HODNOCENÍ PŘÍNOSU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN PRO ROZVOJ VENKOVA. Bakalářská práce

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ HODNOCENÍ PŘÍNOSU MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN PRO ROZVOJ VENKOVA Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Robert Plaga, Ph.D. Autorka práce: Monika Schillerová Brno 2011

2

3 Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu bakalářské práce Ing. Robertu Plagovi, Ph.D. za cenné rady, odborné konzultace a připomínky, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svým rodičům, sestře a přátelům za pochopení, podpoření a psychickou oporu v průběhu tvorby mé bakalářské práce.

4 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení přínosu místních akčních skupin pro rozvoj venkova vypracovala samostatně a že mnou použité zdroje jsou uvedeny v závěrečné části práce. V Brně dne:. Monika Schillerová

5 Abstrakt: Tato bakalářská práce se věnuje problematice hodnocení přínosu místních akčních skupin pro rozvoj venkova. Dále se práce detailněji zabývá analýzou priorit a opatření, která aplikují v jednotlivých strategických plánech LEADER a jejich plněním tak přispívají k udržitelnosti a rozvoji venkovských oblastí České republiky. Součástí práce je i excerpce lišících se MAS od celku. Klíčová slova: Evropská unie, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Místní akční skupina, plánovací období , iniciativa LEADER, Strategický plán Leader, Fiche Abstract: This Bachelor s Dissertation applies itself to a task of questions of evaluating the contribution of local action groups for a development of the countryside. Furthermore, the work analyzes in detail the priorities and measures, which apply in individual strategic plans LEADER, and by their implementation contribute to the sustainability and development of rural areas in the Czech Republic. The work also includes excerpts of differing masses from the complex. Key words: European union, European Agricultural Fund for Rural Development, Local action group, planning period , iniciative LEADER, Strategic plan LEADER, Fiche

6 OBSAH 1. ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE Cíl práce Metodika práce TEORETICKÁ ČÁST Politika rozvoje venkova Pojetí rozvoje venkova pro období let Program rozvoje venkova na období let Osa I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Osa II Zlepšování životního prostředí a krajiny Osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Osa IV Leader OSA IV LEADER Leader I Leader II Leader Leader MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) Fungování místních akčních skupin Základní parametry MAS Orgány MAS Mikroregiony a místní akční skupiny Financování MAS a mikroregionů Národní sít MAS PRAKTICKÁ ČÁST Vlastní práce Postup při vyhodnocování MAS a jejich působnosti při rozvoji venkova MAS ČR Jihočeský kraj z pohledu MAS Hodnocení přínosu MAS Jihočeského kraje Jihomoravský kraj Hodnocení přínosu MAS Jihomoravského kraje...29

7 7.3. Karlovarský kraj Hodnocení přínosu MAS Karlovarského kraje Kraj Vysočina Hodnocení přínosu MAS kraje Vysočina Královéhradecký kraj Hodnocení přínosu MAS Královéhradeckého kraje Liberecký kraj Hodnocení přínosu MAS Libereckého kraje Moravskoslezský kraj Hodnocení přínosu MAS Moravskoslezského kraje Olomoucký kraj Hodnocení přínosu MAS Olomouckého kraje Pardubický kraj Hodnocení přínosu MAS Pardubického kraje Plzeňský kraj Hodnocení přínosu MAS Plzeňského kraje Středočeský kraj Hodnocení přínosu MAS Středočeského kraje Ústecký kraj Hodnocení přínosu MAS Ústeckého kraje Zlínský kraj Hodnocení přínosu MAS Zlínského kraje DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní zdroje Internetové zdroje PŘÍLOHY...54

8 8 1. ÚVOD Datum 1. května 2004 se zapsalo do českých dějin jako den vstupu České republiky do Evropské unie. Evropská rada tímto usnesením otevřela ČR mnoho nových příležitostí jako je zavedení politiky rozvoje venkova a možnost čerpání dotací z evropských fondů. Myšlenka rozvoje venkova se zdokonaluje v České republice již čtvrté plánovací období. Právě probíhající období je vymezeno na rozmezí let Cílem zavedení politiky rozvoje venkovských oblastí, je snižování regionálních disparit. Pro co nejefektivnější realizaci rozvoje venkova byly na plánovací období vymezeny tři oblasti, které se budou v tomto období rozvíjet a revitalizovat. Jedná se o 1) hospodaření s půdou a životním prostředí, 2) zemědělství a lesnictví a v neposlední řadě 3) o kvalitu života a diverzifikace činností. Finanční prostředky potřebné k realizaci těchto cílů jsou zaštítěny Evropským zemědělským záručním fondem (EAGF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD). Podpora rozvoje venkova je dále dělena do čtyř rozvojových os, přičemž čtvrtou osou je program LEADER. Jedná se o spolupráci místního partnerství venkovského území (místních akčních skupin) a místních subjektů. Spoluprácí těchto stran dochází jednak k vytvoření funkčních strategických plánů, ale i k praktické realizaci konkrétních projektů. Finanční prostředky jsou přerozdělovány mezi jednotlivé místní akční skupiny České republiky, které se o jejich alokaci rozhodují na základě svých plánů a potřeb. Přerozdělování finančních prostředků je v pravomoci jednotlivých subjektů, které se rozhodují na základě zpracovaného Strategického plánu LEADER (SPL). V každém SPL jsou vypracovány SWOT analýzy, které vedou ke stanovení vize projektu, jednotlivých priorit a cílů a opatření (fiche). Pomocí opatření je každý subjekt schopný konkretizovat způsob dosahování daných cílů při rozvoji venkova. Jednou z dalších důležitých sekcí SPL je finanční plán, který blíže specifikuje alokaci finančních prostředků do jednotlivých fichí.

9 9 2. CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1. CÍL PRÁCE Cílem této práce je hodnocení přínosu místních akčních skupin pro rozvoj venkova. Vypozorování vlivu geografické polohy na tvorbu strategických plánů Leader a určit, zda je možné vytvořit kompaktní vzorec, podle kterého je možné předpovídat chování všech subjektů. Rozdělení místních akčních skupin podle krajů České republiky a následná komparace subjektů na daném území. Každý kraj bude popsán jako individuální geografické území, jehož venkovské oblasti spadají pod působnost několika místních akčních skupin (MAS). Tyto subjekty budou mezi sebou na základě kritérií (fichí) získaných ze strategických plánů Leader komparovány. Místní akční skupina, která se bude nejvíce odlišovat od ostatních subjektů působících na území vybraného kraje, bude dále detailněji popisována a hodnocena. Výsledné MAS, které budou v kraji atypické, budou v závěru práce zaznačeny na mapě METODIKA PRÁCE Tato práce bude rozdělena na část teoretickou a část praktickou V teoretické části budou objasněny základní pojmy a postupy politiky rozvoje venkova. 3. kapitola bude věnována hlavní myšlence politiky rozvoje venkova, kde bude zobrazen přehled alokace finančních prostředků do jednotlivých členských států Evropské unie. V dalších částech této kapitoly bude přiblíženo pojetí a program rozvoje venkova na plánovací období let včetně konkretizace jednotlivých os. 4. kapitola bude zaměřena na problematiku a historický vývoj iniciativy LEADER, která se nyní nachází již ve 4. fázi. Následující 5. kapitola se již bude zabývat hlavní podstatou bakalářské práce a to MAS. Jejími parametry, orgány, komparací s mikroregi ony, finanční stránkou a v neposlední řadě národní sítí MAS České republiky.

10 10 Praktická část bude postavena na informacích pocházejících ze strategických plánů Leader všech MAS, které byly, jsou a budou aktivní při rozvoji venkovských oblastech v plánovacím období Vytvoření zcela objektivního přehledu MAS bude velmi komplikováno nekompletními informacemi strategických plánů. Jednotlivé podkapitoly praktické části budou věnovány MAS, které budou rozděleny dle krajů ČR. Pro každý kraj bude zpracována samostatná tabulka, která bude MAS porovnávat na základě zjištěných kritérií (fichí). Podkapitoly budou obsahovat výčet všech MAS, charakteristiku kraje, geografické rozmístění MAS v daném kraji, popis odlišujícího se subjektu a osvětlení vzniku této anomálie. Závěr práce bude věnován přehledu odlišujících se MAS z pohledu České republiky. Při zpracování své bakalářské práce budu čerpat potřebná data z literárních a v převážné části z dat internetových. Praktická část je postavena pouze na sběru dat z internetových zdrojů a to z důvodu chybějící literární publikace této problematiky. Veškeré použité zdroje budou obsaženy v seznamu použitých zdrojů.

11 11 3. TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část je zaměřena na popis hierarchie, jejímž působením vznikly místní akční skupiny (dále jen MAS). Co vedlo k jejich vytvoření a co je důsledkem jejich činnosti v rozvoji venkova. Objasňuje přínos místních akčních skupin pro rozvoj venkova a pravidla, která musejí být dodržována při žádání dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Závěrečné kapitoly teoretické části popisují principy správného fungování MAS, jejich základní parametry, orgány a porovnávání činností mikroregionů s MAS včetně jejich financování POLITIKA ROZVOJE VENKOVA Cílem politiky rozvoje venkova je vymezit souvislý a trvale udržitelný rámec pro rozvoj venkovských oblastí. Počáteční problematika rozvoje venkova byla ve státech Evropské unie řešena na bázi sektorového přístupu s orientací na strukturální problémy zemědělství v daných oblastech. Přelom ve vývoji politiky rozvoje venkova nastal vytvořením dokumentu Agenda Na základě tohoto dokumentu byl vytvořen druhý pilíř společné zemědělské politiky zaměřený na rozvoj venkova. Pro plánovací období je již rozvoj venkova samostatnou, jednotně financovanou politikou, která patří do společné zemědělské politiky. Politika rozvoje venkova tak spadá mezi oblasti tzv. sdílených pravomocí. To znamená, že kompetence členských států jsou předávány na nadnárodní úroveň a je vymezována komunitárním právem. (Tomšík, 2009) TABULKA 1:Finanční prostředky pro podporu rozvoje venkova v období let (Zdroj: Počet Stát Suma V % Pořadí 1 Rakousko ,43% 8. 2 Belgie ,47% Kypr ,18% Česká republika ,19% 11.

12 12 5 Německo ,19% 3. 6 Dánsko ,50% Estonsko ,81% Řecko ,20% Španělsko ,17% Finsko ,36% Francie ,30% Maďarsko ,31% Irsko ,65% Itálie ,39% Litva ,97% Lucembursko ,10% Lotyšsko ,18% Malta ,09% Holandsko ,55% Polsko ,98% Portugalsko ,45% Švédsko ,07% Slovinsko ,02% Slovenská republika ,23% Velká Británie ,16% Bulharsko ,95% Rumunsko ,09% 4. CELKEM ,00% V tabulce č. 1 je zobrazeno 27 členských států EU, finanční částka přidělená dané zemi, procentuální vyjádření této sumy a pořadové číslo. Česká republika se umístila na 11. místě co se týče alokace finančních prostředků do jednotlivých členských zemí EU

13 13 z celkového počtu 27 zemí. Tato suma činí eur, což tvoří 3,19% z celkové částky, která byla na rozvoj venkova v plánovacím období přidělena. Největší kapitálová podpora je poskytována Polsku. Jedná se o částku eur. Na straně druhé, je nejnižší finanční obnos eur alokován do státu Malta, který je zároveň nejmenším členským státem EU POJETÍ ROZVOJE VENKOVA PRO OBDOBÍ LET Vydáním Salzburské deklarace došlo k inovaci politiky pro rozvoj venkova na období let Vznikly nové finanční nástroje, které definovaly zaměření jednotlivých oblastí společné zemědělské politiky. Byly vytvořeny dva nové finanční nástroje: Evropský zemědělské záruční fond (EAGF, European Agricultural Guarantee Fund) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD, european Agricultural Fund for Rural Development.)(Tomšík, 2009) 3.3. PROGRAM ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ LET V souladu s nařízením vlády (ES) č. 1698/2005 a prováděcími pravidly uvedené normy vychází Program rozvoje venkova (PRV) pro období let z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Program rozvoje venkova zajišťuje působení EAFRD a zabezpečuje efektivní realizaci Národního strategického plánu rozvoje venkova do prováděcí úrovně jednotlivých strategií os jím stanoveným. Program venkova má opatření, která přispívají k naplňování cílů Lisabonské strategie v oblastech, jako jsou: Trh práce Udržitelný rozvoj Vnitřní trh a podnikatelské prostředí Společnost založená na znalostech

14 14 PRV pomáhá k dosahování cílů, které jsou stanoveny Národním strategickým plánem rozvoje venkova. Mezi tyto cíle patří: zlepšení stavu životního prostředí, snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření a k rozvoji venkova České republiky. ( Programové dokumenty: SAPARD, Leader ČR, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v ČR a Horizontální plán rozvoje venkova ČR předcházely PRV, který na ně navazuje. PRV je rozdělen na 4 osy: Osa I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Osa II - Zlepšování životního prostředí a krajiny Osa III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Osa IV - Leader Osa I až osa IV vymezují přidělování finančních zdrojů z Evropského fondu pro rozvoj venkova. Komise EU přidělila pro rozvoj venkova na plánovací období podporu ve výši ,4 mil. eur. Z této částky připadá České republice 3,188% tj. celkem 2 815, 5 mil. eur. TABULKA 2:Alokace prostředků EAFRD v ČR pro období mezi jednotlivé osy (Zdroj: Tomšík, 2009) v mil. eur v procentech Česká republika 2 815,50 100,00% Osa I 630,4 22,39% Osa II 1554,2 55,20% Osa III 476,7 16,93% Osa IV 140,8 5,00% Technická asistence 13,5 0,48% Tabulka č.2 zobrazuje alokaci finančních prostředků do os ČR v plánovacím období let Výše peněžní obnosu čerpaného z EAFRD je zobrazen v tabulce v mil. eur. Pro lepší porovnávání jsou částky převedeny na procenta. Nejvíce prostředků je

15 15 alokováno do Osy II a nejmenší do oblasti technické asistence. IV Ose Leader bylo v plánovacím období přiděleno 5% z celkové sumy určené pro rozvíjeno venkovských oblastí ČR OSA I - ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ První Osa se specializuje na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě, v navazujícím potravinářství a v lesnictví. Finanční prostředky alokované do této osy jsou využívány především v oblastech, jako jsou: modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnot zemědělským pozemkům. ( Finanční částka přidělená na Osu I tvoří 23,39% z celkových prostředků EAFRD na období OSA II ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY Druhá Osa se specializuje na udržitelné využívání lesní a zemědělské půdy a dále na zlepšování a zkvalitňování krajiny a životního prostředí. Finance jsou poskytovány do méně příznivých oblastí nazývaných LFA, do oblastí v rámci NATURA 2000 a v neposlední řadě i do agroenvironmentálních opatření (AEO). Alokace finančních prostředků na tuto osu tvoří 55,20% OSA III - KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA Mezi priority Osy III patři podpora a rozvoj životních podmínek na venkově, podpora využívání obnovitelných zdrojů a globální diverzifikaci ekonomických aktivit. Zavedení těchto priorit by mělo vést k boji proti negativním trendům, které dlouhodobě vedou k poklesu počtu obyvatel žijících ve venkovských oblastech. Menší počet jedinců žijících v těchto oblastech, je často způsobován poklesem počtu pracovních míst

16 16 v zemědělské oblasti a následnému zvyšování konkurenceschopnosti. Pro osu III je přiděleno 476,7 mil. eur, což tvoří 16,93%, z celkového množství 2 815,50 mil. eur OSA IV LEADER Hlavním cílem Osy IV je podpora a uskutečňování místního partnerství a následné plnění místních rozvojových plánů. Osa IV Leader je uskutečňována pomocí plnění cílů předchozích Os I, II a III. Finanční prostředky na tuto osu tvoří 140,8 mil. eur. Pro co nejefektivnější dosahování cílů této osy, je do plánování a realizace jednotlivých projektů zainteresováno místní společenství, hospodářské a sociální zájmové skupiny jak veřejných orgánů, tak i soukromých subjektů. Takto fungující místní partnerství soukromého a veřejného sektoru je pojmenováváno jako Místní akční skupina (MAS). Dříve popsaná strategie je součástí přístupu zdola-nahoru.

17 17 4. OSA IV LEADER Jak již bylo zmíněno v podkapitole 3.3.4, přístup Osy IV si klade za cíl nalézat řešení pro místní lokální problémy postupem zdola nahoru. OBRÁZEK 1:Přístup iniciativy Leader (Zdroj: Provádění přístupu leader pro rozvoj venkova,zvláštní zpráva č.5, 2010) V obrázku č.1 je zobrazený postup, který je dodržován při provádění přístupu Leader pro rozvoj venkova. Strategie Osy IV zaznamenává velký přínos pro zkvalitňování populace žijící ve venkovských oblastech. V současné době je zaznamenáno více než MAS, díky kterým jsou dotace z EU směřovány do projektů, které zajišťují provádění strategií rozvoje venkova. Do současného plánovacího období prošla metoda Leader od svého založení roku 1991 již třemi fázemi. Pro původních 12 členských státu byla v roce 1991 zavedena metoda LEADER I. Na plánovací období byla nazvána metoda LEADER II, pro období let se metoda LEADER + nacházela již ve své třetí

18 18 fázi a současná metoda je nazývána LEADER V tomto stadiu se jedná již o projekty, které jsou vysoce individuální a specializované přímo na lokální problémy. (Tomšík,2009) 4.1. LEADER I V roce 1991 byla pro tehdejších 12 členských států založena Iniciativa LEADER I. Nově vzniklá iniciativa Leader byla založena na teritoriální bázi a od svých příjemců vyžadovala aktivní účast. Původně byl program Leader teritoriálně vymezen a jednalo se o tzv. experimentální iniciativu, kde se měly ve venkovských oblastech využívat nové metody. Metody byly založeny na integrovaném přístupu. Díky zavedení těchto iniciativ byl přehodnocen tehdejší systém přerozdělovacích podpor na úrovni jak regionální, tak národní. Mezi původní cíle program Leader bylo zařazeno: Zlepšení potencionálu venkovských oblastí pomocí zavedením nových teritoriálních iniciativ Získávání a zlepšováni know how využíváním místního rozvoje Využívání nově nabitého know how do dalších venkovských oblastí V programu Leader bylo zavedeno několik specifických prvků jako jsou místní akční skupiny a místní akční plán. Místní akční skupiny (MAS) jsou subjekty, které jsou sociálně, ekonomicky a geograficky homogenní a spojují veřejné i soukromé sféry. Místní akční plány jsou podklady pro oblasti, které byly zařazeny do iniciativy Leader I. Tyto analýzy vycházely z rozboru potřeb daných území. Pro správné fungování místních akčních plánů, bylo Komisí vytvořeno několik nezbytných opatření. (Tomšík, 2009) Finanční oporu programu LEADER I poskytovaly fondy EADF, ERDF a ESF. Jednalo se o částku 413 mil. eur.

19 LEADER II Iniciativa Leader II byla založena jako nastupující program předchozího programu Leader I. Původní program byl kvůli nárůstu členských zemí z původního počtu 10 na 15 značně pozměněn. Tehdejším cílem se tedy stala stimulace inovativních nařízení, tykající se venkovských činností. V iniciativě Leader II se na rozdíl od programu Leader I Komise angažovala do obsahu národních a regionálních programů, ale dále již přímo nezasahovala do konkrétnějšího výběru jednotlivých projektů a příjemců. Program Leader II se skládal celkem ze 4 opatření a to: Akvizice kompetencí, venkovské inovační programy, národní spolupráce a vytváření sítí LEADER + V letech vstoupila iniciativa Leader již do třetí fáze s označením LEADER +. V tomto plánovacím období program LEADER + již nebyl určen pouze pro cílové oblasti, ale jeho působení bylo rozšířeno na všechny venkovské oblasti na celém území EU. Iniciativa Leader byla zaměřena na dlouhodobý potenciál regionů. Důraz byl v nové iniciativě LEADER + kladen na partnerství a budování sítí, které měly podpořit výměnu zkušeností. V nové iniciativě LEADER + byly zavedeny oproti předchozím programům nové charakteristiky, jako jsou: Propojení principu inovace s principem udržitelnosti, což mělo podpořit ctižádostivé strategie pro integrovaný rozvoj venkova Působnost LEADER + byla rozšířena na všechny venkovské oblasti Pro místní akční skupiny byla vytvořena prioritní témata na evropské úrovni, na která mohly zaměřit své strategie Účast veřejných orgánů v rozhodovacích orgánech byla omezena na 50 % Důraz byl kladen na spolupráci mezi venkovskými oblastmi Finanční podporu pro fungování iniciativy LEADER + zabezpečoval fond EAGGF, který vyčlenil sumu mil. eur. (Tomšík, 2009)

20 LEADER Pro plánovací období let se iniciativa LEADER nachází již ve 4 fázi. Část finančních prostředků na právě probíhající období jsou určeny právě na program LEADER, který se soustředí na podporu projektů založených na zkušenostech. Projekty jsou vysoce individuální, navržené a realizované místní spoluprací, která je specializovaná na konkrétní projekty.(tomšík, 2009) Dle nařízení rady č. 1689/2005, čl. 61. Musí přístup Leader obsahovat následující prvky: Strategie místního rozvoje specifikované pro jednotlivé oblasti, musí být stanovena pro subregionální venkovská území, Kooperaci soukromého a veřejného sektoru fungující na místní úrovni Přístup zdola nahoru náležící místním akčním skupinám Víceodvětvové projektování a uskutečňování strategií, které je založené na spolupráci subjektů a objektů různých odvětví lokálního hospodářství Implementaci nově vzniklých inovačních přístupů Uskutečňování projektů vzniklých vzájemnou spoluprací Tvorba sítí místních partnerství V plánovacím období mají staré členské státy místní akční skupiny, které mají velmi bohaté zkušenosti z předchozích tří iniciativ Leader. Ve správný čas a na správném místě mohou tyto zkušenosti významně přispět a vypomoci novým aktérům v EU 27 (přeloženo z

21 21 5. MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY (MAS) Místní akční skupiny jsou asociace veřejného a soukromého sektoru z malých venkovských společenství, které spolu navzájem kooperují. Za výběr MAS odpovídají jednotlivé členské státy, které dále dohlíží na monitorování, kontrolu provádění pomoci a především na vyplácení podpor z Evropské unie a národní spolufinancování MAS. Zřizování místního partnerství, známého jako MAS, je originálním a důležitým prvkem iniciativy LEADER. MAS má za úkol identifikovat a provádět strategie místního rozvoje, rozhodovat o alokaci finančních prostředků a jejich řízení. MAS bývají velmi důležité při povzbuzování udržitelného rozvoje.(přeloženo z Výběr jednotlivých projektů určených k financování je již zcela v pravomoci samotných MAS. Samotná finanční podpora je poskytována formou grantů na místní projekty. Protože program LEADER zvolil pro své fungování přístup zdola nahoru (viz kapitola 4), je velmi důležité, aby byli účastníky v MAS jednotlivci či organizace, které se o dané venkovské území zajímají nebo jsou s ním jakkoliv jinak spojeni FUNGOVÁNÍ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN MAS funguje na vzájemné spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Členové musí být vyváženi, musí zastupovat místní zájmové skupiny a je nutné, aby členové byli složeni z různých socioekonomických sektorů v oblasti. Na rozhodovací pozici je třeba, aby soukromníci a společnosti tvořili nejméně 50% místního partnerství. MAS mohou být zakládány (ad hoc) za účelem přístupu k podpoře iniciativy Leader nebo na již dříve vzniklém partnerství. V neposlední řadě určují místní akční skupiny směr a obsah strategie místního rozvoje venkova a rozhodují o konkrétních projektech, do kterých budou finanční prostředky alokovány.(překlad z Každá MAS si před zahájením své činnosti musí vybrat z následujících témat, které spojuje aktivitu členů a charakter daného území: zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech

22 22 zvyšování přidané hodnoty místních produktů, lepší přístup na trh a lepší marketing pro místní produkty malých výrobců efektivní využívání přírodního a kulturního dědictví ( ZÁKLADNÍ PARAMETRY MAS MAS musí splňovat následující parametry: Musí se jednat o geograficky homogenní území počet obyvatel musí být od do mimo města s počtem obyvatel větším než hustota obyvatel musí být do 150 obyv./km 2 účast zástupců veřejné správy v MAS je maximálně 50% (týká se i řídícího orgánu), druhá polovina je tvořena zástupci podnikatelů a neziskových organizací, MAS dle Programu rozvoje venkova může být obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech ve znění pozdějších předpisů, občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů, zájmové sdružení právnických osob podle 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (Občanské sdružení podle 829 zákona č. 40/1964 Sb. místní akční skupinou být nemůže), členové MAS musí mít v daném mikroregionu bydliště, sídlo, nebo v něm musí působit, MAS musí mít stanoven statut, stanovy, organizační řád, strukturu a být registrována u MV ČR, MAS musí projednat a schválit strategii pro území dané MAS, fungování metodou LEADER. (

23 ORGÁNY MAS Valná hromada: Celkový počet veřejných členů v jednotlivé MAS musí tvořit méně než 50%, ostatní členové potom musí tvořit více než 50% z celku, Programový výbor: účast veřejné správy v tomto orgánu musí tvořit 50%. Členové programového výboru jsou aktivní skupina, která chystá veškeré dokumenty, žádosti, podílí se na strategii a schvaluje projekty týkající se žádostí. Výběrová komise: vybírá a posuzuje projekty, které byly vybrány na základě žádosti. Předseda a místopředseda MAS: S vykonáváním funkce mohou být členy jak v Programovém výboru, tak i ve Výběrové komisi. Ostatní členové MAS Ideální počet pro aktivní fungování MAS je 5 členů v Programovém výboru a 5-6 členů Komise. Zástupci veřejné správy působící ve Valné hromadě mohou mít i více hlasů. Rozumné složení MAS je spolupráce 2 obcí nebo mikroregionů, minimálně však 2 podnikatelské subjekty a 2 neziskové organizace. ( MIKROREGIONY A MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY Mikroregiony vznikají stejně jako místní akční skupiny za účelem dosahování cílů a potřeb jednotlivých oblastí. Mikroregiony jsou tvořeny obcemi, které mají společné cíle a chtějí dosáhnout určitých změn ve svém okolí (např.: budovní kanalizace či vodovodu). Značné množství regionů po ukončení činnosti přeruší svoji spolupráci. Některé mikroregiony však na základě plnění úkolů ve své spolupráci pokračují. Největší nárůst mikroregionů, byl datován v letech , jako reakce na novelu zákona 128/2000 Sb. V následujících letech bylo množství vzniků mikroregionů spíše klesající a byla zaznamenána transformace mikroregionů na dobrovolné svazky obcí dle zákona o obcích. Mikroregiony mají v porovnání s MAS vyšší hustotu osídlení, což je způsobené podmínkami programu Leader, ale co se týče celkového pohledu obyvatel,

24 24 jsou MAS 2,5 krát větší než mikroregiony. MAS i mikroregiony jsou subjekty, které vznikají na stejném území, velmi často spolu jednotlivé organizace spolupracují a mají společný management.( FINANCOVÁNÍ MAS A MIKROREGIONŮ Financování MAS i mikroregionů je zaštiťováno jak vlastními, tak i cizími zdroji. Finanční prostředky mikroregionů jsou však na rozdíl od MAS tvořeny členskými příspěvky. Členské příspěvky vypisované mikroregiony jsou mnohem vyšší než ty, které vypisují MAS, protože MAS mají možnost čerpání finančních zdrojů z různých programů. Při určování členských příspěvků u mikroregionů je výchozí informace o počtu obyvatel. ( NÁRODNÍ SÍT MAS V listopadu roku 2005 vznikla Národní síť rozvoje venkova (NSRV), jako neformální seskupení národních o.s. a v dubnu roku 2007 bylo založeno již oficiální seskupení MAS pod názvem Národní síť Místních akčních skupin České republiky (dále jen,,ns MAS ČR ). V čele je třináctičlenný výbor, tvořený zástupci z jednotlivých krajů. NS MAS ČR spolupracuje s institucemi, jejich činnost je spojena s rozvojem venkova. Cílem seskupení je podpora činnosti MAS, transfer nabytých informací a rozvoj spolupráce jednotlivých místních akčních skupin. Jedná se o dobrovolné občanské sdružení, které je složené z právně, majetkově a organizačně nezávislých neziskových organizací (MAS), pracujících podle regulí metody LEADER. V Národní síti MAS České republiky je zaevidováno celkem 165 místních akčních skupin, které jsou v produktivní v programu LEADER v jednotlivých letech plánovacího období Hlavní cíle NS MAS ČR: Seskupování právnických a fyzických osob, členové MAS Reprezentace a zastupování MAS Komunikace a spolupráce MAS se všemi zainteresovanými stranami Propagace a medializace MAS (

25 25 6. PRAKTICKÁ ČÁST 6.1. VLASTNÍ PRÁCE Cílem praktické části práce je zhodnocení přínosu místních akčních skupin pro rozvoj venkova. Definování vlivů, které jsou stěžejními pro sestavení SPL a následná volba priorit a opatření. Vypozorování vlivu geografické polohy MAS na tvorbu jejich SPL a stanovit, zda je možné určit kompaktní vzorec, dle kterého je možné předpovídat chování subjektů. MAS, které budou na základě analýzy dat vyhodnoceny jako lišící se od většiny, budou detailněji popsány a na závěru 7. kapitoly zaznačeny do mapy POSTUP PŘI VYHODNOCOVÁNÍ MAS A JEJICH PŮSOBNOSTI PŘI ROZVOJI VENKOVA Na počátku praktické části byly sestaveny jednotlivé tabulky P1-P13, které jsou obsaženy v přílohové části. Tabulky obsahují na vodorovných osách opatření a priority, které chtějí místní akční skupiny realizovat a tím rozvíjet venkovské oblasti. Na horizontálních osách jsou definovány konkrétní MAS působící v daném kraji. Poslední řádek tabulky označený,,součet poukazuje na celkové množství zastoupení konkrétních opatření v kraji. Opatření/fiche, která je v kraji zastoupena pouze jednou, je v tabulce vyznačena vždy červeným křížkem. V posledním sloupci je přehled četností červených křížků v konkrétních MAS. MAS s největším počtem červených značek, je pro kraj atypická a pro cíl práce nejdůležitější.

26 26 7. MAS ČR 7.1. JIHOČESKÝ KRAJ Z POHLEDU MAS TABULKA 3:Seznam MAS Jihočeského kraje MAS Blanský les-netolicko, o.p.s. MAS Brána Písecka MAS Českokrumlovsko, o.p.s. MAS Hlubocko-Lišovsko, o.p.s MAS CHANCE IN NATURE - LOCAL ACTION GROUP MAS Jemnicko MAS Krajina srdce MAS Lužnice, o.s. MAS Mikroregion Telčsko (Zdroj: MAS Občanské sdružení Krajina srdce MAS Občanské sdružení Rozkvět zahrady jižních Čech MAS Pomalší, o.p.s MAS Sdružení Růže MAS Strakonicko MAS Střední Povltaví MAS Svazku obcí Blatenska MAS Třeboňsko, o.p.s. MAS Vltava, o.s. MAS Vodňanská ryba V předchozí tabulce je možné vidět přehled místních akčních skupin v Jihočeském kraji. Na území kraje je zaregistrováno v NS MAS ČR celkem 19 MAS. Jejich polohu a velikost můžeme vyčíst v následujícím obrázku. Červenou barvou je vyznačen obrys Jihočeského kraje. Všechny MAS jsou lemovány hranicí kraje s výjimkou MAS Krajina srdce na Severovýchodě území, MAS mikroregion Telčsko a MAS Jemnicko na východě kraje. Ve středu území se rozprostírá MAS Rozkvět zahrady Jižních Čech, která je MAS Blanský les-netolicko rozdělena na 2 územní části.

27 27 OBRÁZEK 2: Geologické polohy MAS Jihočeského kraje (Zdroj: ) Obrázek č.2 zachycuje rozmístění MAS na území Jihočeského kraje. Anomálií tohoto kraje je MAS mikroregionu Telčsko, který spravuje území převážně kraje Vysočina. Šedé plochy vyskytující se na západě jsou v oblasti Šumavy a vodní nádrže Lipno a na východě území kolem toku řeky Lužnice a měst Tábor a Jindřichův Hradec.(Rodinný atlas světa, 1999) HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS JIHOČESKÉHO KRAJE Z celkového počtu 19 MAS v kraji, je v tabulce A definováno pouze 16. Nemožnost konkretizace MAS Českokrumlovsko, MAS Střední Povltaví a MAS Vodňanská ryba, je způsobena nedostačujícími informacemi z domovských internetových stránek zmiňovaných MAS. Vyhodnocením tabulky A bylo analyzována MAS Strakonicko jako nejodlišnější MAS Jihočeského kraje. Tento subjekt se nachází na severozápadě kraje, rozpíná se na ploše 457,76 km2, celkový počet obyvatel je a je lemována Šumavou a Středočeskou pahorkatinou. (

28 28 MAS Strakonicko: Dle strategického plánu LEADER (dále jen SPL) MAS Strakonicko pro plánovací období jsem zhodnotila jednotlivé priotity a oblasti podpory. Priority MAS Strakonicko jsou: Podpora plnohodnotného života na venkově Podpora rozvoje zemědělství a lesnictví Podpora podnikání na venkově Jednotlivé priority jsou dále specifikovány deseti fichemi, které jsou v tabulce P1 jsou detailněji rozepsány. Opatření I.1.2 (Investice do lesů) a II.2.4 (Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesa) tvoří odlišnosti od ostatních MAS Jihočeského kraje. Dle mého názoru je zaměření na rozvoj lesů způsobený lokalitou MAS Strakonicko, která se nachází v blízkosti Středočeské pahorkatiny a Šumavy. Z toho důvodu je rozvíjení a investice lesů jednou z největších priorit dané skupiny. Dále se stejně jako ostatní MAS zaměřuje na podporu cestovního ruchu, obnovu a rozvoj vesnic, ochranu a rozvoj kulturního dědictví venkova, (viz. tabulka N) 7.2. JIHOMORAVSKÝ KRAJ MAS Boskovicko PLUS MAS Dolní Morava MAS Mikulovsko MAS Moravský kras MAS Kyjovské Slovácko v pohybu MAS Partnerství venkova TABULKA 4:Seznam MAS Jihomoravského kraje (Zdroj: MAS Společná cesta MAS Strážnicko MAS Za humnama MAS Znojemské vinařství MAS Živé pomezí Krumlovsko- Jevišovicko

29 29 OBRÁZEK 3:Geografické rozmístění MAS v Jihomoravském kraji (Zdroj: V obrázku č.3 jsou znázorněny velké plochy, které nespadají pod působnost žádné MAS. Největší četnost MAS lemuje linii kraje od severovýchodu území, až po jeho jihovýchod. Největší nevyužitá plocha se nachází okolo toku řeky Svratky a to po celé její délce, v okolí města Brna, dále okolo města Znojmo a na východě území je nepokryté území v těsné blízkosti Bílých Karpat. (Rodinný atlas světa, 1999) HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS JIHOMORAVSKÉHO KRAJE V Jihomoravském kraji jsem analyzovala SPL 11 MAS. Z tohoto počtu nebylo možné definovat MAS Dolní Morava, která neposkytuje potřebná data SPL. Tabulka G obsahuje jednotlivá opatření a priority, jejichž prostřednictví jednotlivé MAS dosahují co největší podpory rozvoje venkova. MAS Strážnicko a MAS Živé pomezí Krumlovské-Jevišovsko mají po vyhodnocení dat z tabulky nejvíce odlišností od ostatních subjektů.

30 30 MAS Strážnicko: Priority: Trvale udržitelná péče o zemědělskou krajinu a zachování a rozvoj přirozeného rázu venkova a venkovského osídlení Rozvoj zemědělského podnikání na venkově s posílením místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce Podpora produkce a využívání obnovitelných zdrojů paliv a energie Trvale udržitelná péče o lesní porosty Podpora rozvoje v oblasti cestovního ruchu Obnova a rozvoj kulturní, společenské a sportovní činnosti a jejich zázemí Rozvoj různých forem dopravy se zřetelem nedostupnost těchto oblastí Obnovení, modernizace a rozvoj služeb nezbytných pro hospodářství a život obyvatelstva na venkově Zachování a obnova kulturního dědictví Podpora pracovních aktiv, včetně s tím souvisejících studií Podpora síťové a inovativních projektů ve všech oblastech rozvoje včetně rozvoje informovanosti: publikační činnost, vydávání propagačních, vzdělávacích a informačních materiálů ( V tabulce G jsou označena opatření I.3.2. (Zahájení činnosti mladých zemědělců), I (Lesnická infrastruktura) a I (Založení porostů dřevin pro energetické využití), která odlišují MAS Strážnicko od ostatních subjektů. Území se nachází v nížině a prochází jím řeka Morava. Kvůli přírodním a zemědělským podmínkám se sdružení rozhlodlo pro již zmíněná opatření. Cílem je podporovat nově začínající zemědělce a tím minimalizovat odliv těchto pracovníků do jiných lokalit, případně přilákat budoucí obyvatele. Využívání a podpora dřevin rostoucích na území MAS a následná tvorba energie, je dalším krokem této MAS pro rozvoj venkova Jihomoravského kraje. (viz. tabulka N) MAS Živé pomezí Krumlovské-Jevišovsko: Nachází se na západě Jihomoravského kraje a nejbližšími městy jsou Dukovany a Znojmo. Oproti ostatním MAS daného kraje je odlišná prioritami I.1.1 (Modernizace

31 31 zemědělských podniků), I.1.3 (Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům) a III.2.1 (Obnova a rozvoj vesnic, občanský vybavení a služby). (viz. tabulka N) 7.3. KARLOVARSKÝ KRAJ MAS 21, o.p.s. MAS Krušné hory západ, o.s. (KHZ) MAS Náš region TABULKA 5:Seznam MAS Karlovarského kraje (Zdroj: MAS Sokolovsko, o.p.s. MAS Vladař, o.p.s. OBRÁZEK 4:Geografické rozmístění MAS v Karlovarském kraji (Zdroj: Karlovarský kraj je krajem s nejmenším počtem místních akčních skupin z České republiky. Jak je možné vidět v obrázku č.4 hranice kraje jsou dodržovány třemi. MAS Náš region zasahuje svojí působností i do kraje Plzeňského a MAS Vladař se rozprostírá jak v kraji Plzeňském, tak i v kraji Ústeckém. (Rodinný atlas světa, 1999)) HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS KARLOVARSKÉHO KRAJE Karlovarský kraj je 2 nejmenší kraj z analyzovaných krajů. Nachází se zde 5 místních akčních skupin, přičemž MAS Krušné hory západ, o.s., nemohla být z nedostatku dat

32 32 zařazena mezi hodnocené subjekty. Nejodlišnější organizaci byla na základě dat z tabulky L vyhodnocena MAS 21, o.p.s. MAS 21, o.p.s.: Jedná se o skupinu, která pojímá 33 obcí a rozprostírá se na ploše 733,77 km 2. Odlišnost od ostatních krajů je způsobena opatřeními III.2.1 (Obnova a rozvoj vesnic, občanský vybavení a služby), III.1.1 (Diverzifikace činností nezemědělské povahy) a I (Modernizace zemědělských podniků). Tato MAS se dále podílí na podpoře cestovního ruchu a na ochraně a rozvoji kulturního dědictví. S přihlédnutím na lázeňské zaměření tohoto kraje jsou poslední dvě zmiňovaná opatření obsažena v 90% všech subjektů kraje. Z důvodu alokace finančních prostředků hlavně do měst jako jsou Karlovy vary, je v současné době nutností zaměřit se i na rozvoj venkova. ( tabulka N) 7.4. KRAJ VYSOČINA MAS Havlíčkův kraj MAS International Education and Consultation Centre MAS Jemnicko MAS Královská stezka MAS LEADER-Loucko MAS MOST Vysočiny MAS OSLAVKA MAS Podhorácko TABULKA 6:Seznam MAS kraje Vysočina (Zdroj: MAS Podhůří Železných hor MAS pro rozvoj regionu Horácko a Hrotovicko MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka MAS Šipka MAS Třešťsko MAS Via rustica MAS Zubří země

33 33 OBRÁZEK 5:Geografické rozmístění MAS v kraji Vysočina (Zdroj: Na obrázku č.5 vidíme velmi dobré pokrytí venkovských oblastí kraje Vysočina. Kromě MAS Jemnicko, která se větší částí rozprostírá v Jihočeském kraji, jsou všechny subjekty na území kraje a lemují jeho hranice. (Rodinný atlas světa, 1999) HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS KRAJE VYSOČINA Kraj vysočina se může pyšnit celkovým počtem patnácti místních akčních skupin, avšak analyzováno bylo v přílohové tabulce H pouze 8 z nich. Jedná se o kraj s nejhůře rozpracovanými a dostupnými SPL a z toho důvodu je nejméně objektivní. Raritou kraje Vysočina byla označena dle tabulky MAS Třešťsko. Tato organizace se rozpíná v okolí města Třešť jihozápadně od Jihlavy. Významnými prioritami jsou I.1.2 (Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje), II (Neproduktivní investice v lesích) a III (Kulturní dědictví venkova). Jako další opatření bychom mohli uvést občanské vybavení a služby, obnova a rozvoj vesnic nebo lesnická infrastruktura. Specializace této MAS je, jak je možné si povšimnout, velmi rozmanitá s mírným zaměřením na obnovu lesního potenciálu po kalamitách. (Zdroj: (viz. tabulka N))

34 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ TABULKA 7:Seznam MAS Královéhradeckého kraje MAS Brána do Českého ráje, o.s. MAS Broumovsko+ MAS Český ráj a Střední Pojizeří MAS Hradecký venkov MAS Království-Jestřebí hory MAS NAD ORLICÍ, (o.p.s.) MAS POHODA venkova (Zdroj: MAS Krkonoše, o.s. MAS Mezi Úpou a Metují MAS Vyhlídka, o.s. MAS Otevřené zahrady Jičínska, o.s. MAS Podchlumí, o.s. MAS Sdružení Splav, o.s. MAS Společná Cidlina OBRÁZEK 6:Geografické rozmístění MAS v Královéhradeckém kraji (Zdroj: Obrázek č.6 rozmístění MAS Královéhradeckého kraje místními akčními skupinami, kde jsou jen nepatrné plochy, které nespadají pod působnost žádné lokální MAS. Jedná se o plochu, která lemuje tok řeky Labe a přilehlého okolí města Náchod a dalších větších měst kraje. (Rodinný atlas světa, 1999) HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE V oblasti Královéhradeckého kraje je v plánovacím období evidováno 14 MAS. MAS Podchlumí, o.s. a MAS spol. Cidlina však nejsou v tabulce J zohledněny,

35 35 z důvodu špatné dostupnosti strategických plánů LEADER, které jsou pro analýzu práce nezbytné. Nejatypičtější fiche (opatření) měla MAS Hradecký venkov. MAS Hradecký venkov: MAS Hradecký venkov se nachází v těsné blízkosti města Hradec Králové na západní straně. Opatření, díky kterým je tento subjekt ojedinělý II.2.4 (Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesa), III.2.1 (Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby), I.1.1 (Modernizace zemědělských podniků) a I.1.3 (Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům).mezi další opatření, kterými chce tato MAS přispět k rozvoji venkova patři i podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, podpora cestovního ruchu nebo vzdělávání a informace. Na těchto příkladech je znatelné že MAS Hradecký venkov se více než na rozvoj a udržení přírodního rázu více specializuje na rozvoj lidského faktoru a činnosti s ním spojené. Dle mého názoru je to způsobené polohou, která v bezprostřední blízkosti města Hradec Králové tím i důležitého silničního uzlu. (viz. tabulka N) 7.6. LIBERECKÝ KRAJ MAS Bána do Českého ráje MAS Český ráj a Střední Pojizeří MAS Českokamenicko LAG Podralsko, o.s. MAS Kozákov TABULKA 8:Seznam MAS Libereckého kraje (Zdroj: MAS Mikroregionu Frýdlantsko (MASiF) MAS Přiďte pobejt! o.s. MAS Turnovsko MAS Podještědí, o.s.

36 36 OBRÁZEK 7:Geografické rozmístění MAS Libereckého kraje (Zdroj: Na obrázku č.7, jsou zakreslené MAS, které mají účinnost v Libereckém kraji. MAS Českokamenicko, MAS Brána do Českého ráje a MAS Český ráj a střední Pojizeří zasahují svojí působností i do Libereckého kraje, avšak většina jejich území se rozpíná v krajích s ním sousedících, jako je kraj Ústecký, Středočeský a Královéhradecký. Nejhlavnější města kraje jsou Česká Lípa, Liberec a Jablonec nad Nisou (Rodinný atlas světa, 1999) HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS LIBERECKÉHO KRAJE Správní území Libereckého kraje se nachází na severu České republiky. Jedná se o nejmenší kraj evidující 9 MAS. Pro nedostatek dat nemá MAS Českokamenice, MAS Kozákov a MAS Podještědí na výsledky tabulky K žádnou působnost. Jako nejvíce odlišný subjekt byl na základě analýzy vyhodnocena MAS mikroregion Frýdlantsko. MAS mikroregion Frýdlantsko: MAS mikroregion Frýdlantsko se nachází v nejsevernější části kraje. Opatření, která jí odlišují od ostatních subjektů jsou I (Lesnická infrastruktura) a I.1.3.2(Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v potravinářství). Tato MAS se specializuje na rozvoj a podporu místní produkce. Toto tvrzení prokazují další opatření

37 37 jako jsou modernizace zemědělských podniků, podpora cestovního ruchu a nebo podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. Výběr tohoto zaměření je způsobený zeměpisnou polohou MAS, která je převážně hornatá a neúrodná pro zemědělství. (viz. tabulka N) 7.7. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ MAS Hlučínsko MAS Hrubý Jeseník MAS Nízký Jeseník MAS Opavsko TABULKA 9:Seznam MAS Moravskoslezského kraje (Zdroj: MAS Regionu Poodří MAS Pobeskydí MAS Rozvoj Krnovska MAS Rýmařovsko OBRÁZEK 8:Geografické rozmístění MAS v,oravskoslezském kraji (Zdroj: Na obrázku č.8 je zobrazena mapa Moravskoslezského kraje s vyobrazením jednotlivých MAS. Šedé plochy vyznačující území, na kterém není evidována žádná MAS, se rozpíná od západu na východ území kraje podél hlavního tahu na město Ostrava. (Rodinný atlas světa, 1999)

38 HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Moravskoslezský kraj je nejvýznamnější svojí průmyslovou zónou. Evidováno je zde 8 místních akčních skupin, z čehož MAS Nízký Jeseník, MAS Hrubý Jeseník a MAS Rýmařovsko neovlivnilo výsledky tabulky D z důvodu nedostupnosti potřebných dat. MAS regionu Poodří byla za pomocí tabulky vyhodnocena jako nejvíce odlišný subjekty. MAS regionu Poodří: Na základě analýzy území byly vyhodnoceny 2 opatření, které odlišují MAS od ostatních v daném kraji. Jedná se o opatření II (Neproduktivní investice v lesích) a I (Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologiích v zemědělství), která se snaží o revitalizaci postižených míst venkova. Dle mého názoru je současným cílem MAS zaměření se na rozvoj a inovaci lidských služeb a o celkovou přeměnu průmyslového rázu lokality na místo zaměřené na lidské potřeby a tužby. (viz. tabulka N) 7.8. OLOMOUCKÝ KRAJ TABULKA 10:Seznam MAS Olomouckého kraje MAS Bystřička MAS Haná pod Jedovou MAS Horní Pomoraví MAS Jesenická MAS Mohelnicko MAS Moravská cesta MAS Moravský kras MAS Na cestě k prosperitě MAS Občané pro rozvoj venkova (Zdroj: MAS Prostějov venkov MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko MAS SPOKO MAS Střední Haná MAS Šumperský venkov MAS Uničovsko MAS Záhoří-Bečva MAS Partnerství Moštěnka

39 39 OBRÁZEK 9:Geografické rozmístění MAS v Olomouckém kraji (Zdroj: V předchozím obrázku č.9 je vyznačeno 17 MAS, jejichž působnost zasahuje nebo se zcela specializuje na venkovskou oblast Olomouckého kraje. Nejsevernější území kraje spadá pod působnost MAS Jesenicka a nejjižněji MAS partnerství Moštěnka, které spravuje určitou část území i ve Zlínském kraji. Plochy, které nespadají působností pod žádnou MAS, se nacházejí v okolí větších měst, která se nedají evidovat jako venkovské oblasti. (Rodinný atlas světa, 1999) HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS OLOMOUCKÉHO KRAJE Pro nepřehlednost či nedostupnost dat nemohlo být zahrnuto do analýzy v tabulce F 6 místních akčních skupin, jejichž názvy jsou zde definovány. Raritou mezi 17 MAS byla analýzou vyhodnocena MAS Moravský kras a to díky opatření III (kulturní dědictví venkova). Zaměření tohoto subjektu je vzhledem k jeho bohaté kulturní a historické tradici převážně na cestovní ruch, přírodní a kulturní dědictví území se zaměřením na lidský faktor.

40 PARDUBICKÝ KRAJ MAS Hlinecko, o.s. MAS Holicko, o.p.s. MAS KAREL MAS Košumbersko a Vysokomýtsko, o.p.s. MAS Litomyšlsko, o.p.s. MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, o.p.s TABULKA 11:Seznam MAS Pardubického kraje (Zdroj: MAS Nad Orlicí MAS Region Kunětické hory, o.s. MAS Sdružení pro rozvoj Poličska MAS Svitava MAS Železnohorský region, o.s. Místní akční skupina ORLICKO MAS Zálabí OBRÁZEK 10:Geografické rozmístění MAS Pardubického kraje (Zdroj: Obrázek Č.10 znázorňuje rozmístění oblastí, které spadají pod působnost jednotlivých místních akčních skupin Pardubického kraje. Plochy vyznačené šedou barvou se nacházejí v blízkosti obydlených měst, jako jsou Pardubice, Litomyšl, Chrudim a Svitavy. (Rodinný atlas světa, 1999)

41 HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS PARDUBICKÉHO KRAJE Na území Pardubického kraje pečuje o rozvoj venkova 13 MAS. Celkový počet se vlivem nedostupností dat zmenšil na 10. MAS nad Orlicí a MAS Železnohorský region, o.s. byly posouzený za nejatraktivnější na základě tabulky I. MAS nad Orlicí: MAS nad Orlicí má ve své kompetenci území, rozprostírající se na severu území Pardubického kraje, ale pouze svojí menší částí. Větší zaměření subjektu je na jih území Královéhradeckého kraje. v Z toho důvodu nebude posuzována jako jedinečnost Pardubického kraje. MAS Železnohorský region, o.s.: MAS Železnohorský region, o.s., je situovaná na severozápadě Pardubického kraje. Opatření, která jí odlišují od okolních MAS jsou III (Rozhledny, pěší trasy, vinařské stezky, hippostezky a další tematické stezky) a III (Ubytování, sport). Mezi další opatření podporující rozvoj venkova patří například vzdělání a informace, ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova a obnova a rozvoj vesnic a další. Opatření jsou zaměřena především na rozvoj lidských potřeb a lidského kapitálu. (viz. tabulka N) PLZEŇSKÝ KRAJ MAS Aktivios MAS Český les MAS Český Západ MAS Ekoregion Úhlava MAS Náš region TABULKA 12:Seznam MAS Plzeňského kraje (Zdroj: MAS Pošumaví MAS sv. Jana z Nepomuku MAS Světovina, o.p.s. MAS Vladař MAS Zlatá cesta, o.p.s.

42 42 OBRÁZEK 11:Geografické rozmístění MAS v Plzeňském kraji (Zdroj: Území Plzeňského kraje podléhá působnosti jednotlivých MAS až na území okolo města Plzeň, které je osídleno a na samotný jih kraje, kde se nachází NP Šumava. Rozmístění místních akčních skupin je zobrazeno na obrázku č. 11. (Rodinný atlas světa, 1999) HODNOCENÍ PŘÍNOSU MAS PLZEŇSKÉHO KRAJE Venkovské oblasti Pardubického kraje jsou rozděleny na 10 částí, které jsou přiřazeny individuálním místním akčním skupinám. Suma 10 subjektů se vlivem nedostatku dat eliminovala na výsledný počet 8 MAS, které jsou hodnoceny a porovnávány v tabulce B. MAS Pošumaví byla vyhodnocena jako atypická a z toho důvodu bude dále analyzována. MAS Pošumaví: MAS Pošumaví je detailněji prozkoumávána díky zvolení fichí III (Ubytování a sport) a III (Rozhledny, pěší trasy, vinařské stezky, hippostezky a další tematické stezky). Ostatní opatření se také všechna týkají Osy III, která se zaměřuje na rozvoj