer (*1979) vystudoval geofyziku na MFF UK, kde nyní pokračuje v doktorandském studiu. Amatérsky se zajímá o astronautiku, astronomii a od roku 1998 spolupracuje se Štefánikovou hvězdárnou v Praze. 18

2 naznačil také možnost výskytu metanu v atmosféře (ve stopovém množství 10 ppb, tj. 0,01 ) metan ale patří k plynům, které se po vystavení ultrafialovému záření velmi rychle rozpadají, a tak jeho případná přítomnost naznačuje existenci geologických (nebo dokonce i biologických) aktivních zdrojů. Během marsovské zimy klesá teplota na povrchu tak nízko, že až 1/4 objemu atmosféry kondenzuje do podoby polárních čepiček tvořených suchým ledem. Na jaře a v létě poté dochází vlivem oteplování k velmi rapidní sublimaci, která má za následek pohyby atmosférické hmoty s rychlostí dosahující až 400 km/h. Protože polární čepičky obsahují i určité procento vodního ledu, způsobují tyto velmi rychlé procesy zvýšenou vlhkost v atmosféře a tvorbu jinovatky a vodních oblaků. Podobně turbulentní jako tyto sublimační procesy jsou i lokální víry tzv. prašní ďáblové které pozorovaly snad všechny sondy i přistávací moduly od dob Vikingů (viz obrázek níže). Na jednu stranu tak dnes čistí rovery MER (Mars Exploration Rover), čímž prodlužují jejich životnost, na druhou stranu ale jejich mohutnější exempláře mohou představovat v budoucnu riziko pro jakoukoliv lidskou infrastruktur u na povrchu Marsu. Povrch Pozorování dalekohledem příliš k poznání povrchu Rudé planety nepřispěla. Astronomům se podařilo identifikovat některé význačné topografické útvary, které se odlišovaly od zbytku povrchu svým albedem (odrazivostí světla) jako například vulkán Olympus Mons či pánev Hellas, ale ty nejzásadnější útvary na povrchu zůstaly neodhalené až do 70. let minulého století. Schematická mapa Marsu na první pohled je vidět celoplanetární dichotomie (nížiny vs. vysočiny), zaujme také několik obřích impaktních pánví, gigantické vulkány v oblasti Tharsis či údolí Valles Marineris Je jím především severo-jižní dichotomie, kdy rozdíl v průměrné výšce činí až 6 km a zatímco jižní vysočiny jsou hustě pokryty krátery, severní nížiny mají povrch zdánlivě mnohem mladší (méně impaktů). Podrobná měření uskutečněná laserovým výškoměrem odhalila ale i na severu množství kráterů překrytých jen slabou vrstvou horniny. Tato pozorování pak byla definitivně potvrzena podpovrchovým radarem MARSIS, který je schopen odhalit původní dna kráterů. Druhým velmi důležitým povrchovým útvarem na Marsu je oblast Tharsis. Zde se zřejmě soustředila většina vulkanické aktivity na planetě. Samotná Tharsis vystupuje do výšky až 10 km a na rozloze 30 miliónů km 2 představuje zátěž téměř kg. Ta deformuje celou planetu, takže kromě rotačního zploštění je Mars protažený v ose Tharsis jako obrovský ragbyový míč (toto přirovnání je velmi přehnané, ale odpovídá trendům ve tvarech obou těles). Při vzniku této vulkanické oblasti se mohla významně zvýšit hustota celé atmosféry a také dojít k roztání vodního ledu, jehož následkem mohl být globální oceán o hloubce větší než 100 metrů. Chemické složení povrchu známe z několika málo měření uskutečněných na povrchu, ale zdá se, že jde o bazalty částečně podobné těm z pozemských oceánů (v jejich složení převládá křemík, dále obsahují železo, hořčík, hliník, vápník a síru). Stáří většiny povrchu je dle statistiky kráterů určeno na 2,5 4 miliardy let, přičemž se zde opět objevuje rozdíl mezi severní a jižní polokoulí a také třetí významnou geologickou jednotkou, oblastí Tharsis. Ta ale překrývá velkou část povrchu právě na hranici mezi jižními vysočinami a severními nížinami a tak před námi zároveň skrývá část původní marsovské historie. Martin Pauer NASA / JPL / Malin Space Science Systems planetární parametr Mars Země poměr střední vzdálenost od Slunce 228 mil. km 150 mil. km 1,52 oběžná doba 687 dní 365 dní 1,88 oběžná rychlost 24 km s km s -1 0,81 sklon rotační osy 25,2 23,5 1,07 rotační perioda 1,03 dnů 1 den 1,03 hmotnost planety 6, kg 5, kg 0,11 hmotnostní podíl atmosféry ~ 10-8 ~ celková hustota 3,93 g cm -3 5,52 g cm - 3 0,71 gravitační zrychlení na povrchu 3,69 m s -2 9,81 m s -2 0,38 úniková rychlost na povrchu 5,03 m s -1 11,2 m s -1 0,45 Prašný vír na snímku sondy Mars Global Surveyor. Samotný vír je jasný objekt v horní polovině snímku, o jeho velikosti svědčí jeho stín. albedo (reflexivita) 0,15 0,37 0,41 teplotní rozsah na povrchu C C počet přirozených satelitů

3 NASA / MOLA Team 3D model gigantické štítové sopky Pavonis Mons (jedné ze sopek v oblasti Tharsis). Při výšce 14 km činí ovšem její základna úctyhodných 375 km, takže její svahy jsou velmi pozvolné. Oheň a led To, co v oblasti Tharsis nikdo jistě nepřehlédne jsou především vulkány. Již zmíněný Olympus Mons je s výškou 24 km a základnou o průměru 650 km dokonce největší sopkou ve sluneční soustavě. Na východě ho lemují tzv. Tharsis Montes (Ascraeus Mons, Pavonis Mons a Arsia Mons), na severu pak velmi rozlehlý vulkán Alba Patera. Z detailního snímkování kráterů na úbočích a v jícnech sopek provedeného sondou Mars Express se zdá být jisté, že poslední výlevy magmatu proběhly na většině z nich před geologicky nedávnou dobou (řádově 100 milionů let a méně). Otázka, která asi každého napadne je, proč jsou tyto bazaltické výlevy tak čerstvé, když většina povrchu je mnohem starší tj. co udržuje tyto oblasti aktivními, když většina povrchu již vnitřní aktivitu neprojevuje? Ještě před 10 lety převládal názor, že díky unikátním podmínkám uvnitř Marsu se sopečná aktivita koncentrovala pouze do jednoho místa, a proto přetrvala přibližně 4 miliardy let vývoje (Tharsis je velmi stará, vznikla zřejmě po prvních 500 miliónech let vývoje planety). Dnes se tato hypotéza zdá díky lepšímu poznání vývoje Marsu neaktuální. Naopak se nabízí relativně jednoduché vysvětlení, že díky předchozímu vulkanismu je Tharsis lépe izolovaná, a proto jsou teploty v plášti pod ní vyšší než pod zbytkem planety právě tato vyšší teplota pak umožňuje vznik vulkanické taveniny. Relativně čerstvá láva však není vše, co planetární geologové u marsovských sopek pozorují. Objevilo se také poměrně značné množství objektů, které mají zřejmě původ v ledovcové aktivitě. Mars nás tedy opět překvapil místo mrtvé planety se zde objevuje jak vulkanismus, tak aktivní ledovce. Ty nejsou pozorovatelné na povrchu, ale zřejmě se ukrývají v malé hloubce pod povrchem planety v podobě trvale zmrzlé půdy, tzv. permafrostu. Některé oblasti na Marsu pak i v povrchové geologii naznačují přítomnost velkého množství zmrzlé vody (viz obrázek v pravém spodním rohu této stránky). Voda a život Voda totiž zdá se na Marsu dříve byla, a to dokonce ve velkém množství. Některé odhady průtoků koryty řek či kaňony ukazují na katastrofické záplavy, během kterých se vytvářely veletoky několikanásobně větší než např. naše Amazonka či Nil. Již v 70. letech byla formulována teorie, že severní nížiny Marsu jsou dnem pradávného oceánu tato myšlenka je jistě lákavá, zatím se ji nicméně nepodařilo nijak potvrdit. Naopak rovery MER a spektroskopická mineralogická snímkování ze sond spíše ukazují na menší jezera a moře, která zaujímala plochu velkých impaktních kráterů a pánví. Podrobné záběry rozhraní mezi nížinami a vysočinami také neodhalilo žádné pozůstatky původních pobřežních linií, jak je známe ze Země. Zdá se být tedy vyloučené, že by severní nížiny vznikly podobně jako oceány na naší planetě, tedy rozpínáním kůry v procesu deskové tektoniky. Kde je (byla) voda, tam jsme na Zemi zvyklí na to, že se dříve či později objeví i život. Doposud pouze dvě marsovské sondy (americké Viking 1 a 2) měly na palubě přístroje přímo určené k hledání stop života ty však nic nenašly. Další pátrání po životě převzala do svých rukou Evropa: první pokus ve formě přistávacího pouzdra Beagle 2 se nezdařil, ale dnes už se chystají experimenty pro plánovaný rover ExoMars. Kromě toho už máme na Zemi i vzorky Marsu, které by kromě informací o chemickém složení Mars umohly obsahovat také známky místního NASA / JPL / Malin Space Science Systems NASA / HRSC Team ESA / HRSC Team Stopy po tekoucí kapalině (tzv. gullies) na okrajích kráterů byly pozorovány na mnoha místech Marsu. Zda jde skutečně o nedávné výtrysky vody musí potvrdit až budoucí výzkum. Detailní snímek kaňonu vytvořeného fluviální aktivitou (v důsledku tečení vody, zřejmě během prudkých záplav) v oblasti Mangala Vallis na západním okraji oblasti Tharsis Evropská sonda Mars Express přinesla i mnohá překvapení jedno z nich bylo toto zamrzlé moře, oblast plná tmavých objektů připomínajících kry (na jih od sopky Elysium Mons) 20

4 ESA / HRSC Team života v minulosti bylo nalezeno několik meteoritů, které podle svého chemického složení pochází z Rudé planety. V jednom z nich (s označením ALH84001) byly v roce 1996 identifikovány drobné struktury, které mohly být organického původu. Další analýzy tuto hypotézu nepotvrdily, nicméně naděje, že život mohl na Marsu existovat (zvláště pod povrchem, chráněn před radiací), pořád trvá. Otázkou zůstává, zda si přát nalezení takového života. By by to jistě obrovský skok pro vědu, ale znamenalo by to zřejmě i trvalou karanténu a konec snům o možné kolonizaci Marsu. Vhodných planet, kam by se mohla naše civilizace rozšířit, v našem okolí příliš mnoho není Stín Phobosu pozorovaný na povrchu Marsu z takovýchto měření lze přesně rekonstruovat dráhu Phobosu kolem Marsu a určit tak přesněji i jeho budoucí polohu ESA / HRSC Team Plášť Marsu Bohužel ani na Marsu se zatím nepodařilo instalovat žádný funkční seismometr, který by umožnil získat přímé informace o vnitřní struktuře planety. Z nepřímých měření a fyzikálních modelů tak zatím víme jen málo odhaduje se například, že plášť zabírá zhruba polovinu poloměru Marsu a že v něm stále probíhá podpovrchová konvekce (viz Astropis 4/2003 Terestrické objekty sluneční soustavy). Svrchní část pláště ale tvoří zřejmě velmi silný nepohyblivý příkrov (tzv. litosféru), který brání výraznějším projevům konvekce na povrchu. Na Zemi je v oblasti pod litosférou zóna nižší viskozity (astenosféra), která je zřejmě důležitá pro vznik deskové tektoniky. Tu ale na Marsu nepozorujeme a ani jiné fyzikální modely nenaznačují přítomnost astenosféry. Ve svrchní části litosféry je pak stejně jako na Zemi kůra, jejíž svrchní část můžeme pozorovat na povrchu. O průměrnou mocnost kůry se vedou již léta spory, nicméně z měření gravitačního pole spojeného s oblastí vysočin obklopujících pánev Hellas se zdá být pravděpodobná hodnota kolem km. Jádro O jádře toho víme skoro stejně jako o plášti tedy spíše méně než více. Z pozorovaných slapových deformací Marsu (pod vlivem změn své polohy vůči Slunci se celá planeta nepatrně deformuje) se odhaduje jeho poloměr zhruba na 1700 km a minimálně jeho vnější část by měla být kapalná. Zda uvnitř skrývá podobně jako naše planeta ještě pevné jadérko nevíme, na tuto otázku by ale snad během následujícího desetiletí měla odpovědět přesná geodetická měření, a případně i seismická data získaná novými sondami. Nepřímým argumentem pro neexistenci vnitřního jadérka je již dříve zmíněný fakt, že Mars nemá vlastní vnitřně generované magnetické pole. Magnetické pole může být na počátku existence planety generováno silnou konvekcí v jejím kapalném jádře s chladnutím celé planety ale tento mechanismus pozbývá účinnosti a během několika stovek miliónů let se zcela zastaví. Pokud jsou teplotní a tlakové podmínky příznivé, druhá etapa magnetického pole se spustí právě s růstem vnitřního pevného jadérka (tzv. termo-chemická konvekce). Pozorované silné magnetické anomálie na povrchu Marsu a zároveň neexistence globálního pole dnes tedy svědčí pro hypotézu, že po počáteční fázi chladnutí jádra již ke vzniku sekundárního dynama nedošlo. Detailní snímek Marsova měsíce Phobos pořízený kamerou HRSC na palubě evropské sondy Mars Express povšimněte si jemných linií protkávajících celý Phobosův povrch Planety Schématický průřez vnitřní stavbou Marsu. Podle dnešních odhadů sahá jádro zhruba do poloviny jejo poloměru, tj. vyplňuje asi 1/8 jeho objemu (u Země zhruba 1/6). Měsíce Marsu Kolem Rudé planety dnes krouží dva malé a nepravidelné měsíce Phobos (střední průměr 22,2 km) a Deimos (12,4 km). Jejich dráhy jsou značně rozdílné. Zatímco první z nich se pohybuje na oběžné dráze km nad povrchem Marsu, druhý je podstatně výše (23,5 tisíce km nad povrchem). Ze spektroskopického průzkumu odhadnuté chemické složení obou měsíců odpovídá chemickému složení malých planetek typu C z tzv. hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Zdá se tedy velmi pravděpodobné, že se jedná o tělesa v minulosti zachycená gravitačním působením Marsu (možná s drobnou pomocí Jupiteru). Oběžná dráha Phobosu je ale natolik nízká (a tím pádem jeho oběh natolik rychlý), že pro pozorovatele na povrchu planety dvakrát denně vychází na západě a zapadá na východě. Zároveň však dochází díky slapovým silám k jeho zpomalování, a tak jeho oběžná dráha klesá o přibližně 1,8 metru za století. To znamená, že během milionů let se buď srazí s povrchem planety, nebo bude roztrhán slapovými silami, čímž vznikne kolem Marsu prachový prstenec. Povrch obou měsíců je pokryt malými i středně velkými krátery (např. kráter Stickney, pojmenovaný po manželce objevitele obou Měsíců Asapha Halla, má v průměru 10 km) a vrstvou jemného prachu, tzv. regolitu. Ten u Deimosu částečně vyplňuje většinu kráterů, takže jeho povrch je znatelně hladší než povrch Phobosu. Oba měsíce obíhají téměř v rovině Marsovského rovníku jejich relativně malá vzdálenost tak zne Calvin J. Hamilton 21

5 Tři generace průzkumníků Marsu model sondy Viking (vlevo, dva prakticky stejné přistávací moduly tohoto designu pracovaly na povrchu od poloviny 70. let do začátku 80. let), vozítko Sojourner (uprostřed, část mise Mars Pathfinder, která přistála na Marsu v létě 1997) a počítačový obrázek roveru MER (vpravo, opět dva identické projekty, činné na povrchu od roku 2003 dodnes) Daein Ballard NASA NASA NASA / JPL možňuje pozorovatelům v oblasti pólů (pro Phobos dále než 70 s. š. i j. š. a pro Deimos dále než 83 ) je spatřit. Vývoj Rudé planety.jaký je tedy celkový obrázek Marsu? Před více jak 4 miliardami let (v období tzv. noachianu) to mohla být planeta relativně velmi podobná Zemi s hustou atmosférou, vulkanismem a možná i povrchovým oceánem. Pak ale došlo k několika zřejmě klíčovým událostem mezi ně patřila ztráta globálního magnetického pole či velké impakty (např. pánev Hellas vzniklá před asi 4,1 miliardami let má průměr 2300 km). Ty podle některých teorií daly vzniknout i severo-jižní dichotomii (jiné názory ji spojují spíše s vnitřními dynamickými procesy). K dalším zásadním událostem mohla patřit i koncentrace vulkanismu v oblasti Tharsis, která ovládla téměř 1/4 povrchu planety. Tyto a další faktory způsobily ochlazení Marsu, ztrátu většiny jeho atmosféry a hydrosféry, a také postupné ustávání vulkanismu (období tzv. hesperianu). Zda voda ve formě atmosferické vlhkosti unikla do vesmíru nebo byla skryta pod povrch v podobě permafrostu nevíme. Nová měření ale naznačují, že atmosferický únik je menší, než se očekávalo, a tak by mohly být rezervoáry vody spíše dodnes ukryty na planetě samé. Od doby tohoto ochlazení je Mars víceméně ve stavu, v jakém ho můžeme pozorovat dnes (tzv. období amazonianu). Suchá Počítačová simulace možného povrchu Marsu po tisících letech teraformace (tmavé plochy jsou porostlé vegetací, světlejší jsou pouště). Severní nížiny by zaplnil globální oceán, malá moře by byla i uvnitř impaktních pánví Hellas a Argyre póly a vrcholy obřích sopek by ukryly ledové čepičky. a studená planeta bez známek života, s řídkou atmosférou a aktivní kryosférou (vodní i suchý led). Podpovrchová aktivita ale ještě zcela neustala, a tak např. vulkanismus, ale i další tektonické projevy v omezené míře přežívají do dneška. Mars tedy není aktivní planeta jako naše Země, není ale ani zcela mrtvým objektem. Průzkum Marsu K Rudé planetě zamířilo za posledních 50 let kosmického výzkumu přes dvě desítky automatických sond, které nám přinesly alespoň nějaké informace. Skutečný boom výzkumu Marsu ale nastal nejprve v 70. letech se sondami Viking 1 a 2 a poté v letech devadesátých se sondami Mars Pathfinder a Mars Global Surveyor (MGS). Druhá jmenovaná zůstala činná na oběžné dráze téměř přesně deset let a díky velmi kvalitním snímkům i laserovému výškoměru nám poskytla první globální, ale zároveň podrobný, pohled na celou planetu. Mezi těmito dvěma vlnami robotických průzkumníků stojí ještě za zmínku alespoň částečný úspěch sovětské sondy Phobos 2, která do ztráty spojení zkoumala jeden z marsových měsíců. Po neúspěchu sond Mars Polar Lander a Mars Climate Orbiter následovala v novém tisíciletí řada úspěšných projektů Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter na oběžné dráze a dvojice roverů Spirit a Opportunity na povrchu. Ty významně rozšířily naše znalosti povrchu i celé planety, obzvláště rovery, které místo plánovaných 90 dnů jsou v provozu již přes tři roky. Díky své mobilitě umožnily první skutečné geologické průzkumy jiného terestrického tělesa než je Země a Měsíc. Za zmínku stojí také zmapo- 22

6 ESA / HRSC Team 3D model kráteru Hale na severním okraji pánve Argyre, pořízený z dat získaných stereokamerou HRSC (s detaily asi 40 m/px). Kráter má v průměru 136 km a v dunách vyplňujících jeho vnitřek byly sondou MGS také objeveny stopy po tekoucí kapalině (gullies). vanost povrchu Marsu již dnes je tato planeta v průměru lépe zmapovaná než některé oblasti Země a do konce tohoto desetiletí bychom měli mít k dispozici globální mapu s rozlišením ~10 metrů. Budoucnost výzkumu Marsu je, zdá se, zatím v režii NASA a ESA první z nich letos plánuje vyslání přistávacího modulu Phoenix do oblasti pólu a na rok 2011 velkou mobilní geochemickou laboratoř. ESA pak chce v roce 2014 vysadit na povrch rover pátrající po stopách života a malou geofyzikální stanici, případně i vědeckou sondu pracující na oběžné dráze. Skutečný grál výzkumu Marsu, návrat vzorků z povrchu, je ale bohužel ještě pořád velmi vzdálen. Teraformace Marsu Budoucnost ale skýtá ještě jednu možnost pokud nebude na planetě objeven mimozemský život, dříve či později se sem vypraví i lidští průzkumníci. Jestliže to ekonomická situace dovolí, snad vznikne časem i permanentní lidská kolonie na Marsu pro případ možné globální katastrofy, která by znemožnila život na Zemi (srážka s velkým meteoritem, významné globální změny klimatu) je lépe mít v záloze ještě jeden svět, kam by lidé mohli přesídlit. Pak už bude chybět jen krok k tomu, přetvořit Mars na obyvatelnou planetu, teraformovat ji tento proces ale bude trvat tisíce let. Po tu dobu bychom museli zvyšovat hustotu atmosféry, ohřívat její povrch pomocí rostoucího skleníkového efektu či rozmrazovat podzemní zásoby vody. Na konci tohoto zdlouhavého a možná i trochu fantaskního procesu by mohla být druhá Země, nový domov našeho pozemského života. Detail 80 km široké kaldery vulkánu Apollinaris Patera (s rozlišením 11 m/px) na jižním okraji oblasti Elysium Planitia. Na snímku lze identifikovat i lehkou oblačnost nad vrcholem sopky, která vytváří bělavé zabarvení částí snímku. Jícen této velmi staré sopky (asi 3,7 miliardy let) vykazuje opakovanou vulkanickou aktivitu, kterou překrývají čerstvé impaktní krátery. Podobné detailní snímky ze sondy Mars Express významně přispěly k pochopení místních geologickým procesů a tím i k celkovému porozumění vývoje vulkanismu na Marsu. ESA / HRSC Team NASA / JPL Zatím nejpodrobnější panoramatický snímek (tzv. McMurdo panorama), získaný na povrchu Marsu roverem Spirit během jeho pobytu v zimním útočišti na vyvýšenině nazvané Low Ridge. Na obrázku jsou jak místa, která rover již prozkoumal, tak i cíle jeho budoucích výprav. 23

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Sluneční soustava je planetárn rní systém m hvězdy známé pod názvem n Slunce, ve kterém m se nachází naše e domovská planeta Země. Tvoří ji: Slunce 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír. VY_52_INOVACE_Pr_36 Téma hodiny: Vesmír Předmět: Přírodověda Ročník: 5. třída Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava Autor: Bohunka Vrchotická, ZŠ a MŠ Husinec Řež; Řež 17, Husinec

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kamenné a plynné planety, malá tělesa Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 18. 2. 2013 Pořadové číslo 13 1 Jupiter, Saturn Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kamenné a plynné planety, malá tělesa Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Projekt Společně pod tmavou oblohou

Projekt Společně pod tmavou oblohou Projekt Společně pod tmavou oblohou Kometa ISON a populace Oortova oblaku Jakub Černý Společnost pro MeziPlanetární Hmotu Dynamicky nové komety Objev komety snů? Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým

Více

Terestrické objekty sluneční soustavy

Terestrické objekty sluneční soustavy Terestrické objekty sluneční soustavy Los Alamos National Supercomupting Center Martin Pauer Na začátku byla touha lidí porozumět naší vlastní planetě. Zemi zkoumala a stále zkoumá řada různých vědních

Více

Vesmír. Sleva. 50% sleva. Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun. Na let do VESMÍRU. Autoři novin: Šarlota Tomasco

Vesmír. Sleva. 50% sleva. Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun. Na let do VESMÍRU. Autoři novin: Šarlota Tomasco Cena: 42,90,-Kč Číslo: 1 Datum: 8.3.2013 Vesmír Sluneční soustava: Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Autoři novin: Šarlota Tomasco Sleva Markéta Trakslová 50% sleva Na let do VESMÍRU.

Více

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Sluneční soustava http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Slunce vzdálenost: 150mil.km (1AJ) průměr: 1400tis.km ((109x Země) stáří: 4.5mld let činnost:spalování vodíku teplota 6000st.C hmotnost

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

Terestrické objekty sluneční soustavy

Terestrické objekty sluneční soustavy Terestrické objekty sluneční soustavy Los Alamos National Supercomupting Center Martin Pauer Na začátku byla touha lidí porozumět naší vlastní planetě. Zemi zkoumala a stále zkoumá řada různých vědních

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky Vytvořili: Žáci přírodovědného klubu - Alžběta Mašijová, Veronika Svozilová a Simona Plesková, Anna Kobylková, Soňa Flachsová, Kateřina Beránková, Denisa Valouchová, Martina Bučková, Ondřej Chmelíček ZŠ

Více

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život?

Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Jak najdeme a poznáme planetu, kde by mohl být život? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně, Laboratoř metalomiky

Více

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie) 2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA

Více

Venuše a Mars. Planeta Venuše

Venuše a Mars. Planeta Venuše Venuše a Mars Letem Apolla 17 v prosinci 1972 byla zatím ukončena etapa průzkumu Měsíce, kosmický výzkum se však nezastavil. Od roku 2000 pracuje Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která je umístěna na

Více

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 Mgr. Nezval Ondřej 20.3.2015 1. ÚVOD Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Pouť k planetám Slunce

Pouť k planetám Slunce Pouť k planetám Slunce Slunce je naše životadárná hvězda, tvořící 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy. Slunce vzniklo před 4,6 miliardami let a bude svítit přibližně ještě 7 miliard let. Nemá pevný povrch,

Více

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013

ZEMĚPIS 6.ROČNÍK VESMÍR-SLUNEČNÍ SOUSTAVA 27.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_ZE69KA_15_02_04

Více

Atmosféra Země a její složení

Atmosféra Země a její složení Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Vypracovala: Kristýna Pořízková Konzultant: Mgr. Ladislav Sedlák Školní rok: 2011 / 2012 Třída: IX. B ZŠ Sloup

Vypracovala: Kristýna Pořízková Konzultant: Mgr. Ladislav Sedlák Školní rok: 2011 / 2012 Třída: IX. B ZŠ Sloup Mars, rudá planeta Vypracovala: Kristýna Pořízková Konzultant: Mgr. Ladislav Sedlák Školní rok: 2011 / 2012 Třída: IX. B ZŠ Sloup Obsah Úvod...3 Anotace...3 Základní informace... 4 Historie...5 Symbol

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 25. 2. 2013 Pořadové číslo 14 1 Uran, Neptun Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ HISTORIE MAPOVÁNÍ A PRŮZKUMU MARSU

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ HISTORIE MAPOVÁNÍ A PRŮZKUMU MARSU ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE HISTORIE MAPOVÁNÍ A PRŮZKUMU MARSU SEMESTRÁLNÍ PRÁCE LENKA VOCHOVÁ lenkavochova@seznam.cz

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

Curiosity, voda a život

Curiosity, voda a život Curiosity, voda a život Rover automatické vozítko schopné vlastního pohybu určené k výzkumu těles sluneční soustavy. Rovery využívá především americká NASA k výzkumu Marsu. Sol marťanský den, je o 39 minut

Více

Proměny Sluneční soustavy. Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno

Proměny Sluneční soustavy. Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno Proměny Sluneční soustavy Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno Merkur Venuše Země Mars hlavní pás planetek (582 389) Tělesa K. pásu (1 375) Oortův oblak (500 miliard?) 50 000 150 000 AU Současný

Více

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci

Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura

Více

Plasty pro stavebnictví a architekturu 4 Aerogel

Plasty pro stavebnictví a architekturu 4 Aerogel Plasty pro stavebnictví a architekturu 4 Aerogel 14. 2. 2008, IVANA VEJRAŽKOVÁ Aerogel vypadá jako materiál z nějakého sci-fi filmu nehmotná látka se vznáší v prostoru a výzkumní pracovníci ji přidržují

Více

Řešení: Fázový diagram vody

Řešení: Fázový diagram vody Řešení: 1) Menší hustota ledu v souladu s Archimédovým zákonem zapříčiňuje plování jedu ve vodě. Vodní nádrže a toky tudíž zamrzají shora (od hladiny). Kdyby hustota ledu byla větší než hustota vody, docházelo

Více

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Od středu Sluneční soustavy až na její okraj Miniprojekt SLUNEČNÍ SOUSTAVA Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor Náměstí Františka Křižíka 860 390 01 Tábor Obsah: 1. Úvod 2. Cíl miniprojektu 3. Planetární

Více

Žhavé srdce 8 000 000 C. Spousta plynu A

Žhavé srdce 8 000 000 C. Spousta plynu A 44 SLUNEČNÍ SOUSTV Žhavé srdce S lunce, ležící ve středu sluneční soustavy, je zdrojem světla a tepla. Tato energie vzniká slučováním (syntézou) atomových jader vodíku, čímž dochází k vytváření jader hélia.

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012

Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Astronomie Sluneční soustavy I. PřF UP, Olomouc, 6.4.2012 Osnova přednášek: 1.) Tělesa Sluneční soustavy. Slunce, planety, trpasličí planety, malá tělesa Sluneční soustavy, pohled ze Země. Struktura Sluneční

Více

Invaze na Mars. Úspěchy a neúspěchy kosmické flotily. Vladimír Kopecký Jr. Planety

Invaze na Mars. Úspěchy a neúspěchy kosmické flotily. Vladimír Kopecký Jr. Planety Invaze na Mars Úspěchy a neúspěchy kosmické flotily JAXA/NOZOMI Vladimír Kopecký Jr. Když jsem v Astropise číslo 3/2003 psal o flotile kosmických sond, která díky neobvykle šťastné konfiguraci planet zamířila

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Úkol č. 1. Sluneční soustava

Úkol č. 1. Sluneční soustava Úkol č. 1. Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé pod názvem Slunce, ve kterém se nachází naše domovská planeta Země. Systém tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet,

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Den Země s Akademií věd ČR 2015

Den Země s Akademií věd ČR 2015 Den Země s Akademií věd ČR 2015 Čeká na vás program určený studentům, pedagogům, školním skupinám a veřejnosti sestavený u příležitosti Dne Země 2015, jenž se každoročně po celém světě připomíná 22. dubna

Více

Hledejte kosmickou plachetnici

Hledejte kosmickou plachetnici ASTRONOMICKÉ informace - 3/2011 Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 337 11 Rokycany http://hvr.cz Hledejte kosmickou plachetnici Kosmická sonda NASA pojmenovaná Nano Sail-D rozvinula na oběžné dráze

Více

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP 1 Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP A. Špičák K poznání podpovrchových partií zemského tělesa lze přispět jednak nepřímo - extrapolací povrchových geologických měření a pozorování,

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Pracovní list: Opakování učiva sedmého ročníku. Fyzikální veličiny. Fyzikální jednotky. Fyzikální zákony. Vzorce pro výpočty 100 200.

Pracovní list: Opakování učiva sedmého ročníku. Fyzikální veličiny. Fyzikální jednotky. Fyzikální zákony. Vzorce pro výpočty 100 200. Pracovní list: Opakování učiva sedmého ročníku 1. Odpovězte na otázky: Fyzikální veličiny Fyzikální jednotky Fyzikální zákony Měřidla Vysvětli pojmy Převody jednotek Vzorce pro výpočty Slavné osobnosti

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF

Obecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako

Více

Představení partnerů projektu

Představení partnerů projektu OSNOVA 1) Představení partnerů projektu 2) Lety do stratosféry 3) Zemská atmosféra 4) Spolupráce Hvězdárny Valašské Meziříčí a Slovenské organizace pro vesmírné aktivity 5) Společně do stratosféry - úspěchy

Více

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ Název pracovního týmu Členové pracovního týmu Zadání úkolu Jsme na začátku projektu

Více

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz

Geologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního

Více

Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015

Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015 Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015 Výstup CO2 Uhličité minerálky rozpuštěný CO2 Mofety suchý CO2 Celkem >500 m3/h Průtok CO 2 l/h VRF (Weinlich et al., 2006)

Více

Wilsonova mlžná komora byl první přístroj, který dovoloval pozorovat okem dráhy elektricky

Wilsonova mlžná komora byl první přístroj, který dovoloval pozorovat okem dráhy elektricky Mlžná komora Kristína Nešporová, G. Boskovice Tomáš Pikálek, G. Boskovice Martin Valko, SPŠE a VOŠ Olomouc Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou detekce ionizujícího záření pomocí difúzní mlžné komory.

Více

Exoplanety (extrasolar planet)

Exoplanety (extrasolar planet) Exoplanety Exoplanety (extrasolar planet) Existují planety také kolem jiných hvězd než Slunce? antika myslitelé proč ne? od 18. století - Laplace, Kant vznik Sluneční soustavy 1988 - planeta γ Cep (hypotéza)

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ MERKUR Parametry oběžné dráhy Afélium 68 816 900 km Perihélium 46 001 200 km Průměrná vzdálenost 57

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se

Více

Astronomický rok 2015

Astronomický rok 2015 Astronomický rok 2015 V následujícím článku jsou vybrány nejzajímavější nebeské úkazy a události vztahující se k astronomii, které nám nabídne nadcházející rok. Dnes si projdeme první pololetí 2015. Ze

Více

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují

Více

OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech.

OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech. OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech. Urči, zda jsou následující tvrzení pravdivá či nepravdivá. Pravdivá tvrzení označ

Více

Atmosféra - složení a důležité děje

Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra - složení a důležité děje Atmosféra tvoří plynný obal Země a je rozdělena na vertikální vrstvy s odlišnými vlastnostmi tři základní kriteria dělení atmosféry podle: intenzity větru průběhu teploty

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

Sluneční soustava. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Sluneční soustava. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Sluneční soustava Studijní text k výukové pomůcce 1 Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Kolem čeho se to všechno točí?... 4 Sluneční soustava... 5 Slunce... 6 Jádro... 7 Vrstva v zářivé rovnováze...

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

Úplné zatmění Slunce 29.3.2006 první výsledky

Úplné zatmění Slunce 29.3.2006 první výsledky Úplné zatmění Slunce 29.3.2006 první výsledky Miloslav Druckmüller, VUT Brno, druckmuller@fme.vutbr.cz Hana Druckmüllerová, VUT Brno, druckmuller@fme.vutbr.cz Eva Marková, Hvězdárna v Úpici, markova@obsupice.cz

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

Cesta do nitra Slunce

Cesta do nitra Slunce Cesta do nitra Slunce Jeden den s fyzikou MFF UK, 7. 2. 2013 Michal Švanda Astronomický ústav MFF UK Chytří lidé řekli Už na první pohled se zdá, že vnitřek Slunce a hvězd je méně dostupný vědeckému zkoumání

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více