ZRCADLO PAMÁTEK. Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. Seriál: Opravy Národního domu zatím halí tajemství

Transkript

1 ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. březen 2009 Seriál: Opravy Národního domu zatím halí tajemství Olomouc - Tajemství zahaluje rekonstrukci Národního domu, jehož nynější stav označili čtenáři Deníku za jednu z ostud centra Olomouce. Veřejnost totiž zatím netuší, jak bude historicky cenný dům vypadat po opravách z vnějšku ani to, které instituce nebo firmy zde budou sídlit. Majitel i správce budovy jsou zatím na informace skoupí. Lidé si tak budou muset počkat na dokončení prací. Kdy to bude, však také nikdo neví. Nyní se k záležitosti nebudu vyjadřovat. Ještě vyčkejte, časem vám poskytnu veškeré informace o opravě budovy i o tom, co zde bude, řekl Karel Masař, správce Národního domu. Bývalý majitel získal v roce 2005 stavební povolení k rekonstrukci domu, ale posléze jej prodal. O přesných plánech nynějšího vlastníka nemá informace ani magistrát. Víme jen to, že nový majitel upravil projektovou dokumentaci ve dvou bodech. Pozměnil úpravu vnitřních prostor v přízemí a v prvním patře. Chtěl by je předčasně zkolaudovat a užívat, což nyní řeší stavební úřad. V druhém případě přepracoval možnost parkování ve dvoře Národního domu. Zatím však není jisté, zda se zde uskuteční stavba plánovaného podzemního parkoviště, protože magistrát k tomu zatím nevydal žádné stanovisko. Jaké firmy zde budou sídlit a jaké funkce bude dům plnit, to zatím netušíme, řekla Vlasta Kauerová, vedoucí oddělení památkové péče olomoucké radnice. Rekonstrukce začala minulý rok, ale práce pozastavili archeologové, kteří zde nalezli více než pětadvacet hrobů z 11. a 12. století. Tři pravěké stavby zase odborníci předběžně datovali na druhé tisíciletí před Kristem do období lužických popelnicových polí. Výzkum však ještě není hotový. Zatím ještě nebyly naplněny všechny položky smlouvy mezi Národním památkovým ústavem v Olomouci a akciovou společností Národní dům. Stále bychom potřebovali nějaké věci prošetřit a prokopat, ale není jasné kdy, uvedl Pavel Michna, vedoucí odboru archeologie památkového ústavu. Nutnost dále na tomto území pracovat podpořila i Hana Dehnerová, která vedla vykopávky na nádvoří Národního domu. Samozřejmě, že bychom chtěli zkoumání dokončit, ale momentálně jsme ve velice složité situaci, která nemá zatím východisko, uvedla. Na archeologických nalezištích dokonce vyšetřovala policie, když jeden z dělníků stavební firmy při opravách poničil více než pětinu naleziště včetně další části pohřebiště. Celý případ řešili památkáři z magistrátu, kteří po konzultaci s krajským úřadem podali oznámení na podezření ze spáchání trestného činu. Policie nám však po vyšetřování sdělila, že neshledala důvod vlastníka trestně stíhat. Případ převzal krajský úřad, který majiteli domu udělil pokutu, dodala Kauerová. Národní dům kdysi a nyní Národní dům byl dostavěn v roce 1887 na místě tří středověkých domů. Sloužil jako hotel, kavárna, fungoval zde plesový sál a také kulečníková herna. Budova byla centrem českého společenského života v převážně německé Olomouci. Dlouho neudržovaný objekt po roce 1989 často střídal majitele, jeho nynější vlastník se vloni pustil do rekonstrukce objektu. Podle výpisu z katastru nemovitostí a obchodního rejstříku je nynějším majitelem akciová společnost Národní dům. (Lucie Bukvová) OD

2 Co s bývalou Jednotou? Oprava se zatím nechystá Olomouc - Budova bývalé Jednoty na třídě Svobody, kde v současnosti najdete bowling nebo pivní bar, je podle čtenářů Olomouckého deníku další ostudou Olomouce. Svým socialisticky realistickým vzhledem se nehodí do historické zástavby. Její rekonstrukce se však v nejbližších letech neplánuje. O opravě neuvažujeme. Majitelé jsou dlouhodobě v zahraničí, nechci mluvit za ně, ale nevím o žádném takovém záměru, řekla vedoucí správy budovy, která odmítla uvést své jméno s ohledem na nepřítomnost vlastníků. Objekt se začal stavět v šedesátém devátém roce, dokončen byl během pěti let. Projekt zadala Jednota Litovel architektům Polesnému a Kačírkovi a zamýšlela ji jako své administrativní pracoviště a prodejnu. Stavbu povolilo město kvůli politickým tlakům. Dříve zde byly historické měšťanské domy, které museli kvůli tomu zbourat. Památkáři tehdy nemohli nic dělat, uvedl Jan Kubeš z Národního památkového ústavu v Olomouci. Dům není tak špatný. Navazuje na zástavbu a zapadá do uliční fronty. V případě citlivé rekonstrukce by mohl působit i harmonicky s okolím. Je tu také dobře řešené zásobování, kdežto například Prior svým zásobováním totálně znehodnotil prostranství před kostelem sv. Mořice, uvedl architekt Miroslav Pospíšil z olomouckého Ateliéru R. Jednota? Horší než Prior Čtenáři Deníku nejčastěji budovu kritizovali za to, že narušuje historické okolí a má ošklivý socialistický vzhled. Názor Martina Horáčka ze sdružení Za krásnou Olomouc je v mnohém podobný. Navrhuje, že by se budova měla zlikvidovat, protože by jí nepomohla ani rekonstrukce. OD Nový magistrát: radnici těší, Olomoučany prý už míň Olomouc - Rekonstrukci budovy v Hynaisově ulici zaplněnou nyní úředníky olomouckého magistrátu navrhl a projektoval uznávaný architekt. Přesto s ní někteří Olomoučané vyjadřují nespokojenost. V anketě našeho webu ji řadili k ostudám olomouckého centra. Jak se líbí vám? Nová budova magistrátu nemá žádný nápad a navíc se nehodí do okolní zástavby a působí velice rušivě, napsal čtenář pod přezdívkou Mydlitydli v internetové diskuzi na webových stránkách Olomouckého deníku. Vyjímá se v okolí, jak psí exkrement na zlatém podnose, přidal se další pod značkou M. Nepříliš pozitivně ale hodnotí stavbu dokončenou v létě 2005 i Miloš Horáček ze sdružení Za krásnou Olomouc. Opravená budova je pro mě plechařina, interiéry také nenavrhli moc šťastně. Smutné mi přijde i to, že je pod projektem podepsané velice významné jméno architekta Ivana Rullera, který patří k brněnské pozdní moderně a v minulosti se podílel na mnohem zdařilejších stavbách, konstatoval Horáček. Kdo ví ale, jak to bylo, jestli to vůbec navrhoval on. Ze strany města to také mohl být jen fígl zrekonstruovat magistrát pod hlavičkou známého jména. Chápu, že je veřejnost rozčarovaná, když vidí ten jasný kontrast zimního stadionu, magistrátu a ušatého domu, dodal Horáček. Citlivé začlenění do okolí Magistrát při tom podle jeho mluvčího Ivana Rašťáka pro rekonstrukci ošklivého pozůstatku bývalého sídla Dopravních staveb, chtěl vybrat projekt, který by hlavně vhodně korespondoval s okolím a nenarušoval ho. Zárukou citlivého začlenění objektu do této lokality byla pro nás architektonická studie zpracovaná pod dohledem renomovaného brněnského architekta Rullera, a většina odborné i laické veřejnosti novou podobu přijala příznivě. To pochopitelně neznamená, že individuální vnímání nemůže být rozdílné, reagoval mluvčí olomoucké radnice. Inteligentní budova řízená počítačem Podle tvůrců budovy, bylo jejich snahou proměnit stavbu razantně i uvnitř, a to použitím nejmodernějších technologií. Budova dostala úplně novou tvář navenek a zároveň i v interiéru. Zajímavostí je odvětrávaná zavěšená fasáda a technologie, které jsme použili v interiéru. Objekt byl zamýšlen jako takzvaná inteligentní budova, což znamená, že jsou uvnitř použita nejmodernější zařízení, vše je řízeno počítačem. Jedná se například o osvětlení a vytápění. Také se nám povedlo přistavět a špičkově vybavit konferenční sál, sdělil architekt Jaroslav Štěpán, který na projektu spolupracoval s Ivanem Rullerem. Památkáři: Zajímaly nás obklady a výška 2

3 Původní budova zde stála od 50. let minulého století a sídlily v ní Dopravní stavby Olomouc. Stavba neměla charakter historicky významného objektu, přesto musel projekt rekonstrukce schválit Národní památkový ústav v Olomouci. Budova stojí v ochranném pásmu, ale není to památka, takže jsme nemohli uplatnit přísná kritéria. Měli jsme dvě podmínky, aby oprava mohla začít. Jednou z nich bylo, abychom zde mohli provést archeologický průzkum. Druhou pak to, že jsme chtěli mít možnost schválit budoucí keramické obklady na fasádě. Zároveň jsme také prosazovali, aby objekt výškově zapadal do okolí, informovala Helena Grassová, architektka z odboru konzervace a obnovy kulturních památek NPÚ. Kvalitnější služby lidem, i zázemí pro úředníky Stavební práce na rekonstrukci domu v Hynaisově ulici začaly v dubnu 2004 na základě architektonické studie, kterou zpracoval ateliér Ivana Rullera a projekční kancelář Alfaprojekt, v srpnu 2005 byl magistrát hotový. Do objektu se přestěhovalo sedm nejvyužívanějších odborů. Na začátku následujícího roku jej zástupci města předali lidem k užívání. Náklady na rekonstrukci dosáhly 200 milionů korun. Celý objekt je bezbariérově přístupný včetně tří výtahů. V přízemí budovy jsou situována obslužná pracoviště, která slouží k snadnějšímu a rychlejšímu odbavení občanů-klientů. Ve srovnání s bývalými pracovišti magistrátu v Salmově paláci se jedná o skutečně radikální zkvalitnění služeb občanům i pracovních podmínek zaměstnanců magistrátu, popsal Rašťák. OD Církvi hrozí pokuta za zničené sochy u kaple Olomouc - Sochy u barokní kaple Panny Marie na olomouckém sídlišti Povel jsou v dezolátním stavu. Jejich majitelem je církev, která však na rekonstrukci nemá peníze. Pokud se situace nezmění, může jí krajský úřad udělit pokutu až ve výši čtyř milionů korun. Celkem pět barokních skulptur z 18. století, které stojí v těsné blízkosti kaple, poničili vandalové i čas. Kapli naposled opravovalo město v době, kdy ji vlastnilo, a to někdy počátkem devadesátých let, uvedl mluvčí magistrátu Ivan Rašťák. Kapli i se sochami získala na základě darovací smlouvy od města Římskokatolická farnost Nové Sady, která však na jejich rekonstrukci nemá prostředky. Když nám to tenkrát předávali, tak jsme dar odmítali. Nemáme na opravy peníze, uvedl farář Alois Juráň z farnosti Olomouc - Nové Sady. Již v minulosti se radnice uchýlila k provizornímu řešení. Sochy mělo od devadesátých let zakrývat bednění, řekl za oddělení památkové péče Miloš Zavadil. V současné době je takto chráněna pouze jedna, ostatní jsou odkryty. Bylo tam dřevěné hrazení, ale lidé je rozebrali a topili s ním. Na zajištění zbylých soch nemáme peníze, uvedl dále Juráň. Není ani jisté, jestli některé vůbec opravit půjdou. U takto poškozené památky je možná rekonstrukce, pouze pokud se zachovala fotografie, na jejímž základě bychom mohli původní vzhled věrohodně napodobit. Jinak se k opravě přistoupit nemá, uvedl Robert Šrek z Národního památkového ústavu. Pokud majitelé nezajistí ochranu památky, může jim krajský úřad udělit vysokou pokutu. Podle novely zákona o památkové péči jim hrozí postih až čtyři miliony korun. Obyvatelům okolních domů se stav historického objektu také nelíbí. Navíc upozorňují na nedostatek zeleně. Kaplička je hezká, jenže je hrozně utopená mezi paneláky. Sochy by měli spravit a něco okolo nich vysadit. uvedl Jiří Filgas, který na Povelu bydlí už 30 let. OD

4 Stavba roku: porotci byli mezi oceněnými. Nehlasovali Olomouc - Pět staveb se může od čtvrtka pyšnit titulem Stavba roku Olomouckého kraje Do třetího ročníku veřejné soutěže se přihlásilo šestatřicet staveb v pěti kategoriích z celého kraje. Myslím, že zvítězili všichni, kteří se soutěže zúčastnili. Člověk občas vidí obludné stavby, o nich si pak říká, proč do toho investor dal peníze. Tato soutěž však prezentuje především ty dobré příklady, uvedl hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík (ČSSD). Patnáctičlenná odborná porota vybírala tři dny. Ve dvou případech se stalo, že členové poroty byli mezi oceněnými. V tom případě nehlasovali. Zakazuje to jednací řád komise, podotkl Tomáš Kocych z krajského úřadu. V kategorii Stavby pro bydlení porota jako nejlepší vybrala rezidenční byty v Olomouci - Hejčíně, další olomoucká stavba, stavební dvůr společnosti Gemo, zvítězila v kategorii Stavby technologické a pro průmysl. Rekonstrukce městského parku v Litovli poničeného tornádem pak vyhrála v kategorii Stavby dopravní, inženýrské a vodohodpodářské. Nejvíc přihlášených se sešlo v páté kategorii Rekonstrukce a obnova. Uspořádali jsme tři kola. V prvním byly přihlášené stavby, ve druhém porotci objížděli objekty, které postoupily do užšího výběru a v závěrečném kole pak každý na formulář napsal svůj názor a sečetli jsme body. Byla to záležitost objektivní a někdy i celkem namáhavá, vysvětlil jeden z porotců Jindřich Garčic, vedoucí krajského odboru kultury a památkové péče. Tornádo smetlo park, oprava přinesla cenu Mezi oceněnými je i rekonstrukce parku v Litovli za zhruba třicet milionů korun. Zvítězila ve třetí kategorii Stavby dopravní, inženýrské a vodohospodářské. Městskými parky v Litovli se prohnalo tornádo, které zničilo většinu starých stromů, ale i lavičky a cesty. Město tak muselo přistoupit k celkové obnově, která se netýkala jen zeleně, ale i obnovy všech cest, veřejného osvětlení a mobiliáře, uvedla vedoucí projektu Alena Vychodilová. Opravy trvaly celou sezonu. Bylo dost těžké sladit nejrůznější zájmy. Byly tam docela protichůdné požadavky na to, jak by park měl vypadat a co by měl splňovat, doplnila Vychodilová. Cenu hejtmana Olomouckého kraje pak získala rekonstrukce části C Moravského divadla. Myslím si, že byla zdařilá rekonstrukce, je potřeba investovat i do kultury nejen stavět haly a byty, dodal hejtman. Pořadatelé slavnostně vyhlásili výsledky soutěže o nejlepší nové stavby nebo rekonstrukce, které v Olomouckém kraji vznikly v letech 2007 až 2008, včera na Výstavišti Flora. Současně tam začal také stavební veletrh Stavotech. Zájemci si mohou prohlédnout vystaveny grafické panely se všemi zúčastněnými stavbami na galerii pavilonu A. (Petra Pášová) OD Herny v centru? Na nevkus prý není účinná páka Olomouc - Herna bez zářící reklamy není herna, říkají jejich provozovatelé v centru Olomouce. Památkáři i Olomoučané však pro často nevkusné světelné a reklamní tabule na historických budovách a v jejich okolí nemají moc pochopení. Páky na to, jak provozovny kultivovat, prý ale nemá ani radnice. Město sice na návrh památkářů uděluje pokuty, přesto donutit provozovatele sundat nevkusné či rušivé reklamy z domů prakticky nedokáže. A to i proto, že většina z poutačů je v interiéru za okny budovy. Pro nás je to reklama, láká to k nám lidi. Památkáře sice chápeme, ale bez neonových tabulí, jackpotů a světel herna v podstatě neexistuje, nemá na co upozorňovat, řekla jedna z pracovnic firmy Endl, která nechtěla sdělit své jméno. Společnost Endl vlastní na třídě Svobody hernu Banco Casino, která před pozadím z olomouckých věží přetéká blikajícími vábničkami na výherní automaty. Podle mě nejsou světelné tabule tak časté, protože přímo v centru města jsou všehovšudy tři herny, takže si nemyslím, že by to lidem muselo až tak vadit, myslí si Alena Vyhlídalová z herny Admirál, která sídlí na Dolním náměstí nad Masnými krámy. 4

5 Herny ulice umrtvují a přitahují kriminalitu Památkový ústav jako odborné pracoviště má jen omezené možnosti, jak světelné tabule, potažmo herny z centra vystrnadit. Může jen podat návrh magistrátu, aby je zakázal nebo alespoň udělil pokutu. Primárně by v historickém centru vůbec herny být neměly, protože ruší atmosféru centra města svými nevkusnými a křiklavými reklamami. Místo aby ulice oživovaly, tak je naopak umrtvují a přitahují kriminalitum," řekl Jan Kubeš z odboru konzervace a obnovy kulturních památek NPÚ. Máme ovšem omezené prostředky může se vyjadřovat totiž jen k venkovním světelným tabulím a stavebním úpravám. Problém je, že většina z nich je načerno a billboardy jsou nepovolené, dodal památkář. V Masných krámech se vesele točí automaty Nad fungováním heren v centru města nejásá asi nikdo, snad kromě jejich provozovatelů a vlastníků nemovitostí. Abychom ochránili alespoň Horní a Dolní náměstí, platí už druhým rokem městská vyhláška, která instalaci výherních hracích automatů v samotném historickém jádru města neumožňuje," reagoval mluvčí olomouckého magistrátu Ivan Rašťák. Určitou výjimkou zůstává herna Admirál v objektu Masných krámů, a to jenom kvůli užívané adrese z Uhelné ulice. Provozovatel už v minulosti musel odstranit světelné poutače po zásahu našeho oddělení památkové péče. Aktuálně tam památkáři situaci znovu prověřují, uvedl Rašťák. Reklamy v oknech jsou bez postihu Obchodníci si však počínají velmi kreativně, své billboardy a reklamní poutače umísťují tak, aby se vyhnuli zásahům ze strany památkářů. Pokud mají světelné tabule nebo lepené reklamy ve výlohách či za oknem, nepodléhá taková instalace žádnému omezení. Momentálně prověřujeme, jestli vůbec a jak by bylo možné stanovit určitá pravidla pro užívání reklamních poutačů a celkový vzhled heren uvnitř městské památkové rezervace, což je širší okruh než jenom Horní a Dolní náměstí, uzavřel Rašťák. OD Seznam památek rozšířil sloup i Courbetův obraz Střední Morava - Obraz Toilletta od Gustave Courbeta, který je uložený ve sbírkách olomouckého Muzea umění, a Sloup u Horních Studének na Šumpersku nově přibyly na prestižní seznam památek se speciální ochranou. O zápis obrazu o rozměrech 145 x 96 cm na seznam památek zabojovalo samotné muzeum. Olejomalba z šedesátých let devatenáctého století zobrazuje akt sedící mladé ženy. Obraz hodnotí památkáři jako kvalitní dílo významného představitele francouzského malířství. Podle odborných posudků však vyžaduje restaurátorský zásah, řekl mluvčí olomouckých památkářů Milan Tichák. Autor Jean Désiré Gustave Courbet, který žil v letech 1819 až 1877, je podle něj vůdčí postavou francouzského malířského realismu devatenáctého století. Jeho obrazy, z nichž jsou známé například Pohřeb v Ornansu nebo Žena s papouškem, vlastní přední světové galerie. Již třetí státem chráněnou kulturní památkou se mohou pyšnit rovněž obyvatelé Horních Studének na Šumpersku. Po kostele sv. Leonarda a božích mukách se jí stal kamenný sloup Nejsvětější Trojice, který stojí nedaleko lesa u silnice do sousedních Štítů. Podle památkářů z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu, kteří sloup k zapsání na seznam chráněných památek navrhli, je klasicistní sousoší datované rokem 1846 kvalitní lidovou kamenickou prací. Dílo navíc dokládá dobové náboženské a výtvarné cítění a je také důležitou krajinnou dominantou, míní Tichák. (roh) MFD

6 Nové Dolní náměstí: aut moc nezmizí, světla má být dost Olomouc Podobný počet parkovacích míst jako nyní a více světla než je na sousedním Horním náměstí. Taková teď dohoda mezi radními a autory vítězného návrhu nové podoby olomouckého Dolního náměstí. Dlouho očekávaná rekonstrukce se tak opět přiblížila, dřív jak za rok se s ní však nezačne. Podle městské reprezentace by už ale teď nemělo nic bránit tomu, aby odborníci začali připravovat definitivní projektovou dokumentaci. Jednou z nejdiskutovanějších otázek rekonstrukce byl právě počet parkovacích stání. Radní i autoři architektonického návrhu rekonstrukce se shodují na tom, že hodnotu historického prostoru velké množství aut snižuje. Architekti původně počítali s tím, že by zrušili skoro třicet stání a zvětšili tak oddychovou zónu v části pod kapucínským kostelem. Radnice však v současnosti pro chybějící parkování nevidí jinou vhodnou náhradu. Město se s architekty nakonec dohodlo na tom, že na Dolním náměstí zachová 94 parkovacích míst, tedy podobný počet jako je zde v současnosti. Auta by měla ale nově stát jeho po obvodu náměstí, čím se otevře jeho jádro. Parkování místo širší promenády Původně jsme však navrhovali, aby po obvodu náměstí zůstalo jen 67 parkovacích míst. Bylo to zejména kvůli tomu, že jsme chtěli od aut osvobodit z našeho pohledu nejhodnotnější prvek lokality, kterým je prostor mezi Kateřinskou a Kapucínskou ulicí až k Mariánskému sloupu, naznačil Tomáš Lampar, architekt, který se na návrhu podílí společně s architektem Pavlem Pospíšilem. V této části náměstí by totiž měla vyrůst akátová linie stromů, která tady původně v 19. století stála. Chtěli jsme u ní vytvořit také poměrně široké korzo s chodníkem. Nakonec jsme však ustoupili požadavku radnice, která tady chce v horní frontě 27 míst pro šikmé stání, a oddychovou zónu zúžíme. Celoevropský trend je však spíše opačný, uvedl Lampar. Podle primátora města Martina Novotného radní počítají s tím, že by se jednou počet parkovacích míst snížil. Má-li mít rekonstrukce výhledově smysl, musí mít náměstí méně parkovacích míst, aby tato plocha byla především estetickým a historickým skvostem. V tuto chvíli si však nemyslíme, že by se to dalo udělat hned. Dříve než v okolí centra vyrostou parkovací domy, si nemůžeme dovolit zlikvidovat parkovací místa na Dolním náměstí, uvedl olomoucký primátor Martin Novotný (ODS). Auta vyhrávají Lidé si nedostatek parkovacích míst v centru uvědomují, Dolní náměstí by se však více líbilo bez tolika aut. Uvítal bych, kdyby na vrchu náměstí bylo více místa a alespoň v této části nestála žádná auta. Kdo tam bydlí, samozřejmě se mnou souhlasit nebude. Všude je totiž velký problém s parkováním. Nejlepší by proto bylo postavit podzemní parkoviště u tržnice a druhou největší památkovou rezervaci po Praze zrekonstruovat i pro budoucnost. Je škoda, že v současnosti auta vyhrávají, konstatoval například Jiří Krajča, který v Olomouci pracuje. Světla sedmkrát více než na Horním Také v otázce osvětlení hledala radnice a architekti společnou řeč. Po zkušenosti s předchozí rekonstrukci se chce vyhnout tomu, aby na Dolním náměstí byla špatná světelná situace, jako tomu je na náměstí Horním. Po dlouhých jednáních se nám povedlo dosáhnout výrazného zlepšení osvětlení," řekl primátor. Přestože návrh sleduje základní logiku zdůraznění historických monumentů tím, že vystupují v prostoru výrazným osvětlením, v ostatních částech náměstí, které musí být tím pádem v částečném šeru, bude světlo pětkrát až sedmkrát silnější než na Horním náměstí, doplnil Novotný. Dřív jak za rok se nezačne Rekonstrukce Dolního náměstí by měla olomouckou radnici přijít podle předběžných odhadů asi na 100 milionů korun. Jak uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL), magistrát se pokusí alespoň část těchto prostředků získat z Evropské unie. Na opravu si však bude muset Dolní náměstí počkat nejméně další rok. OD

7 Po více než 400 letech otevřou věž lidem Hranice - Po čtyřech stovkách let budou moci lidé vystoupat desítky příkrých schodů a prohlédnout si, jak vypadá historické centrum Hranic shora. Zdejší radnice se totiž rozhodla zpřístupnit věž Staré radnice, která byla dosud lidem uzavřená. První návštěvníci se do ní podívají už na přelomu června a července. Věž se otevře v podstatě poprvé od 16. století, kdy byla postavena. Dosud zdejší schody sloužily jen pro dělníky a člověka, který se staral o údržbu radničních hodin, říká hranický historik Jiří Nebeský, který pro město vyrábí texty k prohlídce. Sám jsem si byl trasu už projít. Ke vchodu na věž vede složitá cesta. Nejprve se musí projít přes knihovnu, pak přes pavlač a nakonec je třeba zdolat velmi prudké schody, popisuje historik. Právě to se však nyní mění. Dělníci v těchto dnech oddělují vstup do věže od knihovny a opravují schodiště a ochozy. Pak ještě musejí pracovníci muzea v prostorách věže instalovat expozici fotek a starých maleb, které jsou z věže vidět, popsal hranický starosta Miroslav Wildner. Hranická radnice věž otevře i díky 2,5milionové dotaci z unijních fondů, kterou město získalo na projekt Za krásami Městské památkové zóny v Hranicích. Jeho součástí je i vytvoření městské naučné trasy, doplnila místostarostka Radka Ondriášová. (roh) MFD Opravený Herkules se vrátí zpět do parku Olomouc - Na sto šedesát tisíc korun vyšla olomoucký magistrát oprava sochy Herkula z Bezručových sadů, kterou v červnu loňského roku rozbil na kousky spadlý strom. Restauratéři ji museli poskládat jako puzzle, ale už v průběhu dubna by se měla vrátit na své místo. Skulptura je v podstatě hotová. Zbývá ji dopravit do parku a spojit její dvě části. Záleží však na počasí, kdy se osazení uskuteční. V dubnu by už měla být v Bezručových sadech, řekl restauratér Ladislav Werkman, který má opravu na starost. Části rozdrcené na prášek Barokní sochu Herkula poničil spadlý jasan hlavní aleje loni v červnu při jedné ze silných vichřic. Umělecká památka se rozbila na mnoho drobných částí, některé byly dokonce rozdrcené na prášek. Museli jsme posbírat všechny úlomky, ty jsme v dílně očistili, poskládali jako puzzle a slepili. Když nějaký kousek chyběl, musel jsem ho dotmelit. Byla to mravenčí práce, popsal průběh opravy Werkman. Postavu antického hrdiny vytvořil sochař z pískovce, který lehce podléhá povětrnostním vlivům a drolí se, takže restaurátoři používali speciální tmely a lepidla. Používali jsme několik druhů tmelů, aby nebyly poznat spoje, také jsme lepili jednotlivé části epoxidem. To je umělá pryskyřice, která se na pískovec používá nejčastěji, vysvětlil Werkman. Teprve po zničení sochy zjistil magistrát, že tato chráněná památka patří městu. Na opravu jsme tedy vyčlenili sto šedesát tisíc korun a rozpočet jsme nepřekročili, uvedla Ivana Slezáková, vedoucí oddělení evidence majetku olomouckého magistrátu. Potvrdil to i Werkman: Finanční plán jsme dodrželi. Někomu se může zdát částka vysoká, ale práce byla náročná. Nešlo totiž jen o slepení úlomků, například sokl byl také poničený. Roztrhaly jej zrezavělé čepy. Socha tak prošla kompletní restaurátorskou prohlídkou a následnou opravou. Zrestaurovaný mezi starými Ostatní Herkulové v Bezručových sadech se ještě restaurování nedočkali, ten opravený tak s nimi bude viditelně kontrastovat. Pro letošní rok nemáme obnovu těchto chráněných památek v plánu města hlavně z finančních důvodů. Nevylučujeme však, že se v budoucnu opraví, informovala Slezáková. Pozdně barokní sochy vytesal z pískovce neznámý autor v roce Původně byly umístěny v zahradě hejčínského cukrovaru, v roce 1965 je převezli na místo v Bezručových sadech, kde jsou dodnes, řekl Robert Šrek z Národního památkového ústavu ČR, specialista na restaurování kamene. Zajímavostí je, že obě poloviny sochy nejsou spojeny kovovým čepem, ale kamenným, což nebylo v baroku obvyklé. OD

8 Propojení rozária a pevnůstky? Stále nerozhodnuto Olomouc - Začarovaný kruh připomíná plánovaný projekt na propojení Korunní pevnůstky a rozária v sousedství Bezručových sadů v Olomouci. Stále chybí studie projektu, protože sdružení Muzeum olomoucké pevnosti nezná k přestavbě stanovisko města ani Výstaviště Flora, které rozárium vlastní. Radnice již vloni na podzim zveřejnila záměr zmodernizovat a přestavět olomoucké rozárium v Michalském výpadu. Sdružení Muzeum olomoucké pevnosti by také celý prostor chtělo propojit s Korunní pevnůstkou. Tu usiluje nákladnou rekonstrukcí oživit a vytvořit nový oddechový areál v centru města. Studii na propojení rozária s pevnůstkou musíme zpracovat do konce března, zatím však neznáme jasné stanovisko zástupců města, uvedla členka sdružení Markéta Záleská. Město by svůj postoj k zamýšlenému propojení rozária s pevnůstkou mělo podle mluvčího radnice Ivana Rašťáka projednat během března. Vedení Výstaviště Flora, vlastníka rozária, zatím také své stanovisko nevydalo. Ředitel výstaviště Zdeněk Štefka se ale spojení obou areálů nebrání. Od občanského sdružení jsme však zatím nedostali přesnou ukázku, jak by projekt měl v konečné verzi vypadat, uvedl. Členové sdružení však oponují. Nemůžeme dát konkrétní návrh, dokud nebudeme vědět, zda je Flora ochotná změnit strukturu rozária, řekla Markéta Záleská. Ušatý dům, fotbalový stadion, rozárium Studii sdružení zadalo Ateliéru Bonmot, který navrhoval například takzvaný Ušatý dům ve Wellnerově ulici nebo olomoucký fotbalový stadion. Na studii už pracujeme, zatím není ve stavu schopném prezentace, ale mohli bychom ji dokončit do dvou měsíců, řekl architekt Stašek Žerava. Na prvním místě je funkce komunikační. Když už pevnůstka neslouží jako uzavřený vojenský objekt, je zbytečné, aby ji lidé museli obcházet, řekl s tím, že je nutné počítat i se zásahem do Bezručových sadů. Architekti proto zvažují, zda má zůstat otevřený celý areál, nebo jeho část alespoň na noc uzavírat. Památkáři: Je to zhodnocení obou objektů S propojením staveb souhlasí i olomoučtí památkáři. Záměr vítám, nejde o likvidaci, ale spíše zhodnocení obou objektů. Ctím ovšem názor, že rozárium má vzácný genofond růží, který by měl být zachován, řekl Miroslav Papoušek z Národního památkového ústavu v Olomouci. Architekti se při zpracovávání studie snaží balancovat na hraně, která by byla únosná pro obě strany. K historickým objektům je třeba se chovat pietně, ale měly by mít i soudobé využití, snažili jsme se tedy vzájemně komunikovat, řekl Žerava. V areálu Korunní pevnůstky v současnosti dokončují všechny práce, které započaly v loňském roce, objekt se dočkal důkladného vyčištění. "Z ministerstva kultury jsme dostali příspěvek ve výši osmnácti milionů korun, který použijeme na vybudování inženýrských sítí. S projektovou dokumentací bychom mohli počítat v létě, uvedla Markéta Záleská. Další dotace obdrží Muzeum olomoucké pevnosti na opravu hradního zdiva. Olomoucká růžová zahrada Rozárium, součást botanické zahrady Výstaviště Flora Olomouc, vzniklo v sedmdesátých letech dvacátého století. Na ploše o rozloze tři a půl hektaru, která dříve sloužila jako skladiště, byla vytvořena netradiční růžová zahrada v prostředí přísně geometrických polí. Mezi deseti tisíci keřů zahradníci pěstují na sedm set domácích i světových odrůd. Olomoučtí památkáři dokonce před pěti lety žádali o zařazení rozária mezi nemovité kulturní památky. Tento návrh však ministerstvo kultury zamítlo. (Michaela Michalcová) OD

9 Našel se zájemce o zámek ve Ptení Prostějov - O prodeji zchátralého zámku ve Ptení opět po roce jedná prostějovská radnice. Nový zájemce by ale chtěl snížit současnou cenu pět a půl milionu korun o dva miliony, na což radnice nechce přistoupit. Navíc od nového kupce bude požadovat půlmilionovou kauci. Pokud vím, chce ze zámku vytvořit regionální centrum a uvažuje o sociální ubytovně, uvedl na adresu potenciálního kupce s trvalým bydlištěm v Prostějově tamní místostarosta Vlastimil Uchytil. Podle něj nový zájemce vystupuje jako fyzická osoba. Předchozí kupci na poslední chvíli nepodepsali radnici na zámek kupní smlouvu. Město bude proto nyní požadovat od nového zájemce složení půlmilionové kauce. Celý proces prodeje je znovu na začátku, podotkl Uchytil. Město se snaží zámek prodat již více než deset let. Vminulosti muselo do budovy investovat, když nechalo provizorně opravit střechu. Renesanční zámek ze sedmnáctého století získal stát ve dvacátých letech minulého století během prvorepublikové pozemkové reformy. Prostějov jej koupil o deset let později i s okolním polesím. Od padesátých let v něm byly byty zaměstnanců Státních lesů a kino, později vyhořel. Zámek se čtyřmi křídly a věžemi v nárožích již několik let upadá. Na konci loňského roku se dokonce dostal na seznam nejohroženějších památek, který sestavili pracovníci Národního památkového ústavu. K zámku náleží asi 8500 metrů čtverečních pozemků. (ČTK) MFD Na hradě zkoumají záhadnou věž. Bude z ní rozhledna? Šternberk - Tajemství přes sto let nepřístupné věže začali v těchto dnech odkrývat na šternberském hradě. Dělníci se tam nyní musí brodit hromadami ptačího trusu, pak je pravděpodobně čeká ještě spousta suti. Do věže se poté vydají archeologové, kastelánka hradu by ji jednou ráda otevřela veřejnosti. Věž pochází ze třináctého století, sloužila jako poslední útočiště obyvatel a obránců hradu při obléhání. Po zásahu bleskem v roce 1678 věž zcela vyhořela. Válcovitá věž je nejstarší částí šternberského hradu a od poslední přestavby začátkem dvacátého století je její vchod zazděný. Je proto záhadou, co vše můžou útroby stavby skrývat. Ve věži je spousta nahromaděného odpadu. Nejprve tedy musí dojít k jeho vyklizení. Jen tyto práce budou trvat řádově týdny, objasnil archeolog Richard Zatloukal. Na místo proto nejprve nastoupila šternberská sanační firma. Šestimetrová spodní část věže je těžko přístupná malým kruhovým otvorem z podlahy z vyššího podlaží. Prostor je proto špatně větraný. Nachází se v něm také spousta ptačího trusu. Existuje vysoké nebezpečí nákazou plicními chorobami. I proto trval výběr firmy řadu měsíců, podotkl Zatloukal. Máme k dispozici kompresor, kterým vpouštíme do přízemí věže vzduch a taky asi dvacet respirátorů, které po dvou hodinách obměňujeme. Pracovníci uvázaní na laně sestupují po dlouhém žebříku. Naložený odpad dopravujeme nahoru v desetilitrových vědrech pomocí kladky, popsal postup Miloslav Smolka, který vyklízecí práce řídí. Pracovníci se musejí v prvních fázích průzkumu vypořádat s ne zrovna příjemnými nálezy. Zatím jsme vylovili asi deset tělíček vyschlých holubů. To je ale otázka zhruba prvních dvou dnů, pak už tam bude jen suť, myslí si Smolka. Zpřístupnit? Poslední slovo mají památkáři Impuls k započetí průzkumu zavdala kastelánka hradu Helena Gottwaldová, která uvažuje o možnosti zpřístupnit věž veřejnosti. Je to náročná otázka, ve věži chybí schodiště. Konečné slovo budou mít památkáři, řekla Gottwaldová. Zatím máme pracovní hypotézu, že v plášti věže na stranu nádvoří by mohlo být v síle zdiva zazděné úzké schodiště. Tato hypotéza však není potvrzená, zdůraznil Tomáš Vítek z olomouckého pracoviště památkového ústavu. Přístup do věže je dnes možný jen menším kamenným vstupem ve výšce zhruba deseti metrů nad nádvořím. Podle dochovaných výkresů ze začátku dvacátého století se dá usuzovat, že tehdy bylo v plánu věž zpřístupnit. Nakonec ale byla jen zvenku přespárována a zakryta novou nízkou kuželovou střechou, vysvětlil Vítek. K případné možnosti vybudovat z věže rozhlednu se staví památkáři skepticky. Muselo by se zbytečně bourat staré zdivo ze třináctého století nebo budovat nějaké hyzdící konstrukce zvenčí. A budování nadstavby určitě není možné povolit, dodal památkář. (Karel Páral) OD

10 Křížová cesta v Rudě shlíží na Hanou. Celou jí teď opraví Olomoucko - Jedna z atraktivních dominant rozhraní Hané a jesenických kopců, křížová cesta v Rudě u Rýmařova, se po více než dvou stech letech dočkala své kompletní restaurace. Obci Tvrdkov, která památku vlastní, se loni podařilo získat na její obnovu dotaci téměř dvou milionů korun. Na nejvíce poškozených částech nyní pracují restaurátoři olomouckého ateliéru Ladislava Werkmanna. Opravy zbylých soch začnou s počátkem dubna. Vše by mělo být hotové v srpnu. Vznik Křížové cesty spadá do období baroka, kdy ji v roce 1760 nechal vytvořit uničovský rychtář Jiří Greschenberger. Polní cestu, spojující kostel Panny Marie Sněžné a Křížový vrch, tak zdobí celkem čtrnáct zastavení u pískovcových soch. Poškození soch Křížové cesty je rozdílné. Památky jsou poničené hlavně počasím, mechy a lišejníky, které narušují jejich povrch. Křehký vápenec pak podléhá povětrnostním vlivům a drolí se. Provedeme hlubší úpravy, které zabrání i příčinám dalšího poškozování, například výměny rezavějících čepů, uvedl restaurátor Ladislav Werkmann. Rekonstrukce památek bude probíhat celé léto, většinu soch budou restaurátoři opravovat přímo na místě. Doufáme, že už v září bude vše hotovo, řekl starosta Tvrdkova František Kašpar. Křížová cesta v Rudě je jednou ze zajímavostí rozhraní Hané a jesenických kopců. Její vznik spadá do období baroka, kdy ji v roce 1760 nechal vytvořit uničovský rychtář Jiří Greschenberger. Navázal tím na výstavbu kostela Panny Marie Sněžné, která probíhala v letech Chtěl totiž nějak poděkovat místním za záchranu svého života po pádu do strmé rokle. Tvůrce díla není znám, je jím pravděpodobně některá z barokních sochařských dílen. Polní cestu, spojující kostel Panny Marie Sněžné a Křížový vrch, zdobí celkem čtrnáct zastavení u pískovcových soch, které zobrazují reliéfy z pašijových her. Dominantou je dvanácté zastavení pískovcové sousoší s výjevem ukřižování, které je vyvedené v životní velikosti. Zajímavostí je, že na zadní straně každé z plastik jsou zachycena jména dalších donátorů, kteří na vytvoření křížové cesty Greschenbergerovi přispěli. Památka se stala oblíbeným výletním místem, navíc se zde každoroční první srpnovou neděli koná Pouť k Panně Marii Sněžné, na kterou se sjíždí věřící z Čech i ze zahraničí. V roce 1963 ji stát prohlásil za kulturní památku. (lil) OD Místo továrny hotel a byty V areálu bývalých sladoven v Olomouci má za rok začít vznikat nové multifunkční centrum Olomouc - Hotel, kanceláře, byty, ale i lázeňské centrum, restaurace či posilovna s bazénem mají nahradit budovy bývalých sladoven na Wolkerově ulici v Olomouci. Z někdejší průmyslové zóny chce společnost Nová Sladovna vytvořit přirozenou součást širšího centra města. Před architektem, který projekt zpracovává, leží nelehký úkol: co nejvíc kubických metrů, které si přeje zadavatel, musí vměstnat do co nejmenších budov. Jejich výšku totiž hlídají památkáři. Tento prostor v blízkosti historického centra zatím spíš hyzdí tvář Olomouce, řekla jednatelka firmy Nová Sladovna Bohdana Hošková. Chtěli bychom areál proměnit, najít pro něj takový vzhled, který oživí celou lokalitu. Kvůli návrhu na to, jak by mohl prostor sladovny vypadat, oslovila společnost předloni několik architektonických kanceláří. Mezi jejich projekty si ale nakonec nevybrala. Jedním z 10

11 požadavků bylo, aby se do objektu vešlo co nejvíc kubíků. Snažila jsem se tento požadavek splnit a zároveň se vyvarovat věžáků, které by se na tohle místo opravdu nehodily. Když pak na mě firma začala tlačit, ať navrhované budovy zvýším o několik pater, odmítla jsem, popsala architektka Alena Šrámková. Že společnost trvala na co největší kapacitě budov, je pochopitelné. Kromě bytů a tříhvězdičkového hotelu se sem totiž má vejít i spousta dalšího. Budou zde administrativní prostory v rozsahu až desetitisíců metrů čtverečních a místo pro podnikání ve službách na ploše stovek až tisíců metrů. Podobný rozsah vyčleníme pro komerční podnikání, uvádí tisková zpráva Nové Sladovny. I když tento prostor neleží v památkově chráněném území, platí tu některá omezení, vysvětlila Helena Grassová z Národního památkového ústavu v Olomouci. V okolí je zástavba čtyř, maximálně pětipatrových domů, a toho je potřeba se držet. Aspoň v části, která přímo přiléhá k Wolkerově ulici. Nejcennějším objektem, který se nyní nachází v areálu, je takzvaný sladovnický hvozd. Jeho nejvýraznější částí jsou dva masivní komíny, které sloužily pro sušení sladu. Kromě toho jsou tam dřevěné půdy a sklepy, kde se surovina namáčela, vysvětlil architekt Pavel Hnilička, který také zpracoval jeden z návrhů využití bývalé sladovny. Ve staré budově měla podle něho vzniknout galerie a restaurace. Bohužel nejde o technickou památku, takže zachování hvozdu nemůžeme staviteli přikázat, podotkla Grassová z památkového ústavu. Projekt pro Novou Sladovnu nyní zpracovává brněnský architekt Zdeněk Fránek, ten se k němu ale blíže vyjadřovat nechtěl. K původním verzím návrhu jsme měli několik připomínek, třeba k intenzitě zástavby. To už je ale přepracované a se současným návrhem souhlasíme, uvedla Jana Křenková z oddělení územního plánování olomouckého magistrátu. Stavba je rozdělena do několika etap. Jako první přijde na řadu tříhvězdičkový hotel. Začátek stavebních prací plánujeme na jaro 2010, uvedla Hošková. Kdy dojde na další fáze, záleží na vývoji trhu s nemovitostmi. (Pavla Kubištová) MFD Prostějov pomůže obcím s penězi na opravy památek Prostějovsko - Sídla v regionu získají víc peněz na opravu zchátralých pamětihodností. Prostějov se totiž březnovým rozhodnutím radních zapojil do programu ministerstva kultury s názvem Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Městští zaměstnanci oddělení památkové péče v něm budou fungovat jako prostředníci mezi státem a žadateli. Sejdou se u nich žádosti jednotlivých sídel na financování oprav, posoudí je po stránce věcné i formální a pošlou je na ministerstvo. Letos bude možné v tomto programu získat zhruba milion a půl korun. Není to zrovna moc peněz, ale když se vyberou jedna, dvě akce, tak jistě dobře poslouží, uvedl prostějovský starosta Jan Tesař. Upozornil, že město se program obnovy památek rozhodlo pro letošek jen vyzkoušet. Uvidíme, jak bude fungovat, nechtěl Tesař předjímat, jak dlouho v něm Prostějov zůstane zapojen. Ivanu Dvořákovou, starostku Němčic nad Hanou, těší, že se Prostějov rozhodl programu účastnit. Mám z toho radost. Pokusíme se tímto způsobem získat finance na zrestaurování soch svatého Františka Xaverského a svatého Jana Nepomuckého, které stojí v parku na Palackého náměstí, sdělila. Starostka poznamenala, že Němčice mají jen dvě možnosti, jak sehnat peníze na obnovu drobných sakrálních staveb. Buď se složí naše finance s těmi krajskými půl na půl, nebo budeme žádat o dotace z programu ministerstva kultury právě přes prostějovskou radnici. Lze z něj získat až devadesát procent částky, kterou budeme potřebovat na restaurátorské práce, informovala s tím, že výhodnější je samozřejmě varianta druhá. (Radim Havlík) PvD

12 Uničov. Baroko tam je doma Nadšenci ve městě opraví památku, a navíc v ní vybudují nové atraktivní muzeum Uničov - Vzácné uničovské památky jako oltářní sochy a obrazy ze zrušeného kostela Povýšení sv. Kříže musely na dlouhá léta do Vlastivědného muzea v Olomouci, olomouckého arcibiskupství a do Šternberka. Uničov totiž neměl pro exponáty důstojné uložení. To se ale v dubnu příštího roku změní. Vykopávky nic neodhalily, stavba už tedy začala Na výstavbě unikátního Muzea baroka, ve které se během několika měsíců promění památkově chráněný dům u římskokatolické fary v Uničově, dělníci již začali pracovat. Rekonstrukce zchátralé budovy přijde na šest milionů korun. Prostranství před kostelem obsadily mobilní sklady materiálů v polovině ledna a po archeologickém průzkumu, který žádné vzácné předměty pod sutí neodhalily, se stavební firma mohla pustit do práce. Nejdříve je zapotřebí prohloubit klenbové sklepy, vynosit suť a hlínu z chodeb a také vyjmout vzácnou břidlicovou dlažbu, která se dnes už na podobných místech jen tak nevidí. V současné době odborníci také zajišťují nový mykologický a statistický průzkum objektu, popisuje postup prací autorka myšlenky Muzea baroka Emilie Zatloukalová z občanského sdružení Zacheus. Právě přízemí o třech místnostech po zpřístupnění nabídne návštěvníkům kamenné artefakty, například části náhrobků, architektonické prvky a další uměleckořemeslná díla dochovaná v uničovském kostele a na faře. Za jádrem sbírek ale lidé budou muset vystoupat až do opraveného podkroví. Hlavní exponáty vybereme z inventáře bývalého minoritského klášterního kostela Povýšení Svatého Kříže, své místo tu najde i svatý Jan Sarkander, který v Uničově působil jako farář v letech 1609 až 1611 a po mučednické smrti v březnu roku 1620 byl ve městě dlouhá desetiletí uctíván, zdůraznil mluvčí uničovské radnice Marek Juráň. V muzeu tohoto mučedníka, který zemřel při útrpném výslechu v Olomouci, připomenou kopie dobových dokumentů a další obrazový materiál. Výstavu, připravovanou odbornými pracovnicemi Muzea umění Olomouc Simonou Jemelkovou a Helenou Zápalkovou, doplní také krátké expozice děl současných umělců a další odborné přednášky či besedy. Kolem mariánského sloupu nebo kašen v Uničově chodíme skoro každý den, ale umělecká díla, která jsou uložena v depozitářích, už lidé ani neznají. A právě ty jim chceme představit. Vždyť dějinná etapa a období mezi léty 1600 a 1750 není samoúčelné, ve městě se z baroka dochovaly největší umělecké a historické skvosty, nastínila myšlenku muzea Zatloukalová. Oprava domku u fary a výstavba Muzea baroka přijde na téměř šest milionů korun, myšlenku olomouckého architekta Milana Obenause dotací ve výši téměř pět milionů korun podpořila Evropská unie. S částkou půl milionu korun počítá v letošním roce i městský rozpočet. Odstartovali jsme také veřejnou sbírku, do schránek jsme dosud rozeslali na dvě stě složenek. Věřím, že nějaké prostředky touto cestou také získáme, dodala Zatloukalová. Jména dárců, kteří přispějí částkou vyšší než deset tisíc korun, se objeví na pamětní desce umístěné na budově muzea. * Muzeum baroka Muzeum baroka, které se otevře veřejnosti v červenci roku 2010, navazuje na výtvarný projekt Gymnázia Uničov Barokní skvosty Olomouckého regionu aneb Oživlé baroko. Havarijní stav historického domu u uničovské fary přiměl v roce 2004 skupiny nadšenců k založení občanského sdružení Zacheus. To v opraveném objektu nejdříve chtělo vytvořit duchovní centrum pro město a okolí, později se rozhodlo pro muzeum baroka, které by mělo vrátit městu skvosty uložené v depozitářích v Olomouci a Šternberku. Autorem architektonických úprav a plánů výstavního mobiliáře je olomoucký architekt Milan Obenaus. (Lenka Strnadová) MFD VÍME PRVNÍ: Stavební firma SAN-JV měla zničit památku. Odborníci jsou v šoku Šumperk / Olomouc - Olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) podalo v minulých dnech okresnímu státnímu zastupitelství v Šumperku podnět k vyšetřování zničení základů takzvané Nové brány z 16. století. Středověké základy na rohu ulic Lužickosrbské a Na Hradbách ulici loni na podzim objevili archeologové z šumperského Vlastivědného muzea, kteří na místě ještě před stavbou polyfunkčního domu prováděli archeologický průzkum. Investorem stavby je šumperská firma SAN JV, která v uvedené lokalitě počítá s rozsáhlou výstavbou za stovky milionů korun. Již loni firma dokončila stavbu paláce Schönberg. Podle vedoucího odboru archeologie olomouckého památkového ústavu Pavla Michny firma nechala mimořádný archeologický nález Nové brány 7. března zničit bagrem. A to i přes to, že se teprve konala jednání o dalším postupu. Památkáři navrhovali nalezené středověké zdivo buď v postavené budově prezentovat, nebo je alespoň po zdokumentování opět zakonzervovat zeminou a 12

13 zachovat tak pro budoucnost. Investor podle slov Pavla Michny namítal, že změna projektu by byla příliš nákladná. Jednatel šumperské firmy SAN-JV Pavel Vymazal se ke zničení památky nevyjádřil. Stanovisko mohu poskytnout nejdříve v pondělí, v současné době nemám podklady, sdělil Vymazal. Jedna ze dvou šumperských městských bran, tzv. Nová brána, byla vybudována kolem roku 1520 Petrem ze Žerotína a představovala součást kamenných městských hradeb, postavených v téže době. Zachovaná část hradeb je zapsána na seznamu nemovitých kulturních památek. Archeologové nález základů brány, zbořené v roce 1860, v těchto místech předpokládali. Zachovalý stav zdiva je ale překvapil. Mimořádnost nálezu, především kompletně zachovaný půdorys, ocenila archeologická komise, tvořená předními odborníky z celé republiky, která se v Šumperku sešla, zdůraznil Pavel Michna. I tato komise se postavila za zachování zdiva. Památkáři svůj podnět státnímu zastupitelství zdůvodňují podezřením ze zničení veřejného majetku. Opíráme se o právní názor, že podzemní součást chráněné památky, v tomto případě městských hradeb, je také chráněnou památkou a její devastace je tedy v rozporu se zákonem. V každém případě byl zničen archeologický nález, aniž by byla upozorněna příslušná odborná organizace, vysvětlil Michna. Dodal, že šumperskou Novou bránu už zachránit nelze, případný postih viníka však snad pomůže zachránit jiné památky v budoucnosti. (Hana Kubová) SaJD Z bytu správce Národního domu bude archiv Prostějov - Správce prostějovského Národního domu se bude nejspíš stěhovat. Radnice chce, aby se z jeho nájemního bytu stal archiv divadla, případně aby sloužil ke schůzkám a jednáním. Na přestavbu příbytku už z letošního rozpočtu vyčlenila zhruba milion. Zbyňku Melkovi to těžkou hlavu nedělá. Když řeknou, tak seberu kufry a půjdu, řekl. Kdy je však bude muset začít balit, to neví. Národní dům vzkvétá a prostory pro dosud chybějící aktivity jsou potřebné, zdůvodnil počínání města vedoucí odboru rozvoje a investic Antonín Zajíček. Stěhování se ale musí vyřešit přednostně. Panu Melkovi najdeme náhradní bydlení a platí, že s ním musí souhlasit, ujistil Antonín Zajíček. V budově už podle něj nemusí být nikdo trvale. Zabezpečovací zařízení je často mnohem spolehlivější, než člověk. Vždyť zloději kradou i tam, kde spí lidé, prohlásil. Přesto právě v alarmu vidí správce Melka jistý zádrhel. Když se spustí, tak mi hned volá policie, abych šel zjistit, jestli nejde o planý poplach. Nevím, komu budou volat, až z Národního domu odejdu, zamyslel se. Myšlenka na využití bytu v secesní památce je stará už zhruba dva roky. (Radim Havlík) PvD Obrazy zdědil stát OLOMOUC Olomoucké pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) předalo Národnímu památkovému ústavu v Olomouci do správy osm obrazů různých autorů. Šlo například o obrazy akademické malířky A. Čermákové (Jarní kytice), grafický list akademického malíře M. Švabinského (Rozkvetlá růže), díla akademického malíře A. Markvarta (Bacovské kopce) a akademické malířky M. Rožánkové-Drápkové (Podzim), informovala Právu mluvčí ÚZSVM Jana Rennerová. ÚZSVM podle ní získal tato umělecká díla na základě rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci jako dědictví po významném pedagogovi, který působil na Univerzitě Palackého v Olomouci. Nezůstal po něm totiž žádný dědic. (mhr) P

14 Zámecký park v Citově prochází obnovou Citov - Svou tvář změní během letošního roku zámecký park v Citově. Areál rozlehlého parku se dočká zahradních úprav, obnovy komunikací, výměny mobiliáře a stavby altánu a veřejného osvětlení. Celkové náklady na realizaci první etapy revitalizace jsou vyčísleny na necelých 13 milionů korun. Současný stav parku nese stopy dlouhodobě neprováděné větší údržby a bylo tudíž nutné přistoupit k jeho celkové rekonstrukci. Tu jsme započali loni na podzim, kdy došlo k demolicím zchátralých objektů a k vykácení přestárlých dřevin, uvedl starosta Citova Jaromír Otáhal. Podle jeho slov v parku, který se rozkládá na dvou hektarech, budou letos vysazeny nové stromy a keře. Stejně tak ho čeká obnova přístupových a parkových komunikací, na jejichž stavu se podepsal zub času. Stávající zpevněné povrchy budou odstraněny a nahrazeny budou novými cestami, upřesnil starosta Citova Otáhal s tím, že podoba parku by se měla přiblížit k dochovaným historickým plánům z roku Zámecký park se v letošním roce dočká ale také částečného oplocení a na jihozápadní straně v něm vyroste dřevěný altán. Cílem celkové revitalizace parku je, aby toto prostranství sloužilo jako příjemné místo k relaxaci a k pořádání kulturních akcí, dodal starosta Otáhal. V parku by se ještě letos měly objevit také nové lavičky, odpadkové koše a tři hrací prvky pro děti. Součástí obnovy zámeckého parku je i stavba nového veřejného osvětlení. Nasvícena bude i fasáda zámku. Pomocí světel chceme zdůraznit krásu této památky a upozornit na tento historický objekt turisty projíždějící naší obcí, řekl starosta. V citovském zámeckém parku se každoročně konají vyhlášené tradiční taneční zábavy zpestřené mysliveckými specialitami, které nesou název Červencová a Srpnová noc. Kvůli stavebním úpravám, které v areálu zámku v letošním roce panují, budou tyto akce zřejmě přemístěny do protějšího areálu bývalého koupaliště. (Dagmar Rozkošná) PřD Zastupitelé chtěli obejít památkáře Hranice - Více než hodinová diskuse se na čtvrteční schůzi zastupitelů rozpoutala kolem nafukovací tenisové haly v městském parku v Hranicích, která zde stává v zimě bez povolení, protože se nelíbí památkářům. Ve snaze vyhnout se povinnosti získat jejich souhlas a stavbu zlegalizovat řešili hraničtí poslanci návrh odejmout parku nebo jeho části statut kulturní památky. Hlasování však skončilo fiaskem. S návrhem požádat o výmaz hranického městského parku ze seznamu kulturních památek přišel poslanec Zdeněk Špiřík. V materiálech pro své kolegy zastupitele uvedl, že tenisový klub by svým klientům rád přes zimu nabídl nafukovací halu. Zahrnutím areálu do kulturní památky parku je však tento záměr znemožněn, tvrdí Špiřík. Původně se čtvrteční debata zastupitelů týkala pouze kurtů. Na schůzi proto zazněl návrh, aby byly oproštěny od statutu kulturní památky pouze kurty. Tím by se ale nic nevyřešilo. Každá památka má kolem sebe ochranné pásmo a na něj se stanovisko památkářů vztahuje také, konstatovala místostarostka města Radka Ondriášová. Po její logické úvaze se tedy zastupitelé začali zabývat myšlenkou zbavit statutu nemovité kulturní památky celý park. I v tomto případě však byla místostarostka skeptická. Ministerstvo kultury může kulturní památku vymazat ze seznamu jen z vážných důvodů, jako je například její vyhoření, demolice a podobně, konstatovala. Mně stejně připadá navržený způsob, jak obejít památkáře, dost nešťastný, vstoupila do diskuze zastupitelka Daniela Jablonská a hned po ní si vzal slovo Jiří Haša. Už dva roky po sobě památkáři halu nepovolili. Také považuji pokus o vyjmutí parku ze seznamu památek za donkichotský, ale jinou možnost asi nemáme, pokud chceme stavbu prosadit, vyjádřil své mínění. Po Hašovi dostal slovo majitel tenisového areálu Jindřich Bartsch. Oroduji za tenisty. Rád bych jim nabídl možnost používat kurty i v zimě a byl bych rád, kdyby mě v tom město podpořilo, řekl. Hned po něm si vzal slovo zastupitel Ivan Sumara. Sportovní lobbing je zajímavá věc. Líbí se mi, jak dokáže kývat se zdejším zastupitelstvem, podotkl ironicky. V minulém volebním období se podařilo prosadit, aby se tenisovému klubu prodaly pozemky pod kurty. Teď se řadě lidí hala nelíbí, ale přesto hledáme řešení, jak ji zlegalizovat, vyjádřil svůj názor Sumara. Diskuse na téma parku probíhala nakonec více než hodinu a napříč všemi politickými stranami. Poslanci se rozdělili na dva tábory. Jeden soucítil s tenisty, druhý s přírodou, parkem a jeho rázem, který by prý hala rušila. Návrhy na usnesení byly nakonec dva. Nejprve hraničtí poslanci rozhodovali o tom, zda požádat o výmaz celého parku ze seznamu památek. 14

15 Osm jich zvedlo ruku pro, šest proti a zbylých sedm se hlasování zdrželo. Návrh tedy přijat nebyl. Při následném hlasování o výmazu tenisové části parku se pro návrh nevyjádřil nikdo, proti bylo osm zastupitelů a zbylých třináct se hlasování zdrželo. (Kateřina Kapková) HD Kraj podpoří i opravy zámků Hranicko/Přerovsko - Oprava zámku v Hustopečích nad Bečvou, ale také rekonstrukce střechy radnice v Lipníku nad Bečvou nebo Československý jazzový festival to jsou některé z investičních akcí, které letos ze svého rozpočtu hodlá podpořit Olomoucký kraj. Ten vyčlenil na obnovu památek a na kulturu celkovou částku na 32,5 milionu korun. V přerovském regionu se tak díky dotacím kraje podaří provést některé zásadní opravy, na něž už starostové měst a obcí čekají delší dobu. Kraj přispěje částkou 500 tisíc korun na zrestaurování západního křídla zámku v Hustopečích nad Bečvou. Tuto renesanční památku městys postupně obnovuje už od roku 2001, kdy ji získal do svého vlastnictví. Oprava si přitom vyžádá celkové náklady ve výši 1 milion 173 tisíc korun. Jsme velice rádi, že se nám podařilo i letos získat finanční prostředky na opravu zámku. O podporu žádáme každým rokem. Letos budou tyto prostředky konkrétně věnovány na dokončení oprav sgrafitové fasády západního křídla. Práce se rozjedou na jaře, jakmile to speciální technologii umožní počasí, řekla starostka Hustupeč nad Bečvou Júlia Vozáková. Další příspěvek získá město Lipník nad Bečvou. Ten je určen na opravu střechy tamní radnice. Město přijde rekonstrukce na 1 milion 843 tisíc a dotace kraje je 420 tisíc, upřesnil náměstek olomouckého hejtmana a zároveň přerovský radní Radovan Rašťák (ČSSD). Kraj podpoří i stavební úpravy na zámku ve Všechovicích, a to částkou půl milionu korun. Plánovaná výměna oken a dveří si přitom vyžádá náklady ve výši 1 milion 679 tisíc korun. Radovat se z nově obnoveného interiéru prvního patra, nových omítek a podlah mohou i na zámku v Tovačově. Olomoucký kraj totiž na tuto akci přispěje 300 tisíci. Nového dřevěného schodiště se dočká i zámek v Dřevohosticích. Z celkových nákladů 450 tisíc korun totiž kraj uhradí téměř polovinu a to 220 tisíc. Loni se nám díky dotaci podařilo zrestaurovat ochoz zámecké věže takzvané kamenné balustrády. Letos nás čeká generální oprava zchátralého schodiště, které nám celkově zpřístupní věž, a tím nabídneme návštěvníkům zámku krásný pohled na Dřevohostice a široké okolí Záhoří, popsal plánovanou investici místostarosta Dřevohostic Petr Dostál. Významně přispěje kraj i na pořádání tradičního Československého jazzového festivalu, která se koná každoročně na podzim v Přerově. Na několikadenní přehlídku jazzové muziky půjde částka 500 tisíc korun. (Dagmar Rozkošná a Petra Poláková-Uvírová) HD Ukradli jim sochu, obec chce novou Bohuňovice - Zhruba osmdesát centimetrů vysoká pískovcová socha zmizela během víkendu ze sousoší Kalvárie v centru obce Bohuňovice. Policie případ vyšetřuje jako krádež. Policejní mluvčí Marta Vlachová včera uvedla, že škoda činí asi 50 tisíc korun, starosta Jiří Petřek ale tvrdí, že historická cena téměř 200 let staré sochy je mnohem vyšší. Obec ji chce nahradit replikou. Pořád chci věřit tomu, že šlo spíše o vandalismus než o krádež na zakázku, uvedl Petřek. Obec má podle něj desítky památek, o které se pravidelně stará. Kromě kostela to jsou čtyři kaple, deset křížů, dvě kalvárie a socha svatého Jana Křtitele. Každoročně na jejich opravy vynakládáme od roku 1993 kolem 100 tisíc korun, některé roky ale i mnohem více, konstatoval Petřek. Robert Šrek z olomouckého Národního památkového ústavu řekl, že právě menší asistenční sochy ze sousoší na našem území hromadně mizí. Často se o tom dozvídáme až po letech. Přijedeme na kontrolu, a jsou pryč. Nejčastěji se stěhují na zahrádky do zahraničí, přitom mají svou historickou hodnotu, která je závislá na jejich stáří a autorovi, doplnil památkář. Alarmující byl podle něj případ z Mořic na Prostějovsku, kde zmizely sochy z kamenného ochozu v patře, kde museli zloději použít plošinu. Starosta Petřek tvrdí, že obec již jedná i o vytvoření případné repliky klečícího světce, která by vznikla podle fotodokumentace. Podobně již nechali vyhotovit kopii sochy, kterou před časem rozrazil blesk. Bohuňovice mají dva obecní strážníky a jejich vedení zvažuje i instalaci kamerového systému. (ČTK) MFD

16 Krajské peníze míří do kostela i na festival Olomouc - Divadlo Tramtarie, vzácný gobelín nebo pomník obětem světových válek v Července. Nejen jim pravděpodobně připadne částka z celkových třiceti dvou a půl milionu korun, které navrhla rada Olomouckého kraje rozdělit mezi žadatele o podporu kultury pro tento rok. Jejími návrhy se bude zabývat zastupitelstvo na svém dubnovém zasedání. Pro pořadatele kulturních akcí, na které doléhá tlak ekonomické krize, znamenají dotace vydatnou pomoc. Letos nám odřekli všichni sponzoři. Snažíme se vést jednání s novými. Pokud grant dostaneme, velmi nám to pomůže, protože program je teď na penězích od města i kraje závislý, řekl organizátor Olomouckého kulturního léta Libor Gronský, kterému Rada přidělila tři sta tisíc korun. Gronský musel slevit z původních odvážnějších plánů a zařadit více komorních koncertů. Dostane-li peníze, zůstane i letos přehlídka dostatečně pestrá a zajímavá. Kvůli krizi bude na koncerty chodit míň lidí. I tak se budeme snažit udržet nízké vstupné, včetně úvodního koncertu Evy Urbanové, slíbil. S podobnými potížemi se musejí potýkat i organizátoři Hanáckého roku ve Velké Bystřici celoročního projektu folklorních akcí. I pro ně by podle místního starosty Marka Pazdery znamenalo zamýšlených sto šedesát tisíc od kraje významnou pomoc. Čtyři sta padesát tisíc, tedy asi polovinu požadované částky, dostane olomoucké divadlo Tramtarie. Za ty peníze jsme velice rádi, je to o sto tisíc víc než loni, reagovala ředitelka divadla Petra Němečková. Spíše než dovoz drahých zvučných jmen je dlouhodobým cílem principálky vytvořit vlastní profesionální soubor. Zatím je to však hudba budoucnosti. Obnášelo by to vyplácení honorářů hercům. Tím bychom zaručili, že by se složení tolik neproměňovalo, uvedla Němečková. Z pětaosmdesáti žádostí vybral kraj třicet sedm dotací na obnovu kulturních památek. Patří k nim i dokončení restaurování unikátního gobelínu s názvem Odpočinek na útěku do Egypta. Původně byl gobelín opravován jen amatérsky. Rozparky byly zašity neodborně, okrajové partie byly zničeny. Také ho velmi poničili moli. Vyčištěním se oživily původní, časem vybledlé, barvy. Zjistili jsme, že jsou vzácně dochované. I když bádání ještě není u konce, je zřejmé, že nástěnný koberec pochází ze špičkové evropské dílny, popsala Alena Jemelková z památkového oddělení olomouckého arcibiskupství. Potvrdila, že již šestnáct měsíců trvající restaurátorské práce by měli odborníci díky dotaci bez problémů dokončit letos v červnu. Peníze podle všeho poputují i do olomouckého chrámu Panny Marie Sněžné. Kostel, který čeká důkladná rekonstrukce, dostal grant na zrestaurování fresky a výzdoby boční kaple Anděla strážce. Tato kaple patří k několika místům, které jsou v nejvíce havarijním stavu. Doufáme, že se nám podaří uskutečnit její opravu ještě letos, reagoval kněz z farnosti kostela, jezuita Pavel Bačo. Napočtvrté se podařilo získat peníze na opravu pomníku obětem obou válek v Července. Na pomník se občané složili roku V době okupace ho zakopali, aby nedošel k úhoně. Častou manipulací byl však poškozen, vysvětlil starosta Červenky Jaroslav Vlk (nez.). Kraj přispěje šedesáti tisíci, zbylých čtyřicet si doplatí obec z rozpočtu. Stejnou částku dostali i v Bouzově na zrestaurování sousoší Kalvárie v místní části Kadeříně. Chtějí tam opravit i vedle stojící kapličku, na kterou dostali peníze z ministerstva kultury. Obě záležitosti bychom chtěli stihnout do podzimu, upřesnil starosta Bouzova Zdeněk Foltýn (nez.). (KAREL PÁRAL) OD Intarzovaný stolek je pro restaurátora lahůdkou Litovel/Víska - Pro restaurátora je tahle práce lahůdkou, říká Michal Zlámal, který teď ve své dílně restauruje intarzovaný stolek z 19.století, pocházející ze zámeckého mobiliáře v Náměšti na Hané. Celé restaurování spočívá v tom, že se musí jednotlivé kusy nejprve zafixovat, aby se části zdobení nepoztrácely a pak se doplňuje to, co chybí. Stolek vypadá, že drží, ale když do toho malinko sáhnete, tak vyřezávané části drží jen díky tomu, že jsou na těsno. Klíh, kterým je intarzie klížená je zvětralý, takže všechny dílky se musí z lůžek vyndat. Lůžko se musí vyčistit, protože bývá plné prachu a špíny, vysvětluje odborník a ukazuje na pracovní desku, kde jsou jednotlivé části drobného nábytku rozložené. Vrchní deska asi metr vysokého stolku je intarzovaná intarzie je vyřezaná z několika částí, mosaze, cínu a želvoviny, doplněná ořechovým nebo palisandrovým dřevem. Původně to mohl být eben, moc ho tam však už není. Stolek už prošel různými opravami, říká Zlámal. 16

17 Při tvorbě desky zámecké památky tehdy autor použil méně obvyklou techniku intarzie typu Boulle. Ta je pojmenována podle Charlese André Boulle, který byl ebenistou Ludvíka XIV a většina jeho prací je z počátku 18. století. Klasické intarzie se většinou dělají ze dřevěné dýhy. Tahle vykládaná deska se dělala tak, že se kousky cínového a mosazného plechu slepili s plátem želvoviny a do desky se vyřízl požadovaný motiv. Nakonec se zase všechny vrstvy rozlepily. Vznikly tak tři intarzie, které jsou jen otočené barevně, popisuje metodu odborník. Nejcennější pak byla vždycky ta intarzie, kde bylo nejvíc želvoviny a nejmíň mosaze takzvaná prima versa. Nejméně cenná pak byla kde bylo nejvíce mosaze a nejméně želvoviny tercia versa. V restaurátorské dílně bratří Zlámalů ve Vísce na Litovelsku pracují na malém kusu nábytku už dva měsíce. Na některé vyřezávané dřevěné části pak odborníci dokonce použili i tepané plátky z pravého zlata. Práce je to náročná, ale příjemná. Takovýhle kousek se do dílny nedostane zase tak často a já osobně na takové věci dělám potřetí. Ale aby to bylo intarzované až v takovémhle rozsahu, to je poprvé, přiznává restaurátor. Doplňuje, že do konce května by památka mohla být zpět na zámku. (Petra Pášová) OD ZÁBŘEH: Sýpka je památkou, muzeum z ní ale nebude Zábřeh - Bývalá kontribuční sýpka v zábřežském Krumpachu má smůlu. Ministerstvo kultury ji sice prohlásilo památkou, ale na oživení si ještě počká. Skupina sběratelů veteránů, která ji měla koupit od města a přebudovat ji na muzeum, totiž od smlouvy odstoupila. Vede nás k tomu ekonomická situace. Dotační tituly, s nimiž jsme počítali, nebyly vypsány, sehnali bychom dotace nejvýš v řádu statisíců korun. Přitom rekonstrukce by stála pět až šest milionů, řekl Pavel Schwab ze Spolku pro záchranu dědictví historie. Skupina sběratelů založila spolek účelově právě kvůli sýpce a město jí loni v červnu prodej přislíbilo za osm set tisíc korun. V prvním a druhém podlaží sýpky měly být vystaveny automobily, v dalších patrech kola a motorky. Převod měl ale podmínku: návrh na nový vklad do katastru by radnice dala teprve poté, co bude sýpka zapsána do seznamu památek. To mělo objekt jednou provždy ochránit před zničením, například rozebráním na trámy. Proces prohlášení památky trval do 2. března a mezitím se situace změnila. Sběratelé svůj záměr úplně nevzdávají. Kdyby do toho šlo město s námi a uhradilo by rekonstrukci, o provoz muzea se už postaráme, uvedl Schwab. Sám ale dodal, že to nepovažuje za reálné v situaci, kdy město čekají obrovské investice do bazénu a kanalizace. Stejně to vidí i místostarosta Lubomír Sommer (KDU-ČSL): Městská rada doporučila, aby město památku znovu nabídlo k prodeji, a to za jeden milion korun. Čtyřpatrová sýpka z osmnáctého století sloužila kdysi k přechovávání obilí pro dříve samostatnou obec Krumpach. Město ji koupilo v roce 2005 za půl milionu korun od Agrodružstva Zábřeh, které ji v té době už dva roky neužívalo. Obě strany tím sledovaly jediný cíl - objekt zachránit. Zvenku sice vypadá památka nezajímavě, ale interiéry jsou impozantní. Stropy ve všech patrech podpírají řady dřevěných sloupů. Odstoupení spolku sběratelů není dobrá zpráva. Pro muzeum či nějaký depozitář byl totiž objekt ideální, řekla Lucie Drábková z Národního památkového ústavu. Důležité je podle ní to, aby provizorní stav netrval příliš dlouho. Každá opuštěná stavba totiž chátrá, i když sýpka přece jen tolik netrpí, protože nikdy nebyla vytápěná. Důležité je hlavně to, aby měla dobře zajištěnou střechu, aby do ní nezatékalo, doplnila památkářka. (Stanislava Rybičková) ŠaJD

18 Nepatří vám kaplička? Obec hledá majitele Malé architektonické památky potřebují opravit, nejdříve je ale musí někdo vlastnit Střední Morava - Hledáme majitele kapliček, křížků a božích muk, vyhlásily některé obce v Olomouckém kraji. Na jejich území stojí totiž více než staleté drobné památky, ke kterým se ale nikdo nehlásí. Mnohé z nich by obce chtěly opravit, protože ale nejsou jejich, o dotace žádat nemohou. Teprve v případě, že se majitel do půl roku nepřihlásí, stanou se památky majetkem obce. Krajský úřad vypisuje každoročně dotační program na obnovu drobných architektonických památek. K žádosti je ale třeba připojit doklad o vlastnictví nebo aspoň čestné prohlášení, vysvětluje vedoucí oddělení památkové péče krajského úřadu Miluše Sedláčková. Právě vlastnictví je ale u mnoha památek problém. Křížků a božích muk stojí v okolí obcí hodně. Tehdy jimi chtěl někdo poděkovat, připomenout nějakou událost, dnes je ale těžké určit, kdo to byl. Někdy je donátor uveden na podstavci, to je ale výjimečné, míní starosta Skrbně Tomáš Spurný. Nejsnazší možností, jak získat památky v katastru obce do jejího vlastnictví, je výzva, aby se přihlásili případní majitelé. S drobnou stavbou se pak nakládá jako s věcí opuštěnou či ztracenou, pokud se majitel neozve do šesti měsíců, přechází věc obci, uvádí Sedláčková. První měsíc od vypsání výzvy mají za sebou v Křelově. Hledají majitele osmnácti památek, mimo jiné i kaple Nanebevzetí Panny Marie, která stojí na křelovské návsi. Zatím se nám nikdo nepřihlásil, ani to moc nečekáme, říká starosta Křelova Jiří Spurný. Přihlášení majitele stavby je opravdu výjimkou. Během šestiměsíční lhůty, která teď už ale skončila, se nám ozval jen jeden vlastník, popisuje vedoucí oddělení správy majetku v Lošticích Marie Tomanová. O stav drobných památek se zajímají i v Jeseníku. Loni jsme zjišťovali, komu patří některé kříže, které by potřebovaly opravit. Jejich majitele jsme pak obeslali s upozorněním, že památky patří jim a kde mohou žádat příspěvek na jejich obnovu, zmínila vedoucí oddělení majetku jesenické radnice Lenka Vinklerová. K rekonstrukci památek bez ohledu na to, kdo je vlastní, přistoupili třeba v Horce nad Moravou. Chceme, aby to tu vypadalo pěkně a nezajímáme se o to, jestli by se o údržbu neměl starat spíš někdo jiný, uvádí starosta Horky Oldřich Nykl. Ve směru na Skrbeň jsme vystavěli jsme novou kapličku za tu, která tam kdysi stávala, očistili jsme kříž u kostela, i když ten je jistě církve. Nejsou to bůhvíjak vysoké náklady, takže si to můžeme dovolit. Snahu obcí o zachování drobných staveb chválí památkáři. Kromě památkové hodnoty jsou kříže a boží muka významné i tím, že připomínají určitý počin či osobu. Mají proto i hodnotu dokumentační, říká Iva Orálková z Národního památkového ústavu v Olomouci. (Pavla Kubištová) MFD Palác a tráva. Rozdíl 3 tisíce Město získá za Edelmannův palác pozemek pro muzeum. Znalkyně: památka za 36, parcela 9,5 milionu Olomouc - Jeden metr čtverečný prázdného pozemku za 24 tisíc, stejně velká část kulturní památky Edelmannova paláce o pouhé tři tisíce korun dráž. I to je součást transakce, kterou včera posvětili olomoučtí zastupitelé. Podnikateli Miroslavu Barnetovi, který drží část pozemku v Denisově ulici, kde Muzeum umění plánuje půlmiliardovou stavbu Středoevropského fóra, radnice výhodně prodá dům na Horním náměstí. Edelmannův palác podnikatel od města koupí za 28,5milionu plus klíčový pozemek. Obchod, který včera někteří zastupitelé označovali slovy nemravný či nemorální vydírání. Přesto jich 32 pro transakci zvedlo ruku, proti bylo jen osm, ačkoliv výhrady měli i mnozí další. Kdyby ale město pozemek nezískalo, ambiciózní Středoevropské fórum a s ním i 500 milionů z dotací by byly ztraceny. Podnikatel Barnet toho využil a radnici tvrdě zatlačil do kouta. Podivné však je, že mu to výrazně usnadnil znalecký posudek, který si přitom nechala vypracovat sama radnice. Posudek totiž řešil cenu pozemku, o který se v celé kauze hrálo. Soudní znalkyně došla podle cenového předpisu k sumě 3,87 milionu korun, současně však stanovila také tržní hodnotu, která podle ní činí 9,5 milionu. Je to cena stanovená znaleckým posudkem, řekla náměstkyně primátora Hana Kaštilová Tesařová (ČSSD), když se nad takovým skokem pozastavoval zastupitel Antonín Kropáček (KSČM). Odvíjela se od ceny, kterou pan Barnet za pozemek zaplatil, dodala vzápětí. Ve skutečnosti se od této ceny neodvíjela, ale přesně se s ní shoduje. Právě za tolik totiž původní majitelé parcelu loni na podzim podnikateli prodali. Jak je však možné, že cena stanovená nezávislým soudním znalcem je naprosto shodná? Já nejsem soudní znalec, to by vám musel říct on, jak při stanovení ceny postupoval, odpověděla po zasedání zastupitelů na dotaz MF DNES Kaštilová Tesařová. Znalkyně Hana Martínková, která cenu pozemku i Edelmannova paláce stanovila, o tom ale nechtěla ani slyšet. Vůbec nevidím důvod, proč 18

19 bych vám to měla vysvětlovat, reagovala do telefonu na otázku. Jiný posudek radnice nemá. Oslovili jsme tři znalce, ostatní ale odmítli. Nikdo nechtěl dělat ani oponentský posudek a nás tlačil čas, řekla náměstkyně. Také další velký otazník se týká posudku. Je z něj totiž zřejmé, že ceny, za které se prodávaly ostatní pozemky v proluce u muzea, při ohodnocení poslední parcely nehrály žádnou roli. Soudním znalcem bylo zjištěno, že ceny běžné, pravidelně se opakující a odpovídající zvyku, se v daném místě a čase nevyskytují a s obdobnými pozemky se běžně v daném místě a čase neobchoduje. Z toho vyplývá, že neexistuje ani trh s takovým majetkem a nemůže tam existovat ani cena obvyklá, neboť k ceně obvyklé lze dospět pouze na základě analýzy trhu, píše se v posudku. Přitom většinu okolních parcel muzeum skoupilo loni (tedy ve stejné době, kdy klíčový pozemek získal Miroslav Barnet) za ceny od 2000 do 9765 korun za metr. Hodnota posledního ale vystřelila až na 24 tisíc za metr. Naopak cenu Edelmannova paláce stejná znalkyně určila na 36 milionů, radní ji poté zvedli na 38 milionů, na nichž se nakonec s podnikatelem dohodli. I tak ovšem při celkové ploše paláce, která je 1405 metrů, vychází částka 27 tisíc korun za metr. Srovnáváte nesrovnatelné. Ale to je otázka pro soudního znalce, což já nejsem, řekla náměstkyně. A proč tedy město alespoň nevyšroubovalo cenu paláce podobně, jako to udělal podnikatel s pozemkem? Radnice nebyla v pozici, aby si mohla určovat podmínky. Pan Barnet byl ten, kdo mohl říct: tak já si ten pozemek nechám, řekla Kaštilová Tesařová. I samotná hodnota paláce určená posudkem však vyvolává další otázky. Zde jsou pro srovnání prodeje jiných domů na Horním náměstí. V roce 2006 město prodalo za 51 milionů Salmův palác - ten je sice výrazně větší než Edelmannův, ale městem odhadované náklady na nutné opravy činily dalších 90 milionů, v součtu tedy 141 milionů. Ve stejném roce změnil majitele i dům U Černého psa. Cena byla 15,4 milionu, odhadovaná rekonstrukce ale ještě milionů, dohromady tedy nejméně 55,4 milionu. Edelmannův palác naproti tomu velké opravy dle Správy nemovitostí Olomouc nepotřebuje - v plánu byly jen výměny elektroinstalace a dalších rozvodů za 7,5 milionu, v součtu s prodejní cenou tedy 45,5 milionu. * Co bylo ve hře Středoevropské fórum má sídlit v budově, kterou chce postavit Muzeum umění právě na pozemku v Denisově ulici, o kterém se nyní jednalo. Mají tu být výstavní síně, filmové a divadelní sály či badatelské a školicí centrum. Akci podporují ministři kultury zemí Visegrádské čtyřky, z evropských dotací na ni lze získat přes půl miliardy korun. Objekt chce muzeum otevřít v roce 2013 velkou expozicí výtvarné kultury střední Evropy. (Jakub Štos) MFD Bagr zničil unikát Šumperk, Olomouc - Zničení základů šumperské Nové brány z šestnáctého století, do kterých se na začátku března zakousl bagr, bude mít zřejmě dohru u soudu. Olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu totiž podalo okresnímu státnímu zastupitelství v Šumperku podnět k vyšetřování případu. Investor, který na stejném místě hodlá postavit polyfunkční dům, nechal mimořádný archeologický nález 7. března zničit bagrem, přestože teprve probíhala jednání o dalším postupu, říká Pavel Michna z olomouckého památkového ústavu. Památkáři přitom podle něj původně navrhovali nalezené středověké zdivo na rohu ulic Na Hradbách a Lužickosrbské buďto v postavené budově uchovat, nebo je alespoň po zdokumentování opět zakonzervovat. Investor, jehož vyjádření se nepodařilo získat, již dříve uvedl, že změna projektu by byla příliš nákladná. Jednu ze dvou šumperských městských bran, takzvanou Novou bránu, nechal kolem roku 1520 vystavět Petr ze Žerotína. Navíc byla součástí kamenných městských hradeb, postavených v téže době, jejichž zachovaná část je dnes zapsána na seznam nemovitých kulturních památek, popsal Michna a doplnil, že archeologové nález základů brány, zbořené v roce 1860, v těchto místech předpokládali. Jejich zachovalý stav je však velmi překvapil. Mimořádnost nálezu, především kompletně zachovaný půdorys, ocenila archeologická komise tvořená předními odborníky z celé České republiky, která se v Šumperku kvůli tomu sešla, zdůraznil Pavel Michna. I tato komise se postavila za zachování zdiva. Památkáři svůj podnět státnímu zastupitelství zdůvodňují podezřením ze zničení veřejného majetku. Opíráme se o právní názor, že podzemní součást chráněné památky, v tomto případě městských hradeb, je také chráněnou památkou, a její devastace je tedy v rozporu se zákonem. V každém případě byl zničen archeologický nález, aniž by někdo upozornil příslušnou odbornou organizaci, doplnil. Šumperskou Novou bránu už podle odborníků zachránit nelze. Případný postih viníka však podle nich pomůže zachránit jiné památky v budoucnu. Mimořádnost nálezu ocenila archeologická komise tvořená předními odborníky. Pavel Michna z památkového ústavu. (Roman Helcl) MFD

20 Kdo ocení Schönberg? Šumperk - Když se kácí les, padají třísky. Tímto heslem se pravděpodobně řídí firma, která staví domy u náměstí Republiky. Památkáři ji podezírají z toho, že nechala bagrem zničit základy jedné ze dvou historických městských bran. Zbytky brány zůstaly v zemi zachovány i poté, kdy byla stavba ze šestnáctého století o tři sta let později zbourána. Výstavba ve století jedenadvacátém však památku definitivně zničila. Pokud bránu opravdu úmyslně zničila stavební firma, její motivy jsou nasnadě. Restaurování a zakonzervování památky by si vyžádalo peníze a stavbu by mohlo zdržet. Skutečného pachatele a jeho motivy však potvrdí až policejní vyšetřování. Lidé chrání památky po předcích, aby neztratili povědomí o své minulosti. Cení si také jejich krásy a uměleckého fortelu svých předků. Zda tyto vlastnosti ocení budoucí generace například u paláce Schönberg, není vůbec jisté. (Petr Krňávek) ŠaJD Kupte si zámek v Loučné. Stačí patnáct milionů! Loučná nad Desnou -Patnáct milionů korun! Přinejmenším takovou cenu by si měl nachystat kupec, který by chtěl získat zámek v Loučné nad Desnou. Je to cena v místě obvyklá, jak ji určil odhadce, který nemovitost oceňoval pro konkurzního správce společnosti Wisenberg. Ta se kvůli dluhům ocitla v listopadu v úpadku a 20. ledna na ni soud po schůzi věřitelů vyhlásil konkurz. Pohledávky činí celkem přes deset milionů korun. Mým úkolem bude zámek co nejdříve zpeněžit a dluhy uhradit. Rozhodující bude výše nabídky, nikoli záměr, jak památku využít. S prodejem ovšem musí souhlasit i věřitelé a soud, řekl konkurzní správce Jiří Klíma. Zdůraznil, že patnáct milionů je jen cena orientační, podle zájmu se nakonec může zvýšit, anebo naopak snížit. Z možnosti koupit nemovitost jsou vyloučeny osoby blízké majitelům či jednateli společnosti Wisenberg. Hlavní část dluhu vznikla v polovině roku 2006 v souvislosti s projekčními pracemi, které společnost Wisenberg zadala. Podle dostupných informací měla už schválený úvěr deset milionů korun na opravy. Banka ale nakonec úvěr neposkytla. Zhatily ho spory uvnitř rodiny Kleinů a rozdílné názory na to, jak postupovat dál. Návrh na konkurz podala letos v září šumperská firma Promos, která požaduje i s úroky osm set tisíc korun. Mezi věřiteli jsou další projekční firmy, také finanční úřad a obec, která žádá 1,6 milionu za opravu zámecké kaple. Do oprav zámku ale vložila už kolem devíti milionů a patří jí čtvrtina akcií společnosti Wisenberg. Tři čtvrtiny akcií vlastní potomci bývalých majitelů - tři bratři Kleinové. Ti dali do oprav asi pětadvacet milionů korun. Úvěr na celou rekonstrukci se získat nepodařilo a prázdný zámek od konce devadesátých let pustl. Dnes už je to ruina, která dělá obci ostudu. V současné ekonomické situaci bude prodej zámku asi velmi problematický. Váznout může na opatrnosti investorů i neochotě bank půjčovat. Na druhé straně by ale zájem investorů mohla ovlivnit stavba nového lyžařského areálu v Koutech. Potřeba ubytovacích kapacit několikanásobně vzroste, řekl starosta Loučné Pavel Martínek (ČSSD). Dodal, že zrovna nedávno na obecní úřad volal zájemce. Nejvíc ho zajímalo, jestli je ze zámku vidět na Červenohorské sedlo. Budoucí majitel musí počítat s obří investicí do opravy. Odhad nákladů na rekonstrukci zněl před šestnácti lety na 350 milionů korun. Od té doby ovšem ceny značně vzrostly. Podle projektu, na který má společnost Wisenberg stále platné stavební povolení, se měl ze zámku stát hotel, apartmánové byty a hotelová škola. Nejstarší část památky postavili na začátku 17. století Žerotínové. V roce 1842 koupili celé panství železářští podnikatelé bratři Kleinové. Rodině patřil zámek do roku Po listopadu roku