OBSAH * VÝCHODISKA...11 ***...21 Replikátory...23

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OBSAH * VÝCHODISKA...11 ***...21 Replikátory...23"

Transkript

1 Název: Kniha o Evě a Adamovi Autor: František Koukolík Nakladatelství: Makropulos, 1997 Stav: naskenováno, Maja Tato kniha pochází z Knihovny digitálních dokumentů. Slouží pouze pro potřeby těžce zrakově postižených. Doplňující informace naleznete v přiloženém souboru. * * * Vydalo nakladatelství Makropulos Praha 5, Nádražní 116 Editor PhDr. Lubomír Houdek Odpovědná redaktorka PhDr. Alena Kahovcová Ilustrace Miroslav Barták První vydání Na vydání spolupracovali Stanislav Beneš, PhDr. Soňa Dernerová, Milena Honců a Alena Regálová Sazba Galén, Praha Tisk Glos, Semily 9,49 AA - 10,27 VA - 19,5 TA TS 13/33 MESH-CZ: 1. BIOLOGIE VÝVOJOVÁ 2. ČLOVĚK - VÝVOJ 3. DUŠEVNÍ PROCESY Obory: 1. biologie 2. neurovědy 3. psychologie Copyright Makropulos, 1997 Copyright František Koukolík, 1997 Illustrations Miroslav Barták, 1997 ISBN OBSAH * VÝCHODISKA...11 ***...21 Replikátory...23

2 Svět DNA a svět RNA...24 Buňky bez jader a buňky s jádry...25 První mnohobuněčné podoby života...26 Fossil Record Košatění a zániky života...28 Ekologický pohled na zániky...31 Jak se život vyvíjí?...33 Co z dosavadního vyprávění plyne?...36 PŘEDKOVÉ A BRATRANCI...39 Australopithecus...44 Homo habilis...47 Homo erectus...50 Archaický Homo sapiens...54 Homo sapiens neanderthalensis...56 Homo sapiens sapiens - moderní člověk...60l EVIN A ADAMŮV MOZEK...67 Základy stavby a činnosti mozku...68 Neurony a geny...74 Neuronální sítě...75 Evoluce mozku...76 EVINA A ADAMOVA ZRUČNOST...89 Šimpanzi a nástroje...92 Ontogeneze lidské hybnosti...95 Hybnost...97 Praxie a apraxie Syndrom odcizené ruky Lidé, zručnost, nástroje a umění Evino a Adamovo srdce Ontogenetický vývoj citového života Empatie Smích EVA A ADAM MLUVÍ Komunikace mezi opicemi a teorie vědomí Vztah řeči, jazyka a mozku u lidí Řečová komunikace šimpanzů Mluvili neandertálci? Genetické základy jazyka a řeči...167

3 Jazyk a myšlení Vývoj řeči a jazyka po narození Soukromá řeč O vývoji jazyka Šíření jazyků O mozku a hudbě EVIN A ADAMŮV ROZUM Prefrontální kůra Pracovní paměť Systém dohledu Hypotéza tělesných markérů EVINO A ADAMOVO DĚDICTVÍ Sexualita Volba partnera Trestání Plachost Altruismus V čem se Eva a Adam od svých předků odlišují? EVINO A ADAMOVO PODVĚDOMÍ Nevědomí Předvědomí Podvědomí Nevědomí, předvědomí, podvědomí a poškozený mozek CESTA K EVINU A ADAMOVU SEBEUVĚDOMOVÁNÍ Vědomí Sebeuvědomování a teorie vědomí Autismus Sebeuvědomování je proces Sebeuvědomování a zobrazovací metody A co filozofové? První myšlenkový směr Druhý myšlenkový směr DODATKY Poznámky Literatura slov o autorovi...308

4 VĚNOVÁNO EVĚ Praha 1. června 1997 VÝCHODISKA 12 Východiska Nejrozšířenější mytologie v našem kulturním okruhu říká, že první člověk se jmenoval Adam. Z prachu země ho stvořil bůh, jenž mu vdechl duši. Ve stejném mýtu bůh stvořil z Adamova žebra Evu. Poté ji dal Adamovi za ženu. Proč jsem v názvu knížky obrátil pořadí lidských jmen? Prvních pětatřicet dní svého nitroděložního vývoje jsme totiž Evami všichni. Bez ohledu na to, zda jsme geneticky založeni jako ženy nebo jako muži. V šestatřicátém dni vývoje změní u budoucích Adamů polohu genetický vypínač. Jediný atom uhlíku spojený s třemi atomy vodíku určí, že plod se nadále bude vyvíjet jako muž. Základy ženských orgánů, které se vyvinuly do této chvíle, zmizí. Kromě toho se zdá, že jsme všichni potomky jedné skupinky bytostí, nebo dokonce jen jediné bytosti, které se říká mitochondriální Eva (o ní ještě bude řeč). Evini a Adamovi potomci označili sami sebe vědeckým pojmem Homo sapiens sapiens, což se překládá slovy člověk moudrý moudrý, z čehož plyne, že jsme vrozeně skromné bytosti. Někteří z potomků jsou nemytologicky přesvědčeni, že se vyvinuli během posledních 5 až 10 miliónů let - poté, co se vývojová větev jejich nejstarších předků oddělila od vývojové větve směřující k dnešním šimpanzům. Potomky s mytologickou vírou takové přesvědčení někdy zlobí. Připadají si jako něco lepšího. Stává se, že o to méně, právě z tohoto důvodu, jako něco lepšího jednají. Spíše naopak. (To ovšem platí i o mnoha potomcích s nemytologickým poznáním.) Obojí potomci se ptají starými otázkami: Odkud Eva a Adam přišli? Jaká je povaha jejich dovedností?

5 Co je Evino a adamovo srdce? Jak to, že Eva a Adam mluví? A co jejich rozum? Jak je možné, že si jsou vědomi sami sebe? Mohl bych říci, že mě k napsání knížky dovedly právě tyto otázky. Nebyla by to pravda. Když jsem před více než třiceti lety začal studovat medicínu, představoval jsem si, že mi umístí Adama i s otázkami do středu vesmíru, podobně, jako ho nakreslil Leonardo da Vinci, čímž lépe porozumím jak světu, tak sobě. Postoj medicíny je však docela opačný. Popadne vás za filozofoidní( límec a postaví vás před docela konkrétní paní, pána nebo dítě, kteří chtějí, abyste poznali, co jim je, a dostali je z toho. Kromě toho si vás většina kolegů, jakmile zavětří, že byste místo diagnostiky nebo správného léčebného postupu spíše teoretizovali, oprávněně změří pohledem tak kosým, že toho raději rychle necháte. Místo obecných teorií se začnete starat o velmi hmatatelné a stejně složité skutečnosti. Nejste-li polomrtví únavou, lhostejní nebo leniví, nebo nemáte-li příliš velký strach z právě převažující moci a její Číslované odkazy(> viz kapitola Poznámky (str ) ideologie, s následnou vnitřní cenzurou, po nějaké době, s rostoucí zkušeností, vás medicína k přemýšlení o obecnějších souvislostech přece jen přiměje. Jste-li zvědaví a naučíte-li se ptát, zjistíte, že za hmatatelnými a složitými jevy je něco hlubšího, ještě složitějšího, a přitom velmi skutečného. Tvoří to celé oblouky souvislostí. Vymyslet se to nedá. Ani vyvodit z pouhých slov. Musí se na to přijít pozorováním, měřením, tříděním, pokusem nebo modelováním. Což vyžaduje spoustu práce ohromného počtu velmi chytrých lidí. Práce prováděné v nejrůznějších směrech, generaci za generací. Jestliže si poslechnete nebo přečtete, co vám o světě povídají, spatříte něco docela

6 jiného, než jste si na začátku představovali. Vytrváte-li, začnete si o světě, lidech i sobě dělat představu z těch prvků, které dokážete rozlišit, přijmout, zapamatovat si a pochopit. Už z toho důvodu bude vzniklá představa neúplná, nepřesná a místy mylná. Přesto: ptáte-li se vytrvale, dostatečně a celý život, začnou se vám z jednotlivostí, které jste zpočátku vnímali roztříštěně, skládat souvislosti takového řádu, že zalapáte po dechu. A pak už jen litujete všeho, na co nestačíte. Nejvíc nezadržitelně uplývajícího času. Mám říci, že mě k napsání téhle knížky přivedl pocit absurdní marnosti, kterého jsem se musel dlouho zbavovat poté, co jsem před lety, jako student, stál v ambulanci, v níž se skupinka udřených lidí pokoušela navrátit životu dítě poražené autem? Smrt bývá hezká jen ve vyprávění nebo hrdinském filmu. Smrt, kterou vídají sestry a lékaři, není hezká ani trochu. Jsem lékařem déle než třicet let, většinu z nich patologem, a nemohu si na smrt zvyknout. Tři a půl miliardy let vývoje života, napadne vás při takové příležitosti. Zahrnuje to nejméně 600 miliónů let vývoje směřujícího k mozku, jenž je schopen abstraktně myslet, je nositelem řeči a jazyka i složitého a rozmanitého citového života. A zeptáte se, odkud se to vzalo: Jak se na třetí planetě, obíhající ničím nevynikající hvězdu, jednu ze sto padesáti miliard hvězd jedné ze snad třiceti miliard galaxií, narodil život? Jak dokázal za tři a půl miliardy let neumřít, i když k tomu bylo nejméně pět obrovských a bezpočet menších příležitostí? Jak vytvořil v průběhu geologického okamžiku, snad 8 miliónů let, všechny plány těl, která žijí dodnes? Kudy vedla cesta k primátům? Jak se z nich vyvinuli naši bezprostřední předchůdci? Jak jsme se z nich narodili my, kteří jsme sami sebe pojmenovali člověk moudrý? Jak to, že myslíme, cítíme a jsme tak chytří a zároveň hloupí?

7 O dalším podnětu píše J. Richard Gott III., astrofyzik univerzity v americkém Princetonu. Svou hypotézu nazval argumentem delta t neboli argumentem časového rozdílu:»koperníkovská revoluce nás naučila, jak bylo mylné bez dostatečného důvodu předpokládat, že ve vesmíru zaujímáme výsadní místo. Darwin ukázal, že co do původu nejsme vůči jiným druhům nijak privilegovaní... Koperníkovskou myšlenku je možné užít ke stanovení pravděpodobné délky budoucí existence rozličných pozorovatelných jevů, včetně nás samotných... Předpokládejme, že vše, co měříme, je možné pozorovat pouze v intervalu mezi dobou tz:itíteís a dobou t ko. ncc. Jestliže doba t nyní není nic výsadního, očekáváme, žejejípoloha v intervalu mezi začátkem a koncem bude náhodná. Za těchto okolností není těžké dokázat, že se doba trvání jakékoli pozorovatelné události, včetně délky existence druhu Homo sapiens, bude pohybovat mezi dvěma mezemi. S pravděpodobností 95 % bude dolní mezí devětatřicetina doby trvání minulosti, mezí horní devětatřicetinásobek doby trvání minulosti. Připadá mi, že nás Koperníkův objev a Darwinův objev zbavují dětského i dětinského postoje k světu i sobě samým. Říkají, že nejsme ani ve středu jevů, ani vyvolení. Nejmenší děti pocit této jistoty potřebují k citovému i rozumovému přežití a vývoji. Ve vztahu k lidem dospělým tento postoj znamená, že z nich někdo nebo něco dělá děti neschopné převzít za sebe odpovědnost, děti odkázané na vedení a kontrolu. Koperníkův objev a Darwinův objev říkají, že jsme snad jeden z mnoha druhů inteligentních pozorovatelů vesmíru, jejichž čas je ve vesmíru omezený. A také říkají: ptejte se dál. Nedívejte se jen na špičku vlastního nosu. Vyhlédněte ze starých schémat. Myslím, že není na koho nebo co se vymlouvat, s kým

8 smlouvat, koho prosit a očekávat, že nám promine všechny zločiny a hlouposti. Zničíme-li se, bude to naše věc. Byla by to škoda. Nejsme jen ničiví a hloupí. Mnoho příslušníků našeho druhu dokázalo vytvořit jevy, které z biologické evoluce není možné předpovědět. A ostatní se to od nich alespoň zčásti naučili nebo naučit mohou. Podobně jako nejde předpovědět směry a výsledky biologické evoluce, není možné předpovědět»výsledky«lidských dějin. Je však zřejmé, že civilizační nebo kulturní složitost a rozmanitost v průběhu dějin narůstá, podobně jako narůstala složitost a rozmanitost života v průběhu biologické evoluce. Rychlost vývoje je však dnes neporovnatelně vyšší. Snad nejnápadnějším dokladem této rychlosti je Internet. John Maynard Smith z Univerzity v Sussexu a Eórs Szathmáry z Institute for Advanced Study v Budapešti dokazují, že vývoj života včetně vývoje lidského druhu je vývojem informace. Mají pravdu? Východiska Za předpokladu, že druh Homo sapiens je na Zemi 200 tisíc let, argument časového rozdílu říká: 17 Jsme-li náhodní inteligentní pozorovatelé, pak se budeme s 95% pravděpodobností dívat na hvězdy ještě nejméně let, nejdéle však 7,8 miliónu let. Náš druh bude tedy obývat Zemi nejméně let, nejdéle necelých 8 miliónů let. Vezme-li se však v úvahu soudobý růst lidské populace, vypadají naše vyhlídky hůře. Nezmění-li se rychlost populačního růstu spočítaná za rok 1991, pak na Zemi v průběhu dalších dvanácti let přibude 1,8 miliardy lidí. Užije-li se argument časového rozdílu v této souvislosti, vyplyne z toho možnost nejkratšího přežití lidského druhu dvanáct roků, a to počínaje rokem Abych nebyl obviněn z šíření katastrofických nálad: pravděpodobnost, že nastane tato možnost, je stejně nízká, jako je nízká pravděpodobnost života lidského druhu po dobu dalších 7,8 miliónu let.

9 Napadá mě však, že by nízká pravděpodobnost bezprostředního kolapsu civilizace v důsledku populační exploze (a jevů souvisejících) neměla žádného soudného člověka ukolébávat. Myslím, že můj pocit v této věci je podobný bezmocnému pocitu mnoha jiných lidí. Jestliže řídící a rozhodovací skupiny současných lidských společností nepřevezmou dostatečnou míru odpovědnosti (nejen za populační explozi) a nezachovají se podle toho, nikdo nám nepomůže. Ani zázrak ne. Neboť podstatně pravděpodobnější než zázrak je lež.(3) A východisko? Jako spousta lidí vím, že vliv naprosté většiny z nás na řízení a rozhodování je v politických demokraciích úměrný váze jednoho voličského hlasu uplatňovaného jednou za několik let. V nedemokraciích ani to ne. Právě tuto skutečnost považuji za další důvod k otázkám, kdo jsme, od- 18 kud jsme přišli, kam jdeme a jaký to má všechno smysl. Proč se aspoň nezeptat, když mnoho dalšího nemůžeme dělat? Možná, že je tu naděje. Zeptá-li se nás větší počet podobným způsobem, třeba se nám povede aspoň snížit míru nebezpečí. Jestliže se nedokážeme ani zeptat, pak jsme cosi základního lidského nedostali nebo ztratili. 22 Představte si délku doby, jež uplynula od vzniku života do dnešního dne, jako dvanáct hodin. Objevuje-li se na Zemi první vývojový předek člověka přibližně před 7 milióny let, objevuje se zde v posledních přibližně osmdesáti vteřinách. Přímý předek našeho druhu, Homo sapiens, se objevuje asi před lety, tedy před 2,3 vteřinami. Civilizace s písmem jsou staré asi 5 tisíc let, tedy přibližně pět tisícin vteřiny. Takže vzhůru do kapitoly, která má z dvanácti hodin trvání života popsat 11 hodin, 58 minut a 40 vteřin. Je tak dlouhá a složitá, že je možné se zastavit jen v několika místech. Na první a základní otázku, jak vznikl život, přesná od-

10 pověď známa není. V každém případě se má za to, že společný prapředek života se objevil v moři někdy před 3,5 až 3,8 miliardami let. Všechny dnešní podoby života (počet současných druhů se odhaduje na 5 až 50, ale i 100 miliónů druhů) jsou jeho potomstvem. Možná, že stavební kaménky života přišly na Zemi a další planety z vesmíru. Možná, že vznikl na Zemi i na Marsu současně, ale vyvíjel se dál jenom tady. Jako by ze semínka vyrostl mohutný, košatý strom. V mozku nosíme genové sekvence, které máme společné nejen s drozofilami, baktériemi a kvasinkami, ale také s ječmenem a rýží. Život dlouho rostl velmi pomalu. V prekambriu, to je doba od vzniku Země (zhruba před 4,5 miliardami let) do prvohorního období pojmenovaného kambrium (před 570 milióny let), jej tvořily ponejvíce jednobuněčné formy podobné dnešním baktériím, řasám a prvokům. Žily v moři. Co se v průběhu tak dlouhé doby dělo? 23 Replikátory Předpokládá se, že vzniku života předcházely jednoduché molekuly nejasné chemické povahy, které měly jednu základní vlastnost: dokázaly okopírovat samy sebe. Tomu, co se dokáže kopírovat, se obecně říká replikátor. (Replikátorem mohou být molekuly, geny, ale i složité informace v sociálním poli; v tomto případě R. Dawkins pojmenoval replikátory slovem mém) Od jednoduchých molekul nejasné povahy, které se dovedly kopírovat, k jednotlivým buňkám, k mnohobuněčným organismům a dál... To je růst informace, cesta od jednoduchého k složitému. Jaké jsou mechanismy neboli jak se to děje? Obecně vzato existují tři způsoby: Replikátor se může okopírovat a přitom změnit. Dejme tomu, že z jednoho A vzniknou dvě A, z nich čtyři

11 A. Pak dojde ke změně: na místě jednoho ze čtyř A vznikne B, které se kopíruje a případně mění dál. V takovém případě jde o divergenci, odvětvení. 24 Replikátory mohou začít»spolupracovat«. Představte si tři samostatné nezávislé replikátory A, B a C. Z nějakých důvodů mezi nimi vznikne interakce: A - B - C. Poté se replikátory ve vzájemné interakci oddělí od okolí, například obalem: (A - B - C). Přitom mezi nimi vznikne fyzikální vazba. Cokoli pak»udělá«jeden replikátor,»udělají«ostatní replikátory s ním. Tento mechanismus se jmenuje symbióza. Představte si tři rozličné replikátory, třeba geny A, B a C, v jádru jedné zárodečné buňky. Buňka se dělí: atd. Od nějakého kroku dělení se»zapne«v některých buňkách činnost genu A. Geny B a C zůstanou»vypnuté«. V jiných buňkách se»zapne«gen B, A a C zůstanou»vypnuté«, atd. Jde o epigenezi, cestu směřující k diferenciaci. Epigenezí vznikají ze zárodečných buněk specializované buňky jednotlivých orgánů. Přechody podob života na složitější úroveň mají společný znak: jakmile se replikátor stane součástí složitějšího celku vyššího řádu, přichází o možnost samostatné existence. Příkladem jsou jednotlivé geny v chromozómech, jednotlivé buňky ve vícebuněčných organismech, jednotlivé organismy ve společenstvích. Co následovalo po jednoduchých chemických replikátorech? Svět DNA a svět RNA O dnešním světě života se říká, že to je svět DNA a proteinů, neboli deoxyribonukleové kyseliny, nositelky dědičnosti, a bílkovin. Informace»napsaná«v buněčných jádrech na řetězci DNA čtyřmi»písmeny«, chemickými sloučeninami adeninem, guaninem, cytosinem a thyminem (A, G, C, T, proto písmena) se přepíše (transkripce) z DNA na RNA, ribonukleovou kyselinu.

12 *** Z RNA se informace přeloží (translace) do pořadí, v němž různé aminokyseliny sestaví řetězec bílkoviny. Počet a pořadí aminokyselin v řetězci, který je»páteří«nějaké bílkoviny, určuje její základní vlastnosti. Gen, jednotka dědičnosti, sestává z určitého počtu»písmen«řetězce DNA, zpravidla z několika tisíců písmen v určitém pořadí. Gen změněný přehozením nebo ztrátou písmen, případně prodloužením jejich počtu - těmto změnám se říká mutace -, stejně jako gen ztracený nebo přestěhovaný na jiné místo řetězu DNA, případně gen nadbytečný, může znamenat tvorbu odlišných bílkovin. Odlišné bílkoviny znamenají odlišné vlastnosti buněk, a to obvykle znamená odlišné vlastnosti organismu. Jedním z nejtěžších problémů vývojové biologie byla v této souvislosti otázka připomínající vztah vejce a slepice: přepis informace z DNA na RNA a její překlad do pořadí aminokyselin je chemická reakce. Její průběh, podobně jako mnoho jiných chemických reakcí, vyžaduje přítomnost enzymů. Enzymy jsou bílkoviny s vlastnostmi katalyzátoru. Byla první slepice - DNA, nebo vejce - bílkovinné enzymy? Jedno bez druhého není možné. Než se zjistilo, že RNA může nést informaci a zároveň být enzymem. Proto se předpokládá, že svět RNA (vědecká hantýrka mu říkává ribosvět) předcházel světu DNA - bílkoviny. Byl článkem násle dujícím za světem jednoduchých chemických replikátorů. Jak proběhl přechod od ribosvěta ke světu DNA - bílkoviny, také není příliš jasné. 25 Buňky bez jader a buňky s jádry První jednobuněčné podoby života, které se objevily v pramořích, neměly buněčné jádro. Připomínaly dnešní baktérie. 26 Dalším obrovským vývojovým skokem byly jednotlivé buňky, které už jádro měly. Připomínaly dnešní prvoky.

13 Lynn Margulisová, bioložka univerzity v Amherstu (stát Massachusetts), předpokládá, že se na postupném vývoji složitějších buněk podílela symbióza. Její představa říká, že: Jednoduché spirochety, podoby života připomínající vývrtku, se mohly nastěhovat do hostitelů, kteří ještě neměli jádro a k životu nepotřebovali kyslík. Začaly jim dělat bičíky, tím jim dali možnost nezávislého pohybu. Jakmile si tato nová, složená podoba života opatřila buněčné jádro, mohly se do jejího buněčného těla nastěhovat aerobní baktérie. Buňky tím získaly továrny na energii, jimž říkáme mitochondrie. (Mitochondrie mají svou DNA, nezávislou na DNA buněčného jádra, takže skutečně jde o hosta, zajímavého dále tím, že jej dědíme výhradně po maminkách.) Jestliže se do buněk nastěhovaly ještě fotosyntetické baktérie, byla tím otevřena cesta k budoucím rostlinám. První mnohobuněčné podoby života Kdy se na Zemi objevily první mnohobuněčné podoby života? V jižní Austrálii je pohoří Ediacara Hills. Roku 1946 tam byly objeveny zkameněliny podob života pocházející z doby před milióny let. Jsou zvláštní. Tak zvláštní, že se o jejich povaze vede spor. Například Tribrachidium heraldicum vypadá jako drobná mince s vroubkovaným okrajem a třemi úzkými, dosti zahnutými srpky, které mají společný střed. Skutečně připomíná heraldický znak. A. Seilacher z univerzity v Tůbingenu došel k názoru, že šlo o obrovské jednotlivé buňky. Ediacarské fosilie *** totiž nemají znaky složitějších organismů, například ústní a řitní otvor. G. Retallack z Oregonské státní univerzity má za to, že šlo o primitivní lišejníky - symbiózu řas s houbami. S. C. Morris z univerzity v anglickém Cambridge je přesvědčen, že se alespoň část ediacarských forem živo-

14 ta značně podobá těm, které vývojově následovaly: korálům, medúzám, červům a členovcům. Myslí si, že jde o první bezpečně prokázané mnohobuněčné živočichy. Mluví proto o ediacarské fauně. (Podařilo se ji najít 1 v mnoha dalších místech světa, například v dnešní Namibii.) Někteří molekulární biologové si myslí, že se první mnohobuněčné podoby života mohly objevit ještě dříve - před 800 milióny, možná i před jednou miliardou let. Jejich košatění neboli diverzifikace do rozmanitých podob bylo zpočátku pomalé. V paleozoiku (před 570 až 250 milióny let) se rychlost, s níž se objevují nové druhy mořských i suchozemských živočichů a rostlin, o něco zvýšila. A pak evoluce nabrala dech: v posledních 250 miliónech let je růst exponenciální. 27 Fossil Record 2 Jak se na tyhle věci přichází? Trpělivou prací celých generací paleontologů, kteří se specializovali na nejrůznější podoby vymřelého života v moři i na souši. Informací je tak velký počet, že byly v posledních třiceti letech opakovaně posbírány do databází. Nejmladším příkladem je databáze Fossil Record 2, vydaná v Londýně roku Na jejím vzniku se podílelo devadesát vědců, expertů ve svém oboru. Posbírali informace o 7186 čeledích mořských i suchozemských organismů, které po sobě zanechaly záznam v podobě zkamenělin. 28 Nejjednodušší třídění různých podob života říká, že se různé druhy života dají zařadit do společného rodu. Různé rody se dají zařadit do společné čeledi. Různé čeledi do společného řádu, atd. Připomíná to chůzi po větvičkách stromu ke kmeni nebo po ramenech říční delty ke společnému toku. Spočítají-li se větvičky daného druhu v nějakém okamžiku, získáme představu, jak byl strom v té chvíli košatý. Prodloužíme-li počítání

15 v čase, přijdeme na to, jak větvičky přibývaly a ubývaly. Zjistíme, jak se život košatil čili diverzifikoval, a jak jej hubilo vymírání neboli extinkce. Košatění a zániky života Jak se život košatil neboli diverzifikoval? Koncem prekambria a v raném kambriu (před přibližně 550 milióny let) se na Zemi vyskytovalo (dosud zjištěných) 280 čeledí, v ordoviku (před milióny let) jejich počet stoupl na 450. Na konci křídy (před 65 milióny let) už žilo 1260 čeledí a poté stoupl poměrně rychle jejich počet na Vývoj života na souši následoval až za vývojem života v mořích. Košatění suchozemského života je zřejmé počínaje silurem (před 445 milióny let). Neberte, prosím, udávaná čísla příliš doslova. Vědci mívají na stejné otázky různé názory, takže udávané počty čeledí jsou středem mezi nejvyššími a nejnižšími odhady. Podobně je tomu s čísly označujícími počátky a konce jednotlivých geologických epoch. Košatění života nebyl plynulý děj. Střídala ho období extinkcí čili zániků. Odborníci jich napočítali nejméně dvaadvacet. Některé z nich probíhaly ve dvou až třech stupních. Pět extinkcí bylo tak hromadných, že se mluví o»velké pětce«: probíhaly v pozdním ordoviku, pozdním *** devonu, pozdním permu, pozdním triasu a na konci křídy. Nejznámější, asi v souvislosti s filmem Jurský park, je poslední z uvedených období zániku. Proběhlo před 65 milióny let a ukončilo existenci dinosaurů. V očích paleontologů a geologů odděluje druhohory od třetihor. Největší vymírání se však udalo na přelomu prvohor a druhohor. Odděluje poslední období prvohor, perm, od prvního období druhohor, triasu. Jaké byly příčiny velkých extinkcí? Čím hlouběji nahlédneme do času, tím méně jsou jasné. D. H. Erwin z paleobiologického oddělení Státního

16 muzea přírodních věd ve Washingtonu píše, že extinkce na hranicích permu a triasu (hranice P/Tr) stála život 90 % druhů v mořích a přibližně 70 % čeledí na souších. (Jiné odhady uvádějí nižší čísla. Záleží na způsobu, jakým se takový odhad dělá.) Extinkce P/Tr probíhala podle Erwina ve třech fázích. Nejprve poklesla mořská hladina, v průběhu několika miliónů let" o plných 150 metrů. Dnešní světadíly byly v té době jedním celkem, pojmenovaným Pangea. I tento jednotný prakontinent byl ze 40 % pokryt vodou. Co pokles hladiny znamenal pro všechny podoby života v mělkých mořích Pangey a kolem jejího pobřeží, je jasné. V další fázi vychrlily sopky v místech dnešní severní Sibiře v období necelého 1 miliónu let na 2 milióny kubických kilometrů lávy. Předpokládá se, že v atmosféře stoupla koncentrace oxidů síry a oxidu uhličitého. Mořská voda se začala měnit na slabou kyselinu, pokleslo v ní množství kyslíku, povrch planety se pravděpodobně oteplil skleníkovým efektem uvolněných plynů a prachu. Život se podle této teorie z valné části zadusil. Zkázu dokončilo rychlé stoupnutí mořské hladiny v raném triasu Hromadný zánik snad poloviny druhů života na hranicích posledního období druhohor a třetihor (hranice období křídy a třetihor, hranice K/T, z odborného Kreide/Tercier) vysvětlují nejméně dvě domněnky. První z nich, proslulá Alvarezova hypotéza, má za to, že příčinou byl dopad mimozemského tělesa - planetky (asteroidu) nebo komety s průměrem asi 10 km. Podkladem pro domněnku je nález vysoké koncentrace iridia právě v této geologické hranici, a to v pětadevadesáti různých místech světa. Iridium je značně vzácný kovový prvek. Ve větším množství se skrývá pouze v zemském jádru. Proto se předpokládá, že tak značné množství iridia do jedné

17 tenké geologické vrstvičky mohlo přinést jen mimozemské těleso. Za další doklad Alvarezovy hypotézy se považují kuličky vzniklé z roztavené a vymrštěné horniny, jež obsahují čedič a drobná zrnka křemene. Na výbrusech horniny pozorovaných v polarizovaném světle jsou vidět změny podmíněné obrovským nárazem. Takto změněná zrnka křemene se dají najít například na jaderných střelnicích nebo v místech dopadu meteoritů. Kromě toho se zdá, že se podařilo najít místo dopadu tělesa - nalézá se v blízkosti mexického Yucatanu. A druhá teorie? V. E. Courtillot, pařížský profesor geofyziky, má za to, že příčinou hromadné extinkce života na hranici K/T byla ohromná sopečná činnost v části dnešní Indie, která se jmenuje Deccan. Jednotlivé proudy čedičové lávy z tehdejších dob zaujímají plochu skoro 10 tisíc čtverečních kilometrů. V některých místech je láva silná metrů, v západní Indii až 2400 metrů. Původní objem lávy mohl být až 2 milióny krychlových kilometrů! V. E. Courtillot je na základě různých způsobů určování doby, z níž láva pochází, přesvědčen, že se *** dostávala na zemský povrch přibližně půl miliónu let, právě v období hranice K/T. Má za to, že sopečná činnost byla i zdrojem iridia. Teprve v poslední době se začíná mluvit o dalším hromadném vymírání druhů. Jeho příčinou je činnost lidí. V současnosti hynou nejrůznější druhy života 100krát až 1000krát rychleji, než tomu bylo v době, která dnešnímu druhu Homo sapiens sapiens předcházela. (Desetinásobný rozdíl v odhadu rychlosti zanikání druhů je podmíněn nejistotou, kolik druhů života na Zemi vlastně existuje.) Ekologický pohled na zániky Možná, že nové pochopení velkých extinkcí a jejich důsledků změní tradiční geologický a paleontologický ka-

18 lendář. První pokus v tomto směru udělal P. Sheehan na základě práce A. Boucota z Oregonské státní univerzity. Dějiny života lze popsat kromě jiného podle toho, jak se objevují a mizí jednotlivé druhy života, které jsou pro určité období typické. Například trilobiti se objevují v kambriu, nejstarším období prvohor, a zanikají v permu, nejmladším období prvohor. Namísto určování jednotlivých epoch podle typických druhů života, které se v nich vyskytovaly, užil P. Sheehan ekologický pohled. Zkoumal, které druhy živočichů obývaly klíčové niky. (Pojem nika říká, kde druh žije, čím se živí, jak hledá potravu, kdy a jak je aktivní. Jde tedy o místo nebo úlohu, kterou příslušný druh v ekosystému zaujímá.) P. Sheehan rozdělil posledních 460 miliónů let vývoje života do šesti různě dlouhých ekologických evolučních jednotek. Trvaly od 35 do 142 miliónů let. Každou z nich ukončila hromadná extinkce. Další jednotka začala až po období zotavování, jež trvalo od 3 do 8 miliónů let Nejznámější ekologickou evoluční jednotkou je v Sheehanově pojetí 180 miliónů let života dinosaurů. Byli masožraví, býložraví i všežraví, malí i velcí, a na souši zabírali téměř všechny niky. Ostatní druhy života žily na okraji těchto nik. Včetně drobných hmyzožravých savců. Před, 65 milióny let, snad v souvislosti s dopadem kosmického tělesa, snad v souvislosti se sopečnou činností, éra dinosaurů končí. Planetu přejímají savci. Podobné události postihly i předchůdce dinosaurů, živočichy, kteří měli některé znaky plazů a jiné znaky savců, stejně jako předchůdce těchto živočichů - obojživelníky. Významné je, že v období mezi extinkcemi se život do nových podob vyvíjí pomalu. Bouřlivý vývoj nových podob však podle P. Sheehana (a také podle C. Bretta z univerzity v Rochesteru, jenž zčásti potvrzuje Sheeha-

19 novu hypotézu - ověřoval ji na mořských živočiších) nastává v období následujícím po zotavení. Velký třesk života se odehrál v kambriu, přibližně před 533 milióny let, v průběhu pouhých 5-10 miliónů let. V tomto (geologicky viděno) doslova mžiknutí oka vznikly všechny hlavní větve života, které známe dodnes. Evoluce jej od té doby nezopakovala, byť měla možnost. Ve výbuších tvořivosti následujících po dalších velkých extinkcích užila vždy jen plány těl, které»vynalezla«v průběhu velkého třesku života. Není jasné, co bylo jeho příčinou. Snad byla důvodem koncentrace kyslíku, která konečně překročila kritický práh, pod nímž jsou složitější podoby života nemožné. Snad byl překročen práh anatomické a fyziologické složitosti, jenž živočichům dovolil rychle obsazovat volné niky. Možná, že důvodem byly tektonické změny spjaté se změnami klimatu. Možná, že všechno dohromady. Možná, že něco, co dosud není známo. *** Jak se život vyvíjí? Klíčovým pojmem moderní podoby Darwinovy teorie je pojem přírodního výběru. (Překládá se i jako přirozený výběr) Vzpomínáte si, jak náhodná proměna genu - mutace - může znamenat proměnu nějaké bílkoviny, což může znamenat proměnu stavby a činnosti organismu? (Existuje velký počet příčin náhodných mutací, od kosmického záření po nejrůznější chemické vlivy.) Nejrozmanitější vlivy zevního prostředí pak způsobí, že některé mutace přežijí a rozmnoží se, jiné zaniknou. Je nutné mít na mysli, že největší počet mutací je ve vztahu k vlivům zevního prostředí neutrální. Jinak řečeno, mutace nejsou výhodné ani nevýhodné. Mohou se týkat bílkovin, které nejsou pro život v daných podmínkách klíčově významné. Dědí se však, takže po nějaké době je velká část příslušníků populace jejich nositelem. Jestliže dojde k rychlé a významné změně zevního prostředí, nemusí být původně neutrální mutace nadále

20 neutrální ani trochu. Může být důvodem zániku svých nositelů, stejně jako důvodem jejich přežití. Darwin i jeho moderní žáci předpokládají, že nové druhy vznikají velmi pomalou, stupňovitou proměnou populace předků, procesem, který N. Eldredge a S. J. Gould roku 1972 pojmenovali fyletický gradualismus. Hlediskem, podle něhož je možné posuzovat kvalitu teorií, není ani tak to, co vysvětlují, jako to, co předpovídají. Z fyletického gradualismu plyne předpověď: mezi fosiliemi by měly být přechodné stupně ukazující cestu od jednoho druhu k jinému. Příkladem svědčícím pro teorii fyletického gradualismu se zdá být vývoj suchozemských obojživelníků z ryb v pozdním devonu, přibližně před 365 milióny let. P. E. Ahlberg, J. Clack a E. Lukševič roku 1996 uveřejnili práci dokazující, že se v období mezi přibližně milióny let proměňovala kostra lebky vyvíjejících se rodů směřujících od ryb k obojživelníkům tak, že připomínala mozaiku starých a nově vznikajících znaků. Vyvíjela se tedy stupňovitě a pomalu. V mnoha případech je však tento postupný vývoj po malých krůčcích spíš výjimkou než pravidlem. Nesplněná předpověď se často přičítá neúplnosti, s níž fosilie vznikaly a zachovaly se, a nesoustavnosti a neúplnosti jejich sběru. Zkameněliny často ukazují na různě dlouhá období, po která druhy existují bez větších proměn, a pak na následný poměrně rychlý zlom a vznik druhů nových. Přechodné stupně a chybějící články není nutné ve všech případech předpokládat. Jaký by mohl být mechanismus tak rychlé proměny? Druhy mohou rychleji vznikat z malých izolovaných populací, jejichž izolaci mohou podmínit například geografické změny. Tato malá populace je oddělena od toku genů své velké mateřské populace. Prodělává odchylky dědičnosti, z nichž některé jsou adaptivní, znamenají při-

Původ a vývoj člověka

Původ a vývoj člověka Původ a vývoj člověka Člověk svým původem navazuje na živočišnou říši a je součástí přírody. Vývoj člověka je složitý a dlouhodobý proces, při kterém došlo k celé řadě změn v anatomické stavbě, fyziologii

Více

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23

Australopithecus- 1,2,6,13,14, Homo habilis-3,7,15,19,20 Homo erectus-4,8,16,17,21, Homo sapiens neanderthalensis-5,9,18,22,23 Interaktivní hra, její součástí je rozmístění fotografií a informací po třídě (identifikace dle čísla) žáci obdrží jmenovku Homo sapiens, Homo habilis, Homo erectus a Australopithecus a mají si vybrat,

Více

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015

Antropogeneze člověka. PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Antropogeneze člověka PaedDr. Eva Knoppová Gymnázium, Jeseník, Komenského 281 školní rok: 2014/2015 Byl jednou jeden člověk https://www.youtube.com/watch?v=zwzxpiessxk Sledujte film, vytvořte myšlenkovou

Více

Vypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka

Vypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka VÝVOJ ČLOVĚKA: Vypracování časové osy: žáci použijí obě poloviny sešitu. Nadpis: Vývoj člověka - blíže levému okraji narýsují tužkou přímku, kterou rozdělí po 5cm (miliony let), každých 5cm rozdělí po

Více

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci?

Vývoj rodu homo. 1. Kde jsme se vzali? 2. Proč bipedie? 3. První předchůdce člověka Australopitéci? Vývoj rodu homo 1. Kde jsme se vzali? Je těžké vystopovat linii člověka. Předpokládá se, že různé druhy žili spolu, mohli se (asi) mezi sebou množit a tím mohli vznikat další druhy. Zajímavé je, že existují

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi z oblasti původu a vývoje člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského ţáky

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 20 VY 32 INOVACE 0115 0220 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

ZÁKLADY ANTROPOGENEZE. Evoluce primátů. Primáti. Vznik a vývoj člověka

ZÁKLADY ANTROPOGENEZE. Evoluce primátů. Primáti. Vznik a vývoj člověka Dva vzpřímen meně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném m popelu před p 3,5 miliony let Vznik a vývoj člověka ZÁKLADY ANTROPOGENEZE Evoluce primátů vznik primátů v křídě z hmyzožravců pohyb brachiací

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace Kód materiálu: VY_32_INOVACE_12_PRVOHORY Název materiálu: Prvohory

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Fáze

Více

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10

PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK. Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK TÉMA: PRAVĚK Zdroje: - učebnice Dějepis pravěk a starověk - str.8-10 PRAVĚK doba od počátku lidských dějin po první starověké státy u nás trvá až do příchodu slovanských kmenů v 6. století n.l.

Více

HROMADNÁ VYMÍRÁNÍ V GEOLOGICKÉ MINULOSTI ZEMĚ

HROMADNÁ VYMÍRÁNÍ V GEOLOGICKÉ MINULOSTI ZEMĚ Možnosti života ve Vesmíru HROMADNÁ VYMÍRÁNÍ V GEOLOGICKÉ MINULOSTI ZEMĚ Radek Mikuláš Geologický ústav AVČR, Praha Hromadné vymírání = událost, při které rychle klesá rozmanitost životních forem Jak objektivně

Více

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Maturitní témata Biologie MZ 2017 Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza

Více

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo.

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo. Živočišná říše Živočišná říše Živočišná říše je obrovská. Skládá se z pěti skupin obratlovců, zvaných savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby. Kromě nich však existuje velké množství živočichů, které

Více

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1 VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta

Více

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných

Více

a) paleontologie b) mineralogie c) petrologie

a) paleontologie b) mineralogie c) petrologie Jak se nazývá věda, která se zabývá studiem zkamenělin? paleontologie mineralogie petrologie Tvoje odpověď: paleontologie Paleontologie je přírodní věda o životě v průběhu vývoje života na zemi (v jednotlivých

Více

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do

I. Nûco tady nesedí. Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do I. Nûco tady nesedí Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do doby kolem 4 000 let př. n. l. Za úsvit civilizace se obecně považuje období, kdy skončila tzv. neolitická revoluce, což bylo

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Název: Hrdličkovo muzeum

Název: Hrdličkovo muzeum Název: Hrdličkovo muzeum Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: geografie, dějepis Ročník: 4., 5. (2. a 3. ročník

Více

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE

VARIABILITA ČLOVĚKA AFRIKA KOLÉBKA LIDSKÉ CIVILIZACE VARIABILITA ČLOVĚKA Lidé se navzájem od sebe v mnoha faktorech liší (barva pleti, výška, stavba těla, barva a struktura vlasů,.), ale vždy tomu tak nebylo. Důvodem těchto změn je neustálá nutnost se přizpůsobovat

Více

Příbuzenstvo člověka. Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons.

Příbuzenstvo člověka. Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons. Příbuzenstvo člověka Fosilní hominidi. Kredit: Sklmsta, Wikimedia Commons. Hominoidi Hominoidea, skupina v rámci úzkonosých opic (Catarrhini) zahrnuje hominidy (Hominidae) a gibony (Hylobatidae) před cca

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Pravěcí. vládci oblohy. Vladimír Socha Ilustrace Petr Modlitba

Pravěcí. vládci oblohy. Vladimír Socha Ilustrace Petr Modlitba Pravěcí vládci oblohy Vladimír Socha Ilustrace Petr Modlitba Dobrý den, děti. Schválně zkuste uhodnout, kdo jsme. Létáme v oblacích a velmi obratně dokážeme klouzat na vzdušných vírech i prolétávat mezi

Více

Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.

Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem. Pohled na svět dalekohledem i mikroskopem.. Toto je výlet velikou rychlostí překonáváním vzdáleností s frakcí 10. 10 0 1 metr Vzdálenost hromádky listí na zahrádce. 10 1 0 metrů Jděme blíže, možná, uvidíme

Více

Viry. Bakterie. Buňka

Viry. Bakterie. Buňka - způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,

Více

Evoluce člověka a její modely

Evoluce člověka a její modely a její modely a její modely 2) z genetického pohledu a možné scénáře zajímá nás, co se dělo v posledních 2 milionech let a jak se to dělo (evoluce rodu Homo) přestože je to velmi krátké období v historii

Více

6.10.2008 PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ. 8 mil. Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let

6.10.2008 PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ. 8 mil. Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let Základy antropogeneze II. PREHUMÁNNÍ A HUMÁNNÍ HOMINIDÉ Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3,5 miliony let 0 PONGO GORILLA PAN HOMO FYLOGENEZE HOMINIDŮ 1 Zuby z Kapthurin

Více

Biologie - Sexta, 2. ročník

Biologie - Sexta, 2. ročník - Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence

Více

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz

Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku. Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historie vědy a techniky Vývoj techniky v pravěku Marcela Efmertová efmertov@fel.cvut.cz Historická kritéria posuzování vývoje techniky v pravěku 1. Kritéria technologická z jakého materiálu a jakým způsobem

Více

Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem

Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem Exkurze pro 3. ročníky Lidské tělo pod drobnohledem Termíny konání: 16. září 2014 Cíle exkurze: žáci uvidí reálné kosterní pozůstatky či umělé makety jednotlivých členů vývojové řady člověka prohlédnou

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí

Více

Čas a jeho průběh. Časová osa

Čas a jeho průběh. Časová osa Čas a jeho průběh zobrazování času hodiny - kratší časové intervaly sekundy, minuty, hodiny kalendář delší časové intervaly dny, týdny, měsíce, roky časová osa velmi dlouhé časové intervaly století, tisíciletí,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 7. ročník D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2. část Očekávané

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

život v křídě SPINOSAURUS 252 mil.

život v křídě SPINOSAURUS 252 mil. 102 život v křídě SPINOSAURUS 252 mil. trias jura křída kenozoikum 201 mil. 145 mil. 66 mil. 0 Spinosaurus Gigantický teropodní dinosaurus, delší a zřejmě i těžší než mohutný Tyrannosaurus rex (strany

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ CO JE TO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to globální oteplování V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Co je to změna klimatu. Co jsou to antropogenní změny.

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Tematický plán učiva BIOLOGIE

Tematický plán učiva BIOLOGIE Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin

Více

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou

Více

Rozdíly: jiné zakroucení páteře. silnější krční obratle. delší lopatky. stejný hrudní koš

Rozdíly: jiné zakroucení páteře. silnější krční obratle. delší lopatky. stejný hrudní koš Evoluce člověka Středobodem každé evoluční teorie je myšlenka, že se vyvíjí nejen jednotlivci, ale i druhy. Evoluční teorie mají kořeny už v antice, konkrétně u Aristotela a jeho teorie samoplození organismů

Více

Paleogenetika člověka

Paleogenetika člověka Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Kdo je náš předek?

Více

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety

Země živá planeta Vznik Země. Vývoj Země. Organické a anorganické látky. Atmosféra Člověk mění složení atmosféry. Člověk mění podnebí planety Vyučovací předmět Přídopis Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník Prima Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Žák porozumí rozdělení nebeských těles ve vesmíru

Více

OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. OTEPLOVÁNÍ V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Oteplování v ČR V této kapitole se dozvíte: Co je to paleoklimatologie. Že se klima v minulosti měnilo. Zda víno, může poskytnout informaci o vývoji klimatu.

Více

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA

PRAVĚK PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA PRAVĚK ÚLOHA 1: Co rozumíme pod pojmem prehistorie (pravěk)? Od kterého období mluvíme o historii? PŮVOD ŽIVOTA A ČLOVĚKA Existují tři teorie o původu člověka a života K život a lidé byli E život a lidé

Více

Název materiálu: Primáti - členění

Název materiálu: Primáti - členění Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Šablona: Název materiálu: Autor: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_04

Více

II. Přírodní pozadí lidské existence A. Počátky světa a pozemského života

II. Přírodní pozadí lidské existence A. Počátky světa a pozemského života II. Přírodní pozadí lidské existence A. Počátky světa a pozemského života Říká se, že nejzákladnější otázka po lidské existenci má trojdílnou podobu: Kdo jsme odkud přicházíme kam jdeme? Chceme-li také

Více

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec Přírodopis 1- Černík a kol. Zoologie pracovní sešit - D. Králová Botanika pracovní sešit - D. Králová Přírodopis 6 pracovní sešit - Zapletal a kol.: 1. Země a život - vznik Země - slunce, atmosféra - fotosyntéza

Více

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů.

VÝVOJOVÁ TEORIE /Charles Darwin/ Obr. 1.1 Člověk je výsledkem dlouhého vývoje živých organismů. KDE SE VZAL ČLOVĚK? NÁBOŽENSTVÍ Člověk byl stvořen bohem. Bůh Hospodin udělal člověka z hlíny a vdechl do jeho chřípí život. Dal mu jméno Adam, tj. muž ze země. Stvořil pro něho ráj Eden. (Ivan Olbracht:

Více

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Lidoopi Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se skupinou vyšších primátů, kam patří ze zoologického hlediska

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová )

Pravěk. periodizace dle používaných materiálů ( doba kamenná, bronzová ) Pravěk 3miliony př. n. l. až do vzniku prvního písma: 3000let př. n. l nejdelší období v dějinách někdy nazýváme jako prehistorie česky předhistorie žádné písemné prameny, pouze hmotné (malby, sošky, nástroje,

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah

Přírodopis - 6. ročník Vzdělávací obsah Přírodopis - 6. ročník Časový Téma Učivo Ročníkové výstupy žák podle svých schopností: Poznámka Září Příroda živá a neživá Úvod do předmětu Vysvětlí pojem příroda Příroda, přírodniny Rozliší přírodniny

Více

I. Sekaniny1804 Přírodopis

I. Sekaniny1804 Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Modul 02 - Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana

Více

Dlouhá cesta k člověku

Dlouhá cesta k člověku věda předkové lidí Dlouhá cesta k člověku Člověk o sobě odjakživa přemýšlí jako o něčem zvláštním, co se vymyká okolní přírodě. Ještě ve středověku si ani ve snu nedokázal představit, že ho k dokonalosti

Více

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý

Mgr. Stanislav Zlámal 12. 11. 2013. sedmý Jméno Mgr. Stanislav Zlámal Datum 12. 11. 2013 Ročník sedmý Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Zeměpis Tematický okruh Afrika Téma klíčová slova Východní Afrika doplňovačka s atlasem Anotace

Více

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek

Úvod do předmětu. třídí organismy a zařadí je do říší a nižších taxonomických jednotek A B C D E F Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení

Více

Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země

Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země 6+ Věda v prostoru Jak vědci pracují v laboratoři? Proč je zelená víc než jen obyčejná barva? Jak můžeme použít prášek do pečiva ke sfouknutí svíčky? Získejte odpovědi na všechny otázky v tomto vzrušujícím

Více

OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech.

OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY. PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech. OPAKOVÁNÍ- STAVBA A VÝVOJ ZEMĚ, GEOLOGICKÉ VĚDNÍ OBORY PRAVDA NEBO LEŽ? Co už vím o vzniku Země a geologických oborech. Urči, zda jsou následující tvrzení pravdivá či nepravdivá. Pravdivá tvrzení označ

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Škola: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Liberec, Husova 142/44, 460 01 LIBEREC Vypracovali: Červinka Michal, Huberová Michaela, Petříček

Více

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10

Více

Obecná charakteristika živých soustav

Obecná charakteristika živých soustav Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím

Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Příloha č. 2. Záznamová tabulka k prezentacím Vyplň úvodní hlavičku tabulky. Do každé kolonky zaznamenej 3 podstatné informace ze shlédnuté prezentace. ČLENOVÉ SKUPINY: TŘÍDA: DATUM: VĚDY V BIOLOGII ČLOVĚKA

Více

23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA

23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA 23. PŮVOD A VÝVOJ ČLOVĚKA A. Názory na vznik člověka, příbuznost živočichů a člověka B. Vývojové linie člověka, hominizace a sapientace C. Vznik lidských plemen, neopodstatněnost rasismu A. Názory na vznik

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda Přírodopis 8. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák popíše stavbu těla savců a základní charakteristiku. Vysvětlí přizpůsobení savců prostředí a způsobu života (např. kytovci,

Více

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele

ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav

Více

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG

BIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná

Více

nakreslila Iva Vyhnánková

nakreslila Iva Vyhnánková praveké omalovánky nakreslila Iva Vyhnánková ilustration Iva Vyhnánková, 2012 TRILOBIT Trilobiti byli blízcí příbuzní dnešních pavouků nebo krabů. Většina z nich brázdila mořské dno a požírala menší živočichy

Více

Název: Hmoto, jsi živá? I

Název: Hmoto, jsi živá? I Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný Zkoumání přírody Žák: zná názory na vznik a vývoj živých organismů Zkoumání přírody - historie a význam pozorování přírody PH Český jazyk a literatura Praktika z biologie Výtvarná výchova

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy člověka. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi

Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi Ročník 1. Datum

Více

Biologické vědy I. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Biologické vědy I. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Biologické vědy I Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to Biologie? Biologie je složeným slovem, které

Více

Základy antropogeneze

Základy antropogeneze Dva vzpřímen meně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném m popelu před p 3,5 miliony let Vznik a vývoj člověka Základy antropogeneze Evoluce primátů vznik primátů v kříděk z hmyzožravc ravců pohyb

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_272 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 PŘEDGEOLOGICKÉ

Více

Název: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie

Název: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Název: Vývoj rostlin Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 3. (1. vyššího gymnázia) Tématický

Více