Hudební výchova 1. ročník Sociální činnost

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Hudební výchova 1. ročník Sociální činnost"

Transkript

1 Hudební výchova 1. ročník Sociální činnost Mgr. et Mgr. Veronika Nosková druhé, upravené vydání Učební a studijní texty vzniklé v rámci projektu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK vydalo SOU a SOŠ SČMSD, Lomnice u Tišnova, s. r. o. v roce 2013

2 Obsah I NÁSTIN DĚJIN EVROPSKÉ HUDBY HUDBA PRAVĚKÝCH KULTUR HUDBA STAROVĚKU Hudba starověkého Egypta Židovská hudba Hudba antického Řecka KŘESŤANSKÝ BOHOSLUŽEBNÝ ZPĚV Gregoriánský chorál Duchovní písně a hry SVĚTSKÝ ZPĚV VE STŘEDOVĚKU Rytířská kultura Hudební nástroje Zpěv potulných žáků POČÁTKY ČESKÉ HUDBY Nejstarší české hudební památky POČÁTKY VÍCEHLASU Ars antiqua Ars nova HUDBA OBDOBÍ RENESANCE Nizozemská škola Renesance v Itálii Renesance v Čechách Husitský zpěv Polyfonní skladby HUDBA OBDOBÍ BAROKA Vokální hudba Instrumentální hudba Florentská camerata Rané baroko Vrcholné baroko Antonio Vivaldi Georg Friedrich Händel... 32

3 8.5.3 Johann Sebastian Bach Baroko v českých zemích PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č II ZÁKLADY HUDEBNÍ NAUKY ZVUK, TÓN, TÓNOVÁ SOUSTAVA Vlastnosti tónu Tónová soustava NOTOPIS Notové názvosloví RYTMUS A TAKTY ZÁKLADNÍ POJMY Z HUDEBNÍHO NÁZVOSLOVÍ STUPNICE A TÓNINY Posuvky Durové stupnice s křížky Durové stupnice s béčky PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č Seznam použitých pramenů... 71

4 I NÁSTIN DĚJIN EVROPSKÉ HUDBY České slovo hudba je odvozeno od slov housti a hudec. Hudec je ten, kdo hude, neboli hraje. V evropských jazycích se setkáme s názvy muzika, musica, music, Muzik, které jsou odvozeny od starořeckého musiké. Řekové měli mezi svými bohy múzy, sličné dívky, které byly různě umělecky nadané. Jejich vůdcem byl bůh Apollon, který je naučil múzickému umění. Tak se múzy staly ochránkyněmi všech umění. Ze všech umění se pouze hudba jmenuje po múzách. Dějiny hudby jsou muzikologickou disciplínou. Muzikologie je hudební věda, která se kromě dějin hudby zabývá i hudební teorií a estetikou, hudební pedagogikou, psychologií a etnomuzikologií. Dějiny hudby patří mezi společenské vědy. Předkládají fakta, letopočty, životopisná data a dobové souvislosti vývoje evropské hudby. Znalost hudebních dějin patří nejen k samozřejmé výbavě hudebníka profesionála, ale základní povědomí by mělo být součástí vzdělanostního profilu každého středoškoláka. 4

5 1 HUDBA PRAVĚKÝCH KULTUR Na otázku, jak vypadala hudba ve svých prvopočátcích, neznáme přesnou odpověď. O podobě hudebních projevů pravěkých kultur se můžeme jen dohadovat. Významnou úlohu při této rekonstrukci hraje etnomuzikologie, která studuje a srovnává hudební kultury přírodních národů současného světa ke způsobu života pravěkého člověka nás mohou nejvíce přiblížit ty kultury, které téměř nepřišly do styku s vyspělou civilizací. S jistotou víme, že zpěv (vokální hudba) je starší než nástrojová hudba. O vokální hudbě logicky nemáme žádné doklady. Archeologické nálezy hudebních nástrojů (např. chřestítka, zvířecí rohy, primitivní píšťaly, hliněné bubny) jsou významným pomocníkem při poodhalování pravděpodobné podoby nejstarších hudebních projevů. Odborníci jsou přesvědčeni, že hudební projevy jsou staré minimálně let. Dokládá to vyobrazení kouzelníka v jeskyni Tří bratří ve Francii. Kouzelník je oděn ve zvířecí kůži a hraje na nástroje. Nástěnná malba v jeskyni Tří bratří 1 1 převzato z: ČERNUŠÁK, G. a kol. Dějiny evropské hudby. s. 16 5

6 Hudba byla pravděpodobně součástí kultury, magických obřadů a rituálů. Jejich účel spočíval v komunikaci s nadpřirozenými silami, které si lidé chtěli naklonit. Počátky hudby tedy spojujeme s rituály, jimiž se lidé snažili zajistit si úspěšný lov, přízeň počasí, odvrácení hladu, nemocí, plodnost vlastního rodu. Při tom se dostávali do napětí a vzrušení, které měnilo výšku a barvu jejich hlasu a ovlivňovalo pohyby těla. 2 Provozování hudby je vždy spojeno s pohybem a tancem, při rituálních obřadech tančili a zpívali všichni, pasivní publikum neexistovalo. Rytmicky se opakující tanec vzbuzoval pocity euforie a extáze. Dosažení tohoto stavu mělo člověka napojit na magické síly. Rituály měly mj. léčebný efekt, který spočíval především v uvolňování emocí. Lidé věřili, že hudba, kterou provozuje šaman, účinně zahání a vyhání z těla nemoci a zlé duchy. Rytmus jasně převažoval nad jednoduchou melodií, která měla malý tónový rozsah (2 3 tóny). Než začali lidé používat primitivní hudební nástroje, doprovázeli své rituály tleskáním, dupáním, vzrušenou mluvou, výkřiky, napodobovali zvuky přírody a hlasy zvířat. 2 KINDLOVÁ, I. Dějiny hudby. [online]. [cit ]. Dostupné z 5.html 6

7 2 HUDBA STAROVĚKU V období tis. př. n. l. se setkáváme s novou vývojovou etapou hudební kultury. Hudba již není provozována kolektivně. Při chrámech a panovnických dvorech se objevují první profesionální hudebníci. Objevuje se mnoho vyspělých hudebních nástrojů, které jsou schopny hrát i melodii a které se používají i v orchestrálních souborech. Lidé věřili, že jim hudbu darovali bohové či nadpřirozené síly. Např. Indové věřili, že hudbu vynalezl Bráhma, který seslal zázračného ptáka a ten naučil hudbě také Číňany. 2.1 Hudba starověkého Egypta Egypťané věřili, že jim hudební umění daroval bůh slunce Osiris. Hudba byla především součástí kultury dvora a vládnoucích bohatých vrstev. Faraon byl pokládán za vtěleného boha, a proto hudba sloužila i k jeho uctívání. Zároveň byla součástí náboženských rituálů. Rytmická hudba se používala při práci otroků, aby je pobízela k činnosti. Své místo měla i při odpočinku. Např. nemocní byli plaveni na loďkách po Nilu za doprovodu uklidňující hudby. Z hudebních nástrojů používali staří Egypťané harfy, loutny, flétny, hoboje, bubny, tamburíny, sistr (bohatě zdobený hudební nástroj tvaru amfory, podobný zvonci). Řecký filozof a matematik Pythagoras poznal výpočty egyptských akustiků, stanovení intervalů a tónových řad a základy egyptské hudby přenesl do evropské hudební sféry. O hudbě starověkých Egypťanů, Babyloňanů a jiných národů Předního východu se nám dochovalo velmi málo dokladů. Tato hudba byla výrazně odlišná od naší hudby, příbuzná byla spíše s hudbou dnešních mimoevropských východních národů. Egyptské hudební nástroje z konce 15. století př. n. l. dvojitý hoboj, dvoustrunná loutna, oblouková harfa 3 3 převzato z: ČERNUŠÁK, G. a kol. Dějiny evropské hudby. s. 16 7

8 2.2 Židovská hudba O osudech a významu hudebního umění starých Židů nám podává zprávy Bible. Největší rozkvět hudby nastal za vlády králů Davida a Šalomouna. Nejznámější formou židovské hudby jsou žalmy. Žalmy byly jako náboženské texty přednášeny zpěvem. Melodie žalmů byla prostá a spíše se blížila recitaci. Zpívaly se trojím způsobem: antifonicky při zpěvu se střídaly 2 sbory responsoriálně o přednes žalmu se dělil sólista a sbor žalm se zahajoval úvodním předzpěvem antifonou, který se opakoval i ke konci zpěvu žalmu Z hudebních nástrojů Židé používali např.: šofar zahnutý zvířecí roh, sloužil výhradně k bohoslužebným účelům chasosrah rovná kovová trubka používaná k vojenským účelům kinnor a nebel strunné nástroje podobné řecké kithaře Židovská hudba významně ovlivnila hudbu křesťanskou, a tím i hudbu evropskou. Z židovských zpěvů se vyvinuly pozdější křesťanské bohoslužby. 2.3 Hudba antického Řecka Slova muzika, chór nebo orchestr pocházejí z řečtiny. Vynález hudby přisuzovali Řekové bohu Apollonovi, kterého zároveň uctívali jako dárce zdraví. Apollonovy družky se jmenovaly múzy od jejich jména je odvozeno slovo muzika. Boha Dionysa spojovali Řekové se živelnou hudbou a boha Pana s hudbou lidovou. Pěvcům, kteří opěvovali bohy a významné hrdiny, se říkalo aiódové. Vyobrazení na řeckých vázách a odkazy z Homérových eposů Iliady a Odysey nám dokládají, že tyto eposy byly přednášeny deklamací, kterou zpěvák doprovázel hrou na kitharu (strunný drnkací nástroj) tzv. kitharodie nebo aulos (dechový nástroj podobný dnešnímu hoboji) tzv. aulodie. Oba nástroje se používaly také k samostatné nástrojové hudbě kitharistika, auletika. Z dalších hudebních nástrojů Řekové používali: lyru strunný drnkací nástroj harfu používala se hlavně k tanci a v domácnosti Panovu píšťalu, flétnu vodní varhany řecký vynález 8

9 Starověké Řecko pěvec s kitharou 4 K poctě boha Dionysa konali Řekové každoročně v březnu veselé oslavy a průvody masek. V průvodu vystupovali zpěváci odění do kozlích kůží a svým zpěvem si chtěli zajistit náklonnost boha plodnosti. Jejich kozlí zpěv byl nazýván tragos. Tím připravili cestu ke vzniku řeckého dramatu. Drama bylo vrcholným projevem řeckého umění, které v sobě spojovalo mluvené části se zpívanými, instrumentálními a tanečními. V půlkruhu před jevištěm byl nastoupen sbor, který komentoval dění na jevišti. Prostoru vymezenému pro sbor se říkalo orchestra. Z autorů skladeb vynikla básnířka Sapfó a Anakreon. Z autorů tragédií Aischilos, Sofokles, Euripides, mistrem komedie byl Aristofanes. Naprostá většina antických skladeb je zcela neznámá. Nejstarší dochovanou památkou světové hudby je právě řecká Seikilova píseň. Jedná se o nápis vytesaný na náhrobku někdy kolem začátku našeho letopočtu. Z dalších památek řecké hudby lze uvést dva hymny na boha Apollona, které jsou vytesány na stěně athénské pokladnice v Delfách. Seikilova píseň náhrobní nápis kolem počátku n. l. 5 4 převzato z: CHARALAMBIDIS, A. a kol. Hudební výchova 1 pro gymnázia. s převzato z: ČERNUŠÁK, G. a kol. Dějiny evropské hudby. s. 17 9

10 Řekové vytvořili propracovaný systém hudební teorie, kterou podstatně ovlivnili i středověkou evropskou hudbu. Součástí hudební teorie byla i nauka o étosu orientální přesvědčení o vlivu hudby na člověka a jeho povahu. Hudba se stala podstatnou složkou výchovy a nezbytným doprovodem společenského dění. Hudbě Řekové přisuzovali také preventivní význam pomáhá vytvářet rovnováhu mezi duševní a tělesnou složkou člověka. Platon viděl v hudbě prostředek k vypěstování charakteru, Aristoteles ji oceňoval jako prostředek ke zmírnění emocionálního napětí a Pythagoras tvrdil, že člověku napomáhá k vnitřní harmonii. 6 S hudbou bylo spojeno i taneční umění tzv. orchestika, které plnilo úlohu dnešního baletu. Hudba byla také soutěžní disciplínou na olympijských hrách. Hodina hudby v antickém Řecku. Osvojení hry na hudební nástroj závisí na důkladném pozorování a napodobování učitele. V kulturách, v nichž je hudba předávána převážně ústní formou, je toto napodobování velmi důležitým aspektem. 7 6 Kalokagathia byla ideálem dokonalosti těla i ducha. 7 převzato z: RADEMACHER, J. Hudba. s

11 3 KŘESŤANSKÝ BOHOSLUŽEBNÝ ZPĚV Milánským ediktem z roku 313 zajistil římský císař Konstantin Veliký svobodu křesťanského vyznání v celé říši. Křesťanský bohoslužebný (liturgický) zpěv vyrostl ze dvou kořenů, kterými jsou starožidovská a antická hudba. Z židovské bohoslužby byly přejaty zejména Davidovy žalmy a z antické hudby převzala církev formu hymnů. Prvotní křesťanské zpěvy byly přednášeny responsoriálně základní text zpíval na pokračování sbor nebo sólista a ostatní lid se účastnil pouze opakujícím se refrénem (původně např. formule Amen, Aleluja). Později se objevuje zpěv dvou vzájemně se střídajících sborů antifonický zpěv. Křesťanství se postupně rozšiřuje po celé oblasti Římské říše a jednotlivá území si vytvářejí odlišné bohoslužby (liturgie) i liturgické zpěvy. Do liturgických zpěvů se stále více promítaly okolní vlivy, takže v liturgii vzniká anarchie. Proto se milánský biskup Ambrož pokusil ve 4. století zavést do liturgické hudby určitý řád. Tento reformovaný zpěv je označován jako ambroziánský chorál. Tento způsob liturgického zpěvu se uplatňoval především v byzantské oblasti. 3.1 Gregoriánský chorál V západní oblasti se postupně šířil a upevňoval svou pozici gregoriánský chorál. Název chorálu je odvozen od jména papeže Řehoře Velikého (latinsky Řehoř Gregor), který v 6. století usiloval o sjednocení liturgie, která se rozšířila i o církevní hudbu. Řehoř I. při diktování Gregoriánského chorálu, (miniatura z Antifonáře ze St. Gallen, okolo roku 1000) 8 8 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 11

12 Gregoriánský chorál je latinský bohoslužebný zpěv římskokatolické církve, důsledně jednohlasý bez doprovodu, který byl přednášený především mnichy. V Římě byla založena škola zpěvu Schola cantorum, kde se zpěváci seznamovali s gregoriánským chorálem. S postupným šířením křesťanského vyznání se šířil i gregoriánský chorál. Gregoriánský chorál doprovází všechny bohoslužebné úkony. Bohoslužebný obřad (mše, latinsky missa) se dělí na 2 části: proprium (proměnlivá část) zpěvy vybírané v závislosti na slavnostech a událostech ordinarium (neměnná část) pravidelné zpívané části mše: Kyrie eleison (Pane, smiluj se) Gloria (Sláva) Credo (Věřím) Sanctus (Svatý) Agnus Dei (Beránku Boží) Gregoriánský chorál je přednášen dvěma hlavními způsoby: recitačně na každou slabiku připadá pravidelně 1 tón koloraturně na 1 slabiku často připadá řada tónů Jak se gregoriánský chorál šířil celým tehdejším římskokatolickým světem, stával se i osou vývoje veškeré středověké umělé hudby. Gregoriánský chorál je jedinou dochovanou západoevropskou hudbou 1. tisíciletí. O světské lidové hudbě té doby nejsou téměř žádné doklady. 3.2 Duchovní písně a hry Zpočátku se ve starokřesťanských obcích bohoslužeb účastnil svým zpěvem také lid. Od 4. století je ale bohoslužebný zpěv postupně vyhrazen školeným chrámovým zpěvákům. Věřící hledali příležitost, jak by alespoň v omezené míře projevili svou účast na bohoslužbě. Tím byly položeny základy lidové duchovní písně. Zpěv duchovních písní povolovala církev zejména při neliturgických pobožnostech, procesích, před a po kázáních. V bohoslužebných textech se často vyskytují líčení, která mají dramatický ráz. Asi od 7. století zavádí církev duchovní hry, neboli mysteria. Původně měly duchovní hry ráz 12

13 přísně náboženský a konaly se v chrámech za účasti duchovních (provozovali je duchovní a žáci). Těšily se velkému zájmu. V 10. století byly rozšířeny téměř po celé Evropě. Náměty k duchovním hrám poskytovaly výjevy z Kristova života nebo ze života Panny Marie, apoštolů, světců Hry byly zprvu latinské, hrály se hlavně o Vánocích a Velikonocích. Časem se do her vloudily žertovné epizody a komické postavy, latina ustoupila národnímu jazyku. Pro velkou převahu světských komických prvků vyhostila církev hry z chrámů. Hry se potom konaly pod širým nebem před chrámem, na náměstích, tržištích Pozůstatkem středověkých duchovních her jsou tzv. pašijové hry, které líčí Kristovo utrpení a ukřižování. Z vážných duchovních her byly u nás oblíbeny zejména Hra o třech Mariích a Nářky Panny Marie. Mastičkář komická epizoda ze staročeské velikonoční hry. 13

14 4 SVĚTSKÝ ZPĚV VE STŘEDOVĚKU Lidová píseň žila od nepaměti. Byla obrazem lidového života, zkušeností, podávala svědectví o starých náboženských představách a obyčejích. Naproti tomu byla jiná situace v případě světské umělé písně, kterou ovlivňoval gregoriánský chorál. Věnovali se jí kněží, vzdělaní lidé z vyšších vrstev, potulní hudebníci, žáci a rytíři. Zajímavým sborníkem světských zpěvů je Carmina burana soubor latinských mravoučných, politických, milostných, tanečních a pijáckých písní (okolo roku 1230). Vedle latiny se ve zpěvu postupně uplatňují také národní jazyky. 4.1 Rytířská kultura V době křížových výprav se objevuje vrstva rytířstva. Rytíři se věnovali také básnictví a hudbě. Nejvíce se rytířská kultura rozšířila ve Francii a Německu (ale i v Anglii a Itálii). V jižní Francii působili trubadúři: zaměřovali se především na lyrické umění opěvovali lásku, věrnost, statečnost, přátelství, zbožnost, krásu, ctnosti objevují se milostné písně, taneční balady, smuteční plankty, pastýřské zpěvy pastorely, večerní zpěvy serenády, jitřní zpěvy svítáníčka rozkvět ve 12. století V severní Francii působili truvéři: zpracovávali i epická témata nejčastějšími náměty byly historické události, oslavy významných velikánů Karel Veliký, Alexandr Veliký, dále náměty mýtické a legendární rozkvět v století V Německu se rytířské umění rozvíjelo prostřednictvím minnesängrů: minne láska pěvci lásky pěvci zpracovávali lyricko-epické náměty, opěvovali krásu, lásku a ctnost paní působili ve století pokračovateli minnesängrů byli v pozdějších stoletích ( století) tzv. meistersingeři představitelé měšťanského umění organizovaného do cechů 14

15 Rytíři svůj zpěv doprovázeli instrumentálně sami nebo se nechali doprovázet potulnými hudebníky zvanými žongléři (z lat. ioculator šprýmař, šašek). Žongléři (v našich zemích žakéři, žertéři) vstupovali do rytířských služeb a často opatřovali básně svých pánů nápěvem. Středisky rytířského umění byly dvory panovníků a knížat, kteří je štědře podporovali. Význam rytířstva poklesl po křižáckých válkách a k účasti na kulturním životě se začala hlásit města. Již koncem 13. století se objevují městská pěvecká bratrstva. Ve francouzském Anjou ztvárnil malíř miniatur hudbu alegoricky. Zobrazeny jsou typické nástroje používané trubadúry, truvéry a minnesängry. Představa, že varhany zaujímají mezi hudebními nástroji ústřední postavení, je již velmi dávná Hudební nástroje V období raného a vrcholného středověku byly položeny základy evropské instrumentální hudby. Z antických drnkacích nástrojů se do středověku zachovalo používání kithary a lyry. Postupnými úpravami kithary se objevuje nejstarší evropský druh citery. V Anglii a Irsku se objevuje trojúhelníková harfa. Prostřednictvím Arabů, kteří pronikali od 8. století na Pyrenejský poloostrov, se objevuje loutna. Významné zastoupení měl nástroj podobný dnešnímu cimbálu tzv. psalterium. V jižní Evropě se objevují kytary. Předchůdcem dnešních smyčcových nástrojů byl rebec a vielle. Z dechových nástrojů se používaly zobcové 9 převzato z: RADEMACHER, J. Hudba. s

16 flétny. Bohatě byla zastoupena skupina bicích nástrojů španělské kastaněty, buben, tympány, tamburína, zvonkohra, triangl. Antické hydraulické (vodní) varhany upadly v zapomnění. Ve středověku se objevují prosté pneumatické (vzduchové) varhany, které byly zpočátku přenosné. Byly vynalezeny na východě asi ve 4. století nikdy se nepoužívaly v chrámu, ale jako jeden z nástrojů světské hudby. Na západ pronikaly varhany v 8. století. Zpočátku se používaly v klášterních školách. Jako chrámový nástroj byly používány od 9. století, přičemž byly stále zdokonalovány a nabývaly větších rozměrů. Vedle velkých varhan byly oblíbeny menší pozitivy a ještě menší přenosné portativy. Portativ nosil hráč na řemeni přes rameno, při hře jej pokládal na stůl nebo na koleno. Pravou rukou hrál, levou čerpal vzduch. Portativy byly běžným nástrojem žonglérů. Varhanní hra se ze začátku uplatňovala v chrámech velmi omezeně (především o velkých svátcích, kdy dodávala bohoslužbě slavnostní okázalost). Od 13. století se již používaly pravidelně. Varhany se tak staly liturgickým nástrojem. Vedle nich se výjimečně používaly jiné hudební nástroje většinou při neliturgických pobožnostech, církevních průvodech, duchovních hrách. Vedle čtyř dechových hudebních nástrojů, tří trumpet a jedné šalmaje (uprostřed), hrají další tři andělé (zleva) na psalterium, trumšajt a loutnu, dva andělé napravo pak na fidulu a harfu. Jeden hraje na portativ, malé přenosné varhany, jejichž dmychadlo se ovládá jednou rukou převzato z: RADEMACHER, J. Hudba. s

17 Instrumentální hudba této doby však ještě nedospěla ke svému plnému osamostatnění a využití. Starší středověcí teoretikové ji dokonce považovali za podružnou nebo škodlivou. Instrumentální hudba zněla při různých příležitostech ve spojení s poezií a tancem nebo samostatně (soustřeďovala se především na doprovod písní v podobě předeher, meziher a doher). Věnovali se jí hudebníci z povolání. Hudebníci z povolání patřili v prvních stoletích středověku k potulným a bezprávným lidem. Žili v bídných existenčních podmínkách. Přesto byly na jejich povolání kladeny vysoké požadavky. Potulný žonglér byl skutečným všeumělcem skladatelem, hudebníkem ovládajícím hru na několik nástrojů, zpěvákem, nástrojařem, tanečníkem i komikem. Postupem doby se hudebníci usazovali ve městech, vstupovali do šlechtických a městských služeb, zakládali samosprávné korporace. Ty usilovaly o právní zabezpečení členů, povznesení jejich výkonnosti a hmotnou podporu vdov a sirotků. Pokud se žonglérovi poštěstilo, získal stálou službu u dvora. Také duchovenstvo se věnovalo světské instrumentální hudbě. V klášterních školách se časem považovala její znalost za cennou složku obecného vzdělání a za prostředek rozptýlení a osvěžení ducha. Zpěvu a hudbě se věnovala také šlechtická a městská mládež. Tyto praktické dovednosti byly ve vyšších vrstvách pokládány za samozřejmou výbavu mladého člověka. 4.3 Zpěv potulných žáků V období století byly zakládány první univerzity. Hudba byla jedním ze sedmi svobodných umění, a proto patřila k vyučovacím předmětům. Vysokoškolským studentům se ve středověku říkalo žáci. S nimi se na hudební scéně objevuje další druh světské tvorby zpěv potulných žáků, kterým se říkalo vaganti. Texty byly převážně latinské a s různými náměty pijácké písně, přírodní a milostná lyrika, písně s lidovými nápěvy. 17

18 5 POČÁTKY ČESKÉ HUDBY Dějiny hudby na českém území můžeme sledovat teprve od příchodu křesťanství. Křesťanství se dostávalo na Slovensko, Moravu a do Čech kolem roku 830 působením německých misionářů, kteří zaváděli latinskou liturgii a gregoriánský chorál. Tomuto německému vlivu se pokusil čelit velkomoravský kníže Rastislav, který z Byzance povolal misi vedenou Konstantinem 11 a Metodějem. Tito přišli na Velkou Moravu v roce 863. Svatý Cyril a Metoděj 12 Soluňští bratři měli na Moravě velký úspěch důvodem byl jejich osobní příklad křesťanského života a používání staroslověnského jazyka při bohoslužbách. Soluňští bratři vybírali z lidu kandidáty pro kněžský stav a vyučovali je. Při cestě do Cařihradu, kde měli být jejich žáci vysvěceni na kněze, je zastihlo pozvání papeže Mikuláše I., který chtěl Konstantina a Metoděje poznat. Pozvání přijali i z důvodu, že se jim naskytla vhodná příležitost přesvědčit papeže o významu bohoslužeb konaných v národním jazyce, a tím se s jeho pomocí zbavit intrik, které proti nim podnikali kněží zastávající latinskou bohoslužbu. K dalšímu používání staroslověnštiny jako liturgického jazyka totiž potřebovali papežský souhlas. Než ale došli do Říma, papež zemřel. Jeho nástupcem se stal Hadrián II. Tento papež schválil jejich dílo 11 Po vstupu do kláštera přijal Konstantin řeholní jméno Cyril. 12 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 18

19 včetně slovanské bohoslužby. Vliv papeže byl ale na Velké Moravě příliš slabý, latinští kněží stále vystupovali proti staroslověnské liturgii. Kníže Rastislav byl sesazen svým synovcem Svatoplukem. Také Metoděj byl latinskými německými biskupy sesazen a uvězněn. Po dvou letech byl na příkaz papeže propuštěn. Metoděj nadále obhajoval slovanskou bohoslužbu před papežem, u kterého si stěžovali němečtí kněží. Vytrvale pracoval na překladech Písma a bohoslužebných textů. Po jeho smrti v roce 885 se prosazují latinští kněží, staroslověnské bohoslužby byly zakázány a Metodějovi žáci vyhnáni ze země. Někteří Metodějovi žáci odešli do Čech. Po pádu Velkomoravské říše se rozšiřovala latinská liturgie. V Čechách bylo v roce 973 založeno biskupství, v jehož čele stanul saský biskup Dětmar. Jeho nástupcem se v roce 982 stal sv. Vojtěch, který usiloval o spojení západní a staroslověnské liturgie. Cyrilometodějské zpěvy se nedochovaly. V Proglase, veršovaném úvodu k překladu evangelií, jehož autorství je přisuzováno Konstantinovi, se praví, že by bohoslužba měla probíhat v mateřském (srozumitelném) jazyce, aby jí věřící rozuměli. 5.1 Nejstarší české hudební památky Nejstarší a nejvěrněji dochovanou českou lidovou duchovní písní je píseň Hospodine, pomiluj ny. Píseň vznikla v 11. století z litanie, která se v Čechách zpívala latinsky nebo staroslověnsky. V písni se objevuje slovo krleš jedná se o zkomoleninu latinského zvolání Kyrie eleison. Ve století vzniká další významná duchovní píseň Svatý Václave. Svatováclavský chorál se v prostředí katolické církve zpívá dodnes (v podobě z roku 1668). sv. Václav převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z Cesti-patroni/6-Svaty-Vaclav 19

20 Obě písně se staly na dlouhá století obecným majetkem lidu a plnily také funkci válečné a státní hymny. Z dalších pozdějších významných lidových duchovních písní lze jmenovat: Buóh všemohúcí vznikla na začátku 14. století, oblíbená byla zvláště v době Karla IV. a v době husitské Jezu Kriste, ščedrý kněže píseň ze 14. století, její nepřetržitá obliba přetrvala celá tři století 20

21 6 POČÁTKY VÍCEHLASU V období 9. a 10. století začali mniši některých klášterů zpívat své chorály dvojhlasně k dané chorálové melodii připojovali ve vyšším hlase doplňující druhou melodii. Tato počáteční technika vícehlasu (polyfonie) se nazývá organum. Nejstarším typem je organum souběžné (paralelní) 2 hlasy se pohybují stále v kvartách nebo kvintách. Později se objevuje organum stranné (laterální) 2 hlasy vycházejí z unisona přes sekundu a tercii do kvarty a na konci dochází opět k jejich splynutí přes tercii a sekundu do unisona. Rozvíjí se moteta vícehlasé skladby pro zpěv bez doprovodu, text byl vyňat z Bible. Nejvíce byla moteta pěstována v 15. století nizozemskými a italskými mistry. Zatímco se v Evropě rozvíjí počáteční vícehlas, na našem území v souvislosti s husitským hnutím stále vládne jednohlas. 6.1 Ars antiqua Vícehlasé skladby vzniklé v době od 9. století do konce 13. století byly nazvány latinským ars antiqua. To znamená staré umění. Nejstarší známí skladatelé vícehlasé hudby jsou Leoninus a jeho žák Perotinus, kteří žili ve 12. století v Paříži jako skladatelé gotické katedrály Notre Dame tzv. Notredamská škola. 6.2 Ars nova Hudba období století je označována jako ars nova (nové umění), navazuje na sloh ars antiqua. Umění získává nový vztah k životu. Melodie se stává zpěvnější, objevuje se pravidelný rytmus, tématika zpěvů přestává být pouze náboženská. Je položen základ lidovým duchovním zpěvům a později i světské hudbě. Centry byly především Francie a Itálie. Francouzská ars nova vyrostla v období vrcholné gotiky, byla určována vkusem šlechty a vyššího duchovenstva. Hlavními osobnostmi byli Philipp de Vitry a Guillaume de Machaut. Guillaume de Machaut ( ) působil na dvoře Jana Lucemburského. Jako jeden z prvních zkomponoval vícehlasou mši. Jeho věhlas byl tak veliký, že mu respekt neodpíraly ani osoby vyššího postavení. Italská ars nova se odklonila od náboženské tématiky a svoje náměty hledala ve světské oblasti. Střediskem hudebního života byla Florencie. 21

22 Vícehlasost si vyžádala přesnější notaci zaznamenání výšky tónu a vyznačení délky tónu začíná se používat menzurální notace. Znaky obdržely přesné rytmické hodnoty. Roku 1280 vyvinul Franco Kolínský systém, kterým určoval délku tónů v jistém matematickém poměru. V četných obměnách byla tato mensurální notace používána přibližně do roku převzato z: RADEMACHER, J. Hudba. s

23 7 HUDBA OBDOBÍ RENESANCE Celé období renesance je v dějinách hudby nazýváno franko-vlámskou epochou (nizozemská škola). Většina skladeb byla psána pro zpěv (tzv. vokální polyfonie), některé hlasy byly svěřovány nástrojům. Typickými vokálně polyfonními skladbami období renesance byla moteta a madrigaly. Moteto mívalo spíše vážnější duchovní text, madrigal text světský, často milostný nebo humorný. Nadále se komponovala mše se všemi 5 částmi ordinaria. Pozvolna se začíná uplatňovat samostatná instrumentální hudba, ale ještě není plně svébytná. Její funkce spočívá spíše v zastupování chybějícího hlasu. K osamostatnění instrumentální hudby dochází poprvé v benátské škole. Instrumentální hudba se nejprve uplatnila v taneční hudbě. Tančívaly se po sobě dva tance volnější v sudém a rychlejší v třídobém taktu. Např. v Itálii tvořily tuto dvojici pavana a gagliarda, ve Francii allemande a branle. Na rytině z roku 1575 vidíme tanec branle ples u dvora Jindřicha III. 15 V nástrojové oblasti dochází ke zdokonalování smyčcových nástrojů viol a houslí. Objevují se předchůdci dnešního klavíru clavichord a clavicembalo a jsou zdokonaleny varhany. Nejrozšířenějším nástrojem je loutna, se kterou v románských zemích soupeří 15 převzato z: KRŐSCHLOVÁ, E. Dobové tance 16. až 19. století. s

24 kytara. Zvukově nejkrásnějším nástrojem je harfa. Zdokonalovány jsou také dechové nástroje zobcová a příčná flétna, fagoty, trubky. 7.1 Nizozemská škola Nizozemská škola byla sdružením vynikajících mistrů hudebního umění skladatelů vokální polyfonie (vícehlasu), kteří tvořili v období 15. a 16. století. Nizozemská škola prošla 3 vývojovými fázemi: první nizozemská škola (asi ) pokračuje v odkazu francouzské ars novy druhá nizozemská škola (asi ) stupňuje složitost polyfonní práce. Ve skladbách se kromě imitací (technika příbuzná kánonu nově nastupující hlas však neopakuje předchozí hlas celý a doslovně, ale napodobí jen jeho začátek) hojně užívalo kánonů. Slavnými skladateli byli Jean Ockeghem a Josquin Depres. třetí nizozemská škola (asi ) přivádí vokální umění k vrcholům. Nejvýznamnějším představitelem vokální polyfonie byl vlámský skladatel Orlando di Lasso ( ). Jeho dílo tvoří přes dva tisíce titulů. Už za svého života byl nazýván králem hudby. Orgando di Lasso Renesance v Itálii Na přelomu 15. a 16. století vzrostl význam Itálie. Do Itálie se rozšířila hudební kultura prostřednictvím nizozemské školy. V italské hudbě se jednalo především o náboženské umění. Nejvýznamnějšími středisky byly Řím a Benátky. 16 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 24

25 Hlavním představitelem benátské školy byl Giovanni Gabrieli ( ), který působil v chrámu sv. Marka. Nejznámější pozdně renesanční školou byla římská škola, která rozvinula sloh vokální polyfonie a cappella (bez doprovodu nástrojů). V jejím čele stál jeden z největších umělců světové hudby Giovanni Pierluigi da Palestrina ( ). Svůj život věnoval katolické chrámové hudbě. Bývá nazýván mistrem vokální polyfonie. Jeho dílo je velmi obsáhlé, nejslavnější je šestihlasá mše Missa papae Marcelli. Jeho hudební tvorba se stala vzorem pro církevní hudbu pozdějších období. Giovanni Pierluigi da Palestrina Renesance v Čechách Největší rozkvět duchovní hudby nastává ve 14. století za vlády Karla IV. a působení pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Po zahájení stavby chrámu sv. Víta byly založeny zvláštní pěvecké sbory a byla podporována varhanní hudba v chrámech. Pozornost byla věnována instrumentální hudbě nejen na Karlově dvoře působili znamenití hudebníci. Někteří z nich byli vyhlášení i za českými hranicemi. Na českém území byl rozšířen gregoriánský chorál, světská píseň umělá i lidová, zajímavými památkami jsou velikonoční hry (např. Mastičkář). Ve 14. století vzniká početná skupina českých světských písní. Melodii známe jen u několika z nich např. Stratilať jsem milého; Otep myrhy; Dřěvo se liestem odieva; Doroto, panno čistá; Byla ti sem v sádku; Andělíku rozkochaný. Jen v jednou případě známe také autora, a to u písně Jižť mne všě radost ostává. Autor se jmenuje Záviš a je prvním známým českým skladatelem. 17 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 25

26 Tvorba potulných žáků, tzv. žákovská poezie, dosáhla v Čechách velké obliby ve 13. a 14. století. Mezi nejznámější díla patří Píseň veselé chudiny, Podkoní a žák Husitský zpěv V 15. století získala hudba na našem území místo renesančního ducha charakter reformační. Kulturní, společenské a politické podmínky nepřály rozvoji polyfonie. 15. století bylo ve znamení husitských bojovných a náboženských písní. Husité byli rozhodnuti skoncovat se sociálními nerovnostmi a mravním úpadkem. Za projevy světské rozmařilosti považovali umělecky vyzdobené chrámové prostory, varhany a vícehlasý zpěv. Varhany, které byly do té doby hojně užívány, byly nyní ničeny. Přísné názory husitství vymýtily z veřejného života všechnu instrumentální hudbu, tanec a světskou píseň. Jediná přípustná byla duchovní píseň, která se stala jedním z nejvýraznějších projevů velkého lidového hnutí. Husitský chorál je přísně jednohlasý (v unisonu) zpěv, vícehlas by rozlámal svorné nadšené zpívajících. Zpěv působil jako mohutná revolucionizující síla, plnil funkci kolektivizující a emocionální. Nejslavnější píseň Ktož jsú boží bojovníci provázela husitská vojska jako hymna. Útočný ráz má píseň Povstaň, povstaň, veliké Město pražské. Základní památkou husitského zpěvu je Jistebnický kancionál 18 obsahuje zpěvy mešní, nešporní, válečné a duchovní. Ze skladatelů husitských písní známe Jana Čapka, ostatní písně jsou vesměs anonymní. Husité odmítali latinskou liturgii, latinu nahradili češtinou a celou bohoslužbu tak zcela počeštili. Tím se pro lid stala mše srozumitelným obřadem Polyfonní skladby Renesanční názory se začínají prosazovat až v 2. polovině 16. století, kdy se u nás objevuje vyspělá polyfonie. Za vlády Rudolfa II. se z Prahy a celého českého království nakrátko stává politické i kulturní centrum říše. Největší hudební institucí v Čechách byla císařská kapela na Pražském hradě. Významným kapelníkem byl Philippe de Monte ( ), který také skládal mše, moteta a madrigaly. Kapelu tvořilo 28 zpěváků, 7 instrumentalistů a 27 dvorních trubačů. Po příkladu císařského dvora pěstovala hudbu také šlechta na svých venkovských sídlech. Mezi nimi proslula Rožmberská kapela v Krumlově za vlády Viléma a Petra Voka. Na 18 Kancionál je sbírka duchovních písní. 26

27 hradě Pecka zřídil kapelu šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic ( ), nejvýznamnější osobnost tehdejšího hudebního, ale také společenského a politického života. Byl to člověk s mnoha zájmy spisovatel, skladatel, cestoval, diplomat. Dochovaná díla nám prozrazují jeho mimořádný talent a technickou dovednost. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic Svůj život skončil na popravišti na Staroměstském náměstí v roce převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 27

28 8 HUDBA OBDOBÍ BAROKA Pojem baroko je přejatý z francouzského baroque podivný, nepravidelný. Oproti renesanci, kdy byla hudba záležitostí jen skupiny vzdělaných lidí, proniklo baroko do všech oblastí umění a ovlivnilo život celé společnosti. Nástup nového slohu ( ) znamenal velký předěl v evropských dějinách. Hudební myšlení polymelodické (v samostatných melodických hlasech) bylo postupně nahrazeno myšlením melodicko-harmonickým (v souzvucích). Již v závěrečném období renesance sílilo harmonické cítění. Pro barokní umění je charakteristická smyslovost, divokost, nespoutanost, umění chce člověka ohromit a oslnit. Podstatou barokní hudby je působit prostřednictvím smyslů na city posluchače. Hudba období baroka prošla třemi vývojovými obdobími: Florentská camerata rané baroko vrcholné baroko 8.1 Vokální hudba Z vokální hudby jsou pro baroko typická oratoria a kantáty. Oratorium je vlastně duchovní opera, která se zpravidla prováděla nikoliv na jevišti, ale na koncertním podiu. Oratoria čerpala náměty jednak z Bible, jednak z historie nebo bájí. Podle rázu děje rozeznáváme oratoria duchovní a světská. Jsou psána pro sóla, sbor a orchestr. Děj je divákům zprostředkovaný vypravěčem, protože jednotlivé postavy a sbor vystupují jen se svou árií, sborovým zpěvem nebo recitativem. Jakéhosi předchůdce oratorií lze spatřovat ve středověkých duchovních hrách. Kantáta měla většinou světský obsah. Jednalo se o vokálně instrumentální skladbu komorního charakteru. 8.2 Instrumentální hudba Instrumentální hudba se začala od roku 1600 vyvíjet jako samostatný a svébytný druh. Její vývoj byl provázen nebývalým rozvojem hudebních nástrojů. V orchestru i sólové hře se od konce 16. století setkáváme s houslemi. Koncem 16. století se také objevuje nástroj odpovídající našemu violoncellu. K nejvyšší dokonalosti vypracovali nástroje houslového typu cremonští (Itálie) nástrojaři z rodin Amati, Stradivari a Guardneri. 28

29 Slohovým změnám se na začátku 17. století přizpůsobily i varhany. Zmohutněly zvukové možnosti a byly zdokonaleny technicky. Zůstaly nejdůležitějším chrámovým nástrojem, ale uchovaly si místo i v domácím prostředí a využívaly se také v operním orchestru. Největší slávu získalo v baroku cembalo klávesový hudební nástroj, předchůdce klavíru. Struny se rozezvučovaly drnkáním pomocí havraních brků. Existovaly různé druhy cembala, a to v závislosti na velikosti nástroje a postavení strun spinet, clavicembalo. Po roce 1600 patřilo k základní výbavě orchestrů. Objevuje se temperované ladění klávesových nástrojů rovnoměrné rozdělení oktávy na 12 stejných půltónů. Nejčastějšími barokními hudebními formami byla fuga, suita, sonáta, koncert, concerto grosso a opera. Fuga je polyfonní skladba, ve které je několika hlasy postupně opakované téma. Fuga je útvar velmi složitý. Laik by si ho mohl představit takto: několik lidí se dozví tutéž novinu. Seběhnou se a překotně si ji chtějí sdělit. Jeden začne, po chvíli mu do řeči vstoupí další s tímtéž sdělením. Původní mluvčí ale nepřestává mluvit a do řeči se dávají postupně další. 21 Suita byla skladba o více větách, zpočátku měla výhradně taneční ráz. Byla inspirovaná renesančními tanci. Sonáta je souborem několika částí neboli vět, zpravidla bývá čtyřvětá. Vznikla ze suity v době od roku Zpočátku měla většinou 3 části: 1. část je nejdůležitější, hrána v duchu allegro nebo allegretto. Soutěží v ní dvě témata, nazvaná jako mužské a ženské téma. Vedou spolu dialog, někdy se pohádají, pak se smíří. Nakonec společně odcházejí část je melodická a vlídně plyne v duchu andante, adagio nebo largo 3. část je rychlá, obvykle se jedná o rondo (rondo znamená dokola) téma se několikrát opakuje později se mezi 2. a 3. část vkládal menuet a scherzo tak získala sonáta 4 věty Přibližně od roku 1700 se začíná prosazovat koncert skladba větších rozměrů pro sólový nástroj a orchestr. Koncert má sonátovou formu. Concerto grosso (veliký koncert) je orchestrální barokní skladba, v níž se střídala malá skupina sólistů a celý orchestr. 21 KINDLOVÁ, I. Dějiny hudby. [online]. [cit ]. Dostupné z 5.html 22 tamtéž 29

30 Světská hudba se postupně oddělovala od hudby církevní a byla přenášena do sálů paláců. Nazývala se musica da camera (komorní hudba) byla provozována menšími orchestry, které měly maximálně 10 hráčů. 8.3 Florentská camerata Koncem 16. století se začala skupina intelektuálů ve Florencii intenzivně zabývat zkoumáním podob řecké tragédie. Bylo známo, že se řecká tragédie pohybovala mezi polohou dramatickou, hudební i taneční. Tito umělci chtěli znovu oživit antické divadlo šlo jim o jednotu slova a hudby na scéně, ztvárnit ji dramaticky a na světském materiálu. Zvláště se snažili využít posledních vývojových tendencí hudby. Touto novinkou byla homofonní hudba ve skladbách začalo převažovat spojení jediného zpěvního hlasu s akordickým doprovodem. Stačil jednoduchý číselný údaj označující druh akordu nad notovaným tónem v basu tzv. generálbas. Tento bas hrál zpravidla hluboký melodický nástroj, akordy podle značek improvizoval hráč na akordický nástroj. Doba dozrávala po všech stránkách k dalekosáhlým změnám, ke kterým vydatně přispěli učenci z Florencie. Hlavním mužem Florentské cameraty byl skladatel Jacopo Peri. Jacopo Peri je tvůrcem první opery s názvem Dafne (později se ztratila). Jeho další opera Euridice měla premiéru ve Florencii v roce První operní pokusy byly nazývány drama per musica (drama s hudbou) jednalo se o recitovaný zpěv s doprovodem několika hudebních nástrojů. 8.4 Rané baroko Na počátku baroka stojí geniální osobnost Claudio Monteverdi ( ), který založil benátskou operní školu. Je prvním skutečným operním skladatelem. Jeho první opera Orfeo se prosadila umělecky natolik, že zůstala životaschopná po dnešní časy. Z opery Ariadna se dochoval pouze Nářek opuštěné Ariadny. 30

31 Claudio Monteverdi 23 Hned od počátku zaznamenala opera velký úspěch diváci byli uchváceni krásou hudby a procítěností slova. S rostoucím bohatstvím měst a měšťanů nabývá na významu kulturní život. S oblibou opery, která přestala být výsadou šlechticů, jsou zakládány první operní domy. Roku 1637 bylo založeno první veřejné operní divadlo v Benátkách. Diváky zajímala hlavně témata současnosti, nikoliv antická minulost. Opera se začala stávat efektní podívanou. Úspěch opery podmiňovala mnohdy více než hudba sama bohatá výprava a pěvecké umění operních hvězd. Operní tvorba se rychle začala šířit do dalších italských měst a evropských zemí. V 17. století rozkvetla italská opera v několika operních školách ve florentské, římské, benátské a neapolské. V polovině 17. století vzniká svérázná opera ve Francii. V Itálii se objevuje vážná opera seria a veselá opera buffa, ve Francii opera comique, v Německu singspiel, v Anglii ballad-opera (písňová opera). 8.5 Vrcholné baroko Baroko vrcholí v dílech Vivaldiho, Händela a Bacha Antonio Vivaldi Antonio Vivaldi ( ) se narodil v Benátkách. Byl houslovým virtuosem. Hudební základy získal od svého otce, který byl houslistou v chrámu sv. Marka. Po studiu teologie byl vysvěcen na kněze. Pro závažnou chorobu (těžké astma) byl zbaven kněžských povinností. Poté se plně věnoval hudbě. Působil v Benátkách jako houslista, učitel a dirigent v dívčím 23 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 31

32 sirotčinci pro tělesně postižené dívky. S talentovanými dívkami veřejně vystupoval. Později cestoval po Evropě se dvěma zpěvačkami, které doprovázel na cemballo. Mezi lidmi i v církevních kruzích budilo pohoršení, že kněz cestuje s děvčaty. Jako podezřelé byly hodnoceny jeho rudé vlasy (byl nazýván Il Prete Rosso zrzavý páter). Vivaldi byl proto z útulku vyloučen a zbaven pozice dirigenta. Poté odešel do Vídně, kde zemřel v bídě. Z jeho díla se dochovaly opery, oratoria, sonáty, koncerty. Nejznámějším dílem je 4dílný cyklus houslových koncertů Čtvero ročních období. Hudba zobrazuje roční období v přírodě. Vivaldimu se podařilo hudebními prostředky vyjádřit specifické zvuky zpěv ptáků, déšť, bouři, ticho nad zasněženou krajinou, praskání ohně v krbu. Ke každému koncertu napsal báseň, v níž popisuje scény ilustrované hudbou. Antonio Vivaldi Georg Friedrich Händel Georg Friedrich Händel ( ) se narodil v Halle nad Sallou v Německu jako syn lékaře. Otec rozpoznal synův talent a zajistil mu hudební vzdělání. Na přání otce studoval práva, ale ta nedokončil. Vypravil se na studijní cestu do Itálie a po návratu natrvalo přesídlil do Londýna, kde vstoupil do služeb anglického krále. Zde slavil úspěch, byl pověřen vedením Královské hudební akademie a přijímán v nejvyšších společenských kruzích. Přesto se potýkal s útoky nepřátel, kteří se snažili zesměšnit jeho dílo. Poté, co jej postihla mozková mrtvice, jej přátelé odvezli do Německa. Zde se zotavil natolik, že se vrátil zpět do Londýna 24 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 32

33 a byl opět skladatelsky aktivní. Potýkal se ale s finančními potížemi. Z finančních problémů mu pomohli jeho přátelé a pozvání královského místodržícího do Irska. Přišel o zrak, ale stále řídil mnoho svých skladeb. Byl slavným současníkem J. S. Bacha. Od něj se výrazně odlišuje především svými operami. Napsal jich přes 40, např. Xerxes, Giulio Caesar, Rondellinda. Proslavil se hlavně svou tvorbou oratorií. Mezi oratoria s biblickými náměty patří např. Izrael v Egyptě, Juda Makabejský, Saul, Samson a nejznámější Mesiáš. Z instrumentální hudby jsou nejdůležitější orchestrální skladby, např. Vodní hudba, Hudba k ohňostroji. Georg Friedrich Händel Johann Sebastian Bach Johann Sebastian Bach ( ) se narodil v německém Eisenachu. Pocházel ze starobylé hudebnické rodiny. Narodil se jako osmé dítě. V devíti letech ztratil matku, v deseti osiřel zcela. Postaral se o něho jeho starší bratr varhaník, který po otci převzal i hudební výuku Johanna Sebastiana. Bach byl dvakrát ženatý, poprvé s Marií Barborou Bachovou, svojí vzdálenou sestřenicí. Z prvního manželství měl sedm dětí. Podruhé byl ženatý s Annou Magdalenou Wülkenovou, z tohoto svazku měl třináct dětí. Dědičná hudebnost rodiny Bachů se významně projevila u čtyř synů Wilhelm Friedemann, Carl Philipp Emanuel, Johann Christoph, Johann Christian. Život J. S. Bacha se člení na několik etap podle místa působiště. Své první místo našel v osmnácti letech v Arnstadtu, napřed jako houslista a potom jako varhaník. Hledal ale 25 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 33

34 významnější uplatnění, to našel na řadu let ve Výmaru, kde se stal dvorním varhaníkem. Komponoval skladby pro varhany, které jsou projevem jeho jedinečné geniality. Velkou pílí se vypracoval na největšího varhaníka své doby, který ovládal i umění varhanní improvizace s vrcholným mistrovstvím. Ve Výmaru vznikla nejznámější a nejpopulárnější varhanní skladba všech dob Toccata a fuga d-moll. Pobyt ve Výmaru vystřídalo uplatnění ve službách mladého hudbymilovného knížete v Köthenu. Zde měl na starosti jako kapelník knížecí orchestr a věnoval se především instrumentální hudbě. Z doby působení v Köthenu pocházejí zejména jeho houslové koncerty, slavné sonáty a suity pro sólové housle i sonáty pro housle a cembalo a četná další díla. Uplatnění concerta grossa představuje série šesti Braniborských koncertů. V Köthenu se rozvinula i Bachova klavírní tvorba. Zde vzniklo dílo Temperovaný klavír preludia a fugy ve všech durových a mollových tóninách, řazených chromaticky po půltónech. Bach se tímto dílem postavil za tehdy nově prosazované temperované ladění klávesových nástrojů, které platí dodnes (oktáva je rozdělena na dvanáct přesně stejných půltónů). Bach psal také skladby pro své žáky. Pro svou druhou ženu napsal sbírku klavírních kousků Knížečka skladeb pro Annu Magdalenu Bachovou. Posledních 27 let života prožil převážně v Lipsku. Stal se kapelníkem v chrámu sv. Tomáše a kantorem na škole k tomuto chrámu připojené. Lipsko znamenalo pro Bacha dobu umělecky velmi plodnou. Lipské působení vedlo k dalšímu obohacení kantátové tvorby. Napsal jich asi 250. Poslední léta byl postižen vleklou zrakovou chorobou a nakonec oslepl. Velkolepými vrcholy jeho díla jsou Matoušovy pašije, Janovy pašije, Velká mše h moll, Vánoční oratorium. Dílo J. S. Bacha obsahuje množství skladeb. Během jeho života nebylo dílo doceněno, po smrti upadlo v zapomnění. Na konci 19. století Bachova společnost uspořádala celé jeho dílo a vydala je v 59 svazcích. Skladby byly opatřeny pořadovými čísly a označením BWV, které najdeme za názvem skladby, např. Tokáta a fuga d-moll, BWV

35 Johann Sebastian Bach Baroko v českých zemích Doba temna a vleklé válečné události umlčely v 17. století v Čechách hudební ruch. K oživení došlo nejdříve v hudbě chrámové kostel byl důležitým hudebním střediskem. Hudba byla pěstována v klášterech a na vyšších klášterních školách, kde byla jedním z hlavních předmětů. Rozvoj instrumentální hudby byl vázán na vznik nových center hudebního života zámecké kapely. V šlechtických sídlech se začíná hudba rozvíjet až od poloviny 18. století. České hudební baroko můžeme rozdělit do 3 vývojových období. Rané baroko ( ) je spojeno především se jménem Adama Václava Michny z Otradovic (asi ), který se narodil v Jindřichově Hradci. Působil jako varhaník, skladatel a básník. Vynikl především v chrámové hudbě. K jeho nejznámějším dílům patří soubory čtyřhlasých a pětihlasých duchovních písní Česká mariánská muzika a Svatoroční muzika, která obsahuje i zlidovělou vánoční píseň Chtíc, aby spal. Souborem duchovních skladeb je Loutna česká. V rukopise zůstala Svatováclavská mše. 26 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 35

36 A. V. Michna 27 Titulní list České mariánské muziky z roku V druhém období, středním baroku ( ), je významnou postavou Pavel Vejvanovský (asi ). Vejvanovský byl ve službách olomouckého biskupa a stál v čele jeho kapely. Vynikal jako hráč na klarinu (malá trubka, která hraje ve vysokých polohách). Napsal množství světských a chrámových skladeb. Období vrcholného baroka ( ) v Čechách reprezentují J. D. Zelenka, B. M. Černohorský a F. V. Míča. Jan Dismas Zelenka ( ) našel po studiích v Itálii uplatnění na saském dvoře v Drážďanech. Zde působil jako kontrabasista a skladatel. Naskytla se mu neobvyklá příležitost představit svou tvorbu u příležitosti korunovace císaře Karla VI. českým králem. Jeho dílo je rozsáhlé, patří mezi skladatele světového významu. Pozoruhodným dílem je latinská duchovní opera Pod olivou míru a palmou statečnosti od světské opery se liší tím, že nemá dramatický děj a zpívající osoby jsou neživotné alegorie jako náboženství, zbožnost, moudrost Bohuslav Matěj Černohorský ( ) byl řádovým knězem, varhaníkem a skladatelem. Po studiích v Itálii se vrátil do Čech, kde působil jako ředitel kůru u sv. Jakuba v Praze. Psal hlavně chrámovou hudbu. Z díla se zachoval jen malý zlomek, protože bylo zničeno požárem. Vychoval mnoho svých nástupců. 27 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 28 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 36

37 František Václav Míča ( ) stál v čele hudebníků operního centra v Jaroměřicích na Moravě. Je autorem první české opery O původu Jaroměřic. 37

38 Hudba pravěku a starověku PRACOVNÍ LIST Č Vyjmenujte charakteristické znaky pravěkých hudebních kultur: 2. Žalmy: Co to jsou žalmy Kde jsou žalmy zaznamenány V rámci kterého náboženství žalmy vznikaly Kolik je celkem žalmů Komu je přisuzováno jejich autorství 3. Uveďte jméno řeckého boha hudby: 4. Kdo byly múzy: 5. Popište řecké hudební nástroje: kithara aulos 6. Charakterizujte antické drama: 7. Vyjmenujte nejstarší památky antické hudby: 8. Posuďte, zda jsou jednotlivá tvrzení pravdivá: 1. O hudebních projevech pravěkého člověka nemáme spolehlivé zprávy. ano ne 2. Studium života primitivních národů současnosti nám může přiblížit pravděpodobnou hudební ano ne kulturu pravěkých lidí. 3. Izraelskému králi Šalomounovi je přisuzováno autorství většiny žalmů. ano ne 4. Židovská hudba v 1. století významně ovlivnila podobu bohoslužebného zpěvu křesťanů. ano ne 5. Mezi řecké hudební nástroje patřil i šofar a chasosrach. ano ne 6. Předchůdcem řeckého dramatu byly hudební slavnosti konané k poctě boha Apollona. ano ne 7. Pojmem lyrika se v řecké hudební terminologii označovala recitace lyrických básní doprovázená ano ne na lyru. 8. Významnou představitelkou řecké lyriky byla básnířka Sapfó. ano ne 38

39 Křesťanský bohoslužebný zpěv PRACOVNÍ LIST Č Co to je gregoriánský chorál: 2. Jaký je rozdíl mezi antifonickým a responsoriálním zpěvem: antifonický zpěv responsoriální zpěv 3. Jaký je rozdíl mezi koloraturním a recitativním zpěvem: koloraturní zpěv recitativní zpěv 4. Poslech gregoriánského chorálu: antifonický / responsoriální název skladby zpěv koloraturní / recitativní zpěv 5. Jak se označují jednotlivé části ordinaria: latinský název český překlad 6. Co to jsou pašije: 39

40 PRACOVNÍ LIST Č. 3 Světský zpěv ve středověku, počátky vícehlasu, hudba období renesance 1. Vyjmenujte sedmero rytířských ctností: 2. Rytířská kultura doplňte do tabulky odpovídající údaje: J Francie, S Francie, Německo, smuteční plankty, století, století, serenády, pastýřské zpěvy, pěvci lásky, časté náměty např. ze života Alexandra Velikého, v jejich uměleckém odkazu pokračovali meistersingeři, nejčastěji epická témata trubadúři truvéři minnesängři 3. Vyjmenujte sedmero svobodných umění: 4. Kdo byl označován jako vagant, jak bychom jej poznali: 5. Ars antiqua a ars nova: ars antiqua ars nova co pojem označuje hlavní představitelé 6. Stručně charakterizujte renesanční hudbu: 40

41 Počátky české hudby duchovní písně PRACOVNÍ LIST Č Počátky české hudby s čím souvisí rozvoj hudby na českém území: 2. Od kterého století můžeme sledovat dějiny hudby na českém území: 3. Nejstarší dochovaná česká hudební památka: Název Kdy vznikla Charakteristika 4. Duchovní píseň Svatý Václave : Kdy vznikla Charakteristika a význam Kdo byl sv. Václav 5. Uveďte název dalších významných duchovních písní: Poslech: 41

42 Renesance v Čechách PRACOVNÍ LIST Č Stručná charakteristika hudby v Čechách ve 14. století: 2. Uveďte jméno prvního známého českého hudebního skladatele: 3. Uveďte názvy (5) českých světských písní ze 14. století: 4. Husitský zpěv posuďte, zda jsou jednotlivá tvrzení pravdivá: století bylo na českém území ve znamení husitských bojů. ano ne 2. Husitský zpěv byl téměř vždy doprovázen varhanní hudbou. ano ne 3. Husité propagovali bojovné a náboženské písně, z veřejného života byla ano ne odstraněna světská píseň, tanec, instrumentální hudba. 4. Nejslavnější husitskou písní je píseň Ktož jsú boží bojovníci. ano ne 5. Píseň Ktož jsú boží bojovníci provázela husitská vojska jako hymna. ano ne 6. Mnoho husitských písní najdeme v Táborském kancionálu. ano ne 7. Husité slavili mše v mateřském jazyce. Stejně tak všechny jejich písně byly ano ne zpívány česky, protože odmítali latinu. 8. Jistebnický kancionál je sborník husitských duchovních písní. ano ne 5. Renesanční hudba významné hudební soubory: (Díky silnému vlivu husitství po celé 15. století se začaly na českém území renesanční názory prosazovat až v 2. polovině 16. století. Rozvíjí se polyfonní skladby. Za vlády Rudolfa II. se z Prahy a celého českého království nakrátko stává politické i kulturní centrum říše.) název hudebního charakteristika souboru 42

43 PRACOVNÍ LIST Č. 6 Hudba období baroka Florentská camerata, rané baroko 1. V kterém období vládlo v Evropě baroko: 2. V baroku se ve vokální hudbě objevují oratoria a kantáty. Jaký je mezi nimi rozdíl: oratorium kantáta 3. Uveďte hudební nástroje, které získaly v baroku významné postavení: 4. Jaký je rozdíl mezi koncertem a concertem grossem: koncert concerto grosso 5. Florentská camerata posuďte, zda jsou jednotlivé výroky pravdivé: 1. Florentská camerata bylo sdružení intelektuálů a umělců ve Florencii, které vzniklo koncem ano ne 16. století. 2. Florentská camerata usilovala o nový hudební sloh, který se inspiroval v gregoriánském chorálu. ano ne 3. Hlavním představitelem Florenstké cameraty byl Claudio Monterverdi ano ne 4. Hlavním výsledkem snah Florentské cameraty byl vznik opery. ano ne 5. První opery byly prováděny jako sólový zpěv recitativního charakteru s nástrojovým ano ne doprovodem. 6. Tvůrcem první opery, která se jmenovala Dafne, je Jacopo Peri. ano ne 7. Prvním skutečným operním skladatelem byl Claudio Monterverdi. ano ne 8. Významnou operou C. Monteverdiho, dodnes uváděnou, je opera Ariadna. ano ne 6. Uveďte, s jakými reakcemi u publika se setkaly první operní pokusy a jaký byl následný vývoj: 43

44 PRACOVNÍ LIST Č. 7 Hudba období baroka A. Vivaldi, G. F. Händel, J. S. Bach 1. Antonio Vivaldi život a dílo: 2. Georg Friedrich Händel život a dílo: 3. Johann Sebastian Bach život a dílo: Poslech: 44

45 Hudba období baroka opakování PRACOVNÍ LIST Č Umělecký směr baroko nastupuje na konci 16. století. ano ne 2. Barokní hudba chce člověka ohromit, vyvolat pocit úžasu a vzbudit pokoru. ano ne 3. V baroku se v oblasti vokální hudby skládaly především madrigaly a moteta. ano ne 4. V baroku byly výrazným způsobem zdokonaleny smyčcové nástroje. ano ne 5. Významnými autory sólových skladeb pro housle byli Italové Amati, ano ne Stradivari a Guardneri. 6. Předchůdcem klavíru bylo cembalo. ano ne 7. Spinet byl hudební nástroj podobný dnešnímu cimbálu. ano ne 8. V baroku byly z chrámů odstraňovány varhany a nahrazovány byly především ano ne dechovými hudebními nástroji. 9. Skladba určená pro orchestr a sólový nástroj se jmenuje koncert. ano ne 10. Pro baroko byl typický veliký koncert, tzv. concerto grosso. Významným ano ne tvůrcem concerta grossa byl G. F. Händel. 11. V baroku se uplatnila komorní hudba, která byla provozována v chrámech. ano ne 12. Základy operní tvorby najdeme již v renesanci, v baroku je zdokonalována. ano ne 13. Průkopníky operní tvorby byli florentští umělci. ano ne 14. Podnětem pro vznik operní tvorby byl obnovený zájem o antické drama. ano ne 15. První opera se jmenovala Euridice. ano ne 16. Pojem drama per musica označuje první, začátečnické operní pokusy. ano ne 17. Claudio Monteverdi založil operní školu ve Florencii. ano ne 18. Opera seria je označení opery s komickými prvky, pojem opera buffa ano ne označuje vážnou operu, s tragickým dějem. 19. První operní divadlo bylo založeno v Benátkách. ano ne 20. Antonio Vivaldi byl Ital. ano ne 21. Antonio Vivaldi byl povoláním učitel hudby. ano ne 22. Antonio Vivaldi byl vynikající houslista. ano ne 23. Nejznámějším dílem A. Vivaldiho je houslový koncert s názvem Jaro, léto, ano ne podzim a zima. 24. G. F. Händel a J. S. Bach byli Němci. ano ne 25. G. F. Händel a J. S. Bach se narodili ve stejném roce. ano ne 26. G. F. Händel strávil podstatnou část svého uměleckého života v Itálii. ano ne 27. G. F. Händel nenapsal žádnou operu, zato zkomponoval mnoho oratorií. ano ne 28. Nejznámější oratorium G. F. Händela nese název Mesiáš. ano ne 29. Oratorium Mesiáš obsahuje slavný zpěv Aleluja. ano ne 30. Když J. S. Bach jako dítě osiřel, staral se o něj jeho starší bratr, který mu ano ne bránil v hudebním vzdělávání. 31. J. S. Bach nenapsal žádnou operu. ano ne 32. Dva synové J. S. Bacha se profesionálně věnovali hudbě. ano ne 33. J. S. Bach napsal concerta grossa s názvem Braniborské koncerty. ano ne 34. Pro svou ženu Marii Barboru složil Bach hudební dílko s názvem Knížka ano ne skladbiček pro mou ženu. 35. Představitelem české barokní hudby je např. Adam Václav Michna ano ne z Otradovic. 36. Z barokní doby pochází známá česká vánoční píseň Chtíc, aby spal. ano ne 37. Autorem 1. české opery je František Václav Míča. ano ne 45

46 Opakování PRACOVNÍ LIST Č Doplňte správné odpovědi: sborník milostných písní; ordinarium a proprium; středověký zloděj; ordinář a proprium; Za sv. Mistra Jana; Hospodine, pomiluj ny; sborník duchovních písní; středověký potulný žák, který se zabýval i hudební tvorbou; Ktož jsú boží bojovníci; Svatý Přemysle; nejstarší dochovaná česká duchovní píseň; sborník husitských duchovních písní; tzv. nové umění, vícehlasé skladby století; středověká milostná píseň; označení středověkého rytíře, který se mj. věnoval hudebnímu umění; Svatý Václave; Stratilať jsem milého; reformátor církevního zpěvu zavedl gregoriánský chorál; jednohlasý bohoslužebný zpěv papež Řehoř Veliký dvě hudební části mše ars nova trubadúr Hospodine, pomiluj ny Jistebnický kancionál kancionál husitská hymna vagant Andělíku rozkochaný středověká milostná píseň středověká píseň opěvující čes. panovníka 10. století gregoriánský chorál 2. K jednotlivým autorům doplňte odpovídající údaje: povoláním kněz, skvělý varhaník, oratorium Mesiáš, původně studoval práva, narodil se v Benátkách, skvělý houslista, napsal přes 40 oper, rád cestoval, dirigent v dívčím sirotčinci, ke konci života oslepl, koncert Čtvero ročních dob, rád cestoval za hudbou, Vodní hudba, umělecký pobyt v Londýně, pocházel ze starobylé hudebnické rodiny Antonio Vivaldi G. F. Händel J. S. Bach 46

47 II ZÁKLADY HUDEBNÍ NAUKY Pokud se chce člověk dozvědět něco více o hudbě, rád by se naučil hrát na hudební nástroj, aby si zahrál jen tak pro radost nebo mohl spolu s ostatními doma muzicírovat, chce porozumět zápisu oblíbené písničky, naučit se číst v notách, umět zpívat z not, dokázat zapsat do notové osnovy zvláštní melodii apod., měl by začít se studiem hudební nauky. Hudební nauka seznamuje se základními hudebními pojmy a jevy: vysvětluje základní akustické jevy (vznik a vlastnosti tónů) vysvětluje základy notového písma s příslušnými znaménky a zkratkami pojednává o metru a taktu pojednává o ladění, soustavě tónin seznamuje s intervaly a akordy případně podává informace o tvoření tónu lidského hlasu a o procesu slyšení 47

48 1 ZVUK, TÓN, TÓNOVÁ SOUSTAVA Vše, co slyšíme, označujeme jako zvuky. Zvuky vznikají chvěním různých těles. Chvějící se těleso rozechvívá okolní vzduch a ten rozechvívá naše sluchové ústrojí. Sluchem vnímaný jev označujeme jako zvuk. Zvuky dělíme na hluky a tóny. Některá tělesa kmitají stále stejně rychle, chvějí se pravidelně a naopak. Pravidelným chvěním vznikají tóny, nepravidelným chvěním těles vznikají hluky např. rány, šumy, praskání, syčení, šramot, skřípání. Hluky mají neurčitou výšku, a proto je nemůžeme zazpívat ani zahrát na hudební nástroj. Je logické, že základním materiálem hudby je tón, avšak v hudbě se uplatňují i některé hluky, např. zvuk bubínku, trianglu, dřívek apod. hovoříme o tzv. rytmických hudebních nástrojích. 1.1 Vlastnosti tónu Tón je nejmenší prvek hudebního díla, má 4 základní vlastnosti výšku, délku, sílu a barvu. Výška tónu je dána kmitočtem (frekvencí), tj. počtem kmitů za sekundu. Při vyšším počtu kmitů výška tónu stoupá. Rychlost kmitání je hlavně závislá na velikosti tělesa čím je větší, tím je pomalejší je jeho chvění. Jednotkou kmitočtu je Hz. Slyšitelný kmitočet pro lidské ucho se pohybuje v rozmezí Hz. Nejvyšší tóny v uvedeném rozpětí vnímáme jako nepříjemné a bolestivé, tóny nad touto hranicí lidské ucho nevnímá. Vnímají je ale některá zvířata (např. pes, netopýr). Na délce tónu době trvání tónu je založen rytmus. Síla tónu je závislá na tom, jak intenzivně je těleso rozechvěno. Intenzitu zvuku měříme v db. Na síle tónu je založena hudební dynamika. V hudbě jsou využívány zvuky o síle db (např. dynamické vrcholy orchestru někdy překračují 100 db). Při dlouhodobém vystavení zvukům nad 80 db dochází k poruchám sluchového a nervového ústrojí. Barva tónu je závislá na materiálu a stavbě hudebního nástroje. Rozeznáváme také tóny ženských, mužských a dětských hlasů. Kromě toho můžeme popsat sluchový vjem tónu tón může znít jasně, temně, ostře, zastřeně, drsně, plně, dutě, sametově apod. Jednotlivé vlastnosti tónu nejsou pro hudbu stejně důležité. Např. jednoduchá melodie se nezmění, když ji zahrajeme na jiný hudební nástroj, než pro který byla původně určena. Stejně tak výrazná změna nenastane, pokud melodii zahrajeme silně nebo slabě. Barva ani síla tónu 48

49 se tedy přímo nedotýkají podstaty hudební myšlenky. K zásadním změnám dochází při změnách výšky nebo délky jednotlivých tónů v melodii. Výška a délka tónu jsou zachyceny v notaci, síla tónu se naznačuje přidanými slovními označeními nebo graficky. 1.2 Tónová soustava Všechny tóny používané v hudbě jsou přehledně uspořádány podle svých výšek do tónového systému tzv. tónové soustavy. Základem naší tónové soustavy je 7 tónů, které se nazývají c, d, e, f, g, a, h. Těchto 7 tónů se v tónové soustavě několikrát opakuje v různých výškových polohách souhrnně se označují jako základní tónová řada. Aby byla tónová soustava přehledná, dělíme ji na úseky (tzv. oktávy). Oktáva je vzdálenost mezi dvěma c (mezi nižším a nejblíže vyšším c). Tónová soustava obsahuje celkem 9 oktáv subkontra, kontra, velká, malá, jednočárkovaná, dvoučárkovaná, tříčárkovaná, čtyřčárkovaná, pětičárkovaná. Podobně se jmenují tóny, které do jednotlivých oktáv patří, např. kontra G, malé e, dvoučárkované f. Klavír má např. tónový rozsah od subkontra A do pětičárkovaného c. V hudbě se z krajních oktáv používá jen několik tónů. 49

50 2 NOTOPIS K zápisu tónů nám slouží notová osnova a noty. Nota je grafická značka pro tón. Tvar noty naznačuje délku tónu. Délku tónu počítáme na doby. Tvar noty Pojmenování noty Časová délka noty nota celá 4 doby nota půlová 2 doby nota čtvrťová 1 doba nota osminová ½ doby nota šestnáctinová ¼ doby Noty se zapisují do notové osnovy. Umístěním noty do notové osnovy určujeme její výšku. Notovou osnovu tvoří 5 linek a 4 mezery, které se počítají zdola. Pro zapsání nižších a vyšších not, které nelze zapsat do základní notové osnovy, se používají pomocné linky. Pomocné linky nevypisujeme celé, ale jen tu část, která je potřebná k zapsání noty. horní pomocné linky dolní pomocné linky 50

51 Na začátku každé notové osnovy musí být uveden klíč. Klíč určuje název noty, její umístění v notové osnově a výšku. Nejčastěji se používá houslový klíč, neboli G klíč. G klíč určuje v notové osnově polohu tónu g1 (nota na druhé lince), od toho se pak odvíjí umístění a pojmenování ostatních not základní tónové řady v notové osnově. Kromě houslového klíče se často používá i klíč basový, neboli klíč F. Nejen zvuky, ale také ticho má v hudbě své místo. Pro klid v hudbě se používá grafické znaménko označované jako pomlka. Délka klidu je závislá na tvaru pomlky, tak jako tomu je u not. Tvar pomlky Pojmenování pomlky Časová délka pomlky celá pomlka 4 doby půlová pomlka 2 doby čtvrťová pomlka 1 doba osminová pomlka ½ doby šestnáctinová pomlka ¼ doby Od noty na střední lince a dále nahoru připojujeme nožičky k notě zleva a píšeme je směrem dolů: 51

52 Skupinu not s praporci (praporky) nahrazujeme spojovacími trámci: Pro označení vázané hry nebo zpěvu slouží tzv. legato. Značí se obloučkem nad nebo pod notami různé výšky. Oblouček píšeme proti nožkám not. Tóny pod obloučkem zpíváme na jednu slabiku: Pokud jsou obloučkem spojené noty stejné výšky, hrají se nebo zpívají jako jedna dlouhá nota v součtu trvání všech not pod obloučkem. Tento způsob značení se používá zejména při přetažení tónu do dalšího taktu. Toto spojení stejných tónů se označuje jako ligatura: Tečka za notou prodlužuje notu o polovinu její délky: Koruna nad notou nebo pomlkou znamená, že nota nebo pomlka se má o něco prodloužit: V notovém zápisu se objevuje také znaménko repetice ukazuje, že se má určitá část skladby opakovat. Píše se dvojitou taktovou čarou a dvojtečkou kolem 3. linky směrem k opakované části: 52

53 2.1 Notové názvosloví Notové názvosloví je shodné s počátkem naší abecedy: c, d, e, f, g, a, h, (c). Této řadě not říkáme také hudební abeceda. V některých zemích (např. v Itálii, Francii) jmenují noty solmizačními slabikami: do, re, mi, fa, sol, la, si. Čtení not a oktávy v klíči G Vyšší noty pokračují ještě čtyřčárkovanou a pětičárkovanou oktávou. Malá oktáva pokračuje dolů, její nižší tóny se většinou píší do jiných klíčů (např. do F klíče). 53

54 3 RYTMUS A TAKTY Každá hudební skladba má rytmus. Rytmus tvoří kostru i srdce hudby. Kostru proto, že rytmus určuje počet a hodnoty not v taktech. Srdce zastává funkci tepu lidského srdce. Každý, kdo se do hudby zaposlouchá jen trochu pozorně, nebude mít problém rytmus nejen slyšet, ale i cítit. 29 Rytmus je uspořádání tónů podle délek a přízvuků, jedná se o organizaci tónů v čase. V notovém zápisu je označen dvěma číslicemi za klíčem. Základním rytmem je 2/4 a 3/4 takt. Takty jsou krátké úseky, na které se člení hudební skladby. Takty vyznačujeme v notové osnově kolmými čarami, tzv. taktovými čarami. Takty se dále dělí na doby stejně dlouhé časové úseky. První doba každého taktu je přízvučná (těžká), hraje se silněji. Další doby v taktu jsou nepřízvučné (lehké). Základními takty jsou takty dvoudobé a třídobé z nich je nejběžnější takt dvoučtvrťový a tříčtvrťový. Takty čtyřdobé a vícedobé vznikají složením jednoduchých dvoudobých a třídobých taktů ze složených taktů se nejčastěji vyskytuje takt čtyřčtvrťový neboli celý. V každém taktu se mohou objevit noty různých hodnot, ale součtem svých délek nesmí přesáhnout určenou délku taktu. Označení taktu píšeme pouze na začátek prvního taktu skladby. Horní číslo v taktovém označení vyjadřuje počet počítacích dob, dolní číslo vyjadřuje hodnotu počítací doby. Např. ve 2/4 taktu máme 2 počítací doby v hodnotách čtvrťových not. V 2/4 taktu je napsána většina našich lidových písní a tanců (např. polka, čardáš). 3/4 takt se vyskytuje v lidové i umělé hudbě. Je v něm napsáno mnoho tanců, např. valčík, waltz, menuet, sousedská, polonéza. Takt 4/4 je složený takt má dvě přízvučné doby, první je hlavní, druhá vedlejší. Označuje se také písmenem C. 4/4 takt je nejčastějším taktem umělé hudby. 29 převzato z: [online]. [cit ]. Dostupné z 54

55 4 ZÁKLADNÍ POJMY Z HUDEBNÍHO NÁZVOSLOVÍ Mnohé hudební pojmy pocházejí z italštiny. Nejčastěji se používají v oblasti dynamiky a tempa. Dynamika: pp pianissimo velmi tiše p piano tiše mf mezzoforte středí silou f forte silně ff fortissimo velmi silně cresc. crescendo zesilovat decresc. decrescendo zeslabovat dim. diminuendo zeslabovat poco a poco cresc. pozvolna zesilovat poco a poco dim. pozvolna zeslabovat sempre p stále tiše Tempo délka (trvání) tónů je závislá také na určeném tempu skladby. Přibližné tempo vyjadřují italské výrazy psané na počátku skladby nebo i v jejím průběhu: andante pomaleji, volnější krok appassionato vášnivě, zaníceně moderato mírně brillante skvěle, brilantně allegro rychle cantabile zpěvně presto velmi rychle dolce sladce, líbezně vivace, vivo živě (rychle) doloroso bolestně allegro moderato mírně rychle eroico hrdinsky largo široce furioso divoce lento zdlouha grazioso půvabně adagio zvolna maestoso velebně, majestátně, důstojně sostenuto zdrženlivě patetico pateticky allegretto rychleji, ale méně než rychle triste - smutně amoroso láskyplně 55

56 5 STUPNICE A TÓNINY Stupnice je stoupající nebo klesající řada tónů v rozmezí jedné oktávy, uspořádaná podle určitých pravidel. Tato pravidla se týkají především počtu tónů v oktávě a vzdálenosti mezi jednotlivými stupni stupnice. Každá vyspělejší hudební kultura včetně exotických kultur nám značně vzdálených má své svérázné stupnice. V celkovém souhrnu dosavadního vývoje hudby na celém světě bychom proto mohli uvést mnoho stupnic. My se však omezíme jen na ty stupnice evropské hudby, které mají v dnešní hudbě význam. 30 Musíme rozlišovat pojmy stupnice a tónina. Ve stupnici jsou tóny stupňovitě uspořádány od 1. stupně až po oktávu. V hudební skladbě se ale tento tónový materiál uplatňuje v různém sledu proto říkáme, že skladba je napsána např. v tónině C dur, nikoliv ve stupnici C dur. Základní (první) tón se v tónině jmenuje tónika a podle tohoto stupně se odvozuje název tóniny, např. v tónině C dur je tónikou tón c. V určité melodii se ani nemusí vyskytovat všechny tóny příslušené stupnice, ale tóny musí být uspořádány tak, aby tónika vynikala jako hlavní tón. Melodie velmi často začíná tónikou nebo se k ní vrací, melodie končící tónikou působí jako přesvědčivě uzavřená. Tónice je blízký třetí a pátý stupeň tóniny. Na tom je založena tvorba akordů a harmonie. Tónina je tedy soubor tónů, uspořádaných podle určitých pravidel, z nichž jeden je tón hlavní a nazývá se tónika. 31 V našem hudebním prostředí rozlišujeme tóniny durové a mollové. V naší hudební soustavě je nejmenší vzdáleností dvou tónů půltón. Celý tón pak má dvojnásobné výškové rozpětí. Na určitém rozložení půltónů a celých tónů je založen systém stupnic. 30 ZENKL, L. ABC Hudební nauky. s tamtéž, s

57 5.1 Posuvky Grafická značka Název Význam K názvu noty přidáváme koncovku: křížek zvyšuje notu o půltón is béčko snižuje notu o půltón es dvojitý zvyšuje notu o celý tón isis křížek Snížené h se označuje jako b (název hes se téměř nepoužívá), snížené a je as a snížené e se nazývá es. Posuvky za klíčem jsou označením určité tóniny a platí pro všechny noty nazývají se předznamenání: Odrážka ruší předchozí zvýšení nebo snížení: Posuvky uvnitř taktu platí vždy pro noty stejné výšky až do konce taktu: Odrážka ruší do konce taktu, kde byla u noty napsána, i posuvku z předznamenání: 57

58 5.2 Durové stupnice s křížky V durových stupnicích (název dur pochází z latiny a znamená tvrdý ) jsou půltóny umístěny mezi a stupněm. To je základní pravidlo pro každou durovou stupnici. Stupnice C dur Pohled na klaviaturu nám může pomoci lépe pochopit výškovou vzdálenost (interval) celých tónů a půltónů. Klávesy e f a h c mezi sebou nemají černé klávesy. Jsou to ty dva základní půltóny, které jsme se naučili znát u stupnice C dur. Mezi ostatními dvojicemi bílých kláves jsou klávesy černé je mezi nimi interval celých tónů. Černé klávesy patří tzv. zvýšeným nebo sníženým tónům. 58

59 Pokud budeme každou stupnici začínat od 5. stupně předchozí stupnice, musíme vždy zvyšovat 7. stupeň a k předznamenání přidávat křížky viz stupnice G dur: C dur: c d e f g a h c G dur: g a h c d e fis g (1 křížek) D dur: d e fis g a h cis d (2 křížky) A dur: a h cis d e fis gis a (3 křížky) E dur: e fis gis a h cis dis e (4 křížky) H dur: h cis dis e fis gis ais h (5 křížků) Fis dur: fis gis ais h cis dis eis fis (6 křížků) Cis dur: cis dis eis fis gis ais his cis (7 křížků) 32 Pořadí stupnic a křížků vyjádřené tabulkou: 33 Stupnice C G D A E H Fis Cis Počet křížků Pořadí křížků - fis cis gis dis ais eis his Pořadí křížků je nutno zachovat i v předznamenání a správně je umísťovat: 32 převzato z: KOVAŘÍK, V. Hudební výchova 1: Hudební nauka. s tamtéž 59

60 5.3 Durové stupnice s béčky V durových stupnicích s béčky nebudeme odvozovat každou další stupnici od 5., ale od 4. stupně předchozí stupnice. Víme, že durová stupnice musí mít půltón mezi a stupněm. Toho dosáhneme snížením 4. stupně o půltón do předznamenání napíšeme béčko viz stupnice F dur: Budeme-li podobným způsobem pokračovat dále, bude výsledkem tato řada stupnic: C dur: c d e f g a h c F dur: f g a b c d e f (1 béčko) B dur: b c d es f g a (2 béčka) Es dur: es f g as b c d es (3 béčka) As dur: as b c des es f g as (4 béčka) Des dur: des es f ges as b c des (5 béček) Ges dur: ges as b ces des es f ges (6 béček) Ces dur: ces des es fes ges as b ces (7 béček) 34 Pořadí stupnic a béček vyjádřené tabulkou: 35 Stupnice C F B Es As Des Ges Ces Počet béček Pořadí béček - b es as des ges ces fes Pořadí béček je nutno zachovat i v předznamenání a správně je umísťovat: 34 převzato z: KOVAŘÍK, V. Hudební výchova 1: Hudební nauka. s tamtéž, s

VY_32_INOVACE_13 Umělecké slohy_37

VY_32_INOVACE_13 Umělecké slohy_37 VY_32_INOVACE_13 Umělecké slohy_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Znaky hudebního baroka. Florentská camerata

Znaky hudebního baroka. Florentská camerata Baroko přibližně 17. století - Evropa, vznik v Itálii v 16. století z portugalského Barroco - "nepravidelně utvářená perla" Poslech: Adam Michna z Otradovic - Loutna česká - Nebeští kavalérové, Vánoční

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - využívá své individuální hudební schopnosti při hudebních aktivitách - zpívá dle svých dispozic intonačně jistě a rytmicky přesně v jednohlase - dokáže ocenit vokální projev druhého - reprodukuje

Více

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ

NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ NOTY A POMLKY - OPAKOVÁNÍ Doplň názvy not. Napiš půlové noty. e 1 c 1 g 1 h 1 d 1 a 1 c 2 f 1 Zařaď hudební nástroje (smyčcové, dechové plechové-žesťové, dechové dřevěné, bicí). TYMPÁNY POZOUN KONTRABAS

Více

Znaky hudebního baroka. Florentská camerata

Znaky hudebního baroka. Florentská camerata Baroko přibližně 17. století - Evropa, vznik v Itálii v 16. století z portugalského Barroco - "nepravidelně utvářená perla" Poslech: Adam Michna z Otradovic - Loutna česká - Nebeští kavalérové, Vánoční

Více

1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského chorálu b) česká duchovní píseň c) organizační zázemí operního provozu d) antická lyra

1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského chorálu b) česká duchovní píseň c) organizační zázemí operního provozu d) antická lyra Vzorový test k přijímacím zkouškám na NMgr. Obor Učitelství Hv pro ZŠ (z dějin hudby, hudebních forem, harmonie, intonace) Příloha W.A. Mozart : Sonáta 1. Co to je organum: a) vícehlasá pasáž gregoriánského

Více

Antika: Řecko MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012 VY_32_INOVACE_VYC2

Antika: Řecko MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012 VY_32_INOVACE_VYC2 Antika: Řecko MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012 Antika: Řecko Období Hlavní autoři Období 1. Ve kterém období existovalo antické Řecko? 2. Co bylo polis? Uveď dva nejznámější zástupce + jejich charakter. 3.

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

VY_32_INOVACE_11 Johann Sebastian Bach: Braniborské koncerty_39

VY_32_INOVACE_11 Johann Sebastian Bach: Braniborské koncerty_39 VY_32_INOVACE_11 Johann Sebastian Bach: Braniborské koncerty_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Od zrodu hudby k nadvládě jednohlasu, Když jeden hlas nestačí, Jak je možné zachytit hudbu, Od barokního majestátu k rokokové

Více

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál číslo Název výukového u Skupina HN 1 Nácvik houslového klíče I *pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva Mastíková 27.9.2013 FM, YŽ, OL, MB HN 2 Nácvik houslového klíče II pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva

Více

Tematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN. Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok

Tematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN. Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok TEMATICKÝ PLÁN Vyučující: Mgr. Chloubová Klára Školní rok: 2014/2015 Třída: 1D Předmět: Značka osnov: Ročník: Hodin týdně/rok: Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok Charakteristika

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

JOHANN SEBASTIAN BACH

JOHANN SEBASTIAN BACH JOHANN SEBASTIAN BACH Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

MINIMUM K NÁHRADNÍ ZKOUŠCE Z HUDEBNÍ NAUKY

MINIMUM K NÁHRADNÍ ZKOUŠCE Z HUDEBNÍ NAUKY 1. ROČNÍK 1. pololetí 1. Zvuk, tón, notová osnova, houslový klíč, basový klíč (violoncello, klavír a akordeon), taktová čára 2. Vlastnosti tónu 3. Hudební abeceda, znalost not v houslovém klíči od c1 do

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni ZŠ: Hudební výchova svým obsahem navazuje na vzdělávací

Více

Nejstarší české hudební památky

Nejstarší české hudební památky Nejstarší české hudební památky V období raného středověku proniká s křesťanstvím do našich zemí gregoriánský chorál (jednohlasý latinský zpěv). Konstantin a Metoděj zaváděli do náboženských obřadů a tedy

Více

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

Bicí nástroje: 4.ročník. A dur + akordy + D7. fis moll harmonická + akordy. fis moll melodická + akordy. d moll harmonická + akordy

Bicí nástroje: 4.ročník. A dur + akordy + D7. fis moll harmonická + akordy. fis moll melodická + akordy. d moll harmonická + akordy Pěvecké hlasy mají svoje názvy, stejně jako hudební nástroje. Pěvecké hlasy dělíme na ženské, mužské a dětské. Ženské hlasy jsou- nejvyšší soprán, střední mezzosoprán, nejnižší alt. Mužské hlasy jsou-

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ A VÝTVARNÝ OBOR Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky dne

Více

Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis

Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis 1 Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis E dur B dur A dur a moll harmonická melodická Crescendo = Decrescendo = Moderato = Allegro = Lento = Adagio = pp = fff = 2 Petr Iljič Čajkovskij Ruský skladatel

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

1. Tónová soustava. Řada tónů od c po h tvoří v tónové soustavě oktávu. Tónová soustava obsahuje devět oktáv: C1 D1 E1 F1 G1 A1 H1 A2 H2

1. Tónová soustava. Řada tónů od c po h tvoří v tónové soustavě oktávu. Tónová soustava obsahuje devět oktáv: C1 D1 E1 F1 G1 A1 H1 A2 H2 1. Tónová soustava Tónovou soustavu tvoří všechny tóny, které se využívají v hudbě. Základem tónové soustavy je sedm tónů: c, d, e, f, g, a, h, které se několikrát opakují v různých výškových polohách.

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY,

POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POČÁTKY ŘECKÉ KULTURY, pracovní list První evropské státy

Více

Učební plán předmětu. Průřezová témata. výstupy učivo přesahy průřezová témata Lidová hudba

Učební plán předmětu. Průřezová témata. výstupy učivo přesahy průřezová témata Lidová hudba Hudební výchova (Umění a kultura) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA: - Etnický

Více

crescendo = decrescendo = ppp= piano pianissimo= allegro = moderato =

crescendo = decrescendo = ppp= piano pianissimo= allegro = moderato = H dur - 5 křížků: fis, cis, gis, dis, ais 1 Mollová stupnice se čtyřmi křížky se jmenuje cis moll (fis, cis, gis, dis). cis moll harmonická + akordy cis moll melodická + akordy Es + akordy + D7 fis moll

Více

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky 1.STAROVĚKÁ LITERATURA A)Nejstarší písemné památky LITERATURA PŘEDNÍHO VÝCHODU ve 4. tisíciletí př. Kr. (před Kristem) se v Mezopotámii objevuje písmo a s ním i psaná literatura (v povodí velkých řek Eufratu,

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné nám. 25, 110 00

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 9. ročník Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci

Více

Kvíz (Mgr. Lucie Vychodilová, 2012) VY_32_INOVACE_VYC24

Kvíz (Mgr. Lucie Vychodilová, 2012) VY_32_INOVACE_VYC24 Kvíz (Mgr. Lucie Vychodilová, 2012) VY_32_INOVACE_VYC24 Období: Osobnosti: Dílo: Najdi: chybu 1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 Kdy se začalo projevovat baroko? Od poloviny 16. století do poloviny

Více

Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT

Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT aktivity Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Hudební výchova - 1. ročník Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. vokální činnosti - pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena) - hudební rytmus

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

www.zlinskedumy.cz LYRICKÉ ŽÁNRY

www.zlinskedumy.cz LYRICKÉ ŽÁNRY www.zlinskedumy.cz LYRICKÉ ŽÁNRY 1. PÍSEŇ nejstarší ţánr poezie útvar určený ke zpěvu spojena s hudbou pravidelná stavba, rytmus, rým častý refrén rozděluje se podle původu na lidovou a umělou, duchovní,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Hra na kytaru. Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na kytaru. I. stupeň

Hra na kytaru. Školní výstupy vyučovacího předmětu Hra na kytaru. I. stupeň Hra na kytaru Kytara se dnes těší velké oblibě stejně jako dříve. Odjakživa je nástrojem, který nás doprovázel při zpěvu, ale její možnosti sahají od skladeb klasické hudby, přes španělské flamenco až

Více

Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba

Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba Prima 1 hodina týdně, tematická CD, DVD,,

Více

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc Charakteristika vyučovacího předmětu hudební výchova 6. 9. ročník Vyučovací předmět hudební výchova je vyučován ve všech ročnících v jedné vyučovací hodině týdně. Jeho obsahem je naplňování očekávaných

Více

České baroko (autoři)

České baroko (autoři) České baroko (autoři) MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012 VY_32_INOVACE_VYC36 České baroko Hlavní autoři české barokní literatury Hlavní autoři české barokní literatury Jan Amos Komenský Bohuslav Balbín Bedřich

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč

1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč 1. Houslový, altový, tenorový a basový klíč Názvy not v notové osnově určuje klíč. V hudbě se běžně používají čtyři základní klíče: houslový, altový (violový), tenorový a basový. Houslový klíč (G klíč)

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě, v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Vokální činnosti Instrumentální

Více

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Rytmizace,melodizace: hudební hry (ozvěna, otázka odpověď)

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Rytmizace,melodizace: hudební hry (ozvěna, otázka odpověď) Vzdělávací oblast:umění a kultura Ročník:1. - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase VOKÁLNÍ ČINNOSTI Pěvecký a mluvní projev: pěvecké dovednosti (dýchaní, výslovnost),

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Naděžda Kubrichtová Vokální činnosti zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

Otázky z hudební nauky 1. ročník

Otázky z hudební nauky 1. ročník Otázky z hudební nauky 1. ročník 1. Co je zvuk, tón (jeho vlastnosti), nota? 2. Jak vypadá notová osnova, houslový klíč (napiš), takt, taktová čára a k čemu to všechno slouží? 3. Vyjmenuj hudební abecedu

Více

Středověká literatura. Dějiny umění a literatury

Středověká literatura. Dějiny umění a literatury Středověká literatura Dějiny umění a literatury Co nás čeká v této lekci? Přiblížit společensko historickou situaci Zopakovat si znaky dobového umění a uvést si příklady Charakterizovat literaturu tohoto

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 21. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_CJL_1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací

Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 21. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_CJL_1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 21. 01. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_CJL_1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony klíčové aktivity I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

NAUKA O HUDBĚ školní rok 2014/2015 VNITŘNÍ SMĚRNICE ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48

NAUKA O HUDBĚ školní rok 2014/2015 VNITŘNÍ SMĚRNICE ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 ZAKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA PhDr. ZBYŇKA MRKOSE, BRNO, DOŠLÍKOVA 48 NAUKA O HUDBĚ Patří mezi povinné předměty hudebního oboru Základních uměleckých škol. Délka studia je pětiletá a řídí se podle učebních plánů.

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2015/16 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

VY_32_INOVACE_12 Georg Fridrich Händel_39

VY_32_INOVACE_12 Georg Fridrich Händel_39 VY_32_INOVACE_12 Georg Fridrich Händel_39 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 4)Vznik česky psané literatury (přelom 13. a 14. století) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V tomto předmětu je třeba u žáků postupně vytvářet kladný vztah k hudbě, rozvíjet jejich hudebnost, podporovat schopnosti hudbu emocionálně prožít.

Více

Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT

Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti ICT aktivity Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací

Více

Hudební nauka. přehled látky pro 1. a 2. ročník DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA HLAVIČKA NOTY

Hudební nauka. přehled látky pro 1. a 2. ročník DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA HLAVIČKA NOTY Hudební nauka přehled látky pro 1. a 2. ročník Vlastnosti tónu DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA Prvky notace PŘEDZNAMENÁNÍ NOTA HLAVIČKA NOTY POMOCNÉ LINKY HOUSLOVÝ KLÍČ NOTOVÁ OSNOVA (linky i mezery se číslují

Více

Školní výstupy Učivo Vztahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje

Školní výstupy Učivo Vztahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje Hudební výchova - 1. ročník jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje poslouchá soustředěně ukázky hudby dokáže pochodovat do rytmu Hudební výchova - 2. ročník Pěvecké činnosti - lidové písně Zvuk

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5 GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

www.zlinskedumy.cz EPICKÉ ŽÁNRY

www.zlinskedumy.cz EPICKÉ ŽÁNRY www.zlinskedumy.cz EPICKÉ ŽÁNRY 1. Epos slovo řeckého původu veršovaná skladba bohatý děj mnoho postav děj pomalý epizody epiteta básnické figury 2. Legenda původně z latiny doslova to, co má být čteno

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného

Více

Identifikátor materiálu EU: ICT 1 8. Žák se seznámí s osobnostmi slovanských věrozvěstů. Mgr. Blanka Šteindlerová

Identifikátor materiálu EU: ICT 1 8. Žák se seznámí s osobnostmi slovanských věrozvěstů. Mgr. Blanka Šteindlerová Identifikátor materiálu EU: ICT 1 8 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět/téma Žák se seznámí s osobnostmi slovanských věrozvěstů. Mgr. Blanka Šteindlerová Čeština Člověk

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň Vzdělávací obor Hudební výchova náleží v etapě základního vzdělávání do oblasti

Více

Hudební výchova 6.ročník

Hudební výchova 6.ročník Hudební výchova 6.ročník Období Ročníkový výstup Učivo Kompetence Mezipředmětové vztahy,průř.témata Pomůcky, literatura Vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění. Orientuje se v hudebních

Více

Počátky křesťanství, Betlém

Počátky křesťanství, Betlém Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kot19 Vypracoval(a),

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 7. Křesťanství II. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 7 Křesťanství II.

VÝTVARNÁ KULTURA. 7. Křesťanství II. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 7 Křesťanství II. VÝTVARNÁ KULTURA 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Literární druhy a žánry hrou

Literární druhy a žánry hrou Literární druhy a žánry hrou MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_03_14 Tématický celek:

Více

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět 5.7.1 Hudební výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tento předmět vede y k porozumění

Více

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby.

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především

Více

Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová hudba. Mgr. Romana Zikudová. - zdravotní postižení - LMP

Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová hudba. Mgr. Romana Zikudová. - zdravotní postižení - LMP Identifikátor materiálu EU: ICT 3-28 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT= Předmět/Téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace má za úkol seznámit žáka s pojmem lidová

Více

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více

HUDBA V OBDOBÍ BAROKA

HUDBA V OBDOBÍ BAROKA HUDBA V OBDOBÍ BAROKA Časové vymezení: - 17. století a 1. polovina 18. století (1600 1750) Periodizace hudebního baroka: - rané baroko přelom 16. a 17. století, 1. polovina 17. století - střední baroko

Více

VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38

VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38 VY_32_INOVACE_04_ Komorní orchestry_38 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Estetická výchova hudební (EHV) Lidová hudba, lidský hlas, Letem hudebními dějinami, Balet a tanec, Muzikál

Estetická výchova hudební (EHV) Lidová hudba, lidský hlas, Letem hudebními dějinami, Balet a tanec, Muzikál Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Lidová hudba, lidský hlas, Letem hudebními dějinami, Balet a tanec, Muzikál Sekunda 1 hodina týdně, tématická CD,, datavideoprojektor,

Více

Prezentace 17-CJL -1-ročník Antické písemnictví (1)

Prezentace 17-CJL -1-ročník Antické písemnictví (1) Prezentace 17-CJL -1-ročník Antické písemnictví (1) Antika = historická epocha, která završuje éru starověku. V rámci starověku zahrnuje dějiny existence starověkého (antického) Řecka a Říma. Starořecká

Více

Pro noty, které píšeme pod, nebo nad notovou osnovu používáme pomocné linky.

Pro noty, které píšeme pod, nebo nad notovou osnovu používáme pomocné linky. Kapitola 1 Notová osnova má 5 linek a 4 mezery. Pro noty, které píšeme pod, nebo nad notovou osnovu používáme pomocné linky. Hudební klíč píšeme na začátek notové osnovy. Nejpoužívanější klíče jsou: houslový,

Více

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních Vyučovací předmět: Hudební výchova Ročník : kvinta, 1. Ročník Téma: Školní výstup- žák: Učivo: ( PT, TO, INT, PRO) Vokální činnosti - Uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - Využívá svého individuálního

Více

Hudební nástroje. Hudební nástroje jsou zařízení k vydávání tónů a zvuků. Používají se v hudbě. Hudební nástroje mají svou barvu tónu.

Hudební nástroje. Hudební nástroje jsou zařízení k vydávání tónů a zvuků. Používají se v hudbě. Hudební nástroje mají svou barvu tónu. Hudební nástroje Hudební nástroje jsou zařízení k vydávání tónů a zvuků. Používají se v hudbě. Hudební nástroje mají svou barvu tónu. Strunné hudební nástroje Lidé si kdysi všimli, že natažený drát může

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Původ hudby, hudba pravěku, starověku, středověku, renesance, baroka, klasicismu, romantismu, vážná hudba 20. století, vývoj

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 GOTIKA ÚVOD KATEDRÁLA středověk je doba stavebního rozvoje staví se klasické hrady, kláštery, mosty a silnice hlavní dominantou stavební činnosti je budování kostelů důvodem je silný

Více

Charakteristika předmětu Hudební výchova

Charakteristika předmětu Hudební výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících s časovou dotací: v 1. 5. ročníku 1 hodina týdně Výuka probíhá ve třídách. Tento předmět vede žáky k porozumění

Více

Hudební nástroje se dělí do několika skupin podle způsobu tvoření tónu.

Hudební nástroje se dělí do několika skupin podle způsobu tvoření tónu. Hudební nástroje Na celém světě existují stovky hudebních nástrojů. My se budeme zabývat především hudebními nástroji, které jsou běžné v Evropě. Některé z těchto nástrojů můžeme vidět a slyšet v symfonickém

Více

ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY

ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY ŽIVOT V BAROKNÍ DOBĚ (17. A PRVNÍ POLOVINA18. STOLETÍ) 5. třída ZŠ BŘEŢANY Před třicetiletou válkou panovala v českých zemích náboţenská snášenlivost. Skoro po dvě století zde ţili nekatolíci (někdy byli

Více