Katedra softwarového inženýrství MFF UK Malostranské náměstí 25, Praha 1 - Malá Strana

Transkript

1 Katedra softwarového ižeýrství MFF UK Malostraské áměstí 25, 8 00 Praha - Malá Straa, v. 3.5 co jsou "techiky přeosu dat"? Katedra softwarového ižeýrství, Matematicko-fyzikálí fakulta, Uiverzita Karlova, Praha Lekce 7: Techiky přeosu dat Jiří Peterka, 200 obecě: všecho, co se týká samotého přeosu dat způsoby, postupy,. patří sem: paketový přeos přeos dat a pricipu přepojováí paketů bylo dříve prví předáška, jako jedo ze základích "paradigmat" podobě: přeos buěk, přeos a pricipu přepojováí okruhů spolehlivý a espolehlivý přeos spojovaý a espojovaý přeos přeos "best effort" a s QoS vše bylo dříve (. předáška) dále také: simplexí, duplexí a poloduplexí přeos jak je to s přeosem v růzých směrech asychroí, arytmický a sychroí přeos jak je to se vzájemou sychroizací příjemce a e izochroí přeos je přeos v reálém čase? zajištěí trasparece dat kdy jsou přeášeá příkazy a kdy "čistá " framig (zajištěí sychroizace a úrovi rámců, paketů, buěk, ) jak správě rozpozávat celé rámce, pakety detekce chyb zajištěí spolehlivosti přeosu řízeí toku Slide č. Slide č. 2 simplex, duplex, poloduplex problematika sychroizace týká se možosti přeosu v obou směrech (plě) duplexí přeos: je možý v obou směrech, a to současě poloduplexí přeos: je možý v obou směrech, ale ikoli současě simplexí přeos: je možý je v jedom směru příklady: optické vláko bez WDM digitálí TV vysíláí systémem DVB-T obecě R a TV vysíláí, jedosměré satelití přeosy týká se komuikace obecě: ejde je o to, co umožňuje přeosové médium jde také o způsob využití ad plě duplexí přeosovou cestou lze komuikovat apř. je poloduplexě stylem: otázka - odpověď Slide č. 3 další variaty: semiduplex (dusimplex): když je přeos každým z obou směrů realizová jiak a jiých frekvecích, jiou cestou, jiou techologií příklady: jedosměré satelití připojeí k Iteretu techologie DirecTV, zpětý kaál realizová "pozemí" cestou Iteret asymetrický přeos: když jsou (maximálí, omiálí) rychlosti v obou směrech růzé příklad: ADSL (Asymmetric DSL), poměr rychlostí daý techologií je cca :0 poměr rychlostí v rámci komerčích abídek je (des, obvykle) :4 každý bit je přeáše v rámci určitého bitového itervalu tj. přeos bitu eí "okamžitý", ale trvá určitou dobu (bitový iterval) přeášeá reprezetuje stav sigálu během bitového itervalu příjemce vyhodocuje stav přeášeého sigálu "ěkde" v rámci bitového itervalu rozhodující je okamžik vyhodoceí sigálu a základě vyhodoceí okamžitého stavu sigálu pak usuzuje a to, jaká jsou přeášea časováí e časováí příjemce Slide č. 4 problém sychroizace: příjemce se musí "strefit" do správého bitového itervalu jiak přijme esmyslá zjedodušeí: i příjemce odměřují odesílaá podle vlastích hodiek. tyto hodiky musí "tikat" dostatečě souběžě (sychroě) musí být tzv. v sychroizaci ztráta sychroizace asychroí přeos jede z možých způsobů zajištěí sychroizace a-sychroí = zcela postrádá jakoukoli sychroizaci bitový iterval emá kostatí délku začátek i koec každého bitového itervalu musí být explicitě vyzače je k tomu potřebá alespoň tříhodotová logika Slide č oddělovače bitových itervalů termiologický problém: když se des řeke "asychroí", emyslí se tím tato variata!!! ale to, co je správě ozačováo jako "arytmické"!!! tato variata se des prakticky epoužívá arytmický přeos arytmický přeos: saží se přeášet celé skupiy bitů, tvořící tzv. zaky 4 až 8 bitů (des spíše 8 bitů) a začátku každého zaku je tzv. start-bit slouží k tomu, aby si příjemce "seřídil své hodiky" předpoklad: Slide č. 6 po seřízeí a začátku každého zaku budou hodiky příjemce "tikat" po celou dobu trváí daého zaku tj. příjemce bude správě vyhodocovat jedotlivé bity v rámci zaku? start bit pevý počet datových bitů časové prodlevy mezi jedotlivými zaky mohou být růzě velké!!! proto a-rytmický přeos: chybí mu rytmus přeosu jedotlivých zaků během prodlevy mezi zaky se hodiky příjemce mohou libovolě "rozejít" a začátku dalšího zaku budou zovu "zasychroizováy" pomocí start bitu I - Pricipy,,

2 Katedra softwarového ižeýrství MFF UK Malostraské áměstí 25, 8 00 Praha - Malá Straa sychroí přeos sychroí přeos: sychroizace je udržováa trvale přeáší se celé souvislé bloky dat libovolě velké!! sychroizace se udržuje po celou dobu přeosu souvislého bloku ěkdy se udržuje i mezi bloky jidy se mezi bloky eudržuje hodiky e i příjemce se se mezi bloky mohou "rozejít", a a začátku ového bloku se zase "zasychroizovat" výhody: sychroí přeos je obecě rychlejší ež asychroí a arytmický používá se a vyšších rychlostech Slide č. 7 způsob zajištěí trvalé sychroizace: bloky jsou libovolě dlouhé = již eí možé se spoléhat a to, že hodiky příjemce "vydrží" a "erozejdou se" během přeosu bloku sychroizaci je třeba udržovat průběžě průběžě seřizovat hodiky příjemce během celého přeosu možosti: skrze samostatý "sychroizačí" (časovací) sigál přeáší "tikáí" hodiek e příliš ákladé, samostatý sigál eí k dispozici skrze redudatí kódováí zahrutí časového sigálu do kódováí jedotlivých bitů příklad: kódováí Machester sychroizací z dat příklad časováí spolu s daty přeášeá časováí kódováí Machester 0 = H>L, = L>H difereciálí Machester 0 = je změa, =eí změa příklad: kódováí Machester (apř u Etheretu) uprostřed každého bitového itervalu je vždy hraa, která "ese" (svou polaritou) současě tato hraa může sloužit i pro potřeby sychroizace vyskytuje se vždy, bez ohledu a hodotu dat představa: časováí se smíchá s daty sloučí (sečte) se datový a časovací sigál příjemce využije "časovací část" pro průběžé seřizováí svých hodiek evýhoda: modulačí rychlost (i šířka pásma) je 2x vyšší ež přeosová rychlost!!! a bit jsou 2 změy sigálu příklad: kódováí "difereciálí Machester" (apř. u Toke Rigu) uprostřed každého bitového itervalu je hraa, slouží pouze potřebám časováí "ese" hraa/absece hray a začátku bitového itervalu Slide č. 8 esdílí stejou hrau s časováím!!! příklad: sychroizace z dat myšleka: přeášeý sigál ebude obsahovat žádé časováí příjemce si průběžě seřizuje hodiky podle datových bitů v okamžiku výskytu hray která sigalizuje bit problém: mohou se vyskytout dlouhé poslouposti bitů, které egeerují žádou změu přeášeého sigálu hodiky příjemce by mohly ztratit sychroizaci řešeí: techika bit-stuffig (vkládáí bitů) pokud by se vyskytla příliš dlouhá sekvece bitů, která by mohla způsobit ztrátu sychroizace, vloží do odesílaých dat vhodý bit, který vyvolá hrau Slide č. 9 a příjemce ji zase odstraí používá se i jide pro tzv. framig, u bitově orietovaých protokolů x vždy příklad (techiky bit-stuffig): je zámo, že hodiky příjemce "vydrží" 7 bitových itervalů bez sychroizace při 8 a více by se již rozešly řešeí: a straě e: za každou šestou (po sobě jdoucí) ulu zařadí jede jedičkový bit a straě příjemce: po každých 7 souvislých ulách smaže ásledující jedičku "spotřeba" zvyšuje se tím počet přeeseých bitů, již to eí bit = změa přeášeého sigálu ale je to velmi blízko (limitě rovo) isochroí přeos isochroí: představa: = "probíhající ve stejém čase" jdou to asychroí, vkládaá do vhodé (uté) pro multimediálí přeosy sychroího přeosového mechaismu apříklad do časových slotů, evet. přímo do obraz, zvuk může být určité přeosové zpožděí apř. až 500 ms bitových itervalů podstaté je: ale je požadováa vysoká pravidelost!! mezi jedotlivými "částmi" (asychroích) dat jsou vždy celistvé ásobky prázdých přeosové zpožděí je kostatí a eměí slotů itervalů) se!!! důsledky "isochroosti": mají zaručeo, za jak dlouho se dostaou ke svému cíli emusí to být "ihed", ale je to pravidelě Slide č. 0 příklady: přepojováí okruhů je (může být) isochroí časový multiplex (TDM) zachovává isochroí charakter statistický multiplex a přepojováí paketů ejsou isochroí!!! "sychroí osič" bitstream (bitový proud) tzv. bitstream (bitový proud) je telekomuikačí služba sychroí přeos bitů mezi dvěma lokalitami má kostatí přeosovou rychlost a kostatí přeosové zpožděí lze jej chápat jako službu fyzické vrstvy službu charakteru odešli/přijmi bit se sychroím způsobem fugováí Slide č. lokalita A bitstream likový rámec lokalita B bitstream (bitový proud) je vhodým "podložím" pro přeosové služby vyšších úroví ad bitovým proudem lze realizovat přeos (likových) rámců ad bitovým proudem lze realizovat růzé druhy přeosů: paketový / best effort isochroí s QoS bitstream a růzých úrovích v posledí době se hovoří o růzých úrovích bitstreamu a úrovi DSLAM tradičí pojetí "to, co vychází z DSLAM-u" a úrovi ATM přesěji: před agregačím směrovačem, ještě lze považovat za bitstream a úrovi IP emá základí charakteristiky bitstreamu Slide č. 2 eí isochroí jde o "packet stream" již jsou "zabalea" do paketů, podléhají agregaci kterou elze měit, v ČR abíze je "bitstream a úrovi IP", ostatí variaty ikoli byť EU po ás požadovala jejich zavedeí ázor: "IP bitstream" eí žádým bitstreamem jde spíše o uměle zavedeý pojem, který má zastřít abseci skutečého bitstreamu oficiálí překlad: datový tok I - Pricipy,, 2

3 9 řad Katedra softwarového ižeýrství MFF UK Malostraské áměstí 25, 8 00 Praha - Malá Straa framig, aeb: sychroizace a úrovi... zajištěí trasparece dat sychroizace a úrovi bitů jde o správé rozpozáí jedotlivých bitů (bitových itervalů) to, co jsme až dosud popisovali sychroizace a úrovi zaků jde o správé rozpozáí celých zaků (u zakově orietovaých přeosů) při asychroím (arytmickém) přeosu je to dáo start bity při sychroím přeosu je uté odpočítávat bity sychroizace a úrovi rámců alias tzv. framig jde o správé rozpozáí likového rámce začátku, koce atd. framig Slide č. 3 bitstream příklady: zakově orietovaé likové protokoly: přeáší čleěá a zaky pro vyzačeí začátku/koce používají speciálí zaky ASCII sady bitově orietovaé likové protokoly: přeáší jako poslouposti bitů ečleí je a zaky pro vyzačeí začátku/koce využívají speciálích bitových posloupostí tzv. křídlových začek rámec související problém: jak vždy spolehlivě pozat, která jsou: řídící (hlavičky, patičky, příkazy atd.) a mají být iterpretováa "užitečá " a emají být ijak iterpretováa možé základí přístupy: samostaté přeosové kaály pro řídící příkazy a pro ěkdy je možé, ěkdy e sloučeí příkazů a dat do jedoho přeosového kaálu častější uté mít schopost rozpozat, kdy se jedá o "užitečá " a kdy o příkazy Slide č. 4 příklady řešeí (se společým přeosovým kaálem): prefixace speciálím ESCAPE zakem před každý zak, který má mít výzam řídícího zaku, se umístí speciálí "escape" zak apř. zak DLE (Data Lik Escape) ze sady ASCII případý výskyt speciálího escape zaku v "užitečých datech" se řeší jeho zdvojeím příjemce musí druhý výskyt odstrait tzv. character stuffig prefixace speciálí bitovou posloupostí (tzv. křídlovou začkou) používá se u bitově orietovaých protokolů, pro vyzačeí začátku (a evet. i koce rámce) případý výskyt speciálí bitové poslouposti v užitečých datech se řeší pomocí bit-stuffigu zakově orietovaý přeos bitově orietovaý přeos přeášeá jsou chápáa jako posloupost zaků každý o stejém počtu bitů jak rozpozat začátek a koec? a začátek rámce dát speciálí uvozující zak, a a koec ukočující zak prefixovaý pomocí zaku DLE a začátek rámce dát speciálí "uvozující" zak, a za ěj údaj o délce rámce příklad: likový protokol IBM BiSyc z roku 964 Slide č. 5 ASCII: Start of Text ASCII: Ed of Text DLE STX DLE ETX DLE STX délka ve zacích přeášeý text je chápá jako posloupost bitů tj. přeášeá ejsou čleěa a zaky představa: v přeášeém řetězci bitů se hledá Slide č. 6 vzorek (posloupost, začka), idikující začátek (koec) tzv. křídlová začka výskyt křídlové začky představuje začátek rámce koec může být také ozače křídlovou začkou, ebo urče údajem o délce (za úvodí křídlovou začkou) zajištěí trasparece dat: aby se křídlová začka evyskytla "v datech" řeší se pomocí techiky bit-stuffig příklad: tvoří-li křídlovou začku 8 po sobě jdoucích jediček, pak za každých 7 po sobě jdoucích jediček přidá křídlová začka, detekčí okéko 8x 00 7x bitově vs. zakově orietovaé protokoly rámce s pevou velikostí des se úrovi likové vrstvy používají téměř výlučě bitově orietovaé protokoly kvůli ižší režii a zajištěí trasparece dat jsou ovější. příklady bitově orietovaých protokolů: SDLC vyviula firma IBM v roce 975 prví bitově orietovaý protokol HDLC vyviula ISO v roce 979 podle SDLC základ všech deších bitově orietovaých protokolů formát rámce HDLC fuguje poloduplexě ebo duplexě lze použít a dvoubodových i vícebodových spojích LAP (Lik Access Protocol) vyviula ITU-T od roku 98, podle HDLC má ěkolik verzí: LAPB» pro B kaály ISDN LAPD» pro D-kaál ISDN LAPM» pro modemy Etheret rámce Etheretu jsou také bitověorietovaé začce se říká "preambule" (preamble)... 8 bitů 8/6 bitů 8/6 bitů 6/32 bitů 8 bitů začka adresa řídící bity FCS začka v telekomuikacích se často používají rámce pevé velikosti ejvíce v rámci digitálích hierarchií PDH, SDH, SONET. začátek bloku (rámce) obsahuje speciálí bitovou sekveci údaj o délce/koci eí utý předpokládá se pevá velikost bloku!!! epoužívá se bit stuffig!!! příjemce zá velikost bloku a další bitovou sekveci hledá až po "uplyutí" bloku příklad: rámec SONET Sychroous Optical NETworkig rámec má pevou velikost 80 bytů (90 "sloupců" x 9 "řádek") režie Data (áklad) rámec SONET STS- příklad: rámec T 23x 8 bitů pro 23+ hlasových kaálů, každá z ich potřebuje přeést 8 bitů 8000x za sekudu rámec T se musí opakovat 8000x za sekudu příklad: buňka ATM 5 bytů hlavička 48 bytů áklad Slide č používá se bit-stuffig 00 Slide č sloupců I - Pricipy,, 3

4 blok dat (rámec, paket) blok dat (rámec, paket) příčá parita (lichá) příčá parita (sudá) Katedra softwarového ižeýrství MFF UK Malostraské áměstí 25, 8 00 Praha - Malá Straa zajištěí spolehlivosti jak řešit detekci? může být realizováo a kterékoli vrstvě kromě fyzické TCP/IP: řeší se až a trasportí vrstvě protokol TCP RM ISO/OSI: očekává se od všech vrstev, počíaje likovou vrstvou pricip a způsob realizace je v zásadě stejý a všech vrstvách podmíkou je schopost detekce chyb schopost rozpozat, že došlo k ějaké chybě při přeosu musí být použit vhodý detekčí mechaismus Slide č. 9 používá se co dělat, když se zjistí chyba při přeosu? espolehlivý přeos: ic spolehlivý přeos: postarat se o ápravu možosti: použití samoopravých kódů apř. Hammigovy kódy problémem je velká míra redudace, která zvyšuje objem přeášeých dat současě ízká účiost používá se je výjimečě pomocí potvrzováí příjemce si echá zovu zaslat poškozeá podmíkou je existece zpěté vazby / zpětého kaálu alespoň polovičí duplex, aby příjemce mohl kotaktovat e možosti detekce chyb: parita (příčá a podélá) má ejmeší účiost kotrolí součty lepší účiost cyklické redudatí kódy (CRC) zdaleka ejlepší účiost druhy chyb: pozměěá ěkteré bity jsou změěy shluky chyb celé větší skupiy bitů/bytů jsou změěy ebo ztracey výpadky dat apříklad ztráta celého rámce Slide č. 20 u sychroích protokolů: stačí detekovat chybu/bezchybost a úrovi celých rámců/paketů kvůli možost vyžádat si opakovaé vysláí to se dělá pro celé bloky iformaci o chybě v určitém bytu by ebylo možé využít stejě by se zovu přeesl celý rámec/paket obecá představa: k přeášeým datům se připojí "zabezpečovací údaj" obecá představa příjemce podle obsahu přeášeého bloku vypočítá "zabezpečovací údaj", který připojí k datovému bloku a přeese příjemce zovu vypočítá "zabezpečovací údaj" (stejým postupem) a porová jej s přijatým zabezpečovacím údajem Slide č. 2 přeáší se zabezpečovací údaj ao = OK e chyba parita parití bit bit přidaý avíc k datovým bitům sudá parita: parití bit je astave tak, aby celkový počet byl sudý lichá parita: aby byl lichý jedičková parita: parití bit pevě astave a emá zabezpečující efekt ulová parita astave a 0 příčá parita: po jedotlivých bytech/slovech iformace o tom, který byte (slovo) je poškoze, je adbytečá stejě se zovu posílá celý blok (rámec, paket) podélá parita: parita ze všech stejolehlých bitů všech bytů/slov Slide č podélá parita kotrolí součet CRC Cyclic Redudacy Check jedotlivé byty/slova/dvojslova tvořící přeášeý blok se iterpretují jako čísla a sečtou se výsledý součet se použije jako zabezpečovací údaj obvykle se použije je část součtu, apříklad ižší byte či ižší slovo alterativa: místo součtu se počítá XOR jedotlivých bitů účiější ež parita ale stále je "míra zabezpečeí" příliš ízká Slide č H 3AB7H BC90H 76BH 330FH 002H CD93H 640H ABCDH + posloupost bitů, tvořící blok dat, je iterpretováa jako polyom polyom ad tělesem charakteristiky 2, kde jedotlivé bity jsou jeho koeficiety. +.x x x 2 +.x + teto polyom je vyděle jiým polyomem (tzv. charakteristickým polyomem) apř. CRC-6: x 6 + x 5 + x 2 + výsledkem je podíl a zbytek v roli zabezpečeí se použije zbytek po děleí charakteristickým polyomem chápaý již jako posloupost bitů podíl Slide č = * + char. polyom zbytek schoposti detekce jsou "vyikající": všechy shluky chyb s lichým počtem bitů všechy shluky chyb do velikosti bitů kde je stupeň charakteristického polyomu všechy shluky chyb velikosti > + s pravděpodobostí % CRC-32 používá se CRC v rozsahu 6 bitů ebo 32 bitů I - Pricipy,, 4

5 Katedra softwarového ižeýrství MFF UK Malostraské áměstí 25, 8 00 Praha - Malá Straa výpočet CRC potvrzováí (ackowledgemet) spolehlivost CRC kódů se opírá o silé teoretické výsledky z algebry samotý výpočet CRC-kódu (zbytku po děleí) je velmi jedoduchý a může být sado implemetová v HW, pomocí XOR-hradel a posuvých registrů MSB LSB x 5 x 4 x 3 XOR x2 x ejméě výzamý bit jde o obecější mechaismus, který slouží (může sloužit) více účelům současě: zajištěí spolehlivosti umožňuje, aby si příjemce vyžádal opakovaé zasláí poškozeého rámce řízeí toku aby příjemce mohl regulovat tempo, jakým mu posílá existuje více možých způsobů jak realizovat potvrzováí ("stupňů volosti"): kladé a záporé potvrzováí potvrzují se správě resp. chybě přijaté bloky jedotlivé a kotiuálí potvrzováí podle toho, zda vždy čeká a potvrzeí ebo odesílá "do foroty" samostaté a esamostaté potvrzováí zda potvrzeí cestuje jako samostatý rámec/paket, ebo je vořeo do datového rámce/paketu metoda okéka... Slide č. 25 (charakteristický polyom je x 5 + x 4 + x 2 + ) příjemce Slide č. 26 čas potvrzeí Stop&Wait ARQ jde o samostaté jedotlivé potvrzováí samostaté = potvrzeí je přeášeo jako samostatý (řídící) blok jedotlivé = potvrzová je každý jedotlivý rámec/paket kladě: že došel v pořádku záporě: že došel, ale ebyl v pořádku timeout: když potvrzeí epřijde do předem staoveého itervalu průběh: (iterpretuje se stejě jako záporé potvrzeí) možé příčiy:» rámec/paket vůbec edošel, příjemce eví že by měl ěco potvrdit» ztratilo se potvrzeí příjemce Slide č. 27 odešle datový rámec a čeká a jeho potvrzeí (kladé či záporé) tj. další rámce ještě eodesílá příjemce odešle potvrzeí kladé ebo záporé podle druhu potvrzeí buď opakuje přeos téhož rámce, ebo vyšle další rámec ebo čeká a vypršeí timeoutu, které iterpretuje stejě jako záporé potvrzeí příklad (stop & wait ARQ) kladé potvrzeí, pokračuje se dalším rámcem Slide č rámec došel poškozeý, příjemce geeruje záporé potvrzeí reaguje a záporé potvrzeí opakováím přeosu rámec přijat bez chyb, je geerováo kladé potvrzeí po vypršeí timeoutu je přeos opaková potvrzeí se po cestě ztratilo vlastosti stop&wait jedoduchá a přímočará implemetace charakter přeosu vychází ryze poloduplexí evyužívá se případé (plé) duplexosti přeosové cesty používá se apř. v protokolech IPX/SPX firmy Novell malé přeosové zpožděí Slide č. 29 velké přeosové zpožděí má smysl v sítích LAN, kde je přeosové zpožděí úosě malé ale ikoli v sítích WAN kde je zpožděí velké při větším přeosovém zpožděí se teto způsob potvrzováí stává velmi eefektiví dochází k velkým prodlevám mezi přeosy jedotlivých bloků ovellské protokoly IPX/SPX ejsou vhodé pro asazeí v rozlehlých sítích!!! řešeí s IPX/SPX áhrada protokoly TCP/IP speciálí úprava, která změí jedotlivé potvrzováí a kotiuálí příklad: Etheret pro 0 Mbps Etheret v prostředí LAN, s RTT (Roud Trip Time) 52,μs vychází efektivost cca 92% v prostředí WAN se RTT pohybuje v řádu milisekud! apř. při RTT = 00 ms (PROP= μs) klesla a pouhé 2,3% Slide č bytů TRANS, 228,8 μs včetě IFG (mezery mezi bloky) PROP, 25,6 μs 64 bytů ACK, 5,2 μs PROP, 25,6 μs efektivost = potvrzeí TRANS TRANS + ACK + 2 * PROP I - Pricipy,, 5

6 Katedra softwarového ižeýrství MFF UK Malostraské áměstí 25, 8 00 Praha - Malá Straa kotiuálí potvrzováí cotiuous ARQ idea: bude vysílat datové rámce dopředu, a příslušá potvrzeí bude přijímat průběžě, s určitým zpožděím otázka: jak se má zachovat, když dostae záporé potvrzeí? a už mezitím odeslal ěkolik dalších rámců variata selektiví opakováí : zovu vyšle je te rámec, který se poškodil další rámce, které se mohly úspěšě přeést, se evysílají zovu (šetří to přeosovou kapacitu) příjemce musí úspěšě přijaté rámce ukládat do bufferů (je to áročé a jeho hospodařeí s pamětí) Slide č. 3 potvrzeí přijaté rámce Slide č. 32 kotiuálí potvrzováí, variata se selektivím opakováím rámec přišel poškozeý, je geerováo záporé potvrzeí přeos rámce + se opakuje a dál se pokračuje bez ávratu příjemce musí přijímat a ukládat do bufferů variata: ávrat zpět kotiuálí potvrzováí, variata s ávratem alterativa k selektivímu opakováí řeší situaci kdy záporé potvrzeí (iformace o poškozeí určitého rámce) přijde se zpožděím v době kdy již byly odesláy ějaké další rámce řeší se zahozeím již odeslaých rámců zovu vyšle poškozeý rámec a po ěm postupě vysílá ásledující rámce které již mohly být jedou odesláy evýhody: plýtváí přeosovou kapacitou výhody: příjemci stačí čekat a ový přeos poškozeého rámce, a pak pokračovat v příjmu dalších rámců Slide č. 33 obecé vlastosti kotiuálího potvrzováí: dokáže lépe sášet větší přeosové zpožděí hodí se i do prostředí WAN, kde přeosové zpožděí je velké používá se apř. v protokolech TCP/IP potvrzováí se používá v protokolu TCP, který zajišťuje spolehlivý přeos TCP se saží průběžě adaptovat a podmíky přeosu dyamicky si upravuje růzé časové limity a další parametry, aby se choval optimálě další otázky: kolik rámců si může dovolit vyslat dopředu ještě ež dostae jejich potvrzeí? odpověď záleží a kokrétí velikosti přeosového zpožděí, reakčí době protistray, velikosti rámců,... přijaté rámce Slide č rámec přišel poškozeý, je geerováo záporé potvrzeí přeos rámce + se opakuje a dál se pokračuje bez ávratu příjemce může přestat přijímat příjemce opět musí přijímat samostaté a esamostaté potvrzováí problematika řízeí toku samostaté = potvrzeí je přeášeo jako samostatý rámec speciálího typu je to spojeo s relativě velkou režií samoté potvrzeí je hodě malé, obal je pak velký esamostaté = potvrzeí je zasíláo jako součást datových rámců přeášeých v opačém směru ež rámce, které jsou potvrzováy ozačováo jako tzv. piggybackig podstata problému: rychlost (výpočetí síla) dvou komuikujících stra může být i dosti výrazě odlišá je uté se vyvarovat toho, aby příjemce estíhal kvůli své rychlosti kvůli edostatku bufferů... a musel kvůli tomu zahazovat správě přeeseé rámce/pakety proto je uté řídit tok dat mezi em a příjemcem podle možostí příjemce!!! lze řešit a růzých úrovích: a úrovi jedotlivých zaků tzv. hardwarový hadshake (využívají se k tomu samostaté sigály, RTS a CTS rozhraí RS- 232-C) tzv. softwarový hadshake (příjemce posílá i zaky XON/XOFF, regulující tok dat) a úrovi celých rámců příjemce si reguluje, zda chce ebo echce poslat další rámce Slide č. 35 Slide č. 36 tj. příjemce by měl diktovat tempo I - Pricipy,, 6

7 Katedra softwarového ižeýrství MFF UK Malostraské áměstí 25, 8 00 Praha - Malá Straa řízeí toku vs. zahlceí řízeí toku (flow cotrol) se týká kocových uzlů aby ezahltil příjemce přitom se předpokládá, že přeosová cesta mezi imi eí úzkým hrdlem že je dostatečě dimezovaá, že se ezahlcuje obvyklé řešeí: příjemce diktuje tempo přeosu předcházeí zahlceí (cogestio cotrol) se týká přeosové sítě opatřeí proti tomu, aby se zahlcovala přeosová část sítě mezi komuikujícími straami jakoby: i příjemce jsou dostatečě rychlí, poteciálím úzkým hrdlem je přeosová síť možá řešeí: traffic shapig, traffic policig, přechod z kotiuálího a jedotlivé potvrzováí, buffer se vyprázdil pod dolí limit, tiskára obovuje přísu dat časový průběh příklad: řízeí toku pomocí XON/XOFF komuikace s tiskárou vybaveou bufferem pošli X-ON pošli X-OFF zaky XON/XOFF posílá tiskára jako příjemce buffer je zaplě přes horí limit, tiskára zastavuje další vysíláí dat síť míra využití bufferu 0% 00% Slide č. 37 Slide č. 38 dolí limit horí limit metoda okéka (slidig widow) idea: spojit potvrzováí s řízeím toku a úrovi rámců si udržuje vysílací okéko velikost okéka udává, kolik rámců smí vyslat "dopředu" aiž by je měl ještě potvrzeé používá apř. protokol TCP již potvrzeé rámce velikost okéka určuje:, dle chováí a vlastostí sítě většiou staoví maximálí velikost příjemce, podle svých možostí (apř. dostuposti bufferů) ovlivňováím velikosti okéka může příjemce efektivě regulovat tok dat směrem k sobě!!!!! zmešeím okéka a ulovou velikost lze zastavit vysíláí rámce, které ještě elze odeslat pozámka příjemce by mohl regulovat tok dat i tím, že ebude potvrzovat přijaté rámce ebude posílat žádá potvrzeí bude čekat a vypršeí timeoutu, a pak vyšle rámec zovu bude to fugovat, ale ebude to příliš šetré budou opakováy přeosy, které proběhly úspěšě, bude se plýtvat přeosovou kapacitou hrozí ebezpečí, že při větším počtu eúspěšých pokusů (bez kladého potvrzeí) to vzdá v praxi se to epoužívá Slide č. 39 rámce, které mohou být odesláy (i bez potvrzeí) Slide č. 40 I - Pricipy,, 7