Analýza nabídky dalšího vzdělávání

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza nabídky dalšího vzdělávání"

Transkript

1 V E Ř E J N Á Z A K Á Z K A J E S P O L U F I N A N C O V Á N A E V R O P S K Ý M F O N D E M P R O R E G I O N Á L N Í R O Z V O J, E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M A S T Á T N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y Analýza nabídky dalšího vzdělávání Závěrečná zpráva Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kol. PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 1

2 Závěrečnou zprávu zpracovala společnost: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o., Švabinského 1749/19, Ostrava - Moravská Ostrava Zápis v obchodním rejstříku Krajského soudu v Ostravě oddíl C, vložka Společnost je registrovaná u Úřadu pro ochranu osobních údajů pod reg. č IČ: , DIČ: CZ Telefon: ; Web: Autorský kolektiv: Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba návrhové části Ing. Hana Doleželová metodické vedení realizačního týmu PhDr. Ladislava Zapletalová senior expert v oblasti vzdělávání Mgr. David Rucki senior expert v oblasti strukturálních fondů a jejich evaluace Ing. Ivana Foldynová expert v oblasti ekonomiky a financování Ing. Kamila Frenová tvorba koncepce studie, analýza dat Mgr. Lukáš Dědič interpretace výsledků průzkumu Bc. Jan Vyhlídal statistická analýza dat a vyhodnocení průzkumu a další. Konzultace a připomínkování studie: Mgr. Pavla Růžková, PhD. - Odbor financování a rozvojových nástrojů- implementace OP VK, MŠMT PaedDr. Věra Kolmerová vedoucí oddělení vyššího odborného a dalšího vzdělávání, MŠMT Mgr. Jan Brůha oddělení vyššího odborného a dalšího vzdělávání, MŠMT PhDr. Lenka Mužíková oddělení vyššího odborného a dalšího vzdělávání, MŠMT Ing. Vladimír Gelnar vedoucí odboru programování a metodiky, Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko - Úřad Regionální rady Ing. Ivona Crháková - projektový manažer pro oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Děkujeme všem konzultantům za připomínky, kterými přispěli ke tvorbě této studie. 2

3 Obsah Úvod Analytická část Trendy na trhu práce v kontextu vzdělávání Vývoj trhu práce Toková analýza trhu práce Současná situace na trhu práce Přehled o realizovaných programech DV Analýza sekundárních dat ÚIV Analýza primárních dat Analýza zapojení škol v dalším vzdělávání Doporučení pro intervence ESF na podporu dalšího vzdělávání Systém čerpání prostředků z EU v programovacím období Programovací období Systém intervencí ESF na další vzdělávání v ČR v programovacím období Doporučení druhů škol a institucí jako příjemců podpory Další doporučení Použité zkratky

4 Úvod Celá společnost v posledních dvaceti letech prošla výraznými změnami, které byly způsobeny nejen přechodem k tržnímu hospodářství, ale i v rámci modernizačních procesů přechodem k tzv. postindustriální společnosti. Tento proces se výrazně projevil i na trhu práce, nárůstem zaměstnanosti v neproduktivním sektoru služeb, především v obchodu, pronájmu nemovitostí, finančním zprostředkování a ve zdravotní a sociální péči. Na trhu práce dochází k růstu rozdílů, a to jak v příjmech, tak i v délce nezaměstnanosti. Prudce vzrůstají požadavky na zaměstnance, a to především z pohledu nových znalostí souvisejících zejména s informačními technologiemi, a dovedností, které se týkají zvláště dovedností sociálních a kreativního řešení problémů. Uvedené změny se promítají do vzdělání. V současnosti již vzdělání není ochranou před rizikem nezaměstnanosti a není ani jediným určujícím faktorem pro výši platu, to platí i u vysokoškolského vzdělání. S růstem vzdělání sice roste výše průměrného platu, je však doprovázena zvyšující se variabilitou platů, protože zaměstnavatelé si více cení osobních předpokladů, nabytých zkušeností a dovedností než úrovně dosaženého vzdělání, přičemž největší variabilita je právě u nejvzdělanější části populace. Význam dalšího vzdělávání v kontextu výše uvedených změn poroste. Za další vzdělávání je považováno vzdělávání v dospělém věku. Od počátečního vzdělávání, které probíhá od dětství, je většinou odděleno vstupem na trh práce nebo jinou formou časového odstupu od ukončení počátečního vzdělávání. Ekonomové vnímají vzdělávání jako investici do lidského kapitálu, která může podporovat ekonomický růst, zvyšovat produktivitu a jako každá investice obsahuje náklady a očekávaní výnosů. Lidský kapitál je považován za nejdůležitější činitel rozvoje každé země a má vliv na technické a technologické inovace. Na druhou stranu je nutné zmínit i sociální rozměr vzdělávání, tj. pozitivní vliv na osobní a sociální rozvoj. Návratnost investice do vzdělávání je velmi problematická. U zaměstnavatelů se však projevuje neochota investovat zejména do starších zaměstnanců, neboť předpokládaný čas, který by tito zaměstnanci měli strávit ve firmě, považují za příliš krátký pro zhodnocení investice. Cílem Analýzy nabídky dalšího vzdělávání je zpracování přehledu o programech dalšího vzdělávání (dále jen DV) poskytovaných školami a soukromými institucemi. Na základě analýzy trhu práce (a to jak na úrovni EU tak i ČR) a dalšího vzdělávání včetně průzkumu zaměstnavatelů, vzdělávacích institucí a neziskových organizaci, byla zpracována série doporučení pro zaměření intervencí strukturálních fondů na podporu DV v programovacím období

5 1 Analytická část V analytické části jsou uvedeny klíčové informace vycházející z dílčí zprávy, které jsou nutným východiskem pro návrhovou část. Vývojové trendy na trhu práce v kontextu vzdělávání a jejich vliv na další (profesní) vzdělávání byly stanoveny na základě analýz z dat EUROSTATU, ČSÚ, MŠMT a MPSV. Popsané trendy byly přezkoumány na základě kvantitativních a kvalitativních průzkumů aktérů trhu práce. Dále je v analytické části uvedeno hlavní zjištění ze zpracovaného přehledu o neakreditovaných programech DV poskytovaných soukromými institucemi i školami. Přehled byl rozčleněn dle vybraných hledisek, přičemž hlavním zdrojem informací byla šetření a databáze ÚIV od roku 2007 a také vlastní dotazníkový průzkum z října roku Rovněž jsou zde výsledky z vytvořeného přehledu jednotlivých škol v DV v oborech odpovídajících oborům počátečního vzdělávání v detailním členění. Na základě analýzy existujících šetření a databází (šetření ÚIV o DV v regionálním školství z roku 2011 a výkaz o středních školách M8) byl vytvořen přehled zapojení škol v DV. 1.1 Trendy na trhu práce v kontextu EU Rozsah pracovního zapojení obyvatelstva je rozhodujícím faktorem ovlivňujícím celkovou sociálně ekonomickou situaci v jednotlivých zemích. V podmínkách naší republiky je proto nutné řešit řadu problémů, jako je zvýšení souběhu pracovní aktivity a přípravy na výkon povolání ve skupině mladých, také je potřeba vytvářet odpovídající podmínky pro větší aktivitu po dosažení věku šedesáti let. Z porovnání s ekonomicky vyspělými zeměmi vyplývá, že se změní odvětvová struktura národního hospodářství a charakter požadovaných zaměstnání. Industriální země tedy očekávají proces deindustrializace nebo reindustrializace. V tomto smyslu nabývá na zvláštním významu rozvoj systému celoživotního vzdělávání, který by měl umožnit dlouhodobé kvalifikované uplatnění pracujících, kteří jsou v současné době v mladším a středním produktivním věku. V roce 2011 z půlmiliardové populace Evropské unie pracovalo 217 miliónů osob, tj. necelých 44 %. Oproti roku 2008 jejich počet klesl o 15 miliónů (tj. o 1,9 %). Přes určité zvýšení zaměstnanosti v minulém roce stále nedosahuje počet pracujících předkrizové úrovně z roku Pokles zaměstnanosti oproti roku 2008 se přitom nejvíce projevil nejen v mediálně frekventovaných zemích jako Řecko, Irsko a Španělsko, ale i v Bulharsku a v pobaltských zemích. Relativně příznivá situace je v malých evropských státech Lucembursko a Malta, ale i v ekonomicky silném Německu a také v Polsku. Česká republika dosahuje průměru EU s poklesem zaměstnaných od roku 2008 o 2 %. Tabulka 1.1.1: Počet zaměstnaných osob (v tis) v členských zemích EU27 (seřazeno podle velikosti rozdílu) Země Rozdíl 2008/2011 (v %) Lucembursko 202,4 224,8 11,1 Malta 160,1 168,6 5,3 Německo , ,0 3,1 Polsko , ,5 2,1 Belgie 4 445, ,3 1,4 Rakousko 4 089, ,8 1,3 Švédsko 4 593, ,9 1,1 Francie , ,0-0,5 Spojené království , ,7-1,0 Maďarsko 3 879, ,9-1,7 Itálie , ,2-1,9 Kypr 382,9 375,6-1,9 Česká republika 5 002, ,0-2,0 5

6 Manažeři, profesionálové, techničtí a pedagogičtí pracovníci Administrativní pracovníci Pracovníci ve službách Kvalifikovaní dělníci Nekvalifikovaní dělníci Ostatní Země Rozdíl 2008/2011 (v %) Finsko 2 530, ,7-2,3 Rumunsko 9 369, ,7-2,5 Nizozemsko 8 592, ,7-2,6 Slovensko 2 433, ,4-3,4 Dánsko 2 852, ,7-5,3 Slovinsko 996,1 936,1-6,0 Portugalsko 5 197, ,9 Estonsko 656,5 609,1-7,2 Litva 1 520, ,9-9,8 Řecko 4 559, ,7-10,3 Španělsko , ,6-10,6 Bulharsko 3 360, ,6-12,2 Lotyšsko 1 124,5 970,5-13,7 Irsko 2 101, ,9-13,9 EU , ,9-1,9 Zdroj: Eurostat, LFS (Výběrové šetření pracovních sil) Pokles zaměstnanosti je nutné vnímat v kontextu snižování počtu pracovních míst. Pokud nedojde k růstu produktivity jednotlivý pracovních míst, vede tento trend ke snižování ekonomického výkonu států a k jejich nižší konkurenceschopnosti. V zemích, kde dochází ke snižování pracovních míst, poroste ekonomická polarizace společnosti a sociální napětí. Další (profesní) vzdělávání je jeden z nástrojů, který by měl dalším snižování konkurenceschopnosti ČR v globální ekonomice zabránit. Důležité je při tomto porovnávání zohlednit strukturu zaměstnanosti dle profesních tříd. Největší podíl řídících pracovníků a profesionálů je u zemí Lucembursko, Velká Británie, Švédsko, nejmenší podíl manažerských pracovníků (28,5 %) má Bulharsko. V této kategorii by mělo převládat zastoupení zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. V kategorii administrativních pracovníků dosahuje největších hodnot Belgie, Itálie, Německo. Nejnižší podíl administrativních pracovníků mají Estonsko, Lotyšsko, Litva a Rumunsko. U pracovníků ve službách jsou nejvyšší hodnoty nad 21 % u Bulharska, Irska a Švédska. Nejvyšších hodnot v oblasti kvalifikovaných dělníků dosahuje Rumunsko, Česká republika, následovaná Bulharskem a Estonskem. Nejvyšší podíl zaměstnanosti u nekvalifikovaných dělníků dosahují státy Španělsko, Lotyšsko, a Portugalsko. Naopak nejnižší podíl nekvalifikovaných dělníků je ve Švýcarsku, Švédsku a České republice. Tabulka 1.1.2: Socio-profesní struktura v EU v % ZEMĚ Lucembursko 55,1 10,7 9,9 15,1 7,9 1,0 Švédsko 47,3 6,3 21,4 19,0 5,2 0,3 Velká Británie 47,1 11,2 20,1 11,8 9,3 0,4 Litva 44,9 4,7 13,6 27,9 8,5 0,4 Finsko 44,9 7,6 19,7 19,9 6,9 0,4 Francie 44,4 10,8 16,9 15,5 11,2 1,2 Nizozemsko 44,3 11,2 19,4 14,1 9,1 0,4 6

7 Manažeři, profesionálové, techničtí a pedagogičtí pracovníci Administrativní pracovníci Pracovníci ve službách Kvalifikovaní dělníci Nekvalifikovaní dělníci Ostatní ZEMĚ Dánsko 44,0 9,6 20,0 14,6 11,3 0,4 Slovinsko 43,3 8,8 14,4 25,4 6,8 0,7 Belgie 42,2 15,5 12,5 17,7 11,3 0,7 Estonsko 40,4 5,8 13,6 30,2 9,6 - Německo 40,2 13,2 15,1 20,8 9,3 0,5 Irsko 39,9 12,2 21,9 15,0 9,8 0,5 Malta 38,7 13,0 18,8 16,9 10,8 1,3 Lotyšsko 38,1 6,2 15,6 24,6 14,9 - Polsko 38,0 8,4 14,8 29,4 8,6 0,7 Rakousko 37,7 12,4 18,4 21,8 9,4 0,3 Česká republika 36,0 10,6 14,7 32,0 6,3 0,4 Slovensko 35,3 7,9 16,6 30,0 9,6 0,4 Kypr 35,1 13,1 15,8 15,9 19,0 1,2 Maďarsko 34,9 8,7 14,9 31,2 9,7 0,5 Řecko 32,4 15,1 20,0 19,5 10,6 2,5 Rumunsko 32,0 6,2 17,6 35,7 7,4 1,2 Itálie 31,3 15,5 15,1 24,3 12,5 1,4 Španělsko 31,0 11,6 20,5 20,9 15,4 0,7 Portugalsko 28,8 10,3 17,3 28,6 14,2 0,8 Bulharsko 28,5 7,3 22,0 30,7 10,5 1,0 Zdroj: Eurostat, LFS (Výběrové šetření pracovních sil) Pozn.: - Tato kategorie profesní třídy není v dané zemi specifikována Dalším klíčovým srovnávacím hlediskem trhu práce v EU je klasifikace ekonomických činností v jednotlivých členských zemích. V této části se zaměříme jen na základní rozdělení ekonomických aktivit dle sektorů (podrobnější výsledky jsou v Tabulce A 3 v příloze dílčí zprávy Analýzy dalšího vzdělávaní, 2012). Závěry jsou následující: více než 73 % obyvatel EU je zaměstnáno v terciéru, přičemž největší zaměstnanost je v Lucembursku, Velké Británii a Irsku (nad 80 %). Nejméně rozvinuté služby mají Slovensko, Rumunsko a Česká republika. ČR je nejprůmyslovější zemí EU, což je dáno historickým vývojem od Rakouska-Uherska. Zaměstnanost v primárním sektoru se postupně snižuje, a to ve všech zemích. Tabulka 1.1.3: Struktura hospodářských odvětví ve státech EU v % (seřazeno dle zaměstnanosti v průmyslu) Země Primární sektor Sekundární sektor Terciární sektor (průmysl) (služby) Česká republika 3,8 36,0 60,2 Rumunsko 4,1 34,5 61,3 Slovensko 3,4 33,3 63,4 Slovinsko 1,9 31,2 66,4 Polsko 3,8 31,0 65,2 Estonsko 4,5 30,4 65,3 Bulharsko 4,7 30,3 65,0 Maďarsko 4,1 29,1 66,7 Itálie 2,6 28,3 69,1 Portugalsko 2,7 28,3 69,2 Německo 1,1 27,7 70,9 7

8 Země Primární sektor Sekundární sektor Terciární sektor (průmysl) (služby) Rakousko 1,1 26,7 72,3 Litva 3,9 23,7 72,7 Finsko 1,8 22,0 75,7 Belgie 0,4 21,9 77,8 Lotyšsko 5,6 21,7 72,6 Malta 0,0 21,7 78,3 Francie 1,1 20,7 77,7 Španělsko 3,2 20,4 76,3 Kypr 1,7 19,1 79,1 Dánsko 1,5 18,6 79,9 Švédsko 1,1 18,6 79,9 Řecko 2,3 17,7 79,9 Irsko 1,5 17,0 81,2 Velká Británie 1,0 15,9 82,7 Nizozemsko 1,5 14,6 74,6 Lucembursko 0,0 12,9 84,5 EU 27 2,1 24,1 73,4 Zdroj: Eurostat k Pozn.: Hodnoty vznikly na základě sloučením základních profesních odvětví EU dle NACE: Primární sektor Zemědělství, lesnictví a rybářství, Těžba a dobývání; Sekundární sektor Zpracovatelský průmysl, Stavebnictví. V rámci procesu desindustrializace je sektor služeb brán jako klíčový sektor. Toto tvrzení je nevyřčeně bráno s pozitivním rozvojem postindustriální společnosti, kde hnacím motorem přestává být průmysl a klíčovou roli začínají hrát služby. Otázkou je, co vlastně do sektoru služeb patří. Terciární sektor je velice různorodý a žádná charakteristika nevystihuje všechny jeho oblasti. Služby se nejčastěji dělí na tržní a netržní, případně na veřejné a osobní. V některých službách roste produktivita rychleji než v průmyslu, především v bankovnictví a informačních technologiích, ale u většiny služeb osobní povahy (např. kosmetika a kadeřnictví, restaurace) nemůže být o nárůstu produktivity ani řeč. Podrobnější rozvedení komplikované problematiky služeb a jejich produktivity je ale mimo rámec této studie. Potenciál zdroje pro ekonomický růst je v obyvatelstvu v produktivním věku, to jsou i účastníci dalšího vzdělávaní. Je nutno podotknout, že podíl této kategorie v populaci je v ČR mezi nejvyššími v rámci EU. Problémem, který trh práce v Evropě rovněž znesnadňuje, je demografický vývoj, který lze jednoduše shrnout termínem stárnutí obyvatelstva. Počet osob, které dosáhly 65 a více let (poproduktivní složka obyvatelstva) již výrazně převyšuje počet dětí mladších patnácti let a je zřejmé, že počet osob v poproduktivním věku se bude stále zvyšovat i se zvyšováním naděje dožití a počet dětí a produktivní populace bude dále klesat. Při tomto nepříznivém demografickém vývoji je nutné se ptát, jaká je budoucnost trhu práce a jestli lze nějakým způsobem těmto nepříznivým vlivům čelit, resp., jak na ně reagovat účelným a efektivním způsobem. Na základě údajů z Eurostatu v roce 2011 nepracovala ve věku let v Evropské unii více než třetina osob. Špatná situace je zejména u mladých lidí po skončení jejich vzdělání. V Itálii nebo Řecku např. nepracovali ve věku 25 až 29 let čtyři z deseti osob, a jak ukazují data z posledních měsíců i ze Španělska, situace se stále zhoršuje. Příčina je především v tom, že vzniká nízký počet nových pracovních příležitostí. Česká republika dosahuje v rámci EU horších výsledku především u osob ve věku 25 až 29 let (věková kategorie 20 až 24 je ovlivněna vysokým podílem osob ve vysokoškolském stupni), což ukazuje obtížný přístup na trh práce daný jednak nedostatkem pracovních příležitostí, ale i nevhodnou strukturou absolventů a jejich schopnosti uplatnit 8

9 dovednosti získané při formálním vzdělání v zaměstnání. Tyto skutečnosti je nutné zohlednit v dalším profesním vzdělávání. Tabulka 1.1.4: Podíl osob bez práce* v zemích EU27 v roce 2011 dle věku v % (seřazeno dle sk let) Země Věková skupina Itálie 43,1 66,2 41,2 28,8 36,6 79,2 Řecko 44,4 70,4 40,2 30,1 42,0 71,9 Španělsko 42,3 63,8 36,9 30,8 39,1 67,3 Bulharsko 41,5 63,4 35,7 25,7 32,7 73,2 Irsko 40,8 52,3 33,7 30,3 36,6 59,8 Slovensko 40,5 64,4 32,7 23,8 30,9 82,2 Maďarsko 44,2 66,9 32,6 26,4 38,1 85,8 Rumunsko 41,5 65,1 31,7 24,5 42,3 71,0 Dánsko 26,9 33,5 26,8 17,6 20,8 57,1 Lotyšsko 38,2 55,3 26,6 23,9 29,7 65,7 Česká republika 34,3 58,3 26,4 17,6 23,5 74,2 Litva 39,3 64,8 26,3 22,2 30,1 64,2 Polsko 40,3 57,7 26,2 21,2 40,2 78,8 Estonsko 34,9 50,3 26,0 21,8 26,6 56,0 Portugalsko 35,8 53,9 25,5 21,0 35,1 63,2 Slovinsko 35,6 54,0 25,2 15,4 40,3 84,5 Finsko 31,0 40,6 24,3 17,7 22,6 58,2 Francie 36,2 51,6 24,0 18,4 27,8 81,2 Belgie 38,1 56,0 23,1 19,5 35,0 79,2 Spojené království 30,5 37,2 22,9 19,8 24,7 55,9 Německo 27,5 34,8 22,6 17,0 21,9 55,8 Švédsko 25,9 40,5 21,9 14,1 15,5 36,8 Kypr 31,9 48,3 20,7 17,5 28,0 57,6 Lucembursko 35,4 64,9 20,2 16,9 33,9 79,1 Rakousko 27,9 30,0 18,7 14,4 27,6 79,1 Malta 42,4 32,7 18,0 26,2 46,2 84,9 Nizozemsko 25,1 26,5 15,8 14,9 23,8 60,0 EU27 35,7 50,4 27,9 22,0 30,7 68,6 Zdroj: Eurostat, LFS (Výběrové šetření pracovních sil) *počet ekonomicky neaktivních a nezaměstnaných Vývoj trhu práce v ČR Trh práce je rozdělen na nabídkovou a poptávkovou stranu. Toto rozdělení je respektováno i v následující analýze trhu práce. Vývoj trhu práce z pohledu uspokojené nabídky lze popsat prostřednictvím vývoje míry zaměstnanosti. Existují dva přístupy pro výpočet této míry, při níž počet zaměstnaných je vztažen k populaci v produktivním věku (tj let) nebo k počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. V tomto případě je míra zaměstnanosti brána jako doplněk míry nezaměstnanosti. Z tohoto důvodu je zvolen první z uvedených přístupů, který je rovněž vhodnější i z pohledu mezinárodních komparací. Z níže uvedeného grafu je kromě vývoje celkové míry zaměstnanosti znázorněn i vývoj specifické míry zaměstnanosti mužů a žen. Nejvyšších hodnot dosahovala míra zaměstnanosti do roku 1996, pak začíná pokles, který s drobnými výjimkami trvá do roku 2004 a poté následuje mírný nárůst, který je zastaven v roce Jedním z důvodů poklesu v roce 1996 je počátek recese české ekonomiky, která se projevila zvýšeným nedostatkem volných pracovních míst. Od roku 2008 je zároveň znatelný dopad celosvětové ekonomické krize. Podrobnější rozbor bude níže uveden v tokové analýze trhu práce dle věkových kohort. 9

10 Graf 1.1.1: Vývoj míry zaměstnanosti dle pohlaví Zdroj: ČSÚ, VŠPS 1993 až 2011 Pozn.: Míry zaměstnanosti = počet zaměstnaných / populace v produktivním věku let *100. Rozdíl v míře zaměstnanosti mezi rokem 1993 a 2011 není způsoben pouze růstem nezaměstnanosti, ale dochází i k rozdílné specifické míře zaměstnanosti dle věku, vzdělání i pohlaví. Z grafu níže je vidět pokles míry zaměstnanosti u osob mladších 25 let, jehož příčinou je jejich delší pobyt ve vzdělávacích institucích. Naopak nárůst ve věkové kategorii let (případně i let) je způsoben pozdějším odchodem do důchodu. Graf 1.1.2: Míra zaměstnanosti dle věku v roce 1993 a 2011 Zdroj: ČSÚ, VŠPS 1993 až 2011 Pozn.: Specifická míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných v dané kategorii / populace v dané kategorii *100. Jsou velké rozdíly i podle vzdělání. Nejnižší míra zaměstnanosti je u osob se základním vzděláním, na druhou stranu nejvyšší je u osob s vysokoškolským vzděláním. S rostoucím vzděláním dochází k poklesu rozdílů mezi roky. 10

11 Graf 1.1.3: Míra zaměstnanosti dle vzdělání v roce 1993 a 2011 Zdroj: ČSÚ, VŠPS 1993 až 2011 Pozn.: Specifická míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných v dané kategorii / populace v dané kategorii starší 15 let *100. V míře zaměstnanosti jsou výrazné rozdíly mezi muži a ženami předně ve věku let, kdy je výrazně nižší zaměstnanost žen, způsobená jejich pracovní neaktivitou z důvodu péče o děti (např. mateřská dovolená). Další rozdíl je u žen starších 55 let, který vznikl jejich dřívějším odchodem do důchodu. Nutno podotknout, že Česká republika patří mezi země EU s nejvyšší mírou zaměstnanosti žen. Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů je ve věku let, která dosahuje přes 93 %. Graf 1.1.4: Míra zaměstnanosti dle věku a pohlaví v roce 1993 a 2011 Zdroj: ČSÚ, VŠPS 1993 až 2011 Pozn.: Specifická míra zaměstnanosti = počet zaměstnaných v dané kategorii / populace v dané kategorii starší 15 let *100. Uspokojená nabídka práce znamená zaměstnané osoby, z pohledu firem interpretováno jako uspokojená poptávka po práci. De facto se jedná o obsazená pracovní místa. V níže uvedené tabulce je vidět, že v letech došlo celkově k poklesu pracovních míst o 19 tisíc. Tento pokles byl v prvé řadě ovlivněn poklesem pracovních míst v zemědělství, lesnictví a rybářství (OKEČ A) o cca 213 tisíc, v odvětví zpracovatelského průmyslu (OKEČ C) o cca 118 tisíc míst a v odvětví těžby a dobývání (OKEČ B) o cca 79 tisíc pracovních míst. Naopak nárůst byl zaznamenán v odvětví Velkoobchod a maloobchod, oprava motorových vozidel 11

12 (OKEČ G). Počet pracovních míst v tomto odvětví vzrostl o téměř 100 tisíc. Nárůst je evidován také v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti. Na těchto číslech lze spatřovat transformaci, kterou česká ekonomika prošla od roku Tabulka 1.1.5: Odvětvová struktura zaměstnanců OKEČ Popis odvětví Počet zaměstnanců (v tis.) Podíl zaměstnanců (v %) Rozdíl Rozdíl A Zemědělství, lesnictví a rybářství 358,5 145,6-212,9 7,4 3,0-4,4 B Těžba a dobývání 124,6 46,1-78,6 2,6 0,9-1,6 C Zpracovatelský průmysl 1 405, ,6-117,5 28,8 26,5-2,3 D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 79,3 57,7-21,7 1,6 1,2-0,4 E Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady 37,5 51,0 13,5 0,8 1,1 0,3 F Stavebnictví 441,2 431,0-10,2 9,1 8,9-0,2 G Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel 497,5 597,4 99,8 10,2 12,3 2,1 H Doprava a skladování 338,9 322,2-16,7 7,0 6,6-0,3 I Ubytování, stravování a pohostinství 148,9 185,0 36,1 3,1 3,8 0,8 J Informační a komunikační činnosti 93,6 145,4 51,8 1,9 3,0 1,1 K Peněžnictví a pojišťovnictví 68,7 122,5 53,8 1,4 2,5 1,1 L Činnosti v oblasti nemovitostí 25,3 41,8 16,6 0,5 0,9 0,3 M Profesní, vědecké a technické činnosti 122,7 198,7 76,1 2,5 4,1 1,6 N Administrativní a podpůrné činnosti 84,9 114,5 29,6 1,7 2,4 0,6 O Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. 299,2 314,8 15,6 6,1 6,5 0,3 P Vzdělávání 316,5 295,5-21,0 6,5 6,1-0,4 Q Zdravotní a sociální péče 276,5 324,8 48,3 5,7 6,7 1,0 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 63,3 82,6 19,4 1,3 1,7 0,4 S Ostatní činnosti 89,2 88,2-1,0 1,8 1,8 0,0 Celkem 4 871, ,3-19,0 100,0 100,0 Zdroj: ČSÚ, VŠPS V analyzovaném období 1993 až 2011 rovněž proběhla výrazná transformace z pohledu obsazených pracovních míst. Došlo k výraznému poklesu pracovních pozic v oblasti řemeslníků a opravářů o cca 235 tisíc pracovních míst a u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kde činil pokles o více jak 127 tisíc pracovníků. Na druhou stranu nárůst pracovních pozic je evidován u technických a odborných pracovníků (nárůst o 205 tisíc) a u specialistů, kde je od roku 1993 nárůst o 117 tisíc pracovníků. Tabulka 1.1.6: Vývoj pracovních pozic KZA M Popis pozice Počet zaměstnanců (v tis.) Podíl zaměstnanců (v %) Rozdíl Rozdíl 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 191,9 230,8 38,8 3,9 4,7 0,8 2 Specialisté 499,6 616,6 117,0 10,3 12,7 2,4 3 Techničtí a odborní pracovníci 735,6 940,8 205,1 15,1 19,3 4,2 4 Úředníci 385,9 458,2 72,4 7,9 9,4 1,5 5 Pracovníci ve službách a prodeji 653,3 743,1 89,8 13,4 15,3 1,8 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 126,7 66,4-60,3 2,6 1,4-1,2 7 Řemeslníci a opraváři 1 098,2 863,5-234,7 22,5 17,7-4,8 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 720,8 673,3-47,5 14,8 13,8-1,0 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 390,5 263,4-127,1 8,0 5,4-2,6 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách 71,2 15,5-55,7 1,5 0,3-1,1 Celkem 4 873, ,4-2,1 100,0 100,0 Zdroj: ČSÚ, VŠPS

13 Následující část je zaměřena na rozbor neuspokojené poptávky po práci, která je měřena mírou nezaměstnanosti. V níže uvedeném grafu je vidět nárůst míry nezaměstnanosti od roku 1997, způsobený recesí, do roku Pak následuje pokles míry nezaměstnanosti, který je přerušen zvýšenou mírou nezaměstnanosti v letech Hodnoty míry nezaměstnanosti na počátku sledovaného období jsou jen mírně nižší než v roce Od roku 2008 do 2010 je zřejmý postupný nárůst míry nezaměstnanosti, který způsobila ekonomická krize. I když v následujícím roce došlo již k poklesu míry nezaměstnanosti, následky celosvětové ekonomické krize pokračují dodnes. Rovněž i v míře nezaměstnanosti jsou výrazné rozdíly ve věku, vzdělání i pohlaví. Graf 1.1.5: Vývoj míry nezaměstnanosti dle pohlaví Zdroj ČSÚ, VŠPS 1993 až 2011 Pozn.: Míry nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných / počet ekonomicky aktivních *100. V analyzovaném období došlo k výraznému zvýšení specifické míry nezaměstnanosti hlavně u osob mladších 25 let. Tyto osoby mají největší problém získat zaměstnání, může to být způsobeno jejich nedostatečnou kvalifikací a možná i nižší motivací pracovat. Graf 1.1.6: Míra nezaměstnanosti dle věku v roce 1993 a 2011 Zdroj ČSÚ, VŠPS 1993 až 2011 Pozn.: Specifická míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných v dané kategorii / počet ekonomicky aktivních v dané kategorii*

14 V následujícím grafu jsou zobrazeny specifické míry nezaměstnanosti v jednotlivých vzdělanostních skupinách. Dle očekávání, nejvyšší míru nezaměstnanosti mají osoby s nejnižším vzděláním, u těchto osob se nejdříve projevila nárůstem nezaměstnanosti výše zmíněná recese české ekonomiky. Zajímavý je výrazný nárůst nezaměstnanosti těchto osob po roce 2003, kdy míra nezaměstnanosti dosahovala vyšších hodnot než při vrcholu recese české ekonomiky. Graf 1.1.7: Vývoj míry nezaměstnanosti dle vzdělání Zdroj ČSÚ, VŠPS 1993 až 2011 Pozn.: Specifická míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných v dané kategorii / počet ekonomicky aktivních v dané kategorii*100. Rozdíly v míře nezaměstnanosti jsou i mezi muži a ženami, největší rozdíly jsou ve věku let, způsobené pravděpodobně problematickými návraty z mateřských dovolených. Také se tady projevuje i skrytá diskriminace zaměstnavatelů, kteří se obávají zaměstnávat ženy s dětmi pro větší absence při péči o nemocné děti. Graf 1.1.8: Míra nezaměstnanosti dle věku a pohlaví v roce 2011 Zdroj ČSÚ, VŠPS 1993 až 2011 Pozn.: Specifická míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných v dané kategorii / počet ekonomicky aktivních v dané kategorii*

15 Populace v post-produktivní fázi Populace v učící se fázi (formální vzdělávání) Toková analýza trhu práce Tokové pojetí trhu práce je širší a více zohledňuje i okolí trhu práce, přičemž toková analýza zachycuje skutečný pohyb lidí a změny pracovních míst. Toková analýza se zabývá například rozdílnou pozicí jednotkových věkových kohort na trhu práce. Při užití tokového konceptu trhu práce se rozlišují dva druhy toků: generační toky (generational flows) a dočasné toky (temporary flows). Generační toky jsou přeměny jednoho stavu na druhý, který může proběhnout jednou za život jednotlivce. Dočasné toky zahrnují většinou přechodné toky, které mohou nastat více než jednou za život. Rovněž k pracovním místům je vhodné přistoupit tímto způsobem, jelikož pracovní místa vznikají a zanikají dle potřeb trhu. Pro analýzu vzdělanostních potřeb je nutné vycházet právě z dynamického tokového přístupu a ne jen ze statistických přístupů zaměřených na stav. Jedině tímto přístupem je možné zmapovat i budoucí potřebu pracovníků a jejich kvalifikací, a to jak na úrovni státu, tak na úrovni regionu nebo podniku. Schéma 1.1.: Fáze života a toky na trhu práce Hledání první práce Zaměstnaní Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní populace, která je v produktivním věku 15 Věk 65 Z údajů ČSÚ od roku 1997 do 2011 vyplynulo, že do zaměstnání vstupují muži nejčastěji ve věku let a odcházejí ve věku let. Jsou evidovány značné rozdíly mezi třemi pětiletými analyzovanými periodami, rozdíly jsou viditelné zejména v rozmezích let, kdy je zřejmý pozdější nástup mužů do zaměstnání a v rozmezí 65+, kdy se vlivem důchodové reformy výrazně oddálil odchod mužů ze zaměstnání do důchodu. 15

16 Graf 1.1.9: Toky do zaměstnání - muži v období Zdroj ČSÚ, VŠPS 1997 až 2011, výpočet vlastní. Obdobná je tato situace u vstupu žen do zaměstnání, který je nejčastější ve věku let. Ve třetím analyzovaném období je však zřetelný výrazný pokles. Nárůst nástupů je viditelný ve věkové kategorii let. U žen lze rozlišit pozvolnější vstup do zaměstnání až do věku 40 let. Na druhou stranu, z důvodu důchodového systému odcházejí ženy ze zaměstnání o pět let dříve než muži. Graf 1.1:10: Toky do zaměstnání - ženy v období Zdroj ČSÚ, VŠPS 1997 až 2011, výpočet vlastní. V letech 2007 až 2011 vstoupilo do populace v produktivním věku o 57 tisíc osob méně než v předchozích pěti letech, a to z důvodu nízké porodnosti, která je jedním z hlavních demografických trendů ČR, přičemž vstup osob do produktivního věku bude mít i nadále klesající tendenci. Při analýze zastoupení mužů a žen dochází mezi sledovanými obdobími ke snížení podílu žen, které vstupují na trh práce, ale i k nižšímu podílu žen, jež vystupují z trhu práce Současná situace na trhu práce Pro zjištění současné situace na trhu práce se vycházelo jednak z analýz z dat, z předchozích průzkumů a průzkumu aktérů trhu práce v průběhu října a listopadu Z analýzy vyplynulo, že na trhu práce existují disproporce především v oblasti profesní nebo kvalifikační struktury. Lze říci, že disproporce mezi nabídkou a poptávkou je zřetelná u některých technických oborů, což ovlivňuje nedostatek kvalifikované pracovní síly v oborech, které se již několik desítek let 16

17 nevyučují, případně se vyskytují ve velmi nízkých, nedostatečných počtech. V těchto případech se pak jejich nedostatek řeší například zahraniční zaměstnaností. Mezi nejhůře obsaditelné pozice na trhu práce patří v současné době zejména profese související s informačními technologiemi (vývojáři, projektoví manažeři, analytici), řemeslníci a opraváři. Nicméně u řady resortů se vyskytují také potíže s obsazením svých specifických pozic, často výrazně specializovaných. Ostatně přímá podpora (zakládání a provozování učňovských škol při velkých podnicích) jsou toho přímým důkazem. Zaměstnavatelé požadují v současné době také stále více obchodníků, obchodních zástupců, případně marketingových specialistů, jelikož jsou nuceni zobchodovat své produkty. Poměrně vysoce požadované na trhu práce jsou stále také účetní a fakturanti. Nicméně lze konstatovat, že nejhůře a nejsnáze obsaditelné profese na trhu práce reflektuje zejména hospodářské zaměření regionu nebo aktuální ekonomickou situaci. Za slabou stránku a jisté riziko trhu práce lze v mnoha krajích ČR považovat zhoršující se demografickou - stárnoucí struktura obyvatelstva s prioritním odlivem vzdělané a kvalifikované skupiny. Současným trendem je také stále nižší zájem o málo placenou práci především u mužů a zaměstnanců dříve zaměstnaných např. v těžkém průmyslu. Problémy s nezaměstnaností rostou především tam, kde chybí výraznější zaměstnavatel, ale také v menších obcích se špatnou dopravní dostupností. V evidenci ÚP převažuje velký podíl osob bez vzdělání nebo se základním vzděláním v kumulaci s vyšším věkem a zdravotním omezením. Dále se na vysokém procentu udržuje počet dlouhodobě nezaměstnaných (v evidenci nad 1 rok). V současné době se také začíná opět zhoršovat zaměstnanost nových absolventů škol a učilišť (zaměstnavatelé požadují hotové pracovníky, ne lidi bez praxe a bez zkušeností). Za důležitý nástroj aktivní politiky zaměstnanosti je považována rekvalifikace. Z dostupných dat MPSV bylo zjištěno, že největší počet uchazečů v rekvalifikaci byl evidován v roce 2011 v regionu soudržnosti Jihovýchod, Moravskoslezsko a Severozápad. Existuje souvislost počtu uchazečů v rekvalifikaci s počtem nezaměstnaných osob v daném regionu soudržnosti NUTS 2, jelikož regiony s nejvyšším počtem uchazečů v rekvalifikaci se shodují s regiony soudržnosti s nejvyšším počtem nezaměstnaných osob, přičemž nejvíce bylo evidováno uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučení). Je nutné, ale reformulovat účel a především způsob rekvalifikace z důvodu její nízké efektivity. V této oblasti musí být účastník rekvalifikačního kurzu od začátku rekvalifikace propojen se svým budoucím zaměstnavatelem. Většina zaměstnavatelů musí v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí snižovat náklady (tedy i na vzdělávání), a to vzdělávací instituce nesporně pociťují. Ze strany úřadu práce jsou však zaměstnavatelé podporováni v rámci zaměstnanecké rekvalifikace nebo v rámci různých projektů. Uchazeči projevují zájem o své další vzdělávání, jelikož jsou si vědomi ztíženého uplatnění na trhu práce. Zájem o vzdělávání ze strany uchazečů o zaměstnání je individuální, lze však vysledovat, že s vyšším vzděláním roste zájem o vzdělávání. S rostoucím věkem pak zájem naopak klesá. V oblasti dalšího vzdělávání pracovníků je považováno za vhodné, aby tuto činnost vykonávaly komerční firmy, protože školy nejsou tak pružné a schopné operativně reagovat. Protože technologie a vývoj jdou stále kupředu, jsou podniky nuceny své pracovníky neustále vzdělávat. Podniky proto potřebují reagující vzdělávací instituce, které dovedou vyškolit člověka rychle a na míru, nemohou čekat několik let, než proběhnou potřebné formální náležitosti se zavedením oboru ve škole. 17

18 1.2 Přehled o realizovaných programech DV Byla zpracována analýza neakreditovaných programů dalšího vzdělávání poskytovaných soukromými institucemi i školami dle dále specifikovaných hledisek, včetně jejich kombinace v regionálním průřezu a rovněž vyhodnocení vývoje v letech 2007 až Analýza sekundárních dat byla provedena z šetření ÚIV z let 2007 až Analýza primárních dat za rok 2012 byla získána z provedeného průzkumu v říjnu Analýza sekundárních dat ÚIV Analýzou sekundárních dat bylo zjištěno, že nejčastěji realizovanými neakreditovanými kurzy jsou kurzy zaměřené na Osobní rozvoj, které díky svému širokému uplatnění jsou vhodné pro většinu lidí bez rozdílu věku. Díky rozvoji technologií a inovací některých technických oborů dochází k velkému zájmu o pracovníky technického zaměření a proto jsou velice často realizované kurzy v oboru Informatika, správa, ochrana a využití počítačů, případně strojírenské a elektrotechnické obory. Perspektivní jsou také obory s ekonomickým zaměřením (Obchod, finance, řízení administrativa). Podobnou strukturu vykazují také akreditované kurzy, s výjimkou toho, že kurzy Osobního rozvoje nahradily kurzy Osobní služby, které jsou po ekonomických oborech druhé nejčastěji realizované. Trendem posledních let je pozitivní růst počtu kurzů, zejména v regionech Severovýchod a Moravskoslezsko. Z hlediska ekonomické právní formy poskytovatele jsou neakreditované i akreditované vzdělávací kurzy všech typů zaměření nejčastěji realizovány společností s ručením omezeným, fyzickou osobou podnikající dle živnostenského zákona nezapsanou v obchodním rejstříku, akciovou společností a příspěvkovou organizací. Značným počtem se na realizaci akreditovaných kurzů podílely také Obecně prospěšné společnosti. Společnost s ručením omezením je nejčastějším poskytovatelem vzdělávacích kurzů ve všeobecných programech a dále v oborech Vzdělávání a výchovy, Společenské vědy, obchod a právo či Přírodní vědy, matematika a informatika. Součástí dalšího profesního vzdělávání jsou také normativní kurzy, které jsou dané ze zákona. Jsou to zejména kurzy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kurzy požární ochrany a kurzy směřující ke složení zkoušek odborné způsobilosti. Na základě metodiky vyhledávání klíčových slov vyšlo, že podíl normativních kurzů v posledních letech mírně poklesl. Trendem posledních let je také růst průměrného počtu účastníků na 1 program na celostátní úrovni (až 7 x za sledované období). To je vyvoláno situací na trhu práce a potřebou lidí zvyšovat své odborné dovednosti. Zatímco neakreditované programy zažívají boom v návštěvnosti, akreditované programy navštěvuje až 10 x méně účastníků a počet nadále klesá. Počty účastníků na 1 neakreditovaný program dle oborů ne zcela korespondují s nejvíce realizovanými kurzy v jednotlivých oborech. Účastnící tak nejvíce navštěvují kurzy zaměřené na Bezpečnostní a Dopravní služby. Velký počet účastníků bývá pravidelně u kurzů v oborech Zdravotnictví i průmyslových oborů (Strojírenství, elektrotechnika, energetika, chemie). Nicméně také kurzy ekonomického zaměření a Osobního rozvoje, které jsou realizované v největším počtu, navštěvuje značný počet lidí. Překvapivý je pokles zúčastněných lidí v IT kurzech. Míra ukončování neakreditovaných kurzů se u většiny oborů pohybuje nad hranicí 95 %, v některých případech je dokonce 100% (Právo, Veterinářství). Celková úspěšnost akreditovaných kurzů se během sledovaného období pohybuje v rozmezí 92,3 94 %. 18

19 V rámci České republiky ve sledovaném období průměrný počet lektorů na jednu organizaci stagnuje či spíše mírně poklesl. V roce 2007 bylo průměrně v jedné organizaci 13 lektorů, v následujících letech se tento počet ustálil na hodnotě 11. Nejvíce lektorů je každoročně zaměstnáváno ve společnostech s ručením omezením, následovaných vzdělávacími institucemi typu příspěvkové organizace. Z hlediska délky kurzu převládají ve většině krajů ČR programy krátkodobého charakteru s hodinovým rozsahem do 40 hodin. Nejkratší kurzy probíhají na Vysočině a v Praze. Oproti tomu akreditované kurzy mají průměrný hodinový rozsah více než dvojnásobný. Nejdelší akreditované kurzy jsou realizovány v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Financování kurzů je dotováno z různých zdrojů. Nejčastější formou poskytnutí finanční podpory je prostřednictvím evropských zdrojů. Od roku 2008 podíl financování neakreditovaných vzdělávacích programů z ESF vzrostl z 5,7 % na 23,2 % v roce Financování kurzů z prostředků EU není hrazeno zcela v plné výši, přičemž podíl dotací z ESF na celkové náklady kurzů se obvykle pohybuje nad 70 %. Velký podíl na financování kurzů DV mají také podniky, které tyto kurzy platí svým vlastním zaměstnancům Analýza primárních dat 2012 Průzkum byl zaměřen na následující cílové skupiny organizací: velcí zaměstnavatelé, malý a střední zaměstnavatelé, neziskové organizace a vzdělávací instituce. Výběrový soubor tvořilo 990 organizací stratifikovaných dle typu a dle regionů NUTS2. Průzkumem bylo identifikováno celkem 464 kurzů dalšího vzdělávání. Největší počet poskytovaných kurzů je akreditovaných (254) a následně neakreditovaných (166), z toho certifikovaných bylo v průzkumu uvedeno pouze 44. Nejvýraznější počet neakreditovaných kurzů byl se zaměřením na Osobní dovednosti. Vyšší počet neakreditovaných kurzů je realizován také v ekonomických (Obchod, řízení a správa) a technických oborech. Mezi perspektivní obory z pohledu české společnosti patří Humanitní vědy. Realizace kurzů je zřejmě podmíněna také celkovým počtem pracovníků, kdy nejvyšší podíl měly organizace se 31 a více zaměstnanci. Nejvyšší zastoupení poskytovatelů dalšího vzdělávání je u neziskových organizací, které poskytují nejkratší hodinové rozsahy kurzů (do 48 hodin). S rozlišováním kurzů normativních a nenormativních měly podniky a organizace problém, což vypovídá o nízké úrovni znalostí a povědomí o této problematice. Tato neznalost při začleňování kurzu mohla být nejspíš důvodem vyššího zastoupení nezařazených kurzů. Účastníků kurzů dalšího vzdělávání bylo nejvíce zjištěno v regionu Jihovýchod. Výrazný podíl účastníků v neakreditovaných kurzech byl zaznamenán také v regionech Praha a Střední Čechy, v ostatních regionech se nepodíleli ani z 10 %. Oproti tomu akreditované kurzy ve větší míře navštěvovali lidé v regionu Moravskoslezsko, Severovýchod a Severozápad. Velké rozdíly mezi akreditovanými a neakreditovanými kurzy z hlediska míry ukončování kurzů nelze spatřovat, oba typy kurzů dosahují 100% míry ukončení svých účastníků zejména v oborech Umění, Právo a Bezpečnostní služby. U neakreditovaných kurzů vykazují nejmenší úspěšnost účastníků kurzy se zaměřením na Humanitní vědy a Informatiku a u akreditovaných kurzů z oboru Osobní služby, které mají jen 50% úspěšnost ukončení. Počet lektorů je nejvyšší vzhledem k jednomu vzdělávacímu subjektu v regionu soudržnosti Severovýchod. Naopak nejmenší počet lektorů připadajících na jeden vzdělávací subjekt je v regionu Moravskoslezsko. Ve většině regionů jsou využíváni externí lektoři, což je pro 19

20 většinu organizací ekonomicky výhodnější. Celkový počet lektorů dle typu instituce je největší ve vzdělávacích institucích. Velcí zaměstnavatelé využívají pro vzdělávání svých zaměstnanců spíše své vlastní lektory. V budoucnu lze předpokládat nutnost zvýšení počtů kvalifikovaných lektorů v důsledku vyššího zájmu o kurzy dalšího vzdělávání. V rámci republiky se hodinový rozsah kurzů pohybuje průměrně kolem 75,9 hodin. Průměrný hodinový rozsah nekreditovaných kurzů je 50,8 hodin a u akreditovaných je to 94,2 hodin. Hodinový rozsah kurzů je nejvyšší v regionu Moravskoslezsko, Severozápad a Severovýchod. U většiny regionů převažují programy krátkodobého charakteru (do 65 hodin). V současné době jako hlavní zdroj financování kurzů dalšího vzdělávání jsou dotace z ESF. Dochází tak k nárůstu dotací z evropských fondů, zatímco podíl financování samotnými zaměstnavateli a účastníky značně klesá. 1.3 Analýza zapojení škol v dalším vzdělávání Sledovaným obdobím byl školní rok 2010/11 včetně období letních prázdnin Analýzy vycházející z šetření ÚIV jsou v některých případech doplněny daty shromážděnými na základě výkazů o středních školách M 8, resp. jeho částí vztahujících se k rekvalifikačnímu studiu a jeho účastníkům. Byly osloveny všechny školy regionálního školství, které jsou zahrnuty do rejstříku mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Více než polovina škol spadá do kategorie primární vzdělávání a nižší sekundární vzdělávání, které poskytují také nadpoloviční většinu kurzů dalšího vzdělávání. Nejrozšířenější druhy škol rozdělené dle oboru poskytovaného počátečního vzdělávání jsou školy s obory obecné přípravy, které tvoří více než ¼ z celkového počtu dotazovaných škol. Z analýzy škol z hlediska obsahového zaměření realizovaných kurzů vychází, že nejvíce kurzů proběhlo ve Zdravotnictví a technicky zaměřených oborech. Nejméně byly navštěvovány kurzy s přírodní tématikou (Zemědělství, lesnictví a rybářství, Ochrana životního prostředí a Vědy o živé a neživé přírodě). Ve většině regionů převažují školy primárního a nižšího sekundárního vzdělávání (nadpoloviční většinu těchto škol mají regiony Střední Čechy, Severozápad, Střední Morava, Severovýchod a Jihovýchod, region Moravskoslezsko dosahuje podílu 49 %). Oproti tomu v regionech Praha a Jihozápad převažují školy vyššího sekundárního vzdělávání. Mateřské školky jsou nejvíce situovány do regionu Střední Morava a Střední Čechy. Nejčastěji realizované jsou jednodenní kurzy, které tvoří více než polovinu kurzů dalšího vzdělávání. Další velkou část kurzů DV tvoří kurzy celoroční, konkrétně více než čtvrtina všech kurzů DV v České republice. Analýza se dále zabývala finanční podporou vzniku realizace kurzů dalšího vzdělávání škol, jež vycházela z informačního systému MONIT. Nejvíce podpořených vzdělávacích kurzů vykazují školy v regionu Severovýchod, kde byla dosud podpořena nadpoloviční většina vzdělávacích projektů. Nejmenší podíl realizovaných projektů z celkového počtu jich bylo podpořeno v regionu Střední Čechy, který zároveň žádal o podporu nejmenšího celkového počtu projektů. Finanční podpora pro školy vyššího sekundárního vzdělávání poskytující kurzy dalšího vzdělávání je směřována zejména z úřadu práce. Z těch škol, ve kterých si hradí kurzy sami účastníci je jich více než 83 % postsekundárního neterciárního vzdělávání. Dalším subjektem, který hradí kurzy pro zlepšení rekvalifikace, jsou zaměstnavatelé. Z evropských zdrojů (z ESF) byly financovány pouze kurzy ve školách vyššího sekundárního vzdělávání. 20

21 Délka kurzů je ovlivňována zejména typem školy, která jej realizuje, neboť tomu odpovídá také náročnost samotného kurzu. U středních škol byly nejčastěji realizovány měsíční kurzy, které tvořily více než 43% podíl. Nejméně bylo realizováno dlouhodobých kurzů s trváním minimálně jeden a více let. Zatímco struktura délky kurzů u středních škol je poměrně vyrovnaná, vyšší odborné školy v naprosté většině realizovaly ve sledovaném roce krátkodobé kurzy. Forma studia kurzů DV pořádaných školami se liší z hlediska interakce žáků s vyučujícími. Naprostá většina škol preferuje prezenční typ ať už formou docházky účastníků do škol nebo lektorů za účastníky. Korespondenční formu studia neposkytuje ani jedna z dotazovaných škol. Tuto formu studia nahradil v důsledku rozvoje informačních technologií e-learning, u kterého lze očekávat další zvyšování využití. Rozčlenění proběhlo také z hlediska cílových skupin účastníků navštěvujících kurzy realizované středními a vyššími odbornými školami. Nejvíce je zastoupena cílová skupina žáci, avšak poměrně výrazný podíl tvoří také účastníci v kategorii jiní, nejméně jsou zastoupeni pedagogičtí pracovníci a zaměstnanci podniků. Nejvíce se do dalšího vzdělávaní zapojují školy v oboru Zdravotnictví, kde je počet účastníků rekvalifikačního studia oproti počtu žáků počátečního vzdělání téměř čtyřnásobný. Míra zapojení škol nad 100 %, což odpovídá převaze účastníků dalšího vzdělávání nad počtem žáků počátečního vzdělání, je také v oborech Osobní a provozní služby a Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. 21

22 2 Doporučení pro intervence ESF na podporu dalšího vzdělávání Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie a je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Hlavní cílovou skupinou podpory ESF jsou lidé, včetně znevýhodněných skupin. Fond má však poskytovat také podporu podnikům a institucím zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálních věcí. Z hlediska cíle ESF je nutno poznamenat, že vzdělávání je zde jedním z klíčových vstupů, který přímo ovlivňuje samotný cíl. Situaci můžeme znázornit prostřednictvím následujícího vývojové diagramu. Jinými slovy, zatímco řešení problematiky nezaměstnanosti je řešení následků, řešení podpory vzdělávání je řešením příčin, a proto jej nelze považovat nikoliv jen za instrument (jako v případě Strategické evaluace ESF s důrazem na OPLZZ, DHV 2012). Pochopitelně jde o to, aby toto vzdělávání naplňovalo cíle, které musí být definovány. Obrázek 2.1: Vztah vzdělávání k cíli ESF Zdroj: Vlastní zpracování K tomu abychom mohli navrhnout konkrétní doporučení pro intervence ESF na podporu dalšího vzdělávání, je nutné vycházet ze zkušeností a dosavadní praxe financování vzdělávání z evropských fondů, a proto je v následujícím textu nastíněn obecný systém financování ze strukturálních fondů EU v programovacím období Systém čerpání prostředků z EU v programovacím období Členské země EU mohou využívat finanční zdroje z evropských fondů pouze na základě existence operačních programů (OP), které jsou specificky připravovány na každé programovací období. Odpovědnost za mechanismy řízení a správné čerpání dotací byly převedeny na jednotlivé členské státy, které musely pro řízení systému čerpání dotací z fondů EU zřizovat a spravovat instituce a orgány zabývající se tím, aby se finance z EU dostaly k realizátorům projektů, včetně nastavení kontrolních mechanismů. Česká republika měla na 22

23 programovací období přiděleno 26,7 mld. EUR. ČR si pro toto období zřídila 26 operačních programů z nichž bylo 8 tematicky orientovaných (Integrovaný operační program, OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí, OP Doprava, OP Vzdělávání a konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Technická asistence), 7 regionálních (zaměřené na regiony soudržnosti NUTS 2), 2 OP pro Prahu a dále operační programy evropské územní spolupráce. Operační programy jsou oficiální strategické dokumenty navržené samotnými členskými státy a schválené Evropskou komisí (EK). Definují problémy, které jsou z prostředků EU řešeny a čeho chtěla Česká republika v programovacím období dosáhnout. Cílem bylo, aby projekty byly vybírány účelně a přispívaly k naplňování cílů politiky ekonomické a sociální soudržnosti EU (PESS EU). Priority EU pro realizaci PESS definoval dokument Strategické obecné zásady Společenství, členské státy svoje priority definovaly v Národním rozvojovém plánu. Soulad těchto dokumentů představoval na území členského státu Národní strategický referenční rámec. Jak byly operační programy zařazeny do soustavy strategických dokumentů, a jak do nich zapadaly projekty, znázorňuje níže uvedený obrázek. Realizované projekty byly financovány z evropských zdrojů maximálně z 85 % všech výdajů. Přípravu ČR na využívání fondů EU koordinuje Ministerstvo pro místní rozvoj, což zůstává i v dalším programovacím období Obrázek 2.2: Zařazení operačních programů do soustavy strategických dokumentů Zdroj: Pro oblast vzdělávání bylo na období možno čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu. V tomto programovací období byla intervence ESF, orientovaná na podporu dalšího vzdělávání, realizována prostřednictvím dvou operačních programů Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) a Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ). K tomu je však zapotřebí připočítat i Operační program Praha adaptabilita (OPPA), neboť území hlavního města Prahy nespadá do tzv. Cíle 1 Konvergence. 23

24 Obrázek 2.3: Cíle jednotlivých operačních programů (OPLZZ, OPVK a OPPA) zaměřené na další vzdělávání Zdroj: Vlastní zpracování Pokud bychom zkoumali absolutní objem finančních prostředků směřující do dalšího vzdělávaní, tak by situace vypadal následovně. Tabulka 2.1: Orientační finanční alokace stávajících OP do dalšího vzdělávání OPLZZ OPVK OPPA mil Zdroj: Vlastní zpracování Pozn.: Počítáno z celkových výdajů EU + SR v relevantních oblastech podpory. Z uvedené tabulky, která bere v potaz pouze relevantní oblasti podpory, vyplývá, že do dalšího vzdělávání bylo na období určeno 1 mld. Euro, což činí cca 25 mld. Kč směřujících na aktivity spojené s dalším vzděláváním. 2.2 Programovací období Před samotnými doporučeními jak a kam by měla směřovat podpora z ESF na další vzdělávání v následujícím programovacím období, je nutné ozřejmit změny, které nastanou v systému čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovacím období oproti současnému období. Dosud není zcela jasně rozhodnuto, jaký mechanismus podpory z evropských fondů bude v dalším programovacím období nastaven, nicméně z prozatímních rozhovorů mezi Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy vychází tyto návrhy nařízení, které upravují pravidla pro čerpání fondů EU: 1 Základním strategickým dokumentem bude Dohoda o partnerství mezi Evropskou komisí a členským státem, na základě čehož dojde k posílení principu partnerství. Dohoda stanoví 1 MMR. Podklady pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období Vymezení operačních programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání evropských fondů

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013

Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR Eva Skarlandtová Martin Mana 17. ledna 2014, Vysoká škola ekonomická v Praze ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz IT odborníci

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6 Obsah prezentace

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748 Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava

E Veřejná správa. https://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

8. Věda a technologie, informační společnost

8. Věda a technologie, informační společnost 8. Věda a technologie, informační společnost V každé společnosti je její důležitou a nedílnou součástí oblast výzkumu a vývoje. Jedná se o systematickou tvůrčí práci konanou za účelem získání nových znalostí

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Stát a jeho role v dalším vzdělávání - Aktuální situace v oblasti DV

Stát a jeho role v dalším vzdělávání - Aktuální situace v oblasti DV Stát a jeho role v dalším vzdělávání - Aktuální situace v oblasti DV Mgr. Martin Sycha, Ph.D. oddělení vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT Závěrečná konference projektu KRUH 14. 3. 2013 Snižující

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013)

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (2007 2013) Obsah prezentace Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Příprava OP LZZ (vývoj, harmonogram) Popis OP LZZ Prioritní osy OP LZZ Finanční

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Zvyšování kvality ve vzdělávání Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020

Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Ekonomické a kvalifikační profily skupin povolání: analýzy a projekce 2000-2020 Martin Lepič Praha, květen 2013 Materiál byl zpracován v rámci projektu Vysokoškolské systémy a instituce. Trendy vývoje

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR

MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ MZDOVÝCH ÚROVNÍ A STRUKTUR Za referenční rok 2002 bylo provedeno pan-evropské strukturální šetření mezd zaměstnanců (SES) ve všech dnešních členských státech Evropské unie kromě Malty

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice Změny v kvalifikační struktuře pracovních míst, a to v závislosti na změnách ve struktuře zaměstnanosti v průběhu posledních

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Obce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech ÚV ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky

Více

Evropské fondy 2014 2020

Evropské fondy 2014 2020 Evropské fondy 2014 2020 Ing. Karla Šlechtová ministryně pro místní rozvoj 172. Žofínské fórum 25. listopadu 2014, Praha Aktuální stav a rizika v programovém období 2007 2013 Souhrnný stav čerpání ze SF

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Únor 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Adaptabilita... 2 Prioritní osa 2: Aktivní politika trhu práce... 2 Prioritní

Více

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice

Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice Zhodnocení vývojových trendů na trhu práce v Jihomoravském kraji a v České republice Změny v kvalifikační struktuře pracovních míst, a to v závislosti na změnách ve struktuře zaměstnanosti v průběhu posledních

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ PŘÍLOHA III. FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ III.1 Financování ze státního rozpočtu Právní rámec financování regionálního školství Základní právní rámec upravující financování regionálního školství (RgŠ)

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci OBCE JAKO ŽADATELÉ A PŘÍJEMCI ZE SF / FS LEDEN 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR Staroměstské náměstí 6 110

Více

Mzdová statistika z hlediska genderu

Mzdová statistika z hlediska genderu Mzdová statistika z hlediska genderu Mgr. Marek Řezanka, ČSÚ GPG využití a proměny ukazatele Výpočet (100-Mž/Mm*100) Co měří a co ne? Jakých hodnot dosahuje: ČR x Evropa Jakou informaci obsahuje GPG? 1.

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR

Strategické plánování v kontextu regionální politiky. 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Strategické plánování v kontextu regionální politiky 2. Aplikace regionální politiky EU v ČR Mgr. Josef Miškovský,

Více

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Zvyšování kvality ve vzdělávání Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020)

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020) Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020) Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Hradec Králové 15. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření a alokace OP Zaměstnanost

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Projektový záměr STÁŽE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ 2

Projektový záměr STÁŽE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ 2 STÁŽE VE FIRMÁCH VZDĚLÁVÁNÍ PRAXÍ 2 PhDr. Kateřina Šímová vedoucí oddělení stáží, Fond dalšího vzdělávání Obsah Souhrnné informace o projektu Hlavní a dílčí cíle projektu Cílová skupina projektu Zdůvodnění

Více

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR

Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Obecné informace o možnostech financování ze Strukturálních fondů ČR Strukturální fondy Strukturální fondy Evropské unie jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství,

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Současné dění v dalším vzdělávání

Současné dění v dalším vzdělávání Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. Současné dění v dalším vzdělávání Konference projektu KRUH Jihlava, 14. 3. 2013 Základní charakteristika období rychle rostoucí aktivity na globálním trhu

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT

Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje

Více

EU Office ČS. ČR premiant v čerpání dotací z fondů EU? Aktuální témata k dotacím z fondů EU. Jan Jedlička, analytik EU Office České spořitelny

EU Office ČS. ČR premiant v čerpání dotací z fondů EU? Aktuální témata k dotacím z fondů EU. Jan Jedlička, analytik EU Office České spořitelny EU Office ČS ČR premiant v čerpání dotací z fondů EU? Aktuální témata k dotacím z fondů EU Jan Jedlička, analytik 7. dubna 2010 Ohlédnutí za obdobím 2004-2006 Alokace pro Českou republiku v tis. OP/JPD

Více