TECNICALL ŽIVOT V BUDOUCNOSTI ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE I 2010 NEXT LEVEL - URBANISTICKÁ VIZE BUDOUCÍCH VELKOMĚST

Transkript

1 ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE I 2010 ŽIVOT V BUDOUCNOSTI NEXT LEVEL - URBANISTICKÁ VIZE BUDOUCÍCH VELKOMĚST STRANA 16 OBYDLÍ NA POVRCHU MARSU STRANA 25 INTELIGENTNÍ AUTO HLÍDÁ BEZPEČNOST ŘIDIČŮ STRANA 28

2 INZERCE 2 jaro 2010

3 URBANISTICKÁ VIZE BUDOUCÍCH VELKOMĚST STRANA 16 OBYDLÍ NA POVRCHU MARSU STRANA 25 INTELIGENTNÍ AUTO HLÍDÁ BEZPEČNOST ŘIDIČŮ STRANA 28 Vážené čtenářky a čtenáři, přemýšlím společně s autory tohoto čísla, jak bude vypadat náš život v budoucnosti. Odpověď není jednoduchá. Stavitelství (architektura) je v každé době pravdivým obrazem společnosti. Z archeologických nálezů a studiem zachovalých staveb vyvozujeme chování jejich obyvatel a jejich vzájemné vztahy. EDITORIAL / TIRÁŽ ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE I 2010 ŽIVOT V BUDOUCNOSTI Jak bude jednou budoucí archeolog posuzovat náš dům budoucnosti? A co z něho vyčte? Bude to pro něj osamocený objekt zahleděný do svých vlastních technických otázek, objekt plný složitého informačního a regulačního systému, objekt oplocený sofistikovaným bezpečnostním aparátem, umístěný od dalšího objektu v bezpečné vzdálenosti? Nebo to bude shluk vzájemně komunikujících hmot a prostorů, využívající vzájemnou akumulaci a podporující tvořivou synergii jejich obyvatel? Nevíme, oba koncepty jsou součástí naší reality. Jeví se, že důležitější než samotné vybavení domů je vlastní životní styl a naše návyky. Představte si život v městském bytovém domě z 19. století bez tepelné izolace, v domě umístěném blízko od místa práce. Neděle strávené na procházce v parku se zastavením na kávu a štrúdl v blízké kavárně ING. ARCH. PETR HLAVÁČEK proděkan pro rozvoj Fakulta architektury ČVUT Obsah Dobří teoretici bývají slavní, ale dobří praktici bývají bohatí Využití 3D projekce v biomedicínském inženýrství Kariérní centrum ČVUT je studentům k dispozici již čtyři... Asistivní technologie pomáhají handicapovaným Takový životní styl bude nejspíše zatěžovat prostředí méně než dokonalý pasivní dům postavený v přírodě třicet kilometrů za městem se všemi svými souvislostmi. Co je důležité? Věc diskutovat, promýšlet, navrhovat a koneckonců i realizovat s nezbytným následným poznáním a zpětnou vazbou. K tomu všemu by ČVUT, se svou otevřeností k diskusi, spoluprací jednotlivých fakult a nebývalou koncentrací odborníků na jednotlivá témata, mělo přispět Smart Grids je inteligentní distribuční síť 21. století Most budoucnosti uvidíte v Bratislavě Výzkumná základna na Marsu realita, nebo fikce? Pasivní domy ušetří až 90 % běžných nákladů TecniCall 1/2010 Vydavatel, adresa redakce Rektorát ČVUT Zikova 4, Praha 6 IČO: tecnicall@cvut.cz Datum vydání 30. duben 2010 Periodicita čtvrtletník Náklad 5000 kusů Cena zdarma Evidenční číslo MK ČR E Šéfredaktorka Mgr. Andrea Vondráková vondrako@vc.cvut.cz Editorka Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Redakční rada Ing. Marie Gallová Fakulta stavební ČVUT marie.gallova@fsv.cvut.cz Mgr. Natálie Šeborová Fakulta elektrotechnická ČVUT seborova@fel.cvut.cz Ing. Libor Škoda Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Libor.Skoda@fjfi.cvut.cz Ing. Zdeněk Říha, Ph.D. Fakulta dopravní ČVUT riha@fd.cvut.cz Ing. Ida Skopalová Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT skopalo@vc.cvut.cz Jan Klepal Masarykův ústav vyšších studií ČVUT klepal@muvs.cvut.cz doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou činnost lejckova@vc.cvut.cz Ing. Ivan Šiman, CSc. Fakulta strojní Ivan.Siman@fs.cvut.cz Jiří Horský Fakulta architektury jiri.horsky@fa.cvut.cz Korektor Jan Štěpánek 4dudek@gmail.com Design Marek Prchal InstallFest 2010 linuxové setkání pod křídly tučňáka 9 Existuje národní architektura? 27 Sestroj stroj! Ceny Siemens a Fóra průmyslu a vysokých škol rozdány Dejvice budou mít svou kybervěž Inteligentní automobil hlídá bezpečnost řidičů Inteligentní budovy představují novou perspektivu Olověný Dušan Inzerce Alexandra Hroncová hroncova@vc.cvut.cz Distribuce ČVUT v Praze Hub pracovní prostor pro setkávání, inovace a rozvoj... První TV pro iphone Sluneční škola v Himálaji pokračuje ve výuce dětí Úspěšná přednáška aneb jak zaujmout posluchače Dočká se Praha systému výpůjčních veřejných kol? Implantáty vyrobené na míru Fotograf Bc. Jiří Ryszawy jiri.ryszawy@vc.cvut.cz Tisk K&A Advertising Kloknerův ústav ČVUT pomáhá zabránit smrti horníků... Města budoucnosti budou napojena na vesmírný výtah Doktorandi z ČVUT sbírají data v Antarktidě Studentka ČVUT na stáži v Googlu Titul Tomáš Müller Architektonické návrhy z ČVUT dostaly Žlutou kartu! Když má něco komerční potenciál, musíme to podchytit Smart Kiosk ČVUT a IBM pomáhá získat informace Vědecké konference na ČVUT v Praze v roce Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje. Dům budoucnosti? To je Bambusová škola Kariérní kurzy na ČVUT v Praze v roce jaro

4 ROZHOVOR MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì Dobří teoretici bývají slavní, ale dobří praktici bývají bohatí tvrdí prof. Ing. Michael Šebek, DrSc., vedoucí katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze jim připevňují elektrody a pulzy v těchto elektrodách řídí pohyb svalů, a tedy i těla pacienta. Systém umožňuje, aby paraplegik vstal. Dokonce pak může jezdit na speciálním kole. Skotové k tomu používají matematické metody, které jsme my vyvinuli. FOTO Moje katedra je úspěšná proto, že si dokáže zajistit více než tři čtvrtiny svých příjmů z externích výzkumných a aplikačních projektů. Státní dotace ale neodmítám, aplikovaný výzkum si subvence určitě zaslouží, říká prof. Šebek. Zabýváte se problematikou řízení, speciálně tak zvanými polynomiálními metodami pro řízení. Co je to za metody a v jakých oblastech nacházejí praktické využití? Řízení je fascinující obor, který najdeme všude. Pomocí zpětné vazby vylepšujeme chování nejrůznějších systémů od výrobní linky až po kosmickou raketu. V posledních letech najdete řízení i v nanotechnologiích, biologických nebo biomedicínských systémech, například při automatickém podávání léků do těla pacienta. Stejně tak můžeme řídit systémy ekonomické a mnohé další. Řízení je všudypřítomné, dokonce tak, že si ho ani nevšimnete. Kdykoliv si myjete ruce, tak nastavíte teplotu vody, což už je řízení. Zdá se to jednoduché, ale tak jednoduché to není. Systémy nereagují okamžitě, potřebují nějaký čas, aby se začaly chovat jinak. Když vám přestane fungovat topení, tak si hned vzpomenete, že máte regulátor na topení. Takže náš obor se spíše vymezí negativně, když se vyskytne nějaký problém nebo katastrofa, když něco přestane fungovat. Polynomiální neboli algebraické metody pro řízení byly vynalezeny u nás a rozšířily se do celého světa. Využívají se v různých technických oborech. Například je na našich metodách založen Polynomial Toolbox for Matlab, komerční software firmy PolyX, který používají průmyslové firmy z celého světa, jako třeba Lockheed Martin, Mitsubishi Electric, DaimlerChrysler, Saudi Aramco, Sandia Lab, Petro Bras, ale i US Air Force a QinetiQ. Aplikace najdeme i v mnoha netechnických oblastech. Například v Centru rehabilitačního inženýrství University Glasgow slouží pro návrh systémů řídících svaly paraplegických pacientů. Na lýtkové svaly se Na čem dnes pracuje katedra řídicí techniky? Naše katedra je poměrně velká, má asi šedesát zaměstnanců a čtyřicet doktorandů. Odborníci se dělí do několika skupin, máme silnou teoretickou skupinu, dále pak tým odborníků na řízení v reálném čase. To je zajímavý prvek řízení, že nestačí jen dělat správná rozhodnutí, ale ta rozhodnutí musí přijít ve správný čas. Pokud jinak správný příkaz přijde později nebo dříve, může způsobit katastrofu. Další z našich týmů se věnuje vestavěným systémům. Tyto malé systémy provádějí intenzivní výpočty a důležitá rozhodnutí všude kolem nás, ale jsou vestavěny do nejrůznějších zařízení, a tak je nevnímáme, alespoň pokud fungují správně. Například moderní automobil obsahuje tak stovku řídicích systémů. Další skupina se věnuje řízení průmyslových procesů. Naše algoritmy pro optimalizaci spalování v kotlích implementuje firma Honeywell do elektráren po celém světě. Další tým se zabývá vývojem nového typu spalovacího motoru, který se netočí. Energie lineárně se pohybujícího pístu se převádí přímo na energii 4 jaro 2010

5 elektrickou. Princip je známý už léta, je v mnohém výhodný, ale je velice těžké jej řídit. Mnoha pracovištím v zahraničí ještě nikdy neběžel. Náš řídicí systém je už tak dokonalý, že opravdu dokáže běžet celý den. Teď před námi stojí těžší úkol, abychom se pokusili prodat tento motor do průmyslu, například automobilce, která vyrábí takové motory. Tím bychom posunuli výzkum na vyšší úroveň. Možná se ale ani nakonec v automobilech neuplatní a bude se používat kdekoliv jinde ve větších generátorech s větším výkonem. Výzkumných projektů, na nichž participují i studenti, máme několik desítek. Vaše katedra také vyvíjí metody řízení vibrací pro chystaný nový typ velkokapacitního letadla Airbus Ano, je to velmi atraktivní evropský projekt, na němž spolupracujeme s firmou Airbus a s dalšími evropskými firmami. Jde o vývoj úplně nového typu letadla, které nebude mít křídla, protože ono samo bude jediným křídlem. Bude mít trojúhelníkový tvar a cestující v něm budou sedět v dlouhých řadách, třeba i padesát lidí vedle sebe. To bude velice výhodné, ale nese to s sebou spoustu nových problémů, které je potřeba vyřešit. My se v projektu zabýváme vývojem metod pro potlačení vibrací trupu v příčné rovině. U klasického letadla s tuhým úzkým trupem to problém není, tam kmitají jen pružná křídla. U nového typu letadla vlastně pasažéři sedí v křídle. Vibrace by vadily nejen jim, ale i řízení letadla. Proto bude nové letadlo mít aktivní plochy potlačující toto tlumení a jejich řízení se právě věnujeme. Projekt bude financován EU několik let a pak se přemění ve vývojový projekt firem, které jej budou vyrábět. Nyní jsme v předkomerční fázi výzkumu. Jak jste se k tomuto projektu dostali právě vy, respektive vaši studenti? Byli jsme osloveni tak, že se na nás obrátily firmy samy. Stává se to často, pracovníci katedry jsou známí po celém světě, máme i několik skutečných hvězd. Někdy zase my vymyslíme nějaký projekt a zveme do něj kolegy ze zahraničí. Firmy si na vaší katedře podávají dveře. Jaký je zájem o studenty vašeho oboru? Zástupci firem mají zájem o naše odborné výsledky, ale ještě daleko větší zájem mají o naše absolventy. I v dnešní krizi je dobrých inženýrů nedostatek a o absolventy naší katedry se průmyslové podniky doslova perou. Spolupracujeme s takovými průmyslovými partnery, jako jsou Honeywell, Siemens, Rockwell Automation, Thales, Visual- Tools, CEA, Alstom, Unicontrols, UNIS, Aero, Škoda Auto, Delong Instruments, Ricardo, TECO, WAGO a s dalšími. Jedním z profesorů na naší katedře je dokonce profesor Havlena, který je současně významným výzkumníkem ve firmě Honeywell. Na celém světě mají jen dva tzv. fellows v oboru procesního řízení a on je jedním z nich. Jeden z předmětů nového studijního programu Kybernetika a robotika bude učit další významný odborník z průmyslu, doc. Horáček z firmy Rockwell. Čím byste nalákal na vaši katedru studenty z řad středoškoláků? Náš obor není lehký, ale je moc zajímavý. Naši absolventi mají otevřené dveře do celého světa a do mnoha mezinárodních firem. Je zvykem, že naši studenti během studia vyjíždějí na půl roku do zahraničí v rámci programu Erasmus. Inženýr dnes bez znalosti angličtiny nemůže fungovat. Například v mém předmětu Systémy a řízení je povinná učebnice v angličtině. Je to jedna z nejlepších učebnic na světě. V tom vidím konkurenční výhodu našich absolventů nad školami, které používají místní učebnice. Atraktivní je pro studenty prvních ročníků také soutěž robotů, které dávají dohromady ze stavebnice. Cestu, jak robota sestavit a naprogramovat, musí najít každý sám. V letošním roce soutěžilo dvacet týmů a vítěz získal půlhodinový let vrtulníkem, elektroniku a sud piva. (smích) Vedete také českou část evropského magisterského programu orientovaného na kosmické vědy a inženýrství Ano, jedná se o evropský magisterský program SpaceMaster, který nabízí naše katedra a který je financován evropským programem Erasmus Mundus. Podílí se na něm šest evropských univerzit. Je určen všem zájemcům s vynikajícími studijními výsledky, kteří se zajímají o kosmický výzkum a kosmické technologie. Výuka probíhá v angličtině ve společnosti studentů z celého světa. Celý rozhovor si můžete přečíst na prof. Ing. Michael Šebek, DrSc. vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. Pracoval na Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR a dlouhodobě působil v zahraničí na nizozemské Universiteit Twente a ETH Zürich. Je světově uznávaným odborníkem na teorii lineárních systémů a jejich řízení, zabývá se hlavně polynomiálními metodami, robustním řízením, numerickými metodami a softwarem. Řídil práci mnoha evropských týmů v této oblasti jako koordinátor Evropské sítě excelence EUROPOLY. Publikoval několik stovek výzkumných článků a jeho práce jsou hojně citovány po celém světě. Věnuje se také aplikaci teoretických výsledků. Založil a vede firmu PolyX, výrobce softwaru pro polynomy, polynomiální matice a jejich aplikace v systémech, signálech a řízení se stovkami instalací po celém světě. V současné době je profesorem oboru Technická kybernetika a vedoucím katedry řídicí techniky FEL ČVUT. jaro

6 AKTUALITY ING. KAREL HÁNA, PH.D. ì Využití 3D projekce v biomedicínském inženýrství Na společném pracovišti Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertově vznikla laboratoř 3D virtuální reality, která slouží k rehabilitaci pacientů s poruchami rovnováhy. Poruchy rovnováhy pod 3D dohledem Rovnováha je u člověka zajištěna součinností více smyslových systémů, zejména zraku a rovnovážného ústrojí. Při standardním postupu je pro rehabilitaci využívána stabilometrická plošina, která snímá rozložení váhy pacienta. Ten je v průběhu terapie informován zpětnou vazbou z monitoru o poloze svého těžiště. FOTO Studentka trénuje biologickou zpětnou vazbou svoji rovnováhu za pomoci plošiny Nintendo Cílem všech rehabilitačních postupů je zlepšit funkční schopnosti pacienta. K tomuto cíli vede celá řada rehabilitačních procedur. Ty pracují s pacientem v daném prostředí rehabilitačního pracoviště nebo pacient rehabilituje v domácím prostředí, které je poměrně konstantní. Všechny postupy mají zlepšit kvalitu života pacientů. Rehabilitace, zejména v počátečních stadiích, představuje pro nemocného člověka poměrně velkou zátěž, která může významným způsobem ovlivnit fungování kardiovaskulárního aparátu. Při překročení určité hranice tolerance zátěže může dojít ke zpomalení rehabilitace, eventuálně ke zhoršení stavu. Využití 3D projekce nově dává lékařům a inženýrům možnost lépe modulovat právě zrakový vstup, který je pro systém lidské rovnováhy velmi důležitý. Polohovací stabilometrická plošina, na níž jsou pacienti v prostředí virtuální reality umístěni, dále umožňuje i směrovou manipulaci s pacientem, a tedy stimulaci rovnovážného ústrojí. Pacienti ve virtuální realitě Spojení těchto dvou prvků umožňuje efektivní diagnózu a terapii v případě postižení center rovnováhy, která zajišťují vzájemnou koordinaci jednotlivých vstupů. K poruchám center rovnováhy může dojít například při cévních mozkových příhodách nebo ložiskových poraněních mozku a následná rehabilitace je běžně velmi obtížná. Na vypracování nových diagnostických a terapeutických postupů využívajících třírozměrné virtuální reality se spolu s kladenskou Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT podílí Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN, která přijímá do programu tzv. denního stacionáře pacienty po poškození mozku. FOTO Virtuální realita přináší nové diagnostické a terapeutické postupy v oblasti medicíny Domácí trojrozměrná rehabilitace? Díky nastupující 3D technologii v oblasti komerční elektroniky (3D televizory, herní konzole s plošinou typu Nintendo, ) bude za krátkou dobu možné rehabilitovat tímto způsobem pacienty v domácím prostředí s možností náhledu na snímaná data přes internet, což přinese zlepšení zdravotního stavu, úsporu času pacientům, kteří nebudou muset tak často dojíždět na klinické pracoviště, a nižší náklady na celkovou léčbu. FOTO Nastupující 3D technologie ušetří čas pacientům i lékařům 6 jaro 2010

7 VERONIKA LOBREISOVÁ ì Kariérní centrum ČVUT je studentům k dispozici již čtyři roky Kariérní centrum ČVUT (KC) nabízí své služby studentům a absolventům ČVUT již čtvrtým rokem. Jednou z důležitých oblastí KC a zároveň velmi oblíbenou aktivitou mezi studenty ČVUT jsou interaktivní semináře. Lektoři, se kterými spolupracujeme, jsou odborníci z praxe, kteří vycházejí z vlastních dlouholetých zkušeností. Oslovili jsme některé z lektorů a požádali je, aby nám odpověděli na tyto otázky: 1. Jak se Vám spolupracuje s Kariérním centrem ČVUT? 2. Jaký je rozdíl mezi seminářem pro manažery ve firmách a pro studenty ČVUT? Ing. Miroslav Spousta, vlastní profesí kouč průvodce, spolupracuje s KC již dva roky a v tomto semestru bude mít několik seminářů zaměřených na osobnostní rozvoj (Time management, Osobní talent a hodnoty a další) 1. V Kariérním centru jsem našel skvělého partnera pro spolupráci. Jsou v něm fajn a pracovití lidé, se kterými si rozumím, maximálně mi vycházejí vstříc. Vytvářejí mi podmínky, abych se mohl soustředit jen na práci, kterou chci pro studenty dělat. Máme stejnou vizi a tou je rozšiřování povědomí o tom, jak se dá růst a vzdělávat mimo současné mantinely českého školského systému. To se podle reakcí studentů daří a mám z toho radost. 2. Filtruji si na vstupu účastníky svých seminářů tak, aby mezi nimi byli jen lidé, kteří na sobě opravdu chtějí pracovat a učit se. Kariérní centrum svou filozofií a nastavením tohle zabezpečuje na sto procent a studenti chodí stejně jako manažeři motivovaní rozvíjet se. Kde vnímám největší rozdíl? Dnešní generace studentů je otevřenější a nemá tolik předsudků jako moje a starší generace lidí. Určitě je rozdíl ve zkušenostech, věku a z toho vyplývajících otázkách a tématech, na které si studenti hledají odpovědi. Milan Studnička spolupracuje s KC rok, začínal se seminářem Jak vést tým aneb efektivní koučování a postupně se přidávají další témata (Sebepoznání, Manažerské hry a další) 1. S Kariérním centrem se mi spolupracuje výborně. Na všem se dohodneme a vše funguje tak, jak má, takže není moc prostoru k dalším komentářům. 2. Největší rozdíl vidím v přístupu k tomuto typu vzdělání. Zatímco na firemních seminářích účastníci často bojují se svým egem, firemním postavením, nezájmem o sebereflexi (z důvodu strachu, ješitnosti apod.), studenti jsou úplně jinou skupinou. Jsou mnohem otevřenější k novým věcem a zároveň jsou schopni uznat, co všechno ve svém životě dělají špatně... Takže i když semináře mnohdy končí v pozdních večerních hodinách, odcházím domů nabitý jejich energií a nadšením pro změnu. Alexandr Pomazal, manažer Oracle Czech, vzhledem k časové vytíženosti přichází do KC jednou za semestr a své odpoledne věnuje studentům ČVUT na semináři Manažerské dovednosti 1. Velmi příjemně. Přístup týmu z KC ČVUT je lidský, upřímný a přívětivý. Vždy se snaží vyjít vstříc s ohledem na pracovní vytížení spolupracujících lidí, jako jsem já. 2. Setkání se studenty tímto prostřednictvím je obohacující. Po pravdě musím říci, že mě velmi příjemně překvapila vysoká míra pozitivního pohledu na budoucnost a také šířka rozhledu studentů. To se s dobou před dvaceti lety nedá srovnat. Někteří studenti jsou rovnocenní partneři na diskusi již nyní. To mě příjemně překvapilo a pozitivně naladilo. Alexandr Pomazal s Kariérním centrem spolupracuje také na programu Mentoring. Minulý rok byl mentorem studentovi Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Jiřímu Palkovi. V letošním roce můžete jeho jméno opět nalézt na webových stránkách mezi dalšími odborníky a manažery. Dne 1. března jsme otevřeli již 4. ročník programu Mentoring. Studenti si mohou vybírat z nabídky více než šedesáti mentorů. Zastoupení je takové, aby měli možnost zúčastnit se studenti ze všech fakult ČVUT. Více informací o Kariérním centru najdete na jaro

8 AKTUALITY ING. JAN KRASŇAN ì Asistivní technologie pomáhají handicapovaným Prvního února proběhlo na Fakultě elektrotechnické ČVUT slavnostní předání diplomů studentům oceněným v soutěži o nejlepší návrh projektu z oblasti asistivních technologií. Tyto technologie zahrnují hardwarové a softwarové prostředky podpory a usnadnění života handicapovaným spoluobčanům invalidům, nemocným, seniorům a dětem. Jedním z vítězů byl Jan Sova, student ČVUT. FOTO Důležitou součástí procesu vývoje každé asistivní technologie je, kromě technického návrhu a realizace, úzká spolupráce s pacientem či handicapovaným člověkem Můj návrh se týká systému pro rehabilitaci pacientů, kteří utrpěli zranění zapříčiněné přerušením drah periferního nervstva. Toto přerušení může být různého rozsahu, vždy má ale za následek vyřazení jisté části těla, do níž se z mozku nedostanou povely, uvádí Jan Sova z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Důsledkem zranění však není utlumení činnosti mozku, který dále po nervu vysílá povely, jež ale vzhledem k přerušení nervu nedojdou k cíli. Vlivem toho postupně zaniká jak nervová dráha, tak i vůle pacienta. Postupně se vytrácí schopnost vědomé tvorby vzruchů. Existuje relativně snadný způsob, jak přerušený nerv přemostit. Na místo, kde je nerv přerušen, se umístí buď na nebo pod kůži senzor snímající elektrickou aktivitu nervu putující z mozku. Za přerušení nervu se umístí elektrický generátor, který je schopen vytvořit dostatečný signál pro vybuzení přerušením od mozku oddělené části nervu. Pokud se na nervu objeví elektrická aktivita, senzor ji zaregistruje a přes externí obvod mimo tělo pacienta vede až ke generátoru. Ten na základě této informace vybudí zbylou část nervu. Primárním cílem je udržet zdravou část nervu v dobré kondici, aby pacientovi zůstala vůle i důvod pokračovat v rekonvalescenci, která může vést až k úplnému uzdravení. Popisovaný princip je v současné době konceptem, na němž bych v budoucnu rád pracoval. Nejedná se o nic, co by nebylo z technického hlediska možné realizovat. Otázkou je, jak se myšlenka může uplatnit v praxi a jaký bude přístup pacientů a skutečná pomoc během rehabilitace, doplňuje Jan Sova. FOTO Jan Sova přebírá diplom od prof. Maříka, předsedy správní rady nadace, na slavnostním vyhlášení za účasti děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT doc. Šimáka a prof. Klímy Jedná se o rozsáhlé téma, které může být rozděleno do více diplomových či bakalářských prací, a to nejen na Fakultě elektrotechnické ČVUT, ale i na Lékařské fakultě UK. Vedle realizace a měření je nutné provést klinické studie, které teprve prokážou přínos celé myšlenky. Nezbytná je aktivní spoluúčast pacientů i ošetřovatelů. Asistivní technologie řeší problémy, které lze doslova vidět a cítit. Lákají mě především proto, že řeší skutečné pro- blémy, které mají skuteční lidé, říká Jan Sova. Vědec zabývající se touto problematikou stojí uprostřed komplikované situace a samotná technická realizace je jen jednou z mnoha stránek věci. Stejně tak důležitou součástí celého procesu vývoje každé asistivní technologie je, vedle technického návrhu a realizace, nést kříž s pacientem či handicapovaným člověkem a projít si kousek strastiplné cesty s ním. To je velká výzva pro lidskost, která je v každém z nás. Asistivní technologie jsou výzvou pro ty, kteří věří, že technika může skutečně pomáhat, a co víc, řešit lidská neštěstí. Jan Sova plánuje uplatnit se v oboru asistivních technologií i nadále. Oslovuje mě možnost pomáhat lidem vyrovnat se s nepřízní osudu. Je mi také sympatické, že během vývoje je nezbytné komunikovat s lidmi a naslouchat jejich zkušenostem, člověk tak není izolován ve své laboratoři daleko od skutečnosti, kterou chce ovlivnit. Fantastická je také interdisciplinarita, v rámci níž se člověku naskytuje příležitost nahlédnout do mnoha oborů, které s asistivními technologiemi souvisejí. Vedle očekávané lékařské vědy, fyziky, matematiky a techniky jsou to i obory jako psychologie, sociologie, speciální pedagogika, etika a podobně. Člověk tak dostává možnost rozvíjet se v dalších zajímavých oborech. Nadace ČVUT Media Lab neustále hledá nejlepší studentské projekty, zejména z oblastí elektrotechniky a informatiky, strojírenství, stavebnictví, přírodních věd a dalších. Najdete nás na: 8 jaro 2010

9 PAVLA SLEZÁKOVÁ ì AKTUALITY InstallFest 2010 linuxové setkání pod křídly tučňáka První březnový víkend patřil všem příznivcům open source technologií. Konference InstallFest 2010 se opět konala na Strahově, ve školicím centru studentského klubu Silicon Hill. Přednášky s ústředním tématem Síť a bezpečnost na sebe navazovaly s desetiminutovými pauzami od 8.30 ráno do 17. hodiny po oba dny. Posluchači se dozvěděli nejen o rizicích, která hrozí při používání počítače, ale i jak se jich vyvarovat, a také o tom, jak funguje , nebo o ruční konfiguraci sítě z příkazového řádku. Témat zaznělo mnohem více, například úprava vzhledu systému, řešení bezdrátových ad hoc sítí, práce v La- TeXu pro začátečníky, řešení záloh velkého objemu dat, DB stroje MySQL, PostgreSQL a Oracle, tvorba v Inkscape a Gimp a propojení s programy Illustrator, Photoshop či OpenOffice.org, bezpečnost Javy či simulace virtuálních strojů v jednom fyzickém počítači. Na své si tedy přišli jak úplní začátečníci, tak pokročilí uživatelé. Přednášející byli z řad studentů ČVUT, ale také profesionálové z významných open source firem, např. Red Hat, OpenSUSE (Novell), Sun Microsystems (Oracle), Active 24. Zájem firem je pro nás jasným signálem, že naše práce má význam. Konference je svým způsobem unikátní. Uvolněná atmosféra mezi studenty i profesionály činí celou akci posluchačsky velice zajímavou, komentoval spolupráci Radim Roška, jeden z hlavních organizátorů. Každý návštěvník se mohl zúčastnit workshopů: LaTeX a LaTeX Beamer, Grafika FOTO InstallFest umožňuje začátečníkům i pokročilým doplnit si své znalosti o operačním systému Linux. Foto: Milan Havlík v Linuxu, Síť a Bash, Bezpečnost v Linuxu a také Linux pro začátečníky. Program byl doplněn soutěžemi o zajímavé ceny. Podrobné informace jsou uvedeny na webových stránkách akce ALEXANDRA HRONCOVÁ ì hroncova@vc.cvut.cz Sestroj stroj! FOTO Soutěž Sestroj stroj! je další kreativní kampaní ČVUT, která je určena studentům SŠ v anglickém Bedfordu, kde bude mít výherce možnost zkusit si jízdu ve skutečných závodních vozech. Soutěž podpořila společnost Ricardo, která je partnerem Fakulty strojní ČVUT a která je zároveň vedoucí společností poskytující technická řešení prakticky ve všech oblastech výzkumu a vývoje pro automobilový průmysl. Partnerství na soutěži Fakulty strojní tak má svojí logiku. Fakulta strojní ČVUT v Praze spustila v březnu tohoto roku novou kampaň s názvem Sestroj stroj!, která je určena studentům středních škol. Kampaň Sestroj stroj! má za cíl zviditelnit a představit Fakultu strojní ČVUT v Praze, která se dlouhodobě potýká s nízkým zájmem o studium ze strany středoškoláků. Navazuje tak na loňskou soutěž Urychlovač, jež byla určena stejné cílové skupině a ve které byl hlavní cenou zájezd pro dva teenagery do švýcarského CERNu, tedy místa, kde působí řada pracovníků z ČVUT. Urychlovač se setkal se skutečně velkým ohlasem registrovalo se do něj téměř sedm stovek středoškoláků z celé České republiky. Sestroj stroj! je nová soutěž, ve které, jak již samotný název napovídá, jde v první řadě o hlavní oborovou oblast Fakulty strojní dopravní technologie, výrobní stroje a automobily, což jsou také některé ze studijních oborů Fakulty strojní. Soutěžící, kteří se na webu zaregistrují do soutěže, budou skládat v animované garáži součásti automobilu tak, aby ani jedna nechyběla a automobil byl zároveň funkční. Cílem je představit tuto strojírenskou oblast středoškolákům, motivovat je ke studiu, prezentovat vědní a technické disciplíny zábavnou formou. Hlavní motivací pro účast v soutěži je velice atraktivní výhra exkluzivní zájezd na závodní okruh Kampaň Sestroj stroj! je dalším projektem v rámci marketingové komunikace Sedm statečných z ČVUT. Podílel se na ní výtvarník David Böhm z ateliéru DRAWetc. a agentura Cityrat, se kterými ČVUT dlouhodobě spolupracuje na svých kampaních pro středoškoláky. Více naleznete na jaro

10 AKTUALITY JAN KOPECKÝ ì Ceny Siemens a Fóra průmyslu a vysokých škol rozdány Fórum průmyslu a vysokých škol a společnost Siemens ocenily nejlepší mladé technické talenty autory diplomových a doktorských prací. Ceny Siemens převzali vítězové na slavnostním koncertu v Betlémské kapli z rukou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Miroslavy Kopicové, jejíž ministerstvo převzalo nad soutěží záštitu. Osm nejlepších studentů si mezi sebe rozdělilo odměny ve výši Kč. Koláře, CSc., se zabýval interiéry kolejových vozidel současných největších výrobců. Za disertační práci Vibration-based Fault Diagnostics for Quality Control and Component Reuse byl oceněn Ing. Jiří Vass, Ph.D., který se pod vedením školitelů prof. Ing. Pavla Sovky, CSc., a doc. Ing. Radislava Šmída z Fakulty elektrotechnické ČVUT zabýval problematikou měření vibračních signálů a diagnostikou mechanických závad ložisek v elektrických motorech. Svět techniky se propojil se světem umění FOTO Janu Kodetovi předali ceny ministryně školství PhDr. Miroslava Kopicová a bývalý generální ředitel společnosti Siemens Ing. Pavel Kafka Vítězné práce vybírá porota složená z prorektorů pro vědu a výzkum českých technických univerzit a zástupce společnosti Siemens. Pro přihlášení do soutěže je nutné splnit přísná kvalitativní kritéria. Vybrat z přihlášených prací ty nejlepší je velice obtížné, potvrzuje předseda komise prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc., z ČVUT. Letos se tak utkala necelá stovka prací na vysoké úrovni. Porota bere při rozhodování v úvahu zejména vědecko-výzkumný přínos práce. Kosmický projekt NASA absolventa ČVUT zabodoval V soutěži uspěli také čerství absolventi ČVUT. V kategorii diplomové práce uspěl Ing. Jan Kodet z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT s prací Časová měřicí ústředna s rozlišením 100 ps. Práce vznikla pod vedení prof. Ing. Ivana Procházky, DrSc., a zabývá se konstrukcí měřiče časových okamžiků a časových intervalů pro použití v kosmických projektech NASA LRO a obdobných experimentech jednocestného laserového měření vzdáleností družic. Ocenění pro interiéry kolejových vozidel i elektrické motory Za ČVUT uspěl také Ing. Lukáš Málek z Fakulty strojní ČVUT s diplomovou prací Modulární řešení regionální jednotky. Pod vedením doc. Ing. Josefa Letošní ročník propojil svět techniky se světem umění ocenění získali nejen nejlepší mladí technici, ale také nejtalentovanější mladí umělci. Cenu Siemens si odnesli také čtyři vítězové Soutěže konzervatoří 33. ročníku soutěže středních uměleckých škol. V dosavadních ročnících Ceny Siemens bylo oceněno 170 laureátů. Ve formě stipendií a finančních odměn Siemens podpořil mladé talenty částkou téměř pět milionů korun. Další ročník této tradiční soutěže bude vyhlášen v průběhu března a zájemci naleznou podrobnosti na internetových stránkách 10 jaro 2010

11 ING. PETR KUBANT ì Dejvice budou mít svou kybervěž V pražských Dejvicích by měl vzniknout Český institut kybernetiky a informatiky tak zvané Centrum excelence Antonína Svobody v němž by měla sídlit špičková vědecká pracoviště. Celá stavba by měla být dokončena do konce roku Hlavní vizí projektu je soustředit na jednom místě elitní vědce v oboru a udržet je v České republice. Institut počítá s výzkumem pro tuzemské firmy, ale i se zakázkami z EU a také pro obranné složky USA. Celkové náklady na vznik Centra budou činit asi 800 milionů. Předpokládáme, že do poloviny roku 2010 připravíme tendrovou dokumentaci, která by následně umožnila první etapu výstavby. Ta si vyžádá 550 milionů, řekl prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., zástupce rektora pro oblast výstavby a investiční činnosti ČVUT. Mezititulek - až 40 znaků AKTUALITY Ojedinělý bude promítací infosystém na třípodlažní nadstavbě objektu, na němž se má podílet konceptuální výtvarnice Magdalena Jetelová. Autorem architektonického řešení komplexu je kancelář Petr Franta Architekti Asoc. FOTO Vizualizace kybervěže dle návrhu výtvarnice Magdaleny Jetelové JAKUB MAREŠ ì jakub.mares@the-hub.cz Hub pracovní prostor pro setkávání, inovace a rozvoj podnikání V úterý 2. března proběhla na Fakultě elektrotechnické ČVUT prezentace projektu Hub. Toto slovo v angličtině znamená centrum dění a největší aktivity. Jde o sdílený pracovní prostor, který bude v květnu otevřen na Andělu. V unikátních prostorách bývalé tiskárny vznikne plně vybavené kancelářské zázemí, zasedací místnosti, kavárna a prostory na odpočinek a setkávání. Studentům ČVUT i dalších škol, stejně jako podnikatelům v různých oborech, chce Hub poskytovat prostředí a zdroje pro uskutečnění zajímavých myšlenek a inovativních projektů. Protože zde budou pracovat desítky nezávislých profesionálů z mnoha různých oborů, každý člen Hubu bude mít příležitost potkat tu partnery pro rozvoj svého podnikání, budoucí klienty či zkrátka inspirativní lidi. Kromě poskytování prostředí pro networking chce být Hub centrem inovací v podnikání i neekonomických aktivitách, které mají významné společenské a ekologické přínosy (např. fair trade, ekologicky příznivé technologie, posilování neziskových organizací apod.). Kancelář, internetová kavárna a vědecký inkubátor v jednom Budou zde probíhat semináře, konference, kulturní akce, přednášky expertů a další setkání zaměřená na rozvoj těchto oblastí. Hub si klade za cíl kombinovat výhody plně vybavené kanceláře, internetové kavárny a podnikatelského inkubátoru. Funguje na principu klubového členství, kdy jeho uživatelé platí za čas, který zde v daném měsíci stráví. FOTO Hub v Kings Cross v Londýně Výhledově budou mít členové Hubu možnost získat kapitál na realizaci svých záměrů od soukromých investorů sdružených v klubu Inovátor. Myšlenka Hubu vznikla před několika lety ve Velké Británii a v současné době Huby fungují ve více než 20 městech na čtyřech kontinentech. Více informací lze najít na jaro

12 PROJEKTY ALEXANDRA HRADEČNÁ ì První TV pro iphone přinesla firma z Vědeckého inkubátoru ČVUT Společnost Mediawork z Vědeckého inkubátoru ČVUT vytvořila revoluční mobilní platformu, která dokáže jako jedna z prvních na světě zdarma přehrávat živé vysílání v mobilním telefonu typu iphone. Podobnou službu nabízí držitelům mobilu z dílny Applu takoví mediální giganti, jako je CNN nebo BBC. V Česku je to ale rarita. FOTO Stanice Z1 je první českou zpravodajskou televizí, která začala zdarma vysílat živě na telefonech iphone První televizní stanicí takto vysílající pro téměř sedmdesát tisíc českých uživatelů mobilních zařízení iphone se stala zpravodajská televize Z1. Technologii však mohou využít všechny televizní stanice, které o ni projeví zájem. Nejstahovanější aplikace v českém AppStoru Hned první den po spuštění zaujala aplikace v internetovém obchodu AppStore první místo v kategorii Zpravodajství a stala se celkově nejstahovanější aplikací v českém AppStoru. Aplikace je velice jednoduchá, z úvodní obrazovky lze spustit vysílání, projít informace o aplikaci či televizní stanici nebo kliknout na odkaz do archivu pořadů na YouTube. Již v prvních dnech po spuštění používalo aplikaci v Česku denně okolo patnácti set lidí a dalších zhruba pět set uživatelů bylo v Evropě, Británii a Severní Americe, říká Radek Novotný, jeden ze spoluzakladatelů a jednatel společnosti Mediawork. Ve večerních hodinách sledují vysílání stovky diváků, lidé ale žádají i další televize, doplňuje Radek Novotný. FOTO Záběr z živého zpravodajství FOTO Čeští uživatelé iphonu mohou nyní živě sledovat různé zpravodajské relace V blízké budoucnosti se může tato technologie uplatnit i pro další mobilní zařízení. Firma Mediawork se připravuje na příchod velmi očekávaného tabletu ipad, který by mohl způsobit v pojetí multimédií podobnou revoluci jako telefony iphone. Průkopníci ve střední Evropě v oblasti živých přenosů Živé přenosy a multimediální trendy jsou naše specialita. Snažíme se nejenom nakupovat a prodávat cizí řešení, tak jak je to nyní u nás běžné. Držíme krok se světovými trendy a vyvíjíme vlastní moderní řešení, která se brzy stávají standardy. Velmi nás překvapilo, jak dobře živé video na telefonu vypadá. Je to opravdu revoluce a jsme rádi, že jsme se stali průkopníky v této oblasti minimálně ve střední Evropě. Naše televizní mobilní aplikace je jedna z prvních celosvětově zdarma, vysvětluje Radek Novotný. Opět se ukázalo, že na ČVUT vychováváme špičkové odborníky, kteří mají co nabídnout. Byl bych rád, aby se nám podařilo k takovým studentům přitáhnout pozornost investorů, a jejich potenciál tak mohl být plně využit, uvedl Ing. Jaroslav Burčík, Ph.D., ředitel Technologického a inovačního centra ČVUT, jehož součástí je i Vědecký inkubátor. Další informace najdete na Mediawork group, s. r. o., založili v roce 2008 Radek Novotný a Vladimír Coufal s cílem vyvíjet a dodávat do moderních médií nové multimediální technologie za rozumné ceny. Mediawork se specializuje na živé přenosy, streamingy, videotechnologie a produkci videí. Společnost má za sebou již několik set uskutečněných streamingů a vyrobených videí. Její servery, technologické novinky a vlastní řešení využívá řada velkých českých a slovenských firem. Mediawork je společnost ve Vědeckém inkubátoru ČVUT. 12 jaro 2010

13 NINA VEJSADOVÁ ì PROJEKTY Sluneční škola v Himálaji pokračuje ve výuce dětí Tam, kde za celé dny nepotkáte živého člověka, tam, kde slunce svítí i více než 300 dní v roce, tam v indickém Himálaji v nadmořské výšce 4200 m postavilo občanské sdružení Surya školu. Projekt Sluneční škola pro Kargyak, který vznikl na základě diplomové práce Ing. Jana Tilingera, absolventa Fakulty stavební ČVUT, se setkal s velkým úspěchem nejen u místních obyvatel, ale získal si mnoho příznivců i v České republice. FOTO Děti ze Sluneční školy Surya vyučuje celkem pět učitelů tři jsou z Tibetu a dva z České republiky V současné době se ve Sluneční škole vzdělává dvaačtyřicet dětí ve věku od pěti do patnácti let a více než desítka dospělých. Vyučují je tři tibetští učitelé a dva čeští dobrovolníci, kteří se v Kargyaku v průběhu roku střídají. Od angličtiny po počítačovou výuku Osnovy, podle kterých vyučují, jsou sestaveny na základě klasických indických osnov, čeští dobrovolníci pak vyučují např. anglickou konverzaci, práci na PC, kreslení, zpěv a tělocvik. Zejména anglickou konverzaci a práci na PC považujeme za důležité, neboť do budoucna dávají dětem šanci získat práci ve státní správě či v oblasti cestovního ruchu. Tyto pozice nyní v regionu Džammú a Kašmír zastávají převážně muslimští obyvatelé státu, kteří mají oproti místním mnohem lepší vzdělání, a v oblasti tak vzniká nerovnováha. V současné době pracujeme na předání budovy školy i nastaveného systému vzdělávání místní administrativě tak, aby projekt fungoval samostatně, bez značných finančních dotací ze zahraničí. Za poslední rok se v Kargyaku vystřídalo devět českých učitelů dobrovolníků, kteří se podíleli kromě výuky ve škole také na několika dalších projektech. Mezi tyto projekty patřila například výstavba větrné mikroelektrárny v létě Hlavním důvodem její instalace bylo zlepšení provozních podmínek stávajících i nově přivezených baterií, u kterých docházelo zejména během zimního období k velkému snížení jejich životnosti a kapacity. To bylo způsobeno velkým vybitím akumulátorů v průběhu nočních hodin za nízkých teplot. Energeticky soběstačná škola Cílem bylo také zvýšit energetickou soběstačnost školy, a to zejména během sněžných a prachových bouří či při jiné nepřízni počasí. V neposlední řadě měla instalace větrné mikroelektrárny vzdělávací efekt pro místní obyvatele i úředníky: v oblasti Zanskaru je dostatek stabilní větrné energie po celý rok a z energetického hlediska je velmi vhodné využívat její kombinaci s energií solární, která je již díky vládním programům v oblasti poměrně rozšířena a využívána. V okolí školy se také v létě za podpory místních dětí i dospělých vysadilo sto stromů, které zpevňují půdu, snižují prašnost a jako vzrostlé se budou moci pokácet a prodat na dřevo, kterého je v okolí velký nedostatek. Do budoucna je tedy i toto možnost, jak zlepšit ekonomickou situaci místních obyvatel. Dětem pak asi největší radost udělal nový trávník, který v průběhu léta vznikl přímo před školou. Děti si tak mají nejen o přestávkách kde hrát. Podpořte nás, přijďte na benefiční koncert! Chtěli byste nás podpořit? Pak přijďte na druhý ročník Benefičního koncertu pro Sluneční školu, který se uskuteční dne 11. května 2010 od v Betlémské kapli. Záštitu nad koncertem převzal rektor ČVUT prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. Večerem bude provázet Jaroslav Dušek a těšit se můžete na smyčcové kvarteto Lamborghini String Quartet, španělskou kytaru Zdeňka Bíny či jazzové vystoupení Ondřeje Pivce a Organic quartetu. Rádi byste sledovali, jak jde život přímo v Kargyaku? Navštivte náš web a začtěte se do nejnovějších příběhů z Himálaje od našich současných dobrovolníků Petry a Radima! jaro

14 REPORTÁŽ PROF. ING. JAROSLAV VACEK, DRSC. ì Kloknerův ústav ČVUT pomáhá zabránit smrti horníků při důlních otřesech K důlním otřesům dochází při těžbě uhlí, rudy nebo uranu na celém světě. Během těžby uhlí otřesy vznikají již v hloubce čtyři sta metrů, na uranových dolech až od hloubky třináct set metrů, ale v místech, kde jsou vysoké horizontální tlaky, také již od čtyř set metrů. K otřesu dojde, když je vlivem těžby stlačena uhelná sloj. Uhlí, které v sobě kumuluje energii, je schopno ji najednou vydat tím, že uhelnou hmotu a sloj vystřelí do volného prostoru. vznikajících v důsledku natlačování zemských ker na sebe navzájem. Otřesy v podpovrchových dolech jsou globálním problémem FOTO Zařízení na testování důlních otřesů v laboratoři Kloknerova ústavu ČVUT. Vypadá jako klec. Zepředu má plexisklo, aby bylo možné pozorovat, co se uvnitř děje. Celý pokus byl snímán rychlokamerou. 14 jaro 2010 Tímto způsobem může dojít nejen k poškození těžní mechanizace, ale i k smrti horníků. Testy, které studují mechanismus vzniku důlních otřesů a které by mohly pomoci předpovědět, kdy k důlnímu otřesu dojde, provádí odborníci z Kloknerova ústavu ČVUT. Zemětřesení ani důlní otřesy nelze spolehlivě předpovědět Důlní otřesy mají podobné vlastnosti jako zemětřesení. Víme sice, že se napětí hromadí pod San Franciscem a že zemětřesení nastane, ale není možné předpovědět, kdy k němu dojde. Existuje spousta teorií, jak zemětřesení předpovědět, ale zatím žádná z nich není dost spolehlivá. Podobně tomu bylo nedávno na Haiti, tvrdí prof. Ing. Jaroslav Vacek, DrSc., z Kloknerova ústavu ČVUT. Zemětřesení vzniká v zeměkouli, aniž k tomu nějak člověk přispěje. Napětí se dlouho hromadí a pak se uvolní. Otřes se od zemětřesení liší tím, že je reakcí na lidskou činnost. K řadě důlních otřesů došlo na Ostravsku a Kladensku, když se tam těžilo intenzivně. V Ostravě nastávaly otřesy při těžbě pod osm set metrů, v Kladně od čtyř set metrů. Záleželo na svislém tlaku, který vznikal tíhou nadloží, a horizontálních tlacích Důlní otřesy trápí nejen Česko, ale i další země, jako například Německo, USA, Velkou Británii nebo švédskou Kirunu, kde se těží železná ruda. Původní myšlenka testovat důlní otřesy na vzorcích, kde uhelná sloj byla modelována speciálně upraveným aralditem, který byl vyvinut tak, aby jeho otřesové vlastnosti byly velmi podobné, jako má uhelná sloj, vznikla na Technické univerzitě (TU) Mnichov. Zařízení, které bylo použito v Mnichově, však nepřineslo požadované výsledky. Proto se Kloknerův ústav ČVUT dohodl s TU Mnichov na spolupráci na experimentální části výzkumu. Prof. Dr. Horst Lippmann, dr. h. c., jako vedoucí řešitel a Ing. Jaroslav Vacek, DrSc., jako spoluředitel společně získali grant v roce 1996 od Volkswagen Stiftung, která dnes podporuje vědecké projekty. V Praze se podle návrhu Ing. Vacka ve spolupráci s odbornou firmou vyrobilo speciální zařízení pro testování a zkoušky důlních otřesů. V současné době probíhá výzkum v rámci GAČR. Poslední test se v Kloknerově ústavu uskutečnil v listopadu loňského roku. Do ocelové klece se umístily aralditové vzorky. Na ně se položil hliníkový plech, na který bylo umístěno celkem

15 REPORTÁŽ čtyřicet siloměrů. Na ně se dal hliníkový blok, který modeloval nadloží uhelné sloje. Vše se pak stálou rychlostí zatěžovalo. V případě testu se jedná o horizontální uhelnou sloj, která je symetrická. Je jako široký koridor, do kterého uhlí během otřesu může být vyvrženo. Siloměry měřily svislé zatížení aralditových vzorků (uhelné sloje), a to každých deset vteřin. Laboratorní pokusy zjišťují příčiny vzniku důlních otřesů Měření všech čtyřiceti siloměrů trvalo asi jeden a půl vteřiny. Protože nebyl znám čas jednotlivých otřesů, byla na kameru instalována smyčka, která uchovávala posledních 5 s záznamu. Když k otřesu došlo, kamera se zastavila a na smyčce jsme mohli otřes sledovat. První otřesy vznikly, když zatížení bylo asi tři sta tun. Zatěžovací zařízení mělo maximální kapacitu šest set tun. Zkoušeli jsme například, jak rychlost dobývání ovlivňuje velikost otřesů. Stará hornická moudrost říká, že když se dobývá hodně pomalu a horninovému prostředí se dá čas, aby se v okolí volného prostoru vytvořily trhliny a napětí pokleslo, tak k otřesu nedojde. Když se dobývá rychle, tak se trhlinky nevytvoří a napětí překročí hranici, kterou je schopno uhlí unést, a k otřesu dojde, dodává prof. Vacek. Kloknerův ústav ČVUT tak ověřuje, jak moc se rychlost dobývání projeví na stabilitě. Zkoušky českých vědců každopádně původní matematickou teorii prof. Lippmanna vyvrátily. Ukázalo se, že není pravda, že když je uhelná sloj zatížena, tak se v uhelné sloji vytvoří smykové plochy, podle kterých bude sloj vystřelena do prostoru. Na základě pokusů v laboratorním prostředí ČVUT bylo zjištěno, že k důlním otřesům dochází tak, že se utrhne část aralditu, který se nachází za prakticky svislou, mírně zazubenou plochou, a ten je vyvržen do volného prostoru. Otřes začíná odštěpením prvních odprysků, následuje vlastní vlna a uvolněná energie potrhá zbytek hmoty, takže otřes nepokračuje dál. Výjimečně se stalo, že první vlna je tak malá, že je následována druhým otřesem, který je mimořádně silný. Otřes je někdy ukončen několika závěrečnými odprysky. Z pokusů ale jednoznačně nevyplynulo, kdy k otřesu dojde. A je možné uplatnit výsledky testů v praxi? Kromě univerzit mají i firmy své vědecké pracovníky, na kterých bude, zda jsou pro ně výsledky testů užitečné. Kdybychom měli naprosto přesvědčivé výsledky, tak by se využívaly všude na světě. Testy jsou důležité pro pochopení mechanismu a pro vyloučení celé řady teorií, tvrdí Ing. Vacek. FOTO Když došlo k otřesu, začalo se s vyhodnocováním výsledků změny svislého zatížení uhelné sloje Ing. Vacek prezentoval nedávno výsledky svého výzkumu na konferenci britského výzkumného ústavu Wessex Institute of Technology. Kloknerův ústav ČVUT je největší a nejvýznamnější vědecko-výzkumné pracoviště ČVUT v Praze v oboru stavebnictví. Vědecko-výzkumná práce je zaměřena na oblast materiálového inženýrství, zejména oceli, betonu a kompozitních konstrukcí, na technologii betonu, mechaniku, spolehlivost konstrukcí, rizikové inženýrství a diagnostiku. Odborné veřejnosti ústav nabízí využití vlastních akreditovaných zkušeben v oborech mechaniky konstrukcí, betonu, zátěžových testů či větrného tunelu. FOTO Důlní otřesy mohou mít stejně ničivé následky jako nedávné katastrofické zemětřesení na Haiti 15

16 TÉMA ING. ARCH. MICHAL KUTÁLEK ì Města budoucnosti budou napojena na vesmírný výtah Projekt Next Level je futuristickou urbanistickou vizí výstavby a rozvoje megaměst v neprobádaném prostředí geostacionární dráhy, která má potenciál stát se sedmým kontinentem Země. Lidstvo výrazně přispívá ke globálním změnám klimatu, vytváří skleníkový efekt, v jehož důsledku se Země přehřívá. Ledovce tají, oceány stoupají, Golfský proud se ochlazuje, nerostné suroviny nejsou nevyčerpatelné. FOTO Pohled do 3D parku, gravitace působící ze stěn Jak dlouho bude Země pro člověka skutečně obyvatelná? Kdy nastane čas hledat alternativu? Člověk je již dnes postupně vylepšován různými implantáty. Čipy napomáhají obnovit zrak a sluch. Umělé klouby a robotické paže umožňují pohyb, uměle vypěstované tkáně se využívají pro transplantace. V budoucnu bude pronikání elektronických implantátů a genetických modifikací pokračovat. Člověk prudce urychlí svou evoluci. Bude člověk za 100 let vypadat stále stejně? Autorem myšlenky výtahu do vesmíru je ruský myslitel K. E. Ciolkovskij. Nejvíce však tuto myšlenku zpopularizoval A. C. Clarke. V posledních letech, kdy došlo k rozvoji nanotechnologie a možností výroby molekuly uhlíku C 60, získali vědci materiál, na základě něhož lze tuto myšlenku začít postupně uskutečňovat. Nejprve dojde k umístění protizávaží na vnější oběžnou dráhu ve vzdálenosti km od povrchu Země. Poté bude nataženo a ukotveno lano z nanotrubic (C 60 ) až na povrch Země a zprovozněn vesmírný výtah. V prostoru geostacionární dráhy ( km nad Zemí) je navržena výstupní stanice. Zde bude umístěn nanoreplikátor a začne probíhat výstavba (nanotechnologicko-biologický růst) jádra struktury. S rozvojem digitálních technologií dojde k přesunu mnoha lidských aktivit z reálného světa do virtuálního. To bude mít za následek další urychlení života a práce. U mnoha zaměstnání dojde k omezení nutnosti dojíždět za prací. Dojde k online přiblížení domova a pracoviště. Neznamená to ovšem, že by místa pro setkávání v reálném světě ztratila na důležitosti, naopak získají na atraktivitě v souvislosti s využitím volného času. Jednotlivé nové městské struktury budou růst v pravidelném rastru řízeném vloženou genetickou informací. Jakmile dojde k dosažení dospělého stavu hvězdice města, začnou rašit z jeho chapadel nové výhonky budoucích měst. Ty se budou opět postupně rozvíjet a růst, aby mohly umožnit vznik dalších měst. Kompozice rastru v sobě skrývá možnost prostorové rezervy případného dalšího růstu města do šířky ( tloustnutí ). Podobný postup můžeme vysledovat v historickém vývoji dnešních měst, která často svou expanzí zabírala okolní území, až nakonec splynula se sousedícími vesnicemi či městy v jeden urbanistický celek. Dopravní systém je základním prvkem celé městské megastruktury. Projekt se inspiruje funkční dokonalostí lidského těla a snaží se některé principy přejímat a dál rozvíjet. Dopravní řešení odpovídá systému krevního oběhu (tepny cévy žíly vlásečnice). Samotná forma základního prvku města je inspirována tvarem neuronu, který v přírodním světě umožňuje nejrychlejší transport. Organismus města je inteligentní hmotou umělým tvorem, který se pohybuje na pomezí mezi živočichem, rostlinou a inteligentním materiálem. Město žije v symbióze s člověkem, tak jako v přírodě spolu žijí například velryby s menšími rybami jejich čističi Biotechnologické procesy odehrávající se v nanoměřítku umožňují, aby se hmota tvarově vyvíjela, zvětšovala, měnila velikost vnitřních prostorů. Může se tak přizpůsobovat požadavkům a potřebám jeho obyvatel. Hmota vytváří umělou gravitaci. Svým obyvatelům poskytuje základní životní funkce: přeměňuje CO 2 v O 2, vytváří vhodný tlak a klima, čistí ovzduší a zároveň reguluje vlhkost, teplotu a tlak, recykluje vodu a odpady. Samoopravitelný plášť nevyžaduje údržbu a zároveň rozvádí elektřinu, vodu, teplo. Na vnějším povrchu jsou umístěny solární elektrárny využívající sluneční svit i solární vítr. Organický i anorganický odpad měst je recyklován v odpovídajících zařízeních. Látky jsou pomocí nanotechnologických postupů rozebrány až na atomy a přeměněny v nové molekuly a sloučeniny. Zároveň jsou tak vyráběny základní anorganické stavební prvky města nanoboty. Více na 16 jaro 2010

17 TÉMA ING. ARCH. LUBOŠ KNYTL ì Architektonické návrhy z ČVUT dostaly Žlutou kartu! Je pro vás žlutá karta symbolem varování, že jste se ocitli na hraně pravidel? Pro studenty programu Architektura a stavitelství Fakulty stavební ČVUT v Praze má tento název zcela jinou symboliku. Již několik let udělují Žlutou kartu odborníci katedry architektury vynikajícím studentským projektům zhotoveným v rámci předmětů architektonická kompozice, ateliérová tvorba a projektům předloženým jako bakalářské a diplomní práce. Hotel na vrcholcích Karpat FOTO Hlavním kladem projektu je propojení stávající urbanistické struktury se zajímavou a rozhodně působící architekturou nového areálu Mezi oceněnými pracemi je i návrh polyfunkčního území v Lysé nad Labem a hotel Sandberg v Děvínské Nové Vsi. Název ocenění vznikl kuriózně. Když se o něm začalo na katedře diskutovat, padaly návrhy obsahující slovo zlatý. Takové označení ale vypadalo přece jen příliš nabubřele, a tak nakonec karta dostala žlutý odstín na zkoušku, nikdo si nebyl jistý, jak se toto zvláštní pojmenování uchytí. Dnes je ocenění mezi studenty bráno velmi vážně, a to nejen proto, že se k němu váže finanční odměna ve formě stipendia od tisíce do tří tisíc korun, ale především kvůli prestiži, kterou za uplynulá léta získalo. Žlutá karta jen pro ty nejlepší Nominaci na Žlutou kartu podává tým pedagogů příslušného ateliéru, konečný výběr provádí pětičlenná komise, jmenovaná vedoucím katedry architektury pro každé hodnocení samostatně. Žluté karty jsou udělovány bez určení pořadí. Jestliže posluchač dostane v průběhu studia již třetí Žlutou kartu, je mu předáno nejvyšší ocenění, kterým je Zlatá karta. Příkladem oceněné práce je návrh polyfunkčního území v Lysé nad Labem. Jeho autorem je Jakub Kuthan. Území se nalézá jihozápadně od historického centra Lysé nad Labem. Původně bylo zastavěno pivovarem, připomínaným již od r Areál byl však po roce 1948 využíván bez respektu k jeho historické i urbanistické hodnotě, rychle chátral a v roce 2006 nakonec město nechalo všechny jeho objekty zbourat. Tímto bezradným rozhodnutím ovšem nebyl problém vyřešen, jen byla definitivně pohřbena jedna alternativa jeho řešení. Navržený koncept zástavby reaguje na stávající charakter území, ale pozemek zároveň vnímá jako kompaktní hmotu, jako objem zcela zaplněný myšlenkami, představami, nadějemi... Do této hmoty se zařezávají síly schopné formovat prostor, odhalovat v něm překvapivé interakce, vytvářet dynamické vazby. Návrh respektuje stávající historickou urbanistickou strukturu a jasně definuje uliční čáru, což přispívá k čitelnosti a pochopitelnosti struktury. Zároveň však formuje hmoty velmi svobodně a vytváří dynamické, prolínající se prostory, plné překvapení a příběhů. Další ukázkou práce oceněné Žlutou kartou je hotel v místě bývalé lanovky na Sandberg v Děvínské Nové Vsi na Slovensku. Autorkou návrhu je Barbora Machová. Vrch Sandberg, součást přírodní rezervace Děvínská Kobyla, je jedním z nejzápadnějších výběžků Karpat. Tyčí se nad údolím Moravy, daleké výhledy z jeho úbočí končí až na bratislavském Děvíně či rakouském zámku Schloss Hof. V minulosti se zde těžil písek a z těchto dob se dochovala na svahu řada pilířů bývalé lanovky. Dnes je lokalita známá především jako cíl vycházek, pozůstatek třetihorního mořského útesu s nalezištěm zkamenělin a výskytem neobvyklé suchomilné flóry. Území určené k zástavbě je na úpatí svahu, při bývalé spodní stanici lanovky. Koncept ovšem propojuje spodní partie s úbočím kopce a těží z řady atributů místa reaguje na přírodní rámec, historické reminiscence i současné ambice. Objekt se ve vlně snáší po úbočí, postupně se vynořuje a skrývá, překračuje i příjezdovou komunikaci a připomíná tak nejen trasu lanovky, ale zároveň i blízkou řeku. Obsahuje hotelový komplex, rozdělený do dvou částí propojených lanovkou. Hlavní dolní budova má čtyři nadzemní podlaží s ubytovací částí i doplňkovými službami, parkování je řešeno v podzemí. jaro

18 ROZHOVOR MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì Když má něco komerční potenciál, musíme to podchytit hned na začátku Když potom firma projeví zájem, bude nutné připravit profesionální a vyváženou smlouvu, která zohlední rozdílné zájmy obou stran. Následná vzájemná spolupráce mezi firmou a univerzitou s sebou rovněž nese celou řadu rizik vyplývajících z rozdílného kulturního prostředí a přístupu k práci. Firemní a průmyslový sektor a akadeříká Ing. Jaroslav Burčík, Ph.D., ředitel Technologického a inovačního centra (TIC) ČVUT v Praze i pro oblast komercializace, ale odborníci často nevědí, jak postupovat od nápadu dál, a neumí nalézt společnou řeč se sférou byznysu Skutečnost, že je na ČVUT hodně dobrých nápadů, považuji za naprosto klíčovou a za základ úspěchu. Mezi nápadem a vědeckým výsledkem nebo navázáním spolupráce s firmou existuje ale celá řada věcí, jež je třeba udělat. Jedná se například o marketingový průzkum, navržení jednotlivých kroků komercializace, zajištění odpovídajících finančních či lidských zdrojů a další. FOTO Mým prvním úkolem je ukázat, že TIC je tady pro všechna pracoviště ČVUT. Chci, aby v nás vědci našli partnera, který jim dokáže pomoci v odborné oblasti, na kterou se zaměřují, tvrdí Ing. Burčík, nově jmenovaný ředitel TIC ČVUT v Praze. Co nabízí současný TIC externí veřejnosti a odborníkům z ČVUT? TIC existuje jako spojnice mezi vnějším světem a vysokou školou a specializuje se na oblast komerční spolupráce a podnikání. Znamená to, že firmám nabízíme nalezení vhodných partnerů na ČVUT v oblasti vědecko-výzkumné činnosti a odborníkům uvnitř ČVUT naopak nabízíme uznání, zhodnocení a zajištění komerčního využití výsledků jejich tvůrčí práce. Pod TIC patří mimo jiné také inkubátor. Ten podporuje všechny, kdo mají dobrý nápad a chtějí jej uvést do praxe formou podnikání. V inkubátoru se chceme zaměřit i na podporu spin-off firem, tedy firem, v nichž má škola spoluúčast a které by měly zhodnotit převratné nápady či řešení vzniklé na univerzitě. Nemáte pocit, že firmy v současné době nevědí dostatečně o potenciálu vědy a výzkumu na vysokých školách? Proč by si jinak vytvářely své vlastní laboratoře? Rozhodně je tu obrovský prostor pro zviditelnění toho, co na ČVUT umíme. Nicméně si nemyslím, že by firmy mohly zcela zavrhnout své laboratoře a svěřit všechno jen vysoké škole. To nejde, lze se ale dobře vzájemně doplnit. Firma by stále měla mít svá výzkumná oddělení, celou řadu nákladů však dokáže vhodnou spoluprací se školou minimalizovat. Na ČVUT je hodně nápadů Firemní či průmyslový sektor a akademická půda jsou dva odlišné světy. Pokud máme k dispozici řešení, které by se dalo v určité firmě využít, je nutné připravit vhodnou strategii ještě před prvním jednáním. Už jenom například obsah prezentace musí být připraven na míru určitému posluchači. Jinak bude vypadat prezentace majiteli firmy a jinak technikovi z vývojového oddělení. 18 jaro 2010

19 ROZHOVOR mická půda jsou dva odlišné světy. Nelze ale říci, že jeden je správný a druhý by se mu měl přizpůsobit, to vůbec ne. Oba světy si musí vyjít vstříc, podobně jako dva lidé v partnerství. A v tom vidím i další roli TIC jako mediátoři se budeme snažit, aby se obě strany úspěšně domluvily a dokázaly dlouhodobě spolupracovat. Od nápadu k realizaci vede dlouhá cesta a tu nemůže ujít jeden jediný člověk. Vždy je důležitá podpora specialistů z dalších profesí. Něco zvládnou vědečtí pracovníci, něco laboratoře, něco fakulty, něco je doménou byznysu. Všechno je tím dražší a složitější, čím dále v realizaci nápadu se člověk nachází. TIC je tu proto, abychom společně dorazili ke kýženému cíli. Jaká je vaše interní komunikační strategie? Jak hodláte informovat vědce na ČVUT, že TIC je tady a může jim pomoci v cestě, kterou jste popsal? Hodně záleží na osobních kontaktech a postupném zapojování jednotlivců. Snažíme se mít k odborníkům osobní přístup, postupně si budovat vazby a získávat jednotlivá pracoviště pro spolupráci. Nechceme pracovat masově a zatím na to ani nemáme kapacity. Když přijde vědec s nápadem, který má komerční potenciál, je potřeba se o realizaci starat hned od začátku. Proto je velice důležité, aby spolu jednotlivá pracoviště na ČVUT komunikovala a mohla sdílet informace. Nezáleží na tom, kdo vědce a jeho nápad objeví, je důležité spolupracovat a prosadit vědeckou kapacitu ČVUT. Důležité je dozvědět se o skvělých nápadech včas. Chtěl bych provázat jednotlivé oblasti a informační zdroje a najít způsob, jak účinné výměny informací dosáhnout. Stejně jako spolupracujeme s vaším oddělením vnějších vztahů, navázal bych rád spolupráci i s dalšími odbory na rektorátě a na děkanátech jednotlivých fakult. Cílem je včas získat informaci, že má někdo dobrý nápad, že na něco přišel. TIC se potom bude snažit danou věc dovést ke komerční realizaci, vy ji nabídnete médiím, a prospěch z takto realizované technologie bude mít ČVUT jako takové a zejména vědci, kteří ji vymysleli. Těm se dostane zaslouženého uznání a motivace k další tvůrčí práci. Důležité je dozvědět se o skvělých nápadech včas, uchopit věc hned na začátku a starat se o její úspěšný průběh až do konce. Značka ČVUT je obrovsky silná. Velmi důležitá je zde i fungující interní komunikace a sounáležitost zaměstnanců s univerzitou. V této oblasti, si myslím, ještě dost tápeme. Pěstuje se u nás větší ztotožnění se s fakultami než hrdost na příslušnost k ČVUT. A přitom značka ČVUT je obrovsky silná. Ve světě nikdo nevnímá jednotlivá pracoviště, ale ČVUT jako takové. V této oblasti máme ještě hodně co dohánět. Jakým způsobem kontaktujete firmy s prezentací nápadů odborníků z ČVUT? Zatím převažuje pasivní přístup, firmy se obracejí na nás. Rád bych ale letos postavil obchodní oddělení, které by nás více otevřelo vnějšímu světu. Chci o našem centru a o tom, co se na škole povedlo, více informovat. Máte jako nový ředitel vizi, kam byste chtěl TIC posunout? Mým hlavním cílem je prosadit se v mezinárodním měřítku. Myslím si, že původní myšlenky a cíle TIC, z doby jeho založení, jsou v zásadě dobré a v tomto směru toho nebude třeba příliš měnit. Důležitá je systematická a kvalitní práce a na tu se chci soustředit. Co by centrum mělo dělat, je víceméně jasné a známé. Podstatné je, jak se to bude dělat. Vynaložím veškeré úsilí na to, abychom všichni pracovali se zápalem a invencí k naplnění mé vize být centrem, které pomáhá lidem uvnitř i venku dostat se tam, kam cesty zatím nevedou, a získat bohatství, které se tam skrývá. Kde vidíte TIC pod vaším vedením za deset let? Srovnáváme-li se s obdobnými centry při univerzitách na Západě, tak zjistíme, že jsme o dvacet až třicet let pozadu. Byl bych rád, kdyby se do deseti let podařilo tuto ztrátu zmírnit a my byli za deset let tam, kde jsou v současné době špičková centra západních univerzit. Je to možná hodně odvážné předsevzetí a nezávisí jen na TIC, ale i na okolním prostředí. Myslím si však, že je realizovatelné. Inspiruje vás nějaký vzor ze zahraničí? Líbí se mi obdobné centrum při Katolické univerzitě v Leuvenu. Mají skvěle propracovanou podporu a motivaci akademiků ke komercializaci jejich tvůrčí práce. Sleduji také Oxford či Cambridge, zajímavé věci dělají i v Dánsku a v Norsku. Je řada pracovišť, ze kterých čerpám zkušenosti a ke kterým vzhlížím. A byl bych rád, kdybychom se s nimi mohli srovnávat. Nechci zůstat u srovnání jen s tím, co máme v ČR. Ing. Jaroslav Burčík, Ph.D. vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. V roce 2005 inicioval aktivity, které se pod hlavičkou projektu Tripod snažily rozhýbat inovační podnikání a transfer technologii na ČVUT. Po skončení projektu v roce 2008 prosadil založení Centra spolupráce s průmyslem při Fakultě elektrotechnické ČVUT. V prosinci 2009 byl jmenován ředitelem Technologického a inovačního centra ČVUT v Praze. jaro

20 TÉMA ING. ARCH. LUBOŠ KNYTL ì Dům budoucnosti? To je Bambusová škola podle inženýrů ČVUT Tři absolventi programu Pozemní stavby a architektura Fakulty stavební ČVUT se stali finalisty mezinárodní soutěže Open Architecture Challenge. S jejich projektem Bambusová škola jsme se mohli nedávno seznámit na výstavě v Národní technické knihovně v Dejvicích. Absolventy jsou Ing. P. Koster, Ing. M. Sobotková a Ing. Soňa Huberová. Položili jsme jim několik otázek. pomoci domácích zvířat, zanedbaná infrastruktura, oblasti zcela bez elektřiny, absence kanalizace a pitná voda pouze v potoce. Nepál také leží v jiné podnebné oblasti než střední Evropa. V Nepálu se lidé snaží využít co nejvíce místní materiál, a to hlavně kvůli omezeným financím. Většinu prací při stavbě si místní lidé musí udělat sami. FOTO Cílem projektu Bambusová škola bylo navrhnout stavbu pro chudou oblast Nepálu s využitím místního materiálu Jak jste se o soutěži dozvěděli a co vás k účasti motivovalo? Soutěž Open Architecture Challenge je vypisována každé dva roky americkou neziskovou organizací Architecture for Humanity. Soutěž s podtitulem New Classroom Design byla vyhlášena začátkem roku My jsme v té době působili jako dobrovolníci ve školách v Nepálu. Naše spolužačka z Fakulty stavební ČVUT Soňa Huberová, která nás přijela navštívit, navrhla, abychom se soutěže společně zúčastnili. Chtěli jsme navrhnout lepší školu pro chudou oblast Nepálu, a protože jednou z důležitých podmínek soutěže byla i aktivní spolupráce s konkrétní školou, padla volba jednoznačně na nám známou lokalitu. Vyšší princip stavební Hlavní téma TecniCallu je Život v budoucnosti. Je jisté, že budoucnost stavění v Nepálu a ve střední Evropě má velmi odlišné perspektivy a možnosti. Dokázali byste přesto najít nějaký vyšší princip, který by spojil pohledy na výstavbu v těchto odlišných oblastech? Je velice těžké najít společný vyšší princip pro pohled na výstavbu pro tak rozdílné světy. Způsob života lidí v chudých oblastech Nepálu lze připodobnit k době u nás přibližně před sto lety ruční práce na poli jen za Výstavba, jakou ji známe u nás, se s tímto způsobem stavění nedá vůbec srovnávat. Možným podobným principem obou oblastí by mohla být současná rostoucí tendence západní civilizace spočívající v navrhování a výstavbě domů s důrazem na místní materiály, alternativní zdroje a úspory energie. Nutno však říci, že v Nepálu se nejedná ani tak o princip do budoucnosti nebo tendenci z vlastní vůle, ale stav vycházející z nedostatku prostředků na jakékoli jiné než lokální materiály nebo technologie. Účast v soutěži byla jistě zajímavou zkušeností. Měli jste možnost v jejím rámci konfrontovat své zkušenosti a názory s myšlenkami vašich kolegů ze zahraničí? Do soutěže bylo přihlášeno přes čtyři stovky projektů Vzhledem k tomu, že projekty se sešly skutečně z celého světa, nebylo možné setkat se s ostatními účastníky fyzicky na jednom místě. Nicméně všechny soutěžní návrhy je možné si podrobně prostudovat na internetových stránkách openarchitecturenetwork.org. 20 jaro 2010