Charakteristika Hudební formy Představitelé, díla, památky, h.nástr. Výz.l. Charakteristika Představitelé, díla, památky

Transkript

1 40 tis 4 tis. př.n.l. 4 tis.př.n.l n.l. 6.st. - poč. 13. st. (jednohlasý) SLOH MONODIÁLNÍ PRAVĚK STAROVĚK STŘEDOVĚK(ROMÁNSKÝ a GOTICKÝ SLOH) Pouze teoretické dohady opírající se o archeologické nálezy a výtvarné dokumenty. Analogie s dnes žijícími primitivními kmeny Orient hudba čínská, japonská, indická Blízký orient Peršané, Židé a Egypt Antika = řecko-římský starověk (8.st.př.n.l n.l.) Řecko-h. má pevný řád a místo v životě společnosti, součást vzdělání, společenského i náboženského života. H.je součást jiných umění-literatury, dramatu, tance i olympijských her. Hudebník má význačné společ. postavení. Řím-přejímá řeckou kulturu (otroci) +pantomima (předchůdce baletu) -h. slouží hlavně zábavě (cirk apod.) Chorální hudba vychází z židovských žalmů a hymnů. Je součástí křesťanské liturgie. Řehoř Veliký sjednocuje liturgický zpěv na přelomu 6. a 7. století gregoriánský chorál -responsoriální zpěv sólo a sbor -antifonický zpěv dva i více sborů Světská hudba lidová - umělá - rytířský zpěv trubaduři, truvéři a minnesingři Doprovod tance, magických obřadů a rituálů. Zpěv sborový i sólový jednohlas hudební dramata, báje, texty nástroje doprovázejí hlas totéž co zpěv hlučná hudba slavnosti-zábava Žalmy zhudebněné oslavné a prosebné texty Starého zákona hymny zhudebněné chvalozpěvy (nepocházejí z Bible) gregoriánský chorál zpěv a capella na latinské texty z Bible tropy-vsunuté melodie a texty do g.ch. sekvence-podkládání textů pod jednotlivé tóny bohaté melodie g.ch.(tkz. melismat) Paleolit kostěná píštˇala, ulita, různé bicí nástroje Neolit hliněný buben, hliněný zvonek Doba bronzová puklice, zvony, první strunné nástroje. Pentatonická stupnice nástroje drnkací a dechové žalmy Hudební teorie soustava tónů, intervalů, akordů a stupnic. Zápis hudby velká písmena řecké abecedy. Hudební nástroje kithara, lyra, harfa, syrinx, aulos, vodní varhany aj. Seikilova píseň a další hudební texty a dramata. (např. dva hymny na boha Apolona) Te Deum laudamus Řehoř (Gregorius) Veliký ( ) Řehořův antifonář neumy zápis hudby jen směr melodie nad textem hudební nástroje lyra, varhany, rebec, psalterium, fidula, loutna, růz. flétny aj. píseň milostná, pijácká, historická, balada, taneční Quido z Arezza h. teoretik, notová osnova vagantský zpěvstudenti st st. 10.st. 13.st. Ukázky poslechů: z poslechů pro gymnázium z Procházky dějinami hudby - s výkladem další ukázky Bez notových památek, praslovanská hudba Konstantin a Metoděj -střetávání s vlivem německým a postupné vytlačení staroslovanské liturgie (tj.ve staroslověnském jazyce) -duchovní píseň (greg. ch. + prvky lid. hudby) -světský zpěv za Václava II. - minnesingři život a dílo vybraných skladatelů carmina diabolica (písně ďábelské) některé prvky se zachovaly v koledách -staroslovanská liturgie-kánony, žalmy -gregoriánský chorál Hospodine, pomiluj ny Svatý Václave Frauenlob (minnesingr)

2 STOLETÍ POLYMELOLDICKÝ SLOH gotika!!! RENESANCE Počátky vícehlasu již od 7. století, rozvoj od 9. století. Cantus firmus vedoucí hlas dole přebírán z gregoriánského chorálu, je doprovázen souběžně v čistých intervalech nebo prodlévá na stejném tónu. Ars antiqua ( st) rozvoj vícehlasu s rytmickou složkou. Nejvýznamnějším útvarem byl motet. K úryvku z gregoriánského chorálu (cantu firmu) se přidaly obvykle dva pohyblivější hlasy ve vyšší poloze. Každý hlas měl jiný rytmus i text. Jde o první skutečnou polyfonii. Ars nova (14.st.) - obohacuje vícehlas o nové rysy zpěvnost a rytmickou pestrost, světské náměty, vliv lidových prvků, kontrapunkt původně nota proti notě ke c.firmu se přidávaly samostatné melodie ve stejném rytmu, časem tyto hlasy získávají úplnou samostatnost a jsou rovnocenné c.firmu -francouzská převaha duchovní h. -italská (též italské trecento) více světských vlivů -anglická anglická kontrapunktická škola Polyfonie ( st.) - mnohonásobný vícehlas, užívá se i bas, větší samostatnost a rovnocennost hlasů, bohatší zvuk i znělost -nizozemská škola vokální polyfonie a capella zlatý věk kontrapunktu pět generací skladatelů jej dovádí k vrcholu -římská škola vrchol především duchovní h. -benátská škola -vokální i instrumentální polyfonie, dramatičnost (znak baroka) Pozdní renesance - Itálie, manýrismus-subjektivizovaný hud.projev-přechod k baroku Anglie alžbětinská doba Německo dvorské kapely Organum souběžné intervaly diskantus protipohyb motet (i moteto) rondelus (později kánoc. vedení hlasů) gymel užívá i sexty a tercie (Anglie) mše, chanson, balada madrigal, balada, cacia renesanční formy vokální polyfonie mše 5 až 6 částí dle mešního ordinária madrigal světská píseň pro 4 až 5 rovnocenných hlasů vícenásobný kánon moteta sonata cansona, toccata, ricercar madrigaly mše, moteta instrumetální hudba Chorální notace zachycuje znaky i rytmus v notové osnově notrdamská škola Leoninus (2.pol.12.st.) a Perotinus (kol.1238) teoretikové Franko Kolínský a Petrus de Cruse, J. Fornset Letní kánon (1240) loutna, harfa, trumšajt (jednostrunný), fidula (předek houslí), varhany menzurální notace obsahuje znaky pro délku not a pomlk, v 15. st. je tento systém vyplněných not (černá menzurální notace) doplněn o nevyplněné noty (bílá m.n.) G. de Machaut moteta, rondeau, mše, balady Phillippe de Vitry moteta, teoretik P. Casella, Maestro Piero F. Landini J. Dunstable zdokonalování dechových i smyčcových nástrojů housle, violy da gamba a da braccio, různé druhy zobc. fléten, serpent (dechový dřevený nástroj), fagot, trubka, pozoun, lovecký roh, cembalo, spinet, klavichord G. Dufay, J. Ockeghem, J. Obrecht, J. Despres franko-vlámští skladatelé Orlando di Lasso (mše, moteta, madrigaly) syntéza a vrchol evrop. vývoje hudby Giovanni Pierluigi da Palestrina (převážně duchovní díla moteta, hymny, mše, madrigaly duchovní i světské) Missa Papae Marcelli aj. Andrea a Giovanni Gabrielli L. Marenzio, G. di Venosa, O. Vecchi W. Byrd, T. Morley, J. Dowland, O. Gibbons H. L. Hassler Pol. 14. st. 1.pol. 15. st od konce 12. st. rozvoj dramatického básnictví, nejprve duchovní pak i světské náměty -žákovská poezie Za Karla IV. a Arnošta z Pardubic rozvoj gregoriánského chorálu -velikonční hry -duchovní písně - první skladatelé Husité neuznávají polyfonní ani instrumentální hudbu Jednota bratrská (česká reformační církev) Literátská bratrstva - cechovní sdružení pro pěstování vícehlasé hudby císařská kapela za Rudolfa II. rožmberská kapela porážka na Bílé hoře Andělíku rozkochaný -studenstská milostná píseň Dřěvo se listiem odievá -světská p. Nářek Panny Marie Mastičkář hra se zpěvy, spojení náboženské tématicky s humorem Jezu Kriste, sčedrý kněže duchovní lidová píseň Mistr Záviš, Jan z Jenštejna jednohlasá píseň obřadní (Husitský otčenáš), válečná (Ktož sú boží bojovníci), satirická (Zajíc biskup--) Jistebnický kancionál (77 husitských písní + Ktož sú ) Jan Blahoslav spis Musica kancionály, např. Šamotulský Phillipp de Monte Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic ( ), měl vokálněinstrumentální kapelu na hradě Pecka, z díla se dochovalo jen pěti a šesti hlasé moteto a pětihlasá mše na cantus firmus Dolorosi martyr Jan Campanus Vodňanský Jacob Handl-Gallus

3 SLOH MELODICKO-HARMONICKÝ BAROKO Baroko rovnoprávná složka melodická a harmonická, složitá výstavba a velké rozměry děl, velkolepost, kontrasty, citovost. Prosazení dur-mollového cítění, generálbas nový způsob doprovodu jednohlasu, monodie výrazový zpěv s doprovodem generálbasu (opera) Florentská camerata monodie opera benátská a neapolská škola postupné oddramatizování opery izolované virtuozní árie primadon a kastrátů anglické baroko H. Purcel německé baroko D. Buxtehude, francouzské baroko J. B. Lully, M. A. Charpentier vrchol baroka syntéza slohu J. S. Bach, G. F. Händel rokoko 30. léta 18. st. - galantní sloh hravost, lehkost, ozdobné prvky, drobné skladby opera, kantáta, oratorium, sonata, suita, koncert, fuga, rondo, concerto grosso masques balet, opera comique skladby menšího rozsahu, písně, tance violy da gamba, housle, violy, cella, kontrabasy, hoboje, fagoty, zobcové i příčné flétny, trubky, klariny, les. rohy, cembalo, klavichord, varhany, klavír Jacopo Peri Dafne 1. opera Claudio Monteverdi Ariadna další autoři opery J. Ph. Rameau, J. B. Lully, G. Ph. Telemann, H. Purcel... další autoři instrumentální hudby A. Corelli, G. Torelli, A. Vivaldi, D. Scarlati, G. Frescobaldi, G. Tartinni, Telemann, Purcel... Johan Sebastian Bach - Janovy a Matoušovy pašie, Mše h moll, Braniboské koncerty, Golgergovy variace, Temperovaný klavír Umění fugy, Georg Friedrich Händel Mesiáš, Vodní hudba, Hudba k ohňostroji a další oratoria, opery, koncerty, sonáty... synové J. S. Bacha, Fr. Couperin 1.pol. 17. st pol. 17. st. poč. 18. st Počáteční období Po Bíle hoře italský vliv, později německý, ve spojení s českou lidovou melodikou vznik českého baroka zámecké kapely Kroměříž, Jaroměřice tradice kancionálů Komenský Vrcholné období Příprava klasicismu provedení opery Constanza a Forteza (Stálost a věrnost) J. J. Fuxe O původu města Jaroměřic F. Míča Adam Michna z Otradovic duchovní písně s nástroji Česká mariánská muzika, Svatoroční muzika, Loutna česká P. J. Vejvanovský kapelník a trubač v Kroměříži, intrumentální hudba J. D. Zelenka - u drážďanského dvora, melodram ke korunovaci Pod olivou míru a palmou přátelství B. M. Černohorský - moteto Laudetur Jezus Christus, kantáta Regina coeli F. V. Míča kapelník a zpěvák v Jaroměřicích O původu města Jaroměřic předklasičtí čeští autoři F. Tůma, Š. Brixi, J. N. Seeger

4 SLOH MELODICKO-HARMONICKÝ 2 KLASICISMUS ROMANTISMUS Klasicismus souvisí s osvícenstvím, odklon od složité polyfonie, pravidelnost, přehlednost, akordický doprovod melodie, výrazná dynamika, souměrnost, návrat k antickým ideálům. Melodie pravidelné členění, hra přesně podle not, harmonie zjednodušena, polyfonie hlavně v církevní hudbě. Opera komická (buffa) a vážná (seria). Sonátová forma dvě témata (hlavní a vedlejší) a tři části (expozice, provedení a repríza). Symfonie koncert pro orchestr (4 věty). Romantismus nesplněné ideály francouzské revoluce, nespokojenost, rozčarování. Odklon od rozumového chápání světa k citovému, zájem o vnitřní život člověka. Citově silná melodika, programní hudba, reforma opery, orchestr s velkým obsazením, opereta, rozvoj hudební vědy a kritiky. U slovanských národů národní školy: česká, ruská a polská. Melodie je méně pravidelná, bohatší harmonie a modulace. V polyfonní technice větší melodická samostatnost. Reforma opery R. Wagner prokomponované hudební drama, působení na diváka všemi uměleckými složkami (literární, výtvarná, taneční, herecká, režijní). Umělec je nezávislý tvůrce. Zdokonalení existujících nástrojů klavír, housle, příčná flétna opera sonátová forma symfonie, sólový koncert, sonáta, smyčcový kvartet Zůstává symfonie, koncert a opera. Vznikla symf. báseň, programní symfonie, programní suita, suity z baletů a oper. Příznačný motiv též leitmotiv, idee fixe. Píseň idealizace tanců preludium, fantazie, balada, romance, melodram opereta V období raného klasicismu má velký vliv na evropskou hudbu česká emigrace. G. B. Pergolessi Služka paní o. buffa Ch. W. Gluck reforma opery hudba se podřizuje potřebám dramatu (baroko jen uzavřené árie a recitativy), opera má být srozumitelná všem Vrcholný klasicismus vídeňská škola Josef Haydn symfonie, kvarteta, oratoria.. W. A. Mozart opery (Figarova svatba, Don Giovanni...), koncerty, komorní hudba (Malá noční hudba...), Requiem L. v. Beethoven 9 symfonií (5.Osudová, 9., koncerty, sonáty (Měsíční), opera Fidelio, kvarteta... Nástroje zdokonaleny technické a zvukové možnosti. Orchestr má větší obsazení počtem hráčů i nástrojů anglický roh, basový klarinet, harfa, pozoun. Národní školy česká B. Smetana ruská M. I. Glinka a mohutná hrstka (Musorgskij, Rimskij-Korsakov, Borodin, Balakirev) poská F. Chopin, S. Moniusko severské země E. Grieg, J. Sibelius Raný romantismus C. M. Weber, F. Schubert, R. Schuman, F. Mend.-Bartholdy Vrcholný romantismus (též novoromantismus) H. Berlioz, F. Liszt, R. Wagner, P. I. Čajkovskij Pozdní romantismus G. Mahler, R. Straus, M. Reger, A. N. Skrjabin další významní autoři G. Rossini, G. Verdi, Ch. Gounod, G. Bizet, C. Frank, J. Brahms, A. Brukner, J. J. Offenbach, J. Strauss 1. pol. 18. st. 2. pol. 18. st V důsledu Bilé hory a třicetileté války odchází mnoho hudebníků z Čech. Stylově náleží baroku až předklasicismu. návštěvy Mozarta v Praze Hra s českými zpěvy (Anička aneb zamilovaný ponocný) Pražské vlastenecké divadlo U Hybernů Konzervatoř v Praze Český romantismus byl ovlivněn evropským, probouzející se národní snahy a vlastenectví ovlivňuje hudební vyjadřování. populární tanec polka Fidlovačka + Kde domov můj Prozatimní divadlo Umělecká beseda základní kámen ND otevření ND, požár, otevření varhanické školy v Brně znovuotevření ND České kvarteto Česká filharmonie Německo - J. V. Stamic (mannheimská škola), K. Stamic, F. X. Richter, A. Fils, J. A. Benda Itálie - J. Mysliveček, V. Pichl Francie - J. V. Dusík, A. Rejcha Vídeň - F. Kramář, br. Vraničtí, J. K. Vaňhal, L. Koželuh, J. H. Voříšek Rusko - F. Laub Doma zůstali - F. X. Brixi, F. X. Dušek Jakub Jan Ryba teoretik, mše, pastorely, komorní, Česká mše vánoční F. Škroup Fidlovačka, Dráteník B. Smetana zakladatel, opery (braprodalidvěhutače), Má vlast, Česká píseň, Z domoviny, Z mého života, České tance A. Dvořák proslavil českou hudbu ve světě Evropa, Amerika opery (Rusalka, Čert a Káča, Jakobín ad.), Moravské dvojzpěvy, Slovanské tance, kvarteta, symfonie, symf. básně, koncerty aj. P. Křížkovský sbory, Z. Fibich opery, melodramy, symfonie, J. B. Foerster opery, kantáty, oratoria, melodramy, V. Novák opery, s. básně, orchestrální suity, J. Suk Pohádka, Serenáda Es dur opereta O. Nedbal, F. Friml městský šlágr - K. Hašler, dechová hudba - F. Kmoch

5 Přelom 19.a 20 století 1. POLOVINA 20. STOLETÍ OBDOBÍ SÓNICKÉ IMPRESIONISMUS Impresionismus snaha umění být svobodné a nezávislé s cílem prosadit vlastní vidění skutečnosti a zobrazit ji vlastními prostředky. Zachycení smyslových požitků nálad a dojmů. Melodie s harmonií se vzájemně prostupují a ovlivňují, dochází k tonálnímu uvolnění. 1. polovina 20. st. je bez jednolitého stylu, expresionismus vyjádření nejhlubších a nejtemnějších citů, naturalistické prvky, atonalita, nezpěvnost, nepravidelný rytmus. neoklasicismus odmítá atonalitu, obohacuje tradiční formy a hud. prosředky pařížská šestka návrat k tonalitě, pevné a přehledné formě, rovnováha citu a rozumu, vznik z podnětu E. Satie nová věcnost odmítá hluboké duševní prožitky, důraz na rytmus, jazzové prvky neofolklorismus inspirace v lidové kultuře, spojení s moderními kompozičními metodami, výrazný rytmus, melodie a harmonie, užívá i netradičních tónových setav Volné hudební formy nezávilé ne tradici. dodekafonie-užívá všech 12 tónů dle určených pravidel navazuje na hud.formy baroka a klasicismu pentatonika, církenvní stupnice C. Debussy klavírní skladby Preludia, Arabesky, orch.skladby Nokturna, Faunovo odpoledne, Moře, opera Pelléas a Mélisanda další skladatelé ovlivnění I. - M. Ravel, A. Roussel, O. Respighi, M. Falla, K. Szymanowski A. Schönberg Náměsíčný pierot, opera Mojžíš a Áron A. Berg, A. Webern spolu s A. S. druhá vídeňská škola I. Stravinskij prošel vývojem od Bacha k dodekafonii - originální rukopis, např. balety Svěcení jara aj., S. Prokofjev balety, symfonie, koncerty, např. Romeo a Julie, B. Britten, B. Bartók, C. Orff, O. Messien, G. Geschwin, D. Šostakovič aj. D. Milhaud, A. Honneger, F. Poulenc, G. Auric, L. Durey a G. Tailleferrová + J. Cocteau (básník a malíř) P. Hindemith, E. Křenek, P. Desau B. Bartók, I. Stravinskij, C. Orff, L. Janáček Česká hudba vychází z vlastních tradic a vliv imresionismu byl jen částečný (např. V. Novák klavírní cyklus Pan a symf. báseň O věčné touze). Na hudbu přelomu století má vliv i druhá vídeňká škola expresionismus O. Ostrčil. Největší osobnost Leoš Janáček jde svou jedinečnou cestou. Konzervatoř v Brně Mezinárodní společnost pro soudobou hudbu, zač. rozhlasového vysílání Osvobozené divadlo vliv jazzu mikrointevalová hudba moderna v české hudbě= expresionismus ( ) nová věcnost ( ) důraz na hravost, zvukovou střídmost neoklasicismus (1925-trvá) O. Ostrčil dirigent, skladatel, orchesrální skladby Impromtu, Suita c moll a Křížová cesta. L. Janáček zabýval se moravským folklórem, studoval a zapisoval tkz. nápěvky živý jazykový projev lidí vytvoření osobitého operního stylu-její pastorkyňa, Káťa Kabanova, Příhody Lišky B., dále dílo komorní (Listy důvěrné), orchestrální (Symfonieta, Taras Bulba) a další (Glagolská mše, Po zarostlém chodníčku, V mlhách...) B. Martinů opery (Julieta, Řecké pašie, Hry o Marii), orch.skladby (Half-time, Jazzová suita), Otvírání studánek, balet Špalíček, vliv Stravinského, p.šestky, jazzu, folklorismu A. Hába A. Hába, E. Schulhoff, V.Kaprál, L. Janáček B. Martinů, P. Bořkovec, J. Ježek I. Krejčí, P. Bořkovec, B. Martinů, V. Trojan, E. Zámečník, P. Blatný, P. Eben, M. Štědroň

6 2. POLOVINA 20. STOLETÍ OBDOBÍ SÓNICKÉ 2. pol. 20. st. je ovlivněna 2. světovou válkou, narušení vývoje a návraty k válečným událostem, charakteristické jsou experimenty, novátorské postupy =Nová hudba: seriální hudba vychází z Schönbergovy dodekafonie, kterou přenáší i na rytmus, dynamiku a barvu aleatorika reakce na seriální h., na přísnou organizaci, vnáší prvek náhody, improvizace punktualismus osamostatnělé jednotlivé tóny hudebního proudu, skladbu tvoří izolované tóny jako barevné, různě dlouhé body punkty tembrová hudba stojí na barevném účinku hudby různé na sebe navazující zvukové plochy elektroakustická hudba tóny a zvuky různých elektroakustických nástrojů v kombinaci s ostatními zvuky + elektronické zpracování další směry vzájemné ovlivňování vážné a populární hudby - vzájemné ovlivňování hudby a výtvarného umění grafická hudba - minimální hudba snaha o zjednodušení hudební řeči, hledání nových cest i vliv mimoevropských kultur - computermusic kompozice podporovaná počítačem nebo tvořená počítačem - world music, new age, globální hudba aj. maximální organizace hudebních prostředků volnost, náhoda body bez hranic, začátku a konce krom h. nástrojů v neobvyklých kombinacích i zvuky, šumy ap. (klastry) záznam a pak reprodukce live electronic dotváření při produkci grafická partitura dlouhé, nepozorovatelně se měnící plochy zvuku, jindy mnohonásobné opakování jednoduchých motivů P. Boulez, K. Stockhausen, L. Nono E. Křenek W. Lutoslawski, K. Penderecki P. Boulez, K. Stockhausen, L. Nono G. Ligeti, K. Penderecki, W. Lutoslawski, N. Castilioni, L. Nono, I. Xenakis, T. Takemitsu... H. Einert - zvuky umělé, vyrobené elektronickou cestou P. Schaeffer - skutečné zvuky music for tape kombinace obou metod K. Stockhausen, P. Boulez, E. Verése, S. Johnson L. Bernstein J. Cage La Monte Young Další jména Ch. Ives, E. Verése, S. Reich, O. Mesiaen - netradiční pojetí rytmu melodiky a harmonie symfonie Turangalila, Tři malé liturgie o všudypřítomnosti boží Pražské jaro Československá televize Semafor Plzeň laboratoř elektroakustické h. Prolínání nejrůznéjších prvků hudební řeči, nová hudba i snahy o hudbu srozumitelnou všem posluchačům. 50. a 70. léta - snahy podřídit hudbu ideologii a cenzuře, v 60. a 90. letech snahy o uvolnění,svobodu nová hudba ( ) elektroakustická hudba, zvukové koláže a experimenty postmoderna (1970-dodnes) prvky romantismu, klasicismu s novou hudbou, minimalismem, popem, snaha o srozumitelnost elektroakustická hudba (1960-dodnes) práce s elektronickými i akustickými zvuky zpracovanými v syntetizérech, samperech či počítačích Starší generace M. Kabeláč, K. Slavický, V. Sommer, P. Eben, P. Blatný Emigrace K. Husa, J. Novák Mladší generace I. Loudová, I. Kurz, S. Bodorová, P. Kofroň, I, Medek... M. Kopelent, C. Kohoutek, P. Blatný, A. Piňos,... J. Klusák, M. Ištván, P. Kofroň M. Smolka... M. Kabeláč, M. Ištvan, A. Piňos, D. Forró Přehled dějin hudby pro studenty gymnázia, Mgr. Lubomír Zadina Neprošlo jazykovou úpravou. MUZA 2004