Projekt přirozené obnovy buku lesního na revíru Lázně Bělohrad

Transkript

1 Projekt přirozené obnovy buku lesního na revíru Lázně Bělohrad BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012/2013 Jakub Janák

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Projekt přirozené obnovy buku lesního na revíru Lázně Bělohrad zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne :... podpis studenta

3 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce prof. Ing. Oldřichu Mauerovi, DrSc., a panu revírníkovi Gustavu Plecháčovi za cenné rady a poskytnuté materiály.

4 Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo vypracovat projekt přirozené obnovy buku lesního na lesních parcelách ve vlastnictví České republiky s právem užívání pro lesy ČR s.p.; LS správa Hořice, revír Lázně Bělohrad. Pro každou lokalitu byla zpracována komplexní technologická karta včetně alternativních postupů doplňování. Ve vytipovaných lokalitách se zjišťoval stav přirozené obnovy, tj. výška náletu či nárostu, jeho rozmístění v porostu a druh dřeviny a následně se vypracovával plánovaný postup obnovy. Projekt je dále doplněn o rozbor problematiky přirozené obnovy buku. Projekt je zpracován na období Během tohoto období se v rámci projektu vytěží m 3 bukového dříví. Roční listnatá podrostní těžba se tedy bude pohybovat okolo 805 m 3, což znamená nárůst o 39,5 % proti současnému stavu. Klíčová slova: buk lesní, přirozená obnova

5 Abstract The aim of this thesis was to develop a project of natural regeneration of beech on the property of LS LČR Hořice, district Lázně Bělohrad. For each site was processed complex technology card including alternative procedures of replenishment. In selected locations was determined state of natural regeneration, ie the height of the plants, placing of them it in the stand and their species and then was formulating the planned renewal procedure. The project is supplemented by the analysis of the problems of natural regeneration of beech. The project is developed for the period During this period m 3 of beech timber will be the harvested by shelterwood way. Annual leafy shelterwood exploitation will therefore be around 805 m 3. It means an increase of 39.5% in comparing with the current state. Key words: beech, natural regeneration

6 Obsah 1 ÚVOD CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE POPIS DŘEVINY - BUK LESNÍ Obecný popis buku Ekologické nároky buku Nároky na půdu Nároky na světlo Nároky na teplo Nároky na vodu Význam buku ROZBOR PROBLEMATIKY PŘIROZENÉ OBNOVY BUKU LESNÍHO Přirozená obnova Předpoklady přirozené obnovy Výhody a nevýhody přirozené obnovy POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Zhodnocení přírodních poměrů Poměry správní Poměry orografické a hydrologické Poměry geologické Poměry pedologické Poměry klimatické Zastoupení hospodářských souborů Porostní skladba METODY A POUŽITÝ MATERIÁL Vybrané porosty Metodika VÝSLEDKY DISKUZE ZÁVĚR SUMMARY SEZNAM POUŽITÉ LITRATURY SEZNAM PŘÍLOH... 42

7 1 ÚVOD V současné době, kdy se klade stále větší důraz na trvale udržitelné hospodaření v lesích, stoupá v souladu se základními myšlenkami TUH (trvale udržitelného hospodaření) i zájem o přirozenou obnovu lesních porostů a udržování popř. zvyšování biodiverzity. Na revíru Lázně Bělohrad to znamená především zvýšení podílu listnatých sazenic při obnově porostů holosečným způsobem a používání přírodě blízkého hospodaření (podrostního a násečného hospodářského způsobu) ve smíšených a listnatých porostech. Tato práce se zabývá právě obnovou listnatých a smíšených porostů. Konkrétně se jedná o porosty s převahou buku lesního, který má ze všech listnáčů na revíru největší zastoupení. 7

8 2 CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo vybrat všechny porosty, ve kterých je přirozená obnova buku realizovatelná a pro ty pak zpracovat technologické karty a navrhnout postup obnovy. Zpracovávané technologické karty měly obsahovat zejména druh a způsob provedení plánovaných těžeb, rozpis množství vytěženého dřeva a velikost odtěžených ploch v jednotlivých fázích obnovy, umístění obnovních prvků v porostech (včetně mapových příloh) a alternativní způsob doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy (typ použitých sazenic, způsob zalesňování, typ oplocení atd). Projekt je pak dále doplněn o rozbor problematiky přirozené obnovy buku. 8

9 3 POPIS DŘEVINY - BUK LESNÍ 3.1 Obecný popis buku Strom velkých rozměrů s rovným válcovitým kmenem, s nápadně hladkou, tenkou, šedou borkou. Koruna je u volně rostoucích exemplářů kulovitá, v porostu metlovitá. Buk dosahuje výšek kolem m a průměru kmene 1,5 m. Dožívá se maximálně věku let. Největší exempláře dosahují objemu kmene m 3. Kmen bývá vysoko do koruny průběžný a větve odstávají v ostrém úhlu. Zprohýbané, bělavě pýřité, později lysé červenohnědé letorosty nesou odstávající, hnědé, dvouřadě střídavé, štíhle vřetenovité, ostře zašpičatělé pupeny s bělavě pýřitými šupinami. Střídavé listy eliptické, 5 10 cm dlouhé, celokrajné, na okraji zvlněné, zašpičatělé, na bázi zaokrouhlené až klínovité, v paždí žilek a na okraji listů (hlavně zjara) dlouze bělavě pýřité. Listy jsou ve stínu nejdříve ploše rozložené s tenkou čepelí; listy vystavené slunci jsou pevné s čepelí k okraji zdviženou. Na podzim se buky nápadně barví; nejdříve žlutě, pak červeně a posléze tmavohnědě. Samčí květy v paždí listů v dlouze stopkatých nících svazečcích, samičí květy po dvou v červenavé číšce zevně porostlé dlouze chlupatými, později dřevnatějšími výrustky. Jedná se o dřevinu jednodomou. Plodem jsou trojboké nažky (bukvice) uzavřené po dvou v dřevnaté číšce otvírající se čtyřmi chlopněmi. Na volném prostranství začíná buk plodit mezi 20. a 40. rokem. Plodná období se vyskytují nepravidelně ve víceletých intervalech (5 až 10 let). Bukvice jsou oříškovité chuti, jedlé. Proto je hojně roznášejí ptáci a drobní hlodavci. Kořenový systém můžeme označit za srdčitý. Z mohutného kořenového uzlu pod povrchem vyhání buk silné kořeny všemi směry do půdy. Bývá proto v půdě velmi dobře zakotven, na živných půdách buk zakořeňuje poměrně mělce, avšak svrchní vrstvu důkladně prokoření. Výmladková schopnost buku je poměrně malá. Zvěř okusuje buk s oblibou, takže na výsadbách vznikají velké škody. (ÚRADNÍČEK, MADĚRA, TICHÁ, KOBLÍŽEK, 2009). 9

10 3.2 Ekologické nároky buku Buk je dřevinou oceánického a suboceánického klimatu, citlivou k suchu a k pozdním mrazům; také půdám ovlivněným vodou se vyhýbá. Optimum má na čerstvě vlhkých, minerálně bohatých půdách od pahorkatin do hor. Je to stinná dřevina snášející trvale značný zástin. Je vůdčí dřevinou v bukovém vegetačním stupni (4. LVS), kde je zároveň i jeho produkční optimum. (POLENO, VACEK a kol., 2009) Nároky na půdu Buk nemá v oblastech klimaticky mu vyhovujících velké nároky na půdu a její horninový podklad. Roste na většině půdních typů, vyhýbá se jen nepropustným jílovitým horninám, bažinám a suchým písčitým půdám. Na živinami bohatých písčitých půdách s vysokou hladinou spodní vody však vytváří čisté i smíšené porosty, jaké nacházíme v Pomořanech, na wroclavsku i jinde. Obsah živin v půdě ovlivňuje růst buku. Na bohatších půdách (zejména Ca) mívá buk vyšší a přímý růst, jeho kůra je stříbřitě bělošedá a jádro dřeva bílé. Mimo oblast růstového optima (méně vhodné podnebí a další stanovištní činitelé) stoupají jeho nároky na půdu. Tak např. v chladnějších vyšších polohách jižních Alp vyhledává buk teplejší vápencové a dolomitové půdy a naopak v polohách pro něj již příliš teplých vytváří čisté porosty na hlinitých flyšových půdách s vysokým obsahem vody (Vídeňský les) nebo na chladnějších půdách silikátových (jihovýchodní areál buku v Bulharsku). V ČR jsou nejlepší půdní podmínky pro růst a vývoj bučin v oblasti karpatského flyšového pásma (Bílé Karpaty). V severních Čechách, kde převládají půdy vytvořené na chudých kvádrových pískovcích, vyhledává buk teplejší místa s čedičovým podkladem, zejména na stinných svazích. Ve srovnání se smrkem a jedlí je buk méně náročný na obsah hlavních živin. Proto také v pásmu bukového optima bývá obtížné vnášet smrk do čistých bučin. Buku vyhovují hlubší minerální půdy s dobrou fyzikální strukturou. Na nich vytváří bohatou kořenovou soustavu srdčitého tvaru, schopnou přivádět z hlubších vrstev půdy do oběhu živiny, sám si umí příznivý stav půdy udržet. K tomu přispívá odumírání kořenů, které po zetlení zanechávají v půdě duté prostory důležité pro přístup 10

11 vzduchu, a pohyb vody. U buku se také vyvinul bohatý povrchový kořenový systém, který dobře využívá půdní vlhkost. Na půdu bučin, zejména na jejich humusovou vrstvu, příznivě působí opad bukového listí, které se během dvou až tří let úplně rozkládá. Proto je buk používán jako meliorační dřevina při přeměnách jehličnatých (zejména smrkových) monokultur. Buk také odebírá z hlubších vrstev půdy živiny, především vápník, hromadí je v listech a při opadu listí obohacuje humusovou půdní vrstvu. Tento zpětný koloběh činí u vápníku asi 80 kg na 1 ha bukového lesa ročně. Zvláště příznivý je tento pochod v bučinách typů Fagetum asperulosum, F. mercurialosum, F. oxadilosum aj. Tyto bylinné typy prozrazují dobrý stav humusové vrstvy v porostu. (MRÁČEK, 1989) Nároky na světlo Světlo je základním činitelem rozvoje všech zelených rostlin, neboť je nezbytné k asimilaci. Požadavky jednotlivých dřevin na světelnou intenzitu jsou ovšem různé. Stinné dřeviny (schopné života a rozvoje i při nepatrném osvětlení) mohou asimilovat a tedy i růst při mnohem slabším světle než dřeviny slunné. Buk patří spolu s jedlí mezi dřeviny stinné. Minimální potřeba světla vyjádřená relativním světelným minimem (RUBNER, 1953 ex MRÁČEK, 1989) činí u buku 1/60 až 1/80 (podíl světelné intenzity listů v nejtemnější části koruny k intenzitě listů plně osvětlených), ve srovnání s tím je např. u smrku 1/28 až 1/33, u borovice lesní 1/9 až 1/11. Pod klenbou bučin panuje v době olistění korun značné šero, intenzita světla pronikajícího v tomto období do přízemních vrstev lesa je jen 2 40% světelné intenzity volného prostranství, podle stupně olistění a zbarvení listí (GEIGER, 1949 ex MRÁČEK, 1989). Pro obnovu buku, zejména přirozenou, je důležité, že mladému náletu stačí i nízká intenzita difúzního světla k uchycení a růstu. Náletu buku vystačí k životu světelná intenzita 1/78 až 1/89, zatímco nálet smrku na stejném stanovišti vyžaduje 1/38 až 1/50 a jedle 1/44 až 1/60. Intenzita osvětlení ovlivňuje i vývoj starších porostů, její význam je nesporný v období výchovy porostů. U starších bukových porostů však nebyl zjištěn významnější vliv silnějšího osvětlení korun na přírůst. 11

12 (MRÁČEK, 1989) Nároky na teplo Areál buku je vymezen oceánským nebo přechodným podnebím. Buku vyhovuje kolísání průměrné měsíční teploty v rozmezí C mezi nejteplejším a nejchladnějším měsícem, přitom nejchladnější měsíc v roce má mít teplotu kolem 0 C. Optimální stanoviště bučin ve střední Evropě mají průměrnou roční teplotu kolem 10 C při srážkách přes 1000 mm, příznivá průměrná červencová teplota se pohybuje kolem 18 C. V Anglii potřebuje buk v červenci průměrnou teplotu nejméně 12,5 C k tomu, aby mohly dozrát bukvice. Buk vyžaduje k příznivému rozvoji alespoň 3-4 měsíce dlouhou vegetační dobu. Tato doba se může prodloužit až na 7 měsíců, závisí to však na vlhkosti dané oblasti. Teplo, přesněji řečeno tepelné extrémy mají vliv na vymezení hranice přirozeného rozšíření buku. Buk potřebuje nejméně 26 letních dnů s maximem teploty přes 20,5 C a snese nejvýše 120 zimních dnů s maximem po 5 C. Porovnáme - li nároky buku na teplo s nároky jiných dřevin, jsou náročnější než buk jen jedle, dub a jilm. (MRÁČEK, 1989) Nároky na vodu Buk patří mezi dřeviny středně náročné na vodu a vyžaduje humidní klima, kdy srážky převažují nad výparem, zvláště v létě vyžaduje dostatečnou relativní vlhkost vzduchu. Bukové porosty propouštějí poměrně hodně srážek a také po hladké kůře dešťová voda dobře stéká. (VESELSKÁ, 2009) 3.3 Význam buku Buk je naší nejdůležitější hospodářskou listnatou dřevinou. Dřevo je roztroušeně pórovité, nerozlišené jádro a běl (často se však tvoří nepravé jádro). Cenné sortimenty 12

13 dává obyčejně jen hladká část kmene; zbytek se zpracovává na palivo nebo celulózu. Bukové dřevo má všestranné použití. (ÚRADNÍČEK, MADĚRA, TICHÁ, KOBLÍŽEK, 2009). Buk má ze všech listnáčů nejširší upotřebení. V pilařské výrobě je to nejdůležitější dřevina v rámci listnatých stromů. Využívá se v nábytkářství na výrobu překližek, dýh a ohýbaného nábytku, ve stavebnictví, truhlářství a pro svou velkou výhřevnost je důležitým palivem. (CELÝ, 2009) 13

14 4 ROZBOR PROBLEMATIKY PŘIROZENÉ OBNOVY BUKU LESNÍHO 4.1 Přirozená obnova Předpoklady přirozené obnovy Samozřejmým předpokladem přirozené semenné obnovy porostů je opad semene některé dřeviny v obnovovaném porostu. Nejvhodnějším obnovním způsobem je přitom způsob podrostní, uplatňující některou formu clonné nebo výběrné seče. (POLENO, VACEK a kol., 2009) Dalším důležitým předpokladem je vhodný stav (zralost) půdy pro klíčení (klíční lůžko) semene, vzejití semenáčků a počáteční jejich přežití. Tomuto příznivému stavu půdy napomáhá především biologická příprava půdy, která se realizuje cílevědomou těžbou dřeva s cílem upravit zejména zápoj porostu. (POLENO, VACEK a kol., 2009) Není účelné obnovovat porosty, které jsou pro dané stanoviště nevhodné, dále porosty nekvalitní a nepřirůstavé, které nezaručují kvalitní potomstvo, nebo porosty, ve kterých je výhodnější použít obnovu umělou. (VACEK, LOKVENC, 1995) Důležitým faktorem pro obnovu je zápoj a zakmenění mateřského porostu. Porosty s nižším zakmeněním mají většinou porušený zápoj, což vede zvláště na živných stanovištích k zabuřenění půdy. Výskyt buřeně ztěžuje nebo i znemožňuje přirozenou obnovu a navíc rozvolněné porosty nemusí poskytovat nárostu dostatečnou ochranu. Z toho důvodu by měly mít porosty na počátku přirozené obnovy zakmenění alespoň 0,7 a plný popřípadě jen místy narušený zápoj. 14

15 (PEŘINA, KADLUS, JIRKOVSKÝ, 1964) Úspěšnost přirozené obnovy buku je ovlivněna více činiteli. Z nich nejdůležitější je stav zmlazovaného matečného porostu, příznivé prostředí vnitřních prostor lesa a vhodné půdní podmínky pro vyklíčení semena a růst semenáčků. Lesní hospodář musí vhodnými zásahy do stromové složky zmlazovaného porostu upravit podmínky korunové vrstvy stromů pro semenění, současně umožnit vznik příznivého klimatu ve vnitřních prostorách lesa a především zajistit optimální stav nižších rostlinných pater, zejména pak patra přízemního (bylinného, travního) pro vznik a uchycení nové generace buku. (MRÁČEK, 1989) Výhody a nevýhody přirozené obnovy Výhody přirozené obnovy: -Půda je trvale pokryta porostem a trvale má charakter lesní půdy. Obzvláště cenná vlastnost na zamokřených nebo v mrazových lokalitách. -Zachovává se kontinuita místních ekotypů (topodemů) dřevin. Je-li obnovovaný porost kvalitní, jde o klad; je-li obnovovaný porost nekvalitní, jde o zápor. -Náklady na vznik nového porostu jsou malé. Nebudeme-li brát v úvahu opakovanou těžbu, jediným nákladem na obnovu je možná skarifikace půdního povrchu. Z ekonomického hlediska je však třeba vždy posuzovat celkové náklady na zajištění porostu, nikoliv ekonomiku jednotlivých dílčích operací. Je řada informací, které hovoří o tom, že náklady na zajištění jsou u přirozeně zmlazených porostů větší než u porostů zakládaných uměle (vše je ovlivňováno velikostí a frekvencí úrody osiva). -Velký počet jedinců větší možnost výběru při výchově (MAUER, 2009) Základní výhodou clonné obnovy je to, že následný porost vzniká v přirozených ekologických podmínkách je chráněný před mrazem, ztrátou vody při vysoké transpiraci suchem, na živnějších stanovištích před buření a biotickými škodami. (GRECUŠ, 1976; 15

16 AGESTAM a kol., 2003 ex POLENO, VACEK a kol., 2009). Nárosty až mlaziny si vytvářejí pod clonou starého porostu relativně tenké větve, takže při pomalém dotěžování starého porostu se mohou nárosty a mlaziny vyvíjet ve vysoce kvalitní porost bez nákladných opatření pěstební péče. (POLENO, VACEK a kol. 2009) Přirozená obnova představuje důležitou možnost reprodukce porostů při zachování místních ekotypů. Velký počet zmlazených jedinců snižuje riziko ztráty genetické variability a v průběhu výchovných opatření v nárostech a mlazinách umožňuje větší výběr. Odpadají zde náklady na získávání a uchovávání osiva, pěstování sadebního materiálu, zalesňování a ochranu kultur. Semenáčky se od počátku vyvíjí v určitých podmínkách daného stanoviště a nedochází k deformacím kořenového systému. U stromů mateřského porostu lze očekávat světlostní přírust a tím i vyšší podíl cenných sortimentů. (VACEK, LOKVENC, 1995) Zápory přirozené obnovy: -Vysoké nároky na správnou volbu obnovních postupů. Při obnově je nutné zajistit (respektovat) všechny podmínky pro optimální růst obnovované dřeviny, zejména jde o světlo, teplo, pohyb vzduchu, vlhkost vzduchu a půdy a vliv buřeně. -Je vázána na výskyt nepravidelných semenných let. -Nelze zlepšovat genofond. Nelze měnit druhovou a prostorovou skladbu. Nebudou-li realizovány výchovné zásahy ve prospěch některé dřeviny, nový porost bude mít stejnou druhovou skladbu, stejné prostorové rozmístění dřevin a stejnou kvalitu jako porost mateřský. -Větší potíže a pracnost těžebních a dopravních technologií. Jde zejména o to, aby při postupném (vícefázovém) odtěžování mateřského porostu nebyl výrazně poškozen nový nálet. 16

17 -Komplikace při plánování rovnoměrných těžeb. Nepravidelné úrody a rozdílná dynamika odrůstání náletu (ve vazbě na klimatické podmínky) až znemožňují plánování a realizaci pravidelných a rovnoměrných ročních těžeb (MAUER, 2009) Generálním objektivním problémem pěstování buku a využívání jeho přirozené obnovy je značná nepravidelnost fruktifikace této dřeviny. (POLENO, VACEK a kol., 2009) Nejistotou pro pěstitelské plánování a realizaci přirozené obnovy porostů s bukem může být nepravidelnost fruktifikace této dřeviny. Podle KORPEĽA (1978 ex BARNA, KULFAN, BUBLINEC, 2011) to není problém, protože každé 2 3 roky se objeví taková úroda bukvic, která při přípravě půdy a správné aplikaci obnovných sečí zabezpečí obnovu buku. I novější práce (např. ÖVERGAARD, 2010 ex BARNA, KULFAN, BUBLINEC, 2011) poukazují na zkracování intervalu mezi semennými roky, v průměru z 5 na 2,5 roku, během posledních třiceti let ( ). Semenná úroda buku souvisí s teplejším a sušším létem předcházejícího roku, což je typické zejména v severní části areálu buku. Naopak deštivé počasí nebo mrazy v období kvetení, jakož i poškození hmyzem omezují výskyt semenného roku. Protože bukvice jsou velmi výživné, po opadu jsou konzumované mnohými živočichy, podle NILSSONA (1985 ex BARNA, KULFAN, BUBLINEC, 2011) až 26 druhy ptáků a 17 druhy savců, zejména hlodavců, ale i některými druhy hmyzu a slimáků. Počet vyklíčených bukvic na ploše se vlivem predátorů může podstatně snížit (MADSEN,1995a,b; NYSTRAND a GRANDSTROM, 2000, AGESTAM a kol., 2003 ex BARNA, KULFAN, BUBLINEC, 2011). Bukvice, které zůstanou delší dobu po opadu na zemi ve vlhké půdě mohou být často infikované saprofytickými plísněmi rodu Phytopthora a Pythium. Napadené bukvice mají sníženou klíčivost. (BARNA, KULFAN, BUBLINEC, 2011) 17

18 Při nedůsledném uskutečňování clonných sečí, resp. nerespektováním semenného roku se stává, že volná místa v odcloněných částech porostu zaujmou průvodní dřeviny s větším doletem semene (javor, jasan, bříza, osika) a samotnému buku se pak musí pomáhat prostřihávkou těchto dřevin. (BARNA, KULFAN, BUBLINEC, 2011) 18

19 5 POPIS ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ 5.1 Zhodnocení přírodních poměrů Poměry správní Zájmové území se nachází v revíru Lázně Bělohrad, který spadá pod lesní správu LČR Hořice v podkrkonoší. Výměra revíru je 1018,25 ha, z toho je 1018,25 ha zařazeno do PUPFL (1098,41 ha porostní půdy, 20,94 ha bezlesí a 7,99 ha jiných pozemků) a 17,75 ha připadá na ostatní pozemky. Celý revír se nachází v přírodní lesní oblasti 23 (podkrkonoší) Poměry orografické a hydrologické Území se nachází v českém masivu a to konkrétně ve IV. Podsoustavě Krkonoško jesenické subprovincie (Krkonošská oblast). Revír se rozkládá na dvou podcelcích a to VIA 2B - Bělohradská pahorkatina a IVA 8B - Podkrkonošská pahorkatina. Hydrografie Jižní část revíru odvodňuje říčka Javorka a potok Dubovec. Oba tyto toky se vlévají do Cidliny, která svádí své vody do Labe. Území spadá do povodí Labe Poměry geologické V převážné většině revíru Lázně Bělohrad se vyskytují starší usazeniny z období staršího turonu a cenomanu. Jedná se o kvádrové, křemité, glaukonitické a jílovité pískovce, které se střídají s vápnitými spongility. Pouze severní část (Sýkornice) náleží do Lomnicko-trutnovské pahorkatiny, která patří do výrazné oblasti podkrkonošského permokarbonu, typického převládajícím hnědočerveným zabarvením půd. Tento permokarbon je tvořen převážně permem, a to střední a spodní červenou jalovinou s červenými pískovci, slepenci, prachovci a slínovci. Tato oblast, která se nachází jižně od Nové Paky se vyznačuje zejména vrstvami z období karbonu 19

20 - slepence, arkóny, pískovce a jílovce, z nichž pomístně vystupují nefelinické bazanity ze středního miocénu. (Textová část LHP pro revír 08 Lázně Bělohrad; LS LČR Hořice v podkrkonoší) Poměry pedologické V celé PLO 23 převládají kambizemě. Z jejich podtypů jsou nejvíce zastoupeny mezotrofní půdy na opukách, prachovcích. Dále jsou to oligotrofní půdy na pískovcích a rankery na kamenitých svazích. Na sprašových hlínách a jemnozrnném pískovci se vyskytuje luvizem. Na druhohorních křídových cenomanských pískovcích vznikají lehké, písčité, poměrně mělké, kamenitější, mělce výrazné podzoly, na nejchudších lokalitách pak hluboce výrazné železité podzoly. V plošším terénu negativních tvarů jsou vyvinuty poměrně hluboké těžší půdy, střídavě zamokřené, a to nejprve luvizemě (půdy illimerizované) až kambické (hnědé) a pravé pseudogleje. Z půd trvale ovlivněných vodou jsou roztroušeně zastoupeny fluvizemě (naplavené hnědozemní půdy) a kambické (hnědé) gleje, dále typické (pravé) gleje a pseudoglejové (semigleje) a rašelinné gleje Poměry klimatické Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7 C. Průměrné roční srážky se pohybují od 650 do 950 mm. Průměrná délka vegetačního období je 150 dnů. Langův dešťový faktor je humidní oblast. Tabulka č.1 - Klimatické oblasti podle Quittovy klasifikace 20

21 Parametr Mírně teplé oblasti Teplá oblast MW4 MW7 W2 Počet letních dnů Počet dní s průměrnou teplotou nad C Počet dní s mrazem Počet ledových dní Průměrná lednová teplota ( C) Průměrná červencová teplota ( C) Průměrná dubnová teplota ( C) Průměrná říjnová teplota ( C) Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve vegetačním období (mm) Suma srážek v zimním období (mm) Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní Zastoupení hospodářských souborů Revír Lázně Bělohrad se nachází na druhém až čtvrtém LVS. Z hospodářských souborů převažuje HS 43 (popř. jeho modifikace pro LZU 2426, 2421 aj.), v menší míře se vyskytují HS 45 a Porostní skladba V současné době na revíru Lázně Bělohrad převládají smrkové monokultury (na chudých a v menší míře na kyselých stanovištích se uplatňuje i borovice), které jsou pozůstatkem po kalamitě Bekyně mnišky z let 1921 až Listnáče se vyskytují zejména v lesním komplexu Sýkornice a Hůra, kde se dochovaly zbytky starších bukových porostů (popř. směsi buku se smrkem, vejmutovkou a dalšími jehličnany), dále pak v lesních komplexech Bulice a Byšička, které se nachází v 2. LVS a kde se hospodaří zejména s dubem letním. V posledních dvou komplexech nyní probíhá přeměna současných nestabilních smrkových porostů na dubové. 21

22 6 METODY A POUŽITÝ MATERIÁL 6.1 Vybrané porosty Do projektu byly vybrány porosty starší osmdesáti let, které se podle hospodářského souboru nachází v bukovém hospodářství (tedy HS 236,256,436 a 456) a u nichž je zastoupení buku vyšší jak 60%. Z tohoto výčtu byly vynechány porosty, jejichž výměra je menší než 0,10 ha, neboť u takto malých porostů by byla přirozená obnova problematická z důvodů nedostatku mateřských stromů pro zajištění dostatečného množství náletu a jeho dostatečně velkého přiclonění. Dále byly vynechány porosty, které jsou již v současné době určené k obnově holosečným způsobem. 6.2 Metodika U každého porostu byl zaznamenán výskyt a stav přirozené obnovy a vypracována technologická karta s plánovaným postupem obnovy. U přirozené obnovy byla zjišťována plocha náletu, jeho hustota, druh dřeviny a případné poškození. Na technologických kartách byl zaznamenáván současný stav porostu (druhová i věková skladba porostu, zásoba porostu, terénní podmínky apod.), plánovaný postup obnovy (plánované množství vytěžené dřevní hmoty v jednotlivých letech, typ seče) včetně nákresů směru postupu obnovy a alternativní způsob doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy. Zpravidla byla volena okrajová seč - kombinace holosečného a podrostního způsobu obnovy, kdy se pruh porostu o šířce maximálně jedné porostní výšky smýtí holou sečí a v navazujícím pruhu o šířce jedné až dvou porostních výšek se provede prosvětlení (zakmenění se sníží na 4 7). Podmínkou při tomto způsobu je, aby se v prvním pruhu, kde má být provedena holá seč, již vyskytoval nálet. V případě, že se zde zatím žádný nálet nevyskytuje, provede se místo seče holé pouze prosvětlení porostu a čeká se na výskyt obnovy. Po zajištění náletu se postupuje v obnově tak, že v prosvětlené části porostu se dále snížuje zakmenění v závislosti na výskytu náletu. Ve chvíli, kdy se zde objeví nálet v dostatečném množství tzn. alespoň v minimálních hektarových počtech dle příslušného HS a dosáhne výšky okolo 1m, se tato část smýtí naholo. Zároveň se prosvětluje další pruh porostu. Takto se v obnově postupuje, dokud není celý porost obnoven. Snižování zakmenění v jednotlivých pruzích se provádí ve dvou až čtyřech fázích v závislosti na rychlosti odrůstání náletu. 22

23 Při sestavování tabulek s dřevinami pro doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy byla pro každý porost určena dřevina hlavní, která bude mít při obnově největší procentuální zastoupení, dále dřeviny vedlejší, jejichž zastoupení bude nižší než zastoupení dřeviny hlavní, ale vyšší než 5% a dřeviny vtroušené, jejichž podíl při obnově bude do 5%. Základem pro výběr dřevin na doplňování byly hospodářské soubory a soubory lesních typů na daném stanovišti. 23

24 7 VÝSLEDKY Do projektu bylo zařazeno 24 porostů. 505 A 10a (technologická karta č.1) Dospělá kmenovina s převahou BK (60%), dále je přimíšený SM (32%) a vtroušená BO (5%), BR (2%) a MD (1%). Při východním okraji porostu se nachází tři kotlíky BK náletu ( viz obrázek č.1). Porost se nachází na souborech lesních typů 4K a 4S. Návrh postupu obnovy: Obnova bude provedena okrajovou sečí. Východisko obnovy se bude nacházet při východním okraji porostu. První seč bude provedena v roce Dále budou přiřazovány další okrajové seče směrem k západu. Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6 (tloušťka kořenového krčku minimálně 5 mm, výška nadzemní části cm), prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6 (tloušťka kořenového krčku minimálně 6 mm, výška nadzemní části cm), prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č A 10 (technologická karta č.2) Dospělá kmenovina s převahou BK (65%), přimíšeným SM (33%) a vtroušenou BR (2%). V SZ části porostu se nachází dva kotlíky BK náletu, jeden kotlík BK nárostu a jeden kotlík JS nárostu. Porost se nachází na souborech lesních typů 4O, 4V, 4K, Návrh postupu obnovy: Výše zmíněné čtyři kotlíky s náletem budou sloužit jako první východisko obnovy v roce Dále se přibližně uprostřed porostu nachází jeden kotlík bukového náletu a jeden kotlík bukového nárostu, které budou základem pro druhé východisko obnovy 24

25 v roce Obnova zde bude s ohledem na výskyt náletu postupovat v obráceném směru; tzn. ze západu na východ. Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č C 10a/01a (technologická karta č.3) Tento porost je typickým dvouetážovým porostem, kde horní etáž tvoří dospělý porost buku v mýtním věku, v kterém bylo zakmenění sníženo na 3 4. Spodní etáž tvoří odrostlý bukový nálet vysoký cca 1-2 m. Porost se nachází na souboru lesních typů 4K. Návrh postupu obnovy: Mateřský porost bude dotěžen v roce Mlazina, která se v současnosti vyskytuje pod mateřským porostem splňuje všechny náležitosti zajištěné kultury a pokud nedojde k jejímu poškození při těžbě, nebude zde potřeba provádět žádná opatření až do prvního výchovného zásahu. 507 C 10 (technologická karta č.4) Jedná se o dospělou kmenovinu s převahou buku (68%), přimíšeným SM (38%) a vtroušenou BO (1%). Při východním okraji porostu se vyskytují tři kotlíky BK náletu, které budou sloužit jako východisko obnovy (viz obrázek č.12). Porost se nachází na souborech lesních typů 4K, 4S, 4H, 4B Návrh postupu obnovy: V roce 2014 bude provedena první pruhová seč. Směr postupu obnovy bude od JV okraje porostu směrem k SZ. Tento směr byl vybrán jednak s ohledem na směr převládajících větrů (Při tomto směru postupu obnovy vznikne odluka) a dále pak kvůli výskytu přirozené obnovy při JV okraji porostu. 25

26 Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č C 12 (technologická karta č.5) Jedná se o dospělou kmenovinu s převahou BK (80%), přimíšeným SM (15%) a vtroušeným MD (5%). Porost se nachází na souborech lesních typů 3I, 3K Návrh postupu obnovy: V roce 2013 bude provedena první okrajová seč. Východisko obnovy se bude nacházet na východním okraji porostu. Postup obnovy bude z východu na západ (proti směru bořivých větrů) Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č C 11 (technologická karta č.6) Jedná se o téměř čistou bučinu s vtroušenou BO (6%) a SM (4%). Přibližně uprostřed porostu se nachází tři kotlíky BK náletu viz obrázek č. 19. Porost se nachází na souborech lesních typů 3K, 3Km. Návrh postupu obnovy: V roce 2014 bude provedena první kotlíková seč kolem všech tří skupin náletu, která se bude v následujících letech rozšiřovat všemi směry. 26

27 Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č A 11 (technologická karta č.7) Dospělá kmenovina s převahou BK (60%), dále je přimíšený MD (20%) a SM (20%) Při SV okraji porostu se nachází dva kotlíky BK náletu (východisko obnovy). Porost se nachází na souborech lesních typů 4S, 4B. Návrh postupu obnovy: V roce 2014 bude provedena první pruhová clonná seč při severovýchodním okraji porostu, ke které budou postupně přiřazovány další seče. Obnova bude směřovat proti směru bořivých větrů, tzn. od JV na SZ. Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č C 17 (technologická karta č.8) Přestárlá kmenovina se stoprocentním zastoupením BK. V porostu se nachází celkem pět kotlíků BK náletu, které budou sloužit jako východisko obnovy (viz obrázek č. 28). Porost se nachází na souborech lesních typů 4A, 4N, 4S. Porost se nachází na území rezervace Kamenná Hůra. Návrh postupu obnovy: V roce 2014 bude provedena na pěti lokalitách kotlíková seč clonná (viz obrázek č. 28). V následujících letech se budou kotlíky rozšiřovat (viz obrázky č. 29 a 30). 27

28 Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V souladu s plánem péče pro PR Kamenná Hůra doplnit v případě neúspěšné přirozené obnovy JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm). 524 A 11 (technologická karta č.9) Dospělá kmenovina s převahou BK (50%), přimíšeným SM (13%), VJ (10%) a BO (10%) a vtroušeným MD (8%), OL 5(%) a DB (4%). V porostu se nachází celkem devět kotlíků BK náletu (viz obrázek č. 31). Porost se nachází na soborech lesních typů 3S, 3I, 3O, 3K. Návrh postupu obnovy: V roce 2014 bude provedena první okrajová seč. Východisko obnovy se bude nacházet na východním okraji porostu. Postup obnovy bude z východu na západ (proti směru bořivých větrů). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6 (tloušťka kořenového krčku minimálně 4 mm, výška nadzemní části cm), prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č B 13 (technologická karta č.10) Dospělá kmenovina s převahou BK (60%), přimíšeným MD (20%) a SM (20%). Přibližně uprostřed porostu se nachází dva kotlíky zčásti zajištěného BK náletu (viz obrázek č. 35). Porost je zčásti rozpracován kotlíkovou sečí clonnou. Porost se nachází na souboru lesních typů 3S. Návrh postupu obnovy: Pokračovat v již započatém způsobu obnovy, tzn. postupně rozšiřovat kotlík uprostřed porostu (uvolňovaný kotlík se bude rozšiřovat všemi směry). 28

29 Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č E 9 (technologická karta č.11) Dospělá kmenovina s převahou buku (65%), dále je přimíšený MD (21%) a vtroušený SM (7%), DB (4%) a VJ (3%). Porost se nachází na souborech lesních typů 3S, 3V. Návrh postupu obnovy: V roce 2018 bude provedena první pruhová clonná seč při jihovýchodním okraji porostu, ke které budou postupně přiřazovány další seče. Obnova bude směřovat proti směru bořivých větrů, tzn. od JV na SZ. Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č E 16 (technologická karta č.12) Dospělá kmenovina s převahou buku (75%), dále je přimíšená BO (23%) a vtroušený SM (2%). Zhruba uprostřed porostu se nachází kotlík BK náletu (viz obrázek č.42). Porost se nachází na souborech lesních typů 3S, 3V. Návrh postupu obnovy: V roce 2014 bude provedena první pruhová clonná seč v místě výskytu náletu (zhruba uprostřed porostu, (viz obrázek č.43), dále budou severozápadním směrem přiřazovány další okrajové seče (obnova bude postupovat proti směru bořivých větrů). 29

30 Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), a DG číselný znak 5 (tloušťka kořenového krčku minimálně 4 mm, výška nadzemní části cm), prostokořenná sadba (jamky 25 x 25 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č C 17 (technologická karta č.13) Přestárlá kmenovina se stoprocentním zastoupením BK. Porostní skupina se skládá ze dvou oddělených částí. Celý porost se nachází na souboru lesních typů 4K. Návrh postupu obnovy: V roce 2014 bude provedena první pruhová clonná seč při jihovýchodním okraji porostu, dále budou severozápadním směrem přiřazovány další okrajové seče (obnova bude postupovat proti směru bořivých větrů). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č E 17 (technologická karta č.14) Přestárlá kmenovina s převahou BK (60%), dále je přimíšená BO (35%) a vtroušený MD (5%). Porostní skupina se skládá z pěti oddělených částí. Celý porost se nachází na souboru lesních typů 3K. Návrh postupu obnovy: Část porostu je určena k obnově holosečným způsobem (viz obrázek č. 51). Ve zbylých částech porostu bude provedena okrajová seč. Obnova bude postupovat od jihovýchodu k severozápadu (viz obrázky č ). 30

31 Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č B 09a/04b (technologická karta č.15) Dvouetážový porost. Horní patro je tvořeno dospívající kmenovinou s padesátiprocentním zastoupením BK a padesátiprocentním zastoupením BR, spodní patro tvoří ze 100% BK o výšce cm. Porost se nachází na souborech lesních typů 3N a 3K. Návrh postupu obnovy: V roce 2020 bude provedena první okrajová seč při jihovýchodním okraji porostu, dále budou severozápadním směrem přiřazovány další okrajové seče, postupně se tak bude uvolňovat spodní etáž. Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: Vzhledem k výskytu spodní etáže je pravděpodobné, že umělá obnova nebude nutná. V případě, že při těžbě horní etáže dojde k poškození nárostu, doplnit poškozený nálet. V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm),popř. dalšími dřevinami z tabulky č C 10 (technologická karta č.16) Dospělá kmenovina s převahou BK (67%), dále je přimíšená VJ (20%) a vtroušený MD (8%), BR (3%), a SM (2%). V porostu je poměrně dost mezer po větrných kalamitách, v takto vzniklých světlinách se objevují kotlíky BK náletu, které v následujících letech budou sloužit jako východiska obnovy (viz obrázek č. 58). Celý porost se nachází na souboru lesních typů 4K. 31

32 Návrh postupu obnovy: V roce 2020 bude provedena první okrajová seč při jihovýchodním okraji porostu, dále budou severozápadním směrem přiřazovány další okrajové seče (obnova bude postupovat proti směru bořivých větrů, (viz obrázky č ). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), JD číselný znak 6, prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č D 13 (technologická karta č.17) Dospělá kmenovina s převahou BK (75%), dále je přimíšený MD (10%) a vtroušená VJ (8%) a SM (7%). Porost je z velké části rozpracován okrajovou sečí (viz obrázek č.60). Celý porost se nachází na souboru lesních typů 4S. Návrh postupu obnovy: Pokračovat v započaté okrajové seči, uvolňovat odrůstající nálet (viz obrázky č ). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č A 10 (technologická karta č.18) Dospělá kmenovina s převahou BK (55%), přimíšeným SM (28%) a MD (11%) a vtroušeným DB (3%) a BR (3%). V porostu se nachází dva kotlíky BK náletu a dva 32

33 kotlíky SM nárostu (viz obrázek č. 64). Celý porost se nachází na souboru lesních typů 4K. Návrh postupu obnovy: V roce 2020 bude provedena první okrajová seč, která bude mít dvě východiska (viz obrázek č.65). Tato seč se bude v dalších letech rozšiřovat, v prvním východisku směrem na západ a v druhém východisku směrem na sever (viz obrázky č. 65 a 66). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm) a SM číselný znak 6 (tloušťka kořenového krčku minimálně 5 mm, výška nadzemní části cm), prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č C 10 (technologická karta č.19) Dospělá kmenovina s převahou BK (70%), přimíšeným SM (20%) a vtroušeným MD (8%), BR (1%) a BO (1%). V porostu se nachází dva kotlíky BK náletu (viz. obrázek č. 67). Středem porostu prochází odvozní cesta 2L. Celý porost se nachází na souboru lesních typů 3K. Návrh postupu obnovy: V roce 2019 bude provedena první okrajová seč od SV okraje odvozní cesty (umístění seče je voleno s ohledem na výskyt náletu), na kterou budou dále navazovat další okrajové seče směrem na severozápad. Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č

34 527 C 14 (technologická karta č.20) Dospělá kmenovina s převahou BK (66%), přimíšenou BO (21%), vtroušeným MD (8%) a SM (5%). Při SZ okraji porostu se vyskytují dva kotlíky BK náletu. Celý porost se nachází na souboru lesních typů 3K. Návrh postupu obnovy: V roce 2013 bude provedena první okrajová seč, která bude mít dvě východiska na protilehlých stranách porostu,tzn. severozápadním a jihovýchodním okraji porostu (viz obrázek č.71). V dalších letech budou obě okrajové seče postupovat směrem ke středu porostu (viz obrázky č.72 a 73). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba ( jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č D 12 (technologická karta č.21) Dospělá kmenovina s převahou BK (80%), přimíšeným SM (10%) a vtroušenou OL (5%) a MD (5%). Porost se nachází na souborech lesních typů 3S a 3K. Návrh postupu obnovy: V roce 2014 bude provedena první okrajová seč při východním okraji porostu (viz obrázek č.75), v následujících letech pak budou přiřazovaný další seče směrem na západ (viz obrázky č. 76 a 77). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit sazenicemi BK - číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), JD - číselný znak 6, prostokořenná sadba 34

35 (jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č C 10 (technologická karta č.22) Dospělá kmenovina s převahou SM (64%), přimíšeným BK (22%) a vtroušeným MD (8%), BR (4%) a BO (2%). Porost se nachází na souborech lesních typů 4K, 4S, 4B, 4V, 3L. Návrh postupu obnovy: V roce 2014 budou provedeny první okrajové seče při kotlících č. 1, 2 a 3 spolu s pruhovou sečí clonnou ve východní části porostu (viz obrázek č.79). V následujících letech bude obnova postupovat přiřazováním dalších sečí (viz obrázky č. 80 a 81). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č F 11 (technologická karta č.23) Dospělá kmenovina s převahou BK (40%), přimíšeným SM (30%) a MD (30%). Porost se nachází na souboru lesních typů 3B. Návrh postupu obnovy: Pokračovat v započaté okrajové seči (postup ze severozápadu na jihovýchod), uvolňovat odrůstající nálet (viz obrázky č.83 85). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č

36 523 B 10 (technologická karta č.24) Dospělá kmenovina s převahou SM (59%), přimíšeným MD (23%) a BK (15%) a vtroušenou VJ (3%). Porost se nachází na souborech lesních typů 4K, 4N, 4B, 4A. Návrh postupu obnovy: V roce 2014 bude provedena pruhová seč clonná ve východní části porostu (viz obrázek č.87), zároveň se bude pokračovat v již započatém uvolňování kotlíku č. 1 okrajovou sečí. V následujících letech bude obnova postupovat přiřazováním dalších sečí (viz obrázky č. 88 a 89). Návrh alternativního způsobu doplňování v případě neúspěšné přirozené obnovy: V případě neúspěšné přirozené obnovy doplnit BK číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a JD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm) a MD číselný znak 6, prostokořenná sadba (jamky 35 x 35 cm), popř. dalšími dřevinami z tabulky č

37 8 DISKUZE Podle Mráčka (1989) není nutné o významu ekologické a biologicko - produkční složky procesu přirozené obnovy pochybovat, zejména pokud jde o porosty, které reprezentují žádoucí ekotypy obnovované dřeviny. Názor, že přirozená obnova buku je ekonomicky výhodnější než obnova umělá (BUZUN,1966, MALCEV, 1964 HUSS BURSCHEL, 1972 a jiní ex MRÁČEK 1989), není jednoznačně přijímán, neboť o co jsou náklady na vlastní zmlazení nižší, o to bývá pracnější a nákladnější prořeďování náletů a nárostů. Přirozenou obnovu porostů doporučuje, jako vysoce ekonomickou ve srovnání s obnovou umělou INDRUCH (1985, ex MRÁČEK 1989). Úspory vznikají šetřením nákladů na zalesnění, na ochranu kultur proti buřeni a lesní zvěři, nižšími náklady na péči o nárosty a také efektivnější realizací sortimentů buku pocházejících z domýtné seče. Podle autora je proto žádoucí obnovovat buk přirozeně všude tam, kde jsou k tomu podmínky. Na revíru lázně Bělohrad se provádí přirozená obnova zejména formou okrajových sečí, které zajišťují jak vhodné biologické podmínky pro vzcházení náletu, tak relativně snadné technologické provedení obnovy (samotná těžba mateřského porostu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty). Směr postupu obnovy je zpravidla z jihovýchodu na severozápad, aby byla vytvořena stupňovitost nového porostu, který tak bude lépe odolávat převládajícím bořivým větrům ze severozápadu. Výjimkou jsou porosty, ve kterých se objevuje přirozená obnova ještě před první prosvětlovací sečí. V těchto porostech se pak směr postupu obnovy odvíjí od místa výskytu náletu bez ohledu na směr bořivých větrů. Přirozeně se zde obnovuje nejvíce buk a smrk. Přirozená obnova obou dřevin se uskutečňuje převážně na kyselých stanovištích (HS 43), kde nehrozí takové nebezpečí zabuřenění. Zejména u buku lze provádět přirozenou obnovu i na stanovištích živnějších, zde ovšem musí být pěstitel při provádění obnovy podstaně opatrnější, neboť při příliš náhlém rozvolnění mateřského porostu hrozí silné zabuřenění, které může přirozenou obnovu zcela znemožnit. Přirozená obnova na revíru Lázně Bělohrad tvoří zhruba 22 % celkových těžeb, tzn m 3 ročně. Z toho asi 550 m 3 se těží v listnatých (zejména bukových) porostech. V současné době se zde přirozená obnova realizuje každý rok na zhruba 1,2 ha. Podle 37

38 vypracovaného projektu by se plocha realizovaných podrostních těžeb měla do budoucna zvýšit na 1,7 ha ročně, což znamená nárůst o 42 %. 38

39 9 ZÁVĚR Roční těžba na revíru Lázně Bělohrad se pohybuje okolo 5500 m 3, z toho je zhruba 21% listnaté dříví. Listnaté porosty se zde v současnosti obnovují z 50 % podrostním způsobem, tzn. asi 577 m 3 ročně. Tento projekt je zpracován na období , za tu dobu by se mělo vytěžit ,51 m 3 bukového dříví. Plánovaná podrostní těžba v listnatých porostech podle projektu tedy vychází na 805,5 m 3 ročně (jedinou další hospodářsky významnou dřevinou na revíru Lázně Bělohrad je dub letní, který se obnovuje zásadně holosečným hospodářským způsobem a tudíž nemá na celkovou bilanci podrostní těžby vliv). To znamená nárůst přirozené obnovy o 39,6 %. Cílem bakalářské práce bylo vypracovat projekt přirozené obnovy buku na revíru Lázně Bělohrad na období K obnově přirozenou cestou byly vybrány porosty starší osmdesáti let, ve kterých je zastoupení buku vyšší jak 60 % a jejichž výměra je větší než 0,10 ha. Do projektu bylo zařazeno celkem 21 porostů splńujících tyto podmínky spolu s dalšími třemi porosty, ve kterých bylo zastoupení buku nižší, nicméně bylo stále významné (20-60%), přirozená obnova buku zde má význam, alespoň pro část porostu. Obnova bude většinou provedena okrajovou sečí, výjimečně skupinovou sečí clonnou. Soudě podle porostů, které jsou již rozpracované k obnově i podle výskytu náletu v porostech, které jsou teprve určeny k obnově, se současné obnovní postupy jeví jako správné a je celkem oprávněný předpoklad, že přirozená obnova zde bude úspěšná. 39