K Ó D A N Á Z E V O B O R U V Z D Ě L Á N Í : H / 0 1 K R E J Č Í

Transkript

1 S T Ř E D N Í Š K O L A O B C H O D U A S L U Ž E B V S E T Í N H O R N Í N Á M Ě S T Í V S E T Í N Š K O L N Í V Z D Ě L Á V A C Í P R O G R A M K R E J Č Í K Ó D A N Á Z E V O B O R U V Z D Ě L Á N Í : H / 0 1 K R E J Č Í

2 Obsah Identifikační údaje... 3 Profil absolventa... 4 Charakteristika školního vzdělávacího programu... 6 Učební plán Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Učební osnovy ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ANGLICKÝ JAZYK NĚMECKÝ JAZYK OBČANSKÁ NAUKA DĚJEPIS FYZIKA CHEMIE ZÁKLADY EKOLOGIE MATEMATIKA TĚLESNÁ VÝCHOVA ZDRAVOVĚDA INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE EKONOMIKA PSYCHOLOGIE MODELOVÁNÍ ODĚVŮ ODĚVNÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ ODĚVNÍ MATERIÁLY ODĚVNÍ TECHNOLOGIE KONSTRUKCE ODĚVŮ ODBORNÝ VÝCVIK Organizační, personální a materiální podmínky Spolupráce se sociálními partnery Krejčí 2

3 Identifikační údaje Název a adresa školy: SŠ obchodu a služeb Vsetín, Horní náměstí Vsetín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše Bati Zlín Název školního vzdělávacího programu: Krejčí Kód a název oboru vzdělání: H/01 Krejčí Stupeň poskytovaného vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma studia: 3 roky, denní studium Jméno ředitele školy: Ing. Zdeněk Novosad Kontakty pro komunikace se školou: Mgr. Zdeněk Kadula Tel.: Fax: ssobchodu@ssobchodu.cz web. str.: Platnost ŠVP: Od Ing. Zdeněk Novosad ředitel školy Krejčí 3

4 Profil absolventa Instituce: SŠ obchodu a služeb Vsetín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, Zlín Kód a název oboru vzdělání: H/01 Krejčí Název ŠVP: Krejčí Forma studia: denní Délka studia: 3 roky Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Datum platnosti ŠVP: od 1. září 2009 Profesní uplatnění absolventa Absolvent oboru Krejčí se uplatní v pozici zaměstnance v zakázkové i průmyslové výrobě oděvů. Absolvent umí zhotovovat základní druhy dámských oděvů individuálním nebo průmyslovým způsobem, opravovat a upravovat oděvy. Absolvent najde uplatní při výkonu povolání ve velkých, středně velkých i malých firmách. Po získání nezbytné praxe je připraven uplatnit se i jako podnikatel v malých firmách a živnostech. Po ukončení závěrečných zkoušek se může přihlásit na dvouleté nástavbové studium na naší škole a zakončit studium maturitní zkouškou. Obecné požadavky pro výkon profesních činností Žák je veden tak, aby: znal své reálné odborné a osobní kvality, uměl konstruktivně zvažovat své možnosti v oblasti profesní dráhy měl reálnou představu o kvalitě své práce, pracoval svědomitě a pečlivě, snažil se dosahovat co nejlepších výsledků a konstruktivně přistupoval k důvodné kritice a k odstraňování vzniklých nedostatků měl základní přehled o nabídce profesních a vzdělávacích možností a příležitostí v regionu, uměl posoudit a zjistit možnosti svého pracovního uplatnění a jim odpovídající potřeby dalšího vzdělávání uměl vhodným způsobem prezentovat výsledky své práce i dispozice k dalšímu profesnímu i osobnímu rozvoji uvažoval a jednal ekonomicky v osobním i pracovním životě, pracoval hospodárně a snažil se o loajálnost v pozici zaměstnance dodržoval zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, znal pracovní rizika spojená s výkonem svého povolání dodržoval zásady ochrany životního prostředí a principy efektivního ekonomického a ekologického provozu pečoval o stroje a zařízení a prováděl jejich běžnou obsluhu a údržbu rozvíjel své estetické cítění a tvůrčí přístup ve svém oboru využíval cizí jazyk ke komunikaci orientoval se v platných zákonech, předpisech a nařízeních znal zásady správné životosprávy, relaxace, a regenerace duševních a fyzických sil, uměl poskytnout první pomoc dovedl identifikovat běžné problémy, s nimiž se v životě setká a hledal způsoby jejich řešení respektoval lidská práva Krejčí 4

5 Odborné požadavky pro výkon profesních činností Absolvent v oblasti výkonu profese: zhotovuje dámské oděvy - sukně, halenky, kalhoty, šaty, saka, pláště vypracuje technologický postup na oděvní výrobek nebo jeho část zná vlastnosti textilních surovin a oděvních materiálů používaných pro výrobu oděvů posuzuje vlastnosti oděvních materiálů, zvolí vhodný oděvní materiál na konkrétní výrobek a zvolí vhodný technologický postup při zhotovování dámských oděvů vybere vhodnou textilní a technickou přípravu pro oděvní výrobek zná a používá zásady ošetřování a údržby oděvů ovládá různé druhy strojů a zařízení používaných při výrobě oděvů obsluhuje stroje a zařízení, které používá v oddělovacím, spojovacím, tvarovacím a dokončovacím procesu zvládá úkoly běžné obsluhy a údržby šicího stroje orientuje se v technické dokumentaci a normách umí zjistit tělesné rozměry a používá tabulky konstrukčních rozměrů zná velikostní sortiment oděvů nakreslí základní střihy oděvů - sukně, halenka, šaty, kalhoty, sako, plášť provádí modelovou úpravu střihu - sukně, kalhoty, šaty zhotovuje střihové šablony, střihové polohy určuje spotřebu základního a přípravného materiálu kontroluje kvalitu provedené práce provádí drobné opravy oděvů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent: se orientoval v potřebných informacích a pracoval s nimi uvážlivě byl schopen používat prostředky informační a komunikační technologie ke komunikaci pro získávání a zpracování informací ve všech oblastech, zejména v pracovním a osobním životě měl aktivní přístup k životu, včetně života občanského, a k řešení problémů snažil se jednat a komunikovat slušně a odpovědně, vážil si vytvořených hodnot respektoval lidská práva a vážil si lidského života chránil životní prostředí v pracovním i osobním životě jednal hospodárně v pracovním i osobním životě pociťoval odpovědnost za své zdraví, usiloval o zdravý životní styl a zdokonalování své tělesné zdatnosti Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání, stupeň dosaženého vzdělání, možnosti dalšího vzdělávání Vzdělávání je ukončeno závěrečnou zkouškou. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy. Stupeň dosaženého vzdělání - střední s výučním listem. Dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Úspěšné složení závěrečné zkoušky a získání výučního listu umožňuje absolventovi ucházet se o studium navazujících studijních vzdělávacích programů ve středních odborných školách a tím může získat střední vzdělání s maturitní zkouškou. Krejčí 5

6 Charakteristika školního vzdělávacího programu Instituce: SŠ obchodu a služeb Vsetín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, Zlín Kód a název oboru vzdělání: H/01 Krejčí Název ŠVP: Krejčí Forma studia: denní Délka studia: 3 roky Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Datum platnosti ŠVP: od 1. září 2009 Pojetí vzdělávacího programu Učební obor je zaměřen na manuální a intelektové dovednosti žáků při uplatnění tvořivého a logického myšlení a estetického vnímání. Vyučující vedou žáky k trpělivé a soustavné práci a usilují o to, aby si žáci vytvořili kladný vztah ke zvolenému oboru a získali správné pracovní návyky. Vzdělávací program umožňuje získání všeobecných a odborných vědomostí a manuálních dovedností potřebných k vykonávání povolání krejčí. Technologie zhotovení oděvů je zaměřena na zakázkový způsob výroby a na seznámení s průmyslovým způsobem výroby. Obsah odborných předmětů je předmětově a časově důsledně koordinován s odborným výcvikem. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se dobře umístí na trhu práce, případně bude schopen reagovat na měnící se podmínky trhu práce. Obsah vzdělávání Obsah vzdělávání tvoří všeobecně vzdělávací a odborné předměty. Všeobecně vzdělávací předměty umožňují žákům poznat zákonitosti historického, společenského, kulturního, ekonomického a technického rozvoje společnosti. Vytvářejí předpoklady k osvojení odborné složky vzdělávání. V odborných vyučovacích předmětech je obsah vzdělávání zaměřen na osvojení schopností a dovedností pro zhotovování oděvů. Jde zejména o získání vědomostí o oděvních materiálech, o oděvních technologiích a o konstruování oděvů, které žák bude aplikovat při zhotovování oděvních výrobků. Organizace výuky Výuka je organizována jako tříleté denní studium. Probíhá vždy jeden týden teoretické výuky a jeden týden odborného výcviku v rozsahu stanoveném učebním plánem. Odborný výcvik je zajišťován v odborných učebnách. Metody a formy výuky Jsou voleny s ohledem na obsah konkrétního učiva a výsledky vzdělávání, kterého se má dosáhnout. Učitelé volí metody podle svých potřeb a zkušeností a s ohledem na charakter vyučovacího předmětu. Uplatňují vhodnou motivaci, která stimuluje práci žáků a nejčastěji se opírá o zájem o zvolený obor. Podobně i aplikační příklady jsou vybírány tak, aby se týkaly problematiky odborných předmětů. Důraz je kladen na podporování samostatné práce žáků, především na osobní zodpovědnost a samostatnost, schopnost kooperace a týmové spolupráce se záměrem odpovídajícího sebehodnocení a poznání svých možností a ovlivňování žákovských postojů - samostatné práce žáků, skupinové práce, brainstorming, referáty, prezentace písemné, ústní, společné hodnocení, analýza výsledků. Důležitou složkou teoretické výuky je používání názorných pomůcek v různé formě, které žákovi usnadňují Krejčí 6

7 pochopení učiva, modely, nástěnné obrazy, zvukové nahrávky, instruktážní video, exkurze. K procvičování a upevňování učiva se využívají různé formy ústních, písemných a praktických cvičení, soutěže, simulační metody apod. Velký důraz je kladen na vytváření mezipředmětových vazeb, které rozšiřují kompetence žáka. Součástí výuky jsou besedy s odborníky, návštěvy výstav a koncertů, odborné exkurze, soutěže a různé formy zapojení žáků do prezentačních akcí školy. Praktické vyučování umožňuje žákům využití teoretických poznatků v praxi, ověření a rozšíření odborných znalostí a pěstování dovedností potřebných pro daný obor tak, aby žák získal jistotu při provádění praktických činností, byl samostatný, dokázal prakticky použít nabyté znalosti při řešení a plnění praktického úkolu. Rozvíjení klíčových kompetencí Během studia je žák veden tak, aby si byl vědom svých osobních možností a kvalit, aby uměl pracovat samostatně i v týmu. Výuka pomáhá rozvoji osobnosti a vytváří předpoklady k tomu, aby se žák správně zapojil do společnosti a uvědomil si možnosti svého dalšího rozvoje. Jednotný přístup pedagogů se promítá v jednotných požadavcích na chování žáka ve škole i na akcích organizovaných školou, na vytváření příznivého klimatu ve škole. Upevňování a rozvíjení sociálních kompetencí vede k vhodnému zapojení žáka do kolektivu, ve kterém uplatní své schopnosti, ale bude i umět respektovat druhé a spolupracovat s nimi. Komunikativní dovednosti jsou rozvíjeny na úrovni verbální, písemné i s využitím informačních a komunikačních technologií. Oblast využití informačních a komunikačních technologií je zaměřena nejen na osvojení dovedností práce s těmito technologiemi, ale také na vhodné využití těchto znalostí pro svůj osobní i pracovní život. Výchovný a vzdělávací proces je veden tak, aby se žák choval zodpovědně při plnění pracovních úkolů a aby zodpovídal za své jednání v různých občanských i pracovních situacích. Rozvíjení klíčových kompetencí je vhodně zařazováno do všech předmětů. Proces uplatňování klíčových kompetencí je veden tak, aby byl soustavný a vykazoval vývojový posun během studia. Krejčí 7

8 Přehled zařazení klíčových kompetencí do vyučovacích předmětů Vyučovací předměty Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Komunikativní kompetence Personální a sociální kompetence Občanské kompetence a kulturní povědomí Kompetence k pracov. uplatnění a podnikatelským aktivitám Matematické kompetence Kompetence informačních a komunikačních technologií Kompetence k pracovnímu uplatnění Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Občanská nauka Dějepis Fyzika Chemie Základy ekologie Matematika Tělesná výchova Zdravověda Odborné předměty Informační technologie Ekonomika Psychologie Modelování oděvů Oděvní stroje a zařízení Oděvní materiály Oděvní technologie Konstrukce oděvů Odborný výcvik Začleňování průřezových témat Zařazení průřezových témat do výuky je zaměřeno tak, aby si žák uvědomil vzájemnou použitelnost a souvislost znalostí a dovedností z různých vzdělávacích oblastí. Průřezová témata výrazně formují charakter žáků a proto jsou zařazována do všech ročníků vždy podle vhodné vazby na učivo. Téma - Občan v demokratické společnosti napomáhá rozvoji sociálních kompetencí žáků. Zejména v prvním ročníku se zařazují témata k pochopení postavení člověka ve společnosti, formování postojů žáků, aby byli schopni vytvořit dobrý třídní kolektiv, dovedli se navzájem respektovat a pomáhat si - besedy o historii, hry zaměřené na vzájemné poznávání se a stmelování kolektivu. Další oblasti je formování názorů mladých lidí a orientace na správné hodnoty života - besedy a přednášky o nebezpečí návykových látek, nebezpečí šikany, o Krejčí 8

9 pěstování zdravého životního stylu. Velký význam má jednotný přístup všech pedagogů k chování žáků. Žáci i pedagogové jsou si vědomi, že všichni vytváří image školy zvláště ve vztahu k veřejnosti. Do této oblasti spadá i vyhledávání problémových žáků, kteří narušují kolektiv, a řešení těchto situací ve spolupráci s výchovným poradcem. Téma - Člověk a životní prostředí vede k pochopení významu přírody a správného chování člověka v přírodě. Toto téma se dobře začleňuje do odborného učiva, kde se klade důraz na pochopení závislosti člověka na přírodních surovinách, správném hospodaření s výrobky a odpady, na odpovědnosti člověka za chování udržitelného rozvoje společnosti. Formou rozhovorů a besed si žáci uvědomují souvislosti různých činností člověka s životním prostředím. Téma - Člověk a svět práce je vhodně realizováno v motivačních metodách, kdy je v žácích formován dobrý vztah ke zvolnému oboru. Seznamují se s náročností oboru, učitelé pěstují v žácích touhu po uplatnění a odborném růstu, učí je řešit problémové situace. Ve třetím ročníku jsou procvičovány dovednosti, které mohou žákům pomoci při hledání zaměstnání - - sepsání žádosti o místo, sepsání životopisu, vyhledávání nabídek, nácvik rozhovorů apod. Téma - Informační a komunikační technologie spočívá ve zdokonalování schopností žáků pracovat s různými prostředky informačních a komunikačních technologií. V hodinách Informační a komunikační technologie mohou žáci v rámci aplikací plnit úkoly zadané učiteli jiných předmětů. Podle kapacitních možností mohou odbornou učebnu využívat i učitelé jiných předmětů. Vzdělávání a integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání probíhá v souladu se Školským zákonem č. 561/2004 Sb. a vyhláškou MŠMT č. 73/2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. A) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 1. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Pojmem žáci se speciálními vzdělávacími potřebami označujeme ve smyslu školského zákona žáky se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Přístup k výchově a vzdělávání žáků s určitými speciálními vzdělávacími potřebami se v posledních letech radikálně mění, je prosazována tendence k integraci těchto žáků do běžných školních kolektivů, což přispívá jak k jejich socializaci a připravenosti na běžný občanský život, tak k lepšímu přístupu majoritní společnosti k lidem se zdravotním postižením, sociálním či jiným znevýhodněním. Je třeba vzít v úvahu: - charakter oboru vzdělání a požadavků na zdravotní způsobilost uchazeče o studium vzhledem ke stupni zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění, přínos studia daného oboru pro sociální uplatnění absolventa i jeho osobní uspokojení, - možnosti pracovního uplatnění tohoto absolventa v regionu a potřebu úzké spolupráce se sociálními partnery, - potřebu a způsob úpravy vzdělávacího programu (délky studia, učebních plánů, vzdělávacího obsahu, změnu vyučovacích metod a organizace výuky apod.), - materiální a organizační podmínky vzdělávání, např. možnosti bezbariérového přístupu do školy, k učebnám, k sociálním aj. zařízením, zajištění speciálních učebnic, speciálních Krejčí 9

10 didaktických a kompenzačních pomůcek, možnost snížení počtu žáků ve speciálních nebo integrovaných třídách a skupinách, vytváření samostatných oddělení nebo studijních skupin pro výuku některých předmětů nebo předmětů speciální pedag. péče, - odborné a personální podmínky, tj. především připravenost učitelů na vzdělávání těchto žáků (znalost specifik jednotlivých postižení či znevýhodnění i specifik mimořádně nadaných žáků, odpovídajících metod a forem vzdělávání a hodnocení, uplatňování principu individualizace ve vzdělávání, přehled o vhodných učebnicích a pomůckách), ale i ochota učitelů a dalších pedagogických pracovníků pracovat s těmito žáky, potřeba zvýšení počtu pracovníků např. o speciální pedagogy, tlumočníky znakového jazyka, asistenty pedagoga atd., - způsob přípravy pedagogů, zdravých žáků a jejich rodičů na soužití se žáky se zdravotním postižením (zejména se žáky s těžkým stupněm postižení) nebo sociálním znevýhodněním, - způsob spolupráce se školskými poradenskými pracovišti, se základními školami, ve kterých žák plnil povinnou školní docházku, s rodiči těchto žáků, popř. se sociálními pracovníky a s občanskými sdruženími zdravotně postižených, se sociálními partnery v regionu školy, - podmínky dané platnou legislativou (školskou a sociální) pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich sociální ochranu, pro vzdělávání příslušníků národnostních menšin nebo cizinců. Velmi důležitá je i práce s ostatními žáky a jejich seznámení s problematikou týkající se spolužáků s určitým postižením či znevýhodněním. Při vzdělávání žáků se zdravotním postižením nebo sociálním znevýhodněním je možno využívat pomoci asistentů pedagoga. 1.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Do skupiny se zdravotním postižením řadíme žáky s tělesným, mentálním, zrakovým nebo sluchovým postižením, žáky s vadami řeči, žáky s autismem, vývojovými poruchami učení nebo chování a žáky se souběžným postižením více vadami. Zdravotním znevýhodněním se rozumí dlouhodobá nemoc, zdravotní oslabení nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování. Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením je zajišťováno formou individuální integrace a formou skupinové integrace.podle potřeb žáků lze obsah vzdělávání rozložit do více ročníků, zvolit odlišnou délku vyučovací hodiny nebo individuální vzdělávací plán. - Žáci s tělesným postižením, s lehčím a středním stupněm, nebo se zdravotním znevýhodněním by za použití adekvátních prostředků výuky neměli mít se splněním vzdělávacích programů větší obtíže. Problém může nastat v případě častých onemocnění, rehabilitačních pobytů v lázních atd., což způsobí velké absence a tím i obtíže při plnění školních požadavků. V tomto případě se zdá jako vhodné rozvrhnout obsah učiva do více ročníků a zvolit individuální studijní plán 14. Žáci mohou mít v důsledku zdravotního postižení změněnou komunikační schopnost, zejména ve foneticko-fonologické jazykové rovině (výslovnost, plynulost řeči atd.). Ovlivněna může být také forma písemného projevu, možnost psaní si poznámek atd. Mnohé z těchto komplikací se dají překlenout pomocí kompenzačních pomůcek (nástavce na tužky, počítače, výukové texty v počítačové podobě atd.). Praktickou část vyučování je nutné uzpůsobit podle individuálních potřeb a možností žáka za použití vhodných kompenzačních pomůcek. Podmínky pro uskutečňování teoretického i praktického vyučování (např. v odborném výcviku) včetně počtu žáků ve třídě, v oddělení nebo studijní skupině jsou stanoveny právním předpisem. Krejčí 10

11 Nezbytnou součástí přípravy na vyučování žáků s tělesným postižením je úprava prostředí. To se týká přístupů k budovám školy, vstupů do budov, prostor školy a jednotlivých učeben včetně pracovních míst. Provedené úpravy musí vést k maximální samostatnosti jednotlivých žáků při dodržení požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví. - Žáci s mentálním postižením se vzdělávají ve speciálních vzdělávacích programech nebo podle individuálních vzdělávacích plánů ( 7 vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb.). Integrace do běžných škol sebou nese mimo jiné potřebu individuálních vzdělávacích plánů a odborně připravených pedagogů. - U žáků se zrakovým postižením je nutné přihlédnout k formě a rozsahu poškození zraku. Vzdělávací obsah v teoretické oblasti není nutné upravovat. Je nutné zpřístupnit obsah jednotlivých předmětů žákům zrakově postiženým vhodnou formou a vhodnými pomůckami (učební texty v počítačové nebo zvukové podobě, přepsané do bodového písma, výukové materiály v plastické podobě atd.). Je také třeba zvolit vhodný způsob hodnocení. Pro písemný projev je vhodné využívat počítače, v ideálním případě s hlasovým výstupem atd. Praktické vzdělávání je nutno uspořádat s ohledem na budoucí uplatnění na trhu práce a za pomoci dostupných kompenzačních pomůcek. - Ani u žáků s postižením sluchu a vadami řeči není důvodů pro úpravu obsahu vzdělávacích programů (kromě délky studia). Stejně jako u žáků s postižením zraku mnohé závisí na formě a rozsahu postižení sluchu. Žáci nedoslýchaví a se zbytky sluchu využívají při výuce kompenzačních pomůcek (sluchadla, naslouchací soupravy). V komunikaci žáků neslyšících je nutno respektovat právo na volbu komunikačního prostředku (znakový jazyk, mluvená řeč) a dodržovat při výuce určitá pravidla komunikace se žáky se sluchovým postižením (mluvit směrem ke třídě, používat nákresy, grafy, komentovat neočekávané reakce na sluchové podněty, ověřovat pochopení nových pojmů atd.). Dle typu postižení a omezení ve verbální složce řeči je nutno volit jiný způsob komunikace, zkoušení atd. Je vhodné zpřístupnit žákům výukové texty v počítačové podobě. Samotné jazykové vzdělávání žáků (ve znakovém jazyce, v českém i cizím jazyce) by mělo být zajištěno odborně připraveným učitelem. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat písemným projevům žáků, zejména projevům sloužícím k jejich hodnocení, neboť může dojít k formálním chybám a zkreslení průkaznosti znalostí žáků. Důležitá je spolupráce se specializovanými pracovišti, popř. zajistit tlumočení do znakové řeči. Významné je vybavení škol a tříd (televize s teletextem, video kopírující i skryté titulky, odhlučnění tříd, komunikace s učiteli mobilním telefonem SMS, indukční smyčka ve třídách atd.). - Žáci s autismem jsou velmi specifickou skupinou osob s postižením. Zařazení žáků s autismem záleží na mentální úrovni žáka, na projevech chování, na způsobu komunikace atd. Při jejich začleňování je nutno dodržovat určité zásady (strukturu prostředí, místa a času, konkretizaci požadavků a vizualizaci maximálního možného množství informací). V některých případech je vhodné vytvářet malé skupinky žáků s autismem a vzdělávat je pomocí strukturovaného vyučování jak v praktické části, tak v části teoretické. - Žáci se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexií, dysgrafií, dysortografií aj.) jsou většinou průměrně, ale často i nadprůměrně nadaní. Počet žáků s těmito obtížemi je velmi vysoký, a proto je nutné věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Je třeba, aby pedagogové byli dobře informováni o možných úskalích ve výuce, o individuálních potřebách konkrétního žáka. Je nutné volit vhodné metody a formy výuky a hodnocení (individuální tempo, nahrazení psaní dlouhých textů testy, speciální formy zkoušení aj.) a v některých případech i kompenzační pomůcky (počítače korektury textu, barevné čtení, grafické počítačové programy aj.). Žáci by měli přicházet ze škol poskytujících základní vzdělání s vytvořeným systémem nápravných Krejčí 11

12 postupů, kompenzačních postupů a pomůcek atd. Jejich respektování, rozšiřování a modifikace jim napomůže absolvovat úspěšně studia v plném rozsah. V některých případech se mohou objevit problémy v chování, které je možné vhodnými výchovnými postupy zvládnout. 1.2 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Sociálním znevýhodněním se podle 16 odst. 4 školského zákona rozumí rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta a účastníka řízení o poskytnutí azylu. Zatímco u žáků s rizikovým chování se bude jednat především o volbu vhodných výchovných prostředků a úzkou spolupráci se školskými poradenskými zařízeními, sociálními pracovníky a jinými odborníky, specifické vzdělávací potřeby žáků z odlišného sociálně kulturního prostředí se mohou promítnout i do obsahu vzdělávacího programu, metod a forem výuky i způsobu hodnocení žáků. Žáci z jiného kulturního prostředí mohou mít např. komunikační problémy (nedostatečné znalosti češtiny, problémy s osvojováním nové slovní zásoby včetně odborné terminologie, s porozuměním výkladu učitele nebo čtenému textu apod.), nebo nedostatky polytechnického a psychomotorického charakteru v důsledku jiných životních zkušeností, což může činit problémy v praktickém vyučování, zejména v odborném výcviku. Chování těchto žáků může být ovlivněno jinými kulturními, náboženskými nebo rodinnými tradicemi, etickými normami a hodnotami. Všichni pedagogičtí pracovníci, ale i ostatní žáci, by se měli seznámit se sociálně kulturními zvláštnostmi žáků, aby byli schopni lépe pochopit jejich projevy a problémy a volit vhodné vyučovací metody a společenský přístup k nim. Pokud se ve škole vzdělává více žáků z odlišného sociálně kulturního prostředí, je možné zřídit funkci asistenta pedagoga znalého příslušné komunity, který pomáhá učitelům i žákům při výuce a vzájemné komunikaci a zejména při komunikaci s rodinami těchto žáků. Rovněž je vhodné ustavit pro tyto žáky studijního poradce nebo konzultanta. Na druhé straně přítomnost těchto žáků ve škole může být přínosem pro ostatní žáky, pedagogy a další pracovníky školy. Lze ji vhodně využít k realizaci multikulturní a občanské výchovy i k rozšíření kulturního povědomí žáků. Problémem, se kterým se setkáváme zvláště ve středních odborných učilištích, je nízký zájem žáků o vzdělání a předčasné odchody ze vzdělávacího procesu. To klade vysoké nároky na všechny učitele z hlediska motivace a výchovy žáků i z hlediska vytváření pozitivního klimatu ve škole. Prostředkem k řešení těchto problémů může být nejen větší aktivizace žáků ve vyučování nebo intenzívní práce výchovných poradců s těmito žáky, ale také úzká spolupráce školy se školskými poradenskými zařízeními a zvláště se sociálními partnery v regionu. Soustavnou a cílenou pozornost je třeba věnovat prevenci nežádoucích sociálních projevů v chování žáků. 2. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků Podpora mimořádně nadaných žáků je žádoucí nejen vzhledem k žákům samotným, ale má zásadní význam pro společnost. Zejména v odborném školství, které připravuje budoucí odborníky v oblasti techniky, technologií, životního prostředí a aplikovaných přírodních věd, je žádoucí podchytit nadané žáky (dívky i chlapce) a soustavně s nimi pracovat. Přitom se nemusí jednat pouze o žáky z oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, ale i v oborech poskytujících střední vzdělání s výučním listem najdeme žáky, kteří svými vědomostmi, dovednostmi nebo zájmem o obor převyšují ostatní. Nemusí se sice jednat o žáky mimořádně nadané, ale i tyto žáky je třeba podchytit a individuálně s nimi pracovat. Krejčí 12

13 Mezi mimořádně nadané žáky tedy nepatří pouze žáci s mimořádnými schopnostmi uměleckými nebo pohybovými, ale i žáci, kteří prokazují mimořádně vysokou úroveň výkonů ve všech, nebo pouze v určitých činnostech či oblastech vzdělávání, projevují v těchto činnostech vysokou motivaci, jsou v nich cílevědomí a kreativní. Na druhé straně mohou mít řadů problémů při zvládání studia i v sociálních vztazích. Zatímco v činnostech, pro které mají mimořádné nadání nebo o které mají vysoký zájem, vykazují vynikající výsledky, mohou v jiných činnostech nebo vzdělávacích oblastech prokazovat průměrné nebo slabé výsledky. Příčinou může být to, že se neumějí efektivně učit, podceňují procvičování a opakování učiva nebo řešení jednoduchých úkolů, preferují vlastní tempo a způsob učení, zatímco společné tempo a frontální způsob výuky je zpomalují a demotivují aj. Mimořádně nadaní žáci se projevují jako výrazné osobnosti, což ovšem může mít svá negativa, zejména v sociálně komunikativní oblasti. Mohou mít také problémy v sebepojetí a sebehodnocení, jsou citliví na kritiku a hodnocení druhých, obtížně navazují vztahy s druhými lidmi. Ne vždy jsou tito žáci přijímáni svým okolím pozitivně, a to jak spolužáky, tak učiteli. Konflikty s učiteli mohou vznikat nejen proto, že žák některé předměty nepovažuje za významné, ale i proto, že svými vědomostmi a schopnostmi i neustálým zájmem o obsah výuky převyšuje učitele nebo narušuje vyučování. Problémy v komunikaci se spolužáky mohou přerůst v šikanu nadaného žáka, nebo naopak v přizpůsobení se skupinovým normám a snížení výkonnosti i dalšího rozvoje žáka. Je tedy důležité nejen zjistit, v čem žák vyniká, ale i jaké má nedostatky a problémy, a tomu přizpůsobit práci s ním. Rovněž je důležité, aby škola znala vývoj žáka již na základní škole, dosavadní způsob práce se žákem i rodinné prostředí. Významná je spolupráce všech učitelů, kteří mimořádně nadaného žáka vyučují. Ve výuce těchto žáků je vhodné využívat náročnější metody a postupy, problémové a projektové vyučování, samostudium, práci s informačními a komunikačními technologiemi aj. Žáci by měli být také vhodně zapojováni do skupinové výuky a týmové práce (jako vedoucí i jako členové), vedeni k co nejlepším výkonům i v předmětech, na které nejsou orientováni. Ředitel školy může, za podmínek daných školským zákonem, přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku, popř. umožnit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. B) Využití rámcových vzdělávacích programů ve vzdělávání dospělých Koncepce rámcových vzdělávacích programů ve stávající podobě je zaměřena především na děti a mladistvé, a to zejména z hlediska obecných cílů vzdělávání. Denní forma studia je pro dospělé přitom vhodná pouze výjimečně. Dospělí musí pro své vzdělávání využívat jiné možnosti a formy vzdělávání večerní, dálkové, individuální a formy spojené s možnostmi informačních a komunikačních technologií (např. distanční vzdělávání). Právě informační a komunikační technologie mohou sehrát ve vzdělávání dospělých významnou roli. Způsob a kriteria hodnocení žáka Při hodnocení žáků se používá slovní a numerické hodnocení dle platných předpisů. Kriteria hodnocení vycházejí z Klasifikačního řádu, který je součástí Školního řádu Střední školy obchodu a služeb Vsetín. Při průběžné i celkové klasifikaci učitelé uplatňují přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákům, výsledky práce žáků posuzují objektivně. Hodnotí ucelenost, přesnost, trvalost a osvojení požadovaných poznatků, kvalitu a rozsah získaných dovedností, schopnost Krejčí 13

14 uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti, samostatnost při řešení teoretických a praktických úkolů. V předmětu praktického vyučování se hodnotí také vztah k práci, k pracovním činnostem, osvojení si praktických dovedností a návyků, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost a iniciativa. Součástí hodnocení je i hodnocení chování a vystupování žáků. U žáků se specifickými potřebami učení klade učitel důraz na ten druh jejich projevu, ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Hodnocení chování žáka navrhují třídní učitelé a rozhoduje o něm ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Užívá se třístupňová klasifikace - velmi dobré, uspokojivé, neuspokojivé. V procesu rozhodování je důsledně dodržován princip individuálního přístupu. Učitel je povinen vést evidenci klasifikace. Podmínky pro přijetí ke studiu splnění povinné školní docházky nebo úspěšné ukončení základního vzdělání zdravotní způsobilost /stanovena nařízením vlády/ splnění kriterií přijímacího řízení stanovených pro daný školní rok Vzdělávací program je určen pro dívky i hochy. Zdravotní způsobilost Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je způsobilý příslušný registrovaný praktický lékař. Obsah a forma závěrečné zkoušky Vzdělávání se ukončuje závěrečnou zkouškou. Obsah a organizace se řídí platnými předpisy. Závěrečná zkouška se skládá z písemné, ústní a praktické zkoušky z odborného výcviku. Písemná zkouška - ověření vědomostí z předmětů konstrukce střihů, oděvní technologie a oděvní materiály. Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut. Pro ústní zkoušku je stanoveno 25 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Témata jsou zaměřena na učivo oděvní technologie, konstrukce střihů, oděvní materiály, oděvní stroje a zařízení. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut a zkouška trvá nejdéle 15 minut. U žáka se specifickými potřebami učení si žák zvolí druh projevu, ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Praktická zkouška probíhá v odborné učebně, kde žák zhotoví celý výrobek zakázkovým způsobem. Dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Krejčí 14

15 Učební plán Instituce: SŠ obchodu a služeb Vsetín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, Zlín Kód a název oboru vzdělání: H/01 Krejčí Název ŠVP: Krejčí Forma studia: denní Délka studia: 3 roky Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Datum platnosti ŠVP: od 1. září 2009 Předměty Zkratka 1.ročník 2. ročník 3. ročník Celkem Všeobecně vzdělávací předměty Český jazyk a literatura CJL Cizí jazyk ANJ/NEJ Občanská nauka OBN Dějepis DEJ Fyzika FYZ Chemie CHE Základy ekologie ZAE Matematika MAT Tělesná výchova TEV Zdravověda ZDR Odborné předměty Informační technologie INT Ekonomika EKO Psychologie PSY Modelování oděvů MOO Oděvní stroje a zařízení OSZ Oděvní materiály ODM Oděvní technologie ODT Konstrukce oděvů KSO Odborný výcvik ODV Celková hodinová dotace Přehled využití týdnů v období září - červen Činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník Celkem Vyučování podle rozvrhu hodin Sportovní výcvikový kurz Závěrečná zkouška Časová rezerva opakování učiva, exkurze, výchovně vzd. akce Celkem Krejčí 15

16 Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy Jazykové vzdělávání - český jazyk Jazykové vzdělávání - cizí jazyk Společenskovědní vzdělávání Přírodovědné vzdělávání Matematické vzdělávání Minimální počet týdenních vyuč. hodin Estetické vzdělávání 2 Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Ekonomické vzdělávání Konstrukční příprava Technologická příprava Oděvní techniky 9 hotovování oděvů 33 3 Vyučovací předmět Český jazyk a literatura ŠVP Minimální počet týdenních vyuč. hodin Využití disponibilníc h hodin Cizí jazyk Občanská nauka 3 Dějepis 1 Psychologie 2 Fyzika 1 Chemie 1 Základy ekologie 1 3 Matematika Modelování oděvů Tělesná výchova 3 Zdravověda 2 Informační technologie Ekonomika Konstrukce oděvů Oděvní technologie Oděvní materiály Oděvní stroje a zařízení Odborný výcvik CELKEM Krejčí 16

17 Přehled využití týdnů v období září - červen Činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník Celkem Vyučování podle rozvrhu hodin Sportovní výcvikový kurz Závěrečná zkouška Časová rezerva Celkem Poznámky k učebnímu plánu 1. Vyučování je organizováno tak, že se střídá týden teoretického vyučování a týden odborného výcviku. Při odborném výcviku jsou žáci rozděleni do skupin, zejména s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické požadavky podle platných předpisů. Počet žáků na jednoho učitele OV je stanoven nařízením vlády. 2. Po celou dobu studia mají žáci povinný jeden cizí jazyk (anglický nebo německý). 3. Učitelé zařadí do tématických plánů nové poznatky vyplývající z rozvoje vědy a techniky, aktuální otázky rozvoje tržního hospodářství a přizpůsobí učivo specifickým potřebám regionu, podmínkám školy, předpokladům a zájmům žáků. Tematický plán musí schválit ředitel školy. 4. V souvislosti s konkrétním obsahem každého vyučovacího předmětu se musí každý učitel průběžně zabývat otázkou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce, soustavně se zaměřovat na důslednou výchovu žáků k ochraně životního prostředí a aktualizovat učivo o nové poznatky vědy a techniky. 5. Závěrečná zkouška se připravuje a organizuje podle platných předpisů. Krejčí 17

18 Učební osnovy Krejčí 18

19 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Instituce: SŠ obchodu a služeb Vsetín Zřizovatel: Zlínský kraj, třída Tomáše Bati 21, Zlín Kód a název oboru vzdělání: H/01 Krejčí Název ŠVP: Krejčí Forma studia: denní Délka studia: 3 roky Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Datum platnosti ŠVP: od 1. září 2009 Obecné cíle předmětu Cílem předmětu je naučit žáky komunikačním schopnostem formou slova. Má dvě části: vzdělávání v českém jazyce a estetické vzdělání, v němž je věnována pozornost dějinám literatury a ostatním druhům umění. Mezi oběma částmi existuje vzájemná provázanost. Obecným cílem je schopnost vyjadřovat své myšlenky, zážitky a postoje, vyhledávat informace důležité pro osobní i profesní rozvoj používat je a předávat. Rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Učivo rozvíjí vědomosti a dovednosti žáků získané na základní škole. Cílem je i oblast estetického vnímání pomoci literárního vzdělávání v dějinách literatury a stručných dějinách umění, přispívat ke kultivaci jazykových projevů žáků, vést žáky ke čtenářství, zajímat se o práci se slovem. Rozvíjet sociální a občanské kompetence.. Toto vzdělání vede k utváření kladného vztahu k materiálním a duchovním hodnotám našich dějin i současnosti a pomáhá formovat postoje žáků k aktuálním problémům moderní společnosti. Charakteristika učiva Předmět vychází z RVP H/01 Krejčí. Jazykové, komunikační a literární učivo je rozloženo do 3 postupných ročníků. Obsah mluvnice navazuje na znalosti ze základní školy o základech pravopisu, upevňuje je, rozvíjí slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti žáků, aby pochopili rozdíly mezi spisovnou a nespisovnou normou. Žáci pracují s jazykovými příručkami, Pravidly českého pravopisu. Oblast slohu se věnuje sestavování jednoduchého vypravování, popisu, zdokonalování kultury osobního projevu, správnému, srozumitelnému, jasnému a věcnému vyjadřování. Žáci si prohlubují vyjadřování a vystupování i formou rétoriky. Oblast literatury je zaměřena na rozlišování literárních druhů a žánrů na základě přednášek a četby ukázek. Seznamuje se s dějinami literatury a umění, poznává světovou literaturu od nejstarších dob po současnost, seznamuje se s největšími osobnostmi světové kultury a umění, jejich životem a prací. Poznává různé umělecké metody, některé napodobuje. Název předmětu Český jazyk a literatura Týdenní hodinová dotace v jednotlivých ročnících Hodinová dotace za školní rok Celkový počet hodin Krejčí 19

20 Ročník Vzdělávací obsah Týdenní hodinové dotace Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností Komunikační a slohová výchova, praktická cvičení,vypravování Dějiny literatury a umění od počátku do 19. století, práce s literárním textem krásné literatury Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností Komunikační a slohová výchova, praktická cvičení, popis Dějiny literatury a umění v průběhu 19. století, tvůrčí práce s textem krásné literatury Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností Komunikační a slohová výchova, praktická cvičení, rétorika, úprava textů Umění a dějiny literatury 20. století po současnost, tvůrčí práce s textem krásné literatury Výsledky vzdělávání a citů,postojů a preferencí hodnot Dovednosti získané v předmětu mají žákům umožnit kultivovat svou osobnost, používat správně ale i krásně svůj rodný jazyk, využít své jazykové schopnosti ve své profesy a v životě vůbec. Předmět vede žáky k estetickému vnímání světa prostřednictvím krásné literatury a vytváří pozitivní vzory pro tvořivý způsob života. Vede je k tomu, aby byli schopni se orientovat v estetice a zaujmout k dané problematice vlastní názor a postoj. Strategie výuky Výuka navazuje na výstupní vědomosti a dovednosti žáků z dosaženého základního stupně vzdělání a dále je upevňuje a prohlubuje. Vede žáky k získávání informací z aktuálních komunikačních zdrojů. Výuka probíhá formou frontálního vyučování, krátké přednášky, řízeného rozhovoru, individuální i skupinové práce žáků s textem, využívá práci s knihou, nosiči mluveného slova, práce s audiovizuálními materiály a pomůckami, vede žáky ke komunikativním a estetickým tvořivým aktivitám. Žáci se zúčastňují filmových a divadelních představení, besed se spisovateli, nebo jiných vhodných kulturních akcí. Hodnocení výsledků žáka V základní podobě vychází hodnocení výsledků žáka z 5stupňové klasifikace dle klasifikačního řádu školy. Ke klasifikaci je využito ústní i písemné ověřování znalostí. Zohledňován je také vstřícný přístup, samostatná činnost žáka, dovednost aplikovat získané znalosti v historickém konceptu a dovednosti prakticky.využit v předmětu i oboru. Krejčí 20