NARODNOSTNI MENINY VE STIEDNI A VYCHODNI EVROPE

Transkript

1 MezinárodnI organizace práce NARODNOSTNI MENINY VE STIEDNI A VYCHODNI EVROPE Smérnice a doporueni podporujici jejich zamèstnáni PracovnI dokument è. 19 brezen 1997 RECEIVED ur' I-wi fnterntionaj Labour Office tlo BBL BT II I I I II I I II MOP, T'm pro stredni a vchodni Evropu adresa: Budapest H-I 066 Mozsár utca 14. Hungary MOP, Oddéleni pro rovnoprávnost a koordinaci Iidskch pray adresa: 4 route des Morillons, 1211 Geneva, Switzerland

2 Copyright 1997 MezinárodnI organizace práce, eneva Reprodukeeje povolena za pedpokiadu oznámenh a s vjimkou obchodnfch ehi. ádosti se podávajf na MezinárodnI organizaci práce, Zeneva. Názvy pouité v publikacich MOP, kterd Se fidi praxi OSN, a prezentace materiá1i v nich uvedench neobsahuji vyjádieni jakhoko1iv nazoru ze strany MezinárodnI organizace práce, tftajicfho Se právniho statutu zemè, oblasti i izemi nebo ureni jejich hranic. Odpovèdnost za nazory vyjádend v pdepsanch láncich, studiich ajinch ØIspèvcich maji vhradnè jejich autoi a publikováni MezinárodnI organizaci práce neznamenájeji souhias s uvedenmi názory. Odkaz najména firem a obchodnf produkty a potupy neznamená, e Mezinárodni organizace práce s nimi souhiasf ajakékoliv opominuti a neuvedeni speifickd firmy, obchodnfho produktu nebo postupu neni známkou nesouhiasu. ISBN:

3 Obsah P1(EDMLUVA v 1 AST 1: PRACOVNI A PRAVNI OTAZKY Kapitola 1: NárodnostnI meniny ye stiedni a vchodni Evropè lUvod 1.2 Situace národnostnich menin na trhu práce do roku Zmènyporoce Závèr Kapitola 2: MezinárodnI právni normy 9 2.lNormyMOP Da1I dokumenty Organizace spojench národü Normy Rady Evropy 2.4Závèr 19 AST 2: SMERNICE A DOPORUCENI 20 Kapitola 3: PIstup k zamëstnanosti Nábor do zamèstnáni a vbèr Metody diskriminaniho náboru DiskriminanI vbèr 3.4 Vbèrové pohovory mohou b3'it diskriminanf Spravedlivé a oteviené metody náboru SnIenI nevhod Podpürnéakce Kapitola 4: Podminky zamëstnanosti Spravedlivá politika zamèstnanosti 26 Kapitola 5: PIIstup k odbornémn vzdëláni a poradenstvi 28 Kapitola 6: Uloha státnich orgánü Udajeotrhupráce StátnI politika zamëstnanosti Právnf ustanoveni InformanI kampané 6.5 Nevládni organizace (NGOs) 36 Kapitola 7: Uloha sociálnich partnerfi Uloha zmèstnavate1i 7.2 Uloha odborovch svaz 40 'H

4 PedmIuva Ekonomické a sociálni postaveni národnostnich menin ye stedni a vchodni Evropë prodèlalo od poèátku pechodu k trni ekonomice podstatné zmèny. Nutné je zdt iraznit, e politické zinëny veobecnë z1epily právni a politické postaveni národnostnich menin a jejich pfistup k vládni podpoie. Oteve1y se pro né nové monosti vzdèláni a kultury v jejich vlastnimjazyce.na stranë druhé se vak postaveni národnostnich menin v porovnáni s majoritnim obyvatelstvern v mnoha zemich stfedni a vchodni Evropy dale zhori1o. Ve vètinè pipadi jsou problémy nezamèstnanosti, podzamstnanosti a odmèfováni národnostnich menin spojeny se specifickou hospodáskou situaci oblasti, kde národnostni menina ije. Diskriminace národnostnich menin v oblasti zarnéstnanosti vak existuje, nëkdy ye skryté formë, a to nejen ze strany zamëstnavateli, ale i ze strany instituci püsobicich na trhu práce a pracovniku v podnicich. Je zejmé, e ekonomická diskriminace národnostnich menin ajejich vy1oueni z trhu práce nebo znevhodnèné postaveni na nèm, mohou zjitfitpolitické tiaky ye spolenosti, pramenici z autokratického zptsobu vládnuti. Tato pflruèka poskytuj e smèrnice a doporuèeni na podporu zamèstnanosti národnostnich menin ye stedni a v3chodni Evropè a na pekonáni jejich diskriminace, snái se omezit uvedené tlaky zmimënimjejich piiin a pfispèt tak k v&i sociálni soudrnosti v zemich regionu. V prvni èsti publikace je podán nástin postaveni národnostnich menin na trhu práce ye stiedni a vchodni Evropè do roku 1989, jako i zmèn, ke kterm dolo p0 roce Take je zde uveden pehled diileitch norem MOP, dalich nástrojü systému Spojench národü, jako i ditleitch norem piijatch Radou Evropy. Uvedené normy tvofl základ smérnic a doporuöeni na podporu zamèstnanosti národnostnich menin ye stedni a vchodni Evropè a jsou posléze rozvijeny ye druhé ásti publikace. ZIskaly take vznaèné postaveni v souèasné kampani MOPu za ratifikaci jejich sedmi základnich KonvencI olidskych právech a to vetnè tech, které pojednávaji o diskriminaci ajsou tëitèm této piiruèky. Clenské státy MOP ze stiedni a vchodni Evropy na kampañ reagovaly, a tim se uvedené normy jetë vice integrovaly do soustavyjejich národniho práva a do praxe. Smérnice a doporuceni se zamèiuji na pfistup k zaméstnanosti, podminky zamèstnanosti, pistup k odbomému vzdéláni a poradenstvi a na ülohu státnich orgánci a sociálnich partnerü pii podpoie nediskriminanich opatenh v oblasti zamèstnanosti národnostnich menin. Véfime, e smérnice a doporuèeni poinohou tripartitnim konstituentüin MOP v regionu v jejich iisili zajistit stejné a spravedlivé monosti na trhu práce pro kadého. Pflruka byla pipravena s pomoci Mary Coussey, extemi spolupracovnice z Velké Británie, a Catherine Comtet- Simpson, ktera v dobé piipravy publikace pracovala v Oddèleni pro rovnoprávnost a koordinaci lidskych pray v MOP. Experti tmu MOP pro stedni a vchodni Evropu (CEET) na otázky innosti odborü a zamëstnavatehi, Pekka Aro a Bjom Grunewald, pflspëli do kapitoly 7. Celkovou koordinaci piirucky provedla Alena Neporová, expert MOP-CEET na oblast politiky trhu práce. Ildikó Simon pomohla pi editovani této publikace. Lee Swepston, vedouci OddèlenI MOP pro rovnost a koordinaci lidskych pray Zeneva Oscar de Vries Reilingh, editel Trnu pro stedni a v'chodni Evropu MOP Budapef bezen 1997 V

5 Cast 1: Pracovni a právni otázky Kapitola 1: Národnostni meniny ye stiedni a vchodni Evropé ti Uvod StednI a vchodni Evropa jakoto mnohonárodni regionprodèlala mnoho lokálnich válek za ziskáni izemi, invazi, stèhovárti èi nucench pesuni ve1kch skupin obyvatelstva, které se opiraly o národnostni principy. NapètI mezi národnostmi v nëkterch ástech regionu stale jetë petrvává, naposledy - p0 rozpadu Jugoslávie - perostlo bohue1 v krvavou válku. Nèkolikanásobné zmëny státnich formaci, státnich hranic, masivni üsili o asimilaci ze strany vètinové populace a rostouci opozice národnostnich menin vedly v up1ynu1ch dvou stoletich dokonce k opètovnému pesid1eni nèkterch ve1kch národnostnich menin a mèly za následek vytvoeni relativnë homogermich národnich státü ye stedni a vchodni Evropë, v nich podil národnostnich menin nepesahuje 10%. Jedinmi vjim1cami jsou Slovensko, Bu]harsko a Rumunsko, avak i zde vètinové obyvatelstvo itá nejménè 85% (tabulka 1). Tabulka 1 NárodnostnI sioeni obyvatelstva v nèkterch zemich stiedni vchodni Evropy Zemé Rok provedeného sitáni lidu Národnost Podli na celkové populaci v Bulharsko 1992 bulharská 85,8 turecká 9,7 romská 3,3 ostatni 1,2 eská republika 1991 èeská 94,8 slovenská 3,1 polská 0,6 nèmeeká 0,5 ostatni 1,0 Mad'arsko 1990 mad'arská 97,8 romská 1,4 ostatni 0,8 Poisko 1993* polská 97,8 nëmecká 0,9 ukrajinská 0,6 ostatni 0,7 Rumunsko 1992 rumunská 89,4 mad'arská 7,1 romská 1,8 nëmecká 0,5 ostatni 1,7 1

6 Národnostn! meniny ye stpedni a vj2chodni Evropè Zemé Rok provedeného sitáni lidu Národnost Podil na celkové populaci v % Ruská federace 1989 ruská 81,5 tatarská 3,8 ukrajinská 3,0 èuvaská 1,2 bakirská 0,9 bèloruská 0,8 mordvská 0,7 eóenská 0,6 nèmecká 0,6 ostatni 6,9 Slovensko 1991 slovenská 85,7 mad'arská 10,8 romská 1,4 eská 1,0 ostatni 1,1 Ukrajina 1989 ukrajinská 72,7 ruská 22,1 idovská 0,9 bèloruská 0,9 moldovská 0,6 bulharská 0,5 ostatni 2,3 * Odhad: L.Wierzycka, M. Holuszko, A. Rzeplinski,,,Uwagi a mniej- szosciach narodowych w Poisce." Spoleczenstwo otwarte, Helsinki Foundation of Human Rights, Warsaw SitánI lidu neposkytuje daje o etnickém püvodu. Rozvoj národnostl v dhvèjl ruské li byl ovlivnën pistèhovánim rnskch osadnikci na ózeml dobytá v prübèhu ruské kolonizace. Rusové byli následováni nèktermi dallmi národnostnimi skupinami (Nèmci, Ar-. ménci, idé), ktei zde chtéli zapolt se zemèdèlstvlm nebo s podnikánlm. Po vytvoieni SSSR rozhodl sovëtsk" rthm posilit svou moe v neruskch teritorilch a vylmout se konfliktiim mezi národnostmi masov5im pesidlenim etnickch skupin a zámërnm promlchánim národü. V dis1edku toho mail nyni vechny nezávislé státy na izeml dilvëjiho SSSR velké národnostni meniny Rusi (ostatni meniny jsou vice rozpt5'leny) a Ruská federace züstala mnohonárodnim státem, zemi s 82% Rusü, spo1enè se 127 dallmi národnimi a národnostnimi skupinami. Nehiedé na velké národnostni skupiny, zaujimaji zvlátnl pozici takzvané male národy Ruska, t.j. male domorodé národnostnl skupiny, itajlcl ménè ne osob. Existujejich 61 ajejich obyvatelstvo itá málo pies osob (asi 0,3% celkovc ruské populace). Z tèchto národnostnlch skupin se nacházl 6 na severn evropské ásti Ruska, 22 na jinim Kavkazu a 33 v jinim Rusku, na SibiIi a na Dálném vchodè. Tyto národy ily p0 staleti v symbióze s pilrodou, ivily se lovem, rybaienlm, chovem sobci a tradiènimi jednoduchmi Iemesly. Vytvály sple uzaviené spoleènosti, odolné vièi vnèjim kulturnim a techthckm vlivi im a jejich itroveñ vzdëláni byla v dcisledku toho mnohem nii ye srovnáni s poetnèjimi národy Ruska. Ruská vláda se v minulosti snaila je integrovat tim, e dávala domorodé dèti do internátnich ko1 v Rusku. Vsledek vak povzbudiv nebyl: déti vëtinou nebyly schopny ani udret krok se svmi spo1uáky jiného etnického pvodu ze socialnich düvodü, ani nebyly schopny se znovu pine integrovat do tradiènlch spolecnostl p0 svém návratu, nebot u ztratily dovednosti, které jsou k ivotu v nich nutné.1 2

7 Alena Nesporova PostavenI národnostnich meninje siln závislé na modelu osidleni. Nèkteré meniny jsou rozptleny (co bylo v minulosti ástenë vynuceno) po celé zemi a - s vjimkou Romü - byly ji vice èi méné vètinovm obyvatelstvem asimilovány, zatimco jiné vytvái kompaktnéji národnostni,,ostrovy". Posledni skupina si byla schopna uchovat urité charakteristické rysy národa a asimi1anim tendencim se postavit, me vak bt vice vystavena problémim spojenm s nedostateènou znalosti jazyka vtiny, nii mobilitè z düvodu silnch rodinnch pout, atd. Komunistická ideologie zámèrnë sniova1a národnostni problémy zdürazñovánim spolench zájmü a solidarity délnické tidy bez ohiedu na národnostni püvod. Jakékoliv politické organizace menin byly zakazány. Kulturni a vzdèlávaci instituce vétiny národnostnich menin byly státem oficiálnè podporovány, zároveñ vak byly infiltrovány tajnou policii pro zajiténi loajality státnimu zifzeni. Nékteré zemé vak vystupovaly vi nékter'm národnostnim meninám ote'venè nepátelsky, aby si tak vynutily jejich asimilaci s vëtinovm obyvatelstvem. V pováleèném obdobi jsou velmi dobe známé ti piipady: Bulharsko vö.öi turecké minorité, Rumunsko vièi mad'arské minoritè a Jugoslávie vièi minoritè albánské. Vechny vedly k vánm etnickm srákám, perzekuci a emigraci uvedench narodnostnich menin. Vjimené postaveni mezi rizn'mi národnostnimi skupinami, ijicimi ye stedni a vchodni Evropë, ma romská populace. Jeji spoleenské postaveni bylo velmi podobné postaveni,,ma1ch národñ Ruska". Komunistickd vlády se rozhodly, e znièni radikálnè jejich ivotni styl a e Romy asimihiji s ostatnim obyvatelstvem, a ani je nevzaly na vèdomi jakoto národnostni meninu.2 Romi im byly v souladu s asiinilani politikou nabidnuty byty a zaméstnáni s ümyslem rozptlit je a usidlit po celé zemi. I kdy bylo dosaeno uröitého zlepeni v jejich vzdèláni, zdravi a sociálnim postaveni, nepiiméené vmèováni do jejich zpisobu ivota zniilo jejich kulturu, tradini rodinná pouta a pocit jistoty - i'ispèchy se tedy zdaji bt znaènè limitovány. Vsledkem je, e národnostni problémy v komunistickém ziizeni nebyly vyieeny, byly spie umèle potlaèefly, a proto se objevily znovu ihned p0 zhrouceni tèchto reim& 1.2 Situace na trhu práce národnostnich menin do roku 1989 PostavenI národnostnich menin na trhu práce zcela odpovidá politické situaci. Kdy byla placená práce povaována za jedin legalni zdroj pijniu pro vekeré práceschopné obyvatelstvo v pro duktivnim véku, s vjimkou studentii, en v dornácnosti a matek s malmi dëtmi, byli lenové národriostnich menin mezi toto obyvatelstvo take integrováni. Odbory práce regionálnich správnich orgánü mëly povinnost urnistovat nezamèstnaflé osoby do zamèstnáni, i kdy tyto osoby o práci zájem nemély nebo byly ze svého piedelého zamèstnáni proputèny pro kãzeñské plestupky, anebo jim poskytovaly v néjaké formé sociálni podporu. 1 A. Moskovskaja, N. Lvov,,,Spo1eenské postaveni národnostnich menin v Rusku". Podkladová studie pipravená pro MOP-CEET, Budapet', kvèten A. Tkaenko, A. Korjuchyna, T. Matvejeva: PozitivnI opatfeni k piekonáni diskriminace, se kterou se setkávaji osoby se snfenou pracovni schopnostf a národnostni meniny v Ruské federaci. MOP, eneva v oficiálnich teoriich mnoha socialistick'ch zemi existovaly dva typy spoleéenského postaveni národnostnich menin: tzv.,,národnostnh meniny" a,,etnické meniny". ZatImco status,,národnostni meniny" byl zpravidla piiznán pisluniküm takov'ch národü, kteii mdli svoj nezávisl stat nebo pinejmenfm autonomni oblast uvnitfjiné zemé, ostatni meniny mly nii status,,etnické meniny" a právnè nálee1y k vétinové populaci nebo k jiné národnostni menin. V praxi byl rozdil mezi timto dvojim postavenim velmi vznamn.,,národnostni meniny" mohly mit ko1y s vyuéovánim v jejich mateském jazyce, státem podporované kulturni instituce atd., zatimco,,etnické meniny" na né právo nemëly.,,národnostni meniny" setake pii sitáni lidu vykazovalyjako oddëlené skupiny populace, ale,,etnickd meniny" byly vdy zahrnuty do jiné národnosti. Bvalo pravidlem, e RomovC, Zidé a nèkteré da1i národnostni éi etnické skupiny byly oznaéoványjako,,etnickd meniny" (skupiny). ástená zmèna v právnfm postaveni národnostnich menin se udála p0 rozpadu komunistického zizeni. Romové jsou ale napik1ad i nyni pokládáni zajednu národnostni/etnickou skupinu, aökoliv mezi nimi existuje nckolik etnickch skupin, které se vzájemnè znanè lii, co se tée jejich mateského jazyka, kultury, ivothiho zpfisobu atd., a tak potfebuji ze strany vètinové populace diferencovan pistup. 3

8 Národr,ostnI menäiny ye stfedni a v2chodni Evropé Otázka nestála, zda piislunik národnostni meniny ziská zamèstnáni, ale spie jak typ zamèstnáni to bude. Typ zamèstnáni závisel u konkrétnf osoby na znalosti jazyka vëtinové populace, jeho/jejim formálnim vzdèláni, odbomosti, politické aktivitè, pohiavi, vèku, bydliti a etnickém püvodu. Nëkteré rozdilnosti v typu zamèstnáni, které zastávali pis1unici vètinové populace a které zastávali pfslunici etnické meniny, vypl'va1y z jejich specifick3"ch etnickch znaki. Zjistilo Se, e nèkteré národnostni meniny inklinuji k uritm profesim anebo maji si1néji rodinná pouta, která jim nedovoll pohybovat se vnè jejich oblasti. Existovaly take velké rozdily v jejich demografickém profilu a ye vzdèláni. Mnoho menin i10 v hospodáisky zaostalch oblastech, jako napl. v pohranièi s malou investinf aktivitou ze strany státu nebo v horskch oblastech, kde jsou pro prcimys1ov rozvoj pflrodni pekáky. PesIdleni nèkterch menin (jako nap. Romi i) bylo podporováno poskytovánim bytü, ohvykie v oblastech, kde byl nedostatek pracovni shy, a to zase pfispèlo k vyi koncentraci nèkterch menin v uróitch zamèstriánich, druzich prümyslu a oblastech. Kromè tèchto,,objektivnich" rozdili i v postaveni na trhu práce a zamèstnaneckém statusu národnostnich menin existuje piimá diskriminace nèkterch z nich v plistupu ke vzdèláni, dalimu koleni, pijimáni do zaméstnáni, zamèstnanosti i postupu v kariéie. Tak napflldad v Rumunsku a Bulharsku byla vechna klièova mista ye státni administrative nebo editelská mista v düleitch pthmyslovch oborech a slubách (napiik1ad veiejná doprava) zastávána phs1uniky majoritni národnostni skupiny, a jen vjimeènè pfisluniky jinch národnostnich menin (za podminky, e tyto meniny byly povaovány za politicky loajálni). Take v SSSR mèlo mnoho instituci neoficiálnf instrukce, aby v uröitch obdobich nepijimaly do zamcstnani Zidy. Zejména vojenské ko1y a instituce mëly tajná omezeni pro pijimáni piislunfk,,potenciálnè nebezpecnch" národnostnich skupinjako idü, Nëmc, Rekf, Turkii osmanskych a meketskych, ingermanskych Finü a Izhorianü.3 NepiIznivé postaveni nèkterch národnostnich skupin na trhu práce mie bt spojováno s jejich diskriminaci ye vzdëlanl. Vèthina národnostnich menin nemèla kolnl vuku ye svém mateskémjazyce vübec. Jestiie áci neovládali plynne oficiálnl zaostávali a p0 ukonceni kolni docházky mohli ziskat àastopouze manuálnf profese. Nestoe koly s vyuovaclmjazykem národnostni meniny existovaly, byly asto na mnohem nii árovni ne koly pro vctinové obyvatelstvo a znevhodiiova1y áky, co se te jejich phstupu k vyimu vzdclani a 1epimu zamèstnánl. V SSSR nemohli pislunici deportovanch nárociü do roku 1956 dokonce ani dosáhnout vyiho vzdcláni, zastávat vyi funkce v armádc, elezniönl dopravè, spojich a da1ich,,strategickch"odvctvfch. V souladu s ideologicky motivovanou,,strategil integrace", která mëla za cli dovést vechny národy Sovëtského Svazu postupné na stejnou i'iroveñ vzdcláni, hospodaského. Diskriminace romského obyvateistva byla ye stiedtha vchodnf EvropC veimi öastá. Aëkoliv romské déti nemély èasto dostateéné jazykové znalosti, nedostávalo e jim ye kolách ádné zvlátni pomoci. MIsto toho byly umisfovány do zvlátnfch koi pro dëti sniimi duevnimi schopnostmi, co vznamnë pedurovalo jejich budouci monosti na trhu práce. Romské rodiny samy povaova1y vzdcláni za nedü1eité, déti do kol neposilaly a podporovaly je, kdy kolu ukonèily piedèasné. Romské déti, které ukoni1y povinnou kolnl docházku, se setkávaly s problémem da1lho vzdcláni, protoe nebyly schopny zviádnout poadavky stiednich ko1 nebo uebnfch oboth z divodu nedostatené podpory svmi rodinami, i se setkaly s pimou diskriminaci. Proto take jenom 1% romského obyvatelstva v Ceské Republice ziskalo vyf stednf vzdcláni a mcnë ne jedna ètvrtina romskych ákü ukonèila své vzdcláni v posledni, deváté tiidë.4 Ve Slovenské Republice ma vice ne 95% romského obyvatelstva koini vzdèláni pouze nejniiho nebo nilho stupnè, zatimco podil univerzithë vzdclanch Romtje ménéne 0,1%? Moskovskaya, Lvov, citováno z dokumentu, uvedeného ve. a sociálniho rozvoje, vak bylyvem vyim vzdiávacfm institucim dány speciálni kvóty pro národnostni meniny (vechny tyto instituce ovem vyuéovaly v rutinè). PItomnost neruskch studentü na ruskch univerzitách a naopak byla v SSSR iroce podporována. V.Uldrichová,,,PostavenI národnostnich a etnickch menin na trhu práce v Ceské republice", podk1adov dokument piipraven pro, Budapet', biezen A,Homola,,,MIsto etnickch menin na nirodnim trhu práce Slovenskó republiky". PodkIadov dokument pi'ipraven pro Budapet', prosinec

9 Alena Nesporova Na trhu práce se romti pracovnici óasto setkali s diskriminaci pi náboru do urit3ch povoláni, která byla za- 1oena na,,statistice" jejich horf pracovni discipliny, hori produktivity práce nebo na piedsudcich iediteiü i spolupracovnfkü, bez ohiedu na osobni vlastnosti adatele o zamëstnáni. A tak byli romti pracovnici zaazováni na mista pro jiné obany neatraktivni kvili pathm pracovnim podmmnkám, tékd fyzické práci nebo nizkému finanönimu ohodnoceni. PracovnI odbory nebo Romovd sami ale asto volili radji sociálni podporu (zejména formou invalidni penze) misto aby pracovali, piestoe práci vykonávat mohli. Toto IeenI bylo preferováno spie kvüli sociálnim piekákám a nedostatku vhodnd pomoci pii náboru do zamèstnáni a v zamèstnáni samém, ne z dfrvodu skutench zdravotnich problémi, i kdy zdravi romské populace bylo take hori ye srovnáni se zbytkem obyvatelstva. Otevená nezainëstnanost vak neexistovala ani u nejobtinèji umistitelnd národnostni meniny, protoe podniky mély stimuly (a povinnost) pijfmat romskd pracovnlky z düvodu umélého nedostatku pracovni sily a závazku státu udrovat pinou zamèstnanost. 1.3 Zmëny p0 roce 1989 ObdobI piechodu zemi stiedni a vchodni Evropy k trni ekonomice bylo p0 roce 1989 charakterizováno procesem rychlé demokratizace spolenosti, zárovefi se vak znovu objevily nebo byly dokonce zeslieny tiaky mezi národnostmi kvüli zhorujici se hospodáské situaci. Obrovské zmëny na národnich trzich práce, vznanmè se sniujici zamëstnanost v oficiálni ekonomice a rychie rostouci otevená nezamèstnanost èi ekonomická neaktivita obyvatelstva a jeho zapojeni do neformálni nebo,,erné" ekonomiky mély dálekosáhld düsledky. Z hiediska politickdho se postaveni národnostnich menin ye vetine zemi podstatnè zlepi1o. Novelizovaná národni legislativa, zaruèeni stejn'ch pray vem obèanrn bez ohiedu na jejich etnicky pfrvod, právè talc jako tiak ze strany MOP, Rady Evropy a dalich instituci pispè1y ke z1epeni znaènou mërou. Status,,národnostnI" èi,,etniece" meniny byl zruen a nyni maji vechny etnické skupiny právo nárokovat si a bt uznávány za národnostni meniny, majici právné podloená práva a svobody. Vètina zenil ziidi1a pii vládách národni poradenské orgány pro etnické záleitosti. Národnostni meniny maji take právo sdruovat se do politickych a kulturnich organizaci a prosazovat sve zájmy v parlamentë nebo j in'mi cestami. NevyeenC etnické problémy z minulosti vedly vak navzdory tomu k politickym tlaküm a piispély k vytvoleni nov3ch národnich státü. Bohue1 byl uveden proces doprovázen etnickymi násilnostmi, lokálnimi válkami a v nèlcterch ástech regionu exodem irokych skupin obyvatelstva. Nové,,národnI" státy opèt nejsou z hiediska etnického zcela homogenni. Aby zabezpeily svoji stabilitu a nezávislost, dopoutëji se èasto tdho ty- Pu diskriminace, jemu byly v minulosti vystaveny samy. Diskriminace je rovnë öastm jevem v brva19ch zemich Sovètského Svazu, kde se dive dominantni ruské obyvatelstvo stalonárodnostni rneninou a nèkterd zemè, jako nap. Estonsko a Lotysko, p0 urèitou dobu dokonce odpiraly udèleni obèanstvi svm poèetnm ruskym meninám, anebo omezily jejich volebni právo. Ruská menina j e nyni nucena uit se jazyk nového vétinového obyvatelstva (èasto s jist'm odporem). V düsleclku nedostateöné znalosti jazyka mme bt diskriminována v zamëstnáni. ExistujI dikazy, e v nèkterch dflvèjich sovétskych republikách je mnoho vysoce kva1ifikovanch Rusi pinuceno opustit své misto jen kvüli svému etnickému püvodu, akoliv za né neni piimèiená náhrada mezi mistniin obyvatelstvem. S ustavenim novch autononmich národnich oblasti uvnit Ruské Federace mnoho tzv.,,titulnich národü", poivajicich nëkterá dodateöná privilegia v tèchto národnich oblastech, je v tëchto oblastech minoritou (toto plati ye vice ne polovinè z 38mi nyni v Ruskd Federaci existujicich národnfch teritoriich) anebo je v meninovém postaveni v jinch oblastech.6 Nova politická a hospodáská situace diverzifikuje souèasné postaveni národnostnich menin na trhu práce. Nezamèstnanost postihuje hlavnè zemèdèlské oblasti, oblasti s nerozyinutm pthmyslem a monostrukturni Moskovskaya, Lvov, opakovaná citace. I LO-CE ET 5

10 Národnostni meniny ye stfedn! a v'chodnf Evropè oblasti, 'ye kterch bylo vedouci hospodáiské odvètvi tèce zasaeno ekonomickou recesi. Mnoho takovch oblasti je domovem ve1kch národnostnich menin, které pak mohou trpt vèti nezarnèstnanosti, pesahujicl národnl prümèr. To je nap. piipad jinich oblasti Slovenska, silnè za1idnènch mad'arskou národnostni meninou, kde mira nezamèstnanosti byla o 5% vyl ne národni prümër, nebo zemèdëlsk5ich oblasti na severovchodè a jihu Bulharska, které ob'rvá turecká národnostni menina. NenI to vak u pravda v nèkterch jinch mu1tietnickeh oblastech Bulharska, ani ye vètinè podobnch oblasti Rumunska (tabulka 2). Tabulka 2 Situace na trhu práce v nkterch oblastech Bulharska, Rumunska a Slovenska. Zemè/oblast Podil nemajoritniho obyvatelstva Mfra nezamèstnanosti v % Bulharsko èerven 1995 Ruse 34,2 15,1 Haskovo 26,1 11,4 Varna 21,4 9,7 Burgas 15,7 9,3 Národniprümèr 14,3 10,7 Rumunsko iinor 1995 Harghita ,8 Covasna 76,6 8,2 Mures 47,9 13,9 Satu Mare 41,4 8,7 Bihor 33,9 7,5 Salaj 27,8 12,5 Cluj 22,4 10,6 NárodnlprCimer 10,6 11,1 Slovensko kvèten 1995 DunajskáStreda 88,7 17,6 Rimavská Sobota 49,1 25,6 Komárno 73,9 19,6 Galanta 44,2 16,4 Nové Zámky 42,9 16,2 Trebiov 42,5 22,7 Levice 33,3 17,5 Ve1kKrtl 42,5 18,9 Rouiava 30,9 22,7 Luèenec 26,1 18,4 NárodnIprümèr 13,9 13,3 Pramen: NárodnI sluthy zamèstnanosti. Nev'hod takto misthè soustedènch meninje nèkolik: mail vzdèlánl a odbornost, p0 kterch neni poptávka, uvnit zemè jsou ménè mobilni z dvodu nedostate6né znalosti jazyka vètiny obyvatelstva a silné vazby k oblasti, asto mail i nepilznivèji demografickou strukturu kv1i emigraci obyvatelstva v produktivnlm véku. Na 6

11 Alena Nesporova druhé strané mohou profitovat na znalosti dvou jazykci, dojidèni do zamèstnáni do sousednich zemi, ye kterch se miuvi jejich jazykem (za pedpok1adu, e tyto zemé mohou nabidnout vyi mzdy), na,,ekonomické turistice" do sousednich zemi, za1oené na cenov'ch rozdilech, na paováni nebo jinch,,neformálnich" aktivitách v pohraniönich oblastech. Ve vètiné pfipadi i je vak vyi nezamèstnanost spojena spie s nedobrou hospodáiskou situacf zamstnavatelü v dane oblasti ne s etnickm pivodem mfstnich pracovnik, a postihuje mistni obyvatelstvo vëtinou rovnomérnc, bez ohiedu na etnick pivod. Jak se oekáva1o, byly,,skryté" nevhody romské národnostni skupiny p0 roce 1989 rychie transformovány do otevend nezamèstnanosti. Podle studii, které analyzuji souèasnou situaci na trhu práce7, dosahuje mirajejich nezanièstnanosti tikrát vyi iirovnè, ne j e národni prümèr v Mad'arsku (34% pro romskd obany aktivnè hiedajici zarnèstnáni (üdaj z podzimu roku 1993) a 43%, jest1ie zahrneme obèany zamèstnáni ji nehledajici), nad 40% na Slovensku (konec roku 1993) a 70-80% v ninoha oblastech Ceskd Republiky. Pietrvává mnoho piiöin pro nii konkurenceschopnost romskch pracovnikü na trhu práce: - demografická struktura - podil m1adch pracovnikü, ktei jsou obecnë postieni vyi nezamèstnanosti, je kvt1i vyf porodnosti u Romt daleko vèti ye srovnáni s jinmi národnostnimi skupinarni. PodIl matek s mnoha dëtmi, které nemohou zastávat placené zamèstnáni, j e take velmi vysok, - nizkd vzdèláni - roveñ vzdèláni romské národnostni skupiny se jetè dale zhori1a, jak bylo popsáno ve. Jest1ie v minulosti méla podniková uñovská a ko1fci stediska uröitou povinnost Romy pfljimat a pii vuce jim specificky pomáhat, pak s uzavenim mnoha podnikov)"ch ko1icich stedisek to ji dale neplati a romti uèni jsou nyni vzácnèji ne dive; - zdravotni stay - nmoho romskych rodin ije v hygienicky nepfznivch podminkách, a to spolu s nezdravou vivou a patnou zdravotni péi vede k podstatnè horimu zdravotnfmu stavu, ne ma ostatni populace. Mnoho Romii take bylo a stale jetè je zamëstnáno v povolánfch vyadujicfch tékou manuálni práci pii nevyhovujicich hygienickych a bezpeönostnich podmmnkách, co asto vede k pracovni nezpiisobiiosti. Jakmile j sou takovi pracovnici jednou ze zanièstnáni proputèni, velmi tëko pak ye srovnáni s ostatnimi zdravotnë postienmi pracovniky b,vaji opèt do zamcstnáni pijati; - vysoká koncentrace romskych pracovnikü v profesich nyni tèce postiench recesi, napi. hornici, pracovnici huti, nfzkokvalifikované profese ye stavebnictvi a zemèdèlstvi atd. Tito pracovnici mohou bt pleko1ni jen s obtiemi. Je1iko v minulosti pobirali vysoké mzdy, nejsou ochotni nyni pfljmout pracovnè nároná, avak málo placená mista, která jediné jsou jim nabizena. Jejich pesun do jin3ch regionü je omezen nedostatkem byt. RomtI pracovnici jsou asto obviiováni ze patné pracovni discipliny a absenci, a proto proti nun nyni ninozi zamëstnavatelé pouivaji,,statistickou" diskriminaci pi najimáni i propoutèni. Diskriminaèni praktiky tak zosthiji ván problem nezamèstnanosti romské národnostni meniny. Podobné problémy postihuji v souasné dobé,, male národy Severu a Dálného Vchodu" Ruska. S tim jak byla jejich tradièni ekonomická základna zniena, zhori10 se rychle ijejich hospodáiské a sociálni postaveni. Ekonomická aktivita tèchto národt se snii1a o 20% i vice a mira jejich nezamèstnanosti byla v roce 1993 odhadována na 25-30% (prunër celého Ruska byl v uvedeném obdobi 1 %).8 Vëtinou nejsou schopny se na nové podminky adaptovat, jejich zdravotni stay se zhoruje a pro mnohé z nich vyhlidky na pouhé peiti narodajsou patné, pokud nebudou urychlenë realizovány inné programy na podporu zamèstnanosti a v oblasti sociálni. V.T.Jldriehová, ve uveden' dokument. A.Homola, ve uveden dokument. F.Laczko: NárodnostnI meniny a postkomunistick trh práce v Mad'arsku. (Studie pfipravená pro projekt MOP-CEET, kvten 1994.) G.Kertesi: PostavenI romské meniny na trhu práce v Mad'arsku. (Podkladová studie pro projekt MOP: Politika zamèstnanosti pro obdobi transformace v Mad'arsku, Budapet 1994.) Neexistenci pesnch statistickch daji, tftajicich se nezamèstnanosti Romi, je nutno piiist nejenom statistick'm prob1émim v obdobi transformace, ale i neochot romskd etnické skupiny pih1ásit se ke svému roniskému pvodu z obavy ped diskrimlnaci, a rovnë silné opozici ze strany rornskch po1itickch stran nebo instituci proti sbéru dat o romské populaci z tèche diivodi. Tkaenko, Koryjuchyna, Matvejeva, opakovaná citace. 7

12 NárodnostnI meniny ye stfedni a vj2chodnf Evropè ZatImco v minulosti vechny tyto zeme bojovaly s emigradi kvalifikovanch, vzdèlanch a zrucnch lidi, v transitnirn obdobi se objevuje nov problem národnostnich menin, a sice vysoká migrace (pesneji imig'race. Pouze mali' poet imigranth vstupuje na národni trhy práce na základè mezivládnich dohod mezi vysliajicimi a pfijfmajicimi zemèmi. Tito pracovnlci vyplñuji existujici mezery na národnim a regionálnim trhu práce a vánèji nekonkuruji domácl populaci. PolitiCtI uprchlici s oficiálnfm statusem uprchlika se mohou té Castnit iádné zamèstnanosti a stietuout se s ve uvedenmi problémy. VCtina imigrantü jsou vak bud' utecenci s docasnou ocbranou, piicházejlci z oblasti a zemi zasaench válkou anebo dokonce ilegálni,,ekonomicti imigranti" ze zemi s nil ekonomickou irovni. VCtina takov5'ch lidi je v produktivnim véku a Casto s dalimi závislmi osobami. Protoe pracovat oficiálnc nemohou a mail nedostatecnè pencz na ivobyti, jsou nuceni si hiedat nelegálni formy práce bez jakéhokoliv sociálniho zabezpecenf, které jsou málo odméñovány a které maji neádoucl icinky na stabilitu celého trhu práce. V disledku toho té mohou zacit s kriminálnimi aktivitami. Otázka piistëhovalectvi je zv1átè dimeitá v Ruské Federaci P0 rozpadu SSSR a vypuknuti nmoha lokálnich valek najejim izenii, jejich pifcinou byly mezietnické sráky. JeIiko se ivotnl podniinky a osobni bezpecnost mnoha Rusit ijicich v novch nezávisl'ch zemfch nebo ye válkou postien'ich regionech velmi zhorily, vraceji se do Ruska. VCtinou jsou to kvalifikovani Ci dokonce vysoce kvalifikovani pracovnlci, a tak jejich repatriace zostuje konkurerici pii obsazovánl vysoce odbornch mist, jich je nyni na regionálnich trzich skutecn nedostatek. Po dlouhém obdobi ivota v rozdilném kultumim prostiedi pináeji odliné pracovni a ekonomické zvyldosti, které pak dale zvyuji sociálni tiaky v regionech, je je pfijaly. Ozbrojené konflikty maji za následek take pii1iv neruskych uprchlildi do Ruska, s pravdcpodobne jetè horlmi di isledky pro oblastnf trhy práce a jejich stabilitu. Jedin3'im rozdilem je, e neruti uprchlfci se uchazeji hlavnc o málo kvalifikované práce. Podle odhadi odbornikü bude do roku 1998 It v Rusku legalnc okolo dvou milioni i repatriovanch obcami a uprch- 1fki.9 OCekává Se, e pocet nelegálnich pistchova1ci je jetë vëtf. Tato publikace nemá za ükol zabvat se otázkou migrace za pradi, dileitost této otazky v budoucnosti vak vzroste, a vhodná odezva bude muset bt forrnulována at' ji v právni oblasti nebo v podobe opatenl na trhu práce. 1.4 Závèr Otázky tkajicf se nezarnstnanosti, vynucené ekonomické neaktivity, nestejnch monosti v uplatnèni a odmëiiováni, jsou u národnostnich menin ye srovnáni s vèthinovm obyvatelstvem spojeny vètinou se spedfickou hospodáiskou situaci regionii, ye kterch iji, s demografickou strukturou, se strukturou jejich vzdèláni, nii mobilitou, atd. Nèkterd nev3hody mohou pro národnostni rneniny na trhu práce vyvstat takéjako d'isledek politickch t1aki a konfliktü. Diskriminace nèkterch nienin ale reálné existuje, nèkdy ye skryté formè, a to nejen ze strany zamèstnavate1, ale té instituci innch na trhu práce a pracovniith v podnicich. Zamèstnavateld mohou preferovat pracovniky, nepatici k uröitm meninám, na základé patnch zkuenosti z minulosti nebo bènch pedsudkü. PracovnIci z podobnch düvodi odmitaji s pfsluniky tëchto menin spolupracovat. Uady práce specifickm potiebám uröitch národnostnich menin nèkdy nevënuji dostatenou pozomost s odi ivodnénim, e zamèstnavatelé jejich piisluniky tak jako tak nepijrnou do zamèstnáni a posliaji je na sociálni oddèleni s ádosti o socialni pomoc. Jak bojovat s tèmito forniami diskriminace stanovenim vhodnch právnich norem a opateni v oblasti zamèstnanosti a trhu práce, to bude dale diskutováno v piedkládand piiruèce. Z následujiciho bude patrné, e diskriminace národnostnfch menin a jejich vyloueni z trhu práce nebo znev'hodnèné postaveni na nm mie obtinou situaci ji jen zhorit. Zárnërem této piiruky je napomoci ke zmirnèni zminënch tlakj zmenenim i odstranènimjejich piiin a piispènim k vèti sociálni soudrnosti v techto zemich. Moskoyskaja, Lvov, opakovaná citace. 8

13 Kapitola 2: MezinárodnI právni normy 2.1 Normy MOP OdstranënI diskriminace a podpora stejnch monosti v zamèstnáni dnes zaujimaji vznamné misto mezi normami a akènimi programy MOP. Odráejf trva1 a rostouci zájem o základni lidská práva v oblasti práce, zájem, jen pitvodnè smèova1 k ochranë proti zneuiváni pracovnich podminek, odstranëni vynucené práce a ke garantováni pray odborovch svazü a kolektivnfho vyjednáváni. UstanovenI Konstituce poukazovala ji pi za1oeni organizace v roce 1919 na zajitováni monosti rozvoje pro vechny a na spravedlivé ekonomické zacházenf se vemi. V souladu s Philadelfskou deklaraci, pfijatou v roce 1944, a nás1edn vtèlenou do Konstituce MOP, vyhlásila Mezinárodni organizace práce za záldadni konstituèni princip, e,,vic1mi lidé, bez ohiedu na rasu, náboenskd vyznáni i pohiavi maji právo realizovat svcij duevni rozvoj a materiálni blahobyt ye vobodnch a distojnch podminkách, v podminkách ekonomické jistoty a rovn'ch monosti". Tyto principy byly zakotveny v celé iadè Umluv a Doporueni, které pij ala MezinárodnI konference práce, a take jsou prosazovány roz1inmi aknimi programy.1 Z uvedench norem jsou nejobsáh1eji Umluva ö. 111 o diskriminaci (t'kajici se zamëstnánf a profese) a DoporuèenI è. 111 pfijaté v roce 1958, jejich diem bylo pojednat veobecnë o otázkách diskriminace, je mohou mit rizné píiny a s nimi se nejèastèji setkáme. PIed timto datem pojednávalo nmoho do1wment o rovnch právech v uröitch otázkách nebo u uritch kategorii lidi: svoboda sdruováni a právo na organizováni, problematika migrujfcich pracovnikü, stejné odmèflováni pro mue a eny. MezinárodnI konference práce, jeji normativni èinnost mèla svüj základ v Umluvé è. 111 a DoporuèenI è. 111, principy p0 roce 1958 roziiiia v Umluvách, tftajicich se zv1átnich kategorii pracovniki, jako jsou napflkiad pracovnici se závazky k rodinè, zdravotnè postieni öi lidé domorodi a ijici v knienech. Umiuva è. 111 byla ratifikována nmoha zemëmi, do roku 1996 se uskuteönilo 120 ratifikaci, Definice diskriminace 1ánek 1, paragraf 1 (a), Umluvẏ111 diskrirninaci definuje jakoto,jakékoliv rozliováni, vy1uováni nebo upiednosthováni (provedené na základè uröitch kritérii), které ma za následek anulováni nebo oslabeni rovnosti monosti i stejného zacházeni v zamëstnáni a povoláni". Definice obsahuje ti prvky: - prvek, za1oen na skutenostech vytváejicich rozdily v zacházeni (existence roz1iovánf, vyluèováni nebo upednostñováni, bez specifikace, zda je zpiisobeno jednánim nebo opomenutim), - piinu, na kteréjsou za1oeny rozdiiy v zacházeni, - objektivni dâsledek tëchto rozdflâ v zacházeni (anulováni nebo oslabeni rovnosti monosti nebo rovnosti v zacházeni). ProstednictvIm uvedené obsáhlé definice pokr5vaji dokumenty z roku 1958 vekeré situace, je mohou nepiiznivè ovlivnit rovnost v monostech a zacházeni. 10 IJmluvy jsou koncipoványjako mezinárodni smiouvy, které se stávajf p0 ratifikaci závazné. DoporuenI obvykleumluvy doplñuji a podvaji pieh1ed o opatenich, která by byla ádouci anebo jsou povaována za praktická. 9

14 NárodnostnI meniny ye stfedni a vj'chodni Evrope Ve svètle této definice Ize iici, e diskriminace nastává kdykoliv, kdy 1ovèk nemá p1n prospèch ze stejnch monosti i zacházeni, jak poivaji v zamèstnáni nebo povoláni ostatni lidé. Definice bere v ivahu skuteönost, e rovnost v monostech a zacházenf me bt ovlivnèna nejenom negativnimi pfistupy, které jsou nejvice zejmé, ale té,,preferencemi", je se zjit'ujf obtinji. TImje pokryt jak piipad, ye kterdmje rovnost,,anulována", tak pipad - obtinèji zjistiteln - kdyje pouze,,oslabena". Dva aspekty definice si zasluhuji brt zvlátè zdüraznèny. Definice se vztahuje za prve na,,jakékoliv" ro.- z1iováni, vyluováni i upednostñováni, které me bud' vypl'vat z legislativy anebo vznikat v praxi. A to vèetnè soukromch praktik, kde opatieni na státni (irovni musi mit té za dl vyloueni diskriminace. Za druhé se definice odvolává na,,düsledek" tohoto rozliováni, vyluèováni i upiednostñováni na monosti èi zacházeni a neni tudi omezena na diskriminaci specificky zamèienou na anulováni èi oslabeni rovnosti. TIm take zahrnuje nephmou diskriminaci, je me bt vsledkem opateni nebo praktik nemajicich diskriminani zámèr, které vak za okolnosti, ye kterch byly pouity, maji za následek nerovnost monosti i zacházeni, plynouci z rozdilnosti rasy, pohiavi nebo dathich charakteristik. To je phpad, kdy nap. poadavky veobecnè nespinitelné lidmi uritého pohlavi i skupiny jsou kiadeny nadbytenè, anebo kdy nejsou pijata reálná opatieni, aby tito lidd mohli poadavky zvládnout. Jisté Umluvy a DoporuenI, kterd byly piijaty následnè k tern z roku 1958 a zabvaji se zvlátnimi pipady diskriminace, se odvolávaji vslovnë na,, piirnou nebo nepiimou diskrimmaci". DalI prvek definice se vztahuje k oblastem, ye kterch se pouivá:,, k zamèstnáni a povoláni". Umluva e. iii uvádi, e tyto terminy zahrnuji pfstup k odbornému vzdèláni, pistup k zamèstnáni a uritm profesim a take okolnosti a podminky zarncstnáváni (Clánek 1, paragraf 3), kter - jak asto zdi.raznovaly inspekèni orgány MezinárodnI organizace práce- pokr"vá vechny zá1eitosti, tkajici se práce a zamèstnáni. DoporuCenI. 111 seznarn roziiuje na dali piipady, u kterch by vechny osoby, bez diskriminace, mèly poivat stejné rnonosti a zacházeni (paragraf 2): piistup k profesni orientaci a pomoc pii nalezeni zarnèstnáni, piistup ke koleni a zamèstnáni podle svého vlastniho vbcm a na základë individuálnich schopnosti pro takovéto koleni a zarncstnani, postup v zamèstnáni v souladu s individuálnimi vlastnostrni, zkuenostrni, schopnostmi a picinlivosti, jistota stálého zarnèstnáni, stejná odmcna za stejnou práci, pracovni podminky vetnë poótu odpracovanch hodin, pestávek na odpocinek, placené dovolené, hygieny a bezpeènosti práce, jako i opateni v oblasti sociálniho zabezpeceni, sociálnich s1ueb a podpor poskytovanch v souvislosti se zamcstnánfrn PfIãiny diskriminace (a) PIICimy, na které se odkazuje v Uniluvè. iii Dokument z roku 1958, tkajici se diskriminace ye vztahu k zamèstnánf a profesi, odkazuje vs1ovn na tyto piiny diskriminace: rasa, barva pleti, pohiavi, náboenské vyznáni, politické piesvèdeni, národnostni ptvod a sociálni postaveni (Umluva 111, Clánek 1, paragraf 1 (a)). Stanovuje take, e kadá zemë me do uvedené defmice zahrnout takové dali piiny diskriminace, které po konzultacich se zamcstnavatelsk5imi organizacemi 10

15 Alena Nesporova a organizacemi pracovniith povauje za vhodné (1anek. 1, paragraf 1 (b)). Z toho je patrné, e zatirnco se zdá ádouci oznait nejbënèji a nejzávanèji pièiny diskriniinace tim, e uvedeme jejich vèet (viz ve), samotn' tento vet neni vyèerpávajici. To v sobè zahrnuje, obecnè eèeno, problem diskriminace vyp1vajici z jakéhokoliv pokusu brat v wahu faktory, které nemaji nic spoleného s poadavky tkajicimi se daného pracovm'ho mista èi s osobnimi schopnostmi. Souèasnó smërnice se zamèiuji na piöiny, jako je rasa, barva pleti, národnostni pivod a sociálni postaveni, co odpovidá národnostnimu pojeti. Da1i piiny, jako nap. náboenské vyznáni, mohou bt vak take dileité. Spo1eön'm rysem uvedench pièin diskriminace je skutenost, ejsou spojeny s existenci thznch etthckch skupin nebo spo1eenstvi uvniti zemè. Je mal rozdfl mezi kritérii rasy a barvy pleti, ovem mohou existovat vjimeinè etnické a rasové bariéry i mezi lidmi stejné barvy pleti. TermIn,,rasa" nemá velmi piesnou vëdeckou definici - a skuteènë mnozi popiraji jak3ko1iv vèdeck základ pro ni vâbec - podstatné je, jakrm zpâsobem dotyné osoby uvauji o svch rozdilnostech, jaké z toho vyp1vaji postoje, vzájemné vztahy, a to hlavnè, co se te zamèstnáni. Podobné problémy dale vznikaji v piipadech skupin definovanch na základè náboenského vyznáni,jazykanebo dokonce krajového pivodunebo kmenového sdrueni anebo v pflpadechjiného etnického öi kulturniho seskupeni. VeobecnC je diskriminace etnickch menin nerozeznatelná od rasové diskriminace. DëlIcI ára mie bt vak vedena mezi postavenim etnickch menin, zejména domorodch a kmenovch seskupeni, a mezi jinmi meninami, které jsou znevhodnëny na základè rasovch ditvodü. V nëkterch zeniich zahrnuji etnické meniny vètinou imigranty nebo potomky imigranth, kteii pii1i do zemè za itèe1em farniaieni, provozováni obchodu nebo emese1, aby unikli náboenské perzekuci ye své vlastni zemi anebo naopak, aby zemi,,kolonizovali". V kadém piipadé zahmuji osoby, jejich edkové nebo ony samy ode1y ze zemi svého pivodu a vstoupily do novch spoleèenstvi, asto ye srovnatelnè nevhodném postaveni s obany zemc, kde nynf piebvaji. Uvedené meniny by mély bt rozliovány, co se te svého püvodu, ad tech národnostnich menin ye stiedni a vchodni Evropè, které jsou zde ji historicky usazeny (ackoliv Umluva ö. 111 poh1ii na vechny zminèné skupiny ze stejného zorného áhlu). V mnoha pipadech jsou piis1unici etnick3ch menin obcany zeniè, ye které ijf. Diskriminace, která se jich dotká, me bt klasifikovánajako diskriminace na základë národnostniho püvodu, jestlie je roz1ieni provedeno na základë mista narozeni, pedkü, odliného zpsobu ivota nebo ciziho pitvodu. ZatImco urcité etnické skupiny mohou bt schopné piekonat tuto pvodni nevhodu, velmi Casto tomu tak neni v piipadc Romü. Mnoho Romi ije v extrémni chudobè, Casto v ghetech, a ma jen málo majetku Ci kompetitivnich dovednosti. Odkaz Umluvy C. 111 na národnostni pwod zam1i pokrt moné roz1iovani mezi piis1uniky národnosti nebo rezidenty pisluné zemë nap. s ohiedem na naturalizované osoby ciziho pâvodu nebo na rozdily mezi komunitami s pouty k roz1icnm národnim kulturáni) nikoli vak rozliovani zamëené na cizince jako takové. TIm pokrvá otázku talc zvanch,,národnostnich menin", nacházejicich se ye stiedni a vchodni EvropC. PostavenI cizich pracovniki je take povaováno za specifick probléni a j e pedmctem zv1átnich ustanoveni Umluv a DoporuCeni, tkajicich se migrujicich pracovniki (Umluva C. 97, piijatá v r a Umluva C. 143, pfijatá v r. 1975). Roz1iovánI, vylucováni a preference byly v nckterchpflpadech dopincny odkazem na omezováni, jako i na segregaci a separaci. V tomto smyslu se diskriminace vztahuje k vylucováni - ye veobecném smyslu tohoto sbva - urëitch osob z toho dcivodu, e pati ke skupinc definované jistmi vrozen'mi rysy. (b) OpatienI, která se za diskriminaci nepovauji MIsto odkazu na,,vjimky", stanovuji Umluva C. 111 a DoporuCenI C. 111 jista opateni,,,která se za diskriminaci nepovauji". VysvëtlenI jsou spie definici rysi konceptu diskriminace, ne známkou jejiho zeslabeni: jest1ie rozliováni je oprávnèné, pak se o,,diskriminaci" nejedná. RozIiovánI, vylucováni a preference v zamcstnáni nebo profesi jsou povaovány za nezákonné, pokud se zakládaji na jednom z düvodü, uvedench vs1ovnc v Clénlcu 1, paragrafu 1(a) Umluvy anebo na dvodu, urceném pc' konzultacich s organizacemi, zas- 11

16 Národnostnf meniny ye stfedni a v2chodni Evro$ tupujiclmi zamèstnavatele a zamèstnance - v souladu s 1ánkem 1, paragraf 1(b) Umluvy. PojetI rovnosti monostl a zacházenl bez diskriminace, za1oené na jednom nebo vice düvodech, znainená, e jednotlivci i skupiny jednotlivcci mail identická práva a povinnosti, pokud se t'èe roz1iovánl za1oeném na tomto düvodu nebo tèchto dnvodech. Právo na rovné monosti a zacházenl vak nerne bt povaováno za právo absolutni. Jak bylo vy1oeno ve, neize kadé roz1iováni, vy1uováni anebo preferenci povaovat za diskriminaci v souladu se znènim Umluvy. Nepovauji se za ni tato opatenl: opatenf majici základ v pirozench poadavcich na urèité zamèstnánl (Clánek 1, paragraf 2), opatenl zamëiená na obranu a bezpenost státu (Clánek 4), a koneènè opatienl urená k ochranë i pomoci (Clánek 5), vetnè opateni k ochranè a pomoci, za1oench jin mi Umluvami a DoporuenImi, piijatmi Mezinárodnl konferenci práce (paragraf 1), a speciálnlch opatienl, definovanch jako nediskri- minani - p0 konzultaci S organizacemi zastupujicimi zamèstnavatele a zamèstnance - která jsou urena k uspokojeni zv1átnlch poteb osob, vyadujicich speciálnf ochranu èi pomoc (paragraf 2). Posledni z tëchto pojmi uvádi, e,,1dadn em" je Uniluvou v's1ovnë povolen a nepovauje se za nepiijate1nou diskriminaci. Kva1/Ikace pozadovaná na urêitépracovni misto Podpora rovnch rnonosti a zacházenl v pojeti tlmluvy vyaduje, aby pilstup ke vzdclánl, zamèstnáni a profesi byl za1oen na objektivnlch kritérilch, definovanch z hiediska vzdëlánl a profesni kvalifikace, je jsou poadovány pro urcitou konkrétni Cinnost. Za normálnich podnilnek uvedené poadavky nenapluiujl diskriminaci podle Umluvy, jsou mimo ráinec. Problémy, t'kajicl se roz1iovánl mezi nelegálnl diskriminacl a pirozenmi poadavky na urcité pracovnl misto rnohou vzniknout zjednoho Ci dvou düvod& Bud' se poadovaná kvalifikace neukazuje b"t nezbytnou pro pracovni misto, o které se jedná, a jde tedy o diskriminaci ackoliv neize plmo prokázat vazbu na jeden Ci vice diivodü vyjmenovanch v UmluvC, anebo roz1iovánl na základè jedné nebo i vice tcchto pncin je explicitnë vyadováno jako nutná kvalifikace. A takmusi bt vjimka umoncna 1ánkem 1, paragrafem 2 Umluvy interpretována pflsnè, aby nemèla za následek pfihiné omezeni ochrany, kterou Umluva zam1l poskytovat. Jakékoliv omezeni v souvislosti s touto v"jimkou musi nutné vyp1vat z charakteru daného pracovniho mlsta a musl bt adekvátni oprávnènm poadavkm na toto misto. UrCitá kritéria mohou bt pouita jako oprávnèné poadavky na konkrétnl pracovnl misto, nesmi vak bt pouita na vechna mista v dane profesi nebo sektoru Cinnosti, Zejména v sektoru veejnrch s1ueb nesmi docházet ke konfliktu se zásadou stejnch monosti a stejného zacházenl v profesi a zamcstnáni, Systematická aplikace poadavki zakládajicl jeden Ci vice divodii diskriminace, uvedench v UmiuvC, na nckterou kategorii osob definovan3"ch bud' svm postavenim nebo zamcstnánim v podniku, bez ohiedu na schopnosti tcchto osob vykonávat pfldclené iko1y, tak neni v souladu s oprávncnmi poadavky na dane pracovnl misto. Poadavek na minimálnl v1cu v profesi policisty by tak napikiad mohi mit za následek nepfimou diskrimmaci vëtiny en. Obrana a bezpeénost státu V souladu s 1ánkem 4 Umluvy,,,jakákoliv opatienl, dotkajici se osoby oprávnënc podeze1é nebo zabvajici se Cinnostmi proti státu, nebudou bt povaována za diskriminaci za piedpok1adu, e dotycná osoba ma právo odvoláni na pils1unou instituci v souladu s národni praxi". Clánek 4 musi bt aplikován jakoto vjimecná klauzule piisnc, tak aby nedo10 k nepiiméienému omezeni ochrany, ji se Umluva snai garantovat. Je tieba zdiiraznit, e aby opatieni nebyla povaovana podle 1ánku 4 za diskriininacnl, musi postihovat osobu na základë CinnostI, ze kterch je oprávnènc podeze1á, anebo je dokázáno, e je provedla. Za druhé, vjimka se tká Cinnostf, které mohou brt kvalifikoványjako Cinnosti pro bezpecnost státu kod1ivé, nebo kde soubèh okolnostl a konkrétni piedpoklady k podezeni z takovchto aktivit opravñuji. Za tietl, tato opatenl musi b'rt dostatecnë správnc definována a vymezena, tak aby bylo zajitcno, e se nestanou základem pro diskriminaci 12

17 Aleria Nesporova kvüli politickému piesvèdeni nebo náboenstvl, co by zmai10 primárni cli Umluvy, jim jsou stejné monosti a zacházeni v zamèstnánf a profesi. Za posledni, aplikace opateni na ochranuv oblasti obrany a bezpeönosti státu musi bt zkoumána ye svëtle mosnosti, jak tyto aktivity mohou ovlivuiovat skuteèné vykonavánl zamëstnánl, èinnosti i profese dane osoby. K uvedenm zásadnim podrnlnkám existuje dale jetè procedurálni záruka: právo osoby dotené opatienlmi popsanmi ye 1ánku 4 T.Tmluvy,, obrátit se na piislunou instituci, zizenou v souladu s národni praxi". Existence odvolaciho práva, pfi souèasném stanoveni nutnch podminek pro pouiti vjimky ze zásady Umluvy, je vak sama o sobé nedostateèná. Právo na odvoláni neme bt povaováno za garanci podle ustanoveni èlánku 4 Umluvy, pokud by nebyly spinèny podminky opravfiujicl kjeho uplatnèni, uvedené v pedchozlch odstavcich. Odvolávka na,,pislunou instituci, ziizenou v souladu s národnl praxi" j asné znamená, e k vkonu tohoto odvolaciho práva ize pouit celou kálu systém. Odvolánl mohou násiedovat za bènmi procedurálnimi ikony soudi èi administrativ. (3) ZvlátnI opatieni k ochrand' nebo pomoci ExistujI dva druhy zvlátnlch opateni k ochranë nebo pomoci, na které je zamèen 1ánek 5 Umluvy: opatienl k ochranè a pomoci uöinèná v jinch Umluvách a Doporuenlch MOP a opatenl uinéná p0 konzultacich s organizacemi zamèstnavateli a zamèstnanci, která by méla uspokojit speciálni poadavky osob a skupin osob, vyadujicich zv1átnf ochranu öi pomoc. Roz1iovánl nebo preference, kterd mohou vyp1vat z aplikace takovch opateni - viz lánek 5 Umluvy - se nepovaujl za diskriminaci ye smyslu Umluvy. To se tká napnidad zvlátnlch opateni, uinènch v zájmu skupin etnickych menin nebo zdravotné postiench èi starlch osob. Taková opatieni jsou vs1ovnè uznávána za nediskriminanl. Zvlátnl opateni, zaméiená na pomoc z dflvodu nizké sociálnl a kultumi irovnè, se mohou take pfijlmat pro uspokojeni speciálnlch poadavkü uritch skupin obyvatelstva. V nëkterch zemich majl tato opateni formu nap. rezervovárii pracovnlch mist pro èleny urèitch skupin z toho dâvodu, e pi neexistenci opatienl by takové osoby zamcstnáni pravdëpodobn neziskaly. Toto je zv1ãtni aspekt obecnëjl otázky oprávnënosti pozitivni akce, nëkdy naztvand,,obrácenou diskriminacl" (viz oddil (b) nle), která je asto obhajovánajakoto aktivnl prostiedek na podporu stejnch monosti PodporovánI rovnosti: pozitivni akce (a) Vcobecné zásady V souladu s Umluvou z roka 1958 (1ánek 2 a 3) je kadá zemé povinna,, vyhlásit a provádèt národni opateni na podporu stejnch monosti a zacházeni ye vztahu k zamëstnánl a profesi, pi vy1ouenl jakékoliv diskriminace z nich plynouci, a to metodami vhodnml pro národnl podminky a praxi". K tomu se vyaduje: usilovat o spolupráci organizaci zamëstnavateii a zamèstnancâ i dalich organizaci, podporujlcich piijlmáni a uplatñovánl uvedench opateni, uzákonit takovou legislativu a podporovat takovd kollcf programy, které by zajistily piijeti a upiathovánl opatenl, odvolat vechna zákonná ustanoveni a zmènit administrativnl opatienlml, srnèrnice a praxi, je nejsou konzistentni s 13

18 Národnostnf meniny ye stfedni a vjchodni Evropè provádèt opateni s ohiedem na zamèstnáni, která jsou pilmo iizena zákonnou mod, zajistit dodrovánf opatieni v oblastech odbomého dozoru, podiizeny zákonne moci. ko1eni a s1ueb zamèstnanosti, které jsou Düraz se kiade na pozitivnl aspekt opatenf, která mail bt uinèna. Pro stat neni samozejmè dostatené vzdát se ye sv'ch záiconnc1i ustanovenich a administrativnich postupech diskriminaènlch praktik. MusI se snait ze vech sil vy1ouit takové praktiky ze vztahi mezi soukrommi osobami a musi podporovat rozvoj takov"ch bázickch podnilnek, které umouiujl vem mit prospèch ze stejnch monosti pro ziskáni vzdèláni a zamèstnánl - tak aby vylouèil jak3ko1iv zdroj piimé a nepiimé diskriminace. Stejné my1enky jsou aplikovány v da1ich Umluvách a DoporuenIch MOP, které je pflzpiisobuji jednot1ivm typim diskriminace (nap. migrujlci anebo stari pracovnlci), i specifikuji, jak maji bt pouity v uritch oblastech (jako nap. profesni ko1eni). Co se t3èe legislativy a vzdëlávacich akci, majicich za cii skonit s diskriminanimj praktikami, Doporuenf è. ill uvádi ye svém paragrafu 4, e: Pisluné agentuly maji bt podporovány, pokud je to moné, poradnimi vbory, s1oen)"mi ze zástupcü organizaci zarnèstnavatelü a zamèstnancü, kde tyto organizace existuji, a ostatnimi zainteresovanrni organizacemi, zizen3mi za áèelem podpory uskuteñováni opatienl ye vech sférách veiejné a soukromé zarnèstnanosti zejrnéna, aby: pijaly vekerá proveditelná opatienl k podniceni veiejného porozuinni ye vèci nediskrirninanlch zásad, dostaly, vyeti1y a prozkoumaly stinosti, tkajicl se pilpad, kdy opatieni nejsou dodrována. Je-li to nezbytné, prostednictvim smiriho soudu zajistily nápravu v torn plpadë, kdy praxe se dostala do rozporu s opatienlrni, a aby dale zváily, co uinit se stlnostrni, které nemohou b3"t efektivnë vyieeny u srnirèiho soudu, aby uvèdomily o názorech, resp. vydaly rozhodnuti, jakrn zpiisobern by mély b't odhalené diskrirninaèni praktiky napraveny. SpojovacI lánek, kter zde vzniká mezi legisiativnl èinnosti a 5innostI vzdèlávacl je diiieit3". Je tieba vènovat pozornost vchovnm hodnotám právnich norem. Jejich düleitost je v jejich veejném charakteru a skutenosti, e zdrojem jsou nejvyl státni i hospodáské orgány, e jsou obvykle vs1edkem práce suverénniho zastupiteiského tëlesa a e jejich slia je zaloena na exekutivè s rozsáhlmi pravomocemi ye veejndm a hospodáském ivotë, na autoritë a prestii soudnictvi anebo na vili organizaci zamèstnavateiâ a zamèstnancü, vyjádené jejich opatenfmi ajednánlmi, pokrivajlcimi iroké obiasti hospodáiského ivota a oblast sociálni. To dává uvedenm normám - bez ohiedu na jejich aktuálnl právnl kontext - vjimené ve1k potenciálni vliv a schopnost pilákat podporu veejnosti a jeji souhias se státnimi opatenlmi ye véci rovného zacházeni v oblasti zamèstnanosti. Vzdèiávacl innost mie a musi pokraovat tam, kde právnl normy se svou Uinnosti konöl, a musf je nahradit efektivnè: zákonlky sloul v praxi pro vyjasnëni zámèru iegislativy a vysvëtleni zamèsthavate1im, odborüm a státnlm organizacim, která opateni (samosprávnë èi za vzájeniného dohiedu) mohou piijlmat ye své bëné emnosti ye spojeni se zamèstnánlm a urcovánim pracovnich podminektak, aby se vyhnuly pimé nebo nepimé diskriminaci a podporovaly stejné monosti. (b) PozitivnI Cixinost: otázka zv1átnich opatieni, urcench pro preferováni anebo k zajitèni spravedlivého zastupováni Do jaké miry jsou pozitivnl preference pijate1né jakoto prostedek k podpoe rovnosti s ohledem na zacháenf? Nehiedè na odkaz, na zviátnl fonny asistence, které mohou zahrnovat mimo jine rezervovani urcit)'tch forem zamèstnáni pro urcité nepriviiegované skupiny, Umluva C. ill ani DoporuCenI C. 111 se touto otázkou v'slovnè 14

19 Alena Nesporova nezabvaji. Ani vjinch dokumentech MOP nenajdenie ustanovenh, tkajici se oblasti stejnch pray a zacházenl v zamèstnáni. Jmenované dokumenty vak pamatuji na pojem,,pozitivni innost". Zákiaclnim diem programü pozitivnich akcl pro skupiny ethickch menin je poskytovánl preferennlho zacházeni ye vzdëlánf a kolicich programech anebo pfi pijlmánl do zanièstnáni a podpoie zamèstnosti. Uvedená zvlátni opatenh by mèia mit za cli pekonat nevhody, se ktermi se v oblasti vzdëiáni a zamëstnáni setkávaji, a umonitjim, aby se pislunlci menin uchytili na trhu práce stejnë dobie,jako ostatnh ienové spolenosti. Tak napl1dad zvlátni opatieni v oblasti vzdëlánl se snai sple poskytnout vzdèlánl a pomoc obanüm ze znevhodnènch meninovch skupin, aby se adaptovali na pracovnf pflleitosti, které jsou k dispozici, ne aby naopak zamëstnáni a ko1lcl monosti byly pfizpsobovány zvlátnlm rysi1n tèchto obanü. Podstata opatieni, piijatch ye prospèch znevhodnënch skupin (meniny, eny a zv1átè pak pracovnlci se zmènènou pracovni schopnostl), se me znanè rznit a pokrvá kálu od si1l rozvljet zdroje a infrastrukturu, je urèité skupiny dilve postrádaly (a timto zpsobem vyrovnávat základni podminky), a p0 systémy,,cl1" a,,kvót" nebo systémy soustavnch preferencl v obiasti koieni i zamèstnánl. Opatenl prvnlho typu jsou samozejmè ménè diskutabilni (implicitnè je to zejmé navic z myienky podpory stejnch pilieitostl a vyioueni nepilmé diskriminace), opatenl druhého typu se nèkdy naz'vajl,,obrácenou diskriminaci" a proto se èasto posuzujl ponékud nepifznivè. Mohou b't velmi cennm instrumentem, musi vak bt uita velmi prozlravë, za okolnosti, kdy je to oprávnëné a obecnë pijatelné pro veclrny skupiny, nebot' jinak mohou mit dsiedky opaèné, ne jsou jejich cue. Tnspeknf orgány MOP zkoumajl udrite1nost takovch systém pfipad od pfipadu a identifikuji ty, které maji za cii zajistit spravediivou miru ponièmého zastoupenh v zamëstnánl a dale ty, jejich diem je podpora skupin primárnë znevhodnënch v uritch aktivitách. Národnl opatienl, která budou podporovat zavedeni praktickych poadavki na stejné monosti u rüznch kategoril obanü, jsou rozebrana mezi jinm v dokumentech, t3kajlcich se opateni politiky zamèstnanosti ((Tmiuva. 122 a Doporueni ö. 122) a v dokumentech, tfrajlcich se rozvoje lidskych zdroji (1m1uva. 142 a Doporuenh ö. 150). Doporuenl o rozvoji iidskych zdrojil (. 150 z roku 1975) obsahuje nèkolikpodrobnchoddflu, tkajicich se opatenl, ktera maji bt uinèna ye vztahu k jmenovitm skupinám populace: osoby nemajidl kolnl vzdèlánl, stari pracovnlci, lingvistické a da1i minoritni skupiny, osoby se zrnènënou nebo snienou pracovni schopnostl, eny a migranti. Jak bylo zminno ve, dokurnenty tkajlcl se uvedench kategoril obsahuji pilsiuná ustanoveni, která rnusl bt vzata v i'wahu vzhledem ke zvlátnostem specifickych poteb tèchto skupin a bez nich by nemohly poivat skutenou rovnost ye svch monostech. *** V rámci souasn'ch Záldadnich direktiv MOP j e teba uvést Umluvu o domorodch lidech a kmenech (. 169) z roku 1989." PostayenI tèchto lidl se me od ostatnich etnickych menin zásadnè iiit. Slovo,,domorod" se vztahuje na,,obyvateistvo v nezávis1ch zemich, které je povaováno za domorodé na základë svého püvodu odvozeného od obyvateistva, jemu v dobè dobyti, kolonizace i zilzenl hranic sousasného státu tyto oblasti pati1y aje si podruje, bez ohiedu na své právni postaveni, vechny anebo nëkteré vlastnl sociálni, hospodaiske, kuiturni a politické instituce". Tennln,,1cmenov" se vztahuje na,,obyvatelstvo v nezávisich zemhch, ijlci v odlinch sociáinich, kuitumich a ekonomickych podmlnkách, ne v jakych iji jiné skupiny spoleönosti, a jeho postaveni se idi zcela anebo zásti viastnimi zvyky i tradicemi anebo speciálnimi zákony i uzancemi". Zákiadnim kritériemje sebeurèenl. Skupiny bvaji - ne vak vdy - meninami, akoliv pedstavuji kategorii od ostatnich menin oddlenou. Casto jsou charakterizovány nizkym hospodáskym a sociálnim rozvojem, historicky podminènou oddanosti k zemi a od1inmi tradicemi a zvyklostmi. Nejsou jenom fenomenm Latinské Ameriky nebo Asie, take v Evrop existuje mnoho takovch skupin. Uveden dokunient mimo jiné té poltá s Umiuva ö. 169 revidovala stari Umluvu o domorodém obyvatelstvu a kmenech Zr (1. 107), kteráje pro urit poèet zemi stale jet závazná, neni vakji otevená pro ratifikaci. 15

20 NárodnostnI men.iny ye stfedni a vj2chodni Evropé podporovánim zminèného obyvatelstva pii üasti v hospodáiskéin a sociálnim ivot zemë, v ni nediskrirninacf v práci. ije, a s jeho 2.2 DaII dokumenty Systému Spojen?ch národj MezinárodnI Umluva o oböanskch a poiitickch právech V Chartè Spojench národt (1945) ani ye Veobecné deldaraci lidsk3"ch pray (1948) neni zv1átni zminka o etnickch meninách. Oba dokumenty vak zakazuji roz1iováni na základè rozdulu v rase, pohiavi, jazyce nebo náboenském vyznáni, a Veobecná dekiarace (ye 1ánku 2) pidává jetè národnostni a sociálni ptvod. V rezolucich a dokumentech organizaci Spojench národi, t"kajicich se ochrany menin, byl a do roku 1950 pouiván veobecnè termin,,rasové meniny" a nikoliv,,etnické meniny". Slovo,,etnick" postupne nahrazovalo slovo,,rasov", nebot' se zdálo bt vhodnëjim, vzhiedem ke vem bio1ogickm, kulturnim a historickm rysim. Slovo,,rasov" se vztahuje pouze ke zdëdènm rysm fyzickm. 1ánek 27 MezinárodnI iim1uvy o obansk'ch a po1itick'ch právech z roku 1966 je ze veobecnch globalnich norem nejvznamnèji. Je popisovánjako,, prvni mezinárodn akceptované pravidlo na ochranu menin".12 Stanovuje, e:,, v tech státech, ye kterch existuji etnické, náboenské nebo jazykové meniny, nebude osobám paticim k tèmto rneninám odpiráno právo, aby spo1enë s da1imi èleny své skupiny uiva1y vlastni kulturu, vyznávaly a provozovaly vlastni náboenstvi i uivaly vlastni jazyk". UstanovenI dopinuje Clánek2, paragraf I tée Umluvy, která stanovuje zásady rovnosti a nediskriminace uvnit národniho spo1eenstvi. Jedná se o dva separátni pojmy. Pojem rovnosti a nediskriminace znamená záruku stejného zacházeni pro vechny skupiny a jednotlivce. Pojem ochrany rnenin na stranè druhé znamená zvlátni opati'eni ye prospèch meninové skupiny s diem ustanoveni rovnosti de facto mezi èieny této skupiny a ostatnimi osobami. Vbor pro lidská práva (kter byl zizen pro dohied nad aplikovánim Umiuvy) pijal nedávno Obecné vysvëtleni13, tkajfci se Ciánku 27 Umiuvy. Vysvétleni pomáhá objasnit nèkteré závery, majidf vznam pro pluralitu a iast rüznch skupin. Za prvé zdraziiuje, e poiváni pray die Ciánku 27 neni na jmu suverenitè a izenmi integritè státu. Dale pak rzné aspekty pray jedincü, chránën"ch timto Mánkern - nap. právo na zvlátni kulturu - mohou spoivat ye zpisobu ivota, kterje i.izce spjat s üzemfm a vyuitim mistnich monosti. Zejmé to müe bt naø. u 1eni domorod'ch spo1enosti, tvoifcich meninu (Obecné vysvètleni, paragraf 3.2). Obecné vysvètleni si vima, e osoby, které chráni lánek 27 a patii k meninè, nemusi bt obèany státu. Prá- Va, obsaená v Umluvè, mohou bt pouita na vechny osoby,které se nacházeji na iizemi státu ajsou podizeny jeho jurisdikci. Stat proto nernie omezovat prava, uvedená v Clánku 27, smërem k cizincüm (Obecné vysvètleni, paragraf 5.1). Té je nutno zdiraznit, e státje povinnen (viz Olánek 27) emit pozitivni opateni, zamèená k ochranè Clenü menin. Nikoliv pouze je chránit pied skutky státu samého, ale i pfed skutky jinch osob na itzemi státu (Obecné vysvètleni, paragraf 6.1). Bylo pozorováno, e efektivni iast meninovch skupin na spolecenském ivotè a efektivni vyuiváni jejich kulturnich pray (viz take nhe), mohou nèkdy vyadovat üzemni decentralizaci Ci dohody o mistni autonomii. 12 Stndieo právech osob, patiicfch k etnickm, náboenskm ajazykovm meniinám, kterou napsal Francisco Capotorti, zv1átni zpravodaj Subkomise pro zamezeni diskriminace a ochranu meniin, Zeneva, Organizace spojench národ, publikováno v roce Obecnévysvètleni ó. 23(50)/CCPR/C/2lRev,1/Add.5, z 26. Dubna roku 1994, 16