Mezinárodní konference o úpadku v České republice

Transkript

1 Mezinárodní konference o úpadku v České republice konaná pod záštitou Ministerstva spravedlnosti ČR Praha, dubna 2004 CMDS VŠE Praha, José Martího 2/407, Praha 6 Cíl konference České úpadkové právo stále prochází etapou rekodifikace a vzhledem k existujícím problémům se náročnost řešení insolvence v ČR zvyšuje. V tomto složitém tvůrčím období si Komora specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR kladla za cíl poskytnout odborné veřejnosti potřebné informace o připravenosti nového úpadkového práva v ČR. Cílem bylo vytvořit prostor k projednání důležitých problémů, jejichž řešení by mohlo přinést výsledky ve zkrácení délky trvání, zkvalitnění řízení a zlepšení konečných výsledků konkursů pro věřitele. V neposlední řadě šlo také o společné jednání všech aktérů konkursních řízení věřitelů, konkursních soudců, konkursních správců. Konference se zaměřila na problematiku úpadku v ČR v širším kontextu legislativních a ekonomických souvislostí. Kladla si za cíl upozornit na ekonomické souvislosti slabého právního rámce úpadku v ČR, problémy konkursního práva a navazujících zákonů, zejména z pohledu realizace nového institutu reorganizace, v podmínkách stávající daňové legislativy, případné dopady vstupu ČR do EU pro konkurs a jeho účastníky. O těchto otázkách a řadě dalších se diskutovalo na konferenci. České zkušenosti s úpadkem byly konfrontovány se zkušenostmi zahraničních lektorů. Konference se zúčastnili zástupci ministerstev, legislativní sféry, Parlamentu ČR, Legislativní rady vlády ČR, konkursní soudci, domácí a zahraniční specialisté na uvedenou problematiku.

2 OBSAH 4 Zahájení konference JUDr. Jarmila Veselá, prezidentka KSKŘI v ČR 5 Vystoupení ministra spravedlnosti ČR JUDr. Karla Čermáka Informace o dopracování nové úpravy insolvenčního práva. Koncepce nového zákona ve vazbě na celosvětový vývoj a zásady komplexní úpravy posílení pozice věřitelů a jejich orgánů, posílení sanačního principu, více způsobů řešení úpadku, změna pozice dlužníka. Odpovědnost správců za výkon funkce. Zavedení reorganizace. Význam společenského prostředí, ve kterém se nová legislativa uplatní. 7 Úpadek, jeho vývoj, ekonomické a mezinárodní souvislosti Ladislav Hornan, generální ředitel, Hacker Young, Velká Británie Dnešní úprava úpadku v Anglii a její historické kořeny. Zakotvení způsobů trestu pro dlužníky. Vyváženost sanací a sankcí. Přelomový rok 1986 sjednocení úpravy úpadkového zákona pro fyzické i právnické osoby. Včlenění požadavků na kvalifi kaci správců a specialistů pro krizové řízení a insolvenci do právní úpravy. Založení orgánů a organizací se zakotvenými pravomocemi vzdělávat, udělovat licence, dohlížet a kontrolovat. 9 Úpadek v ČR, jeho vývoj, ekonomické mezinárodní souvislosti, připravenost na vstup ČR do EU, hlavní problémy JUDr. Zdeněk Krčmář Zákon o konkursu a vyrovnání, jeho kořeny. Boom konkursních řízení po roce 1994 a potřeba rozsáhlých změn zákonné normy, řada novelizací. Problémy stávající úpravy zákona. Připravenost ČR na vstup do EU. Nařízení Rady EU č z roku Záznam diskuse 13 Postavení a úloha věřitelů v úpadku, možnosti zajištění pohledávek, stát versus ostatní věřitelé v ČR Ing. Miroslav Singer,PhD Kritika nastavení podmínek a pobídek k rychlému a včasnému řešení úpadku v ČR. Zdůraznění makroekonomické dimenze problému. Zkušenosti z restrukturalizace. Případové studie - rychlý prodej a odvracení konkursu z pohledu věřitelů. 15 Přístup věřitelů k zajištění pohledávek, zakotvení jejich pravomoci a odpovědnosti v legislativě evropských zemí John Verrill, ředitel, Lawrence Graham, Velká Británie Uplatnění zásady rozdělit se o bolest rovným dílem v přístupu zákona k věřitelům v Anglii. Zrušení přednostních práv státu co se týče nedoplatků na daních. Věřitelé stejná úroveň, stejná práva. Opatření na ochranu věřitelů zákaz činnosti statutárních orgánů, pravidla na zrušení protiprávního zadržování majetku, zamezování podvodů spáchaných na věřitelích, osobní odpovědnost za bezohledné obchodování, rušení podhodnocených transakcí, apod. V zákoně není žádná defi nice úpadku jako takového, pohled na úpadek když se utrácí peníze věřitelů, nikoli peníze společnosti. Délka řízení ve Velké Británii. 18 Záznam diskuse 20 Úloha soudu v úpadkovém řízení, problémy soudní praxe, rozhodování incidenčních sporů; trestněprávní aspekty JUDr. František Kučera Průběh konkursního řízení v ČR. Vliv incidenčního a excindačního řízení na průběh konkursu. 22 Fungování úpadkového práva v ČR, faktory zásadně podmiňující jeho funkčnost a efektivitu Mgr. Ivana Mlejnková Zamyšlení soudců nad fungováním úpadkového práva a nad průběhem konkursu a konkursního řízení v České republice. Zmapování faktorů zásadně podmiňujících funkčnost, efektivitu či slabá místa současné právní úpravy. Možný legislativní vývoj. 25 Soudní versus mimosoudní řízení, postavení konkursních soudců a vybrané problémy soudní praxe v Anglii Mark Andrews, ředitel, Denton Wilde Sapte, Velká Británie Složitost britského systému. Typy postupů, formy úpadku, soudní a mimosoudní řízení. Nejdůležitější aktér řízení specialista na krizové řízení, jeho odpovědnost za řízení podniku a ochranu majetku. Priorita jeho profesionálního názoru a rozhodovací pravomoci. Odpovědnost věřitelům. Omezená pravomoc a omezená působnost soudů v případě úpadku právnických osob. Konkursní řízení se v Anglii nepřiděluje konkrétním soudcům. 28 Záznam diskuse Sekce A Pravomoc a odpovědnost věřitelů a věřitelských orgánů v konkursním řízení Účastníci diskuse: Ing. Miroslav Zámečník, Mgr. Ivana Mlejnková, John Verrill, Mgr.Tomáš Braun Diskuse zaměřená na postavení věřitelů v českém konkursním řízení, a to nikoli v řízení o jejich návrhu na konkurs, které je s malými odchylkami ovládáno prvky civilního sporného řízení a nevykazuje nějakých procesních zvláštností či složitostí, ale po prohlášení konkursu, tedy v konkursu samotném. Specifi cké chování státu v postavení věřitele. Pojednání o právech a povinnostech věřitelů v konkursu, o jejich možnosti kontrolovat a aktivně ovlivňovat konkursní řízení, o postavení a úloze věřitelských orgánů. Uspokojování pohledávek věřitelů v konkursu. Vztah správce a věřitelů. Pohled z hlediska britské legislativy. 29 Úpadky jinak Ing. Miroslav Zámečník 31 Pravomoc a odpovědnost věřitelů a věřitelských orgánů v konkursním řízení Mgr. Ivana Mlejnková 33 Uspokojování a uplatňování nároků věřitelů v konkursu, charakteristika vybraných skupin věřitelů Mgr.Tomáš Braun 35 Záznam diskuse Sekce B Konkursní řízení v praxi ČR a Anglie Účastníci diskuse: JUDr. Jolana Maršíková, Louise Verrill, JUDr. Miroslav Veselý, JUDr. Milena Nováková Případová studie pohled na řešení jednoduchého příkladu, bez opravných prostředků, s několika žalobami. Délka trvání 39 měsíců. Výtěžnost standardní byť žalostný výsledek. Jak dlouho by obdobné řízení probíhalo v Anglii? Proč by vůbec postup popsaný ve studii v Anglii nefungoval? Britská legislativa ve věci zneužívání řízení. 36 Konkursní řízení v praxi ČR a Anglie (Případová studie) JUDr. Jolana Maršíková 42 Zahájení jednání 2. den - JUDr. Jaroslav Bureš, Legislativní rada vlády ČR Co všechno udělat pro to, aby budoucí rekodifi kace úpadkového práva nebyla osamělým solitérem, neústrojně zasazeným do našeho právního řádu? Revize osobního názoru na otázku postavení věřitelů, jejichž pohledávky jsou zajištěny věcnými právy, zejména zástavních věřitelů. Varování před uspěchaností účinnosti budoucí úpravy úpadkového zákona. 44 Jak reaguje připravovaná úprava úpadkového práva na problémy v konkursním řízení Prof. JUDr. František Zoulík,CSc. Nový zákon a jeho tvářnost. Změna procesního charakteru i nová systematika zákona. Informace o členění nového zákona. Změna v defi nici úpadku. Rozšíření práv věřitelů. Profesionalizace správců majetkové podstaty, důraz na kvalifi kaci (vysokoškolskou), zvláštní zkouška z insolvenčního práva. Potřeba vydat samostatný zákon o správcích konkursní podstaty. Oživení sanačního principu. Diferenciace ve způsobech řešení úpadku. Registr úpadců. 46 Záznam diskuse 49 Provozování podniku v konkursním řízení v ČR; legislativní, účetní a daňové souvislosti JUDr. Jarmila Veselá Provozování podniku po prohlášení konkursu, vliv prohlášení na dodavatelsko-odběratelské vztahy, pohledávky za podstatou, prodej podniku nebo jeho části, účetní souvislosti, daňová problematika odpočty DPH. Zhodnocení prodeje živého podniku oproti prodeji mrtvých aktiv. 53 Reorganizace v USA, mezinárodní standardy v této oblasti a nejnovější vývoj v Evropě Thomas J. Salerno, Esq., partner Squire, Sanders & Dempsey, USA Reorganizace podniku USA, článek 11. Vnímání tohoto článku, poučení čemu se vyvarovat. Reorganizace v Německu a Rakousku. Šest základních bodů o americké reorganizaci. Finanční náročnost řešení. Model prioritního fi nancování. 56 Záznam diskuse 58 Správce konkursní podstaty; úloha v konkursním řízení, postavení, jmenování; kvalifikační požadavky JUDr. Eva Dundáčková Význam a postavení správce v konkursním řízení. Odborná způsobilost determinovaná nedostatečně defi novanými kvalifi kačními a odbornými 2 Mezinárodní konference o úpadku v ČR

3 požadavky na výkon funkce správce. Souvislost se systémem výběru a hodnocení činnosti správce. Úloha nesystémových faktorů v dosavadním řešení. Absence monitorování a dohledu nad výkonem funkce správce. 59 Správce a jeho zaštítění profesní organizací Ing. Erich Deutsch Základní informace o návrhu paragrafového znění zákona o správcích a Komoře správců České republiky (zákon o správcích) a o změně dalších zákonů, specifi cky potom k postavení správce, jmenování a kvalifi kačním požadavkům. 62 Postavení správce, úloha věřitelů při výběru správce, systém hodnocení a kárná odpovědnost v Anglii Desmond Flynn, generální inspektor a generální ředitel, Insolvency Service, Velká Británie Služba Ministerstva průmyslu a obchodu ve Velké Británii pro krizové řízení. Postavení a úloha úředních správců. Nastavení samostatných pravidel pro profesi správce po roce Statistika konkursů a likvidací. 64 Záznam diskuse 67 Usnesení z konference NA KONFERENCI VYSTOUPILI Ladislav Hornan Ladislav Hornan je generálním ředitelem fi rmy Hacker Young Chartered Accountance v Londýně. Člen Association of Business Recovery Professionals. Zakládající člen KSKŘI v ČR. Jeho vysoká odborná kvalifi kace v oblasti insolvence je doplněna o znalost ekonomiky ČR. Pan Hornan spolupracoval na přípravě a organizaci této konference. JUDr. Zdeněk Krčmář JUDr. Zdeněk Krčmář je předsedou senátu Nejvyššího soudu, specialistou na problematiku konkursu a vyrovnání. Člen rekodifi kační komise Ministerstva spravedlnosti ČR, která připravuje novou právní úpravu v oblasti konkursního práva. Ing. Miroslav Singer, PhD Ing. Miroslav Singer, ředitel oddělení Finanční a kapitálové poradenství společnosti PricewaterhouseCoopers. Zaměřuje se na problematiku restrukturalizace problémových aktiv a složitých transakcí na českém a slovenském trhu. V odborném tisku presentuje své zkušenosti a poznatky v oblasti insolvence a upozorňuje na nefunkčnost institutu vyrovnání. John Verrill John Verrill je ředitelem pro restrukturalizaci fi rem ve fi rmě Lawrence Graham Londýn. Do dubna 2004 byl prezidentem Association of Business Recovery Professionals, významné profesní asociace pro turnaround, restrukturalizaci společnosti a insolvenci. Poskytuje poradenský servis pro správce, věřitele, dlužníky, banky i společnosti, které se nachází ve fi nanční tísni. Je ředitelem v INSOL International. Mgr. Ivana Mlejnková Mgr. Ivana Mlejnková je soudkyní Městského soudu v Praze. Zabývá se konkursní a vyrovnací agendou. V oboru konkursního a vyrovnacího práva je rozsáhlá její publikační a přednášková činnost, zejména v oblasti vzdělávání správců konkursních podstat. Je tiskovou mluvčí Městského soudu pro agendu konkursu a vyrovnání. JUDr. František Kučera JUDr. František Kučera je předsedou senátu Vrchního soudu v Praze. Je specialistou na konkursy a spory vyvolané konkursem. Mark Andrews Mark Andrews je ředitelem ve společnosti Denton Wilde Sapte, Velká Británie. Je mezinárodně uznávaným odborníkem na problematiku restrukturalizace a insolvence. V České republice je Mark Andrews v úloze lektora v oblasti insolvence již potřetí. Prof. JUDr. František Zoulík, CSc. Se jménem prof. JUDr. Františka Zoulíka,CSc. je spojován konkurs a vyrovnání od počátku tvorby zákonné úpravy po roce Je hlavním autorem rekodifi kační komise Ministerstva spravedlnosti ČR, která připravuje novou právní úpravu v oblasti konkursního práva. Má vědeckou, přednáškovou a publikační činnost a je advokátem. JUDr. Jarmila Veselá JUDr. Jarmila Veselá, prezidentka Komory specialistů pro krizové řízení a insolvenci v ČR. Je advokátkou, správkyní konkursní podstaty. Aktivně prosazuje návrhy na řešení postavení správců konkursních podstat, na úpravu daňové legislativy související s konkursem, zejména řešení neprůchodnosti institutu reorganizace v nové právní úpravě zákona. Thomas J. Salerno, Esq. Pan Thomas J. Salerno, Esq., je partnerem společnosti Squire, Sanders & Dempsey, USA, a ředitelem její jednotky specializující se na reorganizace a restrukturalizace společností, včetně mezinárodních. Zkušenosti z restruktralizace ve Velké Británii, Německu, Francii, Švýcarsku, SR a ČR. Ředitel Amerického konkursního institutu a Americké konkursní rady pro certifi kaci. JUDr. Eva Dundáčková Aktivity JUDr. Evy Dundáčkové, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR od června 1998 v oblasti konkursu a vyrovnání jsou odborné veřejnosti známy. Předkladatelka návrhu novely ZKV v roce 2000 (a dalších 20 návrhů zákonů a novel). Předsedkyně Mandátového a imunitního výboru, členka Ústavně právního výboru PSP ČR. Desmond Flynn Desmond Flynn, generální inspektor a generální ředitel Insolvency Service, Velká Británie. Pracuje jako poradce ministrů pro politiku v oblasti insolvence. Podílel se na přípravě Insolvency Act 2000 a Enterprise Act ÚČASTNÍCI PANELOVÉ DISKUSE Ing. Miroslav Zámečník Ing. Miroslav Zámečník působí od roku 2001 jako konzultant v oblasti konkursů, vyrovnání, restrukturalizací, fúzí a akvizic. Je členem poradní skupiny místopředsedy vlády ČR B. Sobotky pro konsolidaci zdravotnictví a je členem expertní skupiny pro rekodifi kaci konkursního práva. Mgr. Tomáš Braun Mgr. Tomáš Braun působil jako státní zástupce na krajské prokuratuře a od roku 1996 je soudcem Městského soudu v Praze. Zabývá se konkursní a vyrovnací agendou. JUDr. Jolana Maršíková JUDr. Jolana Maršíková, místopředsedkyně KS v Hradci Králové pro úsek obchodního a správního soudnictví a pro obchodní rejstřík, soudkyně v konkursní agendě, spoluautorka Komentáře k zákonu o konkursu a vyrovnání. V letech členka legislativní komise při MS ČR pro přípravu úpadkového práva. Louise Verrill Louise Verril je ředitelkou ve společnosti Addleshaw Goddard, Velká Británie. Je právní poradce, specialista v řešení insolvence. JUDr. Miroslav Veselý JUDr. Miroslav Veselý, soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích. Zabývá se agendou obchodně závazkových vztahů a problematikou konkursního práva. JUDr. Milena Nováková JUDr. Milena Nováková, předsedkyně Jihočeské územní sekce KSKŘI, členka představenstva Komory. Je advokátkou, správkyni konkursní podstaty a soudní znalec na daně a odvody. Mezinárodní konference o úpadku v ČR 3

4 Zahájení konference JUDr. Jarmila Veselá, prezidentka KSKŘI v ČR Vážené dámy, vážení pánové, vážení hosté, dovolte, abych Vás jménem organizátora konference, Komory specialistů pro krizové řízení ČR, přivítala na dnešní mezinárodní konferenci o úpadku. Úpadek, či použijeme li terminologii stávajícího zákona konkursní řízení, v ČR je již dlouho předmětem kritiky zahraničních institucí i domácí veřejnosti. Úpadkové právo dosud prochází procesem přípravy rekodifikace a odborná veřejnost se rozchází v názorech jakým způsobem a jakými metodami úpadek řešit. Polemiky jednotlivých skupin mají mnohdy osobní až kontraverzní, často nikoliv profesionální charakter. Za této situace si naše Komora dala za cíl sdružit všechny důležité aktéry, kteří s konkursním řízením pracují a vyvolat diskusi o problémech současného stavu. Našim záměrem je aby úpadek nebyl chápan jenom jako právní řízení, ale jako jev, který má závažné ekonomické a společenské důsledky. Jsme rádi, že záštitu nad konferencí převzalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky a že pan ministr na konferenci osobně vystoupí. Účast dále přislíbili, a na konferenci budou přítomni zástupci ministerstev financí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zemědělství, vnitra, ČNB i parlamentu ČR. Pan premiér Špidla, který přípravu nového úpadkového zákona osobně sleduje, svoji účast pro zaneprázdnění omluvil, avšak vyslal na konferenci své poradce. Na konferenci byli dále pozváni zástupci legislativy, soudů, profesních komor - České advokátní komory, Komory daňových poradců, Komory auditorů i ostatních komor správců konkursních podstat, a přirozeně také věřitelé. Jenom pro oživení, zahlédla jsem zde úpadce, takže okruh zainteresovaných je úplný. Domníváme se, že setkání a diskuse praktiků, legislativců, zástupců veřejné správy i zákonodárců přispěje k pochopení a pojmenování konkrétních příčin pomalosti a neefektivnosti konkursních řízení a naznačí východiska pro budoucnost. Jenom praktici např. vědí, že nedojde-li k podávání návrhů na řešení úpadků dříve, nepomůže žádný zákon toto řízení zefektivnit, neboť v konkursní podstatě nezůstává žádný majetek. Podle našeho názoru je nezbytný posun v jednání a větší profesionalita všech zúčastněných na úpadkovém procesu. Jinak nebudou naplněna očekávání kladená na novou právní úpravu. V této souvislosti platí pravidlo, že na stejný text zákona reaguje různé prostředí různě. Snažili jsme se proto využít mezinárodních zkušeností, neboť podobný vývoj v určitých obměnách zažívali i ve vyspělých západních státech. Při této příležitosti mi dovolte, abych tlumočila mimořádné poděkování našim zahraničním kolegům, kteří s námi a s podporou mezinárodní organizace INSOL International, konferenci připravovali. Jednotlivé tématické bloky konference jsou koncipovány tak, že na české vystoupení navazuje přednáška zahraničního lektora a české zkušenosti jsou konfrontovány se zkušenostmi zahraničními. Naše poděkování dále náleží sponzorům, bez nichž by nebylo možno konferenci na této mezinárodní úrovni uskutečnit. Poděkování patří HVB Bank Czech Republic a.s. American Chamber of Commerce in the Czech Republic společnosti ŠKODA AUTO a.s. Hospodářským novinám Z hlediska načasování se nemohla konference konat v příhodnější době, neboť do EU bude Česká republika vstupovat již za 5 dnů. Vy, vážení účastníci a hosté, budete mít příležitost se poprvé oficiálně seznámit se základními tezemi nového úpadkového zákona. Věříme, že tato konference přispěje k většímu porozumění mezi všemi zúčastněnými a že Česká republika obstojí v konkurenci ostatních zemí při řešení krizových stavů, jež k dnešním ekonomikám nedílně patří. Pro Vaši informaci uvádíme, že i v některých dalších zemích přistupujících do EU, konkrétně na Slovensku a Maďarsku, připravují rekodifikaci úpadkového práva. Zkušenosti slovenských kolegů si můžeme vyslechnout zítra. Na závěr mi dovolte, abych Vám popřála příjemně a užitečně strávené dva konferenční dny a mnoho úspěchů ve Vaší práci. Tímto považuji konferenci za oficiálně zahájenou. 4 Mezinárodní konference o úpadku v ČR

5 Vystoupení ministra spravedlnosti ČR JUDr. Karla Čermáka Vážená paní prezidentko, vážení hosté, dámy a pánové. V posledním měsících, kamkoliv přijdu od vládních kruhů až po různé podnikatelské konference, schůze soudů, schůze advokátů, všude se mluví o nové úpravě konkursního práva ČR. Paní prezidentka už naznačila, kolik různých konfliktních a kontroversních názorů na otázky konkursu a vyrovnání může být. Je důležité, aby se všechny názory, všechny přístupy, k těmto záležitostech v průběhu diskusí vyřídily dřív, než definitivní text nového zákona o konkursu a vyrovnání přijde na stůl Legislativní rady vlády a Parlamentu. Jednou z příležitostí si všechny tyto otázky vyjasnit a více se v nich orientovat je právě tato mezinárodní konference. Musím říct, že mi bylo ctí, že jsem mohl převzít záštitu nad konferencí. Setkání tohoto druhu jsou prospěšná, užitečná. Písemná diskuse nemůže nahradit osobní kontakt těch lidí, kteří mají k věci profesionálně co říct. Již jsem zdůraznil, že v tuto chvíli se dosavadní úprava insolvenčního práva blíží ke svému konci, a že tedy návrh nové úpravy existuje. Myslím, že bychom si měli provést srovnáni dosavadní úpravy a úpravy nové. Nová úprava není pouze vystřídání jednoho zákona jiným zákonem, kde by nová úprava byla jaksi technologický dokonalejší, ale neměnila by se koncepce. Změna úpravy, kterou připravujeme v ministerstvu spravedlnosti s komisí, jejíž význační členové jako pan profesor Zoulík a JUDr. Krčmář jsou zde přítomni, je daleko hlubší. V současně době totiž insolvenční právo celosvětově vstupuje do nové etapy vývoje a to se musí promítnout i v našem právním řádu. Nový vývojový stupeň můžeme označit jako moderní na rozdíl od předchozího stupně, o němž lze v tuto dobu již mluvit jako o klasickém. V klasickém období insolvenčního práva v 19. a v 1. polovině 20. století, vycházela úprava insolvenčního práva z toho, že typickým úpadcem je drobný podnikatel, tedy malý živnostník nebo obchodník. Takový úpadce měl málo věřitelů, kteří se řízení mohli přímo účastnit. Procesní role věřitelských orgánů mohla tudíž být velmi omezená. Úpadcův majetek se zpeněžoval kus po kuse, a to obvykle v dražbě, což poskytovalo alespoň teoreticky možnost získat při zpeněžování konkursní podstaty co nejvíce. Fungovalo i vyrovnání, které bylo jakýmsi prototypem sanačního řešení úpadku, protože při malém rozsahu úpadcova provozu bylo celkem realistické získat odpovídající zajištění závazků k nimž se úpadce při vyrovnání zavázal. Úpadky tohoto typu nepředstavovaly nějaký makroekonomický a sociální problém, alespoň ne v nějaké rozsáhlé míře, a to ani v těch nejhorších letech hospodářské deprese, kdy pouze kvantitativně vzrostl jejich počet. Situace se podstatně změnila. Typickým úpadcem v současné době je střední podnikatel a úpadek se nevyhýbá, jak víme, ani velkým společnostem. Úpadek má jiný ráz než v dřívější době. Dnešní úpadci mají především velký počet věřitelů, který může jít do stovek nebo do tisíců a vzniká tudíž problém jak organizovat aktivity věřitelů v řízení. Tato okolnost musí vést k novému Mezinárodní konference o úpadku v ČR pojetí věřitelských orgánů a k rozšiřování jejich pravomoci. Ukazuje se, že prodej úpadcova podniku po kouscích, šroubek po šroubku, není tím optimálním řešením a hledají se tedy jiné způsoby jak konkursní podstatu realizovat. V podstatě úplně ztratilo svůj význam vyrovnání. Důvodem toho je, že dnešní úpadce nedokáže nabídnout tak reálné řešení, které by dostatečně zajistilo věřitele. Situaci komplikuje i skutečnost, že tyto úpadky velkých subjektů mají své sociální dopady z hlediska zaměstnanosti, pracovních vztahů i v rovině ekonomické, alespoň v dimenzi regionu. Není tedy překvapením, že v druhé polovině minulého století se začala hledat úprava, která by nahradila konkurs a vyrovnání, nebo alespoň působila vedle nich. Časová i koncepční priorita v tomto směru patří Spojeným státům. Jejich Bankruptcy Law z roku 1978 se přinejmenším v jejich prostředí plně osvědčil a podstatně ovlivnil i nové úpravy insolvence v oblasti evropského kontinentálního práva. I naše nová úprava musí tedy reagovat na tento celosvětový trend, nemůže zůstat mimo něj, nebo dokonce jít proti němu. Kdybychom zavedli nějaké podstatné odlišnosti od právního režimu v jiných státech, působilo by to negativně nejen z hlediska kompatibility našeho právního řádu, ale zejména i z hlediska postavení našich ekonomických a právních subjektů. Nová úprava musí tedy odstranit nedostatky dosavadní úpravy, které - můžeme si to snad přiznat, byly způsobené přerušením kontinuálního právního vývoje v letech 50 až 90 a které nebylo možné okamžitě překonat ani pomocí nejrůznějších dílčích novelizací. Nová úprava tedy musí být komplexní a ne pouze další novelizací. Z jakých zásad má návrh nové komplexní úpravy vyjít, z jakých zásad ve skutečnosti už vychází: První zásadou je posílení pozice věřitelů a jejich orgánů. To není nějaký samoúčelný princip, ale souvisí s tím, že řešení úpadku není záležitostí ani tak veřejného práva jako se posouvá do oblasti soukromně právní. Druhým principem, který musíme sledovat, je posílení sanačního principu oproti likvidačnímu principu. To souvisí s tím, že ztráta věřitelů při sanaci může být a bývá menší, než ztráta při likvidaci. Třetím zásadním přístupem moderního insolvenčního práva musí být rozmnožení způsobů řešení úpadku. Vedle konkursu a vyrovnání bude řešení úpadku formou reorganizace a některé další speciální způsoby řešení úpadku. Čtvrtou zásadou je změna pozice dlužníka. Dlužník v průběhu historie požíval různého zacházení. Kdysi mohl upadnout pro dluhy do otroctví, pak mohl být za dluhy vězněn, později byla různým způsobem byla omezována jeho práva, ale moderní právo musí usilovat o řešení jeho situace a upustit od nějakých zvláštních postihů, i když připouštím, že v našich poměrech by si to v tuto chvíli mnozí dlužníci možná zasloužili. Doufejme, že v budoucnosti tomu tak nebude. 5

6 Zavedení reorganizace jako samostatného způsobu řešení úpadku je, přiznejme si, u nás provázeno jistými pochybnostmi. Poukazuje se na to, že v USA tyto procesy fungují, ale že v Evropě nemáme žádné praktické důkazy o tom, že by reorganizace fungovala. Tak se dává v úvahu, zda reorganizace není něčím, co odporuje principům kontinentálního práva a zda nemáme jít nějakou jinou a novou cestou. Já si myslím, že právě ta okolnost, že v Evropě chybí zatím praktické zkušenosti, je okolností, která vylučuje abychom hledali nějakou třetí cestu. V Německu je reorganizace, nemýlím-li se, použitelná v důsledku zákonodárných změn asi 4 roky, v Rakousku ani tak dlouho ne. Jisté je, že každá legislativní změna potřebuje určitý čas, aby se jí praxe chopila a využila ji. Důležitá je i okolnost, že každý jednotlivý případ reorganizace není jednorázový proces, který je možno ukončit během několika měsíců. Reorganizace trvají delší dobu, minimálně několik let, ale nejsou výjimkou případy, kdy může jít třeba o více než desetiletí. Reorganizace v případech, kdy se neuskuteční jednorázovou akcí, třeba fúzí, vede k postupnému uspokojování pohledávek věřitelů podle reorganizačního plánu, a to je dlouhodobá záležitost. Musíme tedy odmítnout námitky proti reorganizaci opřené o velmi zjednodušené konstatování, že se snad reorganizace v Německu nebo v Rakousku neosvědčily. Oni tam nebyly dosud finalizovány. Na druhé straně jsou zkušenosti ze Spojených států, kde je zhruba pětadvacetiletá zkušenost s reorganizací. Zkušenosti odtud jsou pozitivní, je to převládající způsob řešení úpadku, a i když samozřejmě nemůžeme říct, že reorganizace jsou stoprocentně úspěšné, přece jenom je to ekonomický i společenský přínos. To je důvod, proč naše úprava reorganizací se má napříště opírat o více méně americký model. Nový zákon o úpadku bude, doufejme tedy, představovat slušný základ insolvenčního práva, jeho praktické aplikace i dalšího vývoje. Já vždycky říkám v souvislosti s každou legislativou stejnou věc. I dobrá právní úprava je pouze jednou stranou mince. Tu druhou stranu mince představuje aplikace těchto předpisů a hlavně společenské prostředí v němž se nová legislativa uplatňuje. Zde máme, řekl bych, co dohánět i v Evropě i globálně. Vezměme si jenom takové věci, jako povinnost dlužníka nebo jeho statutárních orgánu podat sám na sebe insolvenční návrh jakmile dojde k úpadku. Tato povinnost je více méně na světě nebo ve vyspělých hospodářských zemích naprosto respektována a to vede k tomu, že většina insolvenčních návrhů jsou dlužnické návrhy a věřitelský návrh je výjimkou. U nás je tomu naopak, a to i přesto, že dlužníkům, kteří sami insolvenční návrh včas nepodali, hrozí nejen majetkové sankce, ale od roku 2000 jim hrozí i trestní sankce. Jestliže se možnost sankcí ve skutečnosti nevyužívá, já si neuvědomují nějaký významný případ, kde by se z těchto důvodu uplatnily trestní sankce proti úpadci. Nemůžeme jednoduše říkat, že je špatná legislativa. Špatné je prostředí v němž táto legislativa pracuje. Druhou frapantní záležitostí, která přináší větší a větší problémy u nás, je odpovědnost správců za odpovědný a odborný výkon funkce správce konkursní podstaty. Správce by se měl snažit dosáhnout toho, aby věřitelé byli uspokojeni v maximální míře. Všichni známe případy, o nichž referují i média, o nichž se dozvídáme ve svém denním životě, kdy ke zpeněžování věci v konkursní podstatě dochází hluboko pod cenou. I když třeba cenové rozdíly nejsou tak přiliš výrazné. Obecně u nás platí, že výsledek zpeněžení v konkursu je nižší než při prodeji mimo konkurs. Já si uvědomuji, že jsem hostem více méně organizace správců konkursních podstat, a to co říkám, není tak zcela zaměřeno proti nim. Tam, kde totiž dochází ke zpeněžování hluboko pod cenou to není jenom vina správců konkursní podstaty. Je to také důsledek nedostatku kontroly ze strany dalších procesních subjektů, v některých případech je dokonce podezření o tom, že se tyto věci dějí v přímé součinnosti s procesními subjekty, které by kontrolu měly vykonávat. Tyto případy u nás nejsou něčím ojedinělým. Ojediněle se tyto situace můžou vytvořit kdekoliv, v jakémkoliv právním řádu. U nás se tyto neblahé jevy možná staly víceméně pravidlem. I to je dáno jistou vyspělostí podnikatelského prostředí. Ve vyspělých státech by konkursní správce sotva uskutečnil prodej poškozující věřitele už proto, že by si byl dobře vědom, že nejen ručí za vzniklou újmu, ale že tato újma na něm bude skutečně vymáhána. Zase nevím, nemám přesnou statistiku, jisté však je, že žaloby proti správci konkursní podstaty za škodu způsobenou nedodržením jeho povinností, jsou zcela výjimečné a ojedinělé. Možná, že na tomto stavu mají tedy vinu i jiné procesní subjekty, a možná i instituce nebo osoby, které úplně stojí mimo konkrétní úpadkový proces. Jsem jsi jist, že správci konkursních podstat mohou svým postojem i svou činností ovlivnit změnu tohoto prostředí víc, než kdokoliv jiný. Myslím, že nepřeháním, označím-li jako ústřední úřední osobu konkursu správce konkursní podstaty a budu z toho odvozovat, že na jejich schopnostech, poctivém a odborném přístupu a výsledcích činnosti, závisí úspěch a efektivita každého konkursu. Tím víc si myslím, že Vaše úsilí včetně této konference má velký význam a ocením každý i dílčí krok, který povede k tomu, že dnešní stav bude překonán, že nový koncept konkursního řízení bude zlepšen, v diskusi sjednocen tak, aby mohl být v co nejbližší době, myslím si, že realistická doba je polovina roku 2005 anebo začátek roku 2006, kdy bychom mohli svůj nový moderní předpis o konkursním řízení uvést do života. Oceňuji, že se podařilo uspořádat tuto konferenci a dát na její program všechno to, co je v této oblasti podstatné. Konferenci si dovoluji popřát plný úspěch a věřím, že Vaše dvoudenní úsilí bude velkým přínosem pro českou legislativu, pro český právní řád i pro českou právní praxi. 6 Mezinárodní konference o úpadku v ČR

7 Úpadek, jeho vývoj, ekonomické a mezinárodní souvislosti Ladislav Hornan HISTORIE Jindřich VIII. první zákon o úpadku (1542), který řešil problém úmyslného protiprávního jednání dlužníka Alžběta I. další zákon (1571) který zajišťoval: - získání náhrady od nepoctivých dlužníků - zadržení a zabavení majetku dlužníka - rovné rozdělení - ochranu zcizeného majetku tento institut je stále platný dle článku 423 Zákona o úpadku a roku 1986 Další tresty po fi nančních skandálech - v letech 1604 a 1623 bylo upraveno trestání křivopřísežnictví postavením na pranýř - roku 1705 byly zatajení majetku, zpronevěra a křivopřísežnictví podrobeny trestu smrti Dlužníci, kteří zveřejnili veškerý svůj majetek a splnili právní požadavky, obdrželi potvrzení o zproštění odpovědnosti Někteří dlužníci utekli do Ameriky MODERNÍ INSTITUT ÚPADKU V ANGLII Zvláštní zákony o úpadku pro fyzické osoby a společnosti Zákon o konkursu 1914 a Zákon o společnostech velké množství mimosoudních vyrovnání - záchrana podniku prostřednictvím soukromoprávní smlouvy nucená správa prodej podniku - neexistence zákonné úpravy sanace - u insolvenčních praktiků se nevyžaduje žádná kvalifi kace ani nepodléhají žádné regulaci - možnost obcházení zákona tajnou dohodou mezi insolvenčními praktiky a řediteli společnosti Výbor Kennetha Corka - vytvořen v roce 1977 z důvodu zastarání zákona - zpráva včetně příslušných návrhů byla podána vládě v roce nový Zákon o úpadku z roku 1986 obsahuje většinu doporučení ZÁSADY ZÁKONA O ÚPADKU Sir Kenneth Cork konstatoval : Základním cílem zákona je podporovat zachování obchodních mravů a plnění fi nančních povinností. Úpadek nesmí být jednoduchým řešením pro ty, kteří s klidem přijmou stigma vlastního pochybení nebo odpovědnost za krach společnosti pod jejich vedením. SIR KENNETH CORK NĚKTERÉ DŮLEŽITÉ CÍLE DOBRÉHO MODERNÍHO ZÁKONA O ÚPADKU Vytvořit proces, který bude schopen zvládat případné ztráty Zjistit a řešit úpadek včas Chránit úpadce před neoprávněnými požadavky a zároveň přihlížet k právům věřitelů Zajistit, aby bylo příslušné řízení vedeno čestně a kvalifi kovaně Zjistit příčiny úpadku a případně rozhodnout o potrestání Zabránit konfl iktům mezi věřiteli Umožnit záchranu podniků Flexibilní právní úprava, jež zajistí respekt a dodržování příslušných ustanovení ÚPRAVA Z ROKU 1986 KLÍČOVÉ BODY Komplexní úprava pro fyzické osoby i společnosti Fyzické osoby - snazší konkurs automatické zproštění odpovědnosti - dobrovolné dohody uzavírané dlužníky, které umožňují vyrovnání Společnosti - první pomoc v rámci soudní ochrany - správa - dobrovolné dohody uzavírané společnostmi, které umožňují vyrovnání - systém diskvalifi kace nekvalitních ředitelů - prevence zneužívání syndromu fénixe Obecné charakteristiky - snazší zrušení transakcí, které nejsou v zájmu věřitelů Insolvenční praktici - musí být řádně kvalifi kováni a oprávněni - větší ochrana veřejnosti VÝVOJ INSOLVENČNÍ PROFESE DO ROKU léta 20. století Diskusní skupina pro úpadek - velké společnosti neprojevily zájem - sdílení poznatků a zkušeností 1973 Sdružení insolvenčních praktiků - zavedení zkoušek a pravidel jednání Žádná zvláštní regulace insolvenčních praktiků Několik podvodníků v řadách insolvenčních praktiků VÝVOJ INSOLVENČNÍ PROFESE PO ROCE 1986 Insolvenční praktici jsou vyškolení odborníci, kteří podléhají zvláštní právní úpravě Insolvenční praktici musí být kvalifi kováni a oprávněni (registrováni) svými orgány Regulační orgány stanoví a vynucují normy a kontrolují jednání insolvenčních praktiků Sankce v případě nesprávného jednání insolvenčních praktiků SPOLEČNÉ INICIATIVY REGULAČNÍCH ORGÁNŮ Tuto profesi reprezentuje Sdružení profesionálů v oblasti obnovy podniků (R3) zastřešující organizace - servisní organizace pro účely školení, poskytování technických informací a reprezentování dané profese Společný výbor pro insolvenční profesní zkoušky - stanoví kvalifi kační zkoušky Společný výbor pro otázky úpadku - zahrnuje všechny regulační orgány - koordinuje regulaci, včetně stanovení a vynucování příslušných norem Společná jednotka pro kontrolu insolvenčních praktiků - kontroluje a monitoruje jednání insolvenčních praktiků INSOLVENČNÍ PROFESE Počet insolvenčních praktiků podle orgánů udělujících povolení ACCA 156 ICAEW 784 IPA 333 LS 195 Ministerstvo 125 DTI 5 Skotsko/Irsko 251 EVROPSKÉ A MEZINÁRODNÍ MĚŘÍTKO Evropské nařízení o úpadkovém řízení květen Automatické uznávání v EU Modelový zákon UNCITRAL - Uznávání zahraničních úpadkových řízení a přístup k vnitrostátním soudům - Spojené království se zavázalo tento zákon přijmout březen 2005 Mezinárodní konference o úpadku v ČR 7

8 Poznámky z vystoupení Historie je velice zajímavá. Exekuce na jednotlivce v určitém období historie byla řešena uvězněním a dokonce v jednu dobu byl zakotven trest smrti rozřezáním dlužníka. Domnívám se, že takovýto typ trestu je v daném kontextu zajímavou informací. Chci vám říci o prvním zákonu o úpadku z roku 1542 za Jindřicha VIII. Již v této době bylo zjevné, že existovalo přání zakotvit nějaké způsoby trestu pro tyto dlužníky. Účelem bylo trestat dlužníky, kteří úmyslně připravili věřitele o majetek a utekli. Za Alžběty I. byly některé tresty opravdu neuvěřitelné, např. pranýřování. Ale poté se zavedlo dobrovolné vyrovnání, které připadlo v úvahu u dlužníků, kteří měli vůli takto postupovat. Je důležité zdůraznit, že ti dlužníci kteří zveřejnili svůj majetek a přizpůsobili se všem požadavkům, tak dostali potvrzení o tom, že proběhlo oddlužení. Takže vidíme, že existovala dobrá vyváženost mezi sanací a sankcí. K dnešní úpravě úpadku v Anglii: Po celé desetiletí jsme měli v Anglii dvě zákonné úpravy samostatnou úpravu pro fyzické a právnické osoby. Měli jsme zákon o konkursním řízení z roku 1914 a zákon o společnostech z roku1948. V této době u určitého typu správy v Anglii bylo umožněno prodat a zpeněžit majetek. To byla soukromoprávní úprava, to bylo smluvní opatření, které bylo zakotveno v zákonné úpravě Velké Británie pro banky a dlužníky. Rovněž byla celá řada mimosoudních možností. Podniky byly poměrně dost vyspělé a často se rozhodly pro likvidaci. Ne vždy bylo potřeba celou věc řešit soudně. Sanace, revitalizace podniku (něco jako váš institut reorganizace), nebyla zakotvena v zákoně. Specialisté pro konkursní řízení nepodléhali vždy žádnému dohledu, neexistovala žádná regulace vztahující se na výkon jejich činnosti. V roce 1977 bylo zjevné, že stávající právní úprava neodpovídá současným společenským potřebám. Rostl počet spotřebitelů. Jak dlouho je třeba usilovat o docílení žádoucího efektu? To je to, co v současné době probíhá v ČR. Byla ustavena komise pod vedením ekonoma, nikoliv právníka, pana Corka. Vidím tam určité podobnosti v načasování. Až do roku 1986 komise na úpravě pracovala (od roku 1977). Za odměnu byl pan Cork uveden do šlechtického stavu sir Cork. Je třeba mít procesní postupy pro řešení krizových situací. Když celé konkursní řízení trvá celých 9 let tak vidíme, že něco není v pořádku. Je potřeba včas zaznamenat stav úpadku a řešit jej. Musíme úpadce ochránit od neoprávněných požadavků. Musíme zajistit čestné a kompetentní řešení jednotlivých případů. Zároveň musíme určit příčiny selhání podniku a rozhodnout o tom, kdo je vinen. Musíme také zamezovat konfliktu mezi věřiteli, poskytovat prostředky k tomu, aby byla zachována existence podniku. Musíme mít k dispozici pružnou úpravu, která si sama o sobě vyžádá dodržování podmínek. Rok 1986 byl velkým přelomem ve vývoji úpadkového práva v Anglii a Velké Británii. V tomto roce byl připraven Kodex sjednocená úprava pro fyzické i právnické osoby. Tím bylo pro jednotlivce snazší dostat se z úpadku. Pro slušné úpadce konající všechny úkony tak, jak bylo zapotřebí, bylo možné po třech letech získat potvrzení o oddlužení. To zname- 8 Mezinárodní konference o úpadku v ČR

9 ná, že mohl být ukončen celý proces konkursu. Zároveň existovala možnost dobrovolného vyrovnání s věřiteli a tak se vyhnout celému konkursu. Co se týče společností, bylo vyrovnání velice důležitým prostředkem, správa byla druhou možností. Společnost mohla požádat soud o ochranu, získat ustavení správce pro záchranu společnosti, příp. pro zpeněžení majetku. Zároveň existovala možnost vyrovnání s věřiteli. Stávající zákon se už vypořádává s velkým problémem - nezpůsobilostí statutárních orgánů. Systém umožňuje nezpůsobilým ředitelům uložit zákaz výkonu činnosti. Nevím jestli znáte syndrom fenixe. Je to způsob, kdy se jedna společnost dostane do konkursu, najednou stejní aktéři, stejný obor podnikání se dostává někam jinam, jiná firma, stejní lidé. Je to něco jako tunelování. Ten člověk firmu vytuneluje, pak odejde a působí v jiné firmě, která převzala majetek po původní zkrachované společnosti. Taková situace vyžaduje zajistit průkaznost transakcí. Vyžaduje prokázat, že transakce, které proběhly, byly oprávněné. Věřitel může žádat odškodnění. Dříve to důkazné břemeno bylo na věřiteli, nyní je na dlužníkovi. Po roce 1986 byl zjevný vliv úpadkového práva ve Spojených státech. Před 3-4 lety jela britská vláda do USA a tady by bylo bývalo dobré, aby se anglická úprava ještě trochu přizpůsobila. Poslední upozornění - upozornění na evropské nařízení týkající se úpadkového řízení. My se snažíme zjistit, jak bude fungovat od 1. května 2004 tento proces mezi ČR a Evropou. OSN má modelový zákon na úpadkové právo. Jedná se o přístup k vnitrostátním soudům, o uznávání zahraničních úpadkových řízení. Velká Británie se zavázala do března 2005 tuto právní úpravu zahrnout do svého právního řádu. Do roku 1973 byli odborníci na otázky úpadku členy různých sdružení, institucí, komor. V roce 1973 vzniklo Sdružení specialistů pro krizová řízení, do kterého se již zapojila většina specialistů na krizová řízení. Byl přijat Etický kodex, který se vztahoval na všechny členy sdružení. Myslím si, že to je fáze, do které se dostává KSKŘI v ČR. Není to organizace ze zákona. Po roce 1986 se toto vše dostalo do zákona a specialisté na krizové řízení začali podléhat určitým požadavkům co se týče kvalifikace, vzdělávání. Existovaly orgány, které udělovaly licence těmto osobám a byly odpovědné za výkon činnosti, dohlížely a vedly kárná opatření. Podléhaly dalším vyšším orgánům. Zároveň zde fungovala autonomní regulace profesních organizací s tím, že státní dohled probíhal dále. (Údaje o počtech specialistů na krizová řízení v Anglii jsou uvedeny v prezentaci.) Co je velice důležité, zvláště pro Komoru a pro specialisty pro krizové řízení a insolvenci. V této době se do naší právní úpravy dostaly požadavky na kvalifikaci a získávání licencí. Celá řada orgánů a organizací se zakotvenými pravomocemi v zákoně se rozhodly působit jako školící subjekty. Zároveň dohlížely na výkon svých členů a udělovaly jim licence. Opravňovaly je k činnosti, kontrolovaly je. Ty organizace se spojily a nyní je dohled prováděn společně. Výsledky průzkumu ve Velké Británii za posledních 10 let za krachem podniku je třeba vidět příčiny na straně vedoucích řídících pracovníků. U větších a středních firem je to velice důležitý faktor. Došlo k posunu směrem k filozofii usilující o záchranu a revitalizaci firmy. Jak říkal pan ministr, malé firmy jsou náchylnější k neúspěchu. Je třeba zajistit úspěšnost revitalizace. U nás se to vyčísluje kolem %. Procento záchrany majetku je %, revitalizací se zvyšuje na %. Poslední poznámka. Sankční versus sanační postup není myšlenka dvacátého století. V Anglii existuje celá řada mimosoudních řešení. Měli bychom v další diskusi věnovat pozornost takovým otázkám, jako je regulace profese specialistů pro krizové řízení v ČR, veřejný zájem na úpadkovém právu a jak je to důležité pro ČR, případné zvýšení úlohy mimosoudních vyrovnání a harmonizace českého a evropského úpadkového práva. Úpadek v ČR, jeho vývoj, ekonomické a mezinárodní souvislosti, připravenost ČR na vstup do EU, hlavní problémy JUDr. Zdeněk Krčmář Vážené dámy, vážení pánové, dostalo se mi té cti vystoupit dnes před Vámi s příspěvkem tematicky zaměřeným především na postižení vývoje a ekonomických souvztažností stávající úpravy konkursního práva v České republice, a to i ve vazbě na velmi blízkou budoucnost, tj. na 1. květen roku 2004 kdy se ČR stane členem EU. Určité historické vazby tady naznačil již ve svém vystoupení pan ministr. Já bych jenom poukázal na to, že ta historie psaného konkursního práva z dob, které mohou být relevantním zdrojem poučení pro nás, pochází z roku 1781, kdy byl stvořen první ucelený komplexní tehdejší Josefínský konkursní řád. V roce 1931 byl přijat Mezinárodní konference o úpadku v ČR zákon č. 64, tedy zákon, kterým byl vydáván tehdejší konkursní, vyrovnací a odpůrčí řád. Tento zákon z roku 1931 byl bez náhrady zrušen až k 1. lednu 1951 a pak jsme zde měli až do roku 1989 mezeru. Opětovná úprava konkursu a vyrovnání byla provedena až v roce 1991 přijetím stávajícího zákona č. 328/1991 Sb., ale s tím, že se jaksi vytratilo z povědomí lidí co to konkurs je, co to je vyrovnání. Přišli jsme o hráče v poli, ať již hovořím o konkursních soudcích, věřitelích zkušených v tom terénu, a především také o správcích konkursní podstaty. Přišli jsme o ty hráče v poli, kteří by nám mohli pomoct doby velmi obtížné pro tehdejší ekonomiku překlenout svý- 9

10 mi zkušenostmi a znalostmi úpadkového práva České republiky. Začínali jsme tehdy tak trochu na zelené louce, přičemž zákon z roku 1991, a na to se také velmi často zapomíná, byl vlastně přijat tehdejším Federálním shromážděním již v červenci roku Byla to tedy norma, která časově předcházela přijetí dalších velmi významných změn jak procesního řádu, tj. OSŘ (novelizován velmi podstatným způsobem až zákonem č. 519/1991 Sb.), dále velmi významným změnám Občanského zákoníku. Občanský zákoník, novela, má až č. 509/1991 Sb. a byl přijímán v době, kdy jsme ještě vlastně neměli ani novou obchodní úpravu. Obchodní zákoník byl přijímán Parlamentem v listopadu 1991 a má č. 513/1991 Sb. To jsou všechno stigmata, která doprovázela konkursní zákon z roku Už od počátku mu bylo dáno do vínku, že konkursní úprava neplatila od počátku a beze zbytku pro všechny subjekty zúčastněné a působící v české ekonomice. Bylo tam moratorium, které po určitou dobu zakazovalo prohlásit konkursy na určité subjekty. Ve skutečnosti jsme začali vnímat konkurs jako samostatnou disciplínu a také jako velmi výrazný způsob řešení krize podnikatelského subjektu, až v roce 1994 a zejména pak v roce Tyto okolnosti potom vedly k tomu, že jsme přistupovali k řadě novelizací té původní normy, přičemž právě zkušenosti s boomem konkursních řízení jenž nastal v závěru roku 1994, a zejména pak v roce 1995, vedly k přijetí první rozsáhlé změny. Změna konkursního zákona z roku 1996 měla pořadové číslo 94 ve Sbírce zákonů a nestačila. Samotný zákon, který byl přijat v roce 1991, už neodpovídal v době svého přijetí tomu, jakým směrem se v mezidobí vyvíjela ekonomika a konkursní vývoj v zahraničních zemích s fungující ekonomikou na rozdíl od té naši. Výrazně se změnilo pojetí konkursního práva posunem především k sanačnímu principu, se kterým Česká republika neměla ani v historickém vývoji konkursního práva žádné velké zkušenosti. Přesněji řečeno, s výjimkou institutu vyrovnání se něco obdobného v naši konkursní historické správě nenacházelo. A nenachází se ostatně v této podobě dodnes. Nepodařilo se odstranit koncepční nedostatky, které vykazoval zákon č. 328/1991 Sb. již v době svého přijetí, ani řadou dalších novel, včetně těch rozsahem nejvýznamnějších. Tu první jsem již zmínil. Byla to novela provedená zákonem č. 94/1996 Sb., a následně pak další významná novela provedena zákonem č. 105/2000 Sb. Nicméně ani tato novela nebyla novelou poslední. K dnešnímu dni byl konkursní zákon novelizován (nebo pozměněn kasačními nálezy Ústavního soudu) dvaadvacetkrát. V současně době vím o dalších dvou pokusech novelizovat stávají konkursní zákon bez zřetele k tomu, že je v běhu příprava a už bylo i odevzdáno paragrafové znění nového konkursního zákona. Co je tedy nejvíce vytýkáno stávajícímu konkursnímu zákonu? Dlužníci (úpadci) si stěžují, že je dosavadní úprava nechrání před šikanózními návrhy na prohlášení konkursu a že jsou, zvláště po novele provedené zákonem č. 105/2000 Sb., kriminalizování za nezdary v podnikání, že úpadkové řízení jim zásadně neumožňuje vyjít z konkursu jinak než prostřednictvím likvidačního typu úpadku, ač jsou splněny ekonomické předpoklady pro jiný způsob řešení úpadkové situace. Konkursní věřitele si stěžují na to, že mají malý vliv na průběh konkursu, jak co do možnosti vahou svých hlasů rozhodnout o řešení krizové situace dlužníka, tak co do možnosti efektivně ovlivnit volbu, nebo chceme-li jmenování, správce konkursní podstaty a kontrolovat jeho činnost. Oddělení, nebo chceme-li zajištění, konkursní věřitele namítají, že stávající úprava výrazně léč neodůvodněně, zkracuje jejich právo na oddělené uspokojení v konkursu. Správci konkursní podstaty si stěžují, že nemají k dispozici účinné nástroje k zajištění vynucení součinnosti dlužníka i věřitelů, a že musí vykonávat řadu vysoce administrativně náročných činností, které zbytečně prodlužují dobu trvání konkursu, a že ve vazbě na některé oblasti práva, např. na daňové řízení, není jejich postavení dostatečně přesně vymezeno. Konkursní soudci si stěžují, že procesní pravidla, podle nichž postupují v úpadkovém řízení, jsou přiliž strohá, vyžadují vysokou míru výkladu a pro insolvenční řízení jsou (se zřetelem k tomu, že vycházejí převážně z úpravy obsažené v Občanském soudním řádu nevyhovující), a že některé činnosti je zbytečně administrativně vysoce zatěžují. Všichni společně, dlužníci, konkursní věřitelé i konkursní soudci, si stěžují na nedostatečnou profesionální úroveň správců konkursních podstat. Všechny zúčastněné subjekty i veřejnost vyjadřují přesvědčení, že úpadkové řízení podle stávající úpravy je zdlouhavé, neefektivní a málo průhledné. Mám-li tyto stesky objektivně zhodnotit, pak nelze než přiznat, že k základním nedostatkům stávající úpravy konkursního práva v České republice patří, že 1. nelze v zásadě řešit úpadkovou situací dlužníka jinak, než zpeněžením jeho majetku v konkursu, tedy v konkursním řízení; poslední velká změna konkursního zákona účinná právě od 1. května 2000 ve vazbě na novelu č. 105/2000 Sb. sice měla za cíl umožnit též širší uplatnění institutu vyrovnání, avšak statistiky dokazují, že tento záměr se výrazně nezdařil, že vyrovnací řízení jako takové zůstalo popelkou a zřejmě zůstane popelkou až do konce účinnosti toho stávajícího zákona; 2. dlužníkovi věřitelé nemohou účinně ovlivnit rozhodnutí o způsobech řešení jeho úpadku. To je jedna věc. A druhá je, že věřitelé, kteří nepodali sami návrh na prohlášení konkursu, nebo kteří k takovému návrhu nepřistoupili, jsou ve fázi před prohlášením konkursu na majetek dlužníka v podstatě vyloučeni z účasti na řízení; 3. konkursní řízení neumožňuje ani poctivému dlužníku zbavit se po maximálně možném uspokojení věřitelů zbytku svých dluhů. Chybí nám tady výrazně to, co věřitelé neradi slyší, ale co ve vazbě na 10 Mezinárodní konference o úpadku v ČR

11 budoucí úpravu nutně potřebujeme, možnost nabídnout dlužníkovi za to, že bude spolupracovat, oddlužení; 4. není podporován ani diferencovaný přístup k řešení dlužníkova úpadku podle povahy dlužníka, nebo podle počtu jeho věřitelů; 5. úpadkové právo postrádá (s výjimkou některých ustanovení o bankách, úvěrních a spořitelních družstvech a pojišťovnách sledujících prevenci) ustanovení, jež by umožnila projednání konkursu či vyrovnání. Mám na mysli projednání smysluplné z hlediska efektivity v případě dlužníka, jehož úpadek má hromadné účinky; 6. uspokojení zajištěných věřitelů se liší podle způsobu řešení úpadku. V konkursu je odděleným věřitelům garantováno pouze 70 % výtěžku zpeněžení majetku, kterým je jejich pohledávka zajištěna, kdežto vyrovnáním nemohou být nároky oddělených věřitelů dotčeny. Zdůrazňují, že vyrovnání je z hlediska probíhajících insolvenčních řízení v České republice statisticky nevýznamným faktorem; 7. stávající rozsah uspokojení garantovaného v konkursu zajištěným věřitelům ze zpeněžení majetku, kterým je jejich pohledávka zajištěna, oslabuje zejména v obchodních vztazích význam zajišťovacích institutů. Subjekty poskytující úvěry podnikatelům, typicky pak banky, to vedlo ke zdražení úvěrů, tj. k tomu, že je požadována vyšší míra zajištěnosti úvěrů; 8. dostatečným způsobem také není ve stávající úpravě vymezeno postavení správce konkursní podstaty z hlediska nároků kladených na jeho odbornost. Při absenci těch odborníků, jež bychom si sami mohli z praxe vytáhnout s vědomím, že je dále nepotřebujeme vzdělávat, zde chybí i jednotný systém vzdělávání správců konkursních podstat; 9. zákon o konkursu a vyrovnání nedostatečným způsobem uspořádává některé činnosti a postupy, jejichž plnění se za trvání konkursu nebo vyrovnání modifikuje zejména proto, že řada práv a povinností přechází na správce podstaty. Typicky jde například o vymezení plnění daňových povinností dlužníka v konkursu, vedení jeho účetnictví nebo důsledky, jež má prohlášení konkursu na majetek dlužníka, na oprávnění dlužníka dále podnikat v některých oborech; 10. procesní pravidla, upravující postup subjektů zúčastněných na stávajícím konkursním řízení, jsou přiliž strohá a výklad je velmi náročný nejen ve vztahu k soudům, ale především ve vztahu k osobám, které do toho řízení vstupují zvenčí. To znamená, že neposkytují dostatečnou představu jak konkursním věřitelům, tak dlužníkům o tom, co je v průběhu konkursního řízení očekává; 11. poslední stesk, také objektivně přiznatelný, je neúměrná délka trvání insolvenčního řízení. Zde bych ve vazbě na to, co bylo řečeno o statistikách Světové banky řekl, že se také domnívám, že situace není třeba vidět tak černě. Pokud porovnáváme druhou fázi konkursního řízení, tj. fázi, která počíná prohlášením konkursu, tak si myslím, že délka konkursních řízení je srovnatelná s řadou Mezinárodní konference o úpadku v ČR jiných středoevropských zemí. To, v čem spatřujeme nedostatek z hlediska délky trvání konkursních řízení my, je především ta první nalézací fáze, která končí rozhodnutím o tom, zda úpadek dlužníka je či není. Přes hrozbu trestními postihy se k řešení majetkových potíží dlužníka konkursem či vyrovnáním přistupuje většinou v době, kdy již nelze očekávat větší výnosnost z prodeje, tedy z likvidace jeho majetku. Chci upřesnit ještě jednu poznámku ve vazbě na to, co řekl ve svém úvodním slově pan ministr. Pokud si bereme příklad z americké právní úpravy, ta se právě od kontinentální evropské liší. Protože tam dlužník sám o sobě povinnost podat návrh na prohlášení konkursu na sebe nemá. Vychází se z toho, že úprava je nastavena způsobem pro něj ekonomicky výhodným v tom směru, že se může sám svobodně rozhodnout, zda do isolvenčního řízení půjde. Samozřejmě kriminalizovány jsou jeho činy, jež insolvenčnímu řízení předcházejí, pokud nejsou v souladu s běžnými pravidly hospodářského styku. Samotné nepodání návrhu stíháno žádnými sankcemi trestními není. Hlavní řešení mnou naznačených potíží je spojováno s přípravou nového Insolvenčního zákona, o němž Vám podrobností sdělí zítra prof. Zoulík. Já si jen v této souvislosti dovolím zareagovat na některá prohlášení, ať již z odborných či laických kruhů, jež s novým Insolvenčním zákonem spojují nepřiměřená očekávání co do možnosti ovlivnit jeho prostřednictvím stav české ekonomiky. Zůstává skutečností, a na různých fórech bylo již několikrát opakovaně řečeno mnou nebo jinými řečníky, že jakkoli kvalitní úprava úpadkového práva sama nepovede ke zvýšení úrovně ekonomiky dané země. Je toliko předpokladem pro rychlé a účinné řešení problémů podnikatelských subjektů v krizi. Nedostatky právní úpravy úpadkového práva, zvláště pak nízká transparentnost, se mohou promítnout do hospodářské oblasti toliko zprostředkovaně. Obecná zkušenost ze zahraničí vypovídá o tom, že i relativně špatná úprava úpadkového práva se může projevit v ekonomické sféře pozitivně, zejména ve vazbě na zahraniční investice, jde li o úpravu předvídatelnou. Jinak řečeno, jde li o takovou úpravu, na jejímž základě mohou ekonomické subjekty plánovat rizika tržních operací z hlediska předpokládaných konkursních poměrů. Už jenom stručně k připravenosti České republiky na vstup do Evropské unie. Základní normou která bude bez nutnosti jakékoliv další implementace okamžitě aplikovatelná od 1. května roku 2004 i na režim stávajících konkursních a vyrovnacích řízení v ČR, je Nařízení Rady EU č z roku Nařízení o insolvenčním řízení, jež se týká tzv. přeshraničních konkursů, bylo přijato již v květnu roku V českém právním řádu je již zapracováno několik směrnic EU, které se týkají tzv. finančních institucí se zvláštním režimem, jakož i směrnic o tzv. finančních kolaterálech. Harmonizační úsilí České republiky v této oblasti má být rovněž dovršeno poslední vládní novelou stávající- 11

12 ho zákona. My tady hovoříme o Euronovele, která v současnosti prochází legislativní procedurou. Myslím, že je již projednávána ve Sněmovně. Zahrnuje též zvláštní úpravu úpadku finančních institucí se zvláštním režimem. Z hlediska budoucí vazby a budoucího vývoje českého úpadkového práva chci připomenout, že skutečné představy o tom jak má fungovat relativně dobrá úprava v ČR jsou různé. Zdůrazňuji, že představa hráčů v poli, pokud jde o věřitele, dlužníky ale i správce konkursních podstat a konkursní soudce o tom, že by nový zákon měl upřednostňovat jednoho na úkor druhého a obráceně, je trošku mylná. Nejvíce budeme muset připravit věřitele na to, že pokud nabízíme nové způsoby úpadku a větší zapojení věřitelů do toho procesu projednávání dlužníkova úpadku, že za to co se jim takto nabízí, budou muset také něco nabídnout. Platí to pro zahraniční právní úpravy obecně. To kouzelné slůvko, na které si budou věřitelé muset zvyknout včetně myšlenky, že to je něco, co je v jejich prospěch a nikoliv ve prospěch dlužníka, je slůvko oddlužení. Záznam z diskuse Můžete odhadnout procento aktiv společností, které projde ročně konkursem v Anglii? Procento společností, které se dostanou do konkursu, z celkového počtu fungujících společností ve Velké Británii je malé, ale v rámci tohoto počtu společností je řada docela ekonomicky významných společností, s ročním obratem 1 mld GBP i více. Naštěstí těch firem není moc. Mark Andrews řeší případ Federal Mobil, což je společnost s aktivy ve výši 1 mld GBP. V rejstříku je zapsáno 2,3 mil. firem a máme ročně 20 tisíc těch, které se dostanou do konkursu, tudíž je to 1%. Bude možno po 1. květnu prodávat nemovitosti v zemích EU v rámci konkursu prohlášeného soudem České republiky? To je složitější otázka. Nařízení Rady Evropy je koordinační norma. Ona má původ v tom že je to z větší části opsaná Istambulská úmluva, která se týkala konkursního práva a která dosud není ratifikována dostatečným počtem zemí k tomu, aby se podle ní všeobecně postupovalo. Nařízení Rady Evropy si to teď řeší pro účely EU a řeší koordinační činnost. Hovoříme tam o hlavním konkursu a vedlejším konkursu ve vazbě na to, že mohou nastávat a také velmi často nastávají případy, že se majetek úpadcův nachází rozprostřen po různých zemích. Nicméně pro tu stávající úpravu platí zásada, která je vyjádřená v závěrečných ustanoveních konkursního zákona našeho. V zásadě platí, že postižitelné konkursem jsou toliko movité věci úpadce, které se nacházejí v zahraničí. Postih nemovitosti v zahraničí, ten sám o sobě nebude zřejmě nikdy prosaditelný tím způsobem, že by konkursní soudce v ČR mohl nařídit prodej nemovitosti v zahraničí tou klasickou metodou. K tomu je tady právě ta úprava obsažená v nařízení Rady EU. Ta počítá s tím, že bude - li úpadek v ČR úpadkem hlavním, tak bude možné realizovat i zpeněžení majetku úpadce, který se nachází v jiné členské zemi EU. Ve vystoupení bylo řečeno, že je prodáván i majetek mimo hranice Velké Británie. Znamená to, že český zákon je v rozporu se směrnicemi EU nebo je to jen otázka výkladu směrnic EU? Jestli ano, potom kterých? Evropská nařízení budou předmětem jednání 2. den konference. Je to složitá úprava. Můžu uvést případ Parmalatu. Aplikace nařízení spočívá v tom, kde je hlavní podnik. Pokud tento podnik je ve státě EU, tak tam se zahájí a probíhá řízení. V Parmalatu našli hlavní místo v Irsku. Evropské normy se aplikují ve všech zemích EU a vlastně ta praxe tady bude podléhat praxi EU bez ohledu na Istambulskou dohodu. Takže s tím se budete muset vypořádat. Jaký bude vývoj projednávání návrhu paragrafovaného znění zákona o úpadku? Bude možno se s návrhem seznámit případně připomínkovat? Norma je k dispozicí v elektronické podobě. Byla rozeslána ministerstvem spravedlnosti už před 14 dny. Byla oslovena řada subjektů, širší odborná veřejnost o vstup do toho neformálního shromažďování podnětu a připomínek. Očekáváme odezvu. Předpokládáme, a ministerstvo také plánuje, že uděláme několik akcí, na kterých se pokusíme vysvětlit sledované záměry touto paragrafovou úpravou. Zatím jsme pustili hlavní zákon i když jsou připravené doprovodní zákony. Následně předpokládáme, že dojde k oficiálnímu připomínkovému řízení, které by mělo vyústit na podzim letošního roku předložením znění do vlády a následně pak do sněmovny. Po posledních schůzkách je ten horizont posunut pokud jde o výstup z vlády do listopadu letošního roku, takže budeme mít dost času nejenom reagovat na odezvy veřejnosti, ale hlavně se pokusit vysvětlit základní principy a obhájit svou práci ještě dříve, než se dostane do formálního projednávání ve sněmovně. Vzhledem k zadlužováni se občanů České republiky předpokládám tzv osobní konkursy spotřebitelské konkursy. Jaká je zkušenost v EU s konkursy nepodnikatelů? Spotřebitelské insolvenční řízení je v nové normě upraveno rovněž. Je to jeden ze způsobu řešení nejenom nepodnikatelských konkursů, ale i řešení situace tzv podnikatelů osobních. To jsou osoby, které podnikají pouze vlastním přičiněním (nezaměstnávají další osoby). Na ty se nehodí nástroje, které máme pro řešení úpadkové situace. Nepochybně všichni sdílíme tu zkušenost, která tady byla s dlouhou legisvakancí, která zde byla také u nového německého konkursního řádu a kde právě ve vazbě na to, jak bylo nastaveno oddlužení těch spotřebitelů, byly obavy z ekonomického dopadu. Ve Velké Británii platí od 1. dubna 2004 jiný režim. Nerozlišuje mezi podnikatelem, který se dostane do finančních problémů a spotřebitelem, který se dostane do problémů tím, že přečerpá kreditní kartu, nebo si vezme velký spotřebitelský úvěr. Stručně, existuje režim když se do takové situace dostanete, celý proces může trvat několik let a můžete podléhat dohledu, pokud jde o spotřebitelské chování. 12 Mezinárodní konference o úpadku v ČR

13 Postavení a úloha věřitelů v úpadku, možnosti zajištění pohledávek, stát versus ostatní věřitele v ČR VĚŘITELÉ, ÚDAKE A ROLE STÁTU - NIC NENÍ ZADARMO Úvod Čas Čas případová studie skutečně rychlé likvidace Cena současného úpadkového práva případová studi a ocenění pozice věřitele v úpadkové situaci Vyrovnání kolik stojí jeho neprůchodnost Stát kolik stojí jeho chyba Závěr o co vlastně jde Ing. Miroslav Singer, PhD ZKUŠENOSTI Z RESTRUKTURALIZACE A PODNIKOVÉHO PORADENSTVÍ: Déle než pět let přítomnost na trzích v celém regionu (např. likvidace největší prasečí farmy na světě) Mezinárodní tým, který má zkušenosti ze střední a východní Evropy (od Kazachstánu po Čechy) Velké kauzy v Čechách a na Slovensku (Aliachem, VSŽ, Nová Huť, ) Řada malých kauz Týmová práce - jejíž základ tvoří odborníci - jednotlivých odvětví - a další odborníci PwC - mix lokálních a mezinárodních expertů ČESKO PŘÍPADOVÁ STUDIE SKUTEČNĚ RYCHLÝ PRODEJ Charakteristika: S.r.o. s matkou v úpadku, dlužila matce cca 10 mil Kč Téměř nulová aktiva (pronajatá stodola, speciální stroje Specializována výroba pro tři nadnárodní odběratelé Obrat cca 90 mil. Kč, zisk cca 4 mil. Kč Naše role: nalezení optimálního řešení exitu Příprava exitu Úzká komunikace s konkursním správcem Hlavní problémy: Totální znepokojení odběratelů a jejich připravenost ukončit odběr (existence jiných dodavatelů) Daňové problémy a neprůhledné účetnictví Maximálně neklidný ředitel Výstup: Příprava prodeje jako funkčního celku pro správce matky Komunikace s odběrateli Memorandum během 2 týdnů, inzerát 3 týden Jednání se všemi zájemci (asijská konkurence, zájemci z inzerátu), ale důraz na rychlý prodej řediteli Prodej podniku i dluhu řediteli (smlouva 2. měsíc, poslední splátka do 4 měsíců) ČESKO PŘÍPADOVÁ STUDIE ODVRÁCENÍ KONKURSU Z POHLEDU VĚŘITELŮ Charakteristika: Prodejní síť a servisní síť pro 2 hlavní konkurenty v odvětví, tržby nad 500 mil. Kč Zdařilá kombinace outsourcovaného účetnictví a ignorace fi nančního řízení udržela vlastníky/manažery ve sladkém nevědomí o skutečné fi nanční situaci fi rmy Přitvrzení konkurence snížilo hrubé marže na nulu a níže ale stále s pobočkami a 100 zaměstnanců Závazná nabídka na odkup servisní sítě za významnou cenu Naše role: Rychlá zjištění situace společnosti (de facto rychlé sestavení výkazů) Doporučení postupů vlastníkům Pokus o dohodu s věřiteli Hlavní problémy: Krize hotovosti Přes 100 drobných věřitelů - dohromady asi 20 % dluhu Stát další věřitel přes 10 % dluhu Mezinárodní konference o úpadku v ČR 13

14 Výstup: Situace projednána s vlastníky (investory reálných peněz) a dosažen jejich souhlas s odepsáním kapitálu Dosažen souhlas dvou hlavních věřitelů s pokusem odvrátit konkurs s tím, že jejich dluhy budou odepsány tak, aby všichni ostatní mohli dostat 100 % Výtěžnost pro dva hlavní věřitele na úrovní necelých 30 % PŘÍPADOVÁ STUDIE ODVRÁCENÍ KONKURSU Z PŘÍPADU VĚŘITELŮ MALÁ KALKULACE Za předpokladu stejného postupu konkursního správce by byli všichni věřitelé (mimo státu) krácení stejně V takovém případě by výnos 2 hlavních věřitelů byl vyšší o více než 50 % výnosu, se kterým souhlasili, aby se vyhnuli konkursu Jinými slovy: Hlavní věřitelé hodnotili konkurs jako o 1/3 méně efektivní postup než velmi nejistý a v případě nezdaru hodnotu ničící pokus o dokončení prodejní transakce a dohodu se všemi ostatními věřiteli o odložení splátek do dokončení transakce a 100 % vyrovnání dluhů do jednoho roku. Pokud bychom chtěli extrapolovat, mohli bychom usoudit, že nadnárodní věřitelé očekávají, že konkursu v ČR se ztrácí přibližně 1/3 hodnoty konkursní podstaty! ČESKO CENA NEPRŮCHODNOSTI VYROVNÁNÍ SITUACE Tržby nad 1 mld. Kč Cizí zdroje na úrovni 150 % ročních prodejů Vlastní kapitál cca minus 200 mil. Kč V posledním roce nebyla společnost schopná ani na úrovni provozního výsledku generovat casch fl ow (nemluvě o zisku) Nutnou podmínkou k dosažení provozní ziskovosti Společnosti bylo navýšení tržeb/obratu (vyžadující však nejspíše navýšení provozního kapitálu k profinancování vyšších oběžních aktiv) a změna způsobu nákupu a prodeje Pohledávky majoritního vlastník za společnosti cca 1/3 cizích zdrojů, malá část zajištěna pohledávkami za konečným odběratelem, cca 80 % nezajištěných Další věřitel ochoten kapitalizovat pohledávky nebo se podílet na jiném řešení ČESKO CENA NEPRŮCHODNOSTI VYROVNÁNÍ IDEÁLNÍ VYROVNÁNÍ Umožnilo by zaměstnancům dostat ve 100%vklady z podnikové spořitelny Musela by řešit provozní fi nancování převodem produktivních aktiv do 100 % dceřinné společnosti Věřitelé by si mohli vybrat mezi akciemi dceřinné společnosti (volil by majoritář) a rychleji vyplacenou hotovostí Majoritář by si zachoval (byť nižší) majoritu v nové společnosti Předpokladem by byla úspěšná provozní restrukturalizace VARIANTY SHRNUTÍ Z hlediska čistého výnosu je kapitalizace pro majoritáře jednoznačně nejméně výhodným řešením Z hlediska rizik kapitalizace nabízí majoritáři nejmenší rizika Výnos z pokusu o vyrovnání je i v případě jeho neúspěchu na úrovni 2/3 výnosu z kapitalizace, v případě úspěchu nad dvojnásobkem výnosu z kapitalizace. Majoritář zvolil kapitalizaci, jednoduchým výpočtem lze ověřit, že pravděpodobnost úspěchu vyrovnání tedy implicitně hodnotil jako menší než 1/4. Případová studie odvrácení konkursu z případu věřitelů chybka státu, aneb, jak to dopadlo Management navštívil stát (FÚ) s návrhem splátkového kalendáře na 100% dluhu FÚ si vzal týden na rozmyšlenou 3. den z tohoto týdne vykonal FÚ nepříliš úspěšnou exekuci na účtech (tam kde byly peníze exekuoval minimum, tam kde nebyly maximum). Celková výtěžnost v řádů několika statisíců. Věřitelé odstoupili od původně schváleného řešení. Servis zachován ale s nicotným výtěžkem. Firma v konkursu. Dá se očekávat, že zbytek výtěžku z podstaty spolknou závazky za zaměstnanci. Výnosnost pro stát s pravděpodobností hraničící s jistotou nepřesáhne ani 10% z pohledávky. S úplnou jistotou lze ale říci, že současná kritéria hodnocení úspěšnosti ředitele FÚ se tímto způsobem zlepšila. SHRNUTÍ O CO JDE Rychlost řešení je rozhodující pro zachování hodnoty problémových aktiv České konkursní právo je vnímáno jako hodnoty ničící Pokud by byl předpoklad o ztrátě jedné třetiny hodnoty podstaty v konkursních procesech, jen na úrovni výnosů z prodeje pohledávek ČKA ztráty přesahují 10 mld. Kč Při předpokladu, že hodnota konkursních podstat v průměrném roce v ČR bude asi na úrovni 1% HDP hodnoty aktiv v české ekonomice, celkové ztráty na výtěžnosti konkursního procesu představují cca 6 mld. Kč ročně, tj. 1/3 rozpočtu Ministerstva spravedlnosti Zlepšení konkursního zákonodárství je mj. v důsledku těchto efektů(ale i snížení prémií za riziko, zvýšení úvěrování podniků a podnikatelů, atp.) srovnatelné např. se znatelným uvolněním měnové nebo fi skální politiky. Poznámky z vystoupení Dovolím si říct, že úpadek je vždy poslední možnost. Včasná akce vždycky vede k zachování větší hodnoty. To znamená, že úpadek je a měl by být i vlivem bankrotového zákonodárství jenom jednou z možností, kterou se řeší problémy, problémy ať již jednotlivce nebo podniku. Z hlediska českého státu, není to jenom o zákonodárství, je to i o nastavení podmínek a pobídek dalších subjektů v Čechách a ty jsou nastaveny v tuto chvíli mimořádně perverzně. Takže abych to shrnul rychlost; české konkursní právo je v tuto chvíli vnímáno jako výrazně ničící hodnoty; ztráty na výtěžnosti představují asi 6 miliard ročně, mimochodem je to 1/3 rozpočtu Ministerstva spravedlnosti, nebo částka, která by umožňovala soudcům zvýšit platy všem zaměstnancům tohoto resortu o víc než polovinu; je to velký problém, který má naprosto jednoznačně makroekonomickou dimenzi, který stojí tuto společnost přiliž mnoho peněz. 14 Mezinárodní konference o úpadku v ČR

15 Přístup věřitelů k zajištění pohledávek, zakotvení jejich pravomoci a odpovědnosti v legislativě evropských zemí John Verrill ZÁKLADNÍ PRINCIPY regulace úpadku podělení se o bolest rovným dílem přesné pořadí účast věřitelů kultura zachraňování kontrola nesprávného jednání zamezení transakcím trestání provinění jednatelů/členů představenstva osobní odpovědnost - neschopnost splácet dluhy - 6 měsíců nebo dva roky - propojené osoby ÚPADEK žádná defi nice bod, kdy se utrácí peníze věřitelů, a nikoli peníze vlastní neschopnost splácet dluhy - pasiva převyšují aktiva - dluhy nelze splatit v den splatnosti - exekuce vrácena bez uspokojení - výrok soudu - nesplní se zákonný požadavek na více než 1050 OCHRANNÁ SADA NÁSTROJŮ VĚŘITELE zákaz působení špatných jednatelů/členů představenstva zrušení protiprávního zadržování majetku zamezení podvodům spáchaným na věřitelích osobní odpovědnost za bezohledné obchodování zrušení transakcí pod hodnotu změna v přednostním postavení kontrola prováděná věřiteli na schůzích ROZHODNÁ DOBA (viz graf) VYLOUČENÍ JEDNATELŮ/ČLENŮ PŘEDSTAVENSTVA i stínoví jednatelé/členové představenstva jsou odhaleni zákaz řízení podniku na 2 roky až 15 let zprávy specialistů na krizové řízení a úpadek znaky nezpůsobilosti podle přílohy 1 zákona o vyloučení jednatelů/členů představenstva - zneužití moci či porušení povinností - vina za neúspěch - nedodání zaplaceného zboží - jiné trestné činy v oblasti úpadku POVINNOSTI JEDNATELŮ/ČLENŮ PŘEDSTAVENSTVA PODLE PRÁVA SPOLEČNOSTÍ řídit se stanovami společnosti prosazovat cíle společnosti používat nezávislý úsudek a nepřevádět pravomoci využívat schopnosti a péči vyhýbat se střetu zájmů nezneužívat vlastnictví, informace či možnosti zamezit ovlivňování třetích stran STATISTIKA VYLOUČENÍ (viz graf) PROSAZOVÁNÍ ROZDĚLENÍ ROVNÝM DÍLEM zneužití pravomocí podvodné obchodování protiprávní obchodování transakce pod hodnotu přednostní postavení úvěry poskytované za nápadně nevýhodných nebo nespravedlivých podmínek vyhýbání se neinkasovaným břemenům transakce podvodně připravující věřitele o majetek rozhodná doba ( 240 zákona o úpadku) DOBROVOLNÉ VYROVNÁNÍ navrhuje jej správce konkurzní podstaty či likvidátor na návrh jednatelů/členů představenstva schvaluje jej 50% většina společníků a 75% většina věřitelů závaznost ze zákona nesmí nikoho nespravedlivě upřednostňovat nesmí mít dopad na zajištěné věřitele bez jejich souhlasu PŘÍKAZ K PŘEVEDENÍ PODNIKU DO NUCENÉ SPRÁVY pod dohledem soudu účel záchrany je dán ze zákona úředník je nuceným správcem pravomoci jsou stanoveny v příloze 1 zákona, vznášení námitek vůči pravomocím od ustanovení platí moratorium kolektivní postup věřitelé hlasují o návrzích Mezinárodní konference o úpadku v ČR 15

16 NUCENÁ SPRÁVA soukromý smluvní proces klíčové je neinkasované břemeno úředník je nuceným správcem povinnosti jsou vůči bance/věřiteli pravomoci jsou stanoveny v příloze 1 zákona nejedná se o kolektivní postup v budoucnosti bude zrušeno POVINNÁ LIKVIDACE účelem je likvidace, a nikoli obchodování povinnost vůči všem věřitelům ustanovení soudem pravomoci jsou stanoveny v příloze 4 zákona věřitelé si mohou zvolit nového likvidátora úředník je likvidátorem DOBROVOLNÁ LIKVIDACE omezené obchodování povinnost vůči všem věřitelům ustanovení volbou ze strany věřitelů na schůzi úředník je likvidátorem pravomoci jsou stanoveny v příloze 4 zákona nejběžnější postup vytvoření výboru KONKURS setkáváme se s ním nejčastěji nařízen pouze soudním příkazem správce konkursní podstaty je zaměstnanec soudu nebo je ustanoven věřiteli povinnost vůči všem věřitelům vyňatý majetek nařízení výplaty příjmů od 1. dubna 2004 do doby jednoho roku ÚPADEK PARTNERSTVÍ likvidace nezaregistrované společnosti příkaz k převedení partnerství do nucené správy partnerství dvě konkursní podstaty platí zde zákon o vyloučení jednatelů/členů představenstva společnosti ÚPADEK JEDNOTLIVCE stigma a handicap jsou nyní menší konkurs individuální dobrovolné vyrovnání důsledky pro státní úřady důsledky pro zaměstnanost v regulovaných průmyslových odvětvích POVINNOST SPOLUPRACOVAT výkaz o fi nanční situaci podniku - dobrovolná správa - likvidace účast úředníků dotazování vydání dokumentů KŘIVKA ZÁNIKU SPOLEČNOSTI (viz graf) Poznámky z vystoupení Ve Velké Británii platí určité zásady: všichni správci a likvidátoři mají licenci pro výkon činnosti od orgánu k tomu oprávněného, musí být pojištěni a existuje velmi dobrý systém dohledu nad výkonem těchto profesí. Co se týče věřitelů, uplatňuje se v Anglii podle příslušných pravidel zásada rozdělit se o bolest rovným dílem. Pořadí priorit se změnilo loňského roku, ve většině případů jsou požadavky banky upřednostněny, dále jsou zrušena přednostní práva státu co se týče nedoplatků na daních. A také jsme se snažili dostat věřitele na stejnou úroveň, aby měli stejná práva. Ten koncept účasti věřitelů je něco, co se snažíme prosazovat. Jedná se o hromadné řízení a domníváme se, že to je celkem nejúspěšnější proces. EU a její úpadkové právo to řeší stejně, ČR to od této soboty bude muset řešit obdobně. Několik let jsme hovořili o problému a nová legislativa to již kodifikuje - jedná se o kulturu zachraňování. Jsme v této činnosti velmi úspěšní. K loňskému září jsme měli 61% případů, kdy správce převzal podnik aby ho revitalizoval. Není to něco o čem se jenom mluví, ale také realizuje. Jak se snažíme chránit věřitele? Snažíme se kontrolovat nesprávné jednání statutárních orgánů, anulovat transakce poškozující věřitele, trestat provinění statutárních orgánů a také zakotvujeme osobní odpovědnost při úpadku jednotlivců, abychom potrestali jednání, kdy se lidé chovají nesprávným způsobem. Ve Velké Británii nemáme žádnou definici úpadku jako takového, ale díváme se na to tak, že to je určitý bod, kdy se utrácí peníze věřitelů nikoliv vaše. A snažíme se to charakterizovat následně: jedná se o neschopnost splácet dluhy. To jsou prahy, kdy situaci úpadku začínáme vnímat. V té chvíli musí přijít institut, který chrání věřitele. Máme tzv. opatření na ochranu věřitelů v jejichž rámci zakazujeme činnost špatných statutárních orgánů, máme pravidla na zrušení protiprávného zadržování majetku, zamezování podvodům spáchaným na věřitelích, je tam osobní odpovědnost za bezohledné obchodování, rušení podhodnocených transakcí, a změna/zrušení přednostního postavení a kontrola prováděná věřiteli na schůzích. Co se týče zákazu činnosti statutárních orgánů. Jsou tím postiženi i stínové orgány, loutky. Existuje zákaz řízení podniku na 2-15 let. Pokud nedodržíte ten zákaz, nesete osobní odpovědnost za dluhy jakékoliv společnosti kterou jste řídil po dobu zákazu. Je to možné sledovat na základě zpráv specialistů na krizové řízení a úpadek, je tam civilní nikoliv trestní sankce. Hledáme různé kategorie nezpůsobilosti: porušení povinnosti, vina za neúspěch, nedodání zaplaceného zboží a jiné delikty v oblasti úpadku. Pokud někdo špatně řídí, má to vždy dopad na ekonomiku podniku. A pokud se takového jednání někdo dopouští, potom by to mělo být potrestáno. V občansko-právním systému je třeba aby 16 Mezinárodní konference o úpadku v ČR

17 statutární orgány jednaly v souladu se zákonem. Dbáme na to, aby tomu tak bylo. Ve Spojeném království máme tzv. obyčejové právo a je potřeba jednat v souladu s ním. Je potřeba řídit se Stanovami společnosti, prosazovat cíle společnosti, používat nezávislý úsudek a nepřevádět pravomoci, využívat své schopnosti a pracovat s péčí řádného hospodáře, vyhýbat se střetu zájmů a nezneužívat majetku či informací. Pokud by tomu tak bylo, tak by se nikdy nepodařilo dostat k tomu majetku. V prezentaci je uvedena statistika je to cca zákazů za rok. Od roku 2001 mají členové statutárních orgánů možnost dobrovolně spolupracovat a odstoupit z funkce. Pak se na ně zákaz výkonu činnosti nevztahuje. Dle údajů v 82 % případů jednatelé slíbili, že nebudou dále společnost řídit. Pokud očekáváte, že dostanete zákaz činnosti, začnete se chovat odpovědněji. Protiprávní obchodování je obchodování, kdy z něj nemáte návratnost. Pokud se nemůžete již vyhnout likvidaci úpadce, pak vám může soud uložit právní povinnost. Podhodnocené transakce. Je to opět nápravný prostředek na ochranu věřitelů. Hovoříme o hromadném nástroji. Co se týče přednostního postavení, to znamená, že někdo dostane neospravedlnitelnou přednost v rámci konkursního řízení. Úvěry poskytované za nápadně nevýhodných podmínek, např. neúměrné náklady na úvěr, mohou být v rámci konkursního řízení zrušeny. Pokud např. se nějaký věřitel snaží odčerpat hodnotu podstaty tím, že si naúčtuje neúměrné poplatky za úvěr, znamená to poškození zbývajících věřitelů. Také můžeme zrušit určité typy zástav, např. pohyblivé zástavy (zástava, která je na všechna aktiva společnosti a ta výše není vždy přesně stanovena, je to vždy na celý soubor aktiv podniku). Je to velmi užitečný nástroj pro věřitele a podle nového režimu vám dává přednostní postavení pro správce jedná se o tzv. všeobecné zajištění. Transakce připravující podvodně věřitele o majetek mohou být zrušeny, pokud k nim dojde v rozhodnou dobu. Rozhodná doba začíná: u podhodnocených transakcí dva roky před tím než se podnik stane nesolventním, to samé se vztahuje na propojené osoby (pokud by se jednalo o vyvádění majetku ve prospěch propojených osob); rozhodná doba 6 měsíců platí pro situaci osob nepropojených. Rozhodná doba může být rozšířena až na 3 osoby, tzv. všeobecné zajištění může být revidováno zpětně za 1 až 2 roky, podle toho jestli jsou tam osoby propojené či nikoliv. Likvidátory nebo správce schvaluje 50 % většina společníků a 75 % většina věřitelů. O ta čísla tam tolik nejde, protože jestli věřitelé jsou efektivní tak společníci si mohou pouze ztěžovat na to, že by měli jít do konkursu nebo do vyrovnání, ale je celkem nepravděpodobné, že by společníci toho využívali. 75 % většina věřitelů představuje zákonný limit, je platná pro všechny i pro ty, kteří nehlasovali ve prospěch. To rozhodnutí nesmí nikoho nespravedlivě znevýhodňovat, nesmí mít dopad na zajištěné věřitele bez jejich souhlasu, protože oni jsou zvláštním způsobem chráněni. Nový proces správy. Je to proces pod dohledem soudu, to znamená, že správce je jmenován soudem ( je úředníkem soudu ). Cílem tohoto nařízení je záchrana podniku. Pokud podnik není možné zachránit, potom se můžeme pokusit o likvidaci aktiv, aby bylo možné vyplatit věřitele nebo zajištěné věřitele. Primárním cílem je záchrana podniku jako takového a je to relativně rychlý proces. Kvalifikovaný zástavný věřitel toho všeobecného zajištění může jmenovat správce a ten může jmenovat svého zástupce a může to udělat jenom např. zasláním soudu, všechny pravomoci se okamžitě přenesou. Není potřeba žádného soudního slyšení v takových případech. V Anglii jde řízení velmi rychle, třeba v nedávné době jsme jmenovali správce v pátek v hod večer, jakmile bylo ukončeno veškeré papírování. Pravomoci jsou velmi široké. Od jmenování správce existuje moratorium. Dopoledne se tady hovořilo o zdlouhavém českém procesu. V Británii se všechno musí stihnout do jednoho roku. Lhůtu je možné prodloužit o 6 měsíců, pokud před uplynutím jednoho roku požádáte o prodloužení. Pokud se Vám to do 18měsíců nepodaří, potom musí dojít k likvidaci. To moratorium trvá po celou dobu. Protože se jedná o hromadné řízení tak je to celé podpořené evropskými regulativy. Takže pokud podnik má majetek i v jiných státech EU a hlavní majetek je ve Velké Británii, je možné zajistit řízení toho majetku i v jiných státech. To umožňují evropské předpisy. Návrhy musí být předloženy věřitelům, ti o nich hlasují, a je to o tom, že věřitelé se toho procesu mohou účastnit a hlasují také o odměně správce. Oni mohou odmítnout např. způsob jeho odměny, mohou si vlastně přehodnotit jeho výsledky a pak rozhodnout o jeho odměně. Jedná se o soukromý smluvní proces a klíčovým bodem byla tzv. pohyblivá zástava. Jde tam o tom že správce může být jmenován dvě hodiny poté co byl podán návrh. Dříve byla nucená správa procesem, který nebyl soudním procesem. V září 2003 byl tento způsob zrušen. Protože to není hromadné řízení, tak není uznáno podle evropských norem. V Anglii jsme došli k závěru, že musíme toto řízení zrušit, abychom harmonizovali naše předpisy s předpisy EU. Takže tento typ řízení již neexistuje. Co se týče povinné likvidace, je to likvidace za účelem likvidace nikoliv obchodování, je ta povinnost vůči všem věřitelům. Správce je ustaven soudem. Pravomoci jsou stanoveny v zákoně. Všichni správci musí mít licenci a je nad nimi vykonáván státní dohled. Tato profese je ve Velké Británii velmi striktně pod dohledem. Takže úředník soudu je likvidátorem a nemá povinnosti pouze vůči věřitelům, ale také vůči soudu, protože je úředníkem soudu. Při likvidacích podléhá odměna likvidátora schválení věřitelů nebo schůze věřitelů. Co se týče dobrovolné likvidace tak tam jde o omezené obchodování. Ustanovení likvidátora je volbou ze strany akcionářů a pokud se věřitelům likvidátor nelíbí, pak si mohou zvolit svého likvidátora. Nemůže k Vám docházet likvidátor, který se Vám - věřitelům nelíbí. Můžete si ho vybrat, můžete si vybrat někoho, kdo bude sledovat zájmy všech stran, za rozumnou cenu. Dobrovolná likvidace je nejběžnějším postupem. Je důležité si to uvědomit, protože to znamená, že dlužníci jsou hlavními stranami, které předkládají návrh na prohlášení konkursu. Pokud dojdou k závěru, že již není záchrana, požádají o likvidaci. Jedná se o to, že likvidátor řídí společnost a dovede ji k likvidaci. Model spolupráce mezi věřiteli a likvidátorem je takový, že výbor je relativně důležitý (v ČR povinnost 9 členů, v Anglii 4-5 členů). Mezinárodní konference o úpadku v ČR 17

18 Osobní konkurs je jednoduchý proces. Je to likvidace majetku fyzické osoby, která se dostala do úpadku. Je tam odpovědnost vůči všem věřitelům. Od 1. dubna 2004 platí pro všechny konkursy, které budou od tohoto termínu zahájeny, že musí být vyřešeny do jednoho roku. Co se týče úpadku veřejných obchodních společností, jedná se ve Velké Británii o likvidaci nezaregistrovaných společností a také je možné v tomto případě uzavírat dobrovolné vyrovnání nad rámec úpadku. Co se týče zákazu činnosti statutárních orgánů, to se týká rovněž těchto společností. Vy můžete dostat zákaz činnosti i jako např. člen statutárního orgánu veřejné obchodní společnosti. Co se týče úpadku jednotlivce, tak v Anglii jsme se snažili snížit to stigma a omezit handicap. Já vím, že se tady hovoří o tom, že trestáme členy statutárních orgánů za to co udělali, máme zákazů činnosti za rok, ale je také možné v úpadcích jednotlivce mít vyrovnání. Ono to není tak jednoduché. Máme případy, že lidi nemají žádný majetek, žádné příjmy a obrovské dluhy např. ze spotřebitelských úvěrů apod. Určité profese, které jsou pod dohledem, nemůžete vykonávat pokud se jako soukromá osoba dostanete do úpadku. Určitě to platí v profesi právnické. Máme povinnost spolupracovat s příslušnými správci, je potřeba vypracovávat výkazy o finanční situaci podniku, o tom, jaký je majetek společnosti, její závazky, jak to vypadá ke dni jmenování správce a co vlastně správce může od té společnosti očekávat. Většinou to není až zas tak důvěryhodná informace, můžete hovořit s lidmi, můžete je soudně donutit k tomu aby spolupracovali, a soudy celkem flexibilně vyhovují žádostem pro předkládání materiálů, aby se zjistilo co se v té společnosti které se nedaří děje. Je tam také možnost dotazování, což je občansko-právní institut. To umožňuje správci zjistit, co se děje, ale také v minulosti ve společnosti dělo. Jaká je vlastně úloha správce a likvidátora. Likvidace je formální proces a my se snažíme nyní spíše o přeměnu podniku, o oživení, o revitalizaci podniku. Ve Velké Británii se na to díváme tak, že postupy v rámci dobrovolného vyrovnání a likvidace ničí hodnotu podniku. S tím jste se setkali také tady. Proto se snažíme o záchranu podniku. To je také úloha specialistů na revitalizaci. Máme spoustu lidí, kteří se nyní zabývají revitalizací v Anglii, protože je potřeba se na tuto činnost zaměřit. A v tom je také úloha správců konkursní podstaty. Všichni účastníci konkursního řízení ve Velké Británii pracují v rámci křivky zániku společnosti. Domníváme se, že pokud naše legislativa bude správná tak se budeme zaměřovat na revitalizaci. Pokud budeme trestat statutární orgány za to, že špatně jednají, tak se nám ta revitalizace podaří. Záznam z diskuse Jakým způsobem lze v Anglii zpětně zrušit transakce? Je nutná soudní cesta? Jak dlouho takové zrušení obchodní transakce může trvat? U nás se jedná o tzv. odporovatelné právní úkony, které je možno zpochybnit až 3 roky zpět, ale pokud nedojde k dohodě o narovnání, je potřeba řešit soudní cestou, což trvá i roky. Dále jsou neúčinné úkony, které jsou v době 6 měsíců od podání návrhu na konkurs. Ptal jste se na to, jak dlouho trvá neúčinnost transakcí. Pokud dojde k narovnání mimosoudně, tak většinou se specialista snaží, aby se v případě likvidace všechno schválilo ve věřitelském výboru, ale vždycky tam figuruje hrozba soudního řízení když některý z účastníků nesouhlasí. Zároveň je také promlčecí lhůta od počátku konkursního řízení většinou je to 6 let. V té době musí být podán návrh anebo to právo zanikne. Musíme okamžitě zahájit řízení, jakmile se dostaneme k informaci, která nás k takovému podání opravňuje. To ale neznamená, že nejsou k dispozici jiné prostředky. V zákoně o společnostech je zakotvené pravidlo, které umožňuje nerespektovat promlčecí dobu v případě, že s kapitálem společnosti bylo zacházeno nesprávným způsobem. Takže je tam celá řada možností jak se s pochybením vypořádat a jak řešit situaci daného podniku a jeho majetku. Proto i ten čas se značně liší. Jak si vysvětlit správce je úředníkem soudu? Je zaměstnancem soudu? Jak je v takovém případě odměňován příp. má nějakou základní odměnu? V našem případě není správce nebo likvidátor zaměstnancem soudu, je v podstatě nezávislá osoba a jeho příjmy jsou dané pouze z majetku, který se podaří zpeněžit. Bohužel většina společností, které se likvidují z rozhodnutí soudu, nebo kde probíhají konkursy má velmi malý majetek, odměna správce nebo likvidátora je velmi malá a vede to k tomu, že provádí souběžně likvidaci řady společností. I to je jednou z příčin protahování konkursu. Dotaz zněl zda správce je zaměstnanec soudu a jestli má za to nějakou odměnu. Aby nedošlo k nedorozumění, správce v tomto případě není zaměstnancem soudu, je úředníkem soudu. To znamená, že má legislativou vymezenou pravomoc a může uskutečnit všechny úkony vůči dlužníkovi, které mu to právo dovolí atd. Jako správce obdržíte zmocnění od soudu, máte povinnosti vůči soudu, ale nejste zaměstnancem soudu. Zároveň podléháte dohledu soudu. Jste ale soukromá fyzická osoba a úředníkem soudu se můžete stát pouze v případě, že máte náležitou kvalifikaci. Máme kvalifikační zkoušky ve Velké Británii, které musíte složit, aby jste se mohl takovým úředníkem stát. Zároveň musíte mít licenci na výkon specialisty na krizová řízení. Nejste zaměstnancem soudu, nejste k soudu v žádném pracovně právním vztahu. Vnější svět však vás musí vnímat jako osobu, která k soudu patří a o to tady jde. Úředník soudu totiž musí postupovat na velice vysoké etické úrovni a proto má takový význam. Odměna je jiná záležitost, řídí se podle pravidel odměn těchto správců. 18 Mezinárodní konference o úpadku v ČR

19 Jaké jsou požadavky na osobní a morální kvalitu správců a likvidátorů? Chcete-li se stát správcem konkursní podstaty ve Velké Británii musíte složit zkoušku. Ta je vypsaná jednou ročně. Licenci získáte po 2-3 letech. Většina specialistů na krizové řízení jsou účetní, právníci, daňoví poradci. Osobní vlastnosti: čestnost, chování odpovídající funkci, kterou máte vykonávat. Skládáte rovněž vstupní zkoušku a Komora se rozhoduje rovněž na základě setkání v průběhu této zkoušky. Stane se, že filtrem projdou lidé, kteří nejsou vhodní a taková situace se potom později řeší. Další informace budou ve vystoupení Desmonda Flynna. Jaké jsou zkušenosti s revitalizací ve Velké Británii? Mám informace z Německa, kde revitalizace už je možná, ale naráží na základní problém financování revitalizovaného podniku. Banky odmítají poskytnout finance a samozřejmě podnik, který vstupuje do insolvence žádné finanční prostředky nemá. Takže jak je zajišťováno financování, zejména když obchodní partneři automaticky přestanou poskytovat odběratelské úvěry? Chtějí casch platby? Další problém na který v Německu narážejí je problém ochrany zaměstnanců. U nás, jakmile přichází v úvahu revitalizace, je nutné automaticky značné propouštění zaměstnanců. Narážíme na jejich ochranu, na povinnosti vyplácet jim různé odstupné, podle úprav jednotlivých zemí, což jsou další okamžité náklady revitalizovaného podniku. Myslím si, že pokud táto otázka nebude vyřešená není možno reálně uvažovat o žádné revitalizaci. Při prověřování podniku vždy zjistíte, že podnik má v sobě hodnotu, i když se mu nedaří protože je špatně veden. Pokud jste schopen prokázat změnu ve vedení, pak je spousta finančních institucí připravena poskytnout další hotovost. Ale klíčovým krokem je změna ve vedení firmy. Pokud k tomu dojde, tak i věřitelé začnou ke společnosti přistupovat jinak. A to je velmi důležitý faktor, který je třeba mít na paměti. Bylo by to nové financování, které by dostalo přednost. Protože se všichni chtějí vyhnout tomu formálnímu procesu konkursu, tak by se neformálně zajistilo financování. Když jsme analyzovali anglické zákony, tak jsme se snažili postupovat tím americkým způsobem, kdy je možné, aby dlužník získal určité podřízené závazky. Takže financování je k dispozici pokud ten podnik je životaschopný a pokud můžete změnit vedení, nebo pokud najdete nějaká aktiva, která společnost nepromrhala (pohledávky, zásoby aj.). Potom je možné dát je jako zajištění novému věřiteli, který poskytne financování. Tou klíčovou věcí je však změna vedení. Správce se v Anglii musí zaměřit na změnu vedení, musí propustit stávající statutární orgány a najmout nové. To je opravdu klíčovým bodem při záchraně podniku. Co se týče dodavatelů, tak vlastně využijete stejného pravidla přesvědčování. To znamená, že se setkáte s dodavateli, snažíte se s nimi dohodnout, protože oni se budou snažit ale nebudou spolupracovat. Vy je můžete přesvědčit, že budou-li spolupracovat tak nebudou sami sebe poškozovat apod. Ale je potřeba odhlédnout od minulosti. Co se týče zaměstnanců, v Anglii také docházelo k masivnímu propouštění a výplatám odstupného. Na základě evropských předpisů dochází nyní k automatickému převodu zaměstnanců, pokud dojde k převodu podniku. Zaměstnanci jsou také součástí podniku. Pokud máte nového vlastníka, přejdou na něj také zaměstnanci. Vy nejste pak odpovědni za minulost. V Anglii byl limit na zaměstnance ve výši 800 GBP, který mohli zaměstnanci uplatňovat vůči původnímu podniku. Ve výkladu bylo konstatováno, že je všichni konkursní věřitele mají stejné postavení. Když je stát postaven na roveň všem věřitelům znamená to, že daňové řízení na pohledávku státu se prohlášením konkursu přerušuje? Daňová řízení jsou zastavena, protože v našem systému nemá stát větší pravomoci než ostatní věřitelé. Zisky, které plynou podniku poté, co byl ustaven správce, podléhají zdanění, ale nedaní se minulé období, protože zisky nebyly. Daňové přiznání samozřejmě musí být podáno a daň vypočtena za období do doby zahájení úpadku. Z jakých zdrojů jsou odměňování pracovníci, které správce používá k výkonu své funkce z odměny správce nebo je jejich odměna kvalifikována jako pohledávka za podstatou? Český zákon říká, že v případě, že správce použije na činnosti, ke kterým je sám povinen, třetí osoby, tak si musí tuto činnost nechat schválit věřitelským výborem. Jakým způsobem budou odměňování ve Velké Británii v případě, když nebudou zaměstnanci úpadce? Pokud specialista na krizové řízení má zaměstnance, kteří mu pomáhají, potom je odpovědný za jejich výplaty. A on vlastně dostává z konkursní podstaty odměnu, která je vypočítaná tak, aby se mu vrátily všechny náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou podniku. Z odměny musí zaplatit své zaměstnance, zařízení, vybavení apod. On stanoví odměnu tak, že toto všechno bere v úvahu. Pokud si najme např. třetí osobu odhadce, která mu se správou majetku pomáhá, potom to musí být schváleno věřiteli a platby těmto osobám by se proplatily z konkursní podstaty. Správce žádá věřitelský výbor o schválení využití služeb dalších poradců pouze výjimečně. Obecně platí, že správce si sám může rozhodnout o tom, že si najme externího poradce a platí je v rámci správy toho úpadce, takže z konkursní podstaty. Výdaje musí být odůvodněné a řádné, spojené se správou podniku Mezinárodní konference o úpadku v ČR 19

20 Úloha soudu v úpadkovém řízení, problémy soudní praxe, rozhodování incidenčních sporů; trestněprávní aspekty JUDr. František Kučera Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se v tom krátkém čase, který mi byl vymezen, pokusil seznámit Vás s tím, jak probíhá konkurs a konkursní řízení v České republice. Základní právní úprava je provedena zákonem č. 328/1991 Sb., jenž byl, bohužel, od doby svého přijetí novelizován, a to leckdy velmi podstatně, více než dvacetkrát (tento předpis přitom, byť nikoliv důsledně, vychází z prvorepublikového zákona č. 64/1931, jenž měl za svůj vzor císařské nařízení z roku To je ostatně, pokud je mi známo, i základem rakouské koncepce konkursního práva). Deklarovaným účelem konkursního zákona je uspořádat majetkové poměry dlužníka, který je v úpadku. Cílem konkursu je pak poměrné uspokojení konkursních věřitelů. Po mém soudu ale, i když to v zákoně výslovně uvedeno není, hlavní význam zákona spočívá v tom, že umožňuje z hospodářského života společnosti odstranit nesolventní či předlužený subjekt, jemuž je prohlášením konkursu zabráněno dále se zadlužovat, tedy zhoršovat majetkovou situaci na něm závislých třetích osob. Z hlediska vlastního průběhu konkursního řízení můžeme rozlišovat několik fází. První, kterou bych pracovně nazval přípravnou, předchází vlastnímu prohlášení konkursu na majetek dlužníka, a v jejím rámci se, zjednodušeně řečeno, zejména zkoumá, zda lze konkurs vůbec prohlásit a zda je dlužník v úpadku (je insolventní či předlužen). Konkurs lze prohlásit buď na návrh dlužníka samého nebo k návrhu některého z věřitelů, pokud to zákon výslovně nevylučuje. V této souvislosti se sluší poznamenat, že konkurs není jediným možným řešením nepříznivé majetkové situace dlužníka, neboť v úvahu přichází též povolení vyrovnání, v jehož rámci dlužník nabízí dílčí plnění svým věřitelům. V Čechách se však jedná o institut využívaný velmi zřídka, přičemž příčiny tohoto stavu jsou na velmi dlouhou diskusi. Prohlásí-li soud na majetek dlužníka konkurs zároveň ustaví správce konkursní podstaty (dále jen správce) a vyzve věřitele, aby přihlásili své pohledávky za dlužníkem. Účinky prohlášení konkursu nastávají vyvěšením rozhodnutí na úřední desku soudu a od tohoto okamžiku můžeme mluvit o vlastním konkursu jako o druhé fázi konkursního řízení. Jejím účelem je zajistit a zpeněžit veškerý majetek, jenž může být podle zákona použit k uspokojení konkursních věřitelů, a postavit najisto, jaké pohledávky mají být v konkursu uspokojeny. Mezi účinky prohlášení konkursu zejména patří přechod oprávnění nakládat s dlužníkovým majetkem na správce, přerušení všech řízení (s výjimkou daňového) týkajících se dlužníkova majetku, nemožnost provést exekuci postihující majetek podstaty, zánik společného jmění úpadce (je-li fyzickou osobou) a jeho manžela, neúčinnost taxativně vypočtených dlužníkových úkonů učiněných ve lhůtě šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu. Konkursní podstatu přitom tvoří nejenom věci ve vlastnictví dlužníka, ale za podmínek zákonem stanovených též majetek třetích osob, zejména těch, které jej nabyly právě na základě neúčinných právních úkonů dlužníka. K objasnění rozsahu dlužníkových závazků, jež mohou být v konkursu zapraveny, soud nařídí přezkumné jednání. K němu je povinen se dostavit správce, dlužník, jenž se po prohlášení konkursu již nazývá úpadcem, dále jsou o přezkumném jednání vyrozuměni konkursní věřitelé, kteří do konkursu své pohledávky za úpadcem přihlásili. Zde mohou správce, úpadce i kterýkoliv z věřitelů přihlášenou pohledávku popřít. Nestane-li se tak a pohledávka je zjištěna, znamená to, že může být v konkursu uspokojena. Dojde-li naopak k popření pohledávky, mělo by být vyvoláno tzv. incidenční řízení, v jehož rámci se (v nalézacím řízení) rozhodne o tom, zda bylo popření po právu. Typově přichází v úvahu několik variant incidenčních sporů, základní rozlišení se odvíjí od toho, zda byla popřena pohledávka judikovaná či nikoli. V prvém případě podává žalobu ten, kdo ji při přezkumném jednání popřel (správce či popírající věřitel, popř. oba) a žaloba směřuje proti věřiteli, jenž ji přihlásil, ve druhém případě podává žalobu věřitel, jemuž byla popřena a žaloba směřuje proti správci, případně též proti popírajícímu věřiteli. Zákon zde výslovně vyžaduje, aby žalovaným účastníkem řízení byl vždy správce, a to i tehdy, pokud pohledávku popřel jenom jiný věřitel. Pro úplnost dodávám, že při přezkumném jednání může pohledávku popřít též úpadce, což se sice poznamená v seznamu přihlášených pohledávek, ale pro konkurs sám je toto popření bez významu a nevyvolává potřebu dalšího řízení. Tento úpadcův projev vůle má význam toliko pro dobu po konkursu, neboť pro v konkursu neuspokojené pohledávky, jež úpadce výslovně nepopřel (rozumí se při přezkumném jednání) lze vést po skončení konkursu exekuci, když titulem pro výkon rozhodnutí je právě seznam přihlášek. Vedle incidenčního řízení má na průběh konkursu ještě velký vliv tzv. řízení excindační, jímž se třetí osoba (nikoli úpadce) domáhá na správci, aby ze soupisu konkursní podstaty vyloučil věci, jež tam zapsal. Na vysvět- 20 Mezinárodní konference o úpadku v ČR