Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Jitka Málková 1, Karel Málek 2

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., ISSN Floristicky zajímavé lokality Pod Vodárnou a Hektárek u obce Ostrov na Lanškrounsku Jitka Málková 1, Karel Málek 2 1 PřF Univerzita Hradec Králové, Rokitanského 62, Hradec Králové, jitka.malkova@tiscali.cz 2 Ostrov u Lanškrouna 35, ÚVOD V průběhu let 2009 až 2011 byly provedeny geobotanické průzkumy ve fragmentech přírodních biotopů v intenzivně zemědělsky využívané krajině v okolí Ostrova u Lanškrouna. Podrobná šetření proběhla zejména v místech navržených k vyhlášení za významné krajinné prvky (VKP). V lokalitách Pod Vodárnou a Hektárek byl zjištěn výskyt několika ochranářsky významných druhů rostlin, které dosud nejsou uváděny v literárních pramenech. Hlavním cílem příspěvku je přispět k poznání flóry a vegetace těchto dvou botanicky cenných míst a zejména popsat výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů cévnatých rostlin. Pozornost je věnována i výskytu nežádoucích expanzivních a invazních druhů rostlin. Uveden je také výskyt ochranářsky významných obratlovců. Dílčím úkolem je popsat v řešených lokalitách i rozsah ohrožení a navrhnout zde optimální management pro zachování výskytu ochranářsky cenných druhů i biotopů. Lokalizace sledovaných Území Obě sledovaná území se vyskytují v zemědělsky silně využívané krajině Podorlicka u obce Ostrov cca 6 km SZ od Lanškrouna v okrese Ústí na Orlicí v Pardubickém kraji (obr. 1) Obě lokality leží jižně od silnice, která prochází obcí Ostrov a vede z Lanškrouna do Dolní Dobrouče. Zkoumané lokality se nacházejí SZ od kostela v Ostrově. Nalezneme je na základní mapě České republiky 1 : č , jen SV cíp lokality Hektárek přechází do mapového listu Lokalita Pod Vodárnou je situována v mělkém údolí na pravostranném drobném přítoku Ostrovského potoka SV od vodárenského objektu obce Ostrov v rozmezí 405 až 420 m n. m. Maximální sklon je 3 a orientace na V (obr. 2). Střed lokality má souřadnice GPS N, E. Rozloha navrženého VKP je m 2 (Bureš & Málek 2005). JZ a SZ hranici tvoří nově zbudovaná asfaltová silnička. Zbývající hranici tvoří zemědělské porosty. Lokalita Hektárek se nachází přímo v pramenné oblasti Ostrovského potoka v rozmezí od 420 do 435 m n. m., má JV orientaci a sklon je také do 3 (obr. 3). Střed lokality má souřadnice GPS N, E. Dřívější označení bylo Obecní les, současné Hektárek je podle dřívějšího hektaru pole, které bylo opuštěno a ponecháno ladem. Navržené VKP má rozlohu m 2 (Bureš 2003a).

2 Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) Přírodní podmínky Přírodní poměry širšího okolí jsou popsány např. v publikacích Roček et al. (1977), Jirásek (1992, 1993, 2001), Faltysová et al. (2001), Anonymus (2002), květenu Lanškrounska představila Krátká (2002). Charakteristiku VKP a maloplošných chráněných území okresu Ústí nad Orlicí podal BUREŠ (2003b). Geologie, geomorfologie a pedologie Geologický podklad oblasti Hektárku tvoří horniny kvartéru, zejména deluviální hlinitopísčité až hlinitokamenité sedimenty, místy i s deluvio-fluviálními sedimenty. Podloží v navrhovaném VKP Pod Vodárnou je z hornin permu a vyskytují se zde pískovce, arkózy, slepence, prachovce a jílovce (Rejchert 1986). Obě zkoumané lokality se rozprostírají na úpatí Hřívy (Přírodní rezervace Třebovské stěny) na plošině v povodí Ostrovského potoka. Oblast leží v České vysočině, v Krkonošsko-jesenické soustavě, v celku Podorlická pahorkatina, podcelku Moravskotřebovská pahorkatina a v okrsku Lanškrounská kotlina (Demek & Mackovčin 2006). Geomorfologii Lanškrounska podrobně vyhodnotil Vítek (2002). V obou navržených VKP se vyskytují podél toků půdy oglejené, v nejvíce podmáčených plochách se nachází organozem typická a gleje, na výše položených mezofilních stanovištích převažují kambizemě (Faltysová et al. 2001). Klima a hydrologie Podle Quitta (1971) spadá okolí Ostrova u Lanškrouna do oblasti MT 7. Průměrná roční teplota je 7,2 C, roční úhrny srážek se pohybují mezi 700 až 800 mm. Klima ovlivňuje ostrá vysoká hrana Třebovských stěn (Tolasz et al. 2007). Řešené území pod Třebovskými stěnami je významnou pramennou oblastí. Obě popisované lokality spadají do povodí Ostrovského potoka. Vegetační poměry Z hlediska rekonstrukce vegetace na výše položených místech převažovaly květnaté bučiny asociace (dále as.) Dentario enneaphylli Fagetum. Podél toků se vyvinuly lužní lesy zejména as. Stellario-Alnetum glutinosae. V litorálech rybníků se vytvořily mokřadní olšiny svazu Alnion glutinosae (Mikyška et al. 1969). Potenciální vegetaci tvoří květnaté bučiny (Neuhäuslová et al. 1997). Podle regionálně fytogeografického členění (Skalický 1988) území náleží do fytogeografického okresu 63 Českomoravské mezihoří (podokres Lanškrounská kotlina). Z pohledu biogeografického je řešená oblast součástí Svitavského bioregionu (podrobněji Culek et al. 1996). V zájmovém území převažovaly před zásahem člověka ekosystémy lesní, bezlesí bylo vytvořeno člověkem druhotně. Vegetaci v okolí Ostrova hodnotili BUREŠ & BUREŠOVÁ (1998), BUREŠ & MÁ- LEK (2005, 2006), MÁLKOVÁ (2008, 2010), MÁLKOVÁ & MÁLEK (2010, 2011). 48

3 Málková J. & Málek K.: Floristicky zajímavé lokality Pod vodárnou a Hektárek u obce Ostrov... Metodika Základními metodami studia byly terénní inventarizační průzkumy cévnatých druhů rostlin a porovnání s literárními údaji. Floristická šetření probíhala ve vegetačních sezónách 2009 a 2010 a na jaře Botanicky zajímavější lokalita Pod Vodárnou byla rozdělena na homogenní dílčí plochy a v každé z nich byla hodnocena flóra a vegetace. Odlišná stanoviště byla zachycena i v ortofotomapě území. Na území Hektárku byl pořízen jen jeden soupis druhů, neboť je floristicky méně zajímavou lokalitou. Abecední seznam druhů je uveden tab. 1. Doplněny byly i kategorie ohrožení podle prací Faltys (1995), Procházka et al. (2001) a vyhlášky č. 395/1992 Sb. Druhy zvláště chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a ohrožené podle díla Procházka et al. (2001) byly vymapovány. U všech významných druhů uvedených v tab. 2 je určena jejich početnost podle stupnice J jednotlivě, S sporadicky, H hojně a M masivně. Dále byla zachycena jejich vitalita, popř. fertilita a potenciální ohrožení. Pozornost byla věnována i výskytu expanzivních a invazních taxonů podle práce Lustyk & Guth (2010). Nomenklatura druhů cévnatých rostlin je sjednocena podle díla Kubát et al. (2002), společenstev podle Moravec et al. (1995). Klasifikace biotopů byla provedena podle Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2001, 2010). U každé lokality byl zhodnocen stav ohrožení a byl uveden i probíhající a plánovaný management. Navržená managementová opatření vycházejí z prací Málková (1999, 2000), Bureš (2003a), Bureš & Málek (2006) a Filippov et al. (2008). Pozornost byla věnována i výskytu ochranářsky cenných živočichů. Názvy živočichů byly sjednoceny podle zdroje Biolib, Biological library. V průběhu terénních šetření byla prováděna detailní fotodokumentace. Výsledky a diskuse V letech 2009 až 2011 bylo na obou lokalitách zjištěno celkem 256 druhů cévnatých rostlin (tab. 1). V druhově i biotopově bohatší lokalitě Pod Vodárnou je hodnocena flóra v devíti vegetačně odlišných segmentech (obr. 4), na Hektárku je uveden jeden soupis druhů, ač jsou odlišná stanoviště i zde vylišena (obr. 3). Tab. 2 sumarizuje výskyty zvláště chráněných a ohrožených cévnatých druhů rostlin (opět v devíti segmentech Pod Vodárnou a souhrnně na Hektárku), včetně jejich početnosti a literárních údajů. Lokalizaci ochranářsky nejvýznamnějších druhů Pod Vodárnou zachycuje obr. 4. Výskyty invazních a expanzivních taxonů podává z devíti segmentů lokality Pod Vodárnou a souhrnně z Hektárku tab. 3. Floristické a vegetační poměry lokality Pod Vodárnou Rozbor flóry V navrženém VKP Pod Vodárnou bylo v letech 2009 až 2011 určeno celkem 238 druhů cévnatých rostlin (tab. 1). Z nich lze 13 označit jako ochranářsky významné. Tři 49

4 Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) druhy jsou uvedeny ve vyhlášce 395/1992 Sb. jako zvláště chráněné (v kategorii druhy ohrožené). Nově byl nalezen taxon Carex davalliana, který neuvádí historické literární prameny. Zjištěn byl v roce 2010 ve východní a severovýchodní části lokality v sečených mokřadech v počtu cca 15 trsů (segmenty 3, 6). Rostou zde zástupci obou pohlaví. Ověřen byl výskyt Dactylorhiza majalis. V r bylo zjištěno šest a o rok později 16 exemplářů, z nich 13 sterilních (4 v segmentu 2 směrem k segmentu 3, 5 v segmentu 4 blízko bříz a 7 (z toho 3 sterilní) v okraji segmentu 5 blízko travnaté cesty. I jejich výskyt je soustředěn na sečené vlhké partie segmentů 3, 4 a 5. Nejhojnější je ze zvláště chráněných druhů na lokalitě Leucojum vernum. Několik set rostlin najdeme především v širším okolí drobného toku, který protéká v severní části lokality a směřuje k objektu vodárny. Největší početnost je v olšině v segmentu 7, kde roste místy velmi hojně (především v S a SZ části tohoto segmentu). Sporadicky se druh vyskytuje v segmentu 6 blízko toku a v J a JZ části segmentu 2. Podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka et al. 2001) se v lokalitě Pod Vodárnou nachází 10 druhů rostlin. Kromě tří výše uvedených byl z kategorie C2 (silně ohrožený druh) zjištěn Carex appropinquata. Roste pouze v segmentu 3 ve vlhké pcháčové louce v počtu cca 20 trsů. Z C3 (druh ohrožený) bylo též v segmentu 3 nalezeno asi 10 menších keřů Salix rosmarinifolia a několik juvenilních. Z kategorie C4a bylo zjištěno pět druhů: Carex flava (ke stovce trsů, nejpočetněji v segmentu 2, dále v segmentech 3 a 6), Carex paniculata (několik desítek vzrostlých trsů v segmentech 2, 3, 5, 6 a 7), Carex pseudocyperus (jen jednotlivě v segmentu 5), Tephroseris crispa (pouze v segmentu 5 cca 15 kvetoucích exemplářů), Valeriana dioica (ojediněle roste v podmáčených místech v segmentu 2 a několika desítek vitálních rostlin v segmentu 5). Podle Přehledu vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech (FAL- TYS 1995) byly ještě zjištěny druhy Primula elatior subsp. elatior (roste roztroušeně v segmentech 2, 4, 5, 6, 7, 9) a Viola palustris (zjištěna místy v segmentech 6 a 7). V segmentech 5 a 6 se vyskytuje několik kříženců Salix rosmarinifolia se Salix purpurea (Salix x parviflora). Mezi zajímavé nálezy patří i zjištění juvenilního jedince Acer campestre v JV části segmentu 2, jehož výskyt není znám v širším okolí obce Ostrov (začátkem dubna 2011 byl nalezen ulomený). V lokalitě Pod Vodárnou byly zjištěny dva invazní druhy (tab. 3). Velmi rozšířený je druh Impatiens parviflora, který nebyl nalezen jen v lučních dlouhodobě sečených segmentech 3 a 4. Epilobium ciliatum byl pozorován pouze u cesty v okraji segmentu 1. Ze 6 zjištěných expanzivních druhů (tab. 3) je v zájmovém území nejrozšířenější Phragmites australis, který se vyskytuje ve všech segmentech (od r je systematicky chemicky a mechanicky likvidován zejména v segmentech 3, 4, dále 1, 2 a 5, ve větších travních porostech segmentu 6). Velkou pokryvnost zaujímají i Urtica dioica a Sambucus nigra. Kopřiva dvoudomá se vyskytuje hlavně v okrajích navrženého VKP v segmentech 1 a 9, ale roste v různé početnosti ve všech sledovaných úsecích. V segmentech 1, 3, 4 a 5 je pravidelně sečena. Bez černý byl zjištěn hlavně v lemech celého sledovaného území a hojně v segmentu 9, kde je údolnice obohacována splachy ze sousední pastviny a zvýšené hodnoty dusíku tomuto silně 50

5 Málková J. & Málek K.: Floristicky zajímavé lokality Pod vodárnou a Hektárek u obce Ostrov... nitrofilnímu druhu vyhovují. Jako silně degradační prvek se na osvětlených až mírně zastíněných místech vyskytuje Calamagrostis epigejos (nejvíce v segmentu 9 v okraji lesa, dále v průseku elektrického vedení a v degradované malé louce v SV části segmentu 6). Malá početnost tohoto expanzivního druhu byla nalezena i v okraji sečené louky (segment 1), v prosvětlené části prořezané březiny v okraji sečené podmáčené louky (segment 3) a v lemu podmáčené březiny (segment 5). Carex brizoides tvoří malý porost jen v segmentu 7 a pouze v lemu toku v segmentu 6 roste místy Phalaris arundinacea. Rozbor vegetačních podmínek Z hlediska vegetačního v navrženém VKP Pod Vodárnou převládají olšiny, dále řídké vrbové křoviny, zrašelinělé sečené mokřady různých biotopů, místy hojně zarostlé rákosem, sporadicky mezofilní luční porosty. Plocha lesa zaujímá cca 60%, křoviny cca 10%, rákosiny cca 20% a plochy podmáčených a místy až mezofilních luk pokrývají okolo 10%. V minulosti byly mokřadní louky v této údolnici extenzivně využívány. Po druhé světové válce došlo k jejich odvodnění. Přesto zůstaly podmáčené a brzo se na nich přestalo hospodařit. V důsledku sukcese začaly zarůstat náletovými dřevinami (Alnus glutinosa, Betula pendula, Salix sp.) a v důsledku zejména splachů z okolní zemědělské půdy i silně nitrofilními taxony (především Sambucus nigra a Urtica dioica). Z dalších nitrofilních taxonů zde sporadicky rostou Artemisia vulgaris, Arctium lappa, A. tomentosum, Rumex obtusifolius aj.). V posledních desetiletích se výrazně zvětšovala pokryvnost Phragmites australis, kterému vyhovují zvýšené obsahy živin, dostatek světla a především mokro (viz indikační hodnoty k základním ekologickým faktorům podle ELLENBERGA et al. (1992) v tab. 1. Charakteristiku navrženého VKP Pod Vodárnou podali také Bureš & Málek (2005). V návrhu plánů péče jasně vytyčili cílový stav lokality, principy ochrany a managementu. Na základě velmi dobrých zkušeností z podobného stavu a positivních změn po zásazích v Přírodní památce PP U Kaštánku byly v r i v této lokalitě zahájeny biotechnické zásahy. Základním úkolem managementu je obnova biotopové a druhové diverzity olšin na zrašelinělých prameništích, mokřadních vrbin s vrbou popelavou, kosených pcháčových luk, zrašelinělých luk s ostřicemi, plánováno je vybudování drobné vodní plochy ve V části lokality v rákosinách, především pro obojživelníky a také z důvodu zvýšení biodiverzity ve vytvořeném litorálu. Ve většině segmentů je rákos obecný systematicky chemicky i mechanicky likvidován (hlavně v segmentech 1 až 5). Při rozboru vegetace bylo v r vylišeno a popsáno devět rozdílných stanovišť (obr. 4): 1. Sečený a vypalovaný travní porost, od r zde pobíhá hlavně chemická a mechanická likvidace rákosu obecného (jednorázově i vypalování). Dále zde byly prořezány dřeviny. Porost lze v r charakterizovat jako degradovaný mezofilní a místy podmáčený luční porost s vyšším zastoupením ruderálních taxonů (Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Cirsium arvense). V případě pravidelného sečení je dobrá prognóza vývoje přírodního biotopu mezofilní ovsíkové louky s prvky vlhké pcháčové louky. Je tady ponechaná malá skupina vzrostlých olší lepkavých. V podmáčených partiích hojně 51

6 Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) rostou Juncus effusus a Ranunculus repens, místy Deschampsia cespitosa. Podél drobné stružky byly zjištěny Veronica beccabunga, Myosotis nemorosa. Porost byl před mnoha desetiletími zřejmě dosetý (např. Trifolium repens, Phleum pratense). Ve vypalované ploše se poměrně hojně vyskytuje invazní Impatiens parviflora, místy roste i naše původní I. noli-tangere. Souhrnně bylo v segmentu 1 od r do r nalezeno 91 cévnatých druhů rostlin. Nebyl tady zjištěn žádný zvláště chráněný ani ohrožený druh cévnatých rostlin. Návrh managementu: porosty nadále sekat, likvidovat expanzivní rákos obecný popř. dosít původními druhy bylin. 2. Vzrostlý různověký lesní porost, v západní části v převaze olšina, ve východní řídká březina z náletu, ve které má vysokou pokryvnost Phragmites australis. Porost březiny byl v letech 2009 a 2010 prořezán a chemicky i mechanicky je zde likvidován Phragmites australis. Celkem bylo v průběhu inventarizací v segmentu 2 určeno 98 cévnatých druhů rostlin. Ze zvláště chráněných druhů se v J, JV a zejména v JZ části poměrně hojně vyskytuje Leucojum vernum (viz obr. 4), ve V části byly nalezeny jen v r čtyři kvetoucí rostliny Dactylorhiza majalis. Z dalších významných druhů byly na prosvětlených stanovištích nalezeny Carex flava, C. paniculata, Valeriana dioica a Primula elatior subsp. elatior (tab. 2). Z invazních druhů tady na sušších místech hojně roste Impatiens parviflora (hlavně v místech po chemickém ošetření rákosu), z expanzivních byly zjištěny Calamagrostis epigejos, Phragmites australis, Sambucus nigra a Urtica dioica. V podrostu má vysokou pokryvnost Aegopodium podagraria. V silně pomáčených plochách rostou např. Caltha palustris, Veronica beccabunga, Glyceria fluitans, Juncus effusus, Scirpus sylvaticus nebo Filipendula ulmaria. Návrh managementu: proředit místy ještě více stromové patro, likvidovat nálety a hlavně Phragmites australis. 3. Od r zde probíhá chemická a mechanická likvidace rákosu obecného a porosty jsou každoročně sečené. Vegetaci lze v současnosti přiřadit k poměrně reprezentativnímu biotopu vlhké pcháčové louky. Bureš & Málek (2006) zde z ochranářsky významných druhů zjistily Dactylorhiza majalis, Carex paniculata a Salix rosmarinifolia. V r byl jejich výskyt ověřen. Na několika místech rostou keříky Salix rosmarinifolia, v severní části segmentu se po likvidaci rákosu rozrůstá asi 10 trsů Carex paniculata, ve V části segmentu 3 byla nalezena v r i 2011 jedna kvetoucí rostlina Dactylorhiza majalis. Nově bylo v tomto segmentu zjištěno okolo deseti trsů Carex davalliana (obou pohlaví), sporadicky i C. flava a C. appropinquata. Souhrnně zde bylo nalezeno 78 druhů, z nich žádný invazní, z expanzivních zde sporadicky v degradovaných lemech rostou Calamagrostis epigejos, Phragmites australis a Urtica dioica. Návrh managementu: zachovat vhodný vodní režim, nadále plochu kosit (pouze ponechat přirozenému vývoji trsy Carex paniculata). 4. Mokřadní louka, v níž plocha východně od travnaté cesty náleží do biotopu vysokých ostřic a v S a JV části do vlhké pcháčové louky (ale více degradované než v segmentu 3). Druhově nejbohatší je S část. Od r je i v tomto segmentu systematicky odstraňován rákos obecný. V porostu vysokých ostřic mají vyšší pokryvnost nejen ostřice (zejména C. rostrata, přistupuje Carex nigra), ale též Deschampsia cespitosa, Juncus effusus, Alopecurus pratensis. Ve vlhké pcháčové louce dominuje Scirpus sylvaticus, přistupuje Ranunculus repens, Filipendula ulmaria, Deschampsia cespitosa, Ficaria verna subsp. bulbifera. Celkem bylo v segmentu 4 zachyceno 51 cévnatých druhů rostlin. V r zde byl v S části segmentu zjištěn výskyt čtyř kvetoucích rostlin Dactylorhiza majalis, na jaře 2011 pět kvetoucích rostlin. Sporadicky tu roste Primula elatior subsp. elatior (nejvíce na okraji segmentu 5). V segmentu neroste žádný invazní druh, z expanzivních jen sporadicky Urtica dioica a záměrně likvidovaný Phragmites australis. Pokryvnost mechového patra dosahuje 25%. Návrh managementu: nadále porost kosit a neměnit vodní režim. 5. Řídká prořezaná podmáčená březina s květnatým podrostem. Po několik let je zde likvidován rákos obecný. Celkem zde bylo zjištěno 60 cévnatých druhů rostlin. Pokryvnost bylinného patra se pohybuje okolo 45%. Na podmáčeném stanovišti roste šest ochranářsky významných druhů. V Z okraji na prosvětlených místech bylo nalezeno několik trsů Carex paniculata. V r bylo na Z okraji segmentu nalezeno 7 rostlin Dactylorhiza majalis, z nich čtyři kvetoucí. Pod břízami se vyskytuje několik desítek vitálních rostlin Tephroseris crispa. Poměrně početně tady nalezneme silně vlhkomilný druh Valeriana dioica. Jednotlivě tady rostou Carex pseudocyperus a Primula elatior subsp. elatior. Na J okraji byl zachycen v lemu křovin kříženec Salix x parviflora. Z invazních taxonů tady sporadicky roste Impatiens 52

7 Málková J. & Málek K.: Floristicky zajímavé lokality Pod vodárnou a Hektárek u obce Ostrov... parviflora, z expanzivních Calamagrostis epigejos, Urtica dioica a likvidovaný Phragmites australis. V segmentu se velmi početně vyskytuje Petasites hybridus, Chaerophyllum hirsutum, v severní části u drobného toku Primula elatior subsp. elatior. V podmáčených plochách roste hojně Cardamine amara. Návrh managementu: nadále porost kosit a likvidovat nálety. 6. Liniový porost degradované olšiny podél částečně zregulovaného toku a v rozvolněných partiích místy sečené travní porosty. Segment leží v nejsevernější části navrženého VKP a je negativně ovlivněn splachy. Místy nalezneme v olšině Phragmites australis, v travních porostech je v rámci managementu likvidován. Jedná se o druhově nejbohatší vylišený segment, ve kterém bylo zjištěno 117 druhů cévnatých rostlin. Jak ukazují zákresy na obr. 4, v segmentu z ochranářsky významných druhů rostlin rostou sporadicky Leucojum vernum, Carex flava, C. paniculata a Primula elatior subsp. elatior. Jen na jednom místě byl nově nalezen druh Carex davalliana (2 trsy). V literárních pramenech není uváděn druh Viola palustris. Z invazních taxonů byl v zastíněných plochách zachycen sporadický výskyt Impatiens parviflora. Z expanzivních druhů byl zaznamenán kromě Phragmites australis i početně Calamagrostis epigejos, sporadicky Urtica dioica, Sambucus nigra a Phalaris arundinacea. U toku má vyšší zastoupení Petasites hybridus, Ficaria verna subsp. bulbifera, Myosotis nemorosa, Veronica beccabunga aj. Ve V části se v degradované sečené a místy mezofilní louce hojně šíří Rosa canina, dominuje zde Holcus lanatus, podél toku je nejpočetnější populace Primula elatior subsp. elatior. Úspěšně se zde v posledních letech, v důsledku sečení, rozrůstá Carex paniculata. Návrh managementu: nadále kosit travní plochy nad olšinou (mimo trsy Carex paniculata) a likvidovat rákos (ale až po zatažení listů bledule jarní) a další invazní a expanzivní druhy cévnatých rostlin. 7. Hustá stejnověká olšina s vtroušenou břízou, množstvím mrtvého dřeva a nehroubí, silně zabuřeněno ostružiníkem. Vysokou pokryvnost má keřové patro (až 30%), kde dominuje Prunus padus. Několik míst bylo silně rozryto prasaty. V segmentu bylo celkem zjištěno 77 druhů cévnatých rostlin. Bohatě vyvinut je jarní aspekt. Z ochranářsky významných druhů roste zejména blízko toku poměrně početně populace Leucojum vernum. V SZ a V části bylo zjištěno devět trsů Carex paniculata. Roztroušeně se v celém segmentu vyskytuje Viola palustris a Primula elatior subsp. elatior. Z invazních taxonů byl v zastíněných plochách zachycen sporadický výskyt Impatiens parviflora. Z expanzivních druhů byl zaznamenán kromě Phragmites australis také Urtica dioica a Sambucus nigra, na malé ploše i Carex brizoides. Návrh managementu: část porostu prosvětlit a odstranit mrtvé dřevo a ostružiník. 8. Nesečená rozsáhlá zapojená rákosina ve V části lokality. Je navržena k ponechání bez zásahu. Uprostřed je plánováno vybudování mělké vodní nádrže pro obojživelníky (Bureš & Málek 2006). V tomto segmentu bylo zjištěno nejméně druhů cévnatých rostlin (25), z nich není žádný zvláště chráněný nebo ohrožený. Z invazních druhů byl jen místy pozorován Impatiens parviflora a z expanzivních tady kromě dominantního rákosu obecného roste sporadicky kopřiva dvoudomá. Návrh managementu: v části litorálu plánované vodní plochy rákos obecný sekat pro zvýšení druhové diverzity. Při budování vodní plochy s litorálem nenarušit v okolí vodní režim. Vysekávat případné nálety dřevin. 9. Vzrostlá různověká degradovaná olšina s průsekem pod elektrickým vedením a s šířícím se Phragmites australis. Porosty pod elektrickým vedením jsou pravidelně prořezávány. V důsledku splachů z pastvin je v segmentu i větší zastoupení nitrofilních druhů (zejména v lemech): Sambucus nigra, Phragmites australis, Calamagrostis epigejos, Urtica dioica, Artemisia vulgaris, Arctium tomentosum, Rumex obtusifolius, Cirsium arvense aj. Bylo zde pozorováno několik rozšlapaných a rozrytých ploch zvěří. Ve stromovém patře dominuje Alnus glutinosa, místy má velkou pokryvnost i Populus tremula, sporadicky tu rostou Betula pendula, ojediněle Fraxinus excelsior. V keřovém patře je kromě Sambucus nigra vysoká pokryvnost vrb (hlavně Salix cinerea), zastoupeny jsou i Ligustrum vulgare, Frangula alnus, Prunus padus. V bylinném patře se početně vyskytují Rubus fruticosus agg. i Rubus idaeus, sporadicky i Rubus caesius. V segmentu bylo nalezeno několik juvenilních exemplářů Fagus sylvatica. V podmáčených partiích často rostou Deschampsia cespitosa a Juncus effusus. Celkem bylo v segmentu 9 zjištěno 75 druhů cévnatých rostlin. Z ochranářsky významných tady roste jen vzácně Primula elatior subsp. elatior. Z invazních byl zjištěn jen druh Impatiens parviflora, z expanzivních především Phragmites australis, dále Calamagrostis villosa, Sambucus nigra a Urtica dioica. Návrh managementu: odstranit osiky, vyřezat bez černý, sekat v lemech a v průseku elektrického vedení nitrofilní druhy. 53

8 Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) Rozbor flóry a vegetace v lokalitě Hektárek V území Hektárku bylo v letech 2009 až 2011 zjištěno 183 druhů cévnatých rostlin (tab. 1), z nich je 9 ochranářsky významných (tab. 2) a 6 nežádoucích invazních a expanzivních (tab. 3). Nejcennější je nález dvou velkých trsů (samičího pohlaví) Carex davalliana v létě 2010 na S břehu drobného rybníčka v hustě zapojeném litorálu. Druh nebyl z lokality dosud uváděn. V okolí rybníčku se z ochranářsky významných druhů ještě vyskytují Carex flava a několik bultů Carex paniculata, dále i několik keříků Salix rosmarinifolia. V podmáčených plochách rostou sporadicky Viola palustris a Tephroseris crispa, na mezofilních jednotlivě Primula elatior subsp. elatior. Ve vzrostlém lesním porostu (obr. 3) je několik vzrostlých exemplářů Abies alba a nalezeny byly i zmlazující semenáčky. Navržené VKP obklopují pole a pastviny, proto se zde negativně projevuje obohacování o živiny vlivem splachů. Osm odlišných stanovišť zachycuje obr. 3. SZ část lokality tvoří vzrostlý různověký les, který lze zařadit do biotopu květnaté bučiny, ale je velmi málo reprezentativní. Ve stromovém patře roste několik desítek pěkných vzrostlých jedinců Quercus robur, Pinus sylvestris a Fagus sylvatica, místy je vtroušena Betula pendula a jednotlivě Abies alba. Nepůvodní dřeviny byly odtěženy (hlavně Picea abies a Larix decidua). Keřové patro je druhově chudé a zaujímá pokryvnost do 10%. Bylinné patro má pokryvnost do 40%, v průseku je výrazně větší. Podrost je však druhově velmi chudý, převládá Brachypodium sylvaticum. Středem lesa prochází od S k J průsek elektrického vedení. Porosty pod elektrovodem jsou pravidelně vyřezávány. Plocha lesa zaujímá m 2. Vzrostlý les na JV sousedí s novou výsadbou dřevin (ta má rozlohu m 2 ). Při výsadbě bylo použito sazenic stromů a 1900 keřů, všechny přirozeného druhového složení. Hlavní použitou dřevinou byl Quercus robur a Fagus sylvatica, z keřů bylo nejvíce sazenic Salix fragilis a S. viminalis podrobně Bureš (2003a). Pravidelně je likvidována buřeň. Výsadby byly v r husté a dosahují v průměru výšky 3 m. Z nelesních ploch zaujímá největší rozlohu mezofilní louka o rozloze m 2, ostatní plochy tvoří rákosiny a rybníček. Luční porost (SZ od rybníčku) byl vytvořen rekultivací opuštěného pole. Plocha byla oseta komerční travní směsí s výhledem přisévat místní druhy trav a bylin. Zatím má tento porost charakter intenzivně obhospodařované louky. V JV cípu lokality je mělký rybníček (ve střední 1,3 m), který je obklopen hustým porostem rákosu. Ten je na JV, směrem k pastvině koní, částečně sečen s cílem přeměnit část plochy na mokřadní louku. Tady byly na jaře 2011 pozorovány dvě nové drobné skládky stavebního materiálu. Horní hranici lokality tvoří odvodňovací drobný tok. Na jeho březích dominuje Populus tremula, hojně tu rostou i Betula pendula, Salix sp. Podrost tvoří především Rubus fruticosus agg. a nitrofilní druhy (v důsledku splachů ze sousední pastviny hovězího dobytka). Mezi tokem a pastvinou je cca 3 m široký sečený degradovaný mezofilní travní porost. Postup revitalizačních prací rozebral Bureš (2003a). 54

9 Málková J. & Málek K.: Floristicky zajímavé lokality Pod vodárnou a Hektárek u obce Ostrov... Poznámky k výskytu nově nalezeného zvláště chráněného druhu Carex davalliana Carex davalliana je dvoudomý hemikryptofyt tvořící husté trsy. Jedná se o silně heliofilní taxon, který je hygrofilní, má i velké nároky na báze, nesnáší ale vysoký obsah dusíku v půdě (ELLENBERG et al. 1992). Morfologii a ekologii rozebral např. Dostál (1989), biotopy a rozšíření druhu v České republice uvedl ŘEPKA (2007). Ostřice Davallova byla zjištěna v obou sledovaných lokalitách v počtu 17 trsů. Největší počet trsů roste v segmentu 3 v navrženém VKP Pod Vodárnou v biotopu vlhkých pcháčových luk v drobných depresích se slatiněním. Nejedná se tady o biotop slatin, neboť je potlačeno mechové patro a bohatě jsou zastoupeny luční byliny, např. Crepis paludosa, Cirsium canum, C. palustre, C. oleraceum, C. rivulare, Cardamine pratensis, Lathyrus pratensis, Lychnis flos-cuculi, Ranunculus acris, Rumex acetosa a soubor lučních trav, k nimž zejména náleží Alopecurus pratensis, Festuca pratensis, Holcus lanatus. Vzácně druh roste ve světlině v severní části lokality v segmentu 6 a v lokalitě Hektárek S od rybníčka. Ohrožení výskytu ostřice Davallovy Pro ohrožení výskytu druhu jsou nebezpečné změny vodního režimu (odvodňování, a tím i pokles vydatnosti pramenů) a intenzifikace zemědělství (zejména přeměna luk na pole nebo rekultivace luk s doséváním), eutrofizace, zalesňování, absence sečení, nadměrná pastva, likvidace biotopů zástavbou, rozježděním atd. V důsledku sukcese nastává zastínění, které jej rovněž negativně ovlivňuje. Nežádoucí by bylo i nadměrné sečení. Optimální podmínky má Carex davalliana v současnosti na lokalitě Pod Vodárnou v segmentu 3, kde jsou podmáčené travní porosty od r každoročně jednou sečeny a je likvidován Phragmites australis. V lokalitě 6 je třeba bránit zastínění prořezáváním náletových dřevin a sečením travních porostů. V lokalitě Hektárek je výskyt ohrožen zarůstáním Phragmites australis a náletovými dřevinami (Betula pendula, Salix sp.). Lokalita je ohrožena nejen sukcesí, ale i eutrofizací. Rozrůstají se zde konkurenčně zdatné nitrofilní druhy Urtica dioica, Cirsium arvense aj., kterým vyhovuje obohacování půdy o živiny ze sousední pastviny. V lokalitě Hektárek je proto třeba sekat okolí rybníčku v širším okolí nálezu Carex davalliana. Výskyt významných druhů obratlovců Obě řešená území jsou významnými nejen botanickými, ale i zoologickými lokalitami. Pod Vodárnou byli z ptáků pozorováni bramborníček hnědý (Saxicola ruberta), strnad rákosní (Emberzia scheniclus), cvrčilka říční (Locustela viatilis), z plazů užovka obojková (Natrix natrix). Na Hektárku byla z plazů zjištěna užovka obojková (Natrix natrix), z obojživelníků čolek obecný a č. horský (Triturus vulgaris a Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý a s. zelený (Rana temporaria, Pelophylax esculentus), z ptáků zde každoroč- 55

10 Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) ně v mokřadu hnízdí např. strnad rákosní (Emberzia scheniclus) a moták pochop (Circus aeruginosus), v křovinách ťuhýk obecný či ť. šedý (Lanius collurio, L. excubitor), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), v listnatém lese krutihlav obecný (Jynx torquilla). Závěr V průběhu let 2009 až 2011 bylo při inventarizacích ve dvou lokalitách v k. ú. Ostrova u Lanškrouna (Pod Vodárnou a Hektárek) zjištěno celkem 256 cévnatých druhů rostlin. Podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Procházka et al. 2001) bylo v obou lokalitách zjištěno 11 ohrožených druhů rostlin. Z nich tři jsou zvláště chráněné podle Vyhl. 395/1992 Sb. v kategorii ohrožených druhů (Carex davalliana, Dactylorhiza majalis, Leucojum vernum). V literatuře není dosud výskyt ostřice Davallovy uváděn. Zjištěna byla ve fragmentech slatinných luk uprostřed rozlehlých polí a pastvin. Na obou enklávách roste na typických podmáčených a osvětlených stanovištích. Zřejmě nově byly nalezeny i druhy Carex appropinquata, C. pseudocyperus, Tephroseris crispa, Valeriana dioica a Abies alba. Ověřeny byly výskyty Carex paniculata, C. flava, Salix rosmarinifolia. Podle práce FALTYS (1995) byly ještě zjištěny druhy Primula elatior subsp. elatior, Ulmus glabra a Viola palustris (posledně dva jmenované druhy literární prameny neuvádí). Zachyceno bylo i osm nežádoucích invazních a expanzivních druhů. V obou lokalitách byly zachyceny nejen floristické, ale i vegetační charakteristiky a byl navržen management. V druhově bohatší lokalitě Pod Vodárnou proběhla tato šetření v devíti vegetačně odlišných segmentech. Uvedeny byly i výskyty ochranářsky významných obratlovců. V důsledku prováděných biotechnických zásahů od r je v obou lokalitách patrné zvýšení biodiversity a také početnosti ochranářsky významných druhů. Poděkování Studia byla podpořena projekty specifického výzkumu UHK v letech 2009 (č. 2101), 2010 (č. 2109) a 2011 (2118). Poděkování patří studentkám katedry biologie PedF UHK Kateřině Šedivé a Janě Tůmové, které se účastnily dvou terénních šetření v r a zapojily se do zpracování dat, za pomoc s tvorbou map náleží dík studentce Evě Prajsové. Literatura Anonymus (2002): Vlastivěda Lanškrounska. Měst. muzeum, Lanškroun. Biolib (2009): Biological library Bureš L. (2003a): LBC Obecní les prováděcí projekt. Program péče o krajinu. Ms. [depon. in AOPK Pardubice]. Bureš L. (2003b): Přehled významných krajinných prvků a maloplošně chráněných území okresu Ústí nad Orlicí. Ms. [depon. in KÚ Pardubického kraje, odbor ŽP a zemědělství, Pardubice]. Bureš L. & BurešOVÁ Z. (1998): ÚSES v k.ú. Ostrov u Lanškrouna, Rudoltice u Lanškrouna. Ms. [depon. in OÚ Ústí nad Orlicí]. Bureš L. & Málek K. (2005): Významné krajinné prvky v okolí Ostrova u Lanškrouna. Aktuální stav a navrhovaný management. Ms. [depon. in KÚ Pardubického kraje, odbor ŽP a zemědělství, Pardubice]. 56

11 Málková J. & Málek K.: Floristicky zajímavé lokality Pod vodárnou a Hektárek u obce Ostrov... Bureš L. & Málek K. (2006): Plány péče pro VKP v okolí Ostrova u Lanškrouna. 1. část. Ms. [depon. in KÚ Pardubického kraje, odbor ŽP a zemědělství, Pardubice]. Culek M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 p. Demek J. & Mackovčin P. (2006): Hory a nížiny (zeměpisný lexikon ČR). AOPK ČR Brno, 582 p. Dostál J. (1989): Nová květena České socialistické republiky 2. Academia, Praha, 1548 p. Ellenberg H., Weber H.E., Düll R., Wirth V., Werner W. & Paulissen D. (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta Geobotanica, Vol. 18. Verlag Erich Goltze KG, Göttingen. 248 p. Faltys V. (1995): Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území Východních Čech. AOPK ČR, Pardubice, 24 p. Faltysová H. (1993): Inventarizační průzkumy v navrženém VKP Pod Vodárnou. Ms. [depon. in AOPK ČR, Pardubice]. Faltysová H., Bárta F. et al. (2001): Pardubicko. In: Mackovčin P. et Sedláček M. [eds]: Chráněná území ČR, svazek IV. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 316 p. Filippov P., Grulich V., Guth J., Hájek M., Kocourková J., Kočí M., Lustyk P., Melichar V., Navrátil J., Navrátilová J., Roleček J., Rydlo J., Sádlo J., Višňák R., Vydrová A. & Zelený D. (2008): Příručka hodnocení biotopů. Ms. AOPK ČR, Praha. Chytrý M, Kučera T. & Kočí M. [eds] (2010): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha, 304 p. Jirásek J. (1992): Vegetace Lanškrounské kotliny. Ms., dipl. thesis [depon. in Př. Fak. UK Praha]. Jirásek J. (1993): Významné krajinné prvky Lanškrounské kotliny. Pr. a stud., Pardubice, 1: Jirásek J. (2001): Závěrečná zpráva mapování biotopů NATURA 2000 E0019. Ms. [depon. in AOPK ČR, Praha]. Krátká D. (2002): Květena Lanškrouna a okolí. In: An o n y m u s: Vlastivěda Lanškrounska. Měst. muzeum, Lanškroun, p Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 p. LUSTYK P. & Guth J. (2010): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha. Málková J. (1999): Uchování biologické rozmanitosti Orlické hory. Zahrada, park, krajina, Praha, 5: Málková J. (2000): Erhaltung und Pflege von Bergwiesen im Naturschutzgebiet Adlergebirge (Orlické hory). Artenschutreport, Jena, Höxter, Duetschland, 10: Málková J. (2008): Flóra a vegetace v přírodním parku Lanškrounské rybníky. 33 p., Ms., závěrečná zpráva botanického výzkumu [depon. in. Referát ŽP městského úřadu Lanškroun]. Málková J. (2010): Lanškrounsko okrsek Ms., závěrečná zpráva aktualizace mapování biotopů [depon. in AOPK ČR, Praha]. Málková J. & Málek K. (2010): Nové lokality a mikrolokality zvláště chráněných a ohrožených druhů cévnatých rostlin v okolí Ostrova u Lanškrouna. Pr. a stud., Pardubice, 17: Málková J. & Málek K. (2011): Orchis morio L. a Parnassia palustris L. v k.ú. Ostrov u Lanškrouna. Orchis, Dobré, 11: 2 3. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočeskou Přír., Litoměřice, 206 p. Mikyška R., Deyl M., Holub J., Husová M., Moravec J., Neuhäusl R. & Neuhäuslová Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1. České země. Academia, Praha. 57

12 Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J. & Jirásek J. (1997): Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica, Brno, 16: Rejchert M. (1986): Geologická mapa ČR 1:50000, list 14 32, Ústí nad Orlicí. Český geologický ústav. Roček Z. [ed.] (1977): Orlické hory a Podorlicko. SZN, Praha, 660 p. ŘEPKA R. (2007): Mokřadní ostřice České republiky. ČSOP, 72 p. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In. He j n ý S. & Sl a v í k B. [eds.]: Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha: Tolasz R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. ČHÚ, Praha, Olomouc, 255 p. Vítek J. (2002): Geomorfologické poměry Lanškrounska. In: An o n y m u s: Vlastivěda Lanškrounska. Měst. muzeum, Lanškroun, p Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., Zákon č. 114/1992 Sb. Tab. 1. Seznam druhů ve vylišených segmentech Pod Vodárnou a v lokalitě Hektárek. Odborné jméno ZF SV T V ph N FALT VYHL ČaČ H Abies alba P 3 5 x x x C3 (+) -- C4a * Acer campestre P * Acer platanoides P 4 6 x x x * * Acer pseudoplatanus P 4 x 6 x * * * * Aegopodium podagraria G,H * * * * * * Agrostis capillaris H 7 x x * * * * * Agrostis stolonifera H 8 x 7 x * * Achillea millefolium H,C 8 x 4 x * * Ajuga reptans H 6 x * * * * * * * * Alchemilla vulgaris agg. H * * * * * * * Alliaria petiolata H * * Alnus glutinosa P = 6 x * * * * * * * * Alopecurus pratensis H 6 x * * * * * * * * * * Anemone nemorosa G x x 5 x x * * * * * * * Angelica sylvestris H 7 x 8 x * * * * * * * * * Anthoxanthum odoratum T,H x x x 5 x * * * Anthriscus sylvestris H 7 x 5 x * * * Arctium lappa H * * Arctium tomentosum H * * * Arrhenatherum elatius H 8 5 x * * * Artemisia vulgaris H,C x * * * Asarum europaeum H,G * * Athyrium filix-femina H 3 x 7 x * * * Bellis perennis H 8 x 5 x * * Betula pendula P 7 x x x x * * * * * * 58

13 Málková J. & Málek K.: Floristicky zajímavé lokality Pod vodárnou a Hektárek u obce Ostrov... Bidens tripartita T = x * Bistorta major G,H * * * * * Brachypodium sylvaticum H * Calamagrostis canescens H * Calamagrostis epigejos G,H 7 5 x x * * * * * * * Calamagrostis villosa H,G * * Caltha palustris H 7 x 9 = x * * * * * * * Campanula patula H * * * Campanula rotundifolia H 7 5 x x * * * Cardamine amara H 7 x * * * * Cardamine pratensis H 4 x 6 x x * * * * * * Carduus acanthoides H * * Carex acuta G,A = * * * * Carex appropinquata H = 9 4 C2 -- C2 * Carex brizoides H,G * Carex canescens H * * * Carex davalliana H C2 3 C2 * * * Carex disticha G = * * Carex flava H 8 x C2 -- C4a * * * Carex nigra G 8 x * * * * Carex ovalis H 7 x * Carex pallescens H * Carex panicea G,H 8 x 8 x * * Carex paniculata H 7 x C4 -- C4a * * * * * * Carex pseudocyperus A,H = C4a * Carex rostrata A,H 9 x # * * Carex sylvatica H * * * Carpinus betulus P 4 6 x x x * Carum carvi H x * * Centaurea jacea H 7 x x x x * * Cerastium holosteoides subsp. triviale C,H 6 x 5 x * * Circaea lutetiana G * * Cirsium arvense G 8 5 x x * * * * * * * Cirsium canum H ? * Cirsium oleraceum H 6 x * * * * * * * Cirsium palustre H * * * Cirsium rivulare H * * * * * * * Corylus avellana N 6 5 x x * * Crataegus monogyna N,P * * Crepis biennis H * * * Crepis paludosa H 7 x * * * * * * Cynosurus cristatus H x * Dactylis glomerata H 7 x 5 x * * * * * * * Dactylorhiza majalis subsp. majalis G C3 3 C3 * * * 59

14 Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) Daucus carota H x * * Deschampsia cespitosa H 6 x 7 x * * * * * * * * * Dryopteris filix-mas H 3 x * * * * * Elytrigia repens G 7 6 x x * * * Epilobium angustifolium H 8 x * * Epilobium ciliatum H * Epilobium montanum H,C 4 x * * * Epilobium parviflorum H,C = * * * * * * Equisetum arvense G 6 x x x * Equisetum palustre G 7 x 8 x * * * * * * * Equisetum sylvaticum G * * Erophila verna T 8 6 x x * * Eupatorium cannabinum H * * * Fagus sylvatica P x x * * * * Festuca altissima H * Festuca gigantea H * * * Festuca pratensis H 8 x 6 x * * * * Festuca rubra agg. H x x 6 6 x * * Ficaria verna subsp. bulbifera G * * * * * * * * Filipendula ulmaria H x * * * * * * * Frangula alnus N x * * * * Fraxinus excelsior P 4 5 x * * * Gagea lutea G * * * Galeobdolon montanum C * Galeopsis pubescens T x * * Galeopsis tetrahit T 7 x 5 x * * Galium album H 7 x * * * * Galium aparine Tli 7 6 x * * * * * Galium odoratum H * * Galium palustre H x * * * * Geranium pratense H * Geranium robertianum T,H 5 x x x * * Geum rivale H 6 x 8 x * * Geum urbanum H x * * * * * * * * Glechoma hederacea G,H x * * * * Glyceria fluitans A,H 7 x 9 x * * Gnapgalium uliginosum T * Heracleum sphondylium H x * * Hieracium murorum H 4 x * * Holcus lanatus H x * * * * * Holcus mollis G,H * * Hypericum maculatum H 8 x * * * Chaerophyllum aromaticum H * * * * * Chaerophyllum hirsutum H x * * * * * * * * Chenopodium album T x x 4 x * 60

15 Málková J. & Málek K.: Floristicky zajímavé lokality Pod vodárnou a Hektárek u obce Ostrov... Chenopodium polyspermum T x * Chrysosplenium alternifolium H * * * * Impatiens noli-tangere T * * * * * * * Impatiens parviflora T x * * * * * * * * Iris pseudacorus A,G = x * * Juncus bufonius T * * * Juncus effusus H * * * * * * Knautia arvensis H x * Lamium purpureum T,H * Lapsana communis H,T x * Lathyrus pratensis Hli * * * * * * * Lemna minor A 7 5 # x * Leontodon autumnalis H 7 x * * Leontodon hispidus subsp. glabratus Leontodon hispidus subsp. hispidus H 8 x * * H 8 x * * Leucanthemum ircutianum H 7 x 4 x * * * Leucojum vernum G C3 3 C3 * * * Lolium perenne H * * Lotus corniculatus H 7 x * Luzula campestris H 7 x * * Luzula luzuloides H 4 x * Luzula multiflora H 7 x * * * Luzula pilosa H 2 x * * Lycopus europaeus H,A = * * Lychnis flos-cuculi H x x * * * * Lysimachia nemorum C * * * * * * Lysimachia nummularia C x x * * * * * * * * Lysimachia vulgaris H 6 x 8 x x * * * * * * * Lythrum salicaria H x * * * * * Maianthemum bifolium G 3 x * * Medicago lupulina T,H x * Mentha aquatica H,A * * * Mentha arvensis G,H 7 x 7 x x * Mercurialis perennis G,H 2 x x * Mycelis muralis H x * * * Myosotis arvensis T,H x * Myosotis nemorosa H * * * * * * * * Myosoton aquaticum G,H * * Oenothera biennis H x * Oxalis acetosella G,H 1 x * * * Paris quadrifolia G 3 x * * Pastinaca sativa H * Persicaria hydropiper T = * Persicaria lapathifolia T x * * * 61

16 Orlické hory a Podorlicko 17: 47 64, (2010) Persicaria maculosa T * * * Petasites albus G x * * Petasites hybridus G,H * * * * * * * Phalaris arundinacea G,H * * Phleum pratense H 7 x 5 x * * * Phragmites australis G,A * * * * * * * * * * Picea abies P 5 3 x x x * * Pimpinella saxifraga H 7 x 3 x * Plantago lanceolata H 6 x x x x * * Plantago major H 8 x 5 x * * Poa annua T,H 7 x 6 x * * Poa compressa H 9 x * Poa nemoralis H 5 x * * Poa palustris H * * * * * * * Poa pratensis H,G 6 x 5 x * * * * Poa trivialis H,C 6 x 7 x * * Populus tremula F x x * * * * * * * Potentilla anserina H x * * Potentilla erecta H 6 x x x * * * * Primula elatior H 6 x C * * * * * * * Prunella vulgaris H 7 x 5 7 x * * * Prunus avium P * * * Prunus padus P,A * * * * * Prunus spinosa N x * Pulmonaria obscura H * Quercus petraea P x x * * Quercus robur P 7 6 x x x * * Ranunculus acris H 7 x 6 x x * * * * * * * Ranunculus auricomus H 5 6 x 7 x * * Ranunculus flammula H 7 x * Ranunculus repens H 6 x 7 x * * * * * * * * * * Ribes uva-crispa N 4 5 x x * * Rosa canina N x x * * Rubus caesius Zli 6 5 x * * Rubus fruticosus agg. n * * * * * Rubus idaeus n 7 x x x * * * * * * Rumex acetosa H 8 x x x * * * * * Rumex crispus H x * Rumex obtusifolius H x * * * * * Salix aurita N 7 x * * * * * Salix caprea N,P 7 x * * * * * * * Salix cinerea N 7 x * * * * Salix fragilis P = * * * * * * Salix pentandra N,P * * * * Salix purpurea N,P 8 5 x 8 x * * * * Salix rosmarinifolia N,Z C2 -- C3 * * Salix viminalis N,P x * * Salix x parviflora * * 62

17 Málková J. & Málek K.: Floristicky zajímavé lokality Pod vodárnou a Hektárek u obce Ostrov... Sambucus nigra N x * * * * * * Sanguisorba officinalis H x x * * * * Sanicula europaea H * * Scirpus sylvaticus G * * * * * * Scrophularia nodosa H * * * Scutellaria galericulata H = * * * * Senecio ovatus H 7 x 5 x * * * * * * * Silene dioica H x x * * * * * Silene latifolia subsp. alba H x * Sisymbrium officinale T x * Sonchus arvensis G,H x * Sonchus oleraceus T,H * Sorbus aucuparia P,N 6 x x 4 x * * Sparganium erectum A 7 6 # * Stachys sylvatica H 4 x * * Stellaria alsine H * * * Stellaria graminea H 6 x * * Stellaria media T 6 x x * * * Stellaria nemorum H 4 x * * * * Succia pratensis H x * Symphytum officinale G,H x * * * * * Tanacetum vulgare H * * Taraxacum sect. Ruderalia H 7 x 5 x * * * * * * Tephroseris crispa H C3 -- C4a * Thlaspi arvense T * Tilia cordata P x * Tilia platyphyllos P x * Trifolium hybridum H * * * Trifolium pratense H 7 x 5 x x * * * * * Trifolium repens C,H 8 x * * * * Tripleurospermum inodorum T 7 6 x * * Trisetum flavescens H 7 x x x * * Tussilago farfara G 8 x 6 8 x * * * * Typha latifolia A,H * * Ulmus glabra P C4 (+) * * Urtica dioica H x x * * * * * * * * * * Valeriana dioica H 7 x C3 -- C4a * * Valeriana excelsa subsp. sambucifolia H * * Veronica beccabunga A,H 7 x * * * * * * * Veronica chamaedrys C 6 x 5 x x * * * * Veronica persica T 6 x * Veronica serpyllifolia H x x * Viburnum opulus N 6 5 x * * * Vicia cracca Hli x x * * * * Vicia sepium Hli x x * * Vicia villosa T,Hli * * Viola reichenbachiana H 4 x * * * * Viola riviniana H 5 x 4 4 x * * Vysvětlivky: ZF životní forma SV, T, V, ph, N hodnoty indikačních čísel podle ELLENBERG et al. (1992) Sv světlo, T teplota, V vlhkost, ph půdní reakce, N vztah k dusíku FALT stupeň ochrany podle práce FALTYS (1995) VYHL zvláště chráněné druhy podle Vyhl. 395/ Sb. ČaČ kategorie ohrožení podle práce PROCHÁZKA et al. (2001) 1 9 segmenty Pod Vodárnou, H Hektárek 63