ŽIVOT PO PORANĚNÍ MOZKU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ŽIVOT PO PORANĚNÍ MOZKU"

Transkript

1

2 ŽIVOT PO PORANĚNÍ MOZKU Sborník příspěvků z konference CEREBRA Život po poranění mozku konané 12. března 2009 v Praze C E R E B R U M Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin

3 Vydavatel: CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin Sídlo: Jagellonská 18, Praha 3 Autor: kolektiv Editor: Marcela Janečková Příprava podkladů: Marcela Janečková, Marek Poláček Název: Život po poranění mozku Podnázev: Sborník příspěvků z konference CEREBRA Život po poranění mozku konané 12. března 2009 v Praze Pořadí vydání: první Datum vydání: duben2009 Vazba: brožovaná Vydání sborníku je podpořeno Velvyslanectvím Nizozemského království a Nadací Open Society Fund Praha ISBN

4 Seznam autorů příspěvků Mgr. Marta Borowiecová, rodinný příslušník Ing. MUDr. Petr Fiala, CSc., Léčebné rehabilitační středisko Chvaly Gerard Gueneau, L Union Nationale des Associations de Familles de Traumatisés Crâniens, Francie Bc. Marcela Janečková, Cerebrum Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin, Praha Dr. M. Lippertova-Grünerova PhD, Klinik für Allgemene Neurochirurgie der Universität zu Köln, Německo Mgr. Hana Malá, Ph.D. The Unit for Cognitive Neuroscience, University of Kopenhagen, Dánsko MUDr. Ondřej Navrátil, Neurochirurgická klinika Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice, Brno Marek Poláček, Cerebrum Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin, Praha Dr. Gerard Ribbers Ph.D. The Erasmus Medical Center In Rotterdam, Nizozemí prof. MUDr. Martin Smrčka, Ph.D. MBA, Neurochirurgická klinika Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice, Brno Ing. Jaroslava Strnadová, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha doc. MUDr. Olga Švestková Ph.D., Klinika rehabilitačního lékařství 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

5 OBSAH: Slovo úvodem Marcela Janečková...12 Pohledem rodiny pečující o těžce postiženého blízkého Marta Borowiecova...12 Poškození mozku a co dál? možnosti a šance pacientů a jejich rodin v České republice Petr Fiala...12 Comment les personnes traumatisées crâniennes et leurs famillessont-elles accompagnées et soutenues en France, en 2009? Gerard Gueneau...12 Jaký je ve Francii v roce 2009 stav v oblasti pomoci a podpory rodinám osob po traumatickém poranění mozku? Gerard Gueneau...12 Zkušenosti s dostupností podpory, rehabilitace a služeb po poranění mozku v České republice Marcela Janečková...12 Fázový model neurologické rehabilitace v Německé spolkové republice Marcela ippertova-gr nerova...12 Lippertova-Grünerova...12

6 Rewiring the brain New trends in Neurorehabilitation Hana Malá...12 Nové trendy v neurorehabilitaci Rewiring the brain New trends in Neurorehabilitation Hana Malá...12 Výsledky léčby pacientů s těžkým poraněním mozku, nejčastější deficity, jejich resocializace a pracovní schopnost Ondřej Navrátil...12 Osm let poté Marek Poláček...12 Traumatic Brain Injury Rehabilitation in the Netherlands: Dilemmas and Challenges Gerard Ribbers...12 Dilemata a výzvy v rehabilitaci osob po traumatickém poranění mozku v Nizozemí Gerard Ribbers...12 Klady a zápory péče o pacienty s poraněním mozku v České republice Martin Smrčka...12

7 Pracovní rehabilitace v regionálních sítích spolupráce Jaroslava Strnadová...12 Praktické zkušenosti s funkční diagnostikou v rehabilitaci pacientů po traumatickém poranění mozku Olga Švestková...12

8 Slovo úvodem Dostáváte do rukou Sborník příspěvků z první konference Život po poranění mozku, kterou v Praze dne 12. března 2009 pořádalo občanské sdružení CEREBRUM Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin, spolu s Výborem pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Hlavním cílem konference bylo zprostředkovat výměnu zkušeností a poskytnout platformu pro zástupce zdravotních institucí, lékaře, akademickou sféru, zástupce zdravotních pojišťoven, zástupce územních samosprávných celků zodpovědných za plánování zdravotních a sociálních služeb, pacienty a jejich rodiny a další profesionály, kteří se problematikou poranění mozku zabývají. Jednotlivá vystoupení jak odborníků, tak osob po poranění mozku a jejich rodinných příslušníků se zabývala aktuálními otázkami organizace, zajištění a dostupností zdravotních, rehabilitačních a zdravotně-sociálních služeb určených lidem po poranění mozku a jejich financováním (např. příspěvky MUDr. Švecové, MUDr. Ing. Petra Fialy CSc., Doc. MUDr. Olgy Švestkové Ph.D, prof. MUDr. Martina Smrčky Ph.D.). Jak vyplynulo z příspěvků českých i zahraničních odborníků, poranění nebo jiné poškození mozku představuje v současnosti značný socio-ekonomický problém, a to zejména vzhledem k vysoké četnosti výskytu a komplexnosti postižení a z nich vyplývajících nároků, které jsou kladeny na systém zdravotních a sociálních služeb. Významnou částí konference byla prezentace současných trendů v oblasti neurorehabilitace (např. příspěvky Mgr. Hany Malé Ph.D a Dr. Marcely Lippert-Gruner Ph.D) a jejich vliv na obsah i rozsah poskytované péče, stejně jako prezentace holandského (Dr. Gerard Ribbers, Ph.D) a francouzského systému péče a rehabilitace osob po poranění mozku a jeho financování (Gerard Gueneau). Za velmi podnětné a relevantní považujeme i vystoupení Marka Poláčka a jeho osobní výpověď o životě po prodělaném nádoru mozku a také zkušenosti paní Marty Borowiecové s péčí o jejího, po úrazu mozku těžce postiženého, syna. Tento výčet není úplný a ve Sborníku tedy čtenář nalezne i další relevantní příspěvky ostatních přednášejících, které se všechny dotýkají života po poranění mozku. Příspěvky zahraničních autorů v jejich originální (cizojazyčné) verzi jsou následované překladem do českého jazyka. Alespoň touto cestou děkujeme všem účastníkům za aktivní účast na první konferenci CEREBRA. Poděkování za převzetí záštity nad konferencí patří Ing. arch. Daniele Filipiové, ministryni zdravotnictví, MUDr. Jaroslavu Krákorovi, předsedovi Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, Doc. MUDr. Olze Švestkové Ph.D., přednostce Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Ing. Zdeňku Škromachovi, předsedovi

9 Výboru pro sociální politiku PSP ČR. Dále bychom rádi poděkovali pracovníkům Výboru pro zdravotnictví PSP ČR a všem pracovníkům a dobrovolníkům sdružení CEREBRUM, kteří se na přípravě a úspěšné realizaci konference podíleli. Zvláštní poděkování pak patří Velvyslanectví Nizozemského království a Nadaci Open Society Fund Praha za finanční podporu, bez níž by nebylo konferenci možné uskutečnit. Věříme, že i tento Sborník a jeho bezesporu zajímavé příspěvky budou inspirací pro rozvoj systému péče a podpory osob po poranění mozku a jejich rodin v České republice. Bc. Marcela Janečková Předsedkyně CEREBRUM

10 Pohledem rodiny pečující o těžce postiženého blízkého Mgr. Marta Borowiecová Jsem matkou 29-ti letého syna, který ve 12-ti letech utrpěl těžký úraz mozku. Škola vypravila děti šesté třídy na tehdy povinnou školu v přírodě, autobus plný dětí však na místo určení nedorazil, protože se nedaleko cíle srazil s protijedoucím těžkým nákladem, který se následkem nárazu uvolnil a zřítil se na autobus, převážející děti. Dvě z nich na místě zemřely, mého syna zasáhla traverza, která dopadla na autobus. Syn krvácel do mozkového kmene, měl roztržená játra, slezinu a zlomenou ruku. Po převozu do nemocnice syna ihned operovali, čímž mu zachránili život. Zdaleka však nebylo vyhráno. Na ARU si syn poležel v hlubokém bezvědomí dva měsíce. Poté byl přeložen na neurologické oddělení, kde jsem s ním už i já pobyla dalšího půl roku. Když nás před Vánocemi propouštěli domů, syn byl schopen jenom chvíli sedět, mluvil velmi nezřetelně a nikdo z nás, včetně lékařů, netušil, jak se bude jeho stav dál vyvíjet. Potřeboval neustálou komplexní rehabilitaci, aby se mohlo dostavit byť jen malé zlepšení. A tady nastaly potíže, které v podstatě přetrvávají dodnes. Najednou jsem zůstala se synem sama. Měli jsme po propuštění z nemocnice nárok na dvě hodiny rehabilitace týdně. To samozřejmě nestačilo a tak jsem s ním zbytek týdne cvičila sama. Díky hodinám a hodinám tvrdé práce se povedlo syna postavit na nohy až za dva roky. Jenom postavit, protože rovnováha byla poškozená natolik, že nebyl schopen sám ani stát, natož chodit. Jeho stav byl lékaři prohlášen za neměnný a proto shánění dalších možností rehabilitace začalo být velmi obtížné. Nevěděla jsem, co dělat. Co jsem však věděla jistě bylo, že musíme v rehabilitaci pokračovat. Veškerá odpovědnost za jeho další život ležela na mně. Postrádala jsem odbornou lékařskou pomoc lékařů, psychologů, či sociálních pracovnic. Informace jsem si sháněla sama a těžce získávala to, co mělo být samozřejmostí, pomůcky, lázeňskou péči, státní podporu atd. Ano, je to už dávno, mnohé se od té doby změnilo, ale obávám se, že nijak zásadně. Nezměnil se totiž celkový postoj k lidem po úrazu, který by měl být postavený na komplexním systému zdravotnické a sociální péče o pacienta po poškození mozku. Pořád se totiž nepřihlíží k tomu, že postižení je získané, nikoli vrozené, v čem je velký rozdíl. Po úrazu mozku totiž nikdo ani lékaři nejsou schopni odhadnout, co zůstalo zachováno, co bylo poškozeno nejvíce a tak je potřeba věnovat se takovému člověku opravdu v celém spektru rehabilitace, jedině tak se dá včas zachytit a rozpoznat možnosti pro další léčbu. Vrátím se však k mému synovi, protože právě na konkrétním případu jsou nedostatky zdravotní a sociální péče nejmarkantnější. I když s velkými obtížemi, rehabilitaci fyzickou v rámci mých fyzických možností a znalostí jsme nějak zvládali. Horší to bylo s péčí o jeho psychiku. Nemusím zdůrazňovat jak těžkým obdobím syn procházel. V tomto patologickém již stavu procházel pubertou a k tomu se měl 9

11 vyrovnávat se svým handicapem, ke kterému ani netušil jak přišel. Z kluka plného života a plánů do budoucnosti se stával uzavřený, zatrpklý mladý muž, který na všechno zanevřel a propadl se snad na samé dno beznaděje. K tomuto sekundárnímu psychickému poškození nemuselo v takovém rozsahu přijít, kdyby se byl našel psycholog, který by jemu i mne pomohl se v situaci orientovat, který by dokázal na sebe vzít tu profesionální a lidskou odpovědnost a věnoval by synovi pravidelnou péči. Všude jsme však naráželi jenom na neschopnost, či neochotu, či dokonce odbornou nezpůsobilost se synovi věnovat. A tak se syn propadal stále hlouběji. Úplně se uzavřel před světem, začal prokazovat až pseudoautistické rysy. Vnímal sice všechno, ale ztratil potřebu vyjadřovat své pocity, či potřeby. Jeho psychický stav se zdál být horší než těsně po úrazu. Místo, aby se ode mne začal pomalu osamostatňovat, stával se na mne a mé pomoci stále více závislým. Byla a jsem stále jeho spojka se světem. A co bylo nejhorší, začal odmítat cvičit, Fyzické rezervy, které měl se začali vytrácet a nebýt mého neustálého tlaku, stal by se asi opět ležícím a nepohyblivým. Nikdo, kdo něco takového nezažil, si nedokáže představit zoufalství matky, která se musí dívat na to, jak její dítě odchází kamsi do nenávratna. Došlo to tak daleko, že syn už potřeboval pomoc psychiatra. Tlumící medikamenty, které mu předepsali, však kromě dalších nepříznivých vedlejších účinků, jako přibývání na váze a apatie, způsobili, že syn odmítal jakoukoli aktivitu, protože byl po lécích velmi unavený. A začal začarovaný kruh, ve kterém se meleme dokola dodnes. Nemůže cvičit, protože je unavený a nemůže se zlepšovat fyzicky, protože necvičí. Jeho izolování se od světa postupovalo dále. Ze všech stran jsem dostávala rady, že syn potřebuje motivaci pro další život. Kde ji však hledat. Sama jsem už začínala být velmi unavená jak fyzicky tak psychicky. Stále, avšak bezvýsledně jsem hledala psychologickou pomoc. Potřebovala jsem poradit. Začínala jsem si uvědomovat, že už nemůžeme být pořád sami. Potřebovali jsme asistenta. Na dobu, kdy tuto roli téměř výhradně vykonávali civilkáři vzpomínáme jako na zlaté časy. Civilkář nám byl po žádosti přidělen na dobu jednoho a půl roku, na osm hodin denně. To byla neuvěřitelná změna k lepšímu. Najednou jsem nebyla na všechno sama. Poté, co jsem asistenta zaškolila, stal se mou pravou rukou.vstřícný člověk, kterých se naštěstí mezi civilkáři našlo dost se do problému vžil v podstatě velmi rychle. Syn si na něj pomalu zvykl, on na syna a vznikl dokonce i jistý druh oboustranně přínosného vztahu. Asistent se stal skoro členem rodiny. S ním jsem konzultovala problémy, on byl ten, kdo přispěl radou a pomocí. Jeho přítomnost byla pro mne velkou úlevou. Další obrovskou výhodou bylo, že civilkáři byli placeni státem a problém shánění dotací a sponzorských darů a příspěvků na péči atd., jako je tomu dnes jsem neřešila a mohla se o to více věnovat synovi. Ëra civilkářů však zrušením povinné vojenské služby skončila a nám začali potíže. Asistenti se sháněli těžce, přes občanská sdružení, neziskové organizace, kterých 10

12 vznik si vyžádala nastalá situace. Začátky byli těžké i pro ně. Nikdo nevěděl jak tento systém, ve světě běžný funguje. Asistenti se tentokrát rekrutovali například z řad studentů, kteří si potřebovali přivydělat vedle studia, anebo lidí, kteří se díky svému přesvědčení rozhodli pomáhat druhým. Peníze na jejich platy však už museli občanská sdružení shánět pomocí grantů, či sponzorských darů. Pro nás to znamenalo, že můžeme mít asistenta jenom tehdy, má- li na něj příslušné občanské sdružení peníze, které však bylo plně závislé na státních dotacích. Pro nás to byl ovšem zcela nový model péče, než na jaký si jsme si za časů civilkářů zvykli. Pokaždé jiný člověk, jiné chování, jiný přístup. Syn se v tom přestal orientovat a jestliže se vedle už zmapovaného a poznaného civilkáře začínal pomalu uklidňovat, musel se začít přizpůsobovat pokaždé jinému člověku.o vybudování vztahu nemohla být řeč. Začalo jít jenom o to, zda asistent přijde, nebo ne. A tak se naše vzájemná fixace, která se měla pomalu uvolňovat ještě zvýšila. Musím přiznat, že i pro mne bylo velmi obtížné znovu a znovu vysvětlovat jak se pracuje s vozíkem, jak se má syn zvedat, jak mu pomáhat při nutných činnostech Asistent fungoval jako fyzická pomoc, navázání bližšího vztahu v těchto podmínkách bylo velmi obtížné. A tak největší tíha péče o syna zůstávala dál na mne. Mezitím syn dospěl a mne ubývaly síly. Museli jsme začít pomýšlet na postupné osamostatňování se. Ale jak? Kdo mu pomůže, když ne já, kdo převezme tu odpovědnost, když ji syn ve svém stavu není schopen za sebe nést sám? Občanská sdružení se snažila, začali vznikat chráněná bydlení, stacionáře s celodenní, týdenní, stálou péčí pomoc se začala rýsovat. A tu se objevil další problém. Kam syna zařadit. Je postižený fyzicky, mentálně, kombinovaně má to vrozené? Je po úrazu mozku? Tak to pozor, k lidem po úrazu mozku se musí přistupovat jinak než k postiženým od narození a není vhodné tyto dvě diagnózy míchat. Tak a co teď. Možnosti zařazení syna do kolektivu se ztenčily. Kam s ním? Kde a jak by mohl začít žít svůj život bez přítomnosti matky, sám, podle svých možností a schopností, přiměřeně ke stavu? Neřešitelná situace. Zmatek. A v tom ovzduší jsem měla syna motivovat ke zlepšování se, dodávat mu chuť do života. Místo toho mne začala jako noční můra pronásledovat myšlenka Co bude se synem, když tady nebudu? Odpověď jsem nenacházela. A najednou se začalo mluvit o novém zákoně, který přinese řešení, který konečně zavede řád v péči o postižené. Mé a myslím, že naděje všech rodičů postižených dětí se k němu začali upínat a netrpělivě jsme očekávali jeho schválení. Neznám přesné znění celého zákona o sociálních službách, znám však jeho praktický dopad na náš život. V novinách jsem se před jeho uvedením dočetla, že by měl pomoct rodinám odlehčit tíhu péče a postiženým dát možnost žít co nejvíce podle svých představ. Článek nesl velký název Nezatěžoval bych rodiny. Smělá slova v té době. Po uvedení zákona do života začaly změny, ne však v takovém smyslu, v jakém jsme očekávali. Jako první krok, který jsme zaregistrovali byl, že nám, pečujícím, byl odebrán příspěvek 11

13 při péči o osobu blízkou, Kč měsíčně, který jsme do té doby pobírali. Synovi byla odebrána bezmocnost ve výši Kč. Místo toho dostali postižení příspěvek na péči podle skupin, do kterých byli zařazeni podle stupně závislosti na druhé osobě. Syn byl zařazen do skupiny třetí a pobíral Kč. Za tuto sumu si měl po výběru zaplatit potřebnou asistenci. Podotýkám, že syn potřebuje 24 hodinovou péči. Tím se měli uvolnit ruce rodičům, kteří mohli třeba nastoupit do zaměstnání a opět se zařadit do společnosti. Myšlenka sice hezká, ale v praxi naprosto selhávající. Asistenti, kteří do té doby nebyli odbornými silami a pobírali kolem 50.- Kč na hodinu, se najednou museli stát odbornými silami a tudíž měli nárok na vyšší ohodnocení práce. Opět správné uvažování, protože vykonávat tak zodpovědnou práci za 50.- Kč na hodinu bylo až nemorální. Takže asistenti, kteří chtěli tuto práci dělat museli projít školením a stali se tedy odbornými silami. Jejich hodinová mzda stoupla na dvojnásobek, ba setkala jsem se s tím, že žádali i trojnásobek. Takže počty jsou jednoduché. Syn potřebuje 24 hodin péče po Kč na hodinu, tedy denně Kč. Takže příspěvek na péči, oněch Kč by vystačil na tři a půl dne?! Takže kdo doplatí zbytek, jestliže se syn chce osamostatnit a vybrat si způsob života, který mu nejvíc vyhovuje, v jeho případě bydlení ve stávajícím domácím prostředí? Kdo jiný než rodina. A rodina na to nemá, protože doplatit chybějící sumu jednoduše nevydělá. Takže, co se stalo. Matkám byl odebrán jediný příjem a tudíž je situace nutila jít do práce. Zaplatit asistenci na 8 hodin denně stojí Kč. Oněch pokrývá tedy 10 dnů. Co zbytek pracovních dnů? Takže nastal paradox. Musí pracovat a nemohou pracovat, protože kdo jiný, než rodina se o postiženého po zbytek hodin, které nemůže z příspěvku zaplatit postará? Ano, je tady možnost dát postiženého do nějakého zařízení, kde si od postiženého vezmou jenom tolik kolik má. Ale chce takhle každý postižený žít? Chce přijít o to poslední, co mu zůstalo a to je domov, své soukromí, pocit bezpečí? Jestliže se chce osamostatnit tak musí. Takže kde je zákonem zmiňovaná možnost volby způsobu života? Navíc je otázka, kolik z lidí po úrazu mozku je schopno tohle rozhodnutí udělat? A jestliže není, kdo musí rozhodnout? Opět rodina. A tak matky, nucené nedostatkem peněz jít do práce, začaly hledat zařízení, kterých je velmi poskrovnu a s pocitem, že dítě odkládají, protože tam nechtělo,byly nuceny tuhle Sofiinu volbu vykonat. Ty, které se tak nerozhodly a nechaly si dítě doma a jenom občas, kolik příspěvek na péči dovolí, co je, v nejnutnějších případech, využít asistence. To však není úplně v souladu se zákonem, protože peníze jsou přece určeny na zaplacení asistence a ne do rodinného rozpočtu. Matky tedy buď dítě odloží, anebo o něj s pocitem provinění vůči státu pečují dál. Bez příjmu, bez vyhlídek na zlepšení, bez pomoci a stále víc jich propadá depresím a noční může, která je mi tak dobře známa Co bude až tady nebudu? A teď ať mi někdo zodpoví otázku, jak mohou pečující v této situaci a atmosféře být oporou pro člověka, který je na nich plně závislý? Jak mu mají pomoct najít motivaci pro další život, jak to má vůbec všechno jeden člověk obstarat a vydržet, 12

14 když čas běží, síly ubývají, odhodlání slábne. Situace tedy donutila pečující dát syna na několik dnů, nebo i na celý týden do stacionáře a jít pracovat. Pro nás to znamenalo, že tři dny jsem pracovala naplno, k tomu obíhala úřady, lékaře, zařizovala všechno, co je kolem syna potřeba a je toho pořád víc. Zbývající dva dny z pracovního týdne byl syn v denním stacionáři, abychom byli alespoň chvíli spolu a udržela se rodinná pouta. Jenže stacionář končí ve dvě a já končila práci v pět. Tři hodiny jsem musela doplácet za asistentské služby. Takže finančně to nakonec vypadalo tak, že jsem pracovala, abych mohla pracovat. A najednou jsme se s hrůzou v tisku dočetli, že vláda snižuje dotace na provoz občanských sdružení, provozujících ony stacionáře, čím jich velkou většinu odsoudila k zániku. Panika. Kam dát syna, abych mohla pracovat? Jak si zajistím aspoň nějaký příjem, když nebudu moct pracovat? A jak budeme vlastně žít? A syn potřebuje motivaci a zázemí a co budu dělat? Pod tím tlakem mnohé matky tělo zradilo. Už nemohou pracovat, síly, které jim zbyly, využívají na nejnutnější práci kolem svých postižených dětí, už nehledají psychology, stejně by jim s touto situací nepomohli. Přesto tiše sní o tom, jak je jejich dítě zajištěné do budoucna, jestli už doma ve svém prostředí, nebo v chráněném bydlení rodinného typu, má veškerou dostupnou péči, díky které je jeho život bohatší a kvalitnější a ono šťastnější a spokojenější, jak se jejich strachy rozplývají díky odborné péči a pocitu bezpečí. Avšak to jsou jenom sny, místo toho se den co den ptají Co bude, až tady nebudu? 13

15 PORAN NÍ MOZKU A CO DÁL? (Medicínské a ekonomické poznámky) Petr Fiala 1. Lékařská fakulta UK Praha, RÚ Léčebné a rehabilitační středisko Chvaly Konference v PSP ČR Motto: Co jste neud lali pro jednoho z t chto nejnepatrn jších, ani pro mne jste neud lali. Mat. 25,45 Zdroje 1. Statistická ro enka R 2. ÚZIS Praha 3. SÚ 4. Materiály MZd. R 5. Analýzy nemocnic R (AN, A MN) 6. Studie IZPE, Kubinyiho zpráva, VZP 7. Legislativní normy R 8. Zahrani ní prameny - konference, ro enky, ústní sd lení atd. 14

16 Obsah 1. Medicínské poznámky (obr. 5-16) 2. Ekonomické poznámky (obr ) 3. Zdravotn -sociální l žko ( obr ) 4. Záv ry (obr. 42) 5 Výskyt Poran ní mozku pat í do podskupiny poškození CNS s velmi závažnými d sledky. Celkem mají tato onemocn ní v R svou incidenci v ádu n kolika desítek tisíc ro n. Z toho kraniocerebrálních traumat r zného stupn závažnosti p ibývá v ádu set až tisíc ro n. Stoupá i jejich prevalence, a to hl. díky pokrok m v medicín. To indukuje další nároky na pé i - tito lidé žijí s následky postižení i desítky dalších let. Tak se tato onemocn ní poznenáhlu stávají velkým spole enským tématem. Vzbuzují totiž otázku: Jak jim pomoci v jejich nemoci i v dalším život? 6 Rozd lení Výskyt mozkových lézí podle v ku: V d tském v ku: DMO nejedná se vlastn o jednotnou dg., ale o soubor klinicky podobných projev (sta až tisíce ro n, dle metodiky) V dosp lém v ku: Poran ní mozku v d sledku úraz, zejména dopravních, pracovních, sportovních, v domácnosti, asto však je léze i následkem infekcí, zlo in aj. (sta až tisíce) V seniorském v ku: CMP - desítky tisíc ro n 30 tis. (dle n kterých až 60 tis.), prevalence vysoká, cca 1/3 z nich pot ebuje rhb. až do konce života Jedná se tedy o epidemiologicky velmi významný problém 15

17 7 Hlediska Tato onemocn ní m žeme sledovat z nejr zn jších hledisek: Medicínské epidemiologické, preventivní, diagnostické, kurativní, rehabilita ní aj. Ekonomické náklady jednak na vlastní lé ení v jeho fázích, poté na d sledky nemoci (pro vy azení z ekonomické aktivity, dodatkové náklady atd.). Sociální problémem se stává všechno: bydlení, práce, osobní život, rodina, partnerské vztahy, sexualita, d ti, koní ky, sport, pokles spole enské prestiže atd. Právní definice, legislativní normy. Organiza ní jak vše uvedené sladit a zorganizovat. Invalidita - je sama o sob zvláštní kategorií. 8 9 Lé ení v akutní fázi Lze íci, že v sou asné dob je v R 1. fáze lé ení na srovnatelné úrovni s vysp lým sv tem. Jde zejména o zabezpe ení vitálních funkcí už v p ednemocni ní pé i (RZ), poté p evoz do traumacentra (dg. a terapie), konzervativní i invazivní lé ba, dále pobyt na ARO atd. Následuje fáze rehabilitace ( asná i následná). Zde však již za ínají specificky eské problémy. Další obtíže nastávají p i znovuza le ování pacienta s lézí CNS do normálního života. Zde už za vysp lým sv tem výrazn pokulháváme. Následné lé ení Z traumacentra i z ARO je pacient p ekládán do následné pé e. Tam se má zúro it p edchozí úsilí a enormní výše vynaložených prost edk. asto je však opak pravdou. Jednak je to absolutním nedostatkem l žek tohoto typu a jednak bývá úsilí zma eno typicky eským p ístupem (kazuistika: dívka po havárii z ARO na LDN jako neperspektivní ). Na otázku, pro tomu tak je, budu hledat odpov ve druhé ásti této prezentace. 16

18 10 Meze rehabilitace Zdá se, že konven ní rehabilitace se v sou asné dob v tomto sm ru dostává až na samé hranice svých možností. S n kterými pacienty se prost už dál nedostaneme... Proto je t eba hledat nové cesty ( staronové ), novou šanci pro pacienty. To je zárove výzva pro medicínské v dy. Jednou z nich je pro mnohé možná p ekvapivé spojení akupunkturních bod s mozkovými centry. N kolik slov k této u nás dosud mén používané, ale nad jné a asto velmi efektivní metod, kterou provádíme na našem pracovišti. 11 Moderní akupunktura Tradi ní AP se po 2. sv tové válce rozší ila do Evropy (de la Fuye aj). V tom okamžiku za íná její výzkum podle pravidel moderní léka ské v dy. První p esv d ivé výsledky p inesl v letech. Díky n mu jsme poznali základní mechanismy a m žeme se touto metodou angažovat i v oblasti, o níž dnes hovo íme - u mozkových lézí. Sou asný výzkum pak dál posunul hranice našeho poznání. Stojí za to chvíli se u n ho zastavit: 12 P ehled výzkumu Francouzští morfologové (nap. univerzita Montpellier - Rabischong, Terrelová, Auzieche, Niboyet a druzí) - analýza AP histol. a fyziol. Severští neurofarmakologové (Karolinska institut - Terenius, Sjölundová, Kaada, Ericcson) - peptidy. Kanada Pomeranz, Melzack (bolest, zoologie) - regenerace nervové tkán, blokáda bolesti. ínští neurofyziologové Han-ji-šen, Wang-de-šen. Klinici z Vídn, Prahy, Grazu, Mnichova aj. Výsledek: Dnes rel. dob e známe zákl. neurofyziol. mechanismy AP. Na nich staví moderní AP a v našem p ípad její odnož cerebrální AP. 17

19 13 Synaptické bypassy Tyto metody využíváme zejména tam, kde se konven ní rhb. (zam ená hl. na periférii) dostává na své hranice a pacient už dál nepokra uje. Princip spo ívá v syntéze starých zkušeností v AP a nových poznatk o funkci CNS: Sou asná stimulace periferních AB a CNS (cerebrální AP) na p esn definovaných místech, p esn definovanými slabými el. proudy ur itých charakteristik (frekvence, tvar pulsu, polarita...) Stimulace patrn vede k vytvá ení nových spoj v CNS ( synaptické bypassy ), nikoliv nepodobných t m srde ním, p emos ujícím poškozené struktury mozku (plasticita mozku) Nové sm ry v bádání V sou asnosti se problematikou AB ve spojení s CNS zabývá n kolik univerzit. Jde o kombinaci biochemických (enzymy, markery, transmitery ap.) a zobrazovacích metod (PET, fmri, CT aj.): Myiazaki Yamamoto Harvard Medical School Hui a spol. Nukleární výzkumná báze Neuss Popp, Oehlerová, Schlebusch, Klimek Graz - Litscher a spol. V sou asné je u nás p ipravován projekt z EU fond na špi kových pracovištích UK pro výzkum CNS v rehabilitaci, neurorhb. atp. (v. PET, fmri, CT, biochemie). Šance pro eskou v du i pacienty. Co dnes víme Z ur itých bod na periferii (nap. DK) existují konstantní spojení s CNS, což je velmi významné p i mozkových lézích, kde je mj. p erušeno spojení centra a periférie, nap. z jistého bodu na bérci (Gb 37) existuje stálé spojení s vizuálním kortexem. Terapeutické využití. Jiné body propojeny s projek ními zónami kon etin ve strukturách gyrus praecentralis a g. postcentralis. (d ležité pro stimulaci u kon etinových lézí). Další propojují periférii s e ovými centry (p i fatických poruchách). Jiné s bazálními ganglii (m. Parkinson). Další spojky s limbickým sytémem amygdala (motivace, strach), hippocampus (dlouhodobá pam ), gyrus parahippocampalis (prostorové vnímání a pam ), gyrus cingulatus (kognitivní funkce, regulace TK, AS), fornix (p enos funkcí do septálních jader a mamilárních t lísek). 18

20 16 Další poznatky N které body stimulují vlákna vedoucí do p edního hypotalamu (neurohumorální reakce, regulace ANS). Mastocyty z AB stimulují H-3 receptory v CNS. Bolest blokujeme transmitery z periaquaduktání šedi, substantia nigra, n. accumbens, n. raphe magnus aj. P edpokládáme zapojení asocia ních drah (P-L). P i stimulaci retikulární formace z AB blokujeme pam ové informace nap. o chronciké bolesti. Pam ové bolesti - hypotéza aktivace mesolimbické smy ky (PAG - nucleus accumbens - amygdala - habenula) s ú astí prefrontálního cortexu. Výhodná je sou asná stimulace AB na periferii a CNS pomocí cerebrální AP. To všechno jsme ješt p ed pár lety neznali. Tyto jevy je ovšem t eba lépe poznat a zp esnit lé ení Ekonomická ouvertura Od medicíny se k ekonomice mozkových traumat dostáváme otázkou: Kolik kdo dostane za dg. a lé ení mozkové léze? Pokryje to náklady? ARO až desítky tis. K /den (cca stejné jako v EU- 15, TISS body).pr m. nákl.na 1 pac. 300 tis.-1 mil. JIP 6-8 tis. K /den Tato pracovišt jsou vysoce výd le ná, zisková, tj. úhrady jsou nastaveny v pr m ru nad náklady. P i p ekladu na následné l žko tato velkorysost kon í a nastává propad úhrad hlub. pod náklady. Výsledek: íkáme A tím, že lidi zachra ujeme, ale ne íkáme už B, když jsou zachrán ni. Co s nimi dál? To náš systém p íliš ne eší. Pro?! Srovnání s EU-15 Úhrady následné ( dlouhodobé, chronické ) pé e i v EU-15 sazbou za 1 OD ( per diem ). Liší se jen ve své výši: EU-15: Euro/1 ošet ovací den R: kolem Euro/1 ošet ovací den (8-10xmén ) Vstupy jako energie, léky, p ístroje jsou však všude za sv tové ceny. Nižší náklady jdou tedy hlavn na úkor mezd zdravotník, horšího vybavení a úrovn pé e (mén personálu, pom cek atp.). Podíváme se na tento problém podrobn ji. Za neme makroekonomickým prost edím. 19

21 19 Makroekonomika v R Vývoj výdaj na zdravotnictví (v mld. K ) Rok Výdaje % HDP 7,6 7,3 7,2 6,9 6,5 (Zdroj: ÚZIS) Tato ísla jsou alarmující, zejména jejich trend! Pokles se podobá vývoji v Polsku, Ma arsku a na Slovensku p ed vypuknutím jejich krize. Mén vydává ze zemí OECD dlouhodob už jen Turecko (5,7%), Polsko (6,2%). Slovensko však už 7,2%, i Ma arsko 8,3%... Vysp lé zem EU vydávají 9-11% z HDP! 20 Výdaje na osobu Výdaje zdravotnictví na osobu v r v US dolarech p i p epo tu dle parity kupní síly (PPP): CZ 1490 PL 910, SK 1130, H 1504 (Turecko 591) E, P, GR, I, GB: NL, D, A, B, F: CH, L, N: USA: 6700 (Zdroj: ÚZIS) 21 R ve výdajích výrazn zaostává za pr m rem EU (1/3-1/2) p i zákl. vstupech za sv tové ceny (energie, léky, technika). P itom nadvýb r pojistného v r cca 8,9% (r st mezd). Z statek na ú tech ZP k = 39,8 mld. (na ZF 28,5) Inflace a HDP Pr m rný r st HDP v R v posledních letech 5-6%. HDP stoupalo, výdaje na zdravotnictví klesaly. Tato situace je v EU nevídaná a t žko obhajitelná. Pr m rná inflace v r. 2008: 6,3%. Navýšení úhrad v následné pé i v r inilo jen 2%. Realita však asto ješt horší - úhrady pod úrovní oficiálních vyhlášek (viz dále - dosud nevypo ádané úhrady z minulých let, miliónové dluhy). 20

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH)

O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH) O EKONOMICE HOSPICŮ (A VĚCECH PŘILEHLÝCH) Prof. MUDr. P. Fiala Konference o paliativní péči - Brno 26.10. 2006 Hospic je především o doprovázení na poslední cestě člověka,, o tišení bolestí, o ošetřování,

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Česká asociace sester již několik měsíců upozorňuje na nedostatek sester i zdravotnických asistentů v českém zdravotnictví.

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Vybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací

Vybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY Teze k diplomové práci: Vybrané aspekty nezaměstnanosti v souvislosti s evropskou integrací Autor diplomové

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz

5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 5. Legislativní opatření a jejich vliv na vývoj pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Úroveň pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz je v zásadě dána dvěma rozdílnými faktory. Prvým z nich je objektivní

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 13. února 2013 č. 101. Stanovisko

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 13. února 2013 č. 101. Stanovisko VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 13. února 2013 č. 101 Stanovisko vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK A JEHO PŘÍPRAVA K ZAPOJENÍ DO PRÁCE MULTIDISCIPLINÁRNÍHO TÝMU VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ

ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK A JEHO PŘÍPRAVA K ZAPOJENÍ DO PRÁCE MULTIDISCIPLINÁRNÍHO TÝMU VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK A JEHO PŘÍPRAVA K ZAPOJENÍ DO PRÁCE MULTIDISCIPLINÁRNÍHO TÝMU VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ Mojžíšová A., Nekola V. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Více

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ

Více

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov 1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice (Praha, 23. března 2016) Téměř tři čtvrtiny budoucích mladých lékařů a lékařek (72%) plánují po ukončení jejich vysokoškolského

Více

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu

Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Energetické úspory jako nástroj ke zvyšování konkurenceschopnosti a technologické vyspělosti českého průmyslu Vladimír Dlouhý prezident Hospodářské komory ČR konference Energetické úspory jako příležitost

Více

Jak dál s pražským zdravotnictvím?

Jak dál s pražským zdravotnictvím? Jak dál s pražským zdravotnictvím? Ing. Zeno Veselík, MBA 18. 4. 2012 Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město Praha? Jakou roli by mělo hrát v pražském zdravotnictví hlavní město

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Legislativa v oblasti NRP

Legislativa v oblasti NRP Kampaň jako pojem...nábor Legislativa v oblasti NRP Zn. Náhradní rodič Bojové úsilí, tažení, propagační akce (slovník cizích slov) Série komunikačních aktivit využívajících nástrojů reklamní komunikace

Více

v mil. Kč 2000 2001 2002 2003 2004 Index 2004/2000 Druh péče (ICHA-HC)

v mil. Kč 2000 2001 2002 2003 2004 Index 2004/2000 Druh péče (ICHA-HC) 3. Výdaje veřejných rozpočtů 3.1. Výdaje veřejných rozpočtů podle druhu péče (ICHA-HC) Veřejné rozpočty fungují jako doplňkový zdroj financování zdravotnické péče a nejinak tomu bylo i v roce 2004. Jejich

Více

ČEŠTÍ SENIOŘI V SOUKOLÍ

ČEŠTÍ SENIOŘI V SOUKOLÍ ČEŠTÍ SENIOŘI V SOUKOLÍ našeho zdravotnického (ne)systému Petr Fiala AČMN Konference RSČR v PSP ČR 12. prosince 2013 Co je to systém? Teorii systémů formuloval v r. 1948 americký matematik Norbert Wiener.

Více

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument

Posilování sociálního dialogu v místním a regionálním správním sektoru. Diskusní dokument EPSU/CEMR seminář 11. prosince 2008, Bratislava 1) Co je sociální dialog? Je důležité vysvětlit, co znamená sociální dialog, protože tento termín se obvykle nepoužívá ve všech evropských zemích pro popis

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

OSTATNÍ 20. Název materiálu: Záměr výstavby domova se zvláštním režimem u Domova důchodců Pohoda

OSTATNÍ 20. Název materiálu: Záměr výstavby domova se zvláštním režimem u Domova důchodců Pohoda Podklady na zasedání ZM dne: 28.01.2016 OSTATNÍ 20. Název materiálu: Záměr výstavby domova se zvláštním režimem u Domova důchodců Pohoda Předkládá: Mgr. Petra Houšková Vypracoval: Mgr. Petra Houšková Bc.

Více

Metodický list úprava od 1. 1. 2014 Daně a organizační jednotky Junáka

Metodický list úprava od 1. 1. 2014 Daně a organizační jednotky Junáka Metodický list úprava od 1. 1. 2014 Daně a organizační jednotky Junáka Metodický list je věnován všem druhům daní, které patří do daňového systému ČR mimo daně z příjmů. Této dani je věnován samostatný

Více

Zásady správné manipulace s pacientem po cévní mozkové příhodě jako metoda prevence poškození zdraví pacienta a personálu

Zásady správné manipulace s pacientem po cévní mozkové příhodě jako metoda prevence poškození zdraví pacienta a personálu Celostátní soutěž Bezpečná nemocnice zastřešující téma soutěže Co můžeme udělat (děláme) pro zdravotníky, aby mohli poskytovat bezpečnou péči Zásady správné manipulace s pacientem po cévní mozkové příhodě

Více

Základní parametry státního rozpočtu pro rok 2015

Základní parametry státního rozpočtu pro rok 2015 Základní parametry státního rozpočtu pro rok 2015 Ministerstvo financí v současné etapě rozpočtových prací navrhuje pro rok 2015 následující základní parametry: ukazatel rozpočet 2014 rozpočet 2014 návrh

Více

7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů

7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů Vybrané aspekty vývoje hospodaření vládního sektoru v zemích EU kód 87-13 7. Dynamika nevýznamnějších výdajových položek vládního sektoru v období konsolidace veřejných rozpočtů Potřeba podrobnějšího pohledu

Více

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2015

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2015 V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2015 Název organizace : Sociální služby městské části Praha 12, příspěvková organizace Sídlo organizace: Olbramovická 703/9, 142 00 Praha 4 IČ: 70882169 Statutární zástupce: PaedDr.

Více

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro oblast výb ru pojistného od zam stnavatel a nemocenského pojišt ní OSV - II

Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro oblast výb ru pojistného od zam stnavatel a nemocenského pojišt ní OSV - II OD VODN NÍ VE EJNÉ ZAKÁZKY Rámcová smlouva o vývoji a údržb APV pro oblast výb ru pojistného od zam stnavatel a nemocenského pojišt ní OSV II Od vodn ní ve ejné zakázky pro ú ely edb žného oznámení Od

Více

Vývoj počtu obcí na území ČR

Vývoj počtu obcí na území ČR Vývoj státn tní ekonomiky 2006 - dopady na obce a kraje Ing. Luděk k Tesař ekonom externí poradce ministra financí Osobní motto: Kdo pokládá něco za nemožné ani se nepokusí aby to učinil u možným. Vývoj

Více

Sdružení pro augmentativní a alternativní komunikaci (SAAK)

Sdružení pro augmentativní a alternativní komunikaci (SAAK) Sdružení pro augmentativní a alternativní komunikaci Association for Augmentative and Alternative Communication VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 Sdružení pro augmentativní a alternativní komunikaci (SAAK) slouží zájmům

Více

Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky?

Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky? Proč (ne)podporovat rozšíření pravomocí ombudsmanky? Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. 01 Diskriminace není reálný problém.

Více

podporováno Swiss Life Select 1. čtvrtletí 2014 Zpravodaj

podporováno Swiss Life Select 1. čtvrtletí 2014 Zpravodaj 1. čtvrtletí 2014 Zpravodaj Daniel už jezdí v novém kočárku Daniel přišel na svět jako postižené miminko. Lékaři předpovídali, že jeho vývoj bude jiný než u zdravých dětí. Daniel zůstal s maminkou sám,

Více

POUZE SILNÍ MOHOU BÝT STABILNÍ A LEVNÍ

POUZE SILNÍ MOHOU BÝT STABILNÍ A LEVNÍ Úsek 07 správa domů Tel: 385 3486 06, 9 Firma je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Č.Budějovicích, oddíl A, vložka 7527 JSME ZDE PRO VÁS POUZE SILNÍ MOHOU BÝT STABILNÍ A LEVNÍ naše

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2007

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2007 VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2007 K 31.12.2007 byla rozhodnutím zřizovatele činnost NvB ukončena a převedena spolu se zaměstnanci na Bíloveckou nemocnici, a.s. Nemocnice v Bílovci, p.o. byla poté sloučena s Nemocnicí

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Moderní rehabilitace její organizace a systém zaměřená k inkluzi lidí s poškozením mozku

Moderní rehabilitace její organizace a systém zaměřená k inkluzi lidí s poškozením mozku Moderní rehabilitace její organizace a systém zaměřená k inkluzi lidí s poškozením mozku Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph. D. přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze

Více

Lázeňská léčebně rehabilitační péče v ČR Senát ČR. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek pro zdravotní péči

Lázeňská léčebně rehabilitační péče v ČR Senát ČR. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek pro zdravotní péči Lázeňská léčebně rehabilitační péče v ČR Senát ČR MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek pro zdravotní péči Lázeňská léčebně rehabilitační péče Lázeňská léčebně rehabilitační péče je nedílnou součástí zdravotních

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR

Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR Tisková konference ČAS dne 10.9.2010 Analýza ČAS identifikace zásadních problémů 4/2009 Špatné finanční ohodnocení; Chybné zařazení v platových třídách;

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

podporováno Swiss Life Select 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj

podporováno Swiss Life Select 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj 2. čtvrtletí 2014 Zpravodaj Invalidní vozík pro Michalku Michalčin příchod na svět nebyl příliš veselý. Ihned po porodu prodělala krvácení do mozku, které bohužel zapříčinilo celoživotní následky. Lékaři

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více

Výpočet dotace na jednotlivé druhy sociálních služeb

Výpočet dotace na jednotlivé druhy sociálních služeb Výpočet dotace na jednotlivé druhy sociálních služeb (dotace ze státního rozpočtu na rok 2015) Popis způsobu výpočtu optimální výše finanční podpory - Liberecký kraj Kraj bude při výpočtu dotace postupovat

Více

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV Zadání pro programátory ehled o p íjmech a výdajích OSV za rok 2013, i nasazení verze zpracující p ehled o p íjmech a výdajích za rok 2013 upozornit na projetí dávkového programu v N_UDRZBA pro vy len

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

JDEME JEŠTĚ DÁLE Podporovaná příprava, vzdělávání a zaměstnávání lidí se zkušeností s duševním onemocněním.

JDEME JEŠTĚ DÁLE Podporovaná příprava, vzdělávání a zaměstnávání lidí se zkušeností s duševním onemocněním. JDEME JEŠTĚ DÁLE Podporovaná příprava, vzdělávání a zaměstnávání lidí se zkušeností s duševním onemocněním. O organizaci: MENS SANA, o.p.s. (zdravá mysl), je nestátní, nezisková organizace, která byla

Více

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Mgr. Rücker Patrik, Vzdělávací společnost EDOST spol. s r.o. 3. národní konference o podporovaném

Více

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011 Reformní kroky MZ ČR Leoš Heger, květen 2011 Vývoj příjmů a nákladů systému mld. Kč mld. Kč Legislativní témata Zlepšení legislativního rámce poskytování zdravotních služeb (def. lege artis) Definování

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

E. Přihlášky vynálezů patenty

E. Přihlášky vynálezů patenty 69 E. Přihlášky vynálezů patenty Počty přihlášek vynálezů, resp. počty udělených patentů jsou tradičně považovány za jeden z ukazatelů úspěšnosti VaV. Současně se v úvahu bere omezenost vypovídací schopnosti

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 2. zasedání zastupitelstva města dne: 23. 2. 2012 Bod pořadu jednání: Protokol z kontrolní akce Srovnání statutů a pravidel fondů Statutárního města Liberec

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů, se snižuje limit pro úhradu degresní hodnotou bodu na 100 %.

osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů, se snižuje limit pro úhradu degresní hodnotou bodu na 100 %. O d ů v o d n ě n í Ministerstvo zdravotnictví (dále jen ministerstvo ) zpracovalo návrh vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezení

Více

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky eské republiky Ústí nad Labem 14 3.11.2003 Ekonomika vybraných samostatných ordinací a dalších zdravotnických za

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Trh práce ovlivňuje ekonomická situace Ekonomika rostla do roku, zaměstnanost však takový trend nevykazovala...podobný ne však stejný vývoj probíhal i v Libereckém kraji Situaci

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly

ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly MEUV 6228/2013 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Městský úřad Úvaly Organizační řád městského úřadu vychází ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Tento vnitřní předpis schválila Rada města

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Press kit Jak se naučit znovu chodit a důvěřovat umělé končetině?

Press kit Jak se naučit znovu chodit a důvěřovat umělé končetině? Press kit Jak se naučit znovu chodit a důvěřovat umělé končetině? 1 Amputace končetiny neznamená konec života Amputace představuje pro každého pacienta obrovský zásah do jeho dosavadního života i celého

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 Ads 10/2009-37 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Bohuslava

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zpráva o hospodaření v roce 2011 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2011 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby města

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova

Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova 2009 Výroční zpráva Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova pro seniory. Byl to pro nás velký okamžik, po několika

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Problémy, které se dlouhodobě neřešily

Problémy, které se dlouhodobě neřešily ZDRAVOTNICTVÍ v ČR Jeden z nejlepších a nejdostupnějších systémů v Evropě a na světě Široké pokrytí nároků občanů garantované Ústavou čl. 31 Nejmodernější technologie Vysoce kvalifikovaný personál 2 Problémy,

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Krize v eurozóně: nekonečný příběh?

Krize v eurozóně: nekonečný příběh? Krize v eurozóně: nekonečný příběh? PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Makroekonomické nerovnováhy a krize v eurozóně: účinnost

Více

Seminární práce ze Základů firemních financí. Téma: Analýza kritického bodu

Seminární práce ze Základů firemních financí. Téma: Analýza kritického bodu Seminární práce ze Základů firemních financí Téma: Analýza kritického bodu Zpracovali: Marek Bubelíny Martin Martin Balcárek Datum prezentace: 21. dubna 2004 V Brně dne...... P o d p i s Obsah 1. ÚVOD...3

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 473/2012 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí Ze dne 17.12.2012 Částka 177/2012 Účinnost od 01.01.2013 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-473

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta

Masarykova univerzita Právnická fakulta Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra finančního práva a národního hospodářství Osobní management Dávám na první místo to nejdůležitější? Zpracovala: Dominika Vašendová (348603) Datum zadání

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Den sociálních služeb v Kop všech služeb pro osoby se zdravotním postižením v Nové Horce Sociální služba domov pro osoby se zdravotním postižením sídlí v budov poskytování sociálních služeb nevyhovující.

Více

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví )

SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví ) SPOKOJENOST PACIENTŮ: nedílná součást informací o kvalitě zdravotních služeb (Bc. Marek Šnajdr, I. náměstek ministryně zdravotnictví ) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 20. dubna 2010 ZÁKLADNÍ SUBJEKTY

Více

Poruchy autistického spektra u dospívajících a dospělých. Adventor o. s. Michal Roškaňuk

Poruchy autistického spektra u dospívajících a dospělých. Adventor o. s. Michal Roškaňuk Poruchy autistického spektra u dospívajících a dospělých Adventor o. s. Michal Roškaňuk Kolik je vlastně osob s PAS? Data z USA za rok 2010 udávají u osmiletých dětí výskyt PAS 1 z 68 Za období 1996-2008

Více