Stanislav Polčák: výtečný odborník s rozumnými názory. Redaktoři Nazeleno.cz v terénu

Transkript

1 18. června 2012 Zpět na článek Redaktor magazínu Nazeleno.cz navštívil zajímavou konferenci Going Green 2012 a sepsal to nejzajímavější, co autoři přednesli. Program připravila společnost B.I.D. services a byl rozdělen do čtyř částí: zelený růst, zelená ekonomika, zelený průmysl a zelená města. Kam směřuje evropská "zelená" politika? Redaktor magazínu Nazeleno.cz se zúčastnil velmi zajímavé konference a čtenářům sestavil mozaiku nejzajímavejších postřehů. Konference Going Green se v Praze konala minulý týden. Jednalo se již o třetí ročník ve střední a východní Evropě. Konferenci pořádal B.I.D. services. Předsedajícícím byl Ir Saul Rubenstein (člen České rady pro šetrné budovy). Program konference byl rozdělen na čtyři tematické části: Green Growth (Zelený růst) Green Economy (Zelená ekonomika) Green Industry (Zelený průmysl) Green Cities (Zelená města) Redaktoři Nazeleno.cz v terénu Novinky ze Stavebních veletrhů Brno 2012 Co teď frčí? Nejzajímavější trendy v oblasti vytápění, větrání a ohřevu vody Nelze v jednom textu podrobně popsat témata jednotlivých přednášek. Zájemci si mohou objednat konferenční sborník v elektronické formě, nicméně některé přednášky byly opravdu zajímavé. Vybrali jsme z programu nejzajímavější části. Musím přiznat, že nejužitečnější se mi jevily praktičtěji a konkrétněji zaměřené přednášky z třetí a čtvrté sekce, než ekonomická témata v prvních dvou okruzích. Když jsem nad tím cestou ve vlaku přemýšlel, napadlo mne, že některé skvěle vypadající nápady na zelenou a konkurenceschopnou evropskou ekonomiku jsou ve světle současné dluhové krize poněkud chimérické a bez větší naděje na úspěch. Jsem však možná zbytečně pesimistický. Stanislav Polčák: výtečný odborník s rozumnými názory V první sekci mne zaujala přednáška Stanislava Polčáka (předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP ČR) Environmentálně udržitelný rozvoj veřejné infrastruktury. Autor zajímavě ukázal (ač to zřejmě nebylo jeho cílem) na rozpor mezi skvělými plány a uvedením do praxe.

2 Stanislav Polčák. Foto: Karel Murtinger Historický přehled politiky EU, přijatá opatření a množství úsilí do nich vložené, vypadá impozantně: Březen 2000: komplexní hospodářská strategie EU zaměřena na posilování růstu, zaměstnanosti a inovací (tzv. Lisabonská strategie). V červnu 2001 byla doplněna o formulaci trvale udržitelného rozvoje prostřednictvím, takzvaná Göteborgské strategie. Nahrazena strategií Evropa Hospodářská, sociální a územní soudržnost zůstane jádrem strategie Evropa Lisabonská smlouva, článek 174 podpora harmonického vývoje posilováni hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Cíle kohezní politiky, která přispívá k udržitelnému rozvoji a zaměstnanosti,sociální integraci a posílení konkurenceschopnosti všech členských států a regionů EU. Kam směřuje česká energetika? Názory Martina Bursíka Naše síť pojme jen 1 % solárních elektráren. Absurdní! Stavíte? Pořiďte si pasivní dům se solárními kolektrory Martin Bursík: Stovky miliard do uhelných elektráren? Obrovská chyba Přednáška byla pěkně vedena, bylo znát, že Stanislav Polčák se v tématu skvěle vyzná a jeho názory jsou

3 velmi rozumné. Na přednášce například zaznělo: Základem by mělo být financování aktivit vytvářejících základ pro udržitelný růst a nikoliv pouze financování prosté obnovy již existujících aktiv, které nemají prorůstový potenciál. To je sice krásné, ale nyní, v roce 2012, mne každodenní četba tisku přesvědčuje o tom, že jsme těmto cílům ještě velmi vzdáleni a většinou jsou jednoduše nedosažitelné. Přednáška Elišky Vejchodské V druhé sekci se mi velmi líbila přednáška Elišky Vejchodské z Katedry ekonomiky životního prostředí Vysoké školy ekonomické v Praze s názvem Odezva ekonomie životního prostředí v praktické environmentální politice. Zabývala se především Cost-benefit analýzou. Eliška Vejchodská. Foto: Karel Murtinger Bylo vidět, že díky svému poměrně širokému vzdělání je autorka schopna se na téma dívat z mnoha úhlů. Je si dobře vědoma omezených možností ekonomů i politiků a umí to jasně a vtipně vyjádřit. Například: Závěry teoretické ekonomie mohou v lepším případě vést k formulaci environmentální politiky státu. Alespoň pokud se politici chtějí řídit spíš doporučením vědců a ne přáními různých lobbystických skupin. Některá politická doporučení ekonomických teorií byla přijata široce, jiná jen živoří. Se závěrem přednášky Elišky Vejchodské naprosto souhlasím. Autorka řekla: Je dobré mít při praktické environmentální politice na paměti vždy oportunitní náklady regulace, které budou při využití správně navržených ekonomických nástrojů obvykle nižší v porovnání s nástroji administrativními. Je dobré při uvažování o environmentální politice bilancovat její náklady a přínosy. Při praktické aplikaci závěrů ekonomických škol si však musíme být vědomi i jejich teoretických základů, a tím pádem i omezení. Není dobré například slepě věřit výsledkům cost-benefit analýz a slepě se jimi řídit. Zajímavá byly také návrhy na nové způsoby financování v závěrečné části přednášky M. Švolby z oddělení ekonomických nástrojů a analýz Ministerstva životního prostředí. Autor zmínil vytvoření takzvaného Holdingového fondu, který by byl založen na principu návratnosti finančních prostředků, spoluúčasti soukromého sektoru a udržitelnosti.

4 Konference Going Green 2012: Zajímavosti pro ekonomy, řidiče i obyvate... 4 Poslední přednáška dopoledního bloku "Energetický sektor investice, konkurenceschopnost a energetická budoucnost EU" Petra Binhacka z Asociace pro mezinárodní otázky můj pesimismus ještě prohloubila. Vybral jsem několik pasáží, které mne zaujaly: EU je globálně největší investor do obnovitelné energetiky (zatím, už brzy to bude Čína!). Nedostatečné investice do ostatních energetických odvětví (produkce a přenosu) povedou k prohlubujícímu se deficitu energetické bilance EU a odrazí se v rostoucích dovozech ropy, zemního plynu, ale také elektrické energie. Ztráta podpory veřejného mínění klimaticko-energetickým cílům. Energetika je strategickým odvětvím náročným nejen na objem investic, ale také na čas nutný k uvedení nových zařízení do provozu (například u jaderných elektráren). Evropa bude do budoucna čelit nejen rostoucímu importu ropy a zemního plynu, ale také elektrické energie. Důsledkem na globální úrovni bude klesající konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s rozvíjejícími se ekonomikami. Stejně, jako jsme byli svědky politického rozhodnutí o cílech a podpoře obnovitelných zdrojů nebo naopak o jaderné energetice, stejně tak může další politické rozhodnutí, bez vztahu ke skutečným potřebám EU, vést k opětovnému přehodnocení evropské energetické politiky. Problémem, kterému budeme v budoucnu čelit, je skutečnost, že investice které nebyly učiněny dosud, se již nepodaří dohnat. Dnes nejsme schopni říci, zda se podaří naplnit všechny cíle evropského klimaticko-energetického balíčku, ale již dnes můžeme říci, že Evropská unie bude po roce 2020 více závislá na dovozu ropy, zemního plynu a elektrické energie, než je tomu dnes. Odpoledne mi pozvedla náladu hned první přednáška Provozní úspory vodárenských společností jako vedlejší efekt zlepšení vlivu na životní prostředí Lukáše Vlčka, manažera technických projektů z Veolia. Autor přednesl jasnou, konkrétní a technicky zaměřenou přednášku, která ukázala některé docela překvapivé možnosti úspor energie při provozování vodáren. Zaujala mne třeba myšlenka, že většina úpraven má výborný potenciál k instalaci tepelného čerpadla; dostatečný průtok a stabilní teplotu vody. Několik projektů bylo zrealizováno v Německu v průměru bylo dosaženo výkonu asi 5 kw tepla na 1 m3/h výkonu vodárny. V některých případech lze uvažovat i o instalaci malé vodní elektrárny na vstupu do úpravny. Na čistírnách odpadních vod je zase možné vyrábět

5 Konference Going Green 2012: Zajímavosti pro ekonomy, řidiče i obyvate... z čistírenských kalů bioplyn. Zajímavý je také systém řízení čerpadla na základě tlakových čidel v síti. Tím se v Rumunské Ploiesti dosáhlo úspory 11 % energie na čerpání, a dokonce se podařilo snížit ztráty při úniku vody o 5 % (vlivem snížení tlaku). Zelená pryskyřice jako cesta k ekologické výrobě Neobvyklé téma měla přednáška Zelené pryskyřice aneb cesta k ekologické výrobě, kterou přednesl Tomáš Loubal, ředitel úseku Pryskyřice, Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Po zavedení výroby bionafty (metylesteru řepkového oleje) je totiž na trhu větší množství odpadního glycerinu a ve Spolku našli cestu jak z něj poměrně levně vyrábět epichlorhydrin, což je základní stavební složka epoxidových pryskyřic používaných na výrobu lepidel, laků či laminátů. Tomáš Loubal. Foto: Karel Murtinger Dá se v autě jezdit efektivně? Ano! Když jsem ve sborníku viděl název přednášky Ecodriving do autoškol a na silnice Petra Chmela ze sdružení SEVEn, pobavilo mne to a říkal jsem si, že asi moc velký efekt mít nebude. Definice zní, že se jedná o Energeticky efektivní řízení motorového vozidla ve prospěch vyšší bezpečnosti a i plynulosti (!) dopravy. Ta přednáška ale byla zajímavá a trochu jsem svůj názor změnil. Spousta věcí mne totiž překvapila. To ale může být dáno tím, že sám auto neřídím. Štve vás, že zplodinami zamořujete vzduch? Máme pár tipů pro řidiče Jak přestavět auto na CNG. Kolik to stojí a vyplatí se? Vyzkoušeli jsme ekologické mytí auta. Za 30

6 minut hotovo a bez jediné kapky vody Dozvěděli jsme se například, že výuka v autoškole je často nedostatečná a na běžný provoz nepřipravený řidič pak jezdí s vyšší chybovostí i spotřebou paliva, než je nutné. Řidiči, kteří se naučili jezdit ve starých autech s karburátorem, neumí správně využívat výhod moderních motorů se vstřikováním paliva. Uváděná úspora mezi 4 % až 6 % na mne dojem neudělala, nicméně snížení počtu nehod respektive škodných událostí o 30 % to už stojí za to. Ale statistiky jsoou z Německa, u nás by to mohlo být jiné. V každém případě, jak říkal Konfucius: Lepší je zapálit alespoň malou svíčku, než proklínat tmu." Petr Chmel. Foto. Karel Murtinger Pasivní panelák? A to myslíme vážně! Finis coronat opus, to nejlepší přišlo nakonec. Přednáška Pasivní panelák? A to myslíme vážně! Jiřího Beranovského z EkoWATTu byla výborná. Škoda, že sál byl už poloprázdný. Možná jsem pozitivně zaujatý, protože pro Ekowat již dlouho pracuji, nicméně je to skvělé téma a bylo pojato prakticky. Panelových bytů je u nás přibližně , z toho je zatím rekonstruováno maximálně bytů, tedy zhruba polovina. Pasivní standard lze dosáhnout v 85 % rekonstrukcí. To je ohromný potenciál pro úsporu energie. Spotřeba energie na vytápění klesne po rekonstrukci pod 20 % původní hodnoty. Navíc jsou použité technologie a získané zkušenosti aplikovatelné i na starší činžovné domy.

7 Jiří Beranovský. Foto: Karel Murtinger Po rekonstrukci dojde k výraznému prodloužení životnosti a hlavně ke zlepšení komfortu (hlavně díky rekuperačnímu větrání). Možná nejzajímavější informace je, že financování lze zajistit vedle peněz z fondu oprav také metodou EPC (Energy Performance Contracting), tedy postupným splácením z dosažených garantovaných úspor. Přestože náklady na rekonstrukci do pasivního stavu jsou asi o 50 % vyšší, než u obvyklého zateplení, tak díky vysokým úsporám tepla je doba návratnosti investice zhruba stejná. Více informací je možné najít na stránkách EKOWATT a na toto téma byla vydána dokonce kniha s názvem Pasivní panelák? A to myslíte vážně? Copyright 2008 nazeleno.cz Všechna práva vyhrazena.