ORANŽOVÁ KNIHA SSD. Rámcový program pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ORANŽOVÁ KNIHA SSD. Rámcový program pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit"

Transkript

1 V Praze dne 7. dubna 2010 Schválila: Odborná komise SSD pro romské záležitosti P edkládá: Mgr. David Be ák, DiS. ORANŽOVÁ KNIHA SSD Rámcový program pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit

2 ORANŽOVÁ KNIHA SSD pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit OBSAH 1. Úvod: Cíl rámcového programu Téma 1: Etnické klima Téma 2: Romové Dvanáct let vládní politiky v i Rom m Integrace jako asimilace nebo emancipace? Rovnost ob an a vyrovnávací postupy Nacistická genocida Rom a naše morální dluhy Cikánské tábory v Letech a Hodonínku Romové a Cikáni Romská morálka Základní práva Evropské a mezinárodní organizace a Romové Kdo je Rom Téma 3: Diskriminace a antidiskrimina ní opat ení Obecn Diskriminace Rom Antidiskrimina ní zákon Téma: Romská sdružení a jiné skupiny Téma: Sociální vylou ení Rom Obecn Bydlení Rom a neexistence sociálních byt Lichva a protispole enské jednání poškozující Romy Komunitní a terénní práce... 41

3 6.5 P íklad dobré praxe Agentura pro sociální za le ování v romských lokalitách Téma: Vzd lávání P edškolní d ti Povinná školní docházka eská menšinová škola Problematika vzd lávání romských žák na st edních školách Téma: Zdraví a zdravotní pé e Téma: Romové a média Téma: Koordináto i a politika státu, kraj a obcí v i Rom m Romští poradci Téma: Zm ny zákon, které budeme prosazovat Záv r... 62

4 1. Úvod: Cíl rámcového programu Romské záležitosti nelze sice redukovat na chudobu a sociální vylou ení, a ani na anticiganistické p edsudky a diskriminaci, avšak ob tato témata jsou základem pro pochopení postavení Rom v eské a evropské spole nosti. Takové pochopení je pak nutným východiskem pro veškeré snahy o zlepšení tohoto postavení. A kdo jiný, která jiná politická strana než sociální demokracie, je schopna a ochotna se t mito otázkami koncep n a programov zabývat a po p íchodu do vlády je efektivn ešit? Od léta 2006 ukazuje n kolikaletá zkušenost z p sobení pravicové vlády a jejích orgán, že situace Rom ve spole nosti a vztah mezi nimi a neromskou v tšinou se nejen nelepší, nýbrž se zhoršuje, i kv li r stu nacionalismu a jiných krajn pravicových, až neonacistických tendencí. Vládní orgány Rada pro záležitosti romské komunity, Rada pro národnostní menšiny, Rada pro lidská práva a osm jejích výbor, zmocn nec vlády pro lidská práva, a od roku 2006 i vládní novinka, ministryn a nyní ministr pro lidská práva a menšiny se nemohou vykázat žádným výrazným úsp chem. A to ani, p i zmir ování sociálního vylu ování (nejen Rom ), a dokonce ani v boji proti slovním a fyzickým útok m na Romy a proti diskriminaci z d vod pohlaví, v ku, sociálního p vodu a samoz ejm kv li etnické identit. Jejich postupy jsou neú inné, tyto vládní orgány a asto ani orgány samosprávy bu nekonají v bec, nebo nekompetentn i chaoticky. Selhala Agentura pro sociální za le ování v romských lokalitách, protože její p sobnost neupravuje žádný zákon. Nemá ani dostatek finan ní prost edk. Za ur itý vládní úsp ch je nutno naopak považovat razantní postup státních orgán (policie, státní zastupitelství, ale i vláda) p i potla ování násilných neonacistických a dalších pravicov radikálních skupin. P isp la k nim i tragická událost ve Vítkov ve Slezsku v dubnu 2009, kdy se romská rodina s d tmi stala ob tí zlo inného neonacistického žhá ského útoku. Tento rámcový program SSD pro záležitosti Rom a sociáln vylou ených lokalit nenahrazuje vládní koncepci, která by ur ovala politiku vlády v i Rom m. Ke koncepci romské integrace , kterou vláda p ijala 21. prosince 2009, v tomto textu p ihlížíme. Náš rámcový program se ale týká všech Rom, tedy osob, které jako Romové vystupují nebo jsou za n považovány, nejen Rom sociáln slabých nebo vylou ených. Mnoho Rom není v této situaci, ale i oni mají své kulturní pot eby, které musí stát podle svého ústavního po ádku i mezinárodních smluvních závazk uspokojovat. D raz p esto klademe spíše na nevy ešené záležitosti, spjaté s chudobou, se sociálním znevýhodn ním nebo i s vylou ením.

5 Rámcový program, který p edkládáme stranické i širší ve ejnosti, neplatí, pokud jde o sociáln vylou ené lokality, pouze pro Romy, kte í v nich žijí, nýbrž i pro Neromy, jejichž podíl se asto zvyšuje. Jich se samoz ejm sociální problémy týkají stejn jako Rom. Poznámka P i zpracovávání rámcového programu jsme použili i pracovní verze materiálu Ministerstva vnitra pro vládu z února 2009 Identifikace zásadních problém v oblasti sociálního vylou ení, auto i neuvedeni. 2. Téma 1: Etnické klima Základní bariérou p i integraci sociáln vylou ených Rom je ETNICKÉ KLIMA eské spole nosti tedy pohled ve ejnosti na situaci romské menšiny a sociáln vylou ených lokalit a také názor na to, jak tyto záležitosti ešit. Strategická otázka je, v jakém klimatu se bude uplat ovat politika, která si klade za cíl oslabování sociálního vylou ení a snížení po tu osob v n m žijících. Obavy z ve ejného mín ní vedou k váhavému postoji zejména komunálních politik. Ti vnímají dlouhodobý negativní vztah eské spole nosti k Rom m. Odmítavý vztah k nim mají asi dv t etiny až t i tvrtiny obyvatel. Plných 66 procent obyvatel R považuje soužití s Romy za problematické. Postoje ob an resp. zm na jejich postoj tak p edstavuje pomyslnou startovní áru pro ešení problém sociáln vylou ených lokalit. Z perspektivy eské ve ejnosti mají problémy soužití s Romy p ednostn obsah spíše etnický než sociální. Základní problém vidíme v tom, že se sociální aspekt otázek souvisejících se sociáln vylou enými lokalitami zam uje za aspekt etnický. Podstatná ást ve ejnosti v R vidí bohužel sociální vylou ení p edevším jako problém p ítomnosti etnicky odlišné populace v majoritním prost edí, nikoliv pouze jako problém p ítomnosti extrémn chudých vrstev. Názory ve ejnosti se asto opírají o kusé nebo zcela nepravdivé informace, které se asto zakládají na zkresleném nebo p edpojatém vid ní problém.

6 O tom, že sociáln vylou ené lokality vznikají jako d sledek jakési romské mentality, jsou p esv d eny až na výjimky i orgány samosprávy a orgány státní moci. V tšina obyvatel zastává názor, že Romové jsou jiná rasa, nep izp sobí se, nezm ní. S tím se dlouhodob ztotož uje kolem 80 procent lidí. V tšinový postoj k Rom m je vlastn ukázkov p edsude ný. V názorech na Romy se stále více uplat ují národovecké postoje Romové se nechovají jako odpov dní ob ané, protože nejsou eši. Pouze t etina obyvatel uznává, že Romové elí diskriminaci na trhu práce a p i získávání vzd lání. Na druhou stranu se postupn oslabuje spojování romské menšiny s kriminalitou. Klesá také po et t ch, kte í vidí p í inu sou asného stavu v dlouhodobé historické zaostalosti. eská spole nost staví v pr b hu asu stále z eteln jší hranici, která ji d lí od romské populace. Více se p ed romským sv tem uzavírá, respektive ho vytla uje na okraj. Nej ast jší stereotypy ve spojení s Romy: za vše m že romská mentalita, resp. Romové sami; Romové necht jí pracovat (90 procent lidí); Romové jsou od p írody leniví; Romové cht jí bydlet pohromad, je jim tak dob e; zneužívají sociální systém (90 procent lidí); nemá cenu ešit kriminalitu mezi nimi, vy eší si vše uvnit své komunity; Rom = sociáln nep izp sobivý. Všechny tyto stereotypy snižují ochotu ve ejnosti vynakládat ve ejné prost edky na integra ní politiku, ješt navíc ešení problém v sociáln vylou ených lokalitách jako ešení problém specifického etnika, a ne ešení konkrétních sociálních problém lidí, povede ke zhoršování celé situace. Jsou-li tito lidé Romy, nebo jsou-li jinak znevýhodn ni, je ovšem t eba vzít p i ešení vždy v úvahu. P i uchopení záležitostí sociáln vylou ených lokalit je velmi podstatné, že 90 procent spole nosti považuje existenci sociáln vylou ených lokalit za problém, který by se m l za ít ešit! Výrazná ást spole nosti považuje tyto lokality p edevším za bezpe nostní riziko, a p edevším proto vyzývá k urychlenému ešení. Nutnost zm ny však chápe i ve ejnost správn jako dlouhodobý proces, který rychlé a bezprost ední zm ny neponese. O širokou podporu ve ejnosti se budou moci op ít zejména programy zam ené na d ti. Pomoc d tem žijícím

7 v sociálním vylou ení je absolutní prioritou, což si v tšina obyvatel nejen pln uv domuje, ale souhlasí s tím. Soužití s Romy nep edstavuje z pohledu spole nosti jako celku téma prioritní, pat í spíše mezi problémy latentní. Prioritami jsou tak nap. zdravotnictví, zadlužování státu nebo nezam stnanost. Existuje zde však výrazná regionální diferenciace, což souvisí s vyšší koncentrací osob žijících v sociáln vylou ených lokalitách. Zde asi 80 procent osob vidí soužití s Romy jako problém pal ivý. (Ústecký, Karlovarský, Olomoucký, Moravskoslezský kraj). Jak z dostupných pr zkum vyplývá, primárním prizmatem hodnocení Rom je etnická a kulturní odlišnost, kterou ve ejnost nepropojuje s postoji k otázkám sociálním a ekonomickým. Alarmující je zjišt ní, že zatímco k cizinc m se eská spole nost staví otev en ji než p ed 11 lety, hodnocení soužití s Romy se v posledních více než 10 letech nezm nilo. Soužití s Romy získává na d ležitosti p edevším v regionálním kontextu. Z toho vyplývá, že p i posledních parlamentních volbách, až na malé výjimky nebyla tato agenda p edm tem program politických stran. D ležitým prvkem se toto téma stalo u krajn pravicových stran! Oproti tomu byla tato agenda obsažena v p edvolebních kampaních p i volbách senátních a komunálních. Z postoj ve ejnosti je patrné, že opat ení, jež mají za cíl snižování po tu osob žijících v sociálním vylou ení, je t eba rozvíjet s ohledem na jejich p ínos majoritní spole nosti. Velmi d ležité, ale ne p ekvapivé je také zjišt ní, že v tší otev enost k etnickým skupinám chovají spíše mladí lidé, což podporuje hypotézu o historických ko enech kulturní uzav enosti eské spole nosti, a také lidé v ící. Asimilaci požadují spíše lidé s nižším vzd láním, ozna ující se za nev ící, kte í nemají b žn p ístup k internetu a neovládají cizí jazyk (asi 41procent). Lidé s vyšším vzd láním spíše preferují integraci a kulturní emancipaci etnických skupin (asi 53 procent). Z pr zkum ve ejného mín ní také vyplývá, že 65 procent obyvatel souhlasí s tvrzením, že vlády za posledních 10 let jsou odpov dné za situaci, ve které se nacházejí sociáln vylou ené lokality, a že se 83 procent obyvatel domnívá, že by se vláda m la ešením problému zabývat.

8 Hlavním problémem ešení romských záležitostí je negativní nazírání v tšinové spole nosti na Romy, etnické klima. Nicmén valná v tšina obyvatel, také v závislosti na regionu, v n mž žijí, má enormní zájem na ešení situace obyvatel sociáln vylou ených lokalit. Souhlasí nejen s ú astí Rom p i ešení jejich situace, ale i s ú astí vlády. U lidí s vyšším vzd láním, v ících a mladší generace lze p edevším hledat podporu pro jednotlivé strategie. Lidé chápou dlouhodobost procesu a také nesmyslnost ešení metodou velkého t esku, což m že být pozitivním prvkem p i ve ejné diskusi o konkrétních krocích v rámci vládních p íp. regionálních koncepcí. Alarmující je zejména neustálé zhoršování situace v sociáln vylou ených lokalitách. 3. Téma 2: Romové 3. 1 Dvanáct let vládní politiky v i Rom m První koncepci politiky vlády v i p íslušník m romské komunity, napomáhající jejich integraci do spole nosti, p ijala vláda SSD usnesením. 599 ze dne 14. ervna Zárove svým len m, svému zmocn nci a p ednost m okresních ú ad uložila 35 úkol. P ijetí koncepce a jejímu vypracování p edcházela vládní zpráva o situaci romské komunity v eské republice z (usnesení. 686), zvaná podle p edkládajícího ministra Pavla Bratinky (ODA) Bratinkova zpráva, poukazující na všeobecnou diskriminaci Rom v R. Diskriminace a protiromské nálady se projevily po povodních v lét 1997, jež poškodily mnoho romských rodin a ukázaly na absenci nástroj sociální pomoci a asto na nízkou míru solidarity obcí s Romy. Tyto události probudily i mnohá média. Od p elomu let 1997/1998 se za ala rozvíjet vládní Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. V zá í 1998 ustavila vláda Miloše Zemana funkci zmocn nce pro lidská práva, který sou asn byl a dosud je p edsedou komise. Dnes se tento poradní orgán vlády nazývá Rada vlády pro záležitosti romské komunity.

9 Komunita, lépe komunity (v každém míst jedna) je sociologický a sociální pojem, lze hovo it o vylou ených, sociáln vylou ených komunitách. Ve shod s analýzou Ivana Gabala (2006) 1 hovo íme i my o sociáln vylou ených lokalitách (v nichž žijí sociáln vylou ení). Zatímco Rada pro záležitosti romské komunity se zabývá sociálními aspekty života Rom, je vládní Rada pro národnostní menšiny poradním orgánem vlády pro kulturní rozvoj etnických menšin, tedy i menšiny romské. T etím poradním orgánem vlády je Rada pro lidská práva s jejími osmi výbory, mj. pro ob anská a politická práva, pro sociální práva a proti rasismu. Ve všech poradních orgánech jsou zastoupeni pracovníci státní správy v etn nám stk ministr a odborníci jiných státních orgán a nestátních neziskových organizací. lenové nejsou voleni, nýbrž vybíráni vládními orgány nebo vládou. Vláda SSD nechala koncepci romské integrace do roku 2005 ty ikrát aktualizovat 2, za vlády SSD byly posledním vládním materiálem zásady dlouhodobé koncepce romské integrace do roku 2025 (usnesení z ). Topolánkova vláda od podzimu 2006 do b ezna 2009 vládní koncepci neaktualizovala a nevydala ani žádný koncep ní materiál k romským záležitostem, s výjimkou materiálu o Agentu e pro za le ování v romských lokalitách 3 a shrnující informaci o p ístupu vlády k integraci Rom v listopadu Novou koncepci vydala až Fischerova vláda v prosinci Pozornost odborných kruh vyvolal návrh koncepce p ístupu státu k ešení problém deprivovaných ástí m st obývaných p evážn ob any romského etnika, pracovní verze, zve ejn ný v zá í 2008 ministerstvem pro místní rozvoj, a to za ízení Ji ího unka, který asto o Romech hovo il i v televizi. Koncepce d lí rodiny v sociáln vylou ených lokalitách do t í skupin, p i emž t etí skupina mají být rodiny, vyžadující intenzivní pomoc a dohled sociálních pracovník tak ka ve všech oblastech života. Popis režimového bydlení nebere ohled na platné zákony a evropské a mezinárodní smlouvy m lo jít o stravenkový systém, dodržování uzavírací hodiny objektu, jeho trvalé hlídání a stálý dozor, o zákaz požívání alkoholu, p ípadn o rozd lení rodiny na ženy a muže. Smyslem režimového bydlení, bylo dosáhnout zm n názor a povahových rys (!) len rodiny za azené do t etí skupiny. Koncepce také vyzývala k oslabení velkorodinných vazeb viz nap íklad

10 Pro sociální demokracii jsou postoje a postupy, které vedou k dalšímu sociálnímu vylou ení a represi v i vylu ovaným, naprosto nep ijatelné. Od podzimu 1997 do konce roku 2009 p ijaly nebo i projednaly vlády desítky materiál, které se týkají Rom. Pro ú ely budoucí koncepce mají význam zejména zprávy o stavu romských komunit a zprávy o pln ní úkol, které vláda uložila svým len m a dalším osobám v souvislosti s postavením Rom ve spole nosti. V tšina z nich nebyla spln na. Nov p ijatá koncepce romské integraci zásadním zp sobem situaci nem ní. P edkladatelé tohoto rámcového programu soudí, že zprávy a koncepce o mnoha desítkách stran nejsou ú inným nástrojem ke zlepšení situace sociální, kulturní i politické Rom. Vládních úkol stále ubývá, vláda sleduje jejich pln ní ned sledn a spole nost jako celek a Romové zvlášt musejí elit nové situaci sociálního i spole enského vylou ení. Tvorba a p edkládání koncepcí ve ejnosti budou jist i v budoucnu zachovány, avšak tento rámcový program klade v tší d raz na p ijetí nových zákon i zm n zákon a na nové institucionální zajišt ní úkol spjatých s romskou integrací. Za klí ové p itom považuje zm nu vztahu mezi vládou (jejími orgány) a samosprávou, tedy obcí i kraj, v legislativ i exekutiv. V tomto kontextu také pohlížíme i na novou vládní koncepci romské integrace, kterou na návrh ministra pro lidská práva p ijala vláda Jana Fischera v prosinci Krom uvedeného zásadního pohledu na koncepce obecn máme k ní i konkrétní výhrady. Spo ívají však spíše v tom, že n které jevy Fischerova vláda pomíjí, nehledá jejich nápravu nebo navržená opat ení jsou bezzubá a ne eší podstatu v ci. Tyto výhrady uplatníme, jak doufáme, prost ednictvím p íští vlády složené i z len SSD. 3.2 Integrace jako asimilace nebo emancipace? Národnost byla do roku 1990 skupina lidí. SSR (a pak krátce i SFR) byla státem dvou národ a n kolika národností. Ony dva národy byli eši a Slováci, národností byli Poláci, Ukrajinci (Rusíni) a Ma a i, po roce 1968 i N mci. Podle s. a dnes eské i slovenské ústavní Listiny základních práv a svobod (ústavní p edpis, vypracovaný republikovými národními radami a Federálním shromážd ním v roce 1990) není už národnost skupinou, je to jen zve ej ovaná etnická p íslušnost. 3 entura+soci%c3%a1ln%c4%9b+vylou%c4%8den%c3%bdch&hl=cs&ct=clnk&cd=4&gl=cz

11 Každý má právo svobodn rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovliv ování tohoto rozhodování a všechny zp soby nátlaku sm ující k odnárod ování - uvádí lánek 3 odstavec 2 ústavní Listiny základních práv a svobod. Toto ustanovení Listiny se vykládá tak, že rozhodování (volba) není povinné, jsou lidé, kte í se nehlásí k žádné národnosti. N které osoby se hlásí ke dv ma nebo i k více národnostem. Volbu je možno ovšem kdykoliv m nit. Tato ústavní úprava p iblížila eskoslovenskou a eskou spole nost k ob anskému modelu, v n mž je národnost (etnicita), náboženství a politická i jiná orientace soukromou v cí každého. Stát k nim nep ihlíží. Tato úprava ale p sobí v praxi problémy státní správ a samospráv, která nap íklad p i plánování vyrovnávacích akcí nerozliší Roma od dalších p ítomných, tedy ani nezná jejich po et. eská ústavní úprava však zachovává národnostní pohled, jež je p ízna ný pro území na východ od Rýna a na sever od Alp: Lidé ( asto jen ob ané), kte í se sami hlásí k n jaké národnosti (národní identit, k etnicit pod.), tvo í podle pravidel, daných zákonem, u nás zákonem menšinovým, etnickou (národní, národnostní) menšinu, která má kolektivní (skupinová) práva ve ejné nápisy a ozna ení, užívání jazyka na ú adech a ve školství, ve sd lovacích prost edcích, n kdy i politické strany nebo zvláštní ( kvótové ) zastoupení v samospráv a státní správ a v parlamentu. Asimilace je p izp sobení, splynutí. Nucenou (natož násilnou) asimilaci zakazuje ústavní po ádek vizte pasáž ustanovení Listiny o zákazu ovliv ování rozhodování o národnosti. Integra ní vládní koncepce od roku 1999 až dodnes je popsána s d razem na emancipaci, tedy na kulturní a politické sebepotvrzení v souladu se státní podporou emancipace v rámci multikulturality. Asimilace, zcela dobrovolná, je ovšem možná a také stále probíhá. Stát jí nesmí bránit. Emancipace je kulturní, etnická a politická, integrace je sociální a politická. Asimilace je individuální. Emancipace je kolektivní. Integrace je individuální i kolektivní.

12 3.3 Rovnost ob an a vyrovnávací postupy Pojmy vyrovnávací postup, vyrovnávací akce i pozitivní opat ení nejsou dosud v zákonech používány. Vyskytují se ve vládní koncepci romské integrace, která je na nich postavena. 4 N kdy se též setkáváme s výrazem pozitivní diskriminace. Je asto užíván odp rci vyrovnávacích postup. V 70. letech v Anglii se t mto p edstavitel m poda ilo pomocí tohoto výrazu zdržet zlepšení životních podmínek etnických menšin. V USA naopak výraz afirmativní akce neurážel a nebyly proti n mu protesty, a dokonce se v této zemi poda ilo prosadit kvóty (nap. pro Afroameri any, ale i pro p íslušníky jiných etnických skupin). V USA ale nejsou vyrovnávací postupy založeny jen na kvótách, od nichž se v posledních letech beztak ustupuje. Kvóty, sledující vyrovnání dosavadního znevýhodn ní zejména žen, pronikly i do v tšiny evropských stát, v mírné podob je uplat uje i SSD. Praktické (exekutivní) uskute ování vyrovnávacích postup i vyrovnávacích akcí nemusí být podmín no zákonem, pokud je opat ení v souladu s právním po ádkem. Takové postupy odpovídají lánku 1 odst. 4 Mezinárodní úmluvy o odstran ní všech forem rasové diskriminace 5. Obdobn upravuje možnost vyrovnávacích akcí Rámcová úmluva o ochran národnostních menšin 6. Také Úmluva o odstran ní všech forem diskriminace žen (.62/187 Sb.), tedy i romských žen, zavádí podobný postoj k vyrovnávacím postup m. Tyto úmluvy jsou ale nedostate né, protože nezavazují stát, aby takové postupy v i Rom m a dalším skupinám osob používal. Nap íklad ve vzd lávacím procesu je mnoho právních p edpis, které upravují diferenciovaný p ístup k dít ti a které nevytvá ejí stav diskriminace, i když porušují zásady rovnosti (rovný p ístup ke všem d tem). I zdravotn postižení a další 4 Pojem vyrovnávací postupy je širší než nap. pojem pozitivní akce i afirmativní akce, jak je známe nap. z USA. Tento pojem zahrnuje jak užší cílená podp rná opat ení, jako je nap. program podpory pro romské žáky st edních škol, kde p i ú asti v daném programu je p íslušnost k romské komunit klí ovým znakem, tak širší vzd lávací a sociální programy, jako je nap. Koncepce v asné pé e o d ti ze sociokulturn znevýhod ujícího prost edí, které podporují sociální za len ní. V n kterých oblastech, nap. bydlení, sociální dávky a pé e je ale p im en jší mluvit o sociálních opat eních. Pojem vyrovnávací postup spíše indikuje narovnávání šancí a p íležitostí na pomyslné startovací á e než zmír ování dopad znevýhodn ní. Mají-li vyrovnávací postupy povahu relativního zvýhodn ní p íslušník ur ité skupiny, nem ly by být uplat ovány déle, než je nezbytné pro dosažení jejich cíl. (P evzato z vládní koncepce 2005, ást 4.) 5 viz vyhláška ministra zahrani ních v cí z /1974 Sb. Pro SSR (a pro nástupnickou R) vstoupila tato smlouva v platnost 4. ledna Strany se zavazují p ijmout, kde je to nezbytné, odpovídající opat ení k prosazování plné a ú inné rovnosti p íslušník národnostních menšin a p íslušník v tšiny ve všech oblastech hospodá ského, spole enského,

13 skupiny lidí (propušt ní v zni, lidé s alternativními tresty, narkomani) jsou nejen diferencovan chrán ni, ale ú ady a další subjekty s nimi zacházejí diferencovan podle jejich pot eb a možností poskytovatele pomoci. Obdobné p edpisy je t eba vypracovat a p ijmout pro použití vyrovnávacích postup pokud jde o Romy a další menšinové skupiny a také pro ženy. Bylo by lépe, kdyby vyrovnávací postupy p ímo upravoval zákon. Nelze se však vymlouvat na jeho absenci. Vyrovnávací postupy týkající se Rom je proto t eba zavád t všude a vždy, pokud to je ve smyslu Mezinárodní úmluvy o odstran ní všech forem rasové diskriminace p ípustné. 3.4 Nacistická genocida Rom a naše morální dluhy Nacistická genocida Rom, zvaná též romským holocaustem, je málo známá kapitola eskoslovenských a eských d jin. P ekvapením bývá seznámení se s faktem, že až do p evzetí Rom u vlak do Polska byla celá organizace zadržování, soust e ování, v zn ní a p epravy Rom do vyhlazovacích tábor v rukou protektorátních orgán. T mi se míní etnictvo a policie, hlavn uniformovaná, kterou ovšem kontrolovaly a asto i ídily íšské orgány. Za to nebyl po válce nikdo potrestán. Nepotrestání zlo inu z období nacistické okupace chápeme jako sv j morální dluh (dluh eské vlády) v i eské spole nosti, evropským Rom m i Evrop. V roce 1939 bylo v protektorátu považováno za Romy (evidováno po jménech) 6,5 tisíce osob, další uprchly na Slovensko nebo se skrývaly. V tšina evidovaných byla odvle ena do koncentra ních tábor, z nichž se v roce 1945 vrátilo 583 muž a žen. Na Slovensku žilo p ed válkou na 80 tisíc Rom, z nichž asi desetina zahynula p i nucených pracích a následkem jiného týrání do koncentrák ale ze Slovenského státu nešli. Mnozí bojovali ve Slovenském národním povstání. V komplexu osv timských koncentra ních tábor zem elo tém Rom z celé Evropy, celkový po et romských ob ti druhé sv tové války se odhaduje na Evropská ve ejnost o tom málo ví. Ml ení o nacistické genocid Rom a podílu protektorátních orgán na ní chápeme jako druhý dluh R (její vlády) v i eské spole nosti, evropským Rom m i Evrop. V tšina Rom, zavle ených do koncentra ních tábor v N mecku a dnešním Polsku, neprošla koncentra ními tábory v Letech (okres Písek) a v Hodonínku (jak zní lidové pojmenování pro politického a kulturního života. V tomto ohledu berou náležit v úvahu specifické podmínky p íslušník

14 m stskou ást Kunštátu na Morav, tedy v Hodonín u Kunštátu na Morav ). Transporty se vypravovaly nap. z nádraží ve Starém M st u Uherského Hradišt, z Pardubic, Prahy- Ruzyn atd. 3.5 Cikánské tábory v Letech a Hodonínku Tábory v Letech a Hodonínku nebyly od 2. srpna 1943 tábory interna ní, nýbrž koncentra ní. Profesor Ctibor Ne as z Brna, jediný odborník (historik), který se romské genocid p ed rokem 1990 systematicky v noval, a pokud jde o oba tábory, zdokumentoval jejich innost, je nazýval již p ed rokem 1990 tábory nucené koncentrace Rom. Byly to protektorátní tábory. V letech byl v Letech protektorátní kárný pracovní tábor, od ledna do ervence 1942 sb rný tábor (pro osoby práce se štítící, mezi nimi ale bylo maximáln 20 procent Rom ). Kárné tábory navazovaly na perzekuci Rom za druhé republiky, jejíž zdroj je možno spat ovat i v prvorepublikové diskriminaci, upravené zákonem. 117/1927 Sb., o potulných cikánech, jakož i soupisy Rom a jiné akce proti nim. Od 2. srpna 1942 do ervna resp. zá í 1943 byly ony tábory oficiáln zvány Cikánský tábor / Zigeunerlager. Odmítání názvu koncentra ní je trapné. Jako kdyby terezínské ghetto nebylo koncentra ním táborem, protože se takto oficiáln nenazývalo a protože nem lo p ímé vyhlazovací poslání. Simon Wiesenthal k tomuto problému napsal: Diskuse, jak máme letský tábor ozna ovat, zda jako koncentra ní tábor nebo tábor nucené práce, je absurdní proto, že v n m byli lidé z rasistických d vod nuceni k t žké práci se zám rem je touto prací zni it 7. Obdobné tábory v Rakousku a ve Francii se v t chto zemích nazývají koncentra ní. Od 2. srpna 1942 byly oba tábory, tedy v Letech a Hodonínku považovány za cikánské a výhradn pro Romy. Rasové (rasistické) hledisko v zn ní je zvláš zavrženíhodné. Romská genocida je asto nazývána i holokaustem. Není pravda, že tábor byl jen pro nep izp sobivé, pro tuláky apod. Protektorátní etníci a uniformovaná police, kte í vykonávali nad v zni dozor, je okrádali a mu ili je mj. hladem. Oni sestavovali na p íkaz nacistických orgán z Prahy jmenné seznamy v z pro transporty do koncentra ních tábor v Polsku, hlavn do Osv timi. Protektorátní etníci a policisté z ejm nev d li, co tam národnostních menšin. Rámcová úmluva, lánek 4, odstavec 2: 7 Dopis Simona Wiesenthala Markusi Papemu z 28. ledna 1999.

15 Romy eká, avšak ur ité zprávy o osudu zavle ených osob v roce 1943 už kolovaly. Nelze ovšem mluvit o eském etnictvu nebo o eské policii. Nebyly to tábory vyhlazovací, v zni zde ale umírali (362 jich zem elo v Letech, z toho 241 d tí, v etn 28, které se tam narodily, a 207 v Hodonínku). Táborem v Letech prošlo 1308 v z, hodonínským táborem v z. Zhruba polovina v z byla transportována do Osv timi a jiných tábor, kde tém všichni zahynuli, tvrtina zem ela v Letech a v Hodonínku a tvrtina uprchla nebo byla propušt na na svobodu p i rušení tábor nebo proto, že se prokázalo, že v zni nejsou Romové! Tábor v Letech se z 90 procent p dorysn p ekrývá s dnešní velkovýkrmnou vep. Není pravda, že stál jinde než velkovýkrmna. Od roku podzimu 1998 existuje plán na pietní úpravu obou míst, nikoliv už, jako na ja e 1998 (Tošovského vláda, ministr Vladimír Mlyná ) na vybudování památníku, i pomníku. Nejde o poctu dnešním Rom m, kte í až na malé výjimky nejsou potomky letských a hodonínských v z. Na pietní úpravu míst nejsou ur eny zatím žádné finan ní prost edky, takže výzvy, aby jich bylo použito na vzd lávání romských d tí, jsou nemístné. Všechny tyto nepravdy a dezinterpretace ohledn tábor v Letech a Hodonínku, jejichž d sledkem je další zapomn ní a vyvin ní ech (p íslušníku eského etnického národa) z nacistických zlo in, je možno ozna it za letskou lež, podobnou lži osv timské. Proti falšování historie chce SSD vystupovat osv tou a p esv d ováním. V atmosfé e tém úplného ml ení o nacistické genocid Rom a podílu protektorátních orgán a jejich p íslušník na ní se v Letech v 70. a 80. letech postavila a rozší ila velkovýkrmna vep, která p edevším svým zápachem brání jakékoliv pietní vzpomínce. V Hodonínku vzniklo na míst koncentra ního tábora rekrea ní st edisko s koupališt m, p ed rokem 1990 státní, nyní v privátních rukou. Velkovýkrmnu i rekrea ní st edisko, chápeme jako sv j t etí dluh R (její vlády) v i eské spole nosti, evropským Rom m i Evrop. Po roce 1990 se velkovýkrmna privatizovala, vlastní ji dnes akciová spole nost. P vodn akcie pat ily jednotným zem d lským družstv m, která jimi uspokojovala restitu ní nároky. Vlastnické zm ny se uskute nily bez ohledu na zájem místo pietn upravit. Nete nost státu k Let m p i privatizaci za átkem 90. let považujeme za tvrtý dluh R (její vlády) v i eské spole nosti, evropským Rom m i Evrop. D stojné a p itom sch dné ešení vidíme v tom, že velkovýkrmna vep se vybuduje o n kolik kilometr dál, aby tak nebyla poškozena firma, která ji provozuje a aby nebyla

16 narušena zam stnanost a hospodá ské zájmy oblasti. Výstavba bude financována ze státního rozpo tu a pen z použitých z eské a evropské finan ní sbírky. Vykoupení a zrušení velkovep ína bez náhrady nedopustíme také proto, aby se tato akce neobrátila proti dnešním Rom m v R. Neuvažujeme ani o vybudování památníku v t sné blízkosti stávajícího provozu a odclon ní obou objekt zdí, valem nebo živým plotem. Cílem je pietní úprava místa typu sanctuary a jeho propojení s pomníkem, který již od roku 1995 stojí v blízkém lese u hrob zahynuvších Rom. Budeme usilovat i o pietní úpravu místa koncentra ního tábora v Hodonínku, kde už také stojí d stojný památník. Podporujeme myšlenku bývalého ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába na vybudování mezinárodního vzd lávacího centra v Hodonínku, p ibližujícího nacistickou genocidu Rom a podíl protektorátních represívních orgán na ní. Od roku 1998 je v eské republice inný Výbor pro odškodn ní romského holocaustu (VPORH). Je to sdružení zastupující zájmy p eživších ob tí nacismu a poz stalých po ob tech v R, tedy vyvražd ných p vodních eských a moravských Rom. Krom jiných aktivit usiluje o pietní úpravu míst bývalých koncentra ních tábor Lety u Písku a Hodonín u Kunštátu na Morav. Také vláda SSD za p edsednictví Miloše Zemana, u v domí dluhu eské spole nosti v i p vodním eským a moravským Rom m, kte í byli zlo innou nacistickou mašinérií tém vyhlazeni, i toho, že této genocid napomáhali kolaboranti z protektorátních orgán usnesením ze 7, dubna 1999, prohlásila, že u iní vše, aby dnešní i další generace poznaly p í iny i souvislosti nacistické genocidy Rom a že bude usilovat o pietní úpravu míst bývalých cikánských tábor v Letech u Písku a v Hodonín u Kunštátu na Morav. V tomto smyslu bude nyní SSD usilovat o výstavbu nové velkovýkrmny vep tak, aby to nepoškodilo provozující firmu a hospodá ské pom ry okolí a oblasti. Pietní úprava místa a také místa tábora na Morav nep edpokládá výstavbu žádných památník i pomník. Úkol, který si dává SSD a který bude plnit podle svých sil a možností, není, a to je t eba ve ejnosti vysv tlovat, žádným gestem v i dnešnímu romskému obyvatelstvu v R. To totiž až na výjimky pochází z rodin žijících do roku 1945 na Slovensku a nemá, na rozdíl od potomk zahynuvších a mu ených v z, ale také na rozdíl od potomk eského obyvatelstva, které genocid nezabránilo a neusilovalo po válce o potrestání viník a o nápravu, žádný osobní vztah.

17 Tyto zám ry prosazuje i Evropský parlament, v dubnu 2005 vydal usnesení 8 o situaci Rom v Evropské unii, kde p ipomn l, že romský holokaust (porajmos), stejn jako závažnost zlo in nacismu sm ujících k vyhlazení Rom v Evrop, si zaslouží plné odsouzení a vyzývá v tomto ohledu (evropskou) komisi a p íslušné orgány ( eské republiky), aby podnikly všechny nezbytné kroky, aby z místa n kdejšího koncentra ního tábora v Letech u Písku byla odstran na velkovýkrmna vep a aby zde byl vystav n vhodný památník. V tomto ohledu dosáhl prvních dobrých výsledk bývalý ministr Fischerovy vlády Michael Kocáb. Týkají se zejména d stojné úpravy místa, kde stával tábor v Hodonínku u Kunštátu na Morav. Pokud jde o tábor v Letech, ešení problému vládní usnesení nastínilo, ale pro nedostatek pen z a politické v le je vláda odložila. 3.6 Romové a Cikáni Kolik je v R Rom? Odhady se r zní, ale romské organizace, obce i stát mají snahu uvád t vyšší po ty, než jsou skute né. Ze s ítání lidu (necelých 12 tisíc v roce 2001) nelze ovšem vycházet. Odhad osob v sociáln vylou ených lokalitách je do 150 tisíc, v tšina z toho (50 až 90 procent) jsou Romové. Další Romové ohrožení sociálním vylou ením žijí mimo tyto lokality. Dalších n kolik desítek tisíc Rom (až ) jsou integrovaní až zcela asimilovaní, žijí asto ve smíšených manželstvích a rodinách a k Rom m se nehlásí a nelze je do po tu Rom zahrnovat ani etnicky, ani sociáln. Z staneme-li tedy u Rom, kte í pot ebují sociální pomoc jako Romové, lze jejich po et odhadnout na 150 až 200 tisíc osob. Potomk p edvále ných eských a moravských Rom, v tšinou asimilovaných, je jen n kolik set. P vodní Romové z ech jsou blízcí Sint. Romové z Moravy (ze Slovácka) pat í kulturn ke stejné etnické skupin jako Romové na západním Slovensku. Romové v R (dnes) jsou z procent potomci Rom, kte í se po válce a pak až do 90. let p est hovali ze Slovenska (nejvíce východního, hlavn z cikánských osad) do eských zemí. St hovali se v tšinou spontánn, za p íbuznými, n kdy se setkávali se správní diskriminací. K p est hování byli ob as zejména v prvních povále ných letech motivování finan ní podporou, ob as i nátlakem. Zna ná ást pé e o osoby cikánského p vodu byla, p es paternalismus, sociáln pozitivní. Kulturn to vedlo k postupné ztrát etnické identity Rom, postupy byly otev en asimila ní (asimilace nebyla tehdy zakázána ústavním po ádkem, jako dnes). Na Slovensku se politika 8 EP v01-00

18 v i Rom m nazývala akulturací. Oblíbený byl termín ob ané cikánského p vodu, až do roku Stát poskytoval pomoc zaostalým ob an m. ást Rom v minulosti ko ovala. Kolem 90 procent Rom v dnešní R však pochází z rodin usedlých v Uhrách na dnešním Slovensku nejmén od poloviny 19. století, n které rodiny se usadily už za Marie Terezie a Josefa II. Olašští Romové byli násiln usídleni až za átkem roku Zákon z roku 1958 o trvalém usídlení ko ujících osob zrušila R až v roce 1998 a SR v roce 2004, ob pod nátlakem Rady Evropy. Do roku 1990 bylo ko ování trestné do t í let. Olašských Rom (Vlachike Roma) je kolem 20 tisíc, tedy kolem deseti procent všech Rom žijících v R. P išli do tehdejších Uher z rumunského Valašska po tamním zrušení romského otroctví (1864). Zachovali si (i d ti) sv j jazyk mimochodem velmi melodický, odlišný od jazyka Rom, jejichž rodiny pocházejí ze Slovenska. Jsou uzav ení, od v tšiny eské i romské spole nosti hodn odlišní. Menší procento (kolem p ti) tvo í ma arští Romové (hovo ící mezi sebou ma arsky nebo ma arským dialektem romštiny), kte í se asto k Ma ar m i hlásí, kulturn, etnicky i p i s ítání lidu. Jejich p edci p išli z jižního Slovenska. Velmi málo je potomk p vodních eských a moravských Rom a také již zcela asimilovaných Sint, n meckých Rom. V eských zemích žili na územích, kde se mluvilo n mecky. Byli poloko ovní, hovo ili už p ed druhou sv tovou válkou p evážn jen n mecky. Každá skupina je specifická, má svoji kulturu a odlišnou tradi ní morálku. SSD bude kulturní odlišnosti respektovat a chránit ty hodnoty a tradice, které nejsou výrazn na obtíž jiným lidem, nebo takové odlišnosti p ispívají k multikulturalit. Slova Cikán, cikánský jsou ve všech slovanských jazycích a v n m in slova hanlivá, alespo mírn, na rozdíl od ekvivalent ve francouzštin, špan lštin nebo angli tin (Gypsy). Cigáni je slovensky a v n kterých moravských ná e ích totéž co klamat, lhát. V Ma arsku se za Romy ozna ují a jsou ozna ováni jen Olašští, hovo ící olašskou romštinou, a Beasové, hovo ící a dnes i píšící archaickou rumunštinou, zatímco více než polovina ma arských 9 O tragédii, která je tehdy postihla, se uchoval popis tehdejší situace, který nepostrádá, jak už to v život bývá, i humornou stránku tehdejšího vnímání pé e o ob any cikánského p vodu : Olaši p estali prý ko ovat od p lnoci z 5. na 6. únor 1959, kdy jejich tábory obklopili p íslušníci VB, odvedli jim kobylky a odmontovali kola od maringotek a voz a oslovili je Soudruzi Cikáni! Ode dneška jste svobodní, už nebudete ko ovat. Zítra ráno v 7 hodin p ijdete na národní výbor a dostanete práci.

19 Rom je nazývána (a i oni se tak sami i oficiáln nazývají) nehanlivým slovem Cigány. Hovo í už po generace jen ma arsky. V roce 1971 rozhodli Romové na svém sjezdu v Londýn, že budou sami sebe nazývat Rom, plurál Roma a vyzvali k tomu také sv tovou ve ejnost. Tak byly také jejich organizace akreditovány u OSN, Rady Evropy a dalších mezinárodních a evropských institucí, tak jsou ozna ováni v EU i v OBSE. V n mecky mluvících zemích se uvádí Roma und Sinti (Sintové totiž necht jí slovo Rom pro sebe užívat). V Anglii to jsou Gypsies and travellers (ko ovníci), což je zvláš zavád jící, protože mnozí ko ovníci nejsou Romy. 3.7 Romská morálka Morálka Rom je velmi složitá ást romství. Je ízena nepsanými pravidly, jež se p edávají z generace na generaci. Není však jednolitá a každá skupina Rom ji pojímá prizmatem své historie, svého vývoje. Historický vývoj také ovlivnil pojetí n kterých pravidel, jimiž se Romové ídili. Romská morálka se zna n odchyluje od p vodních zvyk a pravidel, zejména posledních dvacet let. M žeme íci, že nejv tší rozdíly jsou mezi skupinou Olašských Rom a potomk usedlých Rom. Olašští Romové si ji zachovávají více, a byla u nich vždy p ísn jší. Romská morálka obecn byla založena na rodinných vazbách, úct ke stá í (v domech pro seniory nejsou žádní Romové ani dnes), kolektivní (rodinné, rodové) soudržnosti, permisivnosti (tj. povolného výchovného zp sobu) v i d tem, odpov dnosti d tí za výchovu mladších sourozenc, na cudnosti (prostituce je nejv tší hanba), na zna ném útisku ženy, jejíž vážnost závisí na po tu d tí a na stá í (manželka muže, který i formáln vede rodinu, je však asto chápána jako významn jší než muž sám, ale nemluví se o tom), na paternalismu. Stav morálky Rom je ovlivn n mnoha faktory. Její sou asná podoba je ovlivn na dlouhodobou nezam stnaností, užíváním a distribucí drog, gamblerstvím, alkoholismem aj., což samoz ejm souvisí i s výskytem sociáln patologických jev. M žeme íci, že se morálka Rom pragmaticky pod izuje "novým" strategiím p ežití, které se projevují v hodnotách, zp sobu komunikace, kultu e života atd. Je to p irozený jev ve spole nosti, lidé se snaží vyrovnat se s novými podmínkami života. V p ípad sociáln vylou ených lokalit m žeme íci, že si hledají svou pozici (sociální status) v nové sociální substruktu e. Zachování tradi ní

20 romské morálky souvisí s emancipací, s uchováním kultury a tradice. V tšinová spole nost a vláda by m ly podporovat vše, co výrazn neškodí v tšin nebo ástem romské spole nosti (ženám, d tem apod.) 3.8 Základní práva Základní práva a svobody se zaru ují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického i jiného smýšlení, národního nebo sociálního p vodu, p íslušnosti k národnostní nebo etnické menšin, majetku, rodu nebo jiného postavení, uvádí lánek 3 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon.23/1991 Sb., od sou ást ústavního po ádku eské republiky) dále jen Listina. Z dalších ustanovení plyne, že nerovnost v právech panuje v eské republice podle Listiny jako odstup ování práv více jich mají eští ob ané ( ob ané mají právo na... ), zatímco osoby, které eskými ob any nejsou, požívají mén práv; ale i tito neob ané požívají spolu s ob any etná práva (každý má právo, nikdo nesmí být... apod.) Listina navíc zaru uje a zákony zajiš ují r zným skupinám lidí zvláštní ochranu i práva d ti, ženy, nemocní, zdravotn postižení, sta í lidé. Tou m rou, jak jsou Romové chápani jako p íslušníci národnostní menšiny, požívají i zvláštních kolektivních (skupinových) práv jako Romové. Tato práva nelze ozna ovat za romská práva. Jsou to práva menšinová, a to individuální práva ob ana, který je p íslušníkem romské národnostní menšiny, i práva kolektivní (skupinová) celé menšiny. Hranici mezi individuálními a kolektivními právy lze n kdy ur it jen obtížn. Mnoho práv Rom, která Listina uznává nebo spolu se zákony zaru uje, jsou právy ob anskými, politickými, hospodá skými, sociálními a kulturními. Kolektivní práva romské menšiny a individuální práva p íslušník romské menšiny upravuje zákon o právech p íslušník národnostních menšin. 273/2001 Sb., z Zákon vychází z mezinárodních p edpis, které jsou pro R závazné. Je však nedostate ný p edevším proto, že nedefinuje zp sob uznání menšiny státem, diskriminuje nové menšiny a pro výkon n kterých práv si klade podmínky, které odporují Rámcové úmluv o ochran národnostních menšin 10, jíž je R vázána jako mezinárodní smlouvou Rady Evropy od roku Úmluva byla vzorem pro eský menšinový zákon. Zákon nenapl uje závazek smluvní strany, že bude vytvá et podmínky 10.96/1998 Sb.

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky

poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 V. volební období 172 N á v r h poslanců Petra Nečase, Aleny Páralové a Davida Kafky na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 2016

Více

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ Strana Vyhledávání textu - přidržte klávesu Ctrl, kurzor umístěte na příslušný řádek a klikněte levým tlačítkem myši. 1. Právní předpisy upravující přijímací řízení ke studiu ve střední

Více

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR Správní právo dálkové studium VIII. Územní samospráva A) Historický vývoj na území ČR - po roce 1918 při vzniku ČSR zpočátku převzala předchozí uspořádání rakousko uherské - samosprávu představovaly obce,

Více

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. Stanovisko vlády ČSSR

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. Stanovisko vlády ČSSR Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1972. II. v. o. 5 Stanovisko vlády ČSSR k úmluvám a doporučením přijatým na 55. Mezinárodní konferenci práce Na 55. zasedání Mezinárodní konference

Více

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B Rada Evropské unie Brusel 15. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0011 (CNS) 10340/16 FISC 103 ECOFIN 624 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát

Více

o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích související zákony

o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích související zákony 121 9 121 Návrh zákona, kterým o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích o související zákony 717 z 6 uplyne 17. 2013 2013 ZÁKON ze dne.. 2013, kterým se m ní zákon. 56/2001 Sb., o podmínkách

Více

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1

UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1 UZAVÍRÁNÍ SŇATKŮ Z HLEDISKA ŘÁDŮ ČCE A ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU 1 1. Co je manželství Právní řád ČR: Podle zákona o rodině je manželství trvalé společenství muže a ženy založené zákonem požadovaným způsobem.

Více

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů

obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů O D Ů V O D N Ě N Í obecně závazné vyhlášky o vedení technické mapy obce A. OBECNÁ ČÁST Vysvětlení navrhované právní úpravy a jejích hlavních principů 1. Definice technické mapy Technickou mapou obce (TMO)

Více

Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení

Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení Eviden ní štítek Spole ná žádost zam stnance a zam stnavatele o vystavení potvrzení o p íslušnosti k právním p edpis m sociálního zabezpe ení Tato žádost slouží pro ú ely ur ení p íslušnosti k právním

Více

Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími

Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími 3. 2. 2014 Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími V roce 2012 pracoval v rámci referenčního období čtyř týdnů alespoň někdy večer každý třetí respondent. Frekvence noční

Více

Pracovní právo seminární práce

Pracovní právo seminární práce Pracovní právo seminární práce 1. Úvod do problematiky Tématem mé seminární práce je problematika pracovního práva a jeho institutů. V několika nadcházejících kapitolách bych se chtěl zabývat obecnou systematikou

Více

Dohoda uzav ená mezi N meckem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií. Mnichov 29. zá í 1938

Dohoda uzav ená mezi N meckem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií. Mnichov 29. zá í 1938 Dohoda uzav ená mezi N meckem, Spojeným královstvím, Francií a Itálií v Mnichov 29. zá í 1938 mecko, Spojené království, Francie a Itálie se dohodly se z etelem k dohod, jíž už bylo ve v ci odstoupení

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

Názory na bankovní úvěry

Názory na bankovní úvěry INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2007 DLUHY NÁM PŘIPADAJÍ NORMÁLNÍ. LIDÉ POKLÁDAJÍ ZA ROZUMNÉ PŮJČKY NA BYDLENÍ, NIKOLIV NA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru

Více

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let.

1. Orgány ZO jsou voleny z členů ZO. 2. Do orgánů ZO mohou být voleni jen členové ZO starší 18 let. JEDNACÍ ŘÁD ZO OSŽ Praha Masarykovo nádraží I. Úvodní ustanovení Čl. 1. Jednací řád Základní organizace odborového sdružení železničářů Praha Masarykovo nádraží (dále jen ZO) upravuje postup orgánů ZO

Více

Velikost pracovní síly

Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly Velikost pracovní síly v kraji rostla obdobně jako na celorepublikové úrovni. Velikost pracovní síly 1 na Vysočině se v posledních letech pohybuje v průměru kolem 257 tisíc osob

Více

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 6. 2. 2013. o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii. Zpravodajka: Nathalie Griesbeck

PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS 6. 2. 2013. o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii. Zpravodajka: Nathalie Griesbeck EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 6. 2. 2013 PRACOVNÍ DOKUMENT o situaci nezletilých osob bez doprovodu v Evropské unii Výbor pro občanské svobody, spravedlnost

Více

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku

SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh. Čl. I Název a sídlo. Čl. II Účel spolku. Čl. III Hlavní činnost spolku SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. Stanovy spolku Návrh Čl. I Název a sídlo 1. SK SLAVIA PRAHA POZEMNÍ HOKEJ, z.s. (dále jen spolek ) má své sídlo na adrese Praha 10 - Vršovice, Vladivostocká ulice 1460/10,

Více

Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012

Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012 Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012 Předmětem signální zprávy o průběhu realizace projektu

Více

Směrnice Rady města č. 2/2011

Směrnice Rady města č. 2/2011 1 Směrnice Rady města č. 2/2011 PRO VYŘIZOVÁNÍ A EVIDENCI STÍŽNOSTÍ, PETIC, KVALIFIKOVANÉ ŽÁDOSTI, HROMADNÉ PŘIPOMÍNKY A MÍSTNÍHO REFERENDA (TJ. PODÁNÍ PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB - DÁLE JEN PODÁNÍ) Vyřizování

Více

Vydání občanského průkazu

Vydání občanského průkazu Vydání občanského průkazu 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Vydání občanského průkazu 04. Základní informace k životní situaci Občanský průkaz je povinen mít občan,

Více

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA

OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA Stanovy OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA 1/5 1 Jméno a sídlo sdružení 1. Jméno sdružení: OIKUMENE AKADEMICKÁ YMCA (dále jen AY) 2. Sídlo sdružení: Na Poříčí 12, 115 30 Praha 1. 3. AY je občanské sdružení podle

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka

Více

Příloha č. 1. Základní pojmy

Příloha č. 1. Základní pojmy Příloha č. 1 Základní pojmy Aktivní záloha Příslušníci Aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání. Kombinují tak dvě kariéry: vojenskou

Více

II. ÚS 265/07 II.ÚS 265/07 ze dne 6. 6. 2007

II. ÚS 265/07 II.ÚS 265/07 ze dne 6. 6. 2007 II. ÚS 265/07 II.ÚS 265/07 ze dne 6. 6. 2007 U 7/45 SbNU 479 K oprávnění zastupitelstva obce podat ústavní stížnost proti trestnímu stíhání členů zastupitelstva v souvislosti s jeho rozhododováním a hlasováním

Více

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0134),

s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0134), P7_TA-PROV(2013)0397 Povinnosti státu vlajky prosazovat směrnici Rady 2009/13/ES, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského

Více

N á v r h U S N E S E N Í. Senátu Parlamentu České republiky

N á v r h U S N E S E N Í. Senátu Parlamentu České republiky 8. funkční období 280 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky o programu pracovní dovolené,

Více

Zákon o veřejných zakázkách

Zákon o veřejných zakázkách Zákon o veřejných zakázkách Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále i zákon), je základním stavebním kamenem veřejného investování v České republice. Veřejní a

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O PŘEDÁVÁNÍ TRESTNÍHO ŘÍZENÍ VÝHRADY A PROHLÁŠENÍ ke dni 4. listopadu 2003 (neoficiální překlad)

EVROPSKÁ ÚMLUVA O PŘEDÁVÁNÍ TRESTNÍHO ŘÍZENÍ VÝHRADY A PROHLÁŠENÍ ke dni 4. listopadu 2003 (neoficiální překlad) Příloha č. 10/B EVROPSKÁ ÚMLUVA O PŘEDÁVÁNÍ TRESTNÍHO ŘÍZENÍ VÝHRADY A PROHLÁŠENÍ ke dni 4. listopadu 2003 (neoficiální překlad) ALBÁNIE a prohlášení obsažené v ratifikační listině uložené dne 4. dubna

Více

VÝZKUM. KRAJE V ČESKÉ REPUBLICE: vytvoření modelu efektivity. Moravská vysoká škola Olomouc Grantová agentura České republiky

VÝZKUM. KRAJE V ČESKÉ REPUBLICE: vytvoření modelu efektivity. Moravská vysoká škola Olomouc Grantová agentura České republiky VÝZKUM KRAJE V ČESKÉ REPUBLICE: vytvoření modelu efektivity Moravská vysoká škola Olomouc Grantová agentura České republiky Vážená paní zastupitelko, vážený pane zastupiteli, v zimě jsme se na Vás obrátili

Více

84/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990

84/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990 Systém ASPI - stav k 9.3.2010 do částky 22/2010 Sb. a 10/2010 Sb.m.s. Obsah a text 84/1990 Sb. - stav k 10. 3.2010 Změna: 175/1990 Sb. Změna: 259/2002 Sb. Změna: 151/2002 Sb. Změna: 501/2004 Sb. Změna:

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2010

Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2010 * Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2010 * 04. 01. 2010, Ing. Petr Kučera Nová minimální záloha na zdravotní pojištění platí již od ledna 2010, nové minimální/maximální zálohy

Více

STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY

STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY STANOVY ASOCIACE NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Asociace nestátních neziskových organizací České republiky(dále jen ANNO ČR nebo Asociace ) je spolkem ve

Více

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě

Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání. občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Pozvánka na valnou hromadu plenární zasedání občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě Jménem občanského sdružení s názvem Sdružení rodičů při III. ZŠ Zábřeh na Moravě,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ORGANIZACE

VÝROČNÍ ZPRÁVA ORGANIZACE VÝROČNÍ ZPRÁVA ORGANIZACE ZA ROK 2011-2012 VYPRACOVALA: MGR. NADĚŽDA CHLÁDKOVÁ Charakteristika organizace: Název organizace: Základní škola Horažďovice Adresa: Blatenská 310, 341 01Horažďovice telefon:

Více

Rámcový rezortní interní protikorupční program

Rámcový rezortní interní protikorupční program III. Rámcový rezortní interní protikorupční program Ministerstvům a dalším ústředním správním úřadům je předkládána osnova představující minimální rámec rezortního interního protikorupčního programu. Její

Více

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) L 46/8 23.2.2016 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/248 ze dne 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny.

Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny. Podklad č. 3 ke Koncepci prevence kriminality hl.m. Prahy na léta 2009 až 2012 Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně

Více

Město Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně Pravidla pro poskytování dotací na sportovní činnost Město Mariánské Lázně rozhodlo dne 11.12.2012 usnesením zastupitelstva města č. ZM/481/12 vydat tato Pravidla pro poskytování

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Vládní návrh. na vydání PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období 253 Vládní návrh na vydání zákona, o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů

Více

Příloha č. 1: Seznam respondentů

Příloha č. 1: Seznam respondentů Seznam příloh Příloha č. 1: Seznam respondentů (tabulka) Příloha č. 2: Scénář otázek pracovníci ÚP Příloha č. 3: Scénář otázek zahraniční pracovníci Příloha č. 4: Scénář otázek zaměstnavatelé Příloha č.

Více

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby

Odůvodnění veřejné zakázky. Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Odůvodnění veřejné zakázky Veřejná zakázka Přemístění odbavení cestujících do nového terminálu Jana Kašpara výběr generálního dodavatele stavby Zadavatel: Právní forma: Sídlem: IČ / DIČ: zastoupen: EAST

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na zadlužení a přijatelnost

Více

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní

Více

Metodické pokyny Obsah

Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny... 1 1. Úvod... 2 2. Definice... 2 2.1. Zahrnutí příjemci... 2 2.2. Kategorie plnění... 2 2.2.1. Plnění poskytovaná zdravotnickým odborníkům... 2 2.2.2. Plnění poskytovaná

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti

UČEBNÍ OSNOVY. Člověk a společnost Výchova k občanství. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a společnost Výchova k občanství Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova k občanství vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace. Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Česká školní inspekce Jihomoravský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola, Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo, příspěvková organizace Na vršku 495, 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou Identifikátor:

Více

datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00

datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00 datovou schránkou adresát: Lucon CZ s.r.o. Mozartova 928/12 Praha 5 - Smíchov 150 00 O: 475 45 941 Váš dopis zna ky/ze dne Naše zna ka (.j) 842/26-2015 Vy izuje linka 2493 / Mgr. Richter V Praze dne 14.

Více

Nehodovost v kraji v roce 2012

Nehodovost v kraji v roce 2012 Nehodovost v kraji v roce 212 Přehled viníků a zavinění nehod v Jihočeském kraji v roce 212 Viník, zavinění nehody Řidičem motorového vozidla Řidičem nemotorového vozidla z toho dětmi Chodcem z toho dětmi

Více

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš Poslání Posláním Keramické dílny Eliáš je umožňovat lidem s postižením začlenění do společnosti s ohledem na jejich zvláštní situaci. Posláním je pomoci

Více

STANOVY SDRUŽENÍ I. NÁZEV SDRUŽENÍ, PRÁVNÍ POSTAVENÍ, PŘEDMĚT ČINNOSTI II. VZNIK ČLENSTVÍ

STANOVY SDRUŽENÍ I. NÁZEV SDRUŽENÍ, PRÁVNÍ POSTAVENÍ, PŘEDMĚT ČINNOSTI II. VZNIK ČLENSTVÍ STANOVY SDRUŽENÍ I. NÁZEV SDRUŽENÍ, PRÁVNÍ POSTAVENÍ, PŘEDMĚT ČINNOSTI 1. Název sdružení: Sdružení rodičů a přátel školy při Gymnáziu Mor. Budějovice 2. Sídlo sdružení: Gymnázium, Moravské Budějovice,

Více

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace

Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace V Praze dne 27. dubna 2015 Č.j.:359/15/REV1 Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně

Více

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice (Praha, 23. března 2016) Téměř tři čtvrtiny budoucích mladých lékařů a lékařek (72%) plánují po ukončení jejich vysokoškolského

Více

Edice Právo pro každého. JUDr. Jan Přib. Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání

Edice Právo pro každého. JUDr. Jan Přib. Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání Edice Právo pro každého JUDr. Jan Přib Kdy do důchodu a za kolik 12. aktualizované vydání Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 4 228. publikaci Foto na obálce allphoto.cz Odpovědný

Více

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT V roce 2012 byli v rámci výběrového šetření pracovních sil dotazováni respondenti ve věku 50-69 let na téma jejich odchodu do důchodu. Přechod mezi aktivitou

Více

Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT"

Stanovy horolezeckého oddílu ROT SPORT Stanovy horolezeckého oddílu "ROT SPORT" Horolezecký oddíl "ROT SPORT" je dobrovolným občanským sdružením zájemců o horolezecký sport, navazující na sportovní a duchovní hodnoty českých a saských horolezců

Více

Věc: Rozpočtové určení daní obcí od roku 2013

Věc: Rozpočtové určení daní obcí od roku 2013 Krajský úřad Jihomoravského kraje Porada ředitelky Krajského úřadu Jihomoravského kraje s tajemnicemi a tajemníky obecních úřadů obcí typu I, II, III Brno, 11. prosince 2012 Věc: Rozpočtové určení daní

Více

56/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

56/2001 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících

Více

ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona

ODŮVODNĚNÍ. vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona ODŮVODNĚNÍ vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech A. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy,

Více

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBEC VITĚJOVICE Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích Zastupitelstvo Obce Vitějovice se na svém zasedání dne 31.10.2012 usnesením č. 63/2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se

Více

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán

Více

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti

Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti Zodpovědné podniky Dotazník pro zvýšení informovanosti 1. Úvod Tento dotazník vám pomůže zamyslet se nad tím, jak se vaše společnost může stát zodpovědným podnikem, a to za pomoci otázek zaměřených na

Více

187/2006 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

187/2006 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 187/2006 Sb. ZÁKON ze dne 14. března 2006 o nemocenském pojištění Změna: 585/2006 Sb. Změna: 181/2007 Sb. Změna: 261/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb., 305/2008 Sb., 2/2009 Sb. Změna: 41/2009 Sb. Změna: 158/2009

Více

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973 II. v. o.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973 II. v. o. Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1973 II. v. o. 51 Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou

Více

Obnova zámeckých alejí ve městě Vimperk

Obnova zámeckých alejí ve městě Vimperk Oznámení o zahájení zadávacího řízení pro zakázku malého rozsahu Obnova zámeckých alejí ve městě Vimperk CZ.1.02/6.5.00/15.29670 Tato zakázka je zakázkou malého rozsahu ve smyslu ust. 12 odst. 3 Zákona

Více

Věstník vlády. Ročník 13 Vydán dne 18. prosince 2015 Částka 6 OBSAH

Věstník vlády. Ročník 13 Vydán dne 18. prosince 2015 Částka 6 OBSAH Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí Ročník 13 Vydán dne 18. prosince 2015 Částka 6 OBSAH 1. Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j. MSMT-34867/2015-2 ze dne 7. prosince 2015,

Více

Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne 23.2.2015 v 18:00

Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne 23.2.2015 v 18:00 Zápis ze 6. zasedání Zastupitelstva Obce Studená konaného dne 23.2.2015 v 18:00 Ve Studené dne 24.2.2015 Zpracoval: Ing. David Fogl Obsah Obsah... 1 1. Určení ověřovatelů zápisu a zapisovatele... 2 2.

Více

Závazná pravidla pro MěÚ a Bytovou komisi Rady města Pelhřimov

Závazná pravidla pro MěÚ a Bytovou komisi Rady města Pelhřimov Závazná pravidla pro MěÚ a Bytovou komisi Rady města Pelhřimov Závazná pravidla pro nájem bytů ve vlastnictví města Tato pravidla se nevztahují Čl. 1 Předmět úpravy a) na služební byty města Pelhřimova

Více

Zastupitelstvo města Přerova

Zastupitelstvo města Přerova Pořadové číslo: 4/4 Zastupitelstvo města Přerova Přerov 26.2.2015 Předloha pro 4. jednání Zastupitelstva města Přerova, které se uskuteční dne 9. 3. 2015 Předkladatel: Mgr. VLADIMÍR PUCHALSKÝ, primátor

Více

Úřední hodiny starostky Od 1.11.2013 budou úřední hodiny starostky totožné s úředními hodinami Obecního úřadu.

Úřední hodiny starostky Od 1.11.2013 budou úřední hodiny starostky totožné s úředními hodinami Obecního úřadu. Zpravodaj obce Palonín Volby Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se konají ve dnech 25. - 26.10. 2013 : pátek 25.10. od 14:00 do 22:00 hod sobota 26.10. od 8:00 do 14:00 hod. Dotace- zatrubnění

Více

Dopady NOZ na občanská sdružení. Mgr. Marcela Tomaščáková březen 2015

Dopady NOZ na občanská sdružení. Mgr. Marcela Tomaščáková březen 2015 Dopady NOZ na občanská sdružení Mgr. Marcela Tomaščáková březen 2015 Co se stalo dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) + doprovodná legislativa (např. zákon o veřejných

Více

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO

HLAVA III ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ 5 ÚZEMNÍ PŮSOBNOST A SÍDLO Územní působnost a sídlo při vymáhání některých finančních pohledávek. Tato pověření se publikují ve Finančním zpravodaji. Postup a podmínky, za kterých je prováděna mezinárodní pomoc ve vztahu k jiným

Více

Zpráva o výsledku přezkoumání obce Valdíkov

Zpráva o výsledku přezkoumání obce Valdíkov ř a Krajský úřad Kraje Vysočina odbor kontroly Žižkova 57, 587 33 Jihlava Obecni ú d V a l d l k o v Došlodne. ~r2--,:f:-:;-.~2-r:" _~_'k_._ C.). t/.ť//i ( Stejnopis č.: 1 Č. j.: KUJI 8685/2014 KO Zpráva

Více

I. SPRÁVNÍ ORGÁN eská národní banka II. ŽADATEL III. ŽÁDOST VZOR. Sídlo Na P íkop 28, Praha 1, PS 115 03 Podatelna Senovážná 3, Praha 1, PS 115 03

I. SPRÁVNÍ ORGÁN eská národní banka II. ŽADATEL III. ŽÁDOST VZOR. Sídlo Na P íkop 28, Praha 1, PS 115 03 Podatelna Senovážná 3, Praha 1, PS 115 03 Příloha č. 6 k vyhlášce č. 255/2008 Sb. VZOR Žádost o p edchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby podle zákona. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve zn ní pozd jších p edpis ( dále jen

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 153/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 153/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 153/0 Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Více

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů 1. ÚVOD Účelem tohoto dokumentu je

Více

Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování. CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any

Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování. CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any I cesta je cílem Guus Muijzers, Evropská komise Informa ní systém pro územní plánování pom že p ekonat hranice plánování CROSS-DATA Záv re ná konference 24. dubna 2013, Dráž any Posílit d v ru prohloubit

Více

Čl. 3 Poskytnutí finančních prostředků vyčleněných na rozvojový program Čl. 4 Předkládání žádostí, poskytování dotací, časové určení programu

Čl. 3 Poskytnutí finančních prostředků vyčleněných na rozvojový program Čl. 4 Předkládání žádostí, poskytování dotací, časové určení programu Vyhlášení rozvojového programu na podporu navýšení kapacit ve školských poradenských zařízeních v roce 2016 čj.: MSMT-10938/2016 ze dne 29. března 2016 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále

Více

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH

MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE OBSAH MEZINÁRODNÍ AUDITORSKÝ STANDARD ISA 505 EXTERNÍ KONFIRMACE (Účinný pro audity účetních závěrek sestavených za období počínající 15. prosincem 2009 nebo po tomto datu) Úvod OBSAH Odstavec Předmět standardu...

Více

56/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

56/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 56/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. ledna 2001 o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně

Více

eská republika - Ministerstvo vnitra Unie t lovýchovných organizací Policie eské republiky uzavírají smlouvu o spolupráci l. 1 Ministerstvo a unie

eská republika - Ministerstvo vnitra Unie t lovýchovných organizací Policie eské republiky uzavírají smlouvu o spolupráci l. 1 Ministerstvo a unie Č.j.: TS-245/VO-2007 Česká republika - Ministerstvo vnitra se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, zastoupená MUDr. Mgr. Ivanem Langerem - ministrem vnitra IČ: 00007064 (dále jen "ministerstvo") a Občanské

Více

Pravidla. VÝSTAVBA A TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ INFRASTRUKTURY VODOVODŮ A KANALIZACÍ (dále jen Pravidla )

Pravidla. VÝSTAVBA A TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ INFRASTRUKTURY VODOVODŮ A KANALIZACÍ (dále jen Pravidla ) Pravidla České republiky - Ministerstva zemědělství čj.144690/2012-mze-15131 pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci programu 129 250 VÝSTAVBA A TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ INFRASTRUKTURY VODOVODŮ

Více

Krize v eurozóně: nekonečný příběh?

Krize v eurozóně: nekonečný příběh? Krize v eurozóně: nekonečný příběh? PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Makroekonomické nerovnováhy a krize v eurozóně: účinnost

Více

- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce

- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce Otázka: Ústava a konstitucionalismus Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): barbora4.a - ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu,

Více

Obec Ždánov Ždánov 49, 344 01Domažlice osoba oprávněná k podpisu smlouvy: JUDr. Václav Pflug, starosta IČ: 00572594

Obec Ždánov Ždánov 49, 344 01Domažlice osoba oprávněná k podpisu smlouvy: JUDr. Václav Pflug, starosta IČ: 00572594 Plzeňský kraj sídlo: Škroupova 18, 306 13 Plzeň k podpisu smlouvy oprávněn: Ivo Grüner, náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje, fondů EU, informatiky, na základě usnesení ZPK č. 857/15 ze dne

Více

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami

Pokyn D - 293. Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami PŘEVZATO Z MINISTERSTVA FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo financí Odbor 39 Č.j.: 39/116 682/2005-393 Referent: Mgr. Lucie Vojáčková, tel. 257 044 157 Ing. Michal Roháček, tel. 257 044 162 Pokyn D -

Více

Č.j.: VP/ S 67/ 01-160 V Brně dne 28. června 2001

Č.j.: VP/ S 67/ 01-160 V Brně dne 28. června 2001 Č.j.: VP/ S 67/ 01-160 V Brně dne 28. června 2001 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil dne 12.6. 2001 na základě žádosti o povolení výjimky ze dne 8.6. 2001, č.j. 15692/01, podle 6 odst. 1 zákona

Více

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost

MĚSTO BENEŠOV. Rada města Benešov. Vnitřní předpis č. 16/2016. Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Čl. 1. Předmět úpravy a působnost MĚSTO BENEŠOV Rada města Benešov Vnitřní předpis č. 16/2016 Směrnice k zadávání veřejných zakázek malého rozsahu I. Obecná ustanovení Čl. 1 Předmět úpravy a působnost 1) Tato směrnice upravuje závazná

Více

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků říjen a listopad 2015

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků říjen a listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 210 10 91 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků říjen a listopad

Více

ČESKÝ VOLIČ. Červenec 2013

ČESKÝ VOLIČ. Červenec 2013 ČESKÝ VOLIČ Červenec 2013 Herzmann s.r.o., Otopašská 12/806, 158 00 Praha 5, zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 147461, IČ 285 18 390, DIČ CZ 285 18 390 Úvod

Více

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015

Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015 pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 0 0 E-mail: cvvm@soc.cas.cz Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 0 Větší část

Více