Dobrá voda v Chanovicích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dobrá voda v Chanovicích"

Transkript

1 Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 1 2 I LEDEN ÚNOR 2014 I zdarma I V evropských předpisech není termín pro vyhlašování výzev omezen, jasně dán je jen termín pro ukončení způsobilosti výdajů, říká Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj. STR. 17 Nová rubrika: Uvnitř čísla naleznete informace o programovém období OPŽP pro roky 2014 až Dobrá voda v Chanovicích Státní fond na veletrhu Koncem ledna se v pražských Letňanech uskutečnil veletrh environmentálních technologií ve stavebnictví For Pasiv. Vystoupili na něm zástupci Státního fondu životního prostředí ČR, stavební společnosti Bahal, Centra pasivního domu, Centra rekonstrukce panelových domů a Národního stavebního centra. Jimi prezentované technologie jsou užívány v projektech podpořených z OPŽP. STR. 2 3 Bez dotace by to nešlo Dalo by se říci, že obec Snět je místem, kde kromě vlků, kteří dávají místním dobrou noc, nic není. Jenže pravda to není. Obec, v které žije sotva sto obyvatel, má opravený Spolkový dům s tanečním sálem, nové dětské hřiště, zrekonstruovaný kostel a k tomu se jí podařilo úspěšně žádat o podporu z Operačního programu Životní prostředí. STR. 30 Votická současnost Za dávných dob rozkládaly se v místech středočeského města Votice široko daleko husté lesy oživené hojnou zvěří, stojí na stránkách města Votice. Votická současnost je o poznání více prozaická. Votice spravují z dotace hlavní ulici, která protíná jejich zrenovované náměstí, a zkušenosti mají i s Operačním programem Životní prostředí. STR. 31 Kontinent z odpadu Zbavit světový oceán milionů tun plastových odpadků, které se v něm hromadí, možná není tak Problém s vodou je v obci již od mého dětství, říká chanovický starosta Petr Klásek. Chanovice spolu s šesti dalšími vesnicemi leží na hřebeni trojrozvodí. Vody směřují na jih do Otavy, na východ do Lomnice a na sever do Úslavy na Plzeňsku. Nemáme žádné větší povrchové toky, odhaluje Klásek důvod, proč Chanovicím chyběla pitná voda. A to až do doby, kdy si obec začala s OPŽP. strana 6 velkou utopií, jak by se mohlo zdát. Boyan Slat, devatenáctiletý student z Holandska, přišel s technologickým postupem, díky kterému by to prý dokázal do pěti let. STR. 32

2 2 ANALÝZA ANALÝZA 3 EDITORIAL Vážení čtenáři, v aktuální Prioritě najdete novou rubriku. Je určena programovému období 2014 až Již nyní se ví, že v něm Česká republika sníží operačních programů. Ty by měly být zaměřeny Daniel Tácha šéfredaktor mnohem více na hlavní strategické cíle České republiky. To znamená, že z operačních programů již nebudeme financovat tak široký okruh věcí. V praxi to bude vypadat například tak, že nebude možné financovat opravu místní komunikace, když tato oprava nebude mít přímou a prokazatelnou návaznost třeba na vytvoření nových pracovních míst, na vytvoření nějaké nové ekonomické aktivity. Škála podporovaných aktivit bude užší, vysvětluje Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj. Náměstek také říká, kolik peněz bude moci ČR čerpat z evropských fondů a že v budoucnu budou všechny výzvy všech operačních programů zveřejňovány na jedněch webových stránkách. Další významnou zprávou je, že Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR vyhlásily výzvu na výměnu nejstarších a životní prostředí nejvíce znečišťujících autobusů MHD za ekologické autobusy na stlačený zemní plyn. Podpora alternativní dopravy, která pomůže ovzduší v Moravskoslezském, Jihomoravském a Ústeckém kraji a zvýší i kvalitu cestování pro občany, je nově dojednanou podporou v Operačním programu Životní prostředí. Staré neekologické a neefektivní autobusy budou díky až 85procentní dotaci z OPŽP nahrazeny novými autobusy. Z dotace lze financovat i plnicí stanice CNG pro městskou hromadnou dopravu. Lze očekávat, že dotace na výměnu starých veřejných dopravních prostředků za nové a bezpečnější bude možné čerpat i v následujících letech, z nového operačního programu zaměřeného na životní prostředí. SFŽP ČR na veletrhu For Pasiv 2014 Koncem ledna se v pražských Letňanech uskutečnil veletrh For Pasiv, přehlídka environmentálních technologií ve stavebnictví. Doprovodný program veletrhu zajistily stavební společnost Bahal a Centrum pasivního domu, Centrum rekonstrukce panelových domů, ale i Národní stavební centrum. Jimi prezentované technologie jsou užívány v projektech podpořených z Operačního programu Životní prostředí. S ohledem na pokračování státní podpory úsporám jsme očekávali také v letošním roce velký zájem veřejnosti. Zájemci o stavbu pasivních domů nebo rekonstrukce našli jak poradenství, tak vhodné dodavatele či jiné potřebné kontakty, uvedl Martin František Přívětivý, ředitel obchodního týmu veletrhu. Majitelé rodinných domů mohou i letos opět zažádat o státní příspěvek v dotačním programu Nová zelená úsporám. V rámci dobíhajícího Operačního programu Životní prostředí bude ještě v následujících měsících dokončeno mnoho zateplovacích projektů veřejných budov. A i do budoucna se počítá s podporou technologie nízké spotřeby. Na konkrétní dotazy zájemců odpovídalo na veletrhu více než 20 odborníků, především projektantů, architektů, specialistů na jednotlivé stavební procesy, odpovědí se však zhostili také zástupci Státního fondu životního prostředí ČR nebo finančních společností. Na loňském veletrhu využilo našeho poradenství přes 300 lidí a podobně silný zájem jsme zaznamenali i letos. Veřejnost se o problematiku pasivního bydlení velmi intenzivně zajímá. Nejčastějším důvodem pro pořízení pasivního domu jsou úspory energií a s tím spojené nízké provozní náklady na bydlení. V porovnání s běžným rodinným domem, kde se roční investice do vytápění a ohřevu teplé vody pohybují okolo 40 tisíc korun, je to u pasivního Upozornění pro žadatele z OPŽP Státní fond životního prostředí ČR upozorňuje žadatele o podporu z OPŽP související s novelizací zákona o veřejných zakázkách, že jako zakázky malého rozsahu 2. kategorie je možné zadávat veřejné zakázky na dodávky a služby s předpokládanou hodnotou do 2 milionů korun bez DPH, resp. na stavební práce do 6 milionů korun bez DPH. V souvislosti s novelizací zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) upozorňujeme žadatele o podporu, že pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu 2. kategorie dle čl písm. a) bodu II Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP jsou od rozhodující finanční limity uvedené v 12 odst. 3 zákona, a to až do vydání aktualizovaného znění závazných pokynů. Z uvedeného tedy vyplývá, že jako zakázky malého rozsahu 2. kategorie je možné zadávat veřejné zakázky na dodávky a služby s předpokládanou hodnotou do 2 milionů korun bez DPH, resp. na stavební práce do 6 milionů korun bez DPH. Implementační dokument Operačního Operačního programu programu Životní Životní prostředí Operačního programu Životní prostředí prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ MINISTERSTVO FOND ŽIVOTNÍHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PROSTŘEDÍ ČR STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR wwww.opzp.cz, wwww.opzp.cz, wwww.opzp.cz, Zelená linka pro zájemce o dotace: Zelená linka pro zájemce o dotace: Zelená linka pro zájemce o dotace: domu až sedminásobně nižší částka, například uvedl Jiří Šimůnský ze stavební společnosti Bahal. Jeho slova potvrdila i letošní účast na konferenci s názvem Stavíme rodinný pasivní dům, která názorně a po praktické stránce představila problematiku pasivního bydlení od základové desky až po střechu. Změna implementačního dokumentu Koncem prosince Evropská komise schválila aktualizaci Programového dokumentu OPŽP pro období Monitorovací výbor schválil aktualizovanou verzi implementačního dokumentu ke dni , tato verze je účinná od V kapitolách a byla upravena alokace v rámci prioritních os 4 a 8. V kapitole 6.1 a byla upravena terminologie u podoblastí podpory a (zastavěná území a zastavitelné plochy). Rovněž byly doplněny informace o platbách příjemcům podpory v kapitole V souvislosti se změnou financování OSS, SPO a státních podniků v návaznosti na změnu legislativy byly upraveny kapitoly a V kapitolách 9.4 a 9.5 a v příloze č. 1 byly provedeny úpravy v souvislosti se změnou způsobu výpočtu příspěvku EU ve vztahu k celkovým způsobilým výdajům. V příloze č. 2 byla upravena alokace. Detailní přehled změn je uveden ve změnovém listu implementačního dokumentu. 3. prosince prosince prosince 2009 Přednášeli architekt Jan Smola i Michal Nix, specialista OZE z Oddělení metodiky přípravy Státního fondu životního prostředí ČR. Bytová družstva Seminář Rekonstrukce a sanace budov do pasivních standardů se zaměřil na úskalí Česká republika a čerpání evropských financí Česká republika přijde o deset miliard korun z evropských fondů, které nestihla vyčerpat z limitu pro loňský rok. České tiskové kanceláři to potvrdil Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj. Problémy s čerpáním evropských peněz se týkají i Operačního programu Životní prostředí. Ministerstvo přitom původně odhadovalo ztrátu za loňský rok až na 30 miliard korun. Roční limit čerpání byl loni splněn z 97 procent. V tuto chvíli to vypadá, že míra nedočerpání bude nej 12 miliard korun. Nicméně stále ještě jednáme s Evropskou komisí o dalších výjimkách u projektů zpožděných kvůli loňským povodním a průtahům u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, takže je pravděpodobné, že konečná částka bude ještě nižší, uvedl Daniel Braun a dodal, že ve hře zůstávají projekty za celkem dvě miliardy korun. Ještě v polovině loňského roku přitom MMR odhadovalo, rekonstrukce rodinných nebo bytových domů. Odborníci ze Svazu českých a moravských bytových družstev, Centra regenerace panelových domů, Centra pasivního domu a Národního stavebního centra zájemcům poradili se zajištěním investic na stavbu a doplnili i konkrétní příklady realizovaných projektů že se nestihne vyčerpat až 30 miliard korun. Není to nic, s čím bychom mohli být úplně spokojení. Na druhou stranu je však určitě pozitivní, že se od loňského června podařilo mobilizovat všechny síly a minimalizovat tu částku nedočerpání, podotkl Braun. OP Životní prostředí V průběhu minulého roku bylo jako rizikových klasifikováno jedenáct programů. Výraznější nedočerpání bylo však zaznamenáno u Operačního programu Životní prostředí a Operační programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Radka Bučilová, náměstkyně ministra životního prostředí, resortu, který je za OPŽP zodpovědný, to komentovala tak, že ze zahraničí. Souběžné veletrhy Střechy Praha a Solar Praha jim zajistily přednášky Úspory energií v bytových domech aneb jak efektivně regenerovat bytový dům a Solární systémy a instalace OZE v budovách, ale i o možnostech získání dotace také z Operačního programu Životní prostředí. Česko jako členský stát uplatnilo u Evropské komise v tomto programu započitatelné ztráty, které nebyly způsobeny vinou státu nebo špatného řízení operačního programu, ale nepředvídatelnými událostmi. V našem případě to byly povodně, které ztráty v připravených projektech způsobily. Co se nepodařilo v rychlých projektech vyčerpat, jsou prostředky, které byly vázány na projekty, od nichž žadatelé odstoupili. To odpovídá té částce zhruba pěti miliard, doplnila. Evropské fondy Domácí příjemci dotací z evropských fondů v programovém období 2007 až 2013 získali k začátku letošního ledna 514,9 miliardy korun. Je to 63,7 procenta z celkové částky, kterou mělo Česko v těchto letech k dispozici. Od začátku loňského roku do konce listopadu na účtech úspěšných žadatelů o dotaci přibylo 102,4 miliardy korun. Z celkové dosud vyplacené částky požádalo ministerstvo financí Evropskou komisi o zpětné proplacení 385,5 miliardy korun čili 47,7 procenta celkové částky. ECHO MŽP ušetřilo Nad povinné úspory dané návrhem státního rozpočtu (zhruba 180 mil.) v roce 2013 ušetřilo Ministerstvo životního prostředí 150 milionů korun ze svých provozních prostředků. Uspořená částka bude se souhlasem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny ČR použita na posílení kofinancování projektů předkládaných zejména soukromými žadateli v Operačním programu Životní prostředí. Čistírna na Orlíku Orlík nad Vltavou čeká v příštím roce největší investice v novodobé historii obce. Chystá se na výstavbu centrální čistírny odpadních vod. Do příprav čistírny se obec pustila již v 90. letech, dotáhnout záměr do konce se podařilo až v loňském roce, a to prostřednictvím projektu Revitalizace Orlické přehrady. Do investice za 19 milionů korun se obec se třemi sty obyvateli může pustit díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí. Podobně se již podařilo vybudovat čistírnu ve Zvíkovském Podhradí a v Kostelci nad Vltavou. Obě čistírny dokážou zbavit vodu fosforu. Má-li se přehrada zbavit sinic, musí fosforu přicházet z přítoků do přehrady až o dvě třetiny méně. OMLUVA V minulém vydání Priority jsme omylem publikovali u článku o společnosti Sycorex a její recyklaci ojetých pneumatik fotografie z provozu společnosti Bonus, Závodu na recyklaci pneumatik, Růžovská 698, Borovany. Tímto se omlouvám oběma uvedeným firmám.

3 4 ZPRÁVY MŽP 5 ZPRÁVY MŽP ECHO Kropicí vůz ve Veselí Přestože silnicím nyní místy dominují sypače a pluhy, ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku již myslí na jaro. Město si totiž pořídilo nové zařízení, které má snížit prašnost v exponovaných částech města. Jakmile to počasí dovolí, bude městem Veselí nad Moravou projíždět kropicí vůz. Obyvatelům má zajistit lepší kvalitu vzduchu. Na získání nového kropicího auta jsme začali pracovat již v roce Připravili jsme proto projekt a požádali o dotaci v rámci Operačního programu Životní prostředí. Hlavním smyslem našeho snažení bylo zlepšit kvalitu ovzduší, vysvětlil Pavel Bouda, ředitel Služeb města Veselí nad Moravou. Čistírna i hřiště V Kobeřicích na Opavsku chystají letos velké věci. Obec čeká rok plný výstavby. Vyroste tam totiž řada nových rodinných domů či kanalizace. Největší investiční akcí v novém roce bude zcela jistě vybudování nové kanalizační stoky na ulici Olšina dolní, s napojením na čistírnu odpadních vod. Tato akce, jejíž náklady jsou předpokládány ve výši asi 10 milionů korun, umožní napojení domácností na ulicích Olšina dolní a Olšina horní na nově vybudovanou čistírnu, stejně tak jako připojí i parcely v nově vybudované lokalitě Olšina horní II, uvedl starosta obce Lukáš Kubný. Další velkou akcí bude rovněž vybudování dvou přírodních dětských hřišť. Investiční akce jsou podpořeny z OPŽP. Rekonstrukce školy Odborné učiliště, praktická škola, základní a mateřská škola Pod Šachtami v Příbrami, kterou navštěvuje přibližně 250 dětí z celého okresu, má novou kotelnu a zateplenou budovu včetně tělocvičny. Rekonstrukce příbramské školy a učiliště je jedním z mála projektů, kde byla dodržena vysoutěžená cena. Děkuji dodavatelské firmě za to, že nebyly žádné vícepráce, uvedl středočeský hejtman Josef Řihák. Částkou ve výši přibližně 8,4 milionu korun (70 procent) přispěl Operační program Životní prostředí, zbývajícími 3,6 miliony se na rekonstrukci podílel zřizovatel školy Středočeský kraj. Richard Brabec se ujal funkce ministra životního prostřed Návrh ČR na bezplatnou alokaci povolenek Evropská komise vydala rozhodnutí, kterým stanovuje alokaci bezplatných emisních povolenek pro české průmyslové podniky zařazené v systému emisního obchodování. Česká republika je tak devátým státem Evropské unie, kterému se podařilo získat kladné rozhodnutí Evropské komise k návrhu rozdělení povolenek. Ministerstvo životního prostředí přidělí průmyslovým podnikům zhruba 172 milionů povolenek na období let s tím, že množství povolenek se bude mezi jednotlivými lety postupně snižovat. Mezi roky 2013 a 2020 probíhá třetí fáze EU ETS. V této fázi platí nová, komplexnější pravidla pro přidělování bezplatné alokace povolenek všem podnikům, které jsou v EU ETS zahrnuty: V České republice je to asi 350 zařízení. Předseda vlády Bohuslav Sobotka 31. ledna uvedl poslance Richarda Brabce do funkce ministra životního prostředí. Richard Brabec se chce věnovat především problémům v čerpání stávajícího Operačního programu Životní prostředí i nastavení nového programu zaměřeného na životní prostředí. Zároveň se zaměří na podmínky čerpání stanovené ze strany Evropské komise, na řešení legislativy EIA, regulaci vodárenství, ale i na získání dostatečných prostředků pro pokračování programu Nová zelená úsporám. Zabývat se bude také přípravou zákona o národním parku Šumava a zlepšením životního prostředí ve zvlášť zatížených regionech, kterými jsou Moravskoslezský a Ústecký kraj. Resort není v dobrém stavu, proto mám připravený tým odborníků, který především z pozice náměstků, ale i ředitelů odborů bude krizovým managementem, který bude mít jediný cíl. Stabilizovat resort tak, aby plnil svůj primární účel. To je ochrana přírody a čerpání peněz z unijních fondů. Jestliže máme historickou příležitost čerpat evropské peníze na smysluplné projekty, které povedou ke zlepšení životního prostředí, pak ji prostě musíme maximálně využít. Už jsme ztratili spoustu času. Zejména se jedná o zlepšení kvality ovzduší a vod, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. První pracovní cesta ministra Richarda Brabce povede na Šumavu. Šumavská příroda je jedno z nejcennějších přírodních bohatství u nás. Jeho ochrana a jeho zachování pro naše děti nemůže být jen politická priorita, musí to být povinnost. Na Šumavě je řada zájmů, z nichž některé se dnes zdají těžko slučitelné. Přesto věřím, že může vzniknout kvalitní zákon o Národním parku Šumava, který bude akceptovatelný pro co nejširší skupinu lidí, kteří mají Šumavu rádi, říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Richard Brabec se narodil 5. července 1966 v Kladně, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor ložisková geologie v kombinaci s cizími jazyky. Pracoval jako ředitel Českomoravské komoditní burzy Kladno, na různých pozicích ve finančním úseku ve společnosti Unipetrol, jako finanční ředitel ve Spolaně Neratovice a jako generální ředitel společnosti Lovochemie. Od roku 2007 se zabývá otázkami evropské i tuzemské legislativy v oblasti životního prostředí, především problematice REACH, otázkami integrovaného povolení a systému emisních povolenek. Richard Brabec má dva syny, hovoří anglicky, francouzsky a rusky. Bezplatná alokace na rok 2013 byla oproti původnímu očekávání zdržena právě kvůli nové a složitější metodice výpočtu alokace, čekání na ostatní členské státy a dlouhým konzultacím s EK. Nyní však Komise schválila návrh České republiky, a proto přidělení povolenek pro průmysl a na výrobu tepla již nic nestojí v cestě. MŽP zahájilo vydávání rozhodnutí o alokaci pro jednotlivá zařízení a po nabytí jejich právní moci (tj. po 15 dnech) přidělí národní správce rejstříku, OTE, povolenky na účet provozovatelů. Alokace na rok 2014 a další roky by měla proběhnout v řádném termínu, tj. do konce února, nebude-li však třeba alokaci upravit z důvodu změn v provozu v roce Obměna ve vedení ministerstva a SFŽP ČR Ministr životního prostředí Richard Brabec po svém uvedení do funkce odvolal všechny náměstky ministra z funkce. Na jejich pozice jmenoval nové lidi. Od nových náměstků si slibuji odbornost, poctivost a pracovitost. Při jejich jmenování jsem jim zdůraznil, že se jedná o krizový management, který má resort co nejrychleji stabilizovat a posunout ho na úroveň fungujícího úřadu. Jsem si jist, že svoji misi nové vedení zvládne, uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Náměstkem ministra pro sekci úřadu ministerstva byl jmenován pan Jan Landa. Dosud působil jako tajemník Městského úřadu Lovosice. V předchozích zaměstnáních prošel manažerskými pozicemi v průmyslu a bankovnictví. Sekce fondů EU Náměstkem ministra pro sekci fondů Evropské unie, ekonomiky a politiky životního prostředí byl jmenován pan Jan Kříž. V minulosti působil na Ministerstvu životního prostředí jako ředitel odboru Operačního programu Životní prostředí, problematice evropských fondů se věnoval také na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Náměstkem pro sekci státní správy byl jmenován pan Vladimír Mana. Před nástupem do pozice náměstka působil jako vysokoškolský pedagog na Ostravské univerzitě a Masarykově univerzitě Brno. Ochrana přírody Náměstkem ministra pro sekci ochrany přírody a krajiny byl jmenován pan Vladimír Dolejský. Doposud pracoval jako ředitel Školního lesního Společné memorandum Ministerstvo životního prostředí podepsalo s ministerstvem zemědělství a ministerstvem pro místní rozvoj memorandum o spolupráci, které má v programovém období zajistit venkovu adekvátní finanční prostředky. Dohoda vzešla z iniciativy Ministerstva zemědělství, které tak reagovalo na výrazné snížení rozpočtu Programu rozvoje venkova Evropskou unií a následný převod 300 milionů eur na národní úrovni do jiných programů. Dotace na vodohospodářskou infrastrukturu, v současnosti hrazené z Programu rozvoje venkova, budou v letech financovány prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí v gesci Ministerstva životního prostředí. Jsem si jist, že Operační program Životní prostředí dokáže v rámci svých priorit poskytnout pomoc rozvoji českého venkova zejména v oblasti vodohospodářské infrastruktury, uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Mezirezortní jednání Ministři stvrdili, že investice do občanské vybavenosti, sociálních služeb a podniků, vzdělávací infrastruktury a územních plánů ve venkovském prostoru budou financovány Integrovaným regionálním operačním programem v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Společné memorandum je významným krokem k tomu, aby i v příštích letech náš venkov dostával dotace v odpovídající výši. Pouze půjdou z jiných programů než z Programu rozvoje venkova, jak tomu bylo doposud, uvedli zástupci Ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství zahájilo jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj a s dalšími resorty ihned po obdržení informace o výrazném snížení podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Na Ministerstvu životního prostředí v minulosti působil jako ředitel odboru péče o národní parky. Náměstkyní pro technickou ochranu životního prostředí byla jmenována paní Berenika Peštová. Ve své profesní kariéře se celý život zabývá odpadovým hospodářstvím. Změny ve vedení SFŽP ČR Ministr životního prostředí Richard Brabec dále zrušil ke konci ledna Jaroslavu Hrubešovi pověření k řízení Státního fondu životního prostředí České republiky a k 3. únoru pověřil řízením Státního fondu životního prostředí České republiky Petra Valdmana. Petr Valdman byl k 1. únoru jmenován náměstkem pro úsek organizačně-právní. Jaroslav Hrubeš zůstává ve funkci náměstka pro úsek řízení ostatních programů. V minulosti působil Valdman jako první náměstek ředitele Státního fondu životního prostředí ČR. rozpočtu Programu rozvoje venkova na léta a o následném převodu peněz do strukturálních fondů.na meziresortních jednáních byla především požadována garance, aby 300 milionů eur zůstalo nadále jasně a účelově vymezeno na podporu venkova. Podpora menším obcím Jednání skončila podpisem memoranda o spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Považuji za velkou chybu snižovat podporu pro menší obce. Jsou to dotace, které jsou efektivní a mají prakticky nulový korupční potenciál. Není akceptovatelné, aby vláda vyklízela pozice tam, kde dokáže vyplácet přesně a účelně mířenou podporu. Proto jsme zvýšili objem prostředků v programu Podpora obnovy a rozvoje venkova a proto se také Ministerstvo pro místní rozvoj připojilo k tomuto memorandu, uvedl bývalý ministr pro místní rozvoj František Lukl. ECHO Polička zateplí MŠ a ZŠ Polička plánuje vydat na investiční akce v letošním roce zhruba 40 milionů korun. Je to o šest milionů více než minulý rok. Naní ovlivnilo hlavně chystané zateplování školních objektů, na něž Polička získala dotace z Operačního programu Životní prostředí. Město se loni zbavilo také všech úvěrů, řekl starosta Jaroslav Martinů. Na projekty energetických úspor Masarykovy základní školy a Mateřské školy Hegerova počítá město s 21,8 milionu korun, výsledná cena se může po soutěžích snížit. Druhou velkou akcí, za zhruba sedm milionů korun, bude další etapa rekonstrukce silnic v hradebním centru města, dodal Martinů. Sběrný dvůr v Mělníce V mělnické čtvrti Rousovice bude brzy otevřen jeden z nejmodernějších sběrných dvorů v okrese. Na jeho výstavbu bylo třeba téměř šesti milionů korun. S přípravami na vznik nového sběrného dvora začalo město Mělník již v roce Moderní sběrný dvůr vyrostl v Rousovicích, ve čtvrti, kde takové zařízení doposud chybělo. Nachází se na ploše m 2 a jeho částmi jsou správní budova, zastřešený sklad kontejnerů, váha, zpevněná plocha o rozloze m 2 a nájezdová rampa. Celkové náklady na výstavbu dvora činily 5,8 milionu korun, z nich dotace z Operačního programu Životní prostředí a od Státního fondu životního prostředí ČR činily celkem 4,5 milionu korun. Nová vodní plocha Od loňského roku se Pacovští mohou pochlubit dalším úspěšně dokončeným projektem. Podařilo se jim vybudovat novou vodní nádrž v místě původního zaniklého rybníka, který se nachází při Oborském potoce mezi silnicí ve směru z Pacova na Eš a motokrosovým areálem. Ještě před dvěma lety se tam nacházely zbytky staré hráze a v místě bývalé zátopy byla mokřina. Vybudování vodní nádrže Propad vyšlo na čtyři miliony sedm set tisíc korun. Město Pacov ze své kasy zaplatilo necelý milion a půl, zbytek financí získal z Operačního programu Životní prostředí a ze Státního fondu životního prostředí České republiky.

4 6 REPORTÁŽ 7 REPORTÁŽ Voda pro Chanovice Chanovice mají návštěvníkům co nabídnout: zrekonstruovaný zámecký areál s parkem, kde se každoročně scházejí tisíce návštěvníků letního Dne řemesel, skanzen lidové architektury jihozápadních Čech, rozhlednu, příjemné hospůdky, melancholický ráz krajiny i naučné stezky. Chanovice však řešily i nedostatek pitné vody. O problémech s vodou u nás vím už od mého dětství, říká chanovický starosta Petr Klásek. Správní území Chanovic, do kterého spadá ještě dalších šest vesnic, leží na hřebeni, který je zároveň trojrozvodím. Z tohoto hřebene směřuje jedna část vod na jih do Otavy, druhá do Lomnice na Blatensku a třetí na sever do Úslavy na Plzeňsku. Nemáme žádné větší povrchové toky ani žádné zásadní území, kde by tekly podzemní vody, odhaluje Klásek důvod, proč Chanovicím chyběla pitná voda. Málo vody S rozvojem bytové výstavby a dřevozpracujícího průmyslu v sedmdesátých letech minulého století se v Chanovicích začal budovat veřejný vodovod. Do té doby tam měl každý z obyvatel svou studnu. Vodovod se budoval svépomocí. Ovšem velkým problémem bylo nějaké zdroje vůbec najít. Tehdy se během rozsáhlé akce udělaly desítky průzkumných vrtů, vzpomíná Klásek. Poté mohla být do nově postaveného vodojemu přivedena voda výtlakem ze dvou lokalit ze zámeckého parku v Chanovicích a z lokality pod Újezdem u Chanovic. Druhá z uvedených lokalit se od vodojemu nachází ve vzdálenosti zhruba dva kilometry a pření mezi Újezdem a vodojemem je poměrně vysoké, přečerpat odtamtud vodu do vodojemu proto nebylo úplně jednoduché. Přestože vodovod začal ihned fungovat, docházelo k častým výpadkům dodávek pitné vody, neboť vrtů nebyl dostatek. Tehdy se používalo dohromady pět vrtů, dva u Újezdu a tři u Chanovic, a přesto to nestačilo, tvrdí Klásek. Sovětské know-how V druhé polovině osmdesátých let postavili v Chanovicích úpravnu vody a nový vodojem. Poměrně rozsáhlá úpravna pitné vody vybavená sovětskou technologií byla nato uvedena do provozu. A tehdy se zjistilo, že při čištění filtrů, k němuž muselo docházet zhruba každých šest hodin a které trvalo něco kolem půl hodiny, se z vodojemu spotřebuje více vody, než úpravna dokáže upravit, popisuje Klásek více než ilustrativní příklad socialistického hospodaření. Zhruba po půl roce se proto zařízení odpojilo. Voda se nadále čerpala ze stejných zdrojů do nového, kapacitně většího vodojemu a upravovala se pouze chlorizací a základními chemikáliemi. Tento nevyhovující stav trval až do roku 2000, konstatuje Petr Klásek. Stále málo vody Voda proto byla z hygienického hlediska nejen nekvalitní, zároveň se jí nově vystavěným řadovým domům a některým chalupám ve vesnici napojeným na nový vodovod často nedostávalo. Voda se proto do chanovického vodojemu dovážela z Horažďovic vzdálených dvanáct kilometrů, a to v množství zhruba dvaceti cisteren týdně, což zajišťovalo, že občas i v domácnostech tekla. Avšak s dodávkou vody, zejména v sušších obdobích roku, problémy neustávaly. Netrpěly jimi jen Chanovice, ale i všechny vsi, které pod Chanovice spadají. Lidé to řešili různě. Někde nadále využívali studny, jinde to řešili menšími skupinovými vodovody, když se několik domácností domluvilo. Ve dvou vesnicích byla dodávka pitné vody v socialistické éře zajišťována v rámci zásobování zemědělských areálů, jinde se naopak upřednostňovaly hospodářské účely. Vody byl každopádně stále nedostatek a ta, která k užití byla, nebyla kvalitní, vzpomíná Petr Klásek. Bez manganu, železa a radonu Ve stejném roce, kdy se Petr Klásek usadil v křesle starosty, začala obec intenzivněji spolupracovat s českobudějovickou vodohospodářskou firmou ČE- VAK. Prvním počinem, který spolupráce přinesla, byl nový sedmdesátimetrový vrt zhruba dvě stě metrů od chanovického vodojemu. Voda z něj měla však velkou příměs manganu. Po doporučeních a vyprojektování jsme tehdy zakoupili a nainstalovali novou technologii, která se podstatně lišila od oné technologie, kterou jsme měli v osmdesátých letech, říká Klásek. Technologie nebyla na tehdejší dobu nijak levná, ale zato zvládla zbavit vodu jak manganu, který se nacházel Projekt v číslech Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: podpory: ve zdrojích z Chanovic, tak železa, jímž zase oplývaly zdroje u Újezdu. Byl to základní krok k tomu, abychom měli dobrou pitnou vodu, vysvětluje chanovický starosta. Nový vrt zabezpečil Chanovicím dostatek vody a čištění zajistilo, že voda splňovala hygienické požadavky. Avšak bylo také nutné zbavit vodu radonu, který se na území Blatenska a Plánicka běžně vyskytuje. Po úspěšném získání dotace jsme v lokalitě Újezd, u rybníka Velkého, kde už jsme měli dva funkční zdroje, připravili a zrealizovali dva průzkumné vrty. Vyzkoušeli jsme je a říkali si, že máme nějakou zálohu, protože bylo jasné, že budeme potřebovat více vody. Zdravější voda V letech se na zbytku katastrálního území Chanovic budovaly vodovody. Postavili jsme vodovody v pěti vesnicích, jen v Černicích, nejmenší a mé rodné obci, to nebylo ekonomicky možné s ohledem na vzdálenost a trvale bydlících lidí. Tam jsme to ze strany obce řešili finanční podporou Kč Kč Kč nového vodního zdroje, popisuje Klásek lepšící se situaci obcí, které má v současnosti na starosti, a dodává, že je rád, že se podařilo vyřešit problém kvalitní pitné vody, který ho provázel celým jeho dosavadním životem. Například na přelomu padesátých a šedesátých let byl právě u nás v Černicích velký problém s onemocněním žloutenkou, která se zejména kontaminací studen mezi lidmi šířila. Kontaminaci studen ve dvou vesnicích měly na svědomí také nevhodně umístěné zemědělské areály i špatně vybudované silážní žlaby z dob někdejší socializace vesnice. Všechno se vším souvisí Voda je pro nás velice komplexní záležitostí, všechno, co s ní souvisí, se navzájem prolíná a jeden projekt se nedá zcela oddělit od druhého, vysvětluje Petr Klásek složitou cestu, kterou Chanovice prošly při hledání způsobu, jak obcím zajistit dostatek vody. Po vyřešení dodávky pitné vody přišly na řadu čistírna odpadních vod a řešení volných kanalizačních ECHO Střecha pro bazén Roudnice nad Labem znovu zprovoznila krytý plavecký bazén ve Vědomicích. Zařízení, jehož provozovatelem jsou Roudnické městské služby, bylo po loňské červnové ničivé povodni půl roku mimo provoz. Plavecký bazén však čekají i další úpravy, které souvisejí se snížením provozních nákladů. Podali jsme žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši zhruba 14 milionů korun. Chceme, aby objekt byl zateplen a vybaven moderní technikou a technologií a fungoval na řadu let po ekologické a ekonomické stránce naprosto spolehlivě, uvedl Zdeněk Kubínek, místostarosta Roudnice n/l. Fotovoltaika v Litoměřicích V lednu roku 2014 spustí město Litoměřice provoz tří nových fotovoltaických elektráren instalovaných na střechách školních objektů nacházejících se v majetku města. Projekt se týká Základní školy U Stadionu, ZŠ Havlíčkova a MŠ Masarykova. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren dosáhne 79,25 kw. Před spuštěním provozu zbývá získat licenci od Energetického regulačního úřadu, k tomu by mělo dojít v průběhu následujících dnů. Elektrárny umožní maximální využití vyrobené elektrické energie přímo v základní nebo mateřské škole s tím, že do přenosové sítě budou dodávány pouze minimální přebytky. Školní objekty jsou zatepleny díky podpoře z OPŽP. Zdroj pitné vody Společnost Stavební geologie Geosan provedla pro město Domažlice hydrogeologický průzkumný vrt v prameništi Smolov, které je vzdáleno přibližně tři kilometry od Domažlic. Cílem průzkumu bylo ověření informací pro vybudování doplňujícího vodního zdroje vodovodu města Domažlice. Projekt je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Na vrtu byla provedena OČZ v trvání 14denní čerpací zkoušky a dvoudenní stoupací zkoušky. Jimi byla zjištěna využitelná vydatnost průzkumného vrtu.

5 8 REPORTÁŽ REPORTÁŽ 9 ECHO Jičínský Libosad Město Jičín má připraven projekt obnovy Libosadu, štěpnice a obory v Jičíně. Státní fond životního prostředí ČR přislíbil Jičínu na akci dotaci ve výši 90 % uznatelných nákladů a nyní město čeká na rozhodnutí o poskytnutí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Projekt za 5 milionů korun bez DPH je připraven ke spuštění. Podle plánu má dojít k pokácení některých vzrostlých stromů v Libosadu, které ohrožují bezpečnost lidí, k výměně stromů ve štěpnici a k probírce a vyčištění obory. Připraven je i plán na obnovu vzácného parku poblíž Valdštejnské lodžie, který u letohrádku založil Albrecht z Valdštejna. ECHO Nová kompostárna Vyšší Brod bude mít již v polovině roku novou kompostárnu za tři miliony korun. Bioodpad tam budou moci přivážet nejen Vyšebrodští, ale také obyvatelé z okolních obcí. Následně budou moci využívat zdarma i vyprodukovaný kompost. Starosta města Milan Zálešák řekl: Náklady na sečení a následné uložení byly již také značné. Budeme rádi, když budeme mít svoji kompostárnu. Lidé budou mít možnost si odvést kompost na své zahrádky, na vyrovnání sadových a parkových ploch ve městě toho není nikdy dost. Většinu peněz na vybudování kompostárny město získalo z dotací Operačního programu Životní prostředí. Kamení v síti Silnice mezi obcemi Vrané nad Vltavou a Jarov u Prahy-Zbraslavi byla téměř rok uzavřena kvůli padajícím kusům skal, až 20. prosince 2013 byla zprovozněna. Středočeský kraj dokončil sanaci skalního masivu podél komunikace na pravém břehu Vltavy. Zajištění skal stálo krajský úřad zhruba 7,1 milionu korun. Z toho přibližně 6,7 milionu korun obdržel z Operačního programu Životní prostředí. Zbytek, asi 400 tisíc korun, zaplatil Středočeský kraj ze svého rozpočtu. Obnova stadionu Zimní stadion ve Vyškově, který byl postaven v sedmdesátých letech, potřebuje rekonstrukci. Vyškovský zastupitelé poukazují zejména na neúnosné úniky tepla z budovy. Opláštění stadionu je totiž zastaralé a jsou v něm díry. Vedení města proto již podalo žádost o dotaci ve výši 18 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí. V březnu bychom se měli dozvědět, zda jsme uspěli, nebo ne, řekl Karel Goldemund, starosta Vyškova. Projektanti vyčíslili náklady na přestavbu stadionu na zhruba 40 milionů korun. vyústění, prodlužování kanalizace a její budování v menších částech chanovického katastrálního území. K realizaci všech projektů, které se týkaly vodovodů, čisticích zařízení a kanalizací, jsme využili asi 25 nejrůznějších programů a dotací, přibližuje Klásek vodohospodářskou politiku své obce. Na chanovickou čistírnu odpadních vod se napojil i tamější dřevozpracující podnik. Investice do čistírny byla obecní, ale přesto jsme jej nechali, aby se na ni napojil. Zaměstnává totiž pět set lidí, z nich stovka je z našich vesniček. Čtyři sta jich dojíždí z blízkého i dalekého okolí, navíc podnik zaměstnává další firmy z okolí, takže všechno to spolu nějakým způsobem souvisí a napomáhá soběstačnosti našeho regionu. Voda a kanalizace pro nás hrají velmi významnou roli, stačí, když se podívám na nedávný zápis ze zasedání zastupitelstva: Nejen ceny vodného a stočného, ale také plán investic a výhled na dalších pět let jsou samostatnými kapitolami, vysvětluje chanovický starosta. Důvodem, proč se voda v Chanovicích neustále řeší a řešit se bude i nadále, je i velký zájem o další výstavbu na území obce. Obec ve svém územním plánu připravuje zcela nové území pro výstavbu a i to bude samozřejmě potřeba zásobovat kvalitní pitnou vodou. S touto vizí obec proto ve spolupráci se společností ČEVAK již před šesti lety úspěšně zažádala o dotaci z OPŽP a na katastrálním území obce zrealizovala další dva průzkumné vrty HV-4 a HV-5, které by do budoucna bylo možné využívat jako další zdroje pitné vody. Po úspěšném získání dotace jsme v lokalitě Újezd, u rybníka Velkého, kde už jsme měli dva funkční zdroje, připravili a zrealizovali dva průzkumné vrty. Vyzkoušeli jsme je a říkali si, že máme nějakou zálohu, protože bylo jasné, že budeme potřebovat více vody, říká Petr Klásek. Týden před loňskými Vánocemi napojili Chanovičtí jeden z vrtů do své vodohospodářské soustavy. Nekonečný příběh V době před uskutečněním projektu průzkumných vrtů HV-4 a HV-5, někdy v letech , přišly z Evropské unie nově požadavky na sledování uranu ve vodě. A právě to bylo popudem k navázání spolupráce s firmou ČEVAK, a. s. První verzí bylo, že uran se musí odstraňovat za pomoci filtrace, ale pravdou je, že je to řešení problému radioaktivního materiálu, říká Klásek. Stejný model, jak řešit uran ve vodě, pro všechny neexistoval, a tak se Chanovičtí na základě hodnot, které ve své vodě naměřili, a celkového požadovaného množství vody spojili s odborníky ze společnosti ČE- VAK. Po laboratorních zkouškách a nejrůznějších bádáních byla stávající úpravna vody rozšířena o další stupně filtrace a jeden z později zrealizovaných a OPŽP financovaných průzkumných vrtů byl zapojen do tamější vodovodní soustavy. Vše je nyní ve stadiu zkušebního provozu. Naštěstí nám vychází, že v tomto novém vrtu uran není, takže vodu částečně upravujeme filtrací a částečně ji ředíme právě z tohoto zdroje. Je to taková kombinace, vysvětluje Petr Klásek a dodává, že projekt Chanovice odstranění uranu z pitné vody za jeden milion sto tisíc korun byl i tak pro obec velkým nákladem. Když si vezmu, že naše daňové příjmy pro celou obec jsou něco kolem sedmi milionů korun a že jen v letošním roce jsme milion a půl investovali opět do vody, je jasné, že je to pro nás takový nekonečný příběh. Ale jsem rád, že již sedm let nám v pěti vesnicích teče kvalitní pitná voda, a jsem přesvědčen, že ke zlepšení celkové vodohospodářské situace na našem katastrálním území jsme udělali opravdu velké množství kroků, konstatuje spokojeně. V oblastech vodohospodářství a životního prostředí se Chanovičtí snaží věnovat i dalším činnostem. Pořádají nejrůznější tematické výstavy, vydávají publikace. V loňském roce tak vydali publikaci Vodní svět Chanovicka, kde se jednak věnovali problematice vodovodů a kanalizací, jednak mapovali rybniční soustavu Chanovicka na území obce tak popsali padesát rybníků a každému z nich věnovali samostatnou stať. Další vydaná publikace nese název Příroda Chanovicka. Za tu jsem obzvlášť rád. Naše okolní příroda na mě působí velice příjemně a představuje pro mě takový fenomén. I proto máme u nás naučnou stezku Příroda a lesy Pošumaví a nyní chystáme další a větší naučnou stezku. Všechny tyto počiny slouží ke vzdělávání a poskytování informací veřejnosti, uzavírá Petr Klásek. Bez dotačních financí by na venkovském Pošumaví neučinili takřka nic Do čtveřice starostou Petr Klásek začal zastávat úřad starosty v roce Říká, že tehdy přišel pouze dokončit období, a nějak jsem se na obecním úřadu zasekl. Ve volbách v roce 2002 ani nepodal kandidátku. Pak však nastaly povodně a s nimi také prodloužení lhůty na podávání kandidátek. Část obyvatel, když zjistili, že jsem si kandidátku vůbec nepodal, mi přišla vyčinit, že jsem tady cosi rozkuchal měli jsme rozdělané vodovody, z panské stodoly na zámku jsme stavěli tělocvičnu a začínali jsme s plynofikací a že bych to měl dokončit, vzpomíná. Bránil se tím, že na všechno existují dotační smlouvy a projekty se dokončí i bez něho. Nakonec povolil tlaku starších zastupitelů z vesnic a souhlasil, že to tedy dodělá. Takže se to takhle nějak zvrtlo a potom ještě dvakrát, popisuje svou cestu do již čtvrtého starostovského období. Dobrá spolupráce Společnost ČEVAK si Petr Klásek pochvaluje coby velmi kvalitního provozovatele, který zabezpečuje nejen provozní část projektů, ale také legislativu, poradenskou činnost a přípravu podkladů. Spolupráci navázaly Chanovice také s další českobudějovickou firmou EKOEKO, která se zabývá vypracováváním projektů, a s firmou GPL Strakonice, která se stará o nejrůznější majetkové smlouvy, stavební a územní řízení, vedení a vyhodnocování projektů. Díky tomu, že jsme navázali spolupráci se třemi firmami, které tyto věci umějí a dokážou je dotahovat do konce, se nám daří naše projekty realizovat, dodává Klásek. Přiznává, že na počátku jeho působení v úřadu nebylo jednoduché přesvědčit ostatní zastupitele o důležitosti jednotlivých projektů i o důležitosti kroků, které bylo potřeba vykonat pro úspěšnost jejich realizace. Trpělivé vysvětlování a předkládání dokumentů však přineslo své ovoce a samotná realizace se již odehrávala v atmosféře naprostého pochopení a vzájemné spolupráce. Pomáhá to i naší snaze, abychom všechna vodohospodářská zařízení měli v majetku obce. I proto kandiduji na starostu jako jedinec, ne jako zástupce nějakého uskupení. Chci lehce demonstrovat, že především se máme domlouvat, ne se hádat a bojovat. Že se máme věnovat tomu, aby to fungovalo, vyjadřuje Petr Klásek svou vděčnost za to, čeho se mu v Chanovicích podařilo dosáhnout svou filozofii působení v úřadu. Musica Viva Petr Klásek přiznává, že především díky vodohospodářským projektům pochopil, že bez dotačních financí by na venkovském Pošumaví neučinili takřka žádný posun kupředu. Kromě vodovodů a kanalizací tu z českých a následně evropských dotací řešili také plynofikaci, novou školní kuchyni, přestavbu školky, novou tělocvičnu, sportovní areál i úplně novou komunikaci, která odklonila nákladní dopravu z obce. Tvrdí, že důležité je nemyslet jen na projekty každodenní potřeby. Když jsme například dodělali vodovody, část zastupitelstva navrhovala, že bych měl dostat nějakou finanční odměnu. Tak jsem vymyslel, že místo odměny pro mě zakoupíme pro obec koncertní klavír, abychom na zámku mohli pořádat koncerty vážné hudby, říká. A díky tomu v Chanovicích čas od času zahrají Vlachovo kvarteto, Kubelíkovo trio, Štěpán Rak nebo Musica Viva. Když byl dokončen silniční obchvat, postavili si Chanovičtí nad obcí rozhlednu na podnět a za spolupráce místního občanského sdružení. S nápady za Petrem Kláskem chodí i lidé z obce, na realizacích nápadů se podílejí všichni, od nejmladších po nejstarší. Když se podívám zpátky do roku 2000, vidím, že jsme měli nějakou vizi, jak opravit zámecký areál, ale neměli jsme tam turistu na co pozvat. Dneska tam může strávit pět šest hodin kvalitního, zajímavě naplněného času, říká Petr Klásek. Ostravský Bělský les Bělský les brázdí nákladní vozy, bagry, buldozery a další těžká technika. Likvidují tam bývalý vojenský areál, místo kterého vznikne zrekultivovaná odpočinková zóna. Do Běláku v sídelní části Jih zavítají ročně tisícovky lidí. Zelená plocha se rozkládá na ploše sto šedesáti hektarů na území Ostravy-Jih a Staré Bělé a slouží jako rekreační zóna v převážně panelákové zástavbě. Projekt Revitalizace Bělského lesa je rozdělen do tří etap. Třetí část obnovy Bělského lesa je zatím ve stadiu příprav. Z nákladů převyšujících 25 milionů korun chce město hradit devadesát procent z dotací, a to i z Operačního programu Životní prostředí. Přeshraniční projekt Tři moravské a dvě slovenské obce se pustily do společného projektu. Cílem je minimalizovat škody při záplavách. O podobnou ochranu nyní usiluje Strážnice ve spolupráci se slovenskou Skalicí. K projektu se na české straně připojily ještě Petrov a Sudoměřice, na slovenské straně Mokrý Háj. Získáním podpory z OPŽP se obce inspirovaly ve městě Kyjově. Ta plynula na vybudování protipovodňového plánu. Radnice získala devadesát procent z více než šestimilionové částky. Za ní vybudovala síť výstražného a varovného systému, který je vytvořen ze dvou hladinoměrů napojených na vysílací pracoviště a z bezdrátových hlásičů.

6 10 VÝZVY 11 LVII. výzva Operačního programu Životní prostředí Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo prostřednictvím Státního fondu životního prostředí České republiky LVII. výzvu pro podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci OPŽP, podporovaných z Fondu soudržnosti. Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Oblast podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší Podoblast podpory Snížení imisní zátěže omezením emisí z veřejné dopravy V rámci podoblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na: nákup autobusů městské hromadné dopravy s pohonem na CNG, výstavbu plnících stanic CNG, Projekty je možné kombinovat. Typ žadatele Detailní soupis přijatelných příjemců podpory je uveden v platné verzi Implementačního dokumentu OPŽP. Omezení v rámci výzvy Tato výzva je určena pouze pro projekty, které budou realizovány na území Moravskoslezského kraje, Ústeckého kraje a Aglomerace Brno, kdy Aglomerace Brno je definována Přílohou č. 3 Seznam zón a aglomerací zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Dále budou podporovány pouze projekty zaměřené na snížení emisí z provozu autobusů městské hromadné dopravy, tj. dopravy realizované v rámci hranic daného města. Projekty, v nichž je zahrnuta též autobusová doprava zasahující mimo hranice města, budou podporovány pouze v případech, kdy žadatel v rámci Studie proveditelnosti prokáže, že v rámci administrativního území města, k němuž je žádost vztažena, je realizováno nejméně 85% dopravního výkonu (vozokilometrů) hromadné dopravy. V případě projektů zaměřených na nákup autobusů městské hromadné dopravy s pohonem na CNG je podmínkou přijatelnosti projektu pouze nákup nových vozidel jako náhrada starých vozidel: splňujících výhradně normy EURO 0 až EURO III, minimálního staří vozidla 10 let a s minimálním počtem najetých km 500 tis. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 2 (2.1) jsou přijímány od 29. ledna do 31. března Alokace (maximální celková dotace z prostředků EU) na schválené projekty je vyhlášena ve výši 1 mld. Kč. Žádosti o podporu (kritéria přijatelnosti, způsobilé výdaje) musí být v souladu s Programovým dokumentem OPŽP, Implementačním dokumentem OPŽP a výzvou pro podávání žádostí. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny v aktuálním znění Směrnice MŽP č. 12/2012 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP Podmínky musí být splněny kumulativně. Tyto parametry musí být jednoznačně potvrzeny zpracovatelem Studie proveditelnosti. V případě projektů zaměřených na realizaci plnící stanice CNG je podmínkou přijatelnosti projektu využití stanice pouze pro potřeby provozovatele veřejné dopravy, a to minimálně po dobu udržitelnosti projektu, tj. pěti let od ukončení projektu. Informace k povinným přílohám žádosti dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce v OPŽP Žadatel je povinen zpracovat Studii proveditelnosti projektu dle zveřejněných vzorů, zvláště v oblasti environmentálního a ekonomického vyhodnocení. V případě projektů zaměřených na realizaci plnící stanice CNG je žadatel povinen předložit výpis s katastru nemovitostí až jako podklad k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žadatel není povinen předkládat: Stanovisko místně příslušného krajského úřadu z hlediska potřeb životního prostředí, Územní rozhodnutí (popř. územní souhlas) v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v případě stavebních investic, na stavbu v celém rozsahu s potvrzením nabytí právní moci, popřípadě stanovisko příslušného stavebního úřadu, že je stavba v souladu s územně-plánovací dokumentací a nepodléhá územnímu řízení, dále stavební povolení (pokud bylo vydáno). Upozornění pro žadatele informace k čl. 7, bodu 2 směrnice MŽP č. 12/2012 Žadatel je oprávněn zahájit výběrové řízení na realizaci projektu před akceptací žádosti, a to bez souhlasu Řídicího orgánu OPŽP. Upozornění pro žadatele hodnocení podaných žádostí Hodnocení a schválení žádostí je podmíněno schválením změny Programového dokumentu OPŽP ve věci implementace alternativní dopravy Evropskou komisí. včetně spolufinancování ze SFŽP ČR a státního rozpočtu ČR kapitoly 315 (životní prostředí) a Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP. Žádost je možné elektronicky odeslat prostřednictvím informačního systému BENE-FILL od 6 hodin prvního dne lhůty stanovené pro příjem žádostí. Žádost je třeba doručit na příslušná krajská pracoviště SFŽP ČR do 16 hodin posledního dne lhůty. V případě zaslání žádosti poštou je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou. Všechny závazné dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách OPŽP v sekci Dokumenty ke stažení. Teritoriální struktura individuálních projektů k financování z OPŽP (podle okresů k ) Od startu programu podpořil Operační program Životní prostředí již projektů s celkovou dotací 122,3 miliardy Kč. Jak ukazuje analýza územní struktury akcí, která byla dovedena až na úroveň jednotlivých okresů, projekty podpořené z OPŽP byly realizovány napříč celou Českou republikou. U každé z map zpracovaných na základě výsledků analýzy je uveden jednak projektů z jednotlivých prioritních os OPŽP, které byly realizovány na území daného okresu, jednak celkový objem dotace, kterou žadatelé v témže okrese získali. projektů v rámci prioritní osy PRIORITNÍ OSA 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní PRIORITNÍ OSA 2 Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí PRIORITNÍ OSA 3 Udržitelné využívání zdrojů energie PRIORITNÍ OSA 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží PRIORITNÍ OSA 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik PRIORITNÍ OSA 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny PRIORITNÍ OSA 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Jihočeský kraj Schválených projektů: 941; celková podpory: Kč České Budějovice Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Český Krumlov Kč Kč Kč Kč Kč Kč Jindřichův Hradec Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Písek Kč Kč Kč Kč Kč Kč Prachatice Kč Kč Kč Kč Kč Kč Strakonice Kč Kč Kč Kč Kč Kč Tábor Kč Kč Kč Kč Kč

7 12 ENVIDATA 13 ENVIDATA projektů v rámci prioritní osy projektů v rámci prioritní osy Jihomoravský kraj Schválených projektů: 1 702; celková podpory: Kč Královéhradecký kraj Schválených projektů: 600; celková podpory: Kč Blansko Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Brno-venkov Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Hodonín Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Znojmo Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Hradec Králové Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Náchod Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Trutnov Kč Kč Kč Kč Kč Kč Brno-město Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Břeclav Kč Kč Kč Kč Kč Kč Vyškov Kč Kč Kč Kč Kč Kč Jičín Kč Kč Kč Kč Kč Kč Rychnov nad Kněžnou Kč Kč Kč Kč Kč Kč projektů v rámci prioritní osy projektů v rámci prioritní osy Karlovarský kraj Schválených projektů: 341; celková podpory: Kč Cheb Karlovy Vary Sokolov Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Liberecký kraj Schválených projektů: 490; celková podpory: Kč Česká Lípa Liberec Semily Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Jablonec nad Nisou Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

8 14 ENVIDATA Programové období až projektů v rámci prioritní osy Moravskoslezský kraj Schválených projektů: 1 125; celková podpory: Kč Bruntál Kč Karviná Kč Opava Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Ostrava-město Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Frýdek-Místek Ostrava-město Kč Nový Jičín Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč projektů v rámci prioritní osy Olomoucký kraj Schválených projektů: 958; celková podpory: Kč Jeseník Prostějov Šumperk Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Olomouc Přerov Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Všechny výzvy budou zveřejňovány na jednom místě Evropská legislativa upravující podmínky programového období 2014 až 2020 byla schválena loni v prosinci. Nyní se již jedná o cílech jednotlivých evropských zemí, které musejí být v souladu s představami o kohezní politice Evropské unie. Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj tvrdí, že do konce léta by mohla Česká republika s Evropskou komisí odsouhlasit celkovou strategii, na kterou by následně navazovala podoba konkrétních operačních programů, a to i včetně operačního programu zaměřeného na životní prostředí. Změny v programech Již nyní se ví, že Česká republika sníží operačních programů. Navržena je tedy štíhlejší struktura programů, ale nové programy by měly být zaměřeny mnohem více na hlavní strategické cíle České republiky. Budoucí operační programy by přitom měly mít návaznost na celkovou Dohodu o partnerství, kterou musí Česká republika s Evropskou komisí uzavřít. V praxi to znamená, že nebudeme z operačních programů financovat tak široký okruh věcí. Ostatně tak jsou nově nastaveny i evropské mantinely. V praxi to například bude vypadat tak, že nebude možné financovat opravu místní komunikace, když tato oprava nebude mít přímou a prokazatelnou návaznost třeba na vytvoření nových pracovních míst, na vytvoření nějaké nové ekonomické aktivity. Škála podporovaných aktivit bude užší. To je tedy změna čísla jedna, vysvětluje Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj. Další novinkou podle něho bude, že mimo budoucí jednodušší strukturu operačních programů je připraven i koncept jednotného metodického prostředí. Nová pravidla by měla být více standardizována. Hovoří se o plné elektronizaci systému, o odbourání zbytečného papírování. Bude jeden informační systém, všechny výzvy budou zveřejňovány na jednou místě, žadatelé budou v dostatečném předstihu vědět, jaké výzvy se chystají. Změna se dotkne i hodnocení projektů. U nich by neměla být tak silně akcentována formální stránka věci, jako je například číslování stránek. Mnohem více bude akcentována společenská potřebnost posuzovaných projektů. Podle zástupců Ministerstva pro místní rozvoj patří Česká republika ve vyjednávání podoby programového období 2014 až 2020 mezi takzvané evropské top státy. Příčinou jsou i zkušenosti, které učinila při napravování chyb v dobíhajícím programovém období. Podle Brauna dojde i na jednotnou metodiku pro všechny projekty v rámci všech operačních programů. I v tomto případě se snažíme používat zdravý selský rozum. Určitě se jinak připravují velké infrastrukturní projekty zaměřené na životní prostředí než třeba školicí projekty z Evropského sociálního fondu. Ale myslíme si, že pro orientaci v systému bude pro žadatele i administrátory jednodušší, když všichni budou muset znát a respektovat stejná pravidla. Třeba to pravidlo, že u jakékoli výzvy vždy a za všech okolností platí ty a ty platné náležitosti. Za kolik peněz, co se má splnit. A podrobnosti, různosti, ty ať jsou klidně dále specifikovány, vysvětluje Braun a dodává, že už to, že výzvy budou publikovány na jednom místě, že programy budou mít jednotná loga a že bude přesně známo, jaké sankce a na co se vztahují, zprůhlední a zjednoduší celý systém čerpání evropských peněz. Strategické cíle ČR Operačních programů bylo dosud sedmnáct. V roce 2012 vláda České republiky schválila, že v dalším programovém období jich bude osm. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, Operační program Zaměstnanost, Operační program Doprava, Operační program Životní prostředí, Integrovaný regionální operační program, Operační program Praha pól růstu ČR a Operační program Technická pomoc jako servisní program. Cíle jednotlivých programů vycházejí nejen z požadavků Evropské unie, ale i z národních standardních strategických materiálů, které poukazují, kde nás bota nejvíce tlačí. Bylo vytipováno pět základních faktorů, které Česká republika bude muset řešit, aby svůj potenciál a svou konkurenceschopnost naplno rozvinula. K těm hlavním patří konkurenceschopnost podnikatelského prostředí, kdy všechny studie, mezinárodní srovnání, dokládají, že konkurenceschopnost podnikatelského prostředí v České republice není tažena energetickou inovativností, ale spíše cenou. V principu by podpora z evropských fondů měla zvýšit inovační schopnost podniků.

9 16 Programové období až 2020 A opatření, jak toho dosáhnout, musejí proto směřovat na trh práce, ke vzdělávacímu systému, k podpoře malých a středních podniků a samozřejmě i k podpoře výzkumu a vývoje. Významným cílem je veřejná správa a zlepšování její kvality. S tím jde ruku v ruce i její elektronizace: systémy otevřených dat, otevřených přístupů, ale i zvyšování kvality a odbornosti úředníků. Dalším zásadním faktorem je práce na infrastruktuře, která by se v principu měla zaměřit na dobudování páteřních energetických, dopravních nebo IT sítí. Do toho do určité míry spadá i environmentální infrastruktura. A právě životní prostředí je dalším důležitým bodem. Ochrana přírody je stěžejní, ale taková jsou i opatření zaměřená na snižování dopadů lidské činnosti na klima. Na to klade Evropská komise velký důraz. Neméně důležitým cílem je takzvaná sociální soudržnost, boj s chudobou čili snaha dostávat znevýhodněné skupiny obyvatelstva na trh práce. Je to i práce v problémových lokalitách: vytváření sociálních center, sociální začleňování. ECHO Opravené mateřinky Dvě mateřské školy v Ladově ulici v Litoměřicích mají nová okna a fasády. Oprava mateřské školy Sedmikráska stála 5,2 milionu, 2,35 milionu bylo uhrazeno prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Původně měla být cena vyšší, díky úsporám během stavby však městu zbyly peníze i na sousední školu Větrník. Ta už novou střechu, dveře i okna sice měla, avšak úspora u sousedů umožnila na škole opravit fasádu. Dotace na hřiště Jeden a půl milionu korun spolklo zateplení budovy letonického obecního úřadu na Vyškovsku, které z větší části zaplatila dotace z Operačního programu Životní prostředí. Dělníci se do akce pustili již loni. Za sebou mají samotné zateplení a klempířské práce. Ale na části budovy ještě chybí svrchní nátěr. Čekáme na příznivé počasí. Definitivně bude všechno hotové během prvních jarních měsíců. Ochrana přírody je stěžejní, ale taková jsou i opatření zaměřená na snižování dopadů lidské činnosti na klima. Na to klade Evropská komise velký důraz. Akci jsme platili z dotace, kterou jsme získali ze Státního fondu životního prostředí ČR. Ta pokryla jeden milion padesát tisíc korun z celkového milionu šesti set sedmdesáti tisíc korun, vyčíslil Jiří Skokan, starosta Letonic, a dodal, že město by rádo získalo dotaci i na vybudování dětského hřiště. 1,6 miliardy na kanalizaci Zásady nového programového období 1. Jednodušší pravidla administrace 2. Nebude se financovat úplně vše Dohoda a peníze Cíle zmíněných operačních programů rámcově určí již zmíněná Dohoda o partnerství, která zohledňuje nejen národní potřeby, ale i záměr evropské hospodářské strategie Evropa Součástí Dohody o partnerství je však i splnění takzvaných předběžných podmínek ze strany členských států. To jsou podmínky, které například ukládají, že státy musejí mít dobře nastaven systém výběrových řízení, veřejných zakázek, musejí mít dobře fungující systém posuzování vlivu projektů na životní prostředí, musejí mít zaveden služební zákon a tak podobně. I toto se promítá do té základní strategie čerpání z evropských fondů, kterou nyní projednáváme s Evropskou komisí. Město Zábřeh podepsalo smlouvu se společností Vodohospodářská zařízení Šumperk, která bude investorem vodohospodářské akce za 1,6 miliardy. Smlouvu jsme odsouhlasili, poté jsem ji podepsal a předali jsme ji úředníkům ze Státního fondu životního prostředí ČR a Ministerstva životního prostředí, řekl zábřežský starosta František John. Projekt za více než půldruhé miliardy umožní napojení na kanalizaci lidem, kteří dosud takovou možnost neměli. Jsou jich čtyři tisíce. Po dokončení projektu se ve městech zvýší procento připojených na kanalizaci a čistírny z 93 na téměř sto procent. Je to největší vodohospodářský projekt v novodobé historii Šumperska na Olomoucku. Nová kanalizace 3. Méně operačních programů 4. Větší důraz na kvalitu a potřebnost projektů Alokace pro jednotlivé operační programy ještě nejsou schváleny. Avšak pravidla takzvané tematické koncentrace určují, že například minimálně 50 procent z evropského Fondu pro regionální rozvoj musí jít na omezený okruh cílů, jako jsou výzkum a vývoj nebo podpora malých a středních podniků. V případě České republiky se na všechny operační programy očekává celková alokace ve výši 21,6 miliardy eur oproti 26,7 miliardy eur, které měla Česká republika k dispozici v programovém období, které v současnosti dobíhá. Podle zástupců Ministerstva pro místní rozvoj je proto logické, že vzhledem k celkově nižšímu objemu prostředků postihne některé z programů pokles prostředků. Mezi hlavními prioritami zastupitelů Králova Dvora na Berounsku na letošní rok je vedle dokončení protipovodňových opatření na říčce Litavce, od sjezdu z dálnice až do Berouna, také vybudování kanalizace v městské části Levín. Konkrétně se vybuduje napojení takzvaných starousedlíků na hlavní řad kanalizace v lokalitě pod Plzeňskou ulicí. V současné době již proběhlo I. kolo posouzení kvalifikace čtrnácti firem, které se přihlásily do výběrového řízení na tuto investiční akci za asi 30 miliónů korun, říká o současném stavu Petr Vychodil, starosta Králova Dvora. Velkou část uvedené finanční částky získalo město z dotace z Operačního programu Životní prostředí. Rekonstrukce budov Krajskou dotaci na zateplení a další úpravy, díky nimž má uspořit za energie, získala Střední odborná škola a Střední odborné učiliště ve Vyškově. Celkem akce vyjde na desítky milionů korun. Školu tvoří sedm propojených budov. V plánu je nejen zateplení fasád a střech, ale také výměna oken, dveří a světlíků, přiblížil rozsah prací Alois Václavík, pracovník organizačního a správního oddělení školy. Výdaje pomůžou zaplatit dotace z Operačního programu Životní prostředí. Škola ovšem bude muset taky přispět, a to částkou převyšující čtrnáct milionů dvě stě tisíc korun. Škola má již také schválen příslib zastupitelstva kraje na více než jedenadvacetimilionovou dotaci. ROZHOVOR Čeká nás ještě obrovský nápor na celý systém Výzvy v rámci nového programového období by mohly být vyhlášeny již na konci letošního roku. Alespoň tak to vidí Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj. V následujícím rozhovoru shrnuje, jaké jsou priority Evropské komise a jaké jsou priority České republiky pro nastávající programové období. Jaká nyní panuje situace při dobíhání stávajících operačních programů a nastavování jejich nástupců pro aktuální programové období ? Předně si řekněme, že v současné době stále ještě běží programové období Projekty v jeho rámci se budou řešit až do konce roku Co se týče nového, aktuálního období, to se v tuto chvíli vyjednává. V jeho případě byla evropská legislativa schválena teprve loni v prosinci. Česká republika se řadí do popředí pelotonu mezi všemi státy, co se týče pokročilosti přípravy nového období. To zní dobře, ale kdy by měla být ona strategie vyjednána? Mám za to, že by se to mělo podařit do letošního léta. Že by zástupci České republiky a Evropské komise odsouhlasili celkovou strategii, na kterou by následně navazovala podoba konkrétních operačních programů, a to i včetně operačního programu zaměřeného na životní prostředí, který vás zřejmě nejvíce zajímá. U něj stejně jako u ostatních programů se budou v následujících měsících dolaďovat jejich podoby i alokace finančních prostředků. Kdy bychom se mohli dočkat prvních výzev? Výzvy bych nečekal v první půlce tohoto roku. I když by šlo vše velmi hladce, první výzvy, počítám, budou nejdříve na podzim, anebo později. Záleží na tom, jak bude probíhat vyjednávání programů s Evropskou komisí i na strategii, kdy bude vhodné spustit výzvy pro jednotlivé oblasti. Jak hodnotíte dobíhající programové období a konkrétně loňský rok, kdy se finišovalo s vyhlašováním posledních hlavních výzev? Rok 2013 byl od začátku rokem kritickým. Ale to jsme věděli, že bude obtížný, protože se v něm sbíhaly alokace finančních prostředků dvou let 2010 a Jinými slovy Česká republika musela loni vyčerpat dvojnásobek finančních prostředků z evropských fondů, které čerpala za předchozí roky. A co se týče vyhlašování výzev, je třeba říci i to, že v evropských předpisech není omezen termín pro vyhlašování výzev, naopak. Jasně dán je termín pro ukončení způsobilosti výdajů, tím je Loňský rok také ukázal, že v čerpání není Česká republika žádný velký rychlík. Nebo se pletu? Ano, v minulosti Česká republika nebyla v čerpání finančních prostředků zrovna nejrychlejší, což také přispělo k situaci, kdy bylo dlouhodobě avizováno, že se nepodaří vyčerpat ony k vyčerpání určené roční částky. Je třeba však říci, že odhady se ukázaly mnohem pesimističtější než samotná realita. Česká republika výrazně přidala v rychlosti čerpání a také se podařilo zrealizovat několik systémových 17

10 18 19 ROZHOVOR ROZHOVOR opatření. Velmi významně se tak snížilo riziko, že bychom finanční prostředky z evropských fondů nedokázali vyčerpat. To samozřejmě nelze považovat za úspěch, ale je třeba také říci, že situaci hrozící nečerpáním významného objemu evropských peněz jsme zvládli lépe, než mnozí čekali. Co bylo příčinou otočení trendu? Rozhodující jsou samozřejmě vždy zlepšení administrace programu a posun v projektech ze strany příjemců. V mnohých programech se odvedl velký kus práce. Podařilo se nám také prosadit hned několik věcí z úrovně koordinátora. Loni v květnu jsme vládu České republiky seznámili s dalším z našich pravidelných materiálů, v nichž jsme identifikovali rizika nečerpání zejména u těch operačních programů, které měly problémy. Ve všech případech byl k těmto informacím přiložen i návrh změn, akční plán, jehož cílem bylo zvrátit tento stav. Další materiál pro vládu následoval v září 2013, tam jsme se více zaměřili na systémová opatření. Jak? Bylo vyhlášeno velké množství nových výzev, dotáhlo se mnoho rozdělaných projektů. Kdybych to měl ukázat na konkrétním příkladu, tak třeba v Integrovaném operačním programu, který má v gesci náš úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, se podařilo připravit projekt na zásadní zlepšení integrovaného záchranného systému České republiky. Tím se nejen eliminovaly ztráta a riziko nedočerpání finančních prostředků z programu, ale hlavně byl prosazen užitečný projekt, který České republice umožňuje bezprostředně a efektivně reagovat na živelné pohromy a snižovat dopady po katastrofách. Ale to jen pro ukázku Podařilo se udělat i další kroky. S Evropskou komisí jsme se dohodli na tom, že do čerpání finančních prostředků z evropských fondů se může zapojit i soukromý kapitál. Efektivita těchto a podobných kroků se odrazila ve finální bilanci. Za to jistě patří Ministerstvu pro místní rozvoj velká pochvala. I tak máme v České republice pět operačních programů, z nichž nebylo v ročním limitu vyčerpáno vše, co se nabízelo. Ano, to je pravda. Je však třeba opět zmínit, že finanční prostředky určené k čerpání byly loni, v tom krizovém roce, vyčerpány na 97,4 procenta. I když si myslím, že využití evropských fondů není závod a podstatou není jen samotné vyčerpání, oproti tomu, co ukazovaly statistiky na začátku minulého roku, je to zajímavý výsledek. Pouze dva z těch pěti programů se dostaly do výraznějšího propadu. Konkrétně Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Operační program Životní prostředí. V loňském roce přitom bylo z našeho pohledu rizikových jedenáct operačních programů. I když pět z nich nesplnilo roční limit, ztráta ve dvou zmíněných programech představuje zhruba 90 procent z celkové částky, o kterou ČR přichází. Mám-li to shrnout, pouze dva programy zásadnějším způsobem nevyužily danou finanční částku k čerpání, kterou měly k dispozici. Obecně můžeme mluvit o pozitivním trendu v rychlosti čerpání evropských finančních prostředků ze strany České republiky. Když ona procenta převedete na peníze, kolik těch nebylo vyčerpáno? To celkové nedočerpání se pohybuje v rozmezí devíti až dvanácti miliard korun. A i v tuto chvíli jednáme s Evropskou komisí, jak z těchto peněz pro Českou republiku alokace ve všech operačních programech v dobíhajícím programovém období čili to, co můžeme od EU čerpat, je zhruba 800 miliard korun včetně 15 procent spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Příjemcům bylo již proplaceno zhruba 64 procent z této celkové alokace, což je zhruba asi 515 miliard korun. zachránit co nejvíce. Jak se dopracovat k co nejnižší částce. I když je již nyní jisté, že největší nedočerpaná částka připadne na Operační program Životní prostředí. Loňských 9 až 12 miliard korun, to jsou na jedné straně jistě obrovské peníze, na straně druhé straně jsou ještě stovky miliard korun, které bude třeba dočerpat. Očekáváte i tam problémy? To se samozřejmě velmi špatně odhaduje. Mohu však říci, že většina operačních programů, včetně již zmíněného Operačního programu Životní prostředí, má dobře nastartováno, aby se podařilo prostředky využít maximálně a efektivně. To je dobře, protože programové období zdaleka ještě nekončí. Všechny programy budou muset certifikovat, budou tedy muset obrazně řečeno definitivně složit účty za projekty, které byly v jejich rámci zrealizovány, a prostřednictvím Ministerstva financí ČR požádat Evropskou komisi o jejich proplacení. Celým tím systémem operačních programů tak bude muset ještě projít zhruba 400 miliard korun. Jestliže však mluvím o tom, že k zvládnutí všeho je dobře nastartováno, mám na mysli, že většina operačních programů má již dost kvalitních projektů určených k podpoře. V tomto směru je tedy nižší riziko, že by Česká republika neměla dostatek projektů v realizaci. V tuto chvíli je schváleno více než 90 procent finančních prostředků, které jsou ze strany Evropské komise České republice poskytnuty z evropských fondů, přičemž většina z těchto projektů je v realizaci, takže dochází i na jejich proplácení. To je první předpoklad k tomu, aby byly proplaceny i Evropskou komisí. Je znát, že roste i tempo samotné certifikace a zasílání žádostí o platbu Evropské komisi. Tempo certifikace Když už jste se zmínil o certifikaci, kolik peněz z Evropské unie bylo v tuto chvíli celkově proplaceno? Připomenu, že Česká republika má zaveden systém podpory projektů, jejichž realizace je předplacena z prostředků státního rozpočtu, takže příjemci dostávají národní peníze, a až po kontrole jejich projektů na národní úrovni se žádá Brusel o proplacení a refundaci toho, co se v programech proplatilo z národních peněz. Kolik tedy bylo z Evropské unie reálně proplaceno? alokace ve všech operačních programech v dobíhajícím programovém období čili to, co můžeme od EU čerpat, je zhruba 800 miliard korun včetně 15 procent spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Příjemcům bylo již proplaceno zhruba 64 procent z této celkové alokace, což je zhruba asi 515 miliard korun. To je dobré, že jsme alespoň za půlkou. Ale kolik tedy bylo již reálně proplaceno z Evropské unie v hotových penězích? V rámci proplácení prostředků z Evropské unie jsme od Evropské unie dostali zhruba 386 miliard korun, což je přibližně 48 procent celkové 800miliardové alokace. Těch zbývajících plus minus 400 miliard budeme po unii žádat v následujících letech. To asi také nebude administrativně úplně nejsnazší. Bude to obrovský nápor na celý systém. Ministerstvo financí ČR má zaúčtovány další desítky miliard korun, které jsou nachystány k zaslání Evropské komisi v žádosti o platbu. Ing. Daniel Braun, MA, je v současnosti prvním náměstkem ministryně pro místní rozvoj. Na Ministerstvu pro místní rozvoj působí od roku Předtím pracoval jako senior konzultant v divizi granty a pobídky ve společnosti Deloitte BPO G&I. Působil však i na Ministerstvu obrany ČR nebo Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Daniel Braun vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu mezinárodních vztahů, a rok absolvoval také na Central European University v Budapešti. OPŽP v hlavní roli Již jsme se toho dotkli, ale přesto: Které programy vidíte ve stávajícím i chystaném programovém období jako nejrizikovější? Je to stále Operační program Životní prostředí a letos pravděpodobně také Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Je to dáno i náročností projektů, které jsou v rámci těchto operačních programů realizovány. Jaký je váš osobní názor na výkon a význam Operačního programu Životní prostředí? Podíváme-li se na cíle, ke kterým chce ČR evropské prostředky využít, vidíme, že životní prostředí je nesmírně důležitá oblast. Z toho vyplývá, že oblasti, projekty, které Operační program Životní prostředí realizuje, jsou stěžejní a zásadní. Stejně zásadní a stěžejní je tedy tento program, jehož hladký chod je jednou z hlavních priorit České republiky. OPŽP patří jak v otázce záběru jím realizovaných projektů, tak v množství typů žadatelů, ale i finančních prostředků, s nimiž disponuje, k našim největším programům. Může být i tato jeho určitá rozmanitost důvodem, proč se podle vás potýká s problémy? Faktem je, že Operační program Životní prostředí má dlouhodobě problémy. A ty mnohdy nejsou způsobeny pouze šíři jeho záběru. Mnohé problémy z minulosti pocházejí třeba z personální nestability, v případě tohoto programu docházelo k nezanedbatelné fluktuaci zaměstnanců. Evropské fondy jsou řemeslo jako každé jiné. A jsou přitom ještě k tomu řemeslem velmi technickým, je proto třeba mít stabilní a kvalitní týmy nejen projektových manažerů, ale všech, kteří se na realizaci, a to jakéhokoli operačního programu, podílejí. To snad pomůže zlepšit nový zákona o státní správě. Ona personální nestabilita byla však podle vás hlavní potíží Operačního programu Životní prostředí? Dalším problémem v případě Operačního programu Životní prostředí byla finanční oprava, kterou program musel provést v roce 2012, kdy kontrolní mechanismy a audity objevily nedodržování pravidel u veřejných zakázek v rámci některých projektů programu. To se však naštěstí podařilo napravit. Podařilo se s Evropskou komisí sjednat taková pravidla, aby program mohl jet dál. A skvělým výsledkem těchto jednání bylo, že Operační program Životní prostředí nepřišel o zásadní finanční prostředky. To je vzhledem k nastalé situaci dobré. Avšak všechny tyto věci vedly ke zní časového tlaku na celé vypořádání programu. Jednoduše řečeno se místo projektů řešil chod programu, takže čerpání evropských prostředků se zpozdilo. U programu, který je už pro náročnost projektů realizovaných v jeho rámci pomalý, je to problém. Mnozí žadatelé si stěžují i na administrativní náročnost programu. Mají podle vás pravdu? Myslím, že se ukázalo, že systém registračních listů se v praxi osvědčil. Na druhou stranu veškeré problémy, které se v současnosti ukazují, problémy z minulosti, jež se v současnosti analyzují, jsou obrovskými výzvami pro současnost a budoucnost. Jak to myslíte? V momentě, kdy se ukážou zásadní problémy, je na vás, zda je odstraníte, nebo je necháte být. Je velkou šancí, aby po karambolech, kterými si v souvislosti s realizací Operačního programu Životní prostředí prošly Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR, oba orgány společně hledaly co nejvhodnější cesty, jak program co nejlépe zvládnout. Jak nejlépe podpořit ty projekty, který dávají největší smysl, jsou bezpečné, přínosné a ještě v daném časovém horizontu realizovatelné. Hledají se odpovědi na otázku, zda neposílit prioritní osu tři a s ní zateplování veřejných budov, již nyní se s Evropskou komisí projednává možnost podpory alternativní dopravy Hovoří se i o takzvaném fázování velkých projektů. Co to znamená? Ano, to je další nástroj, který je v současném období možné využít, ale pouze u takzvaných velkých projektů, což jsou projekty s rozpočtem nad 50 milionů eur.

11 20 21 ROZHOVOR ROZHOVOR Je to možnost tyto velké projekty rozdělit je na dvě fáze, přičemž druhá fáze by se realizovala už v období V současné chvíli však nemám informace, že by o tomto kroku Operační program Životní prostředí uvažoval. Jak by ono fázování vypadalo v praxi? I když projekt nebude dokončen do konce programového období, mohl by běžet jako takzvaný funkční celek a druhá fáze projektu by proběhla v navazujícím programovém období. I to je možnost, která může pomoci řádnému a úplnému čerpání evropských peněz, avšak je nutné vše detailně naplánovat. Naplánovat fáze projektu tak, aby byly využity i ty finanční prostředky, které projekt v období nevyužije. A hlavně, aby druhá fáze v budoucím období v pořádku doběhla. Z uvedeného vyplývá, že ne všechno je již zcela hotovo, že riziko nečerpání zdaleka není zažehnáno? V případě Operačního programu Životní prostředí, stejně jako jiných programů, je stále mnoho možností, jak věci zlepšit. A je třeba si uvědomit, že všechny operační programy čeká v příštích dvou letech obrovské množství práce, protože, jak už bylo řečeno, stále ještě zbývá certifikovat více jak polovinu celkové alokace finančních prostředků z Evropské unie. Bavíme se o současné situaci, kdy se v případě mnohých operačních programů takzvaně dohání vlak s cílem nepřijít o peníze z Evropské unie. Máte v případě budoucích programů nějaký plán, abychom na konci chystaného programového období nebyli ve stejné situaci, jako jsme nyní? Ještě než vám odpovím, tak bych rád zdůraznil, že i když jsme v dobíhajícím programovém období měli nějaké horizontální problémy, České republice se je vyřešit podařilo. Myslím, že i v Evropské komisi máme nyní kredit země, která je schopna zabrat a věci dát do pořádku. Je třeba si uvědomit, že v roce 2012 hrozilo pozastavení všech programů, čímž nám Komise uštědřila velmi silné varování. A následně byl připraven globální akční plán, což v praxi nebylo nic jiného než přenastavení systému v problémových oblastech, a to během pouhých tří měsíců. Centralizovaly se audity, změnila se kontrola veřejných zakázek, vytvořila se pravidla pro nabírání zaměstnanců Chyby jsou samozřejmě nepříjemné, ale lze se z nich poučit. Česká republika Evropské komisi dokázala, že umí velmi efektivně a rychle napravit chyby a nastavit systém tak, aby k nim již nedocházelo. To je velmi dobrý vstup pro vyjednávání nového programového období, ale i pro jeho realizaci. Jste si tím jist? Například Komise nás na prosincovém jednání s jejími zástupci opakovaně ocenila za to, jak jsme se s problémy dokázali vypořádat. Že jsme v přípravě období mezi top státy. To je jistě skvělé, ale abychom v jednu nechtěnou chvíli v novém programovém období například nezjistili, že máme opět zastavenou certifikaci Náš systém operačních programů byl komplikovaný, operační programy řešily mnoho priorit a cílů. Nejenže je nyní navržena štíhlejší struktura programů, ale nové programy musejí být také zaměřeny mnohem více na hlavní strategické cíle České republiky. Mnohem více se podařilo provázat přípravu kohezní politiky se strategií konkurenceschopnosti, takže budoucí operační programy, udrží-li návaznost na celkovou Dohodu o partnerství, budou řešit skutečně jen klíčové potřeby České republiky. V praxi to znamená, že tak široký okruh věcí nebudeme z operačních programů financovat. Ostatně tak jsou nově nastaveny i evropské mantinely. Co si v praxi máme pod klíčovými potřebami ČR představit? V praxi to například bude vypadat tak, že nebude možné financovat opravu místní komunikace, když tato oprava nebude mít přímou a prokazatelnou návaznost třeba na vytvoření nových pracovních míst, na vytvoření nějaké nové ekonomické aktivity. Škála podporovaných aktivit bude užší. To je změna čísla jedna. Pravidlo N+2 nebo N+3 znamená, že každý roční závazek členské země přijatý vůči Evropské komisi musí být splněn do dvou nebo tří let od jeho přijetí (do konce druhého nebo třetího roku po roce přijetí závazku). Pro roční závazky let platí pravidlo N+3, pro roční závazky let 2012 a 2013 pravidlo N+2. V opačném případě může Evropská komise část závazku, na který neobdržela žádost o platbu, zrušit. Nárokované prostředky strukturálních fondů 2012 a 2013 tudíž mohou být čerpány i v letech 2014, resp. 2015, tj. po skončení programového období V praxi to znamená, že finanční prostředky alokované pro členský stát např. pro rok 2012 musejí být vyčerpány (tj. reálně proinvestovány v projektech) nejpozději do konce roku Z tohoto důvodu jsou žadatelé o finanční podporu informováni v rámci výzev pro předkládání projektů o přípustné době realizace projektu a době jeho finančního vypořádání. Tyto údaje jsou také uvedeny v rozhodnutí nebo smlouvě o poskytnutí podpory. Co se týče vyhlašování výzev, je třeba říci, že v evropských předpisech není omezen termín pro vyhlašování výzev. Naopak. Jasně dán je termín pro ukončení způsobilosti výdajů, tím je A co komplikovaná administrace? I v jejím případě nastanou změny. Mimo to, že bude jednodušší struktura operačních programů, je připraven i koncept jednotného metodického prostředí. Nová pravidla by měla být více standardizována. Chceme zavést plnou elektronizaci systému, odbourat zbytečné papírování. Budeme mít jeden informační systém, všechny výzvy budou na jednou místě, žadatelé budou vědět, jaké výzvy se chystají. Výzvy ze všech operačních programů budou muset být v dostatečném předstihu avizovány. A to je jen zlomek změn, které, věřím, systému čerpání evropských dotací v chystaném programovém období ulehčí. Systému, který nebude nikdy jednoduchý, už kvůli silnému dohledu nad správností vynakládání veřejných prostředků. Striktní kontrola čerpání prostředků zůstane? Ano, to zcela jistě. Kontrola bude vždy přísná. Přerozdělujeme prostředky z evropských fondů, takže určité kontrole, která ovlivní nastavení systému, se samozřejmě nevyhneme. Určitá komplikovanost zachována zůstane. Ale to, že bude jeden web s výzvami, jedno elektronické prostředí pro žadatele, by mělo vše usnadnit, zefektivnit, zrychlit. A co nějaké konkrétní změny třeba při hodnocení projektů? Například u hodnocení projektů by neměla být tak silně akcentována formální stránka věci, jako je třeba číslování stránek. Mnohem více bude akcentována společenská potřebnost posuzovaných projektů čili bodování projektů. Má-li se bodovat a hodnotit, tak spíše podle smyslu projektu. Zmínil jste se i o jednotné metodice pro všechny operační programy. Máte za to, že bude vzhledem k různorodému zaměření programů fungovat? I v tomto případě se snažíme používat zdravý selský rozum. Určitě se jinak připravují velké infrastrukturní projekty zaměřené na životní prostředí než třeba školicí projekty z Evropského sociálního fondu. Ale myslíme si, že pro orientaci v systému bude pro žadatele i administrátory jednodušší, když všichni budou muset znát a respektovat stejná pravidla. Třeba to pravidlo, že u jakékoli výzvy platí vždy a za všech okolností ty a ty platné náležitosti. Za kolik peněz, co se má splnit. A podrobnosti, různosti, ty ať jsou klidně dále specifikovány. Ale je jisté, že bude jednodušší, když výzvy budou publikovány na jednom místě, když budou jednotná loga, když bude známo, jaké sankce a na co se vztahují. Nevidíme smysl v tom podchytit vše, co v praxi může nastat, ale operační programy chceme učinit transparentnější pro všechny. Strategické cíle ČR Hovoříte o nižším počtu operačních programů i o jejich strategičtějším a komplexnějším nastavení. Co si pod tím máme představit? Operačních programů, když se nebavíme třeba o přeshraničních programech, bylo dosud sedmnáct. V roce 2012 vláda České republiky schválila, že jich bude osm. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, Operační program Zaměstnanost, Operační program Doprava, Operační program Životní prostředí, Integrovaný regionální operační program, Operační program Praha pól růstu ČR a Operační program Technická pomoc jako servisní program. Ta základní strategie, což je Dohoda o partnerství, říká, jaké cíle jsou ty hlavní. Ty vycházejí z evropské hospodářské strategie Evropa Jak vypadají jednání s Evropskou komisí o nastavení budoucího programového období? Aktuální změnou proti současnému dobíhajícímu období je, že členský stát nyní musí dojednat s Evropskou komisí Dohodu o partnerství. Dohoda musí v oblasti cílů vycházet ze seznamu jedenácti strategických cílů, které určila Evropská komise a které navazují na zmíněný strategický dokument Evropa Těchto cílů by se mělo dosáhnout nástroji, kterými jsou operační programy. To je základní osnova všeho a hlavně budoucího nastavení všech operačních programů. To jsou jediné podmínky ze strany Evropské unie? Abychom mohli čerpat prostředky z evropských fondů, další zásadní novinkou je, že Komise vyžaduje splnění určitých, takzvaných předběžných podmínek. To jsou podmínky, které například ukládají, že státy musejí mít dobře nastaven systém výběrových řízení, veřejných zakázek, musejí mít dobře fungující systém posuzování vlivu projektů na životní prostředí, musejí mít zaveden služební zákon a tak podobně. I toto se promítá do té základní strategie čerpání z evropských fondů, kterou nyní projednáváme s Evropskou komisí. Jakou roli při nastavení budoucího programového období hrají potřeby ČR? Při jednání se zástupci Evropské komise musíme dodržovat takzvanou intervenční logiku, to znamená linku: problém potřeby/potenciál priority financování. Intervenční logika vychází z našich národních standardních strategických materiálů, které poukazují, kde nás bota tlačí nejvíce. A naším cílem je, aby tato intervenční logika byla uplatněna ve znění již zmíněné Dohody o partnerství mezi ČR a Evropskou komisí. Aby měla vazbu na nastavení konkrétních budoucích operačních programů. V analytické části jsme hodně vycházeli z analýzy konkurenceschopnosti a politiky regionálního rozvoje. V principu jsme vytipovali pět základních faktorů, které Česká republika bude muset řešit, aby naplno rozvinula svůj potenciál a konkurenceschopnost. Které jsou to faktory? Konkurenceschopnost podnikatelského prostředí, kdy všechny studie, mezinárodní srovnání, dokládají, že konkurenceschopnost podnikatelského prostředí v České republice není tažena energetickou inovativností, ale spíše cenou. V principu by podpora z evropských fondů měla zvýšit inovační schopnost podniků. A opatření, jak toho dosáhnout, musejí proto směřovat na trh práce, ke vzdělávacímu systému, k podpoře malých a středních podniků. A samozřejmě i k podpoře výzkumu a vývoje. Už to ukazuje změny, které přijdou. Nebude se pokračovat v podpoře, na kterou jsme byli dosud zvyklí. Naopak mnohem více se bude podporovat inovativnost firem třeba tím, že se bude podporovat jejich spolupráce s výzkumnou sférou. Co se týče infrastruktury, tak tu již máme. Pro výzkum a vývoj máme v České republice vybudovanou takovou infrastrukturu jako skoro nikde jinde. Konkurenceschopnost podnikatelského sektoru je proto bod a faktor číslo jedna. A další body? Faktor číslo dvě je veřejná správa a zlepšování její kvality. S tím jde ruku v ruce i její elektronizace: systémy otevřených dat, otevřených přístupů, ale i zvyšování kvality a odbornosti úředníků. Další zásadní faktor je práce na infrastruktuře, která by se v principu měla zaměřit na dobudování páteřních energetických, dopravních nebo

12 22 ROZHOVOR 23 ENVIDATA IT sítí. Do toho do určité míry spadá i environmentální infrastruktura. A právě životní prostředí je dalším důležitým bodem. Ochrana přírody je stěžejní, ale taková jsou i opatření zaměřená na snižování dopadů lidské činnosti na klima. Na to klade Evropská komise velký důraz. A co ještě? Pátým bodem je takzvaná sociální soudržnost, boj s chudobou čili snaha dostávat znevýhodněné skupiny obyvatelstva na trh práce. Je to i práce v problémových lokalitách: vytváření sociálních center, sociální začleňování. To je velmi významná věc do budoucna, protože je to velmi rizikový faktor. Je něco, co tyto body spojuje? Ano, je tím vyvážený rozvoj území. I v České republice jsou disparity, které je třeba řešit. I když ne všude bude podpora podnikání tak dominantní, jestliže tam bude třeba ještě dobudovat základní infrastrukturu nebo nastavit základní standardní služby. V kterých bodech, jež jste jmenoval, můžeme očekávat nejvíce peněz ze strany Evropských strukturálních fondů? Alokace ještě nejsou schváleny. I tak je třeba říci, že evropská legislativa nedává velký manévrovací prostor, abychom si my nějak výrazně určovali, kolik a kam půjde peněz. Pravidla takzvané tematické koncentrace určují, že třeba minimálně 50 procent z evropského Fondu pro regionální rozvoj musí jít na omezený okruh cílů, jako jsou výzkum a vývoj nebo podpora malých a středních podniků. Ale základní rozdělení, přestože bude ještě předmětem debat, vychází právě z identifikace hlavních cílů, například dobudování klíčové infrastruktury. Významná budou opatření zaměřená na konkurenceschopnost daného území. Podporovány budou veřejné služby, jako jsou služby zdravotní a sociální, vzdělávací programy. Uvedu ještě také zkvalitňování veřejné správy. A další důrazy? Důraz bude samozřejmě i na oblast životního prostředí jak protipovodňové investice, tak ochrana ovzduší a další významné oblasti. Zcela jistě více než deset procent alokace. Významný je i Evropský sociální fond, což je oblast zaměstnanosti a vzdělávací soustavy, a to mě přivádí k výzkumu a vývoji. Alokace zkrátka odpovídá již zmíněným pěti hlavním bodům. Kolik peněz celkem můžeme z evropských fondů v nastávajícím programovém období čekat? Je to zhruba 21,6 miliardy eur oproti 26,7 miliardy eur, které jsme měli k dispozici v programovém období, které v současnosti dobíhá. A máte již nyní nějaké konkrétní návrhy na rozdělení těchto peněz mezi jednotlivé programy? Ano, máme, ale o tom budeme ještě jednat se zástupci Evropské komise. Je logické, že vzhledem k celkově nižšímu objemu prostředků postihne některé z programů pokles prostředků. Do konce léta Uvedl jste, že konkrétní výzvy můžeme čekat spíše ke konci letošního roku. Co se do té doby bude dít? S Komisí se nyní stále ještě dojednává již zmíněná Dohoda o partnerství a také podoba jednotlivých operačních programů. Dohoda o partnerství je od února loňského roku neformálně projednávaná s Evropskou komisí, ale myslím si, že se nyní již dostáváme do finální fáze. Podle mého názoru bychom definitivní znění dohody mohli znát v létě. Co se týče jednotlivých operačních programů, návrhy operačních programů byly již pod naší koordinací zpracovány. Již loni v listopadu jsme měli pokročilé verze jednotlivých operačních programů za Českou republiku, a proto mohly být předány Evropské komisi, a vyjednávání o nich s Evropskou komisí by v nejbližší době mělo začít. Jak dlouho mohou tato jednání trvat? Co se týče časování, koncem prosince byla schválena evropská legislativa, která podle platných nařízení zavazuje členské státy k tomu, aby do čtyř měsíců od jejího schválení předložily Dohodu o partnerství. To znamená do konce dubna Do tří měsíců od předložení Dohody o partnerství je nutné Komisi předat finální verze programů. Do konce léta bychom tak mohli znát schválené znění jednotlivých operačních programů? Uvidíme, jak budou vypadat jednání se zástupci Evropské komise, i když nepředpokládám, že budou známy definitivní podoby všech operačních programů, některé by již mohly být vyjednány nebo budou již jasněji formulovány. Rychlost schvalování programů bude záviset i na splnění zmíněných předběžných podmínek. Bude se tedy debatovat nejen o tom, které oblasti podporovat, které už ne, ale i o tom, jak kvalitní budeme mít služební zákon nebo jaký je náš plán odpadového hospodářství. A uvědomme si, že Evropská komise bude posuzovat najednou více než 300 návrhů programů ze všech zemí, otázkou je tedy i kapacita Komise. Co se týče vyhlašování výzev, je třeba říci, že v evropských předpisech není omezen termín pro vyhlašování výzev. Naopak. Jasně dán je termín pro ukončení způsobilosti výdajů, tím je projektů v rámci prioritní osy Pardubický kraj Schválených projektů: 763; celková podpory: Kč Chrudim Svitavy Ústí nad Orlicí Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Pardubice Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč projektů v rámci prioritní osy Plzeňský kraj Schválených projektů: 635; celková podpory: Kč Domažlice Plzeň-jih Plzeň-sever Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Rokycany Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Klatovy Plzeň-město Rokycany Tachov Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

13 24 ENVIDATA 25 ENVIDATA projektů v rámci prioritní osy projektů v rámci prioritní osy Středočeský kraj Schválených projektů: 1 428; celková podpory: Kč Ústecký kraj Schválených projektů: 555; celková podpory: Kč Benešov Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kolín Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Mladá Boleslav Kč Kč Kč Kč Kč Kč Praha-východ Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Děčín Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Litoměřice Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Most Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Ústí nad Labem Kč Kč Kč Kč Kč Kč Beroun Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kladno Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kutná Hora Kč Kč Kč Kč Kč Kč Mělník Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Nymburk Kč Kč Kč Kč Kč Kč Příbram Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Praha-západ Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Rakovník Kč Kč Kč Kč Kč Chomutov Louny Teplice Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč projektů v rámci prioritní osy kraj Vysočina Schválených projektů: 1 232; celková podpory: Kč Havlíčkův Brod Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Jihlava Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Pelhřimov Kč Kč Kč Kč Kč Kč Třebíč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Žďár nad Sázavou Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

14 26 ENVIDATA 27 OTÁZKY A ODPOVĚDI projektů v rámci prioritní osy Zlínský kraj Schválených projektů: 1 062; celková podpory: Kč Kroměříž Vsetín Zlín Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Uherské Hradiště Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Krajská pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR LIBEREC ÚSTÍ NAD LABEM Voroněžská 144 Mírové náměstí 3129/36 HRADEC KRÁLOVÉ KLADNO (pouze Zelená úsporám) KARLOVY VARY ul. Třída ČSA 383 Osvobozených pol. vězňů 339 Majakovského 707/29 PRAHA a STŘEDNÍ ČECHY PARDUBICE Olbrachtova 2006/9 Pernerova 168 OSTRAVA OLOMOUC PLZEŇ Českobratrská 7 Wellnerova 7 Kopeckého sady 11 JIHLAVA Havlíčkova 111 ZLÍN BRNO ČESKÉ BUDĚJOVICE Budova 51, J. A. Bati 5645 Kotlářská 51 Mánesova 3a Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná tzv. Zelená linka Profesionálně vyškolení pracovníci poradí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Do kdy nejpozději přijímáte písemně doložené žádosti o podporu při uzavírání vyhlášené výzvy? Příjem žádostí je vždy možný nejpozději do 16:00 hodin v poslední den příjmu žádostí stanovený dle textu výzvy, takže v tuto dobu je vždy možné žádosti v písemné podobě podat. Má-li podatelna fondu nebo krajské pracoviště v tento poslední den příjmu žádostí obvyklou úřední dobu do 17:00, i tak platí omezení dle informace čili pouze do 16:00 hodin. Prostřednictvím pokynů pro žadatele na stránkách OPŽP jsem odeslala vyplněný formulář pro přípravu informačního panelu k akci zateplení MŠ v naší obci. Je to projekt s celkovými uznatelnými náklady korun. Prosím o nápovědu, jaký je další postup k vyhotovení panelu umístěného ve školce. V případě popsaného projektu není třeba (není povinnost) zřizovat velkoplošný panel ani informační tabuli. Povinnost je stanovena v textu Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP vždy dle nastavených limitů částek přiznané dotace projektu. V daném dokumentu je uvedeno následující: Velkoplošný informační panel: Příjemce podpory postaví v rámci zahájení realizace projektu (čl. 4, bod 6 směrnice MŽP) velkoplošný informační panel, a to v případě, že projekt spočívá ve financování infrastruktury nebo stavebních prací, kde celkový veřejný příspěvek na operaci (projekt) tj. příspěvek z fondů EU a příspěvek SFŽP nebo státního rozpočtu překročí Kč. A také: Stálá informační tabule (trvalá pamětní deska): V případě nákupu hmotného předmětu nebo v případě financování infrastruktury nebo stavebních prací, kdy celkový veřejný příspěvek překročil 5 mil. Kč, je příjemce podpory povinen nejpozději do tří měsíců od dokončení realizace projektu (čl. 4, bod 6 směrnice MŽP), vyvěsit na dobře přístupném a viditelném místě stálou informační tabuli. Vámi popsaná realizace nedosahuje stanovených finančních limitů, uvedený způsob propagace proto nejste povinni zajišťovat. Budeteli však chtít i přes uvedené vyvěsit obdobné oznámení, je to jistě možné, avšak související náklady nebudou spadat mezi způsobilé výdaje projektu. Informační materiál by měl splňovat základní požadavky stanovené v Grafickém manuálu publicity OPŽP. Jakým způsobem se má pro ZVA v případě ukazatele kapacita u prioritní osy 4 doložit/vysvětlit splnění projektované kapacity zařízení vč. komentáře k jejímu budoucímu naplnění? K ZVA je třeba prokázat, že zařízení, které bylo vybudováno, opravdu dokáže zpracovat očekávané množství odpadů (garance parametrů technologie dodavatelem, provoz na směny, četnost vývozu ). Jsou-li již k termínu ZVA (závěrečné vyhodnocení akce) patrné nějaké hodnoty skutečně zpracovaných/svezených odpadů, lze je k obhajobě kapacity určitě také použít. Žádám vás o zaslání osnovy finanční analýzy pro prioritní osu 7, na rekonstrukci a výstavbu ekocentra. Vše potřebné naleznete přímo v Bene-fillu, v sekci Dokumenty ke stažení (dolní část levého sloupce se všemi odkazy sekcemi), kde byly v říjnu 2013 zveřejněny aktualizované závazné nástroje pro zpracování finanční analýzy pro prioritní osu 7. Bude možné v některém z dotačních titulů v roce 2014 čerpat finanční prostředky na zřízení kořenové ČOV u novostavby rodinného domu pro 4 osoby v obci se 40 obyvateli? Obec nedisponuje vlastní ČOV ani kanalizací na splaškovou vodu a jediná možnost v současné době je zřízení jímky pro náš dům. Bohužel, v tuto chvíli nelze dotaz zcela jednoznačně odpovědět. V současných známých a aktuálních programech administrovaných fondem toto možné není, nicméně teprve v průběhu roku 2014 bude zveřejněn nový operační program (dotační titul z financí EU) pro životní prostředí, který bude platný pro období let 2014 až V současnosti je tento program v přípravě. Jaké možnosti bude nabízet, není proto zatím známo. Předem však upozorňujeme, že původní operační program (OPŽP) byl zaměřen spíše na veřejnoprávní subjekty (obce, města, kraje, občanská sdružení apod.) a na akce většího rozsahu/dosahu. Možnost financování vámi popsaného projektu v novém programu tak není dle našich dosavadních zkušeností příliš velká. Nechceme vám však zcela brát naději, zkuste proto sledovat web www. sfzp.cz nebo nás kontaktovat ve druhé polovině roku 2014, kdy by již uvedený program mohl být oficiálně zveřejněn, a budou proto známy jeho přesné podmínky. Nyní vám můžeme doporučit kontaktovat váš obecní nebo krajský úřad, zda z jejich strany není nějaká možnost získání příspěvku nabízena. U různých projektů se uvádí různé délky doby udržitelnosti. Ale mě by nyní zajímalo, jak se tato doba počítá, kdy tedy přesně začíná běžet? Zásadní je v tomto případě termín dokončení realizace projektu, kterým je datum vydání kolaudačního souhlasu, nebo oznámení o užívání podle příslušných ustanovení stavebního zákona v platném znění, nebo termín schválení protokolu o předání a převzetí díla (v případech, kde se na realizaci projektu nevyžaduje stavební povolení, resp. ohláška). Můžete mi poskytnout základní statistické údaje ohledně OPŽP? Jaký je přijatých žádostí, dosud žádostí a také o objem vyplacených financí? Jak to v tuto chvíli vypadá s postupem čerpání? Bude celá alokace programu využita? OP Životní prostředí je druhým nejobjemnějším programem z hlediska alokovaných finančních prostředků z fondů EU v programovém období Od počátku realizace OPŽP bylo k 4. prosinci 2013 podáno téměř 21 tisíc žádostí ve finančním objemu 246,7 mld. korun, což představuje 160 % celkové alokace programu. Řídicím výborem bylo doposud vybráno k financování projektů o finančním požadavku 140,8 mld. korun. Z vybraných projektů bylo u vydáno rozhodnutí, popřípadě byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace v celkové hodnotě 83,1 mld. korun (53,9 % alokace na program). Objem proplacených finančních prostředků k uvedenému datu dosáhl 62 mld. korun, což představuje 40,2 % celkové alokace programu. Predikovat konečnou bilanci programu, v němž bude čerpání uzavřeno k , není v tuto chvíli možné. Snahou MŽP i SFŽP ČR samozřejmě je, aby bylo vyčerpáno a pro životní prostředí v ČR účelně vynaloženo co nejvíce z možných financí. Budete-li mít ještě detailnější zájem o informace k našemu programu, doporučíme vám k prostudování text s názvem MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FON- DŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Tyto zprávy jsou vydávány každý měsíc a naleznete je na webu cz, tam části Informace o čerpání, Měsíční monitorovací zpráva, resp. přímo na adrese: Takováto zpráva zahrnuje rozsáhlou oblast fondů a dotačních titulů pro ČR, pouze část je věnována přímo OPŽP.

15 28 GALERIE OPŽP 29 GALERIE OPŽP Regenerace městského parku v Kavalcově ulici v Bruntále Projekt je zaměřen na revitalizaci centrálního městského parku v Kavalcově ulici v Bruntále. Byla obnovena původní architektonická koncepce parku. Projekt zahrnoval částečné sanace zcela poškozených dřevin, zdravotní a bezpečnostní ořezy a doplnění chybějících segmentů dřevin, včetně výsadby nových solitérů, které umocnily celkový dojem při pobytu a relaxaci v parku. Prioritní osa 6 / oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny Kraj: Moravskoslezský kraj : Bruntál Příjemce podpory: město Bruntál Ukončení projektu: podpory: Kč Podpora ERDF: Kč Dotace SFŽP ČR: Kč Zateplení základní školy Raduň V rámci projektu bylo navrženo snížení energetické náročnosti školních objektů B a C. Zatepleny byly vnější obvodové konstrukce, vnitřní příčky a stropy dělící vytápěné prostory od nevytápěných, dřevěná zdvojená okna byla nahrazena plastovými dvojskly. Vstupní dveře do objektu byly nahrazeny novými, hliníkovými, s přerušeným tepelným mostem. Prioritní osa 3 / oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Moravskoslezský kraj : Opava Příjemce podpory: obec Raduň Ukončení projektu: podpory: Kč Podpora FS: Kč Dotace SFŽP ČR: Kč Protipovodňová opatření obce Kamenec u Poličky Lipová alej profesora Rudolfa Haši Podpora z Operačního programu Životní prostředí plynula do pořízení hlásného a varovného systému obce Kamenec u Poličky. V rámci realizace akce byl také zpracován digitální povodňový plán. Prioritní osa 1, oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní Kraj: Pardubický kraj : Svitavy Příjemce podpory: obec Kamenec u Poličky Ukončení projektu: Celkové náklady: podpory: Podpora FS: Dotace SFŽP ČR: Kč Kč Kč Kč Cílem projektu byla obnova aleje v katastrálním území Kunovice. V rámci realizace akce byly pokáceny staré dřeviny a vysázeny nové. Zároveň byla zatravněna plocha aleje. Obnovená alej tvoří významný krajinotvorný prvek, který znovu oživí krajinu v okolí obce. Prioritní osa 6, oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur Kraj: Zlínský kraj : Vsetín Příjemce podpory: obec Kunovice Ukončení projektu: Celkové náklady: podpory: Podpora ERDF: Dotace SFŽP ČR: Kč Kč Kč Kč Holicko přírodě blízká protipovodňová opatření a protipovodňová opatření v povodí Ředického potoka Předmětem podpory bylo vypracování studie proveditelnosti plánované stavby Holicko přírodě blízká protipovodňová opatření a protipovodňová opatření v povodí Ředického potoka. Protipovodňová opatření byla zaměřena na zlepšení odtokových poměrů v zastavěném území města Holice v Čechách a v obcích Horní Ředice a Dolní Ředice. Prioritní osa 1 / oblast podpory 1.3 Omezování rizika povodní Kraj: Pardubický kraj : Pardubice Příjemce podpory: Dobrovolný svazek obcí Holicka Ukončení projektu: podpory: Kč Podpora FS: Kč Dotace SFŽP ČR: Kč Intenzifikace ČOV a dostavba kanalizace, Benecko Štěpanická Lhota Projekt podpořený z Operačního programu Životní prostředí umožnil dostavbu kanalizačního systému obce Benecko. Na dostavbu kanalizace bude navazovat ještě rekonstrukce a intenzifikace Čistírny odpadních vod Benecko. Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 Snížení znečištění vod Kraj: Liberecký kraj : Semily Příjemce podpory: Vodohospodářské sdružení Turnov Ukončení projektu: Celkové náklady: Kč podpory: Kč Podpora FS: Kč Dotace SFŽP ČR: Kč Kontejnerová vozidla pro svoz bioodpadů Zajištění péče o předměty ochrany v lokalitě Jakubov Předmětem projektu bylo pořízení dvou svozových kontejnerových vozidel, z nichž jedno bude navíc vybaveno hydraulickou rukou, a také velkoobjemových kontejnerů a smykového nakladače pro nakládku odpadů. Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 Zkvalitnění nakládaní s odpady Kraj: Středočeský kraj : Kutná Hora Příjemce podpory: Kontejnery, s. r. o. Ukončení projektu: Celkové náklady: Kč podpory: Kč Podpora FS: Kč Dotace SFŽP ČR: Kč Cílem projektu bylo zlepšit stav biotopu mezofilní ovsíkové louky, který je v rámci stanoviště 6510 předmětem ochrany evropsky významné lokality Doupovské hory, v lokalitě Jakubov, a také zlepšit stav prostředí pro ťuhýka obecného a pěnici vlašskou. Prioritní osa 6, oblast podpory 6.2 Podpora biodiverzity Kraj: Karlovarský kraj : Karlovy Vary Příjemce podpory: Alfréd Fajkoš Ukončení projektu: Celkové náklady: Kč podpory: Kč Podpora ERDF: Kč Dotace SFŽP ČR: Kč

16 30 ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY 31 Snět: Bez dotace by to nešlo Dalo by se říci, že obec Snět je místem, kde kromě vlků, kteří dávají tamějším lidem dobrou noc, nic není. Jenže pravda to není. Obec se sotva stem obyvatel má opravený Spolkový dům s tanečním sálem, nové dětské hřiště, zrekonstruovaný kostel a také úspěšně vyřídila projekt podpořený z Operačního programu Životní prostředí. V obci žije 98 obyvatel. Jak starší, tak mladší. Zaměstnavatele nemáme, obyvatelé za prací dojíždějí. Obchod v obci již nefunguje, popisuje současnou běžnou realitu českého venkova Zbyněk Blažejovský, starosta obce Snět. Nejvýchodnější obec mikroregionu Želivka, který se nachází ve východním cípu okresu Benešov, leží na svahu nad přehradní nádrží Švihov, známou spíše pod názvem vodní nádrž Želivka. Dominantou obce Snět je barokní kostel sv. Petra a Pavla. K čistému vzduchu Z Operačního programu Životní prostředí získala obec Snět podporu na nákup kropicího a zametacího vozu a k němu náležejícího vybavení. O podporu z Operačního programu Životní prostředí žádala obec poprvé. Žádost, stejně jako všechny ostatní žádosti o dotace z jiných programů, Sněti zpracovala specializovaná grantová agentura. Podařilo se nám snížit prašnost v obci. Projekt byl pro nás velmi důležitý, neboť obec Snět je malá a svým rozpočtem by si nákup čisticího vozu nemohla dovolit. Bez dotace by to nešlo, uvedl Blažejovský. Podporu dle jeho slov čerpala obec také Státního zemědělského intervenčního fondu na opravu Spolkového domu a prostřednictvím podpory z Ministerstva pro místní rozvoj mohla vybudovat dětské hřiště. Stejně jako v případě nákupu kropicího a zametacího vozu by obec s největší pravděpodobností sama nebyla s to uvedené projekty jen ze Čistý vzduch v obci Snět Příjemce: obec Snět Místo realizace: Benešov, Středočeský kraj Prioritní osa 2 Dotace pro zlepšování kvality ovzduší Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: podpory: svého rozpočtu financovat a realizovat, vysvětlil Blažejovský. Další potřeby I když přístup obce k čerpáním dotací se jeví jako velmi aktivní, nedostatek financí je V obci žije 98 obyvatel. Jak starší, tak mladší. Zaměstnavatele nemá, obyvatelé za prací dojíždějí. Obchod v obci již nefunguje. v obci stále citelný. Obec by potřebovala dotaci na vodovod a rekonstrukci kanalizace a čistírny odpadních vod. A také na opravu obecní kampeličky a veřejného osvětlení, řekl Blažejovský. Avšak to jsou dle jeho slov jen špičky ledovce všeho, s čím se jako starosta tak malé obce Prioritní osa 2 Osa se vztahuje na ekologické vytápění a instalování zařízení pro záchyt emisí nebo prachových částic vypouštěných do ovzduší. V Operačním programu Životní prostředí v letech byly pro tyto účely připraveny prostředky ve výši více než 634 milionů eur z Fondu soudržnosti. Cílem podpory bylo zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší, s důrazem na využití environmentálně šetrných způsobů výroby energie včetně energetických úspor Kč Kč Kč potýká. Životu v obci a regionu by dle jeho slov nejvíce prospěla efektivní podpora podnikání na venkově a dotační programy na podpory v zemědělství. Své říká i k procesu administrace žádostí o podporu, a to z jakéhokoli dotačního programu. Proces získávání dotací je složitý, administrativně zdlouhavý a náročný. Obvyklá je také poměrně velká prodleva mezi přidělením dotace a obdržením dotační částky, posteskl si Blažejovský. Akční skupina Obec Sněť je členem Místní akční skupiny Posázaví, která obhospodařuje dobrovolné sdružení obcí Želivka. Sdružení vzniklo v roce Jeho členy jsou Čechtice, Bernartice, Blažejovice, Borovnice, Děkanovice, Dolní Kralovice, Dunice, Chmelná, Keblov, Křivsoudov, Kuňovice, Loket, Mnichovice, Snět, Strojetice, Studený, Šetějovice a Tomice. Nepřehlédnutelnou dominantou malebně zvlněné krajiny se zdravými lesy je vodní nádrž Želivka-Švihov, která slouží jako zdroj pitné vody pro Prahu a řadu dalších měst a obcí středních a jižních Čech. Votice: peníze na opravy Za dávných dob rozkládaly se v místech středočeského města Votice široko daleko husté lesy oživené hojnou zvěří. Tuto krajinu vyhlédl si někdy ve 12. století za své sídlo vladyka Ota. Stalo se tak při osidlování prázdných území Němci. Se svým lidem přeměnil Ota žďářením a mýcením část lesů na pole, stojí na stránkách města Votice. Votická současnost je o poznání více prozaická. V souvislosti s akcí Rekonstrukce ulice Pražská Votice dojde v termínu od do k postupným uzavírkám této komunikace 4 etapy, také upozorňují votické stránky. Votice spravují hlavní ulici, která protíná jejich zbrusu nové, z evropských dotací zrenovované náměstí. Zkušenosti mají Votice i s Operačním programem Životní prostředí. Nová kanalizace K dnešnímu dni jsme díky prostředkům získaným z OPŽP realizovali výstavbu kanalizace Jihozápad Prioritní osa 1 Operační program Životní prostředí v letech připravil prostředky ve výši téměř 2 miliard eur pro projekty na zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, na zlepšení jakosti a dodávek pitné vody pro obyvatelstvo, na snížení obsahu nebezpečných látek ve vodách a na snížení rizika povodní, např. na výstavbu či rekonstrukce čistíren vod, kanalizací, úpraven vod. a zateplení dvou městských objektů. Momentálně máme v OPŽP žádost o dotaci na výstavbu kompostárny, říká Tomáš Válek, místostarosta města Votice. Podle něho měly z výstavby nové kanalizace prospěch zejména městská část Beztahov, její spodní část, průmyslové zóny a území pro sloučenou výstavbu. Nová kanalizace bude schopna odvést i část odpadu z území určeného pro rodinnou výstavbu na jižním konci města, dodává Válek a je přesvědčen, že město by novou kanalizaci s největší pravděpodobností vybudovalo i samo, i když dle jeho slov by jednorázová výstavba kanalizace v takovém rozsahu znamenala pro město velké finanční zatížení v podobě úvěru. Výstavba po etapách financovaná z rozpočtu by trvala několik let, myslí si Válek. Žádosti o dotace Za posledních sedm let město Votice získalo a prostavělo z dotací celkem 120 milionů korun. Více než 75 procent z těchto peněz plynulo z Regionálního operačního programu Střední Čechy. Z nich byly realizovány největší, nejsložitější a, domnívám se, i nejdůležitější. Momentálně ve Voticích realizujeme dotační akci ROP, kterou je rekonstrukce ulice Pražská, páteřní komunikace našeho města, vysvětluje Válek. Podle něho si žádosti o podporu na menší investiční akce připravuje město vlastními silami. Na velké dotace, kde je součástí žádosti několik stupňů různé dokumentace, vypisujeme výběrové řízení, doplňuje. Komentovat spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR v případě žádostí z Operačního programu Životní prostředí odmítá s odůvodněním, že by nemusel být objektivní. K nastavení administračního systému u získávání podpory z operačních programů však hovoří zcela otevřeně. Moje sedmileté zkušenosti mi dovolují říci, a teď mluvím jako drtivá většina starostů a místostarostů, se kterými se setkáváme na různých seminářích a zasedáních, že není opravdový zájem cokoli měnit a hlavně naslouchat připomínkám nebo představám těch, pro něž jsou dotace určeny. Moje hodnocení administračního systému u většiny evropských dotací je bohužel negativní. Peníze na opravy Místostarosta Válek odpovídá i na otázky, jaké změny v nastavení Operačního programu Životní prostředí by jeho městu prospěly. Byly dotace na výstavbu nových vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. To je v pořádku. V pořádku však není, že nikdo neměl odvahu nám nabídnout dotace na rekonstrukce stávajících vodovodů, kanalizací a čistíren, nebo alespoň na revitalizaci technologických částí čistíren třeba jen z důvodů ušetření energie. Každý rok vydává Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zprávu o ztrátách zhruba 20 % upravené vody, ke kterým vlivem katastrofálního stavu vodovodů dochází mezi úpravnami a odběrateli. To se dalo pomocí dotací řešit, uzavírá Válek. Za Prioritu dodejme, že z jednání Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí vyplývá, že zástupci Evropské komise nemají kladný postoj k čerpání dotací na opravy zastaralých infrastrukturních prvků, jejichž údržba by dle vyjádření Komise měla být plně v režii provozovatelů. Operační program Životní prostředí vnímá Komise jako program, který podporuje zavádění moderních ekologických opatření do praxe, nikoli jako program na údržbu zanedbaných technologických řešení. Výstavba kanalizace Jihozápad Votice Příjemce: město Votice Místo realizace: Benešov, Středočeský kraj Prioritní osa 1 Dotace pro zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Celkové náklady: Celkové uznatelné náklady: podpory: Kč Kč Kč

17 32 TECHNOLOGIE 33 TECHNOLOGIE Sedmý kontinent z odpadu Zbavit světový oceán milionů tun plastových odpadků, které se v něm hromadí, možná není tak velkou utopií. Boyan Slat, devatenáctiletý student z Holandska, vynalezl postup, díky kterému by to prý dokázal do pěti let. Jeho nápad stojí na využití oceánských proudů. Boyan Slat se narodil roku 1994 v holandském městě Delft. Od čtrnácti let je držitelem Guinessova rekordu a jihoholandského Ocenění za nejlepší nápad. V současnosti, v devatenácti letech, je nadšeným potápěčem a fotografem, zajímá se o technologie a studuje letecké strojírenství na delftské univerzitě. Ve škole zahájil Boyan Slat projekt, který analyzuje velikost a množství plastových částic v oceánských skládkách. V roce 2011 začal spolu s přítelem Tanem Nguyenem pracovat na závěrečné školní práci. Za cíl si předsevzali nalézt způsob, jak odstranit oceánské skládky rozlehlé ostrovy z plastu a jiného plovoucího odpadu. Jejich závěrečná práce vyhrála několik cen včetně ceny za nejlepší technický design za rok 2012 (Best Technical Design 2012) na Delft University of Technology. Boyan pak samostatně pokračoval ve vývoji svého konceptu během léta 2012 a o několik měsíců později jej na konferenci Tedxdelft 2012 odhalil. Vražedné skládky Budoucí inženýr Boyan Slat poukazuje na to, že ve světovém oceánu je odhadem tolik tun plastu, kolik váží tři Eiffelovy věže. Masa odpadu, která v Tichém oceánu vytváří celý kontinent, každým rokem připraví o život miliony živočichů, kteří v něm žijí. Někteří zemřou po pozření velkého množství plastů, další zemřou následkem zamotání do většího kusu plastu, který se jim zařezává do těla a znemožňuje pohyb. V našich oceánech totiž existuje pět gigantických planetárních skládek plastového odpadu. Nazýván je sedmý kontinent z plastových odpadů, které se shromažďují v místech takzvaného odpadkového víru. Tyto skládky jednak přímo zabíjejí ptáky, jednak destruují potravní řetězce tím, že je kontaminují škodlivými řasami, invazními druhy a chemickými polutanty. Technicky je to asi 7,25 milionů tun plastů, které odstředivé síly Země (tzv. Coriolisův efekt) a mořské proudy již dvacet let shromažďují na pěti místech planety. Dopady jsou hrozivé. Dokumentarista a ochránce biosféry Chris Jordan Ve škole zahájil Boyan Slat projekt, který analyzuje velikost a množství plastových částic v oceánských skládkách. V roce 2011 začal spolu s přítelem Tanem Nguyenem pracovat na závěrečné školní práci. natočil otřesný snímek Midway, jednoho z nejvzdálenějších ostrovů na naší planetě ležícího kilometrů od nejbližší pevniny, na kterém ukázal tisíce mrtvých mláďat albatrosů. Jejich těla jsou naplněna plasty z plovoucího smetí v Pacifiku. Bezpečné řešení Boyan Slat vynalezl přístroj, který by plastové odpadky zachytil, aniž by přitom poškodil mořské živočichy a plankton. Svůj projekt nazval Ocean Cleanup Array a měl by fungovat na principu plovoucích ramen a platformy určených pro sběr odpadků. Je to systém vodních procesorů, které se uloží na mořském dně a spojí se s plošinou plovoucí na hladině. Mezi nimi bude proudit voda a tím bude docházet k výrobě energie. K plošině by měla být připojena obrovská ramena, která budou zachycovat odpad, ale ryby a další mořští živočichové jimi budou moci volně proplouvat. Jednou z největších výhod využití ramen namísto sítí je právě to, že mořští živočichové jimi nemohou být zachyceni. K tomu napomáhá i skutečnost, že proudění plastového odpadu podél ramen závisí na mořských proudech, a je tudíž dostatečně pomalé, živočichové by tak měli mít dostatek času uniknout. Je to hypotéza, kterou ještě musíme potvrdit, ale je více než pravděpodobné, že dokonce i plankton vzhledem k tomu, že jeho hustota je blízká hustotě mořské vody by mohl v proudu proplouvat podél ramen, uvádí Boyan Slat na svých webových stránkách. Úhel ramen by tlačil plast ve směru platforem, kde by byl oddělován od planktonu, filtrován a uložen k recyklaci. Ukotvená síť plovoucích ramen a zpracovávací platformy by mohly být odesílány k oceánským skládkám kdekoliv na světě. Místo pohybu přes oceán by toto zařízení rozšířilo svůj poloměr a fungovalo jako obří nálevka. Zcela soběstačné Ve snaze vytvořit zařízení co nejšetrnější k životnímu prostředí vyprojektoval Boyan Slat mechanismus tak, aby získával energii pouze z vody a ze slunečního záření. Přístroj by podle Slata měl fungovat v jakémkoli počasí. Tím, že bychom nechali platformy, aby se na hladině vlnily stejně, jako to dělá rejnok manta, bychom zajistili kontakt vstupů do zařízení s vodní hladinou i v tom nejdrsnějším počasí, říká vynálezce. Revolučnost jeho myšlenky však spočívá především v tom, že je přesně opačná než u ostatních navrhovaných projektů. Místo aktivního sbírání odpadu je zařízení zakotveno na jednom místě, využívá energie z obnovitelných zdrojů, kterou si samo vyrábí, a odpad nechává procházet jako sítem. Díky automatické výrobě energie jsou náklady na provoz minimální a nasbíraný odpad se ukládá do zásobníků, které čas od času někdo vyprázdní. Nejlepším prostředkem na záchranu oceánů je přestat používat jednorázové plastové předměty a zodpovědněji nakládat s odpadem, říká otec průkopnické myšlenky. Dodává, že technologie mohou k řešení situace významně přispět, zejména v kratším časovém horizontu. Sám proto založil nadaci pro čištění oceánu, neziskovou organizaci, která je zodpovědná za rozvoj jím navržených technologií. Ušetřené dolary Kromě toho, že by jeho geniální řešení mohlo každý rok zachránit obrovské množství vodních živočichů, mohlo by taktéž napomoci ke snížení obsahu znečišťujících látek (včetně DDT a polychlorovaných bifenylů) v mořské vodě, které se jejím prostřednictvím dostávají do potravinového řetězce. Další miliony dolarů ročně by projekt V oceánech existuje pět gigantických planetárních skládek plastového odpadu. Nazýván je sedmý kontinent z plastových odpadů, které se shromažďují v místech takzvaného odpadkového víru. ušetřil za náklady na sanaci, ušlý zisk v cestovním ruchu a poškození námořních plavidel. Díky čistícímu systému by se shromážděný odpad mohl prodávat k recyklaci, přičemž celkový výnos by mohl činit až 500 milionů amerických dolarů. Tento koncept je tak efektivní, že odhadujeme, že prodejem odpadu získaného z pěti planetárních skládek ve světovém oceánu bychom vydělali více peněz, než by stály uvedení do provozu i celý chod zařízení. Jinými slovy by to mohl dokonce být výdělečný podnik, říká Boyan Slat. Důležitost prevence Boyan Slat také věří, že lidé si potřebují neustále připomínat environmentální katastrofy, které mají dopad na život našich oceánů, a je přesvědčen, že jeho projekt by mohl výrazně zvýšit povědomí o obrovských plastových skládkách v oceánech. Jedním z problémů preventivní práce je v tomto ohledu skutečnost, že neexistují žádné snímky vzorců putování těchto odpadků, neboť ty jsou rozptýleny na ploše o milionech kilometrů čtverečních. Umístěním našich zařízení by se však odpad nashromáždil podél ramen a tím by najednou bylo možné tyto vzorce zviditelnit. Skutečně je nutné neustále zdůrazňovat, jak důležité je recyklovat a snižovat spotřebu plastových obalů, uzavírá mladý zachránce.

18 34 ZAHRANIČÍ 35 ZAHRANIČÍ O dětství ve fjordu Je to horká novinka a zní tak, že děti by měly mít přiznáno základní právo na přírodu. Napravit škody způsobené ztrátou kontaktu s přirozeným venkovním prostředím se snaží lesní školky. A nejen u nás. Odcizování se přírodě dětí v předškolním věku a následkům, které přináší, je téma, kterému se v poslední době věnuje stále více pozornosti. Myšlenka lesních školek se již několik let objevuje v nejrůznějších podobách i v naší zemi. Každým rokem vznikají nové a nové instituce pracující s dětmi v duchu lesní pedagogiky. V blízkosti lesů, luk a strání stavějí instituce své maringotky, jurty a indiánská týpí a charakterem svého zázemí a každodenním pobytem v přírodě zaručují dětem kromě zdravého fyzického a psychického vývoje také přirozeně ekovýchovně působící program v duchu trvale udržitelného rozvoje. Právě v prvních letech života si totiž děti vytvářejí rámce chování vůči sobě, ostatním lidem i prostředí, v němž žijí. Inspiraci čerpají naše lesní školky z mnohaletých zkušeností v Německu, Británii a ve Skandinávii. Kromě jiných také ze zkušeností norské mateřské školy Sakshaug Barnehage. Venku za každého počasí Zázemím mateřských škol v Norsku zpravidla nebývá ani jedno ze zmíněných kočovnických obydlí, většinou je to pasivní dřevostavba. Svým přístupem k práci s dětmi se však norské školky dají téměř bez výjimky označit za lesní. Stejně je tomu i v Sakshaug Barnehage, která se nachází v šestitisícovém městečku Inderoy poblíž Trondheimu v oblasti Nord Trondelag. Specifický a velmi přitažlivý ráz tamější krajiny určuje 130 kilometrů dlouhý fjord Trondheimsfjorden, který také nabízí pestrou škálu možností k nejrůznějším činnostem v životě mateřské školy. Nově postavená budova sakshaugské mateřinky v klasickém norském stylu je prostorná a příjemně členitá. Přesto v ní děti tráví minimum času. Mateřská škola navíc stojí v rozlehlé travnaté zahradě s prolézačkami, houpačkami a pískovištěm, ale i tu děti využívají velmi sporadicky. Oblečeny do speciálního dětského outdoorového oblečení tráví většinu času venku, zcela v duchu norské filozofie, že neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení. Speciální oblečení umožňuje dětem volnost při pohybových a experimentálních činnostech v jakémkoli terénu. Přímá zkušenost Předškolní věk je v Norsku vnímán coby věk určený ke hrám a vlastnímu objevování a zkoumání, nikoli jako věk určený k přípravě na školu nebo dospělost. Do Sakshaug Barnehage jsou děti přijímány již po dosažení jednoho roku věku a od tohoto útlého věku jsou tam vedeny k samostatnosti a zodpovědnosti. Zásadou je, že pedagogové věří v dětské schopnosti, které poměrně široce nastavenými bezpečnostními hranicemi dále rozvíjejí. Většina činností se odehrává venku. Děti rybaří, zkoumají přírodní terén a rostliny a živočichy, kteří jej obývají, lezou po kamenech, běhají v kopcovitém terénu a lezou na stromy. Činnosti, kterým se děti věnují, probíhají v celém svém procesu od přípravy až po úklid různého náčiní. Děti tak poznávají nejen celý proces té které činnosti, ale zafixují si i pracovní návyky s ním spojené, které pak pokládají za jeho samozřejmou součást. Důraz je kladen na to, aby se učily prostřednictvím svých vlastních zážitků a zkušeností. Nejvíce poznatků děti čerpají z přírodního prostředí a každodenním pobytem v něm se přirozeně učí respektovat je a chránit. Přírodu si mohou osahat Děti v Sakshaug Barnehage tedy tráví převážnou část dne venku, za každého počasí a v každém ročním období, a to dokonce i ti nejmenší spí v kočárcích ve venkovním areálu školky. Přibližně V prvních letech života si děti vytvářejí rámce chování vůči sobě, ostatním lidem i prostředí, v němž žijí. Inspiraci čerpají naše lesní školky z mnohaletých zkušeností v Německu, Británii a ve Skandinávii. Kromě jiných také ze zkušeností norské mateřské školy Sakshaug Barnehage. dvacet minut chůze od budovy školky jsou v přírodě na několika místech, většinou na kraji lesa nebo v jeho blízkosti, k dispozici různé altánky, přístřešky, chatky nebo malé sruby, kam skupinky dětí s pedagogickým doprovodem několikrát v týdnu docházejí. Vzhledem k tomu, jak často v Norsku prší, jsou přístřešky skutečně praktické: Děti se do nich mohou schovat, ale také si v nich hrát nebo svačit. Také si v nich ukládají nejrůznější kempinkové náčiní a lopatky, nádoby a lupy ke zkoumání okolní přírody. Vše si v nich nechávají i přesto, že se chatky nezamykají, ba zpravidla nemají ani dveře, pouze volný vchod. Děti i učitelé vědí, že až druhý den opět přijdou, vše najdou tak, jak to tam zanechali. Děti si kolem dřevěných přístřešků hrají a zkoumají okolí. Sbírají přírodniny v lese a učí se je vnímat všemi smysly. Z přírodního materiálu si staví domečky pro hmyz, zahrádky a hrady. Často chodí také k blízkému fjordu, kde nabírají vodu do umělohmotných průhledných nádob. Vodu pak vylijí tak, aby v nich zbyly pouze řasy, mušličky a kamínky vylovené z moře, a ty se stávají objektem zkoumání a nejrůznějšího experimentování. Ryba k obědu A protože v norských mateřských školách není stravování zajištěno státem, děti si nosí jídlo s sebou z domova a zároveň si je společně s učitelkami a učiteli (mužští učitelé nejsou v Norsku žádnou vzácností) připravují jak jinak než také v přírodě. Ve školce si připraví polotovary, které si vezmou s sebou ven, a v přírodě si jídlo dohotoví na ohni. Mohou to být palačinky, vafle, čaj, ale také čerstvě nalovené ryby. Rybolov je právě jednou ze specifických aktivit, které trondheimský fjord dětem ze Sakshaug Barnehage nabízí. Není to však v žádném případě tak, že by se děti vyvezly v loďkách na moře a tam pozorovaly, jak ryby naloví rybáři. Naloví si ryby samy. A rybolov milují. Vše, co k němu potřebují, si připraví ve školce a v ranních mrazivých hodinách vyrazí k fjordu. Na obyčejném motorovém člunu společně s učitelkami vyrážejí na moře. Jedinou zárukou bezpečnosti dětí na moři jsou záchranné vesty. Na jednom člunu pluje pět až šest dětí a dva dospělí. Rybaří se dvěma způsoby: Ryby se loví buď do sítě, anebo má každé dítě svou malou udičku. Když děti chytají na udičky, ulovené ryby si samy odháčkují a dají do kádě. V každém případě se tak seznamují s trvale udržitelným přístupem k rybolovu na rozdíl od rybolovu průmyslového. A oběd se vším všudy Nabídka ryb v tamějších vodách je pestrá, mezi jinými děti často uloví platýze. Pak pozorují, jakým způsobem se ryby upravují před tepelným zpracováním, neboť i to patří k rybolovu, a také přitom mají jedinečnou příležitost prozkoumat jednotlivé části, ze kterých se ryba skládá. Před upečením děti s učiteli opláchnou části ryby ve fjordu a už se mohou těšit na vynikající oběd. S pomocí učitelek připraví dřevo na oheň. U přístřešků na břehu mají složená polena, která pilkou řežou na menší díly. Děti polena samy pilkou neuříznou, ale zkusí to. Tím a dalšími vlastními prožitky si zapamatují celý proces. Vědí, že když budou mít hlad, musejí si rozdělat oheň, a aby mohly rozdělat oheň, musejí se postarat o dřevo. Poté si mohou na ohni připravit pokrm a znovu se přesvědčit o tom, že vlastnoručně nalovené ryby a vafle upečené jako moučník chutnají nejlépe. Děti se nejen aktivně zapojují do přípravy jídla v přírodě, ale také společně vše uklidí, aby nepoškozovaly přírodu pohozenými odpadky nebo neupraveným ohništěm. Po návratu z úspěšného rybolovu zpátky do školky ještě pečlivě uklidí rybářské náčiní, aby bylo připravené na další výpravu. Norské poselství Děti v Sakshaug Barnehage a v dalších norských mateřských školách se seznamují s přírodou a jejími zákonitostmi tím, že v ní vlastně žijí. Zkoumají ji a učí se k ní správně chovat. Učitelky při vedení dětí ke vztahu k přírodě podporují potřebu a zájem dětí o toto zkoumání i přirozenou snahu dětí učit se z vlastních zkušeností a být součástí přírodního prostředí a soustředí se na to, jak mohou životní prostředí využívat a jeho prostřednictvím děti stimulovat k vlastnímu zkoumání a získávání poznatků. Častým a dlouhodobým pobytem v přírodě děti získávají daleko více než jen pobyt na čerstvém vzduchu a rozvoj pohybových vlastností. Zkoumáním přírodního prostoru okolo sebe coby celku i jeho jednotlivých částí si děti uvědomují souvislosti mezi živou a neživou přírodou. Není důležité, aby v předškolním věku uměly pojmenovat více druhů rostlin nebo živočichů. Důležité je, aby se učily vnímat rozmanitost rostlinné a živočišné říše, aby se učily chápat, že vše v přírodě se vyvíjí, zaniká a opakuje. Získávají i poznatky o jednotlivých přírodních živlech a jejich vzájemných souvislostech. Norská inspirace má jednoznačné poselství: Čím více času dětem v přírodě dopřejeme, tím více jí budou rozumět. Budou znát přírodní zákonitosti, budou fyzicky i psychicky odolnější a budou vědět, že příroda jim neublíží, ale naopak je posílí, budou si jí vážit. A především budou žít s vědomím, že svět není nezničitelný a že podle toho je třeba se k němu chovat.

19 36 TAHÁK Anglicky a environmentálně Upozorňujeme zájemce o environmentální politiku a čerpání podpory z evropských fondů, že na stránkách je k dispozici anglicko-český a česko-anglický slovník životního prostředí a udržitelného rozvoje. Po zadání termínu najde fulltextový vyhledávač všechna hesla, která obsahují dané slovo nebo jeho část. Hesla v anglicko-české části obsahují vedle anglického a českého ekvivalentu i výslovnost, definici v angličtině a také synonyma a pomocné termíny, které uživatele přivedou k dalším souvisejícím pojmům zařazeným do slovníku. Zájemci tak při hledání určitého pojmu mohou dohledat i řadu termínů, které s hledaným slovem přímo souvisejí. Předkládáme malou ukázku. European Ecosystem Assetment European Committee for the Conservation of Nature and Nature Resources European Union Regulation on a voluntary Community Eco Management and Audit Scheme Hazardous Waste Landfill Biological Plant, Biological Sewage Works Landscape Management Programme Environmental Management Programme Degraded Soil European Development Fund Proposed Site of Community Importance European Environment Agency Operational Programme Genetic Use Restriction Technologies Evropský výbor pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (ECCN) Hodnocení evropských ekosystémů (EURECA) Nařízení Evropské unie týkající se dobrovolného programu environmentálního managementu a auditu Evropského společenství (EMAS) Skládka nebezpečného odpadu Biologická čistírna odpadních vod Krajinotvorný program Program environmentálního managementu Degradovaná půda Evropský rozvojový fond (EDF) Evropsky významná lokalita (EVL) Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) Operační program Technologie řídící rostlinné geny Air Quality Plan Low-Emission Technology Communities Sewage Works Reafforestation, Forest Reproduction, Forest Regeneration Wasteless Technology Persistent Pesticide Pesticide Treadmill European Bank for Reconstruction and Development Cowparsnip, Hogweed Solar Cell, Solar Photovoltaic cell, Photovoltaic Cell Regrassing Solar Collector, Solar Captor, Solar Thermal Collector Program zlepšování kvality ovzduší Nízkoemisní technologie Komunitní čistírna odpadních vod Znovuzalesnění Bezodpadová technologie Neodbouratelný pesticid Začarovaný kruh při používání pesticidů Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) Bolševník Solární článek Znovuzatravnění Solární kolektor O P E R A Č N Í P R O G R A M Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í E v r o p s k á u n i e Fond soudržnosti Pro vodu, vzduch a přírodu priorita I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I ročník 7 I číslo vydání 1 2 I vyšlo v únoru 2014 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, Praha 4 I kontakt na redakci: tel.: I objednávky: I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje.

Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí

Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí SFŽP Projekty a podpory SFŽP ČR v oblasti životního prostředí I. Setkání mikroregionů Středočeského kraje 10. 11. 2011 Ing. Radka Bučilová Pověřena řízením SFŽP ČR Projekty a podpory v oblasti ŽP Státní

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

OPŽP v kostce aneb stručné úvodní představení Leo Steiner

OPŽP v kostce aneb stručné úvodní představení Leo Steiner OPŽP v kostce aneb stručné úvodní představení Leo Steiner náměstek úsek projektové přípravy a kontroly Základní údaje Druhý největší Operační program ČR 135 miliard Kč (5,2 miliardy eur) Nutnost veřejného

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění Tereza Nováková Úsek řízení projektů, odbor ochrany ovzduší a OZE Obsah 1. Možnosti čerpání podpory z OPŽP

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Mgr. Martin Kubica náměstek úseku řízení OPŽP Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260

Více

ované k Rozhodnutí o poskytnutí louvě o poskytnutí podpory v gramu Životní prostředí

ované k Rozhodnutí o poskytnutí louvě o poskytnutí podpory v gramu Životní prostředí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Směrnice MŽP Č. 5/2008 - PŘÍLOHA 2 Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí

Více

Operační program Ţivotní prostředí. 17. června 2009 Kladno

Operační program Ţivotní prostředí. 17. června 2009 Kladno Seminář Podpora a propagace oblasti podpory 4.2 odstraňování starých ekologických zátěţí OPŢP Operační program Ţivotní prostředí Ing. Jan Kříţ ředitel odboru fondů EU Ministerstvo ţivotního prostředí 17.

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Statistická ročenka půdního fondu České republiky

Statistická ročenka půdního fondu České republiky Statistická ročenka půdního fondu České republiky Český úřad zeměměřický a katastrální Praha 2006 ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ S T A T I S T I C K Á R O Č E N K A P Ů D N Í H O F O N D U Č E S

Více

8. výzva Ministerstva životního prostředí ČR

8. výzva Ministerstva životního prostředí ČR 8. výzva Ministerstva životního prostředí ČR k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Regionální poradenské a informační místo ENVIC pro Operační program Životní prostředí

Regionální poradenské a informační místo ENVIC pro Operační program Životní prostředí Regionální poradenské a informační místo ENVIC pro Operační program Životní prostředí Mgr. Alena Lehmannová ENVIC, občanské sdružení Spálené Poříčí, 17. února 2011 1 Síť ENVIC Síť environmentálních informačních

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva červenec 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PERSONÁLNÍCH PROCESŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH PŘÍLOHA 1 Přehled služebních úřadů a termínů jimi dodaných dotazníků

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PERSONÁLNÍCH PROCESŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH PŘÍLOHA 1 Přehled služebních úřadů a termínů jimi dodaných dotazníků ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU PERSONÁLNÍCH PROCESŮ VE SPRÁVNÍCH ÚŘADECH PŘÍLOHA 1 Přehled služebních úřadů a termínů jimi dodaných dotazníků SEZNAM SLUŽEBNÍCH ÚŘADŮ Datum odevzdání 1 Úřad vlády ČR 10.7.2015

Více

Úvod do problematiky OPŽP

Úvod do problematiky OPŽP Úvod do problematiky OPŽP Ing. Kamila Lisalová EKOTOXA s.r.o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Osnova Návrh projektového

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva prosinec 2013 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015 OPŽP 2014-2020 19.3.2015 Základní údaje o OPŽP 2014-2020 Řídící orgán: Ministerstvo Životního prostředí Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz.

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva září 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva březen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Minulé a nové dotační programy pro oblast brownfields v ČR Původní program (2004-2006) Program na podporu rozvoje průmyslových zón OP Průmysl a

Více

Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce

Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce Aktuální dotační možnosti Operačního programu Životní Prostředí pro malé obce Richard Lev Ředitel odboru Projektového poradenství e-mail: lev@grantikacs.com Mob: +420 731 192 877 Kapitola/Slide GRANTIKA

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 3 k č. j.: 5066/M/10, 93231/ENV/10 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení v Operačním programu Životní

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva duben 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

OPŽP šance pro finance obcím

OPŽP šance pro finance obcím OPŽP šance pro finance obcím Operační program Životní prostředí 2007 2013 Prioritní osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Prioritní osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie Ondřej Vrbický

Více

Doklad nesmí být starší než 3 měsíce, počítáno od data podání na Fondu. Doklad musí odpovídat skutečnému stavu.

Doklad nesmí být starší než 3 měsíce, počítáno od data podání na Fondu. Doklad musí odpovídat skutečnému stavu. Připravovaná výzva z OPŽP PO 3, oblast podpory 3.2 - zateplení veřejných budov Manuál k původním žádostem veřejných budov z Programu Zelená úsporám podávaným do Operačního programu životní prostředí Doklady

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky Informace o nezaměstnanosti v Plzeňském

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Evropská unie Fond soudržnosti Pro vodu, vzduch a přírodu 5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

Dočerpání OPŽP 2007-2013 & příležitosti obcí v novém OPŽP 2014-2020

Dočerpání OPŽP 2007-2013 & příležitosti obcí v novém OPŽP 2014-2020 Dočerpání OPŽP 2007-2013 & příležitosti obcí v novém OPŽP 2014-2020 Konference o hospodaření a financování měst a obcí Ing. Vojtěch Beneš vedoucí metodického odboru SFŽP ČR Ministerstvo životního prostředí

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva leden 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení Příloha č. 3 k č. j.: 3973/M/09,71656/ENV/09 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení v Operačním programu Životní

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020

Operační program Životní prostředí 2014-2020 Operační program Životní prostředí 2014-2020 Ing. Jan Kříž Náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí

Více

OPŽP programové období 2014+

OPŽP programové období 2014+ OPŽP programové období 2014+ Operační program Životní prostředí 2014+ Usnesením vlády č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 vymezen samostatný operační program pro oblast životního prostředí Řídícím orgánem

Více

DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ

DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ DOTAČNÍ TITULY PRO VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ OBSAH 1. Stávající podpora VO MPO EFEKT 2. Dotace v rámci OPŽP 2014 2020 2020 14. LEDNA 2014, ENERGETICKY ÚSPORNÉ VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ, PRAHA 22 MPO EFEKT 2014 Program

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 3 k č. j.: 3405/M/11, 55257/ENV/11 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy

Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Ing. Michal Kotus Projektový manažer odboru ochrany přírody, odpadů a ENV Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního

Více

Operační program Životní prostředí 2014+

Operační program Životní prostředí 2014+ Operační program Životní prostředí 2014+ Ing. Miroslav Zmeškal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro roky 2014-2020

Více

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz

Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Obsah Základní informace Proces administrace Formulář žádosti a doklady Vyhodnocení

Více

Projekty ISPA a Fondu soudržnosti

Projekty ISPA a Fondu soudržnosti Projekty ISPA a Fondu soudržnosti Implementace projektů financovaných z Fondu soudržnosti v sektoru životního prostředí v ČR v období 2000-2006 Ing. Radka Bučilová ředitelka odboru fondů EU, MŽP Ministerstvo

Více

Dotační možnosti pro oblast odpadového hospodářství

Dotační možnosti pro oblast odpadového hospodářství Dotační možnosti pro oblast odpadového hospodářství Ing. Pavel Uhlíř Projektový manažer pro oblast životního prostředí RAVEN EU Advisory, a.s. Žďár nad Sázavou, 28.2.2008 RAVEN EU ADVISORY, A.S. Programové

Více

Rozvoj. Informace o programu podpory

Rozvoj. Informace o programu podpory Rozvoj Informace o programu podpory Program Rozvoj Program Rozvoj, který již využilo několik set význačných podnikatelských subjektů, dotuje investice primárně do strojního a technologického vybavení výrobních

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva říjen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

Představení OPŽP: Nový Program 2014-2020

Představení OPŽP: Nový Program 2014-2020 Představení OPŽP: Nový Program 2014-2020 Konference Biomasa & Energetika, Třebíč, 9. a 10. prosince 2014 Ing. Vojtěch Beneš vedoucí metodického odboru SFŽP ČR Návaznost OPŽP 2007-13 a 2014-2020 OPŽP 2014-2020

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva únor 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví nepřijal k předloženému vládního návrhu ústavního zákona usnesení.

Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví nepřijal k předloženému vládního návrhu ústavního zákona usnesení. Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 1 9 9 5 I. volební období 1809 Společná zpráva výborů Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

OP ŽP V KOSTCE aktuální stav administrace a budoucnost

OP ŽP V KOSTCE aktuální stav administrace a budoucnost OP ŽP V KOSTCE aktuální stav administrace a budoucnost 3. prosince 2009 Leo Steiner náměstek ředitele Státní fond životního prostředí ČR Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí

Více

Programové období 2014 2020. Nové příležitosti financování projektů municipalit

Programové období 2014 2020. Nové příležitosti financování projektů municipalit Programové období 2014 2020 Nové příležitosti financování projektů municipalit OPŽP 2014+ příležitosti pro obce částečně zúžené zaměření (nebude např. podporováno environmentální vzdělávání, oproti očekávání

Více

Operační program životní prostředí 2014-2020

Operační program životní prostředí 2014-2020 Operační program životní prostředí 2014-2020 Ing. Světlana Svitáková samostatné oddělení přípravy nového programovacího období Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Ing. Jan Kříž náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Ing. Jan Kříž náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů Čistá mobilita z pohledu MŽP Ing. Jan Kříž náměstek ministra ředitel sekce fondů EU, ekonomických a dobrovolných nástrojů Obsah: 1) Čistá mobilita a důvody pro její podporu 2) Čistá mobilita a národní

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva leden 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva září 2014 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí

Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí Příloha č. 2 k č. j.: 1889/M/10, 36724/ENV/10 Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ke smlouvě o poskytnutí podpory v Operačním programu Životní prostředí Doklady, které jsou požadovány

Více

0,9 % 2,9 % 1,2 % 12,2 % 15,8 % 40,4 % 13,7 % 12,9 %

0,9 % 2,9 % 1,2 % 12,2 % 15,8 % 40,4 % 13,7 % 12,9 % 0,9 % 2,9 % 1,2 % 12,2 % 15,8 % 40,4 % 13,7 % 12,9 % Prioritní osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory 1.1 Podoblast podpory 1.1.2 Snížení znečištění

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) Medlov, 22. a 23.

Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) Medlov, 22. a 23. Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) - náležitosti žádosti - průběžná aktualizace dokumentů PRVKÚK a PRVKÚ ČR Medlov, 22. a 23. září

Více

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Operační program Životní prostředí 2014+ PRIORITNÍ OSA 3

Operační program Životní prostředí 2014+ PRIORITNÍ OSA 3 Operační program Životní prostředí 2014+ PRIORITNÍ OSA 3 Ing. Monika Špačková Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP

Více

Nové kotlíkové dotace z OPŽP

Nové kotlíkové dotace z OPŽP Nové kotlíkové dotace z OPŽP Současný stav Emise z malých spalovacích zdrojů v domácnostech mají velký podíl na celkových emisích PM10 (cca 40%) a benzo(a)pyrenu (až 90 %) a velký dopad na kvalitu ovzduší.

Více

Samá voda, přihořívá!

Samá voda, přihořívá! Samá voda, přihořívá! Problematika čištění odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel Petr Skokan petrskokan@petrskokan.cz Oblast čistění odpadních vod Vstup do EU sebou přinesl i přijetí celé řady závazků

Více

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Setkání představitelů měst a obcí Středočeského kraje a hl. m. Prahy Praha, 28. 3. 2011 Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Tomáš Chalupa Ministr životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM background Program

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Z á p i s. členové výboru (viz. prezenční listina) viz. prezenční listina. Program jednání:

Z á p i s. členové výboru (viz. prezenční listina) viz. prezenční listina. Program jednání: Z á p i s z 4. jednání výboru pro životní prostředí a zemědělství Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 29. 5. 2013 od 14,00 hodin RegioCentrum Nový pivovar, Hradec Králové, zasedací místnost

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva září 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Program přednášky Obecné informace o Programu 1. Výzva pro Rodinné domy (2014) - Souhrn Nové výzvy pro rok 2015

Program přednášky Obecné informace o Programu 1. Výzva pro Rodinné domy (2014) - Souhrn Nové výzvy pro rok 2015 Program přednášky Obecné informace o Programu 1. Výzva pro Rodinné domy (2014) - Souhrn Nové výzvy pro rok 2015 2. Výzva pro Rodinné domy 1. Výzva pro Bytové domy v Praze Základní schéma administrace Výhled

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Sreality.cz. Cena inzerce pro soukromé osoby. Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací. Cena inzerce pro klienty s aktivací

Sreality.cz. Cena inzerce pro soukromé osoby. Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací. Cena inzerce pro klienty s aktivací Sreality.cz Cena inzerce pro soukromé osoby Inzerát 60 Kč/den Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací Topování 60 Kč/inzerát V rozmezí od do Koeficient Cena inzerce pro klienty

Více

Dočerpání OPŽP 2007 2013 & příležitosti v novém OPŽP 2014 2020. www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz

Dočerpání OPŽP 2007 2013 & příležitosti v novém OPŽP 2014 2020. www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Dočerpání OPŽP 2007 2013 & příležitosti v novém OPŽP 2014 2020 www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Program: Dočerpání OPŽP 2007 2013 Příležitosti v novém OPŽP 2014 2020 Nová zelená úsporám

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží PRIORITNÍ OSA 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží ZÁKLADNÍ DOKUMENTY Programový dokument OPŽP Implementační dokument Směrnice MŽP č. 7/2007 o předkládání žádostí

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více

12. výzva 1 Ministerstva životního prostředí

12. výzva 1 Ministerstva životního prostředí Číslo výzvy v MS 2014+: 05_15_012 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_12. výzva PO4, SC 4.3, kolová 12. výzva 1 Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

1. 7. 2015. 3. 8. 2015 30.9.2015, do 14.00 hod. 7.330.000,- Kč

1. 7. 2015. 3. 8. 2015 30.9.2015, do 14.00 hod. 7.330.000,- Kč Po projednání Program č. 2.1 Program obnovy venkova Vyhlášení programu k předkládání žádostí o dotaci Číslo a název oblasti podpory: 2 regionální rozvoj Číslo a název programu: 2.1 Program obnovy venkova

Více

Název okresu BYT 2+1*

Název okresu BYT 2+1* Název okresu BYT 2+1* Okres Benešov 1 630 000 1 630 000 1 646 300 1 Okres Beroun 1 640 000 1 640 000 1 656 400 1 Okres Blansko 1 250 000 1 250 000 1 240 000 0 Okres Brno-město 2 200 000 2 200 000 2 310

Více

Sreality.cz. Další možnosti pro klienty s aktivací. Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací

Sreality.cz. Další možnosti pro klienty s aktivací. Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací Sreality.cz Další možnosti pro klienty s aktivací Cena za každou další jednotku inzerce/den pro klienty s aktivací Topování Developerský projekt 25 Kč/inzerát 5 Kč/den V rozmezí od do Koeficient 11 30

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva březen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Ing. Petr Stejskal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro

Více

12. výzva Ministerstva životního prostředí

12. výzva Ministerstva životního prostředí Číslo výzvy v MS 2014+: 05_15_012 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_12. výzva PO4, SC 4.3, kolová 12. výzva Ministerstva životního prostředí k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:

Více