Metodika realizace mentorského programu při práci s (nejen) romskou mládeží

Transkript

1 Metodika realizace mentorského programu při práci s (nejen) romskou mládeží Zpracoval kolektiv autorů IQ Roma servisu, o. s. (Program Pro Mladé) BRNO, 2014

2 Pár slov úvodem Vážení čtenáři, vážené čtenářky, ve své každodenní pedagogické práci se potkáváme s mladými lidmi, kteří stojí na počátku své studijní a profesní dráhy a přemýšlejí, jakým směrem se v životě vydat. Současná informační společnost přináší do jejich životů mnohé zásadní změny, ve kterých je potřeba se zorientovat a vypořádávat se s nimi takovým způsobem, jenž povede k informovanému a samostatnému rozhodování každého jedince. Protože pouze takto učiněné rozhodnutí je svobodné a vede mladého člověka k převzetí odpovědnosti za svůj život a budoucnost. Procesní změny současné společnosti se jednoznačně odrážejí v každodenní žité realitě, a to v rovině osobní, profesní i sociální. Řada profesí pomalu ale jistě zaniká, vedle toho vznikají profese nové. Mění se obsahová koncepce školského systému a také požadavky na dosažený stupeň vzdělání pro tu kterou kvalifikaci. I v méně kvalifikovaném zaměstnání je zpravidla kladen požadavek na dobré zvládání obsluhy počítače či dalších digitálních technologií. Informace se hrnou ze všech možných stran, proto je vyvíjen stále větší tlak na schopnost práce s informacemi, jejich zdroji a na rozvoj kritického myšlení. Kontinuální proměny pracovního trhu vedou k požadavku na co nejvyšší stupeň obecných znalostí a flexibilitu rekvalifikace v průběhu produktivního věku. Otevřením pracovního trhu, příchodem zahraničních investorů, ale i posunem společnosti jako takové směrem k multikulturalitě a otevřenosti vůči zahraničním zdrojům vzrůstá potřeba zvládat komunikativní angličtinu, případně další jazyky, a to pro studium, práci i osobností rozvoj; je potřeba naučit se přijímat s respektem odlišné sociálněkulturní podněty. Současná informační společnost přináší v krátkém čase tolik zásadních změn, že mnohdy ani nejbližší osoba mladého člověka, tedy rodič, mu nedokáže smysluplně rozkrýt všechny neznámé, protože je změnami sám zaskočen. Pokud nemá mladý člověk dostatečné zázemí a oporu k tomu, aby se postavil na vlastní nohy, může jednoduše v soukolí proměnlivého dění zabloudit a ztratit tolik potřebnou motivaci svou situaci řešit a měnit, růst. Vážení čtenáři, vážené čtenářky, dostává se Vám do rukou soubor metodických listů vytvořených na základě pilotních zkušeností z implementace nástrojů pro aktivizaci mládeže, kterými se snažíme ve své práci podporovat mladé lidi právě v tom, aby svobodně objevovali své cíle a kroky k jejich naplnění a neztráceli motivaci si je plnit. Průvodcem na této cestě jim může být zcela nová osoba v jejich životě mentor. Trochu někdo jako doučovatel, trochu někdo jako starší kamarád. Náš hlavní cíl v této věci je prostřednictvím komplexní podpory, jejíž součástí je zprostředkování a podpora mentorského vztahu, vést mladé studenty k úspěšnému dokončení sekundárního vzdělávacího cyklu a vybavit je dostatečnými kompetencemi pro vstup na trh práce a orientaci v samostatném dospělém životě. Budeme rádi, pokud na následujících stránkách najdete inspiraci pro svou práci. Tým Programu Pro Mladé IQ Roma servisu, o.s. Tato metodika byla vytvořena v rámci implementace projektu Společně pro úspěch Romů na trhu práce (reg. č.: CZ.1.04/5.1.01/ ), který je financován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. 2

3 Obsah Pár slov úvodem 2 S kým pracujeme a s kým se chceme o své zkušenosti podělit? 4 S kým pracujeme 4 Z jakých faktů jsme vycházeli 4 Pro koho je metodika určena? 6 Co je to mentoring? 6 Mentoring jako pojem 6 Mentoring jako jeden z nástrojů komplexní podpory 7 Kde jsme se inspirovali? 10 Jaké jsou cíle mentorského programu? 11 K čemu je dobré stanovování cílů? 11 Jaké oblasti zahrnuje mentorský program/vztah? 12 Jak jsou konkretizovány dílčí cíle? 12 Kdo je kdo v mentorském vztahu? 14 Kdo jsou hlavní aktéři v mentorském vztahu? 14 Jak jsou rozděleny kompetence mezi mentory a pracovníky? 16 Jaká pravidla platí v mentorském vztahu? 17 Tvorba a průběh mentorského vztahu 20 I. Jak probíhá samostatná spolupráce s mentory? 21 II. Jak probíhá samostatná spolupráce s klienty? 25 III. Jak probíhá společná fáze spolupráce mezi klienty a mentory? 27 Na jaká rizika a problémy jsme narazili a jak je řešit? 30 V čem spočívá nejdůležitější přínos mentoringu pro klientskou práci? 30 Na jaké problémy jsme naráželi a jak jim předcházet? 31 V čem dál chceme mentoring rozvíjet? 31 Zkušenosti s realizací mentorského programu (kazuistiky) 32 Přílohy 33 Použité zdroje 38 3

4 S kým pracujeme a s kým se chceme o své zkušenosti podělit? (Definice cílových skupin) S kým pracujeme Metodika vychází z praktických zkušeností pracovníků občanského sdružení IQ Roma servis. Tato nestátní nezisková organizace se prioritně zaměřuje na oblast poskytování sociálních a vzdělávacích služeb a téma sociálního začleňování. Její občanskou vizí je společnost živých a přátelských vztahů mezi Romy a dalšími lidmi svět, kde i Romové zastávají důstojné společenské role a jsou přijímáni s respektem k vlastní kultuře a národnosti. Cílovou skupinu tvoří tedy primárně sociálním vyloučením ohrožení obyvatelé Jihomoravského kraje, především Romové a Romky, žijící v nepříznivé životní situaci, kterou oni sami chtějí aktivně řešit a měnit, a jejich poptávka spadá do kompetence organizace. Proto i pilotní realizace mentorského programu vychází ze zkušeností s prací specificky s romskou mládeží ve věku let. Primárně se jedná o romské studenty sekundárního a terciálního vzdělávacího cyklu, návazně pak jejich rodiče. Z jakých faktů jsme vycházeli Jak bylo nastíněno výše, primární cíl, z něhož jsme vycházeli, je podpora vzdělávacích úspěchů mladé romské generace. Oblast vzdělávání je samozřejmě úzce propojena i s dalšími rovinami (osobnostní, volnočasovou, sociální aj.), každopádně vzdělávací cíle jsme pojali jako hlavní a výchozí ukazatele. 4

5 Jak vypadá současná situace? V České republice dlouhodobě úspěšně absolvuje sekundární vzdělání více než 90 % studentů, což nás řadí na jedny z předních míst nejen v Evropě (EU 2011). Na základě kvalifikovaných odhadů (PF MU 2011, NPR 2011) a dat vycházejících z databáze více než šesti tisíc klientů zapojených do programů organizace v průběhu posledních 10 let, 70 % uživatelů služeb, obyvatel ohrožených či postižených sociálním vyloučením, má pouze základní vzdělání. Ze sociologické analýzy zaměřené na přechod romských dětí ze sociálně vyloučeného prostředí ze základní na střední školu (GAC 2010) vychází, že až 42 % romských studentů opouští střední školu již v 1. ročníku studia. Obtížná socioekonomická situace a sociální vyloučení romských rodin je úzce provázána také s oblastí pracovního uplatnění. Z aktuálních výzkumů (Situace Romů v 11 členských státech EU FRA 2012) a monitoringu IQ Roma servisu na základě dlouhodobé terénní práce v lokalitách JMK vyplývá, že v průměru 80 % a v některých obcích až 95 % romských obyvatel jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Je tedy patrné, že nízká úroveň vzdělanosti a vysoké riziko neúspěchu při úspěšném absolvování celého vzdělávacího cyklu je jednou z palčivých oblastí ve vztahu k romské komunitě. Relevantní nepříznivé charakteristiky ve vztahu cílové skupiny a oblasti vzdělávání je možné identifikovat v těchto aspektech: Nestabilní ekonomická situace domácnosti a chudoba, má negativní dopady na její priority v období studia (přednost je dávána ekonomickému přínosu mladých pracujících do rozpočtu rodiny). Častý neúspěch rodičů a neexistence dostatečně podnětných vzorů na úrovni primární zkušenosti zásadně ovlivňující sebeidentifikaci. Nedostatečná podpora ze strany rodiny i širšího okolí v období, kdy z důvodu neuspokojivých studijních výsledků, interpersonálních vztahů ve školním kolektivu, či problémové interakce s pedagogy klesá motivace ke studiu. Neúspěch na trhu práce i přes úspěšné absolvování odborného studia, se kterým se cílová skupina často setkává ve svém bezprostředním okolí u starších generací. Pro mladou generaci "atraktivní" zkušenost s neexistencí povinností v období adolescence, se kterou se často setkávají díky prostorové koncentraci obdobně ohrožených či již postižených. Nepřipravenost a neochota vypořádání se s častou negativní postojovou projekcí spolužáků z důvodu sociálně třídního statutu (chudoby nebo etnicity romství) posiluje demotivační složku při rozhodování o své budoucnosti (např. analýza ČvT 2014 o postojích studentů SŠ dokládá, že 49 % studentů pokládá Romy za nejzávažnější problém města či vesnice, ve které žijí). Uvedené aspekty jsou velmi často úzce provázány a souborně vedou k vysoké rizikovosti jejich dlouhodobé reprodukce. V Jihomoravském kraji žije dle kvalifikovaných odhadů (GAC 2006, PF MU 2011) tisíc obdobně ohrožených obyvatel, z čehož je cca 20 % dětí ve stádiu školní docházky na ZŠ. Z uvedených analýz vychází také cíle a ambice mentorského programu. Spolupráce klienta a mentora je jedním z článků komplexní systematické podpory, zacílené na intenzivní spolupráci s rodinou a dalšími intervenujícími subjekty (program Gendalos) a podchycení destabilizačních momentů na samém počátku. 5

6 Pro koho je metodika určena? Metodické listy jsou určeny především pro zástupce odborné veřejnosti, zejména neziskových a vzdělávacích institucí, které pracují s ohroženou nebo znevýhodněnou mládeží. Konkrétně pro pedagogické pracovníky a pracovnice, sociální poradce, učitele či studenty pedagogických oborů. Budeme potěšeni, pokud zde najdou smysluplné podněty také zástupci dalších pomáhajících profesí, případně širší veřejnost. Co je to mentoring? (Základní otázky a odpovědi) Mentoring jako pojem V obecném slova smyslu je mentoring strukturovaný proces, založený na profesionálním vztahu dvou osob, ve kterém mentor či mentorka poskytuje osobní vedení a podporu mentorovanému (v ang. terminologii mentee). Mentor předává své znalosti a zkušenosti, pomáhá nacházet směr či řešení problému ve společně vymezených oblastech. Mentorovaný je méně zkušená a obvykle mladší osoba, která přijímá vedení mentora, avšak rozhoduje se a jedná samostatně. Rozvoj je oběma stranami odsouhlasen na začátku jejich vztahu, jedná se tedy o naplňování společně stanoveného cíle. 6

7 V kontextu práce s dětmi a mládeží je mentoring využíván jako forma výchovy a podpory v oblasti vzdělávání. Mentor figuruje jako starší kamarád a průvodce, nikoliv jako autorita. Dlouhodobý přátelský vztah vytváří prostor pro růst schopností a dovedností mladého člověka přirozeným a zábavným způsobem. Mentoring jako jeden z nástrojů komplexní podpory IQ Roma servis realizuje práci s mládeží v rámci Programu Pro Mladé. Jeho součástí je Centrum vzdělávání a profesních ambicí, které se cíleně zaměřuje na podporu profesní dráhy a otázky spojené se vzděláváním. Pracuje s žáky posledních ročníků základních škol a podporuje je v klíčovém období přechodu mezi vzdělávacími cykly. Návazně rozvíjí dlouhodobou spolupráci se SŠ, VOŠ a VŠ studenty, směřující k úspěšnému dokončení studia a následnému uplatnění na trhu práce. Pro dlouhodobě spolupracující studenty (v délce cca půl roku) je určen speciální program Gendalos. Tento program představuje systém komplexní podpory mladých studentů, kde je mentoring využíván jako jedna z jeho klíčových metod. 7

8 Co je součástí systému komplexní podpory? Dlouhodobé zkušenosti práce s mládeží potvrzují, že pro zlepšení vzdělávacích úspěchů většinou nestačí jen doučování ve vybraných předmětech, protože doplňování učiva a příprava na testy jsou jen špičkou ledovce. Podpora je proto založena na celostním pojetí, zahrnujícím zmiňované doučování a dále také individuální poradenství, osobnostně-rozvojové aktivity, skupinová setkání určená pro sdílení a předávání zkušeností a řešení ekonomické situace studentů. Vzdělávací aktivity mají zpravidla skupinovou podobu, která ne vždy dokáže v plné míře naplnit všechny studijní potřeby klientů. Mentor či mentorka, který/á spolupracuje pouze s jedním vybraným studentem či studentkou, má prostor reagovat na aktuální témata a situace, věnovat se svému svěřenci s individuálním přístupem a se zaměřením na konkrétní cíl (např. zlepšit si známku z matematiky, naučit se prezentovat před lidmi, aktivně trávit svůj čas). Mentorský vztah hraje významnou roli také v sociálním rozvoji klientů, jelikož pro studenty může být mentor první přátelsky blízkou osobou mimo komunitu. Osobní kontakt pak v ideálním případě pozitivně ovlivňuje předsudky a stereotypní uvažování o člověku z jiného sociokulturního prostředí. Do studijní dráhy mladého člověka vstupuje několik dalších subjektů, jejichž vliv je často směrodatný: rodiče a další rodinní příslušníci, zástupci škol (učitelé a učitelky třídní i konkrétních předmětů, výchovní poradci). Za velmi významnou tedy považujeme aktivní spolupráci se školou a rodiči. Pracovníci školy mohou pomoci odhalit oblasti, které je potřeba u studentů rozvíjet, a podpořit tak bezproblémový průchod studiem, ať už jde o konkretizování problematické látky ve škole či upozornění na vysokou absenci, která ohrožuje prospěch. Jako velmi důležitou vnímáme roli rodičů, kteří významně ovlivňují především motivaci k úspěšnému dokončení studia. Zejména začínající středoškoláci procházejí kritickým obdobím, kdy přichází 8

9 do zcela nového prostředí, mnohdy poprvé mimo sousedskou lokalitu, potýkají se s novými odbornými předměty, včleněním do nového kolektivu; věk dospívání s sebou nadto přináší osobnostní zrání doprovázené pocity nejistoty. Je pro ně tedy důležité cítit dostatečnou podporu a uznání od svých nejbližších. Při stanovování cílů spolupráce se pracovníci vždy snaží, aby došlo k průsečíku cílů klienta, rodičů, školy i pracovníka. Mentor či mentorka vstupuje do cyklu spolupráce jako její pátý článek. Seznamuje se se stávající situací i potřebami klienta/ky definovanými zakázkou a v rovině klient pracovník mentor jsou vybírány cíle, které budou společně naplňovány, a je sestavován plán spolupráce. Jaké jsou podmínky pro zařazení klientů do programu Gendalos? Klient/ka: Studuje SŠ, VOŠ nebo VŠ. Dlouhodobě spolupracuje (minimálně 6 měsíců). Aktivně spolupracuje na naplňování individuálního plánu a dodržuje dohodnuté kroky. Nemá sníženou známku z chování. Nemá žádnou neomluvenou hodinu. Nemá ve škole absenci převyšující 25%. Na vysvědčení nemá nedostatečnou. Je klasifikován/a ze všech předmětů. 9

10 Kde jsme se inspirovali? Podněty pro zavedení mentorského programu vzešly z potřeby intenzivní individualizované práce s klienty, neboť pouze ta vede k hmatatelným posunům. Omezené kapacity odborných pedagogických pracovníků v poměru k množství klientů poptávajících služby navázané na vzdělání vedly k myšlence aktivnějšího zapojování externistů, resp. dobrovolníků, kteří mohou svými dovednostmi a věnovaným časem pomoci naplnit část cílů, které si klienti přejí dosáhnout a zároveň přinášet nové rozvojové podněty a oblasti. Inovativní systematické zapojování dobrovolníků v práci se znevýhodněnými dětmi a mládeží má své kořeny v Česku i v zahraničí. V českém prostředí funguje na principu mentoringu program Pět P zastřešený sdružením HESTIA, který je u nás realizován od 90. let 20. století. Svým obsahem se hlásí k odkazu amerického modelu Big Brothers, Big Sisters, který funguje a vyvíjí se už déle než 100 let. Program Pět P je zkratkou klíčových slov, definujících jeho podstatu: Pomoc, Přátelství, Podpora, Péče a Prevence. Zaměřuje se na základoškolské děti a mládež ve věku 6-15 let, přičemž šíři cílové skupiny ponechává velmi otevřenou: děti, které to mají jakýmkoli způsobem v životě složitější, než jejich vrstevníci. Jako hlavní cíl si vytyčuje řešit sociální a komunikační obtíže zapojených dětí, kdy dlouhodobý vztah dítěte s dobrovolníkem (vymezený délkou deseti měsíců) má vytvořit prostor pro růst sociálních dovedností, posilovat sebevědomí dítěte a rozšířit jeho motivaci k navazování přirozených vrstevnických vztahů. Důraz je tedy kladen primárně na aktivní trávení volného času a posilování sociálních kompetencí. (Zdroj: CZ/co-delame/program-pet-p) V roce 2011 navázala organizace IQ Roma servis spolupráci se slovenskou neziskovou organizací ETP Slovensko Centrum pre udržaťelný rozvoj, nejprve na neformální bázi, následně ve formalizované podobě společného projektu, zaměřeného na výměnu metodických postupů v rámci mezinárodní spolupráce. Partnerství přineslo možnost realizovat vzájemnou návštěvu spojenou s exkurzem do ověřených metod práce. Právě organizace ETP SK je realizátorem mentorského programu s názvem Proces premeny, který svým specifickým zaměřením na cílovou skupinu romských dětí a mládeže nabízí prostředí velmi blízké tomu, v jakém se pohybují pracovníci a pracovnice IQ Roma servisu a zkušenosti lze snáze ztotožnit s realitou české komunity. Koncept mentorství je zároveň v souladu s nedirektivním pojetím pedagogické práce, k níž se hlásí i tým Programu Pro Mladé IQ Roma servisu. Za zcela klíčové jsou považovány principy respektujícího přístupu, ve kterých pedagog či pedagožka vystupuje spíše v roli kouče, který je oporou, nabízí cesty a možnosti, pomáhá mladému člověku zorientovat se, dojít k uvědomělému rozhodnutí a formulovat si cíle, které jsou pro jeho život důležité. Následně je mu pomocníkem a konzultantem na cestě k jejich uskutečnění. Metodika mentorského programu IQ Roma servisu se tedy inspiruje vnějšími zkušenostmi zahraničního partnera a obdobných programů, staví ovšem na specificích vlastních cílů a klientů a vychází z jejich životní reality a možností. 10

11 Jaké jsou cíle mentorského programu? K čemu je dobré stanovování cílů? Jejich jasné pojmenování umožňuje zajímavé srovnání stávajícího stavu toho, kde jsem nyní, a žádaného stavu toho, kde bych chtěl/a být. Cíle jsou důležitou pohnutkou k aktivitě a prvopočátkem změny. Potřeby formulované v cíle a jejich uskutečnění jsou totiž propojenými nádobami. Dokud není člověk konfrontován s vlastní potřebou být někde jinde, zákonitě nenajde motivaci pro vlastní růst a posun. Mentorský program je ukotven zastřešujícím cílem: podporovat vzdělávacích úspěchy mladé romské generace, tj. vést mladé studenty a studentky k úspěšnému dokončení sekundárního vzdělávacího cyklu a vybavit je dostatečnými kompetencemi pro vstup na trh práce a orientaci v samostatném dospělém životě. Tento cíl vychází z dlouhodobé strategie organizace, ukotvené v reálné poptávce po tom, s čím se na nás mladí klienti nejčastěji obrací. Zároveň je velmi široký a v této formulaci příliš vzdálený vizi, za níž je možné se ubírat. Pilotní realizace mentorského programu pomohla definovat 5 základních oblastí, které představu podpory vzdělávacích úspěchů přibližují. V rovině každé z nich jsou následně ukotveny dílčí cíle, resp. kompetence, k nimž by měl mentorský vztah směřovat. 11

12 Jaké oblasti zahrnuje mentorský program/vztah? Je zřejmé, že oblast formálního vzdělávání, která je hlavním a výchozím ukazatelem, nestojí v životě mladého studenta či studentky jako osamocený solitér. Klíčovým úkolem mentorů sice je pomoc studentům stabilizovat a zlepšit známky ve škole, pomoc s organizací učení a vedení k tomu, jak zvládat učení a přípravu do školy samostatně, tím by však mentoři sklouzávali do role běžných doučovatelů. Mentorský vztah má i další ambice, a právě v tom spočívá jeho přidaná hodnota. Setkávání se staršími a zkušenějšími mentory má studentům pomoci v osobnostním a sociálním rozvoji, prostřednictvím vztahu mohou získat užitečnou zpětnou vazbu a pozitivní vzor. Mentoři mohou svým svěřencům ukázat nové možnosti trávení volného času, které bývají často u mladých lidí z méně podnětného prostředí omezené, ať už z nedostatku finančních zdrojů nebo z nedostatku inspirace v okolí. V neposlední řadě má mentoring umožnit bližší setkání klientů s člověkem z majority, která pro ně může být z různých důvodů uzavřená. Rozměr nazvaný jako multikulturní propojování cílí na vzájemné bourání stereotypních představ, které obě strany do vztahu přináší. Dlouhodobé cíle spolupráce s klienty jsou termínovány nejpozději do posledního ročníku stávajícího studia. Jak jsou konkretizovány dílčí cíle? Poskytnout oporu v definovaných 5 oblastech: formální vzdělávání, osobnostní rozvoj, sociální rozvoj, volný čas a multikulturní propojování. Pomocí vztahu mentor klient podpořit studenty v získávání kompetencí potřebných pro dokončení školy a následného uplatnění na trhu práce. 12

13 1. Cíle v oblasti formálního vzdělávání Klient/ka: stabilizuje a zlepší výsledky svého studia, zvládne přechod do dalších ročníků, dokončí střední školu a případně pokračuje v dalším vzdělávání, je samostatný/á v přípravě do školy, zná různé vhodné postupy, jak se učit a využívá je, orientuje se v profesích a ve své vlastní profesní orientaci. 2. Cíle v oblasti osobnostního rozvoje Klient/ka: zná svoje silné a slabé stránky (zvýší si své sebevědomí a sebehodnocení), vyhledává návazné aktivity, aby rozvíjel/a svoje silné stránky, zná své limity, dokáže objektivně zhodnotit své možnosti, je schopen/na sebereflexe. 3. Cíle v oblasti volného času Klient/ka: zná svoje možnosti ohledně trávení volného času (finance, časové možnosti, plánování času), zná různé možnosti trávení volného času, zná své preference a záliby a aktivně je vyhledává. 4. Cíle v oblasti multikulturního propojování Klient/ka: naváže vztah s mentorem/kou, je schopen/a od něj/ní přijímat nové podněty, respektuje názorové a kulturní rozdíly. 5. Cíle v oblasti sociálního rozvoje Klient/ka: umí vyjádřit svůj názor, dokáže si říct, co potřebuje (např. při doučování), ve vztahu mentor klient vystupuje aktivně, formuluje svoje přání, cíle, čeho chce dosáhnout, přejímá zodpovědnost za svůj individuální plán, chodí včas na schůzky, plní dohodnuté úkoly, pokud se mu/jí něco nelíbí, umí dát srozumitelně najevo svůj nesouhlas, hledá efektivní způsoby řešení situace. 13

14 Kdo je kdo v mentorském vztahu? Následující kapitoly se podrobně zaměří na vymezení rolí klíčových aktérů mentorského vztahu, jaká pravidla pro tento vztah platí a jak a čím jsou vymezeny hlavní zodpovědnosti těchto aktérů tak, aby mnohostranný rozvoj klientů byl co nejpravděpodobněji dosažitelný. Kdo jsou hlavní aktéři v mentorském vztahu? Klient/ka Mentorský program je otevřen romským studentům a studentkám na střední škole či vyšší vzdělávacím stupni, kteří naplňují podmínky programu Gendalos (více viz kapitola Co je Mentoring? - Jaké jsou podmínky pro zařazení klientů do programu Gendalos?), tj. dlouhodobě spolupracují s IQ Roma servisem, dodržují pravidelnou školní docházku a nemají sníženou známku z chování. Klienti nejprve spolupracují s pracovníky organizace. Po cca půlroční spolupráci je jim nabídnut externí mentor či mentorka. Tato forma spolupráce i její specifika jsou s klienty opakovaně probírány do té míry, že jim klienti rozumí. Následně se svobodně rozhodují o tom, zdali chtějí do mentorského vztahu vstoupit, nebo si zachovat spolupráci pouze se svým pracovníkem či pracovnicí a v rámci aktivit organizace. Pracovník/ce Jedná se o tzv. klíčového pracovníka či pracovnici daného klienta nebo klientky. V rámci organizace má každý klient přiřazeného svého klíčového pracovníka. Ten se stará o průběžný rozvoj klienta, nastavení klíčových individuálních plánů a nabídku různorodých aktivit v rámci organizace, v případě potřeby i mimo ni. Na úrovni vztahů funguje jako case-manager. Udržuje pravidelný kontakt se školou a učiteli klientů a taktéž s rodiči a rodinou. Figuruje jako facilitátor případných nedorozumění, zprostředkovává potřebné informace všem zainteresovaným stranám. Totéž se týká mentorského vztahu. Společně s koordinátorem dobrovolníků vybírá vhodného mentora pro konkrétní klienty, asistuje při první schůzce, probírá tuto situaci s rodinou a pro mentora je hlavní styčnou osobou, která zároveň zajišťuje dobrovolnickou intervizi. Mentor/ka Mentorem či mentorkou se stávají externí spolupracovníci, nejčastěji z řad dobrovolníků. Do kontaktu s klienty přistupují na základě vstupní přípravy specificky určené pro mentory, jejímž prostřednictvím mají možnost ujasnit si vlastní motivaci a očekávání, která jsou konfrontována s potenciální realitou (podrobněji viz kapitola Tvorba a průběh mentorského vztahu). Vzhledem k tomu, že mentorský vztah je dlouhodobý, má komplexní povahu a je založen na individuální spolupráci bez přítomnosti pracovníků, klade zároveň vyšší nároky na osobnost mentorů. Plný soulad s hodnotami organizace a dodržování etického kodexu je vnímán za samozřejmý, podobně tak trestní bezúhonnost. 14

15 Vedle toho je kladen důraz na určitý životní nadhled a vyzrálost, flexibilitu, schopnost komunikačně řešit nenadálé problémy a vysoký stupeň osobní zodpovědnosti. V základní rovině je osobnost mentorů vymezena následujícími předpoklady. Mentor/ka: má dokončené SŠ vzdělání (nebo o stupeň vyšší vzdělání než spolupracující klient či klientka), je mu/jí minimálně 20 let, má čistý trestní rejstřík, rozumí češtině a plynule v ní konverzuje, má zájem spolupracovat dlouhodobě a pravidelně (min. 6 měsíců, min 1x týdně 2 hodiny), je ochoten/a rozvíjet spolupráci s přesahy na 5 vymezených oblastí cílů mentorského vztahu; snaha ze strany IQRS je, aby byla zakázka ohraničená a jasně definovaná pro mentora/ku i klienta/ku, profesní a studijní povinnosti výrazně nezasahují do setkávání se svěřeným klientem/kou. V některých klientských případech není navázán vztah v rovině klient externí mentor a klient či klientka dlouhodobě spolupracuje pouze s klíčovým pedagogem či pedagožkou organizace. Ti pak zastávají zčásti také povinnosti mentora a vedou klienty ke shodným cílům jako klasický mentorský vztah. Škola Škola je dalším z klíčových aktérů pětistranné spolupráce v rámci výše popsaného programu Gendalos, mentorského programu se týká sekundárně. Hlavní odpovědnost v této věci zastávají pracovníci organizace, kteří dle potřeby jednají s učiteli a učitelkami, výchovnými poradci, školními psychology, řediteli aj. Externí mentoři zasahují tedy do vztahů se školou jen velmi výjimečně, a výhradně na základě jasné domluvy a plánu společně s klíčovým pracovníkem či pracovnicí svěřeného klienta nebo klientky. Hlavní povinností školy je podílet se na nastavení spolupráce a individuálního plánu klientů, naplňování jeho cílů a jejich následné reflexi. Klíčovou oblastí je zejména sdílení informací o prospěchu, studijních výsledcích, potřebách, problémech i pokroku, které vypovídají o průchodu studiem jednotlivých klientů. Rodiče/zákonní zástupci Míra zapojení rodičů se liší na základě věku a samostatnosti klientů. V každém případě je snahou pracovníků rodinné příslušníky co nejvíce zapojovat do spolupráce, dle možností i do přípravy individuálního plánu jejich dětí, a důsledně s nimi probírat změny v rodinné situaci a informace ovlivňující spolupráci s klienty. Rodiče jsou předem informováni o vstupu dítěte do mentorského programu, jsou s nimi rozebírány jeho podmínky a náležitosti. Informováním je možné předejít dezinterpretacím a případnému zmatení rodičů z toho, že se jejich dítě vídá i s další osobou mimo pracovníky organizace. Nezbytné je zapojení rodičů zejména v případě, kdy student či studentka nedosáhli plnoletosti a sdílí s rodiči domácnost. 15

16 Jak jsou rozděleny kompetence mezi mentory a pracovníky? V oblasti naplňování cílů a profesionální individuální podpory hrají tedy klíčovou úlohu mentor/ka a pracovník/ce. Oba jsou s klienty v pravidelném kontaktu, společně se věnují naplňování a reflexi stanovených cílů, ve větší či menší míře jsou v kontaktu s rodinou klientů. Hlavní zodpovědnost za celkovou spolupráci a naplňování plánu má samozřejmě pedagogický pracovník či pracovnice. Jaké jsou tedy kompetence mentora/ky a jakým způsobem je vymezen vzájemný vztah mentor pracovník? Pracovník/ce Mentor/ka Sestavuje velký/dlouhodobý individuální plán společně s klientem/kou. Vychází z nastaveného individuálního plánu, plánuje konkrétní aktivity, může se podílet na tvorbě individuálního plánu. Superviduje tvorbu kroků k naplňování individuálního plánu ze strany mentora/ky. Řeší problémy v rovině mentor klient. Komunikuje se školou, konkrétními učiteli a dalšími relevantními institucemi. Seznámí mentora/ku s rodiči, podílí se na nastavení spolupráce mezi mentorem/kou a klientem/kou. Zajišťuje odborné sociální poradenství a spolupráci s dalšími subjekty. Konkrétně řeší tyto oblasti: přihlášky na SŠ/VOŠ/VŠ, přijímací řízení, stipendia, expertní profesní poradenství, patologické jevy, záškoláctví, školní přestupy, návaznost na další instituce, brigády, praxe, stáže, speciální nabídky, účast na výchovných komisích. Zajišťuje evaluaci mentorského procesu, monitoring plnění individuálního plánu. Zajišťuje supervizi vztahu klient mentor. Řeší další služby, aktivity, na které mentor/ka nemá kompetence. Informuje pracovníka/ci o změnách v setkávání, změnách dohodnutých pravidel. Zajišťuje základní poradenství, podílí se na osobnostním rozvoji klienta či klientky. Konkrétně řeší tyto oblasti: průběžná příprava do školy, doučování, pojmenování silných a slabých stránek, podpora při rozvoji silných stránek, učit se učit, hledání zdrojů/pomůcek ke vzdělání, zefektivňování trávení volného času, práce na sebevědomí, sebehodnocení, asistence, doprovod, multikulturní přesahy, propojování minority s majoritou, primární prevence. 16

17 Jaká pravidla platí v mentorském vztahu? Mentorství, tak jak je v základní rovině nastaveno, reprezentuje profesionální časově omezený vztah dospělého člověka a svěřence, který je definován společným cílem. V rámci programu Gendalos je tedy mentoring vnímaný jako formální a strukturovaný a je důležité, aby s tímto pojetím byly srozuměny na počátku všechny zúčastněné strany. Je samozřejmé, že z pravidelného setkávání se dvou lidí vzejde často mnoho spontánních nápadů a pokud se podaří propojit osobnostně shodně naladěné jedince, vztah má tendence se rozrůstat nad rámec původního cíle. I s tímto mentorský program počítá a nebrání přílivu nových podnětů a společných aktivit ve volném čase. Je dokonce smyslem mentorství, aby hledalo a realizovalo přesahy nad rámec doučování, tréninku či jiné jasně ohraničené aktivity a směřovalo k vícestrannému rozvoji klientů na bázi rozvoje osobnosti, postojů a hodnot, podporujících pocity naplnění a osobní spokojenosti. Zároveň je však třeba zvážit potenciální rizika a uvažovat o nastavení základních pravidel, která na počátku spolupráce pomohou všem stranám se zorientovat a v průběhu spolupráce budou poskytovat základní prevenci eliminující potenciálně problémové situace. Potenciální rizika, na jejichž základě jsou definována pevná pravidla pro mentorský vztah, jsou vymezena následujícími oblastmi: Vzájemná důvěra Bezpečnost a etika práce Dodržování harmonogramu setkávání Kontakt s pracovníkem/nicí Klíčová osoba Mentor/ka Klient/ka Rodič Klíčová oblast Vzájemná důvěra Zná a dodržuje etický kodex IQRS s důrazem na mlčenlivost. Společných schůzek se účastní pouze mentor/ka a klient/ka, (pokud se obě strany výjimečně a výslovně nedomluví jinak). Zná rizika klientské práce, zná a dodržuje pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je diskrétní, nepředává nikomu dalšímu osobní údaje mentora/ky (např. telefonní číslo) bez výslovného souhlasu mentora/ky. Společných schůzek se účastní pouze mentor/ka a klient/ka, (pokud se obě strany výjimečně a výslovně nedomluví jinak). Je diskrétní, nepředává nikomu dalšímu osobní údaje mentora/ky (např. telefonní číslo) bez výslovného souhlasu mentora/ky. 17

18 Bezpečnost a etika práce Dodržování harmonogramu setkávání Kontakt s pracovníkem/nicí Schází se s klientem/kou na vhodných místech (veřejné prostory, prostory IQRS, u klienta doma). Nezve klienta/ku k sobě domů. Službu poskytuje bezplatně, finanční potřeby vyplývající ze společných aktivit řeší s pracovníkem/nicí. Pravidelně se schází s klientem/kou, neodvolává schůzky, pokud to není nezbytné, v případě absence si předem domluví náhradní termín s klientem/kou. Setkání probíhá každý týden (v delším intervalu jen po vzájemné dohodě i s pracovníkem/cí). Akceptuje minimální délku kontraktu (1 školní pololetí). Minimálně 1x měsíčně má kontakt s pracovníkem/nicí. Eviduje si setkávání s klientem/kou a včas odevzdává prezenční listinu/záznamy o práci s klientem/kou pracovníkovi. Jakékoliv změny v individuálním plánu, či setkávání probere s pracovníkem/nicí, případně s rodiči. Dochází pravidelně na schůzky s mentorem/kou. Pokud se nemůže zúčastnit z vážných důvodů, předem jej informuje a domluví si náhradní termín. Setkání probíhá každý týden (v delším intervalu jen po vzájemné dohodě i s pracovníkem/nicí). Akceptuje minimální délku kontraktu (1 školní pololetí). Akceptuje, že: 2 neomluvené absence nebo 3 omluvené během 30 dnů znamenají podmínečné ukončení spolupráce. Minimálně 1x měsíčně má kontakt s pracovníkem/nicí. Jakékoliv změny, které z jeho/její strany vedou ke změně individuálního plánu či setkávání, probere s pracovníkem/nicí. Pokud se klient/ka a mentor/ka schází u klienta/ky doma, zajistí, aby měli klid a prostor na práci. Podporují a vytvářejí podmínky klientovi/ce, aby se mohl/a pravidelně scházet s mentorem/kou. 18

19 Tato pravidla byla vyhodnocena jako základní pro fungování mentorského vztahu a třeba je vnímat jako bezpodmínečná. Vedle toho existuje řada dalších důležitých oblastí, na nichž je potřeba se domluvit a vymezit tak oboustranně vyhovující hranice jak pro klienty, tak pro mentory týkají se např. způsobů vzájemné komunikace, finančních vkladů do společných aktivit, míry zapojení a informovanosti rodičů ad. Tyto oblasti je nezbytné probrat a ukotvit na začátku spolupráce, avšak oproti výše popsaným se vyhovující stav může v každém vztahu mentor klient lišit. Oblasti budou proto podrobněji popsány až v následující kapitole, zaměřené na průběh a fáze mentorského vztahu. 19

20 Tvorba a průběh mentorského vztahu I když mentorský vztah naplňuje konkrétní poptávku klientů na straně jedné a potřeby být nápomocen ze strany mentorů, a jejich setkávání je přirozené a má bezpochyby svůj intuitivní vývoj, přesto se v základu jedná o uměle vytvořený vztah. Aby mohl vůbec vzniknout, je třeba připravit klienty na to, že do jejich života vstoupí někdo nový a že budou nyní pracovat s dalším člověkem, než jen s pracovníkem či pracovnicí, na kterého jsou zvyklí. Je také třeba najít vhodného člověka pro pozici mentora a připravit jej na to, že očekávání a nadšení se ne vždy potkává s možnostmi reality. Zároveň je nezbytné citlivě propojovat zájemce z řad klientů i dobrovolníků, aby se jejich povahy a zájmy nestřetávaly v protikladech, ale vytvářely úrodné pole pro růst a spolupráci. Je proto třeba pracovat na 3 úrovních odděleně s klienty i mentory, následně je podporovat ve společné fázi a pomáhat vnějšími impulzy k rozvoji vztahu. Tyto hlavní roviny ilustruje následující schéma. 20