ORANŽOVÁ KNIHA SSD. Rámcový program pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ORANŽOVÁ KNIHA SSD. Rámcový program pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit"

Transkript

1 V Praze dne 7. dubna 2010 Schválila: Odborná komise SSD pro romské záležitosti P edkládá: Mgr. David Be ák, DiS. ORANŽOVÁ KNIHA SSD Rámcový program pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit

2 ORANŽOVÁ KNIHA SSD pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit OBSAH 1. Úvod: Cíl rámcového programu Téma 1: Etnické klima Téma 2: Romové Dvanáct let vládní politiky v i Rom m Integrace jako asimilace nebo emancipace? Rovnost ob an a vyrovnávací postupy Nacistická genocida Rom a naše morální dluhy Cikánské tábory v Letech a Hodonínku Romové a Cikáni Romská morálka Základní práva Evropské a mezinárodní organizace a Romové Kdo je Rom Téma 3: Diskriminace a antidiskrimina ní opat ení Obecn Diskriminace Rom Antidiskrimina ní zákon Téma: Romská sdružení a jiné skupiny Téma: Sociální vylou ení Rom Obecn Bydlení Rom a neexistence sociálních byt Lichva a protispole enské jednání poškozující Romy Komunitní a terénní práce... 41

3 6.5 P íklad dobré praxe Agentura pro sociální za le ování v romských lokalitách Téma: Vzd lávání P edškolní d ti Povinná školní docházka eská menšinová škola Problematika vzd lávání romských žák na st edních školách Téma: Zdraví a zdravotní pé e Téma: Romové a média Téma: Koordináto i a politika státu, kraj a obcí v i Rom m Romští poradci Téma: Zm ny zákon, které budeme prosazovat Záv r... 62

4 1. Úvod: Cíl rámcového programu Romské záležitosti nelze sice redukovat na chudobu a sociální vylou ení, a ani na anticiganistické p edsudky a diskriminaci, avšak ob tato témata jsou základem pro pochopení postavení Rom v eské a evropské spole nosti. Takové pochopení je pak nutným východiskem pro veškeré snahy o zlepšení tohoto postavení. A kdo jiný, která jiná politická strana než sociální demokracie, je schopna a ochotna se t mito otázkami koncep n a programov zabývat a po p íchodu do vlády je efektivn ešit? Od léta 2006 ukazuje n kolikaletá zkušenost z p sobení pravicové vlády a jejích orgán, že situace Rom ve spole nosti a vztah mezi nimi a neromskou v tšinou se nejen nelepší, nýbrž se zhoršuje, i kv li r stu nacionalismu a jiných krajn pravicových, až neonacistických tendencí. Vládní orgány Rada pro záležitosti romské komunity, Rada pro národnostní menšiny, Rada pro lidská práva a osm jejích výbor, zmocn nec vlády pro lidská práva, a od roku 2006 i vládní novinka, ministryn a nyní ministr pro lidská práva a menšiny se nemohou vykázat žádným výrazným úsp chem. A to ani, p i zmir ování sociálního vylu ování (nejen Rom ), a dokonce ani v boji proti slovním a fyzickým útok m na Romy a proti diskriminaci z d vod pohlaví, v ku, sociálního p vodu a samoz ejm kv li etnické identit. Jejich postupy jsou neú inné, tyto vládní orgány a asto ani orgány samosprávy bu nekonají v bec, nebo nekompetentn i chaoticky. Selhala Agentura pro sociální za le ování v romských lokalitách, protože její p sobnost neupravuje žádný zákon. Nemá ani dostatek finan ní prost edk. Za ur itý vládní úsp ch je nutno naopak považovat razantní postup státních orgán (policie, státní zastupitelství, ale i vláda) p i potla ování násilných neonacistických a dalších pravicov radikálních skupin. P isp la k nim i tragická událost ve Vítkov ve Slezsku v dubnu 2009, kdy se romská rodina s d tmi stala ob tí zlo inného neonacistického žhá ského útoku. Tento rámcový program SSD pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit nenahrazuje vládní koncepci, která by ur ovala politiku vlády v i Rom m. Ke koncepci romské integrace , kterou vláda p ijala 21. prosince 2009, v tomto textu p ihlížíme. Náš rámcový program se ale týká všech Rom, tedy osob, které jako Romové vystupují nebo jsou za n považovány, nejen Rom sociáln slabých nebo vylou ených. Mnoho Rom není v této situaci, ale i oni mají své kulturní pot eby, které musí stát podle svého ústavního po ádku i mezinárodních smluvních závazk uspokojovat. D raz p esto klademe spíše na nevy ešené záležitosti, spjaté s chudobou, se sociálním znevýhodn ním nebo i s vylou ením.

5 Rámcový program, který p edkládáme stranické i širší ve ejnosti, neplatí, pokud jde o sociáln vylou ené lokality, pouze pro Romy, kte í v nich žijí, nýbrž i pro Neromy, jejichž podíl se asto zvyšuje. Jich se samoz ejm sociální problémy týkají stejn jako Rom. Poznámka P i zpracovávání rámcového programu jsme použili i pracovní verze materiálu Ministerstva vnitra pro vládu z února 2009 Identifikace zásadních problém v oblasti sociálního vylou ení, auto i neuvedeni. 2. Téma 1: Etnické klima Základní bariérou p i integraci sociáln vylou ených Rom je ETNICKÉ KLIMA eské spole nosti tedy pohled ve ejnosti na situaci romské menšiny a sociáln vylou ených lokalit a také názor na to, jak tyto záležitosti ešit. Strategická otázka je, v jakém klimatu se bude uplat ovat politika, která si klade za cíl oslabování sociálního vylou ení a snížení po tu osob v n m žijících. Obavy z ve ejného mín ní vedou k váhavému postoji zejména komunálních politik. Ti vnímají dlouhodobý negativní vztah eské spole nosti k Rom m. Odmítavý vztah k nim mají asi dv t etiny až t i tvrtiny obyvatel. Plných 66 procent obyvatel R považuje soužití s Romy za problematické. Postoje ob an resp. zm na jejich postoj tak p edstavuje pomyslnou startovní áru pro ešení problém sociáln vylou ených lokalit. Z perspektivy eské ve ejnosti mají problémy soužití s Romy p ednostn obsah spíše etnický než sociální. Základní problém vidíme v tom, že se sociální aspekt otázek souvisejících se sociáln vylou enými lokalitami zam uje za aspekt etnický. Podstatná ást ve ejnosti v R vidí bohužel sociální vylou ení p edevším jako problém p ítomnosti etnicky odlišné populace v majoritním prost edí, nikoliv pouze jako problém p ítomnosti extrémn chudých vrstev. Názory ve ejnosti se asto opírají o kusé nebo zcela nepravdivé informace, které se asto zakládají na zkresleném nebo p edpojatém vid ní problém.

6 O tom, že sociáln vylou ené lokality vznikají jako d sledek jakési romské mentality, jsou p esv d eny až na výjimky i orgány samosprávy a orgány státní moci. V tšina obyvatel zastává názor, že Romové jsou jiná rasa, nep izp sobí se, nezm ní. S tím se dlouhodob ztotož uje kolem 80 procent lidí. V tšinový postoj k Rom m je vlastn ukázkov p edsude ný. V názorech na Romy se stále více uplat ují národovecké postoje Romové se nechovají jako odpov dní ob ané, protože nejsou eši. Pouze t etina obyvatel uznává, že Romové elí diskriminaci na trhu práce a p i získávání vzd lání. Na druhou stranu se postupn oslabuje spojování romské menšiny s kriminalitou. Klesá také po et t ch, kte í vidí p í inu sou asného stavu v dlouhodobé historické zaostalosti. eská spole nost staví v pr b hu asu stále z eteln jší hranici, která ji d lí od romské populace. Více se p ed romským sv tem uzavírá, respektive ho vytla uje na okraj. Nej ast jší stereotypy ve spojení s Romy: za vše m že romská mentalita, resp. Romové sami; Romové necht jí pracovat (90 procent lidí); Romové jsou od p írody leniví; Romové cht jí bydlet pohromad, je jim tak dob e; zneužívají sociální systém (90 procent lidí); nemá cenu ešit kriminalitu mezi nimi, vy eší si vše uvnit své komunity; Rom = sociáln nep izp sobivý. Všechny tyto stereotypy snižují ochotu ve ejnosti vynakládat ve ejné prost edky na integra ní politiku, ješt navíc ešení problém v sociáln vylou ených lokalitách jako ešení problém specifického etnika, a ne ešení konkrétních sociálních problém lidí, povede ke zhoršování celé situace. Jsou-li tito lidé Romy, nebo jsou-li jinak znevýhodn ni, je ovšem t eba vzít p i ešení vždy v úvahu. P i uchopení záležitostí sociáln vylou ených lokalit je velmi podstatné, že 90 procent spole nosti považuje existenci sociáln vylou ených lokalit za problém, který by se m l za ít ešit! Výrazná ást spole nosti považuje tyto lokality p edevším za bezpe nostní riziko, a p edevším proto vyzývá k urychlenému ešení. Nutnost zm ny však chápe i ve ejnost správn jako dlouhodobý proces, který rychlé a bezprost ední zm ny neponese. O širokou podporu ve ejnosti se budou moci op ít zejména programy zam ené na d ti. Pomoc d tem žijícím

7 v sociálním vylou ení je absolutní prioritou, což si v tšina obyvatel nejen pln uv domuje, ale souhlasí s tím. Soužití s Romy nep edstavuje z pohledu spole nosti jako celku téma prioritní, pat í spíše mezi problémy latentní. Prioritami jsou tak nap. zdravotnictví, zadlužování státu nebo nezam stnanost. Existuje zde však výrazná regionální diferenciace, což souvisí s vyšší koncentrací osob žijících v sociáln vylou ených lokalitách. Zde asi 80 procent osob vidí soužití s Romy jako problém pal ivý. (Ústecký, Karlovarský, Olomoucký, Moravskoslezský kraj). Jak z dostupných pr zkum vyplývá, primárním prizmatem hodnocení Rom je etnická a kulturní odlišnost, kterou ve ejnost nepropojuje s postoji k otázkám sociálním a ekonomickým. Alarmující je zjišt ní, že zatímco k cizinc m se eská spole nost staví otev en ji než p ed 11 lety, hodnocení soužití s Romy se v posledních více než 10 letech nezm nilo. Soužití s Romy získává na d ležitosti p edevším v regionálním kontextu. Z toho vyplývá, že p i posledních parlamentních volbách, až na malé výjimky nebyla tato agenda p edm tem program politických stran. D ležitým prvkem se toto téma stalo u krajn pravicových stran! Oproti tomu byla tato agenda obsažena v p edvolebních kampaních p i volbách senátních a komunálních. Z postoj ve ejnosti je patrné, že opat ení, jež mají za cíl snižování po tu osob žijících v sociálním vylou ení, je t eba rozvíjet s ohledem na jejich p ínos majoritní spole nosti. Velmi d ležité, ale ne p ekvapivé je také zjišt ní, že v tší otev enost k etnickým skupinám chovají spíše mladí lidé, což podporuje hypotézu o historických ko enech kulturní uzav enosti eské spole nosti, a také lidé v ící. Asimilaci požadují spíše lidé s nižším vzd láním, ozna ující se za nev ící, kte í nemají b žn p ístup k internetu a neovládají cizí jazyk (asi 41procent). Lidé s vyšším vzd láním spíše preferují integraci a kulturní emancipaci etnických skupin (asi 53 procent). Z pr zkum ve ejného mín ní také vyplývá, že 65 procent obyvatel souhlasí s tvrzením, že vlády za posledních 10 let jsou odpov dné za situaci, ve které se nacházejí sociáln vylou ené lokality, a že se 83 procent obyvatel domnívá, že by se vláda m la ešením problému zabývat.

8 Hlavním problémem ešení romských záležitostí je negativní nazírání v tšinové spole nosti na Romy, etnické klima. Nicmén valná v tšina obyvatel, také v závislosti na regionu, v n mž žijí, má enormní zájem na ešení situace obyvatel sociáln vylou ených lokalit. Souhlasí nejen s ú astí Rom p i ešení jejich situace, ale i s ú astí vlády. U lidí s vyšším vzd láním, v ících a mladší generace lze p edevším hledat podporu pro jednotlivé strategie. Lidé chápou dlouhodobost procesu a také nesmyslnost ešení metodou velkého t esku, což m že být pozitivním prvkem p i ve ejné diskusi o konkrétních krocích v rámci vládních p íp. regionálních koncepcí. Alarmující je zejména neustálé zhoršování situace v sociáln vylou ených lokalitách. 3. Téma 2: Romové 3. 1 Dvanáct let vládní politiky v i Rom m První koncepci politiky vlády v i p íslušník m romské komunity, napomáhající jejich integraci do spole nosti, p ijala vláda SSD usnesením. 599 ze dne 14. ervna Zárove svým len m, svému zmocn nci a p ednost m okresních ú ad uložila 35 úkol. P ijetí koncepce a jejímu vypracování p edcházela vládní zpráva o situaci romské komunity v eské republice z (usnesení. 686), zvaná podle p edkládajícího ministra Pavla Bratinky (ODA) Bratinkova zpráva, poukazující na všeobecnou diskriminaci Rom v R. Diskriminace a protiromské nálady se projevily po povodních v lét 1997, jež poškodily mnoho romských rodin a ukázaly na absenci nástroj sociální pomoci a asto na nízkou míru solidarity obcí s Romy. Tyto události probudily i mnohá média. Od p elomu let 1997/1998 se za ala rozvíjet vládní Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. V zá í 1998 ustavila vláda Miloše Zemana funkci zmocn nce pro lidská práva, který sou asn byl a dosud je p edsedou komise. Dnes se tento poradní orgán vlády nazývá Rada vlády pro záležitosti romské komunity.

9 Komunita, lépe komunity (v každém míst jedna) je sociologický a sociální pojem, lze hovo it o vylou ených, sociáln vylou ených komunitách. Ve shod s analýzou Ivana Gabala (2006) 1 hovo íme i my o sociáln vylou ených lokalitách (v nichž žijí sociáln vylou ení). Zatímco Rada pro záležitosti romské komunity se zabývá sociálními aspekty života Rom, je vládní Rada pro národnostní menšiny poradním orgánem vlády pro kulturní rozvoj etnických menšin, tedy i menšiny romské. T etím poradním orgánem vlády je Rada pro lidská práva s jejími osmi výbory, mj. pro ob anská a politická práva, pro sociální práva a proti rasismu. Ve všech poradních orgánech jsou zastoupeni pracovníci státní správy v etn nám stk ministr a odborníci jiných státních orgán a nestátních neziskových organizací. lenové nejsou voleni, nýbrž vybíráni vládními orgány nebo vládou. Vláda SSD nechala koncepci romské integrace do roku 2005 ty ikrát aktualizovat 2, za vlády SSD byly posledním vládním materiálem zásady dlouhodobé koncepce romské integrace do roku 2025 (usnesení z ). Topolánkova vláda od podzimu 2006 do b ezna 2009 vládní koncepci neaktualizovala a nevydala ani žádný koncep ní materiál k romským záležitostem, s výjimkou materiálu o Agentu e pro za le ování v romských lokalitách 3 a shrnující informaci o p ístupu vlády k integraci Rom v listopadu Novou koncepci vydala až Fischerova vláda v prosinci Pozornost odborných kruh vyvolal návrh koncepce p ístupu státu k ešení problém deprivovaných ástí m st obývaných p evážn ob any romského etnika, pracovní verze, zve ejn ný v zá í 2008 ministerstvem pro místní rozvoj, a to za ízení Ji ího unka, který asto o Romech hovo il i v televizi. Koncepce d lí rodiny v sociáln vylou ených lokalitách do t í skupin, p i emž t etí skupina mají být rodiny, vyžadující intenzivní pomoc a dohled sociálních pracovník tak ka ve všech oblastech života. Popis režimového bydlení nebere ohled na platné zákony a evropské a mezinárodní smlouvy m lo jít o stravenkový systém, dodržování uzavírací hodiny objektu, jeho trvalé hlídání a stálý dozor, o zákaz požívání alkoholu, p ípadn o rozd lení rodiny na ženy a muže. Smyslem režimového bydlení, bylo dosáhnout zm n názor a povahových rys (!) len rodiny za azené do t etí skupiny. Koncepce také vyzývala k oslabení velkorodinných vazeb viz nap íklad

10 Pro sociální demokracii jsou postoje a postupy, které vedou k dalšímu sociálnímu vylou ení a represi v i vylu ovaným, naprosto nep ijatelné. Od podzimu 1997 do konce roku 2009 p ijaly nebo i projednaly vlády desítky materiál, které se týkají Rom. Pro ú ely budoucí koncepce mají význam zejména zprávy o stavu romských komunit a zprávy o pln ní úkol, které vláda uložila svým len m a dalším osobám v souvislosti s postavením Rom ve spole nosti. V tšina z nich nebyla spln na. Nov p ijatá koncepce romské integraci zásadním zp sobem situaci nem ní. P edkladatelé tohoto rámcového programu soudí, že zprávy a koncepce o mnoha desítkách stran nejsou ú inným nástrojem ke zlepšení situace sociální, kulturní i politické Rom. Vládních úkol stále ubývá, vláda sleduje jejich pln ní ned sledn a spole nost jako celek a Romové zvlášt musejí elit nové situaci sociálního i spole enského vylou ení. Tvorba a p edkládání koncepcí ve ejnosti budou jist i v budoucnu zachovány, avšak tento rámcový program klade v tší d raz na p ijetí nových zákon i zm n zákon a na nové institucionální zajišt ní úkol spjatých s romskou integrací. Za klí ové p itom považuje zm nu vztahu mezi vládou (jejími orgány) a samosprávou, tedy obcí i kraj, v legislativ i exekutiv. V tomto kontextu také pohlížíme i na novou vládní koncepci romské integrace, kterou na návrh ministra pro lidská práva p ijala vláda Jana Fischera v prosinci Krom uvedeného zásadního pohledu na koncepce obecn máme k ní i konkrétní výhrady. Spo ívají však spíše v tom, že n které jevy Fischerova vláda pomíjí, nehledá jejich nápravu nebo navržená opat ení jsou bezzubá a ne eší podstatu v ci. Tyto výhrady uplatníme, jak doufáme, prost ednictvím p íští vlády složené i z len SSD. 3.2 Integrace jako asimilace nebo emancipace? Národnost byla do roku 1990 skupina lidí. SSR (a pak krátce i SFR) byla státem dvou národ a n kolika národností. Ony dva národy byli eši a Slováci, národností byli Poláci, Ukrajinci (Rusíni) a Ma a i, po roce 1968 i N mci. Podle s. a dnes eské i slovenské ústavní Listiny základních práv a svobod (ústavní p edpis, vypracovaný republikovými národními radami a Federálním shromážd ním v roce 1990) není už národnost skupinou, je to jen zve ej ovaná etnická p íslušnost. 3 entura+soci%c3%a1ln%c4%9b+vylou%c4%8den%c3%bdch&hl=cs&ct=clnk&cd=4&gl=cz

11 Každý má právo svobodn rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovliv ování tohoto rozhodování a všechny zp soby nátlaku sm ující k odnárod ování - uvádí lánek 3 odstavec 2 ústavní Listiny základních práv a svobod. Toto ustanovení Listiny se vykládá tak, že rozhodování (volba) není povinné, jsou lidé, kte í se nehlásí k žádné národnosti. N které osoby se hlásí ke dv ma nebo i k více národnostem. Volbu je možno ovšem kdykoliv m nit. Tato ústavní úprava p iblížila eskoslovenskou a eskou spole nost k ob anskému modelu, v n mž je národnost (etnicita), náboženství a politická i jiná orientace soukromou v cí každého. Stát k nim nep ihlíží. Tato úprava ale p sobí v praxi problémy státní správ a samospráv, která nap íklad p i plánování vyrovnávacích akcí nerozliší Roma od dalších p ítomných, tedy ani nezná jejich po et. eská ústavní úprava však zachovává národnostní pohled, jež je p ízna ný pro území na východ od Rýna a na sever od Alp: Lidé ( asto jen ob ané), kte í se sami hlásí k n jaké národnosti (národní identit, k etnicit pod.), tvo í podle pravidel, daných zákonem, u nás zákonem menšinovým, etnickou (národní, národnostní) menšinu, která má kolektivní (skupinová) práva ve ejné nápisy a ozna ení, užívání jazyka na ú adech a ve školství, ve sd lovacích prost edcích, n kdy i politické strany nebo zvláštní ( kvótové ) zastoupení v samospráv a státní správ a v parlamentu. Asimilace je p izp sobení, splynutí. Nucenou (natož násilnou) asimilaci zakazuje ústavní po ádek vizte pasáž ustanovení Listiny o zákazu ovliv ování rozhodování o národnosti. Integra ní vládní koncepce od roku 1999 až dodnes je popsána s d razem na emancipaci, tedy na kulturní a politické sebepotvrzení v souladu se státní podporou emancipace v rámci multikulturality. Asimilace, zcela dobrovolná, je ovšem možná a také stále probíhá. Stát jí nesmí bránit. Emancipace je kulturní, etnická a politická, integrace je sociální a politická. Asimilace je individuální. Emancipace je kolektivní. Integrace je individuální i kolektivní.

12 3.3 Rovnost ob an a vyrovnávací postupy Pojmy vyrovnávací postup, vyrovnávací akce i pozitivní opat ení nejsou dosud v zákonech používány. Vyskytují se ve vládní koncepci romské integrace, která je na nich postavena. 4 N kdy se též setkáváme s výrazem pozitivní diskriminace. Je asto užíván odp rci vyrovnávacích postup. V 70. letech v Anglii se t mto p edstavitel m poda ilo pomocí tohoto výrazu zdržet zlepšení životních podmínek etnických menšin. V USA naopak výraz afirmativní akce neurážel a nebyly proti n mu protesty, a dokonce se v této zemi poda ilo prosadit kvóty (nap. pro Afroameri any, ale i pro p íslušníky jiných etnických skupin). V USA ale nejsou vyrovnávací postupy založeny jen na kvótách, od nichž se v posledních letech beztak ustupuje. Kvóty, sledující vyrovnání dosavadního znevýhodn ní zejména žen, pronikly i do v tšiny evropských stát, v mírné podob je uplat uje i SSD. Praktické (exekutivní) uskute ování vyrovnávacích postup i vyrovnávacích akcí nemusí být podmín no zákonem, pokud je opat ení v souladu s právním po ádkem. Takové postupy odpovídají lánku 1 odst. 4 Mezinárodní úmluvy o odstran ní všech forem rasové diskriminace 5. Obdobn upravuje možnost vyrovnávacích akcí Rámcová úmluva o ochran národnostních menšin 6. Také Úmluva o odstran ní všech forem diskriminace žen (.62/187 Sb.), tedy i romských žen, zavádí podobný postoj k vyrovnávacím postup m. Tyto úmluvy jsou ale nedostate né, protože nezavazují stát, aby takové postupy v i Rom m a dalším skupinám osob používal. Nap íklad ve vzd lávacím procesu je mnoho právních p edpis, které upravují diferenciovaný p ístup k dít ti a které nevytvá ejí stav diskriminace, i když porušují zásady rovnosti (rovný p ístup ke všem d tem). I zdravotn postižení a další 4 Pojem vyrovnávací postupy je širší než nap. pojem pozitivní akce i afirmativní akce, jak je známe nap. z USA. Tento pojem zahrnuje jak užší cílená podp rná opat ení, jako je nap. program podpory pro romské žáky st edních škol, kde p i ú asti v daném programu je p íslušnost k romské komunit klí ovým znakem, tak širší vzd lávací a sociální programy, jako je nap. Koncepce v asné pé e o d ti ze sociokulturn znevýhod ujícího prost edí, které podporují sociální za len ní. V n kterých oblastech, nap. bydlení, sociální dávky a pé e je ale p im en jší mluvit o sociálních opat eních. Pojem vyrovnávací postup spíše indikuje narovnávání šancí a p íležitostí na pomyslné startovací á e než zmír ování dopad znevýhodn ní. Mají-li vyrovnávací postupy povahu relativního zvýhodn ní p íslušník ur ité skupiny, nem ly by být uplat ovány déle, než je nezbytné pro dosažení jejich cíl. (P evzato z vládní koncepce 2005, ást 4.) 5 viz vyhláška ministra zahrani ních v cí z /1974 Sb. Pro SSR (a pro nástupnickou R) vstoupila tato smlouva v platnost 4. ledna Strany se zavazují p ijmout, kde je to nezbytné, odpovídající opat ení k prosazování plné a ú inné rovnosti p íslušník národnostních menšin a p íslušník v tšiny ve všech oblastech hospodá ského, spole enského,

13 skupiny lidí (propušt ní v zni, lidé s alternativními tresty, narkomani) jsou nejen diferencovan chrán ni, ale ú ady a další subjekty s nimi zacházejí diferencovan podle jejich pot eb a možností poskytovatele pomoci. Obdobné p edpisy je t eba vypracovat a p ijmout pro použití vyrovnávacích postup pokud jde o Romy a další menšinové skupiny a také pro ženy. Bylo by lépe, kdyby vyrovnávací postupy p ímo upravoval zákon. Nelze se však vymlouvat na jeho absenci. Vyrovnávací postupy týkající se Rom je proto t eba zavád t všude a vždy, pokud to je ve smyslu Mezinárodní úmluvy o odstran ní všech forem rasové diskriminace p ípustné. 3.4 Nacistická genocida Rom a naše morální dluhy Nacistická genocida Rom, zvaná též romským holocaustem, je málo známá kapitola eskoslovenských a eských d jin. P ekvapením bývá seznámení se s faktem, že až do p evzetí Rom u vlak do Polska byla celá organizace zadržování, soust e ování, v zn ní a p epravy Rom do vyhlazovacích tábor v rukou protektorátních orgán. T mi se míní etnictvo a policie, hlavn uniformovaná, kterou ovšem kontrolovaly a asto i ídily íšské orgány. Za to nebyl po válce nikdo potrestán. Nepotrestání zlo inu z období nacistické okupace chápeme jako sv j morální dluh (dluh eské vlády) v i eské spole nosti, evropským Rom m i Evrop. V roce 1939 bylo v protektorátu považováno za Romy (evidováno po jménech) 6,5 tisíce osob, další uprchly na Slovensko nebo se skrývaly. V tšina evidovaných byla odvle ena do koncentra ních tábor, z nichž se v roce 1945 vrátilo 583 muž a žen. Na Slovensku žilo p ed válkou na 80 tisíc Rom, z nichž asi desetina zahynula p i nucených pracích a následkem jiného týrání do koncentrák ale ze Slovenského státu nešli. Mnozí bojovali ve Slovenském národním povstání. V komplexu osv timských koncentra ních tábor zem elo tém Rom z celé Evropy, celkový po et romských ob ti druhé sv tové války se odhaduje na Evropská ve ejnost o tom málo ví. Ml ení o nacistické genocid Rom a podílu protektorátních orgán na ní chápeme jako druhý dluh R (její vlády) v i eské spole nosti, evropským Rom m i Evrop. V tšina Rom, zavle ených do koncentra ních tábor v N mecku a dnešním Polsku, neprošla koncentra ními tábory v Letech (okres Písek) a v Hodonínku (jak zní lidové pojmenování pro politického a kulturního života. V tomto ohledu berou náležit v úvahu specifické podmínky p íslušník

14 m stskou ást Kunštátu na Morav, tedy v Hodonín u Kunštátu na Morav ). Transporty se vypravovaly nap. z nádraží ve Starém M st u Uherského Hradišt, z Pardubic, Prahy- Ruzyn atd. 3.5 Cikánské tábory v Letech a Hodonínku Tábory v Letech a Hodonínku nebyly od 2. srpna 1943 tábory interna ní, nýbrž koncentra ní. Profesor Ctibor Ne as z Brna, jediný odborník (historik), který se romské genocid p ed rokem 1990 systematicky v noval, a pokud jde o oba tábory, zdokumentoval jejich innost, je nazýval již p ed rokem 1990 tábory nucené koncentrace Rom. Byly to protektorátní tábory. V letech byl v Letech protektorátní kárný pracovní tábor, od ledna do ervence 1942 sb rný tábor (pro osoby práce se štítící, mezi nimi ale bylo maximáln 20 procent Rom ). Kárné tábory navazovaly na perzekuci Rom za druhé republiky, jejíž zdroj je možno spat ovat i v prvorepublikové diskriminaci, upravené zákonem. 117/1927 Sb., o potulných cikánech, jakož i soupisy Rom a jiné akce proti nim. Od 2. srpna 1942 do ervna resp. zá í 1943 byly ony tábory oficiáln zvány Cikánský tábor / Zigeunerlager. Odmítání názvu koncentra ní je trapné. Jako kdyby terezínské ghetto nebylo koncentra ním táborem, protože se takto oficiáln nenazývalo a protože nem lo p ímé vyhlazovací poslání. Simon Wiesenthal k tomuto problému napsal: Diskuse, jak máme letský tábor ozna ovat, zda jako koncentra ní tábor nebo tábor nucené práce, je absurdní proto, že v n m byli lidé z rasistických d vod nuceni k t žké práci se zám rem je touto prací zni it 7. Obdobné tábory v Rakousku a ve Francii se v t chto zemích nazývají koncentra ní. Od 2. srpna 1942 byly oba tábory, tedy v Letech a Hodonínku považovány za cikánské a výhradn pro Romy. Rasové (rasistické) hledisko v zn ní je zvláš zavrženíhodné. Romská genocida je asto nazývána i holokaustem. Není pravda, že tábor byl jen pro nep izp sobivé, pro tuláky apod. Protektorátní etníci a uniformovaná police, kte í vykonávali nad v zni dozor, je okrádali a mu ili je mj. hladem. Oni sestavovali na p íkaz nacistických orgán z Prahy jmenné seznamy v z pro transporty do koncentra ních tábor v Polsku, hlavn do Osv timi. Protektorátní etníci a policisté z ejm nev d li, co tam národnostních menšin. Rámcová úmluva, lánek 4, odstavec 2: 7 Dopis Simona Wiesenthala Markusi Papemu z 28. ledna 1999.

15 Romy eká, avšak ur ité zprávy o osudu zavle ených osob v roce 1943 už kolovaly. Nelze ovšem mluvit o eském etnictvu nebo o eské policii. Nebyly to tábory vyhlazovací, v zni zde ale umírali (362 jich zem elo v Letech, z toho 241 d tí, v etn 28, které se tam narodily, a 207 v Hodonínku). Táborem v Letech prošlo 1308 v z, hodonínským táborem v z. Zhruba polovina v z byla transportována do Osv timi a jiných tábor, kde tém všichni zahynuli, tvrtina zem ela v Letech a v Hodonínku a tvrtina uprchla nebo byla propušt na na svobodu p i rušení tábor nebo proto, že se prokázalo, že v zni nejsou Romové! Tábor v Letech se z 90 procent p dorysn p ekrývá s dnešní velkovýkrmnou vep. Není pravda, že stál jinde než velkovýkrmna. Od roku podzimu 1998 existuje plán na pietní úpravu obou míst, nikoliv už, jako na ja e 1998 (Tošovského vláda, ministr Vladimír Mlyná ) na vybudování památníku, i pomníku. Nejde o poctu dnešním Rom m, kte í až na malé výjimky nejsou potomky letských a hodonínských v z. Na pietní úpravu míst nejsou ur eny zatím žádné finan ní prost edky, takže výzvy, aby jich bylo použito na vzd lávání romských d tí, jsou nemístné. Všechny tyto nepravdy a dezinterpretace ohledn tábor v Letech a Hodonínku, jejichž d sledkem je další zapomn ní a vyvin ní ech (p íslušníku eského etnického národa) z nacistických zlo in, je možno ozna it za letskou lež, podobnou lži osv timské. Proti falšování historie chce SSD vystupovat osv tou a p esv d ováním. V atmosfé e tém úplného ml ení o nacistické genocid Rom a podílu protektorátních orgán a jejich p íslušník na ní se v Letech v 70. a 80. letech postavila a rozší ila velkovýkrmna vep, která p edevším svým zápachem brání jakékoliv pietní vzpomínce. V Hodonínku vzniklo na míst koncentra ního tábora rekrea ní st edisko s koupališt m, p ed rokem 1990 státní, nyní v privátních rukou. Velkovýkrmnu i rekrea ní st edisko, chápeme jako sv j t etí dluh R (její vlády) v i eské spole nosti, evropským Rom m i Evrop. Po roce 1990 se velkovýkrmna privatizovala, vlastní ji dnes akciová spole nost. P vodn akcie pat ily jednotným zem d lským družstv m, která jimi uspokojovala restitu ní nároky. Vlastnické zm ny se uskute nily bez ohledu na zájem místo pietn upravit. Nete nost státu k Let m p i privatizaci za átkem 90. let považujeme za tvrtý dluh R (její vlády) v i eské spole nosti, evropským Rom m i Evrop. D stojné a p itom sch dné ešení vidíme v tom, že velkovýkrmna vep se vybuduje o n kolik kilometr dál, aby tak nebyla poškozena firma, která ji provozuje a aby nebyla

16 narušena zam stnanost a hospodá ské zájmy oblasti. Výstavba bude financována ze státního rozpo tu a pen z použitých z eské a evropské finan ní sbírky. Vykoupení a zrušení velkovep ína bez náhrady nedopustíme také proto, aby se tato akce neobrátila proti dnešním Rom m v R. Neuvažujeme ani o vybudování památníku v t sné blízkosti stávajícího provozu a odclon ní obou objekt zdí, valem nebo živým plotem. Cílem je pietní úprava místa typu sanctuary a jeho propojení s pomníkem, který již od roku 1995 stojí v blízkém lese u hrob zahynuvších Rom. Budeme usilovat i o pietní úpravu místa koncentra ního tábora v Hodonínku, kde už také stojí d stojný památník. Podporujeme myšlenku bývalého ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába na vybudování mezinárodního vzd lávacího centra v Hodonínku, p ibližujícího nacistickou genocidu Rom a podíl protektorátních represívních orgán na ní. Od roku 1998 je v eské republice inný Výbor pro odškodn ní romského holocaustu (VPORH). Je to sdružení zastupující zájmy p eživších ob tí nacismu a poz stalých po ob tech v R, tedy vyvražd ných p vodních eských a moravských Rom. Krom jiných aktivit usiluje o pietní úpravu míst bývalých koncentra ních tábor Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu na Morav. Také vláda SSD za p edsednictví Miloše Zemana, u v domí dluhu eské spole nosti v i p vodním eským a moravským Rom m, kte í byli zlo innou nacistickou mašinérií tém vyhlazeni, i toho, že této genocid napomáhali kolaboranti z protektorátních orgán usnesením ze 7, dubna 1999, prohlásila, že u iní vše, aby dnešní i další generace poznaly p í iny i souvislosti nacistické genocidy Rom a že bude usilovat o pietní úpravu míst bývalých cikánských tábor v Letech u Písku a v Hodonín u Kunštátu na Morav. V tomto smyslu bude nyní SSD usilovat o výstavbu nové velkovýkrmny vep tak, aby to nepoškodilo provozující firmu a hospodá ské pom ry okolí a oblasti. Pietní úprava místa a také místa tábora na Morav nep edpokládá výstavbu žádných památník i pomník. Úkol, který si dává SSD a který bude plnit podle svých sil a možností, není, a to je t eba ve ejnosti vysv tlovat, žádným gestem v i dnešnímu romskému obyvatelstvu v R. To totiž až na výjimky pochází z rodin žijících do roku 1945 na Slovensku a nemá, na rozdíl od potomk zahynuvších a mu ených v z, ale také na rozdíl od potomk eského obyvatelstva, které genocid nezabránilo a neusilovalo po válce o potrestání viník a o nápravu, žádný osobní vztah.

17 Tyto zám ry prosazuje i Evropský parlament, v dubnu 2005 vydal usnesení 8 o situaci Rom v Evropské unii, kde p ipomn l, že romský holokaust (porajmos), stejn jako závažnost zlo in nacismu sm ujících k vyhlazení Rom v Evrop, si zaslouží plné odsouzení a vyzývá v tomto ohledu (evropskou) komisi a p íslušné orgány ( eské republiky), aby podnikly všechny nezbytné kroky, aby z místa n kdejšího koncentra ního tábora v Letech u Písku byla odstran na velkovýkrmna vep a aby zde byl vystav n vhodný památník. V tomto ohledu dosáhl prvních dobrých výsledk bývalý ministr Fischerovy vlády Michael Kocáb. Týkají se zejména d stojné úpravy místa, kde stával tábor v Hodonínku u Kunštátu na Morav. Pokud jde o tábor v Letech, ešení problému vládní usnesení nastínilo, ale pro nedostatek pen z a politické v le je vláda odložila. 3.6 Romové a Cikáni Kolik je v R Rom? Odhady se r zní, ale romské organizace, obce i stát mají snahu uvád t vyšší po ty, než jsou skute né. Ze s ítání lidu (necelých 12 tisíc v roce 2001) nelze ovšem vycházet. Odhad osob v sociáln vylou ených lokalitách je do 150 tisíc, v tšina z toho (50 až 90 procent) jsou Romové. Další Romové ohrožení sociálním vylou ením žijí mimo tyto lokality. Dalších n kolik desítek tisíc Rom (až ) jsou integrovaní až zcela asimilovaní, žijí asto ve smíšených manželstvích a rodinách a k Rom m se nehlásí a nelze je do po tu Rom zahrnovat ani etnicky, ani sociáln. Z staneme-li tedy u Rom, kte í pot ebují sociální pomoc jako Romové, lze jejich po et odhadnout na 150 až 200 tisíc osob. Potomk p edvále ných eských a moravských Rom, v tšinou asimilovaných, je jen n kolik set. P vodní Romové z ech jsou blízcí Sint. Romové z Moravy (ze Slovácka) pat í kulturn ke stejné etnické skupin jako Romové na západním Slovensku. Romové v R (dnes) jsou z procent potomci Rom, kte í se po válce a pak až do 90. let p est hovali ze Slovenska (nejvíce východního, hlavn z cikánských osad) do eských zemí. St hovali se v tšinou spontánn, za p íbuznými, n kdy se setkávali se správní diskriminací. K p est hování byli ob as zejména v prvních povále ných letech motivování finan ní podporou, ob as i nátlakem. Zna ná ást pé e o osoby cikánského p vodu byla, p es paternalismus, sociáln pozitivní. Kulturn to vedlo k postupné ztrát etnické identity Rom, postupy byly otev en asimila ní (asimilace nebyla tehdy zakázána ústavním po ádkem, jako dnes). Na Slovensku se politika 8 EP v01-00

18 v i Rom m nazývala akulturací. Oblíbený byl termín ob ané cikánského p vodu, až do roku Stát poskytoval pomoc zaostalým ob an m. ást Rom v minulosti ko ovala. Kolem 90 procent Rom v dnešní R však pochází z rodin usedlých v Uhrách na dnešním Slovensku nejmén od poloviny 19. století, n které rodiny se usadily už za Marie Terezie a Josefa II. Olašští Romové byli násiln usídleni až za átkem roku Zákon z roku 1958 o trvalém usídlení ko ujících osob zrušila R až v roce 1998 a SR v roce 2004, ob pod nátlakem Rady Evropy. Do roku 1990 bylo ko ování trestné do t í let. Olašských Rom (Vlachike Roma) je kolem 20 tisíc, tedy kolem deseti procent všech Rom žijících v R. P išli do tehdejších Uher z rumunského Valašska po tamním zrušení romského otroctví (1864). Zachovali si (i d ti) sv j jazyk mimochodem velmi melodický, odlišný od jazyka Rom, jejichž rodiny pocházejí ze Slovenska. Jsou uzav ení, od v tšiny eské i romské spole nosti hodn odlišní. Menší procento (kolem p ti) tvo í ma arští Romové (hovo ící mezi sebou ma arsky nebo ma arským dialektem romštiny), kte í se asto k Ma ar m i hlásí, kulturn, etnicky i p i s ítání lidu. Jejich p edci p išli z jižního Slovenska. Velmi málo je potomk p vodních eských a moravských Rom a také již zcela asimilovaných Sint, n meckých Rom. V eských zemích žili na územích, kde se mluvilo n mecky. Byli poloko ovní, hovo ili už p ed druhou sv tovou válkou p evážn jen n mecky. Každá skupina je specifická, má svoji kulturu a odlišnou tradi ní morálku. SSD bude kulturní odlišnosti respektovat a chránit ty hodnoty a tradice, které nejsou výrazn na obtíž jiným lidem, nebo takové odlišnosti p ispívají k multikulturalit. Slova Cikán, cikánský jsou ve všech slovanských jazycích a v n m in slova hanlivá, alespo mírn, na rozdíl od ekvivalent ve francouzštin, špan lštin nebo angli tin (Gypsy). Cigáni je slovensky a v n kterých moravských ná e ích totéž co klamat, lhát. V Ma arsku se za Romy ozna ují a jsou ozna ováni jen Olašští, hovo ící olašskou romštinou, a Beasové, hovo ící a dnes i píšící archaickou rumunštinou, zatímco více než polovina ma arských 9 O tragédii, která je tehdy postihla, se uchoval popis tehdejší situace, který nepostrádá, jak už to v život bývá, i humornou stránku tehdejšího vnímání pé e o ob any cikánského p vodu : Olaši p estali prý ko ovat od p lnoci z 5. na 6. únor 1959, kdy jejich tábory obklopili p íslušníci VB, odvedli jim kobylky a odmontovali kola od maringotek a voz a oslovili je Soudruzi Cikáni! Ode dneška jste svobodní, už nebudete ko ovat. Zítra ráno v 7 hodin p ijdete na národní výbor a dostanete práci.

19 Rom je nazývána (a i oni se tak sami i oficiáln nazývají) nehanlivým slovem Cigány. Hovo í už po generace jen ma arsky. V roce 1971 rozhodli Romové na svém sjezdu v Londýn, že budou sami sebe nazývat Rom, plurál Roma a vyzvali k tomu také sv tovou ve ejnost. Tak byly také jejich organizace akreditovány u OSN, Rady Evropy a dalších mezinárodních a evropských institucí, tak jsou ozna ováni v EU i v OBSE. V n mecky mluvících zemích se uvádí Roma und Sinti (Sintové totiž necht jí slovo Rom pro sebe užívat). V Anglii to jsou Gypsies and travellers (ko ovníci), což je zvláš zavád jící, protože mnozí ko ovníci nejsou Romy. 3.7 Romská morálka Morálka Rom je velmi složitá ást romství. Je ízena nepsanými pravidly, jež se p edávají z generace na generaci. Není však jednolitá a každá skupina Rom ji pojímá prizmatem své historie, svého vývoje. Historický vývoj také ovlivnil pojetí n kterých pravidel, jimiž se Romové ídili. Romská morálka se zna n odchyluje od p vodních zvyk a pravidel, zejména posledních dvacet let. M žeme íci, že nejv tší rozdíly jsou mezi skupinou Olašských Rom a potomk usedlých Rom. Olašští Romové si ji zachovávají více, a byla u nich vždy p ísn jší. Romská morálka obecn byla založena na rodinných vazbách, úct ke stá í (v domech pro seniory nejsou žádní Romové ani dnes), kolektivní (rodinné, rodové) soudržnosti, permisivnosti (tj. povolného výchovného zp sobu) v i d tem, odpov dnosti d tí za výchovu mladších sourozenc, na cudnosti (prostituce je nejv tší hanba), na zna ném útisku ženy, jejíž vážnost závisí na po tu d tí a na stá í (manželka muže, který i formáln vede rodinu, je však asto chápána jako významn jší než muž sám, ale nemluví se o tom), na paternalismu. Stav morálky Rom je ovlivn n mnoha faktory. Její sou asná podoba je ovlivn na dlouhodobou nezam stnaností, užíváním a distribucí drog, gamblerstvím, alkoholismem aj., což samoz ejm souvisí i s výskytem sociáln patologických jev. M žeme íci, že se morálka Rom pragmaticky pod izuje "novým" strategiím p ežití, které se projevují v hodnotách, zp sobu komunikace, kultu e života atd. Je to p irozený jev ve spole nosti, lidé se snaží vyrovnat se s novými podmínkami života. V p ípad sociáln vylou ených lokalit m žeme íci, že si hledají svou pozici (sociální status) v nové sociální substruktu e. Zachování tradi ní

20 romské morálky souvisí s emancipací, s uchováním kultury a tradice. V tšinová spole nost a vláda by m ly podporovat vše, co výrazn neškodí v tšin nebo ástem romské spole nosti (ženám, d tem apod.) 3.8 Základní práva Základní práva a svobody se zaru ují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického i jiného smýšlení, národního nebo sociálního p vodu, p íslušnosti k národnostní nebo etnické menšin, majetku, rodu nebo jiného postavení, uvádí lánek 3 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon.23/1991 Sb., od sou ást ústavního po ádku eské republiky) dále jen Listina. Z dalších ustanovení plyne, že nerovnost v právech panuje v eské republice podle Listiny jako odstup ování práv více jich mají eští ob ané ( ob ané mají právo na... ), zatímco osoby, které eskými ob any nejsou, požívají mén práv; ale i tito neob ané požívají spolu s ob any etná práva (každý má právo, nikdo nesmí být... apod.) Listina navíc zaru uje a zákony zajiš ují r zným skupinám lidí zvláštní ochranu i práva d ti, ženy, nemocní, zdravotn postižení, sta í lidé. Tou m rou, jak jsou Romové chápani jako p íslušníci národnostní menšiny, požívají i zvláštních kolektivních (skupinových) práv jako Romové. Tato práva nelze ozna ovat za romská práva. Jsou to práva menšinová, a to individuální práva ob ana, který je p íslušníkem romské národnostní menšiny, i práva kolektivní (skupinová) celé menšiny. Hranici mezi individuálními a kolektivními právy lze n kdy ur it jen obtížn. Mnoho práv Rom, která Listina uznává nebo spolu se zákony zaru uje, jsou právy ob anskými, politickými, hospodá skými, sociálními a kulturními. Kolektivní práva romské menšiny a individuální práva p íslušník romské menšiny upravuje zákon o právech p íslušník národnostních menšin. 273/2001 Sb., z Zákon vychází z mezinárodních p edpis, které jsou pro R závazné. Je však nedostate ný p edevším proto, že nedefinuje zp sob uznání menšiny státem, diskriminuje nové menšiny a pro výkon n kterých práv si klade podmínky, které odporují Rámcové úmluv o ochran národnostních menšin 10, jíž je R vázána jako mezinárodní smlouvou Rady Evropy od roku Úmluva byla vzorem pro eský menšinový zákon. Zákon nenapl uje závazek smluvní strany, že bude vytvá et podmínky 10.96/1998 Sb.

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD)

57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí (NEW YORK 6. ÍJNA 1999) (P EKLAD) 57/2001 Sb.m.s. SD LENÍ Ministerstva zahrani ních v cí Ministerstvo zahrani ních v cí sd luje, že dne 6. íjna 1999 byl v New Yorku p ijat Op ní protokol k Úmluv o odstran ní všech forem diskriminace žen.

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 Záv re ný ú et obce ty koly finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 ( 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo, ve zn ní platných p edpis ) Údaje o obci : Adresa

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU

Sociální pojišt ní migrujících ob an EU ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ Sociální pojišt ní migrujících ob an EU Milan Novotný metodik SSZ HK Hradec Králové, 28.2.2012 Lidé na prvním míst ESKÁ ESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPE ENÍ

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva Omluven 14.12.2011 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Libor Jaeger, Vladislav

Více

STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE

STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE STANOVY ESKÉHO HOROLEZECKÉHO SVAZU PREAMBULE eský horolezecký svaz sdružuje zájemce o horolezeckou innost a bezprost edn související sportovní aktivity bez rozdílu národnosti, státní p íslušnosti, rasy

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb

Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Etický kodex zam stnanc Centra pobytových a terénních sociálních služeb Zb ch Preambule Každý zam stnanec organizace je povinen dodržovat a ctít zákonnost všech postup a rovný ístup ke všem fyzickým i

Více

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy.

Zakázka bude pln na b hem roku 2014 a v následujících 48 sících od uzav ení smlouvy. OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Služba na zajišt ní provozu a expertní podpory datové sít Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

edm t a p sobnost vyhlášky

edm t a p sobnost vyhlášky O b e c S v i t á v k a Obecn závazná vyhláška. 2/2004 kterou se stanoví provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad a místní poplatek za provoz tohoto

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky lánek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou innost provozovanou na lezeckých

Více

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu

Obecný cíl vyu ovacího p edm tu 7.18 Pojetí vyu ovacího p edm tu Ekonomika Obecný cíl vyu ovacího p edm tu Cílem p edm tu ekonomika je umožnit žák m osvojit si základy ekonomického myšlení a obchodn -podnikatelských aktivit, orientovat

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

O B E C D R Á C H O V

O B E C D R Á C H O V O B E C D R Á C H O V Zápis. 05/2008 ze sch ze obecního zastupitelstva ze dne 24.04.2008 ítomni: izváni: Ur ení ov ovatelé zápisu : p.paták, p.fousek, ing. Kopá ek, pí,podhrádská, p.peroutka, p.kolá, p.ivanšík

Více

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE

OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ A HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ V PRAXI A VE VÝUCE Ladislav Karda Abstrakt: Ochrana obyvatelstva, v d ív jší terminologii civilní ochrana/obrana a k ní p istupující krizové a havarijní

Více

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným.

Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. Pokyny k vypln ní formulá e pro podání návrhu na zápis nebo zápis zm ny zapsaných údaj do obchodního rejst íku u spole nosti s ru ením omezeným. I. Rejst íkový soud 1 Adresa rejst íkového soudu, jemuž

Více

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH P EVODU ZEM D LSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS (DÁLE JEN ZÁKON

Více

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad OBEC ÚSTÍ Obecn závazná vyhláška. 1/ 2012 o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad Zastupitelstvo obce Ústí se na svém zasedání

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE Ministerstvo pro místní rozvoj odbor hospodá ských služeb VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE ve zjednodušeném podlimitním ízení dle 38 zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách (dále jen

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Poslání: Podpora pe ující rodiny tak, aby dít nebo osoba s postižením i nadále žila v rodin a zárove byl umožn n d stojný život pe ující osob i celé rodin. Obsahem innosti

Více

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje

Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Zpracování dokumentací p írodních limit využití území Jihomoravského kraje Úvod RNDr. Josef Glos, RNDr. Ji í Kocián AGERIS. s.r.o. Je ábkova 5, 602 00 Brno Tel., fax.: +420 545241842-3, e-mail: josef.glos@ageris.cz,jiri.kocian@ageris.cz

Více

Sm rnice o pracovní dob

Sm rnice o pracovní dob Sm rnice o pracovní dob Pracovní doba je op t na po adu jednání a Evropská komise pravd podobn zve ejní nové návrhy na související sm rnici za átkem roku 2015. Dopady na EPSU a její lenské organizace budou

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

Finan ní mechanismy EHP/Norska

Finan ní mechanismy EHP/Norska Finan ní mechanismy EHP/Norska Podpora zemí EHP a Norska je ur ena na projekty rozvoje a spolupráce neziskových organizací, výzkumných institucí a subjekt ve ejného i soukromého sektoru. Mezi prioritní

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

ÚSEK ODBORNÝCH INNOSTÍ

ÚSEK ODBORNÝCH INNOSTÍ KHS LK se lení na územní pracovišt, úseky a odbory a odd lení za len né v jednotlivých úsecích. Dále je v organiza ní struktu e vy len n sekretariát. ÚSEK ODBORNÝCH INNOSTÍ Zajiš uje veškeré odborné innosti

Více

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at

PRACOVNÍ INSPEKCE. Organizace, práva a povinnosti. www.arbeitsinspektion.gv.at P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O V N Í I N S P E K C E P R A C O

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva 25.02.2015 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Petr Beneš, Libor Jaeger, Vladislav

Více

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy

Do 48 m síc od platnosti a ú innosti smlouvy OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis pot eb, které mají být spln ním ve ejné zakázky napln ny. Popis p edm tu ve ejné

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy. - Záv re ná zpráva -

Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy. - Záv re ná zpráva - Projekt Image kampa Dobrá práce EURES Bavorsko- echy - Záv re ná zpráva - Tento projekt je realizován firmou MKW GmbH, Mnichov na zakázku odborové organizace DGB Region Oberpfalz-Nord a EURES Bavorsko-

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 3241/2012

ZNALECKÝ POSUDEK . 3241/2012 ZNALECKÝ POSUDEK. 3241/2012 O cen nemovitosti - pozemku parc.. 550/216, 550/226 a 550/237 v kat. úz. Nechanice, obec Nechanice, okres Hradec Králové, ve vlastnictví Luboše Pavelky. Objednatel znaleckého

Více

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt?

a) Je p ípustné požadovat jako podmínku prvního erpání úv ru p edložení smlouvy o dílo na daný projekt? STATUTÁRNÍ M STO OPAVA Horní nám. 69, 746 26 Opava Odd lení ve ejných zakázek Magistrátu m sta Opavy Odd lení ve ejných zakázek MMOPX014Q2QX Váš dopis zn: Ze dne: Naše zna ka: MMOP 38094/2015 / 9420/2015/VERZ

Více

Odpov di kraj eské republiky na otázky Evropské komise k budoucnosti kohezní politiky EU

Odpov di kraj eské republiky na otázky Evropské komise k budoucnosti kohezní politiky EU Odpov di kraj eské republiky na otázky Evropské komise k budoucnosti kohezní politiky EU Východiska pro zpracování návrhu odpov di: Návrh odpov dí vychází z doposud projednaných názor kraj. Je d ležité

Více

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3.

Koncepce HS. Obsah. Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. Koncepce HS Koncepce byla vypracována na základ usnesení valné hromady HS konané dne 21.3. 2009 a schválena valnou hromadou HS dne 27.3. 2010 Obsah KONCEPCE HS... 1 OBSAH... 1 1. ÚVOD... 2 1.1. Informace

Více

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Vyso ina Tourism, ísp vková organizace Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Tomáš ihák, Vyso ina Tourism Konference Budování cyklotras v NSK Nitra, 22. 8. 2012 6.9.2012

Více

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení.

prakticky ešit firemní situace a využít t chto poznatk pro svoje profesionální zam ení. 7.25 Pojetí vyu ovacího p edm tu Aplikovaná ekonomie Obecné cíle výuky Aplikovaná ekonomie Cílem p edm tu je prohloubení základních ekonomických dovedností propojením znalostí a dovedností získaných studiem

Více

Dotazník - realitní innost - pro realitní zprost edkovatele

Dotazník - realitní innost - pro realitní zprost edkovatele Základní údaje Název výzkumu Dotazník - realitní innost - pro realitní zprost edkovatele Celkový po et zodpov zených dotazník 1232 Jazyk dotazníku eština Ve ejná adresa dotazníku http://www.survio.com/survey/d/mmr-rk

Více

METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014

METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. 2014 METODICKÁ POM CKA PRO VYPL OVÁNÍ ELDP (PLATNÉHO OD 1. 1. 2009) PRO OBDOBÍ OD 1. 1. Tiskopis SSZ. 89 383 8 I/2015 Úvod Metodická pom cka je sou ástí Všeobecných zásad pro vypl ování ELDP (platného od 1.

Více

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek - tak se nazývá projekt, který v roce 2008 zahájil Hasi ský záchranný sbor Jiho eského kraje, územní odbor Strakonice (dále jen HZS Strakonice).

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

VIZE 2020 DLOUHOV KOST

VIZE 2020 DLOUHOV KOST Tento programový dokument vzniká v otev ené diskusi odborník a politik jako podklad pro práci Ob anské demokratické strany. Zabývá se celým komplexem spole enských zm n spojených s prodlužováním života,

Více

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat

Odpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 59/2012-17-27. Digitalizace dokumentace Léka ské posudkové služby SSZ, vyt žování a konsolidace dat Kde nalezneme barevn rozlišené druhy dokument ke zpracování, ovšem k dispozici máme pouze b dokumenty p ílohy.1. Myslíte si, že bych Vás mohl poprosit o barevnou p ílohu.1.? edm tem pln ní je pouze ernobílé

Více

APLIKACE KRIZOVÉHO ÍZENÍ DO VÝUKY OCHRANY OBYVATELSTVA NA UK FTVS

APLIKACE KRIZOVÉHO ÍZENÍ DO VÝUKY OCHRANY OBYVATELSTVA NA UK FTVS APLIKACE KRIZOVÉHO ÍZENÍ DO VÝUKY OCHRANY OBYVATELSTVA NA UK FTVS Josef Vilášek Anotace: V souvislosti s výukou p edm tu Krizové ízení ve ve ejné správ se u student projevují problémy s pochopením nejen

Více

Opera ní program Praha pól r stu R

Opera ní program Praha pól r stu R Opera ní program Praha pól r stu R Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelá výzkumu, vývoje a inovací Seminá Aktuální informace o financování výzkumu, vývoje a inovací v novém

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p stitelské práce a chovatelství Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov

Více

Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008

Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008 Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008 1) Základní údaje Rozpo et obce Ústí na rok 2008 byl schválen zastupitelstvem obce 13.2.2008. Do té doby bylo hospoda ení obce ur ováno rozpo tovým provizoriem. Rozpo

Více

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008

PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 FOR THE FULL LIFE 2008 PRO PLNÝ ŽIVOT 2008 Sborník referát mezinárodní konference v nované problematice pomoci sluchov postiženým student m v p íprav a vlastním studiu na vysoké škole FOR THE FULL LIFE 2008 Proceedings of international

Více

PROV ENÍ PRODEJE SPOLE NOSTI I&C ENERGO

PROV ENÍ PRODEJE SPOLE NOSTI I&C ENERGO MANA ERSKÉ SHRNUTÍ ZÁV EXTERNÍHO PROV ENÍ 14.10.2013 Michaela Chaloupková Externí prov ení divestice spole nosti I&C Energo, a.s. (dále jen ICE ) uskute nila spole nost KPMG eská republika, s.r.o. (dále

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM ve vlastnictví eské republiky - p íslušnosti hospoda ení Ministerstva obrany eské republiky a p ísp vkové organizace Správa vojenského bytového fondu Praha (dále jen Pravidla

Více

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE

TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE TRAVELCOM ZLEPŠENÍ KOMPETENCÍ ROM A MIGRUJÍCÍCH OSOB V OBLASTI MARKETINGU A OBCHODU ZA Ú ELEM ZLEPŠENÍ JEJICH P ÍSTUPU A SETRVÁNÍ NA TRHU PRÁCE Obecný cíl: Zlepšit kompetence využívání marketingu k podpo

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva )

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva ) Ní e uvedeného dne, m síce a roku uzav ely svazek obcí Povodí Berounky se sídlem Nám. Republiky 1, Plze, 306 32 I : 75042860 zaps. v registru svazku obcí vedeném Krajským ú adem Plze ského kraje zast.

Více

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN P edkládaný návrh koncepce dal ího rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek (ABS) s výhledem na dobu

Více

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7.

1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 1. Identifika ní údaje Název ŠVP: Školní vzd lávací program ZŠ speciální - U íme se pro život, j.: ZŠ/130/2010 (ze dne 16. 7. 2010) edkladatel: Základní škola a Mate ská škola, Tachov, Petra Jilemnického

Více

Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah.

Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah. Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah. Skládka Prakšice vznikla v 80-tých letech na severním okraji m sta Uherský

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti

Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né innosti 10ZadPrispSUPM_SVC2.pdf Registra ní íslo ÚP: SÚPM SV Ú ad práce: OSÚ S 10 Žádost o p ísp vek na z ízení spole ensky ú elného pracovního místa uchaze em o zam stnání za ú elem výkonu samostatné výd le né

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ Finan nímu ú adu v, ve, pro Sumperku ˇ Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Da ové identi ka ní íslo C Z 7 3 Rodné íslo 7 3 / 3 DAP ) ádné opravné 4 Kód rozlišení typu DAP ) dodate

Více

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS Reformy pro lidi NE proti lidem Otevřete oči Kampa MKOS 6 l í Jaromíra DRÁBKA První le Teorii, e privatizace povede ke zvý ení d chod, prosazovala v polovin 90. let také Sv tová banka. Teorie se v praxi

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. ) Po et p íloh II. oddílu P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. ) Po et p íloh II. oddílu P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu pro / Specializovanému nan nímu ú adu Hlavní mesto ˇ Prahu Územnímu pracovišti v, ve, pro Prahu Da ové identi ka ní íslo C

Více

157 VYHLÁŠKA o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání odborné zp sobilosti k obsluze vysílacích rádiových

157 VYHLÁŠKA o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání odborné zp sobilosti k obsluze vysílacích rádiových 157 VYHLÁŠKA ze dne 19. dubna 2005, o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání k obsluze vysílacích rádiových za ízení, o rozsahu znalostí pot ebných pro jednotlivé druhy, o zp sobu provád ní zkoušek,

Více

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO (Ing. Milan Míka, Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o.) Úvod Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o. (dále VST) za ala projekt Náprava stavu kanaliza ní soustavy

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 6. zasedání zastupitelstva města dne: 28. 6. 2012 Bod pořadu jednání: Aktualizace indikativního seznamu projektů IPRM Liberec - zóna "Lidové sady" Zpracoval:

Více

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI

Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st. Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Výchozí poznámky k panelové diskusi: Kapitálový trh, IPO a ekonomický r st Prof. RNDr. Jan Hanousek, CSc. CERGE-EI Význam kapitálového trhu, vazby na ekonomický r st Alternativní zp sob získaní kapitálu

Více

Rada m sta Brna ZM7/0235. Název: Humanitární finanční pomoc m stu Charkov, návrh na poskytnutí daru návrh rozpočtového opat ení

Rada m sta Brna ZM7/0235. Název: Humanitární finanční pomoc m stu Charkov, návrh na poskytnutí daru návrh rozpočtového opat ení Rada m sta Brna ZM7/0235 Z7/05. zasedání Zastupitelstva m sta Brna konané od 14. dubna 2015 Název: Humanitární finanční pomoc m stu Charkov, návrh na poskytnutí daru návrh rozpočtového opat ení Obsah:

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací Stránka. 1 z 9 Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + Aktualizace 3.Q.2007 obsah 1 P EHLEDY starších aktualizací Nejd ležit jší zm ny obecn závazných p edpis Co možná nevíte..zajímavosti..problémy a

Více

ODBORNÁ KONFERENCE S MEZINÁRODNI ÚČASTÍ 1. cirkulář a výzva k příspěvkům a presentacím firem VODNÍ TOKY 2009

ODBORNÁ KONFERENCE S MEZINÁRODNI ÚČASTÍ 1. cirkulář a výzva k příspěvkům a presentacím firem VODNÍ TOKY 2009 ODBORNÁ KONFERENCE S MEZINÁRODNI ÚČASTÍ 1. cirkulář a výzva k příspěvkům a presentacím firem VODNÍ TOKY 2009 Obor vodních toků legislativa, financování, plánování Technická opatření na vodních tocích zkušenosti

Více

Pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidel a havarijní pojišt ní vozidel SSZ

Pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidel a havarijní pojišt ní vozidel SSZ OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Pojišt ní odpov dnosti za škodu zp sobenou provozem vozidel a havarijní pojišt ní vozidel SSZ ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje

Více

Ve sledovaném období naše spole nost dosáhla zisku po zdan ní podle IAS/IFRS 122,61 mil. K.

Ve sledovaném období naše spole nost dosáhla zisku po zdan ní podle IAS/IFRS 122,61 mil. K. MERO R, a.s. Kralupy nad Vltavou I : 60193468 Pololetní zpráva emitenta kótovaného cenného papíru za prvních 6 m síc roku 2009 podle 119 zákona. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu a podle vyhlášky

Více

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby, 164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:

Více

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV Zadání pro programátory ehled o p íjmech a výdajích OSV za rok 2013, i nasazení verze zpracující p ehled o p íjmech a výdajích za rok 2013 upozornit na projetí dávkového programu v N_UDRZBA pro vy len

Více

Zpráva o činnosti ídícího výboru akciové společnosti České dráhy za IV. čtvrtletí 2014

Zpráva o činnosti ídícího výboru akciové společnosti České dráhy za IV. čtvrtletí 2014 II. Zpráva o činnosti ídícího výboru akciové společnosti České dráhy za IV. čtvrtletí 2014 ídící výbor akciové společnosti České dráhy (dále jen ídící výbor ) je ustanoven podle 12 zákona č. 77/2002 Sb.,

Více

Ve ejné zasedání zastupitelstva obce Borovnice 2/2014 ze dne 27. února 2014. Informace o konání sch ze: Program jednání:

Ve ejné zasedání zastupitelstva obce Borovnice 2/2014 ze dne 27. února 2014. Informace o konání sch ze: Program jednání: Ve ejné zasedání zastupitelstva obce Borovnice 2/2014 ze dne 27. února 2014 Informace o konání sch ze: Místo konání: Termín: ast: Nep ítomen: Zasedání ídil: Zapisoval: Ov ovatelé zápisu: estavlky spole

Více

CEZTel, a.s. STANOVY SPOLE NOSTI

CEZTel, a.s. STANOVY SPOLE NOSTI CEZTel, a.s. STANOVY SPOLE NOSTI Úplné zn ní 1. 5. 2014 lánek 1 Založení a vznik akciové spole nosti 1. CEZTel, a. s. (dále jen také spole nost ) vznikla zápisem do obchodního rejst íku ke dni 21. 2. 1997.

Více

ZNALECKÝ POSUDEK íslo: 2974-72/2010

ZNALECKÝ POSUDEK íslo: 2974-72/2010 .SPISU: EX 1932/03 NEMOVITOST : ZNALECKÝ POSUDEK íslo: 2974-72/2010 OCEN NÍ NEMOVITOSTI V EXEKU NÍM ÍZENÍ pro EXEKUTORSKÝ Ú AD HODONÍN ve smyslu 2, odst. 1 zákona. 151/1997 Sb. o oce ování majetku Pozemky

Více

P O Z V Á N K A. dne 19. kv tna 2015 ve 13.30 hodin

P O Z V Á N K A. dne 19. kv tna 2015 ve 13.30 hodin P O Z V Á N K A na ádnou valnou hromadu akcioná VIS, a.s., která se koná dne 19. kv tna 2015 ve 13.30 hodin v 8. pat e, Bezová 1658/1, 147 01 Praha 4 Prezentace ú astník bude probíhat dne 19. kv tna 2015

Více

jméno/firma: tel.: bydlišt /sídlo: e-mail.: koresp. adresa:. b. ú tu: zastoupená:. OP(pasu): vystaven kým: platný do:

jméno/firma: tel.: bydlišt /sídlo: e-mail.: koresp. adresa:. b. ú tu: zastoupená:. OP(pasu): vystaven kým: platný do: Investi ní dotazník spole nost: adresa: EFEKTA CONSULTING, a.s. K enová 478/72, 602 00 Brno I : 60717068 tel.: +420 511 205 705; e-mail:efekta@efekta.cz Vedená Krajským soudem v Brn oddíl B., vložka 1388.

Více

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV Obecn závazná vyhlá ka obce Bludov íslo 3 /2003 Obec Bludov na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003, podle 29 odst. 1 písm. O) bod 1. zákona. 133/1985 Sb. o po ární ochran, ve zn ní pozd

Více

V rámci aplika ního vybavení pro oblast vymáhání pohledávek - APV INS, INS-MKV a SPR zajistit:

V rámci aplika ního vybavení pro oblast vymáhání pohledávek - APV INS, INS-MKV a SPR zajistit: OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro vymáhání pohledávek Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení Od vodn ní ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo Popis

Více

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob

Než za nete vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. P IZNÁNÍ. k dani z p íjm právnických osob dz_dppo0_.pdf Než za te vypl ovat tiskopis, p e t te si, prosím, pokyny. Finan nímu ú adu v, ve, pro 0 Da ové identi ka ní íslo 0 Identi ka ní íslo 0 Da ové p iznání ádné dodate né D vody pro podání dodate

Více

Rámcová smlouva v trvání 4 let od její ú innosti

Rámcová smlouva v trvání 4 let od její ú innosti OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY ve ejné zakázky pro ú ely p edb žného oznámení ú elnosti ve ejné zakázky obsahuje alespo - Popis pot eb, které mají být spln ním ve ejné zakázky napln ny. - Popis p edm tu ve

Více

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1.

ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program PROJEKT 1. Formulář žádosti o poskytnutí dotace (Příspěvek na projekt 2011) Číslo žádosti: Datum přijetí: ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ DOTACE (PŘÍSPĚVEK NA PROJEKT 2011) formulář je určen i pro Příspěvkový školský program

Více

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1 Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko Úrovn partnerství ABBYY je partnersky orientovanou spole ností a používá dvoustup ový model partnerství. Partner m že být bu prodejcem,

Více

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007 A Kluby R Výro ní zpráva 2007 Obsah Poslání Slovo úvodem Poskytované slu by A Poradna Kontaktní centrum Následná pé e Pomoc v krizi Linka d v ry Internetová Poradna Krizová intervence Svépomocné terapeutické

Více

Archivní fond eského horolezeckého svazu

Archivní fond eského horolezeckého svazu Archivní fond eského horolezeckého svazu I. ízení fondu, správa a umíst ní Archivní fond HS je založen rozhodnutím Výkonného výboru eského horolezeckého svazu, o.s., v souladu s ustanovením 3 odst. 2 písmeno

Více

M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti

M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti M stská ást Praha 22 Ú ad m stské ásti odbor výstavby Nové nám stí 1250, 104 00 Praha 114.j.: P22 8123/2015 OV 10 V Uh ín vsi dne: 3.9.2015 Sp.zn.: MC22 1090/2014 OV 10 Vy izuje: Ing. František Roder Telefon:

Více