Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ. II. část

Transkript

1 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ II. část Teoretická východiska pro možnost revitalizace území modelové oblasti Jaroslava Vráblíková a kolektiv Ústí nad Labem 2008

2

3 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ II. část Teoretická východiska pro možnost revitalizace území modelové oblasti Metodika Studijní část Autorský kolektiv: Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. Doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D. Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc. Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Doc. Ing. Josef Seják, CSc. Prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc. Ing. arch. Karel Beránek CSc. RNDr. Petr Jirásek Ing. Martin Neruda, Ph.D. Ing. Petr Vráblík, Ph.D. Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. Ústí nad Labem 2008

4 Název: REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ II. část Teoretická východiska pro možnost revitalizace území modelové oblasti Autorský kolektiv: Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc.: kapitola 1., 2., 3., 4., 13. Doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D.: kapitola 5. Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc.: kapitola 10., 12. Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.: kapitola 11. Doc. Ing. Josef Seják, CSc.: kapitola 8., část 2.4 Prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc.: kapitola 7. Ing. arch. Karel Beránek CSc.: kapitola 9. RNDr. Petr Jirásek: kapitola 11. Ing. Martin Neruda, Ph.D.: kapitola 6. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.: kapitola 4. Ing. Jaroslav Zahálka, CSc.: kapitola 10., 12. Vědecký redaktor: Doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. Recenzenti: Doc. RNDr. Jiří Anděl, CSc. Ing. František Loudát, CSc. Doc. Ing. Ladislav Slavík, DrSc. Podpořeno projektem Ministerstva pro místní rozvoj ČR WD Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří. Fakulta životního prostředí UJEP Ústí nad Labem 2008 ISBN:

5 Autoři: 1. Antropogenní zátěž a její charakteristika Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. 2. Možnosti obnovy antropogenně postižené krajiny v severních Čechách Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. 3. Revitalizace krajiny Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. 4. Resocializace území Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc., Ing. Petr Vráblík, Ph.D. 5. Teoretická východiska pro řešení disparit v horninovém prostředí Doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D. 6. Revitalizace vodních toků Ing. Martin Neruda, Ph.D. 7. Trvalé travní porosty a jejich význam Prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc. 8. Integrace environmentálních a sociálně-ekonomických kritérií jako předpoklad účinnosti revitalizace poškozeného území Doc. Ing. Josef Seják, CSc. 9. Východiska regionálního územního plánování při řešení úkolů revitalizace a resocializace antropogenně postiženého území Ing. arch. Karel Beránek CSc. 10. Vymezení a funkce sociálního potenciálu v území Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc., Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. 11. Využití sociologického šetření jako metody pro deskripci a usměrnění územního rozvoje Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D., RNDr. Petr Jirásek 12. Scénáře modelové oblasti Podkrušnohoří a jejich vícekriteriální hodnocení Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc., Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. 13. Souhrn Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc.

6 Obsah ÚVOD ANTROPOGENNÍ ZÁTĚŽ A JEJÍ CHARAKTERISTIKA OBECNĚ K ZÁTĚŽI PROSTŘEDÍ ANTROPOGENNÍ ZÁTĚŽ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ TĚŽBA UHLÍ A JEJÍ DŮSLEDKY V PODKRUŠNOHOŘÍ ANALÝZA KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ V ENVIRONMENTÁLNÍ A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ OBLASTI MOŽNOSTI OBNOVY ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V SEVERNÍCH ČECHÁCH TEORETICKÁ VÝCHODISKA REKULTIVACE Z HISTORIE REKULTIVACÍ V SEVERNÍCH ČECHÁCH REKULTIVACE POZEMKŮ PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN NA PŘÍKLADU SEVERNÍCH ČECH RADIAČNÍ A TEPELNÝ REŽIM NA VÝSYPKÁCH TECHNOLOGIE REKULTIVACÍ REKULTIVACE SKLÁDEK ODPADŮ, ODKALIŠT A SLOŽIŠŤ CHARAKTERISTIKA REKULTIVOVANÉ KRAJINY REVITALIZACE KRAJINY TERMINOLOGIE OBNOVY KRAJINY A STRESOVÝCH FAKTORŮ PŮSOBÍCÍCH ZÁTĚŽ PROSTŘEDÍ METODICKÉ ZÁKLADY REVITALIZACE KRAJINY REVITALIZAČNÍ CÍLE REVITALIZAČNÍ METODY ZÁVĚR RESOCIALIZACE ÚZEMÍ OBECNĚ K PROBLEMATICE NÁVRAT ČLOVĚKA DO KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY MOŽNOSTI RESOCIALIZACE KRAJINY S VYUŽITÍM EVROPSKÝCH FONDŮ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRO ŘEŠENÍ DISPARIT V HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ DISPARITY A JEJICH TRANSFORMACE NA INDIKÁTORY IDENTIFIKACE DISPARIT HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ V PODKRUŠNOHOŘÍ SHRNUTÍ TEORETICKÉHO POSOUZENÍ TRANSFORMACE DISPARIT NA INDIKÁTORY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A MOŽNOSTI JEJICH PRAKTICKÉHO VYUŽITÍ REVITALIZACE VODNÍCH TOKŮ CHEMIE VODY A BIOTICKÉ INDIKÁTORY METODY "INSTREAM FLOW" A MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ STANOVIŠTĚ KRAJINNÉ INDIKÁTORY POSTUP REVITALIZACE DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ VEGETAČNÍ DOPROVOD VODNÍCH TOKŮ ZÁVĚR TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY A JEJICH VÝZNAM CHARAKTERISTIKA FUNKCÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ VYUŽITÍ TTP NA CHOMUTOVSKU A V MODELOVÉ OBLASTI VÝVOJOVÉ TENDENCE INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍCH A SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝCH KRITÉRIÍ JAKO PŘEDPOKLAD ÚČINNOSTI REVITALIZACE POŠKOZENÉHO ÚZEMÍ ÚVOD SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH CHARAKTERISTIK MODELOVÉHO ÚZEMÍ TEORETICKÁ VÝCHODISKA REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POŠKOZENÉHO ÚZEMÍ... 89

7 8.4 POZNATKY O SAMOORGANIZACI EKOSYSTÉMŮ JAKO VÝCHODISKO REVITALIZACE MODELOVÉHO ÚZEMÍ PENĚŽNÍ HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH FUNKCÍ A SLUŽEB EKOSYSTÉMŮ ZÁVĚRY VÝCHODISKA REGIONÁLNÍHO ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PŘI ŘEŠENÍ ÚKOLŮ REVITALIZACE A RESOCIALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉHO ÚZEMÍ PŮVOD A SMYSL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO MĚŘÍTKA POZNÁMKY K VÝVOJI PŘÍSTUPU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ K PROBLEMATICE REVITALIZACE A RESOCIALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉHO ÚZEMÍ V PODKRUŠNOHOŘÍ NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON A PROBLEMATIKA REVITALIZACE A RESOCIALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉHO ÚZEMÍ V PODKRUŠNOHOŘÍ ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ VYMEZENÍ A FUNKCE SOCIÁLNÍHO POTENCIÁLU V ÚZEMÍ ÚVOD VYMEZENÍ POJMŮ FORMY AKTIVIZACE ÚZEMNÍHO SOCIÁLNÍHO POTENCIÁLU ZÁVĚREČNÉ ZAMYŠLENÍ A PŘÍKLADY Z PRAXE VYUŽITÍ SOCIOLOGICKÉHO ŠETŘENÍ JAKO METODY PRO DESKRIPCI A USMĚRNĚNÍ ÚZEMNÍHO ROZVOJE OBSAHOVÉ ZARÁMOVÁNÍ PROBLEMATIKY STABILITA OBYVATELSTVA A PRACOVNÍ POMĚRY HODNOCENÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVY HODNOCENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A KRAJINĚ ZÁVĚRY SCÉNÁŘE MODELOVÉ OBLASTI PODKRUŠNOHOŘÍ A JEJICH VÍCEKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA SCÉNÁŘŮ ZÁKLADNÍ PREMISY KONSTRUKCE SCÉNÁŘE OBSAH SCÉNÁŘŮ VERBÁLNĚ FORMULOVANÉ HYPOTÉZY JEDNOTLIVÝCH VARIANT SCÉNÁŘE VLASTNÍ PROPOČET INTERPRETACE VÝSLEDKŮ A DISKUSE SOUHRN

8 Úvod Fakulta životního prostředí Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem se zapojila od r.2007 do řešení programu WD Výzkum pro řešení regionálních disparit Ministerstva pro místní rozvoj projektem WD Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří s cílem přispět k řešení revitalizace území pánevních okresů a tak podpořit regionální rozvoj. V rámci řešení projektu byla zpracována Studie Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří jejíž I.část Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří a byla vydána v. r (Vráblíková J. a kol. UJEP Ústí n.l. 182 s. ISBN ). Tato výchozí publikace se zabývala teoretickými přístupy k řešení regionálních disparit, podrobně charakterizovala přírodní podmínky antropogenně postižené Chomutovsko ústecké oblasti, zhodnotila faktory narušení horninového prostředí, analyzovala půdní fond, vodní režimy krajiny a dlouhodobé působení antropogenních vlivů na ekosystémy v pánevních okresech. Byla zpracována i socioekonomická charakteristika modelového území, identifikovány klíčové faktory, podílející se na příčinách socioekonomických a environmentálních disparit podkrušnohorské oblasti. Závěr publikace vyústil v přehled hlavních disparit v modelové oblasti okresech Chomutov, Most,Teplice a Ústí n.l. v území, které zaujímá rozlohu 2276 km 2, kde žije téměř 490 tis. obyvatel. Oblast je typickým průmyslovým regionem s vysokou koncentrací energetického a chemického průmyslu, těžbou hnědého uhlí velkolomovým způsobem. Koncem 80. let 20. století patřila jako součást Černého trojúhelníku k nejvíce devastovaným oblastem ve Střední Evropě. V důsledku transformace české ekonomiky na ekonomiku standardního tržního typu dochází i v oblasti severních Čech k výrazným změnám k útlumu těžby, průmyslové výroby, snížení intenzity zemědělské výroby, což přináší další specifické regionální disparity, tj. sociální a ekonomické rozdíly. Na výše uvedenou část I.. navazuje předkládaná publikace jako výstup řešení z DC 002 II. část Teoretická východiska pro možnost revitalizace území modelové oblasti, která je metodického charakteru a měla by objasnit základní přístupy k možnostem revitalizace území v Podkrušnohoří a tím i ke snížení regionálních disparit. Regionální disparity mají své politické příčiny a konsekvence a vyžadují zásahy a pomoc státu při jejich útlumu či eliminaci. Řešení regionálních disparit a s tím související rozvoj regionu spolu představují dlouhodobý proces směřující k omezení nerovnovážných vztahů mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti a hospodářského růstu. Pro harmonický rozvoj regionů je třeba vytvářet podmínky pro odstranění nebo zmírnění negativních regionálních disparit s cílem využít vnitřního potenciálu jednotlivých regionů při respektování principů trvale udržitelného rozvoje. V Ústí n. L., prosinec 2008 Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. vedoucí autorského kolektivu 8

9 1. Antropogenní zátěž a její charakteristika 1.1 Obecně k zátěži prostředí Zátěž prostředí způsobují jak faktory přírodní (exogenní a endogenní), tak antropogenní (viz. schéma 1.1). Problematika člověkem způsobovaných negativních změn v krajině je aktuální zejména v území, které je předmětem projektu Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří. Zátěž z Chomutovsko ústecké oblasti byla podrobně analyzována pomocí konkrétních disparit přírodních, environmentálních a sociálně ekonomických. (viz. publikace Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří I. část Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří vyd. UJEP, 2008). Schéma 1.1: Zátěž prostředí Faktory působící zátěž prostředí Podnebí a povětrnostní podmínky Půdní faktory Abiotické Přírodní Biota Biotické Antropogenní Průmyslové škodliviny Agrotechnické Rekreační Cílené zásahy S antropogenní zátěží krajiny je spojován i termín DETERIORIZACE, který je vysvětlován jako zhoršení, poškození životního prostředí, takže může být vyjádřením pro negativní antropogenní činnost v krajině (Terra země, půda, v širším pojetí krajina). Deteriorizaci můžeme považovat za proces, jímž je půda (či krajina) zbavována svých původních, přírodních (přirozených) vlastností. K narušení původních vlastností dochází v důsledku antropogenní činnosti zejména: těžby nerostných surovin (uhlí, rud, rašeliny, stavebních a keramických surovin), rozvojem průmyslu, rozvojem urbánního prostoru, rekreací. Na základě výše uvedených deteriorizačních vlivů by měl následovat soubor opatření, který by přispěl k obnově produkčnosti a funkčnosti krajiny tj. rekultivaci a následně i revitalizaci krajiny. Pro bližší specifikaci uvádíme stručnou charakteristiku problému a jeho zobecnění. V kulturní krajině je vztah mezi přírodními a antropogenními složkami harmonický, je zachována i její autoregulační schopnost. V průběhu působení stresového faktoru, který se podílí na zátěži prostředí, dochází zpravidla k destabilizaci funkcí. V krajině se tak setkáváme s narušením stability přírodních složek, zejména činností člověka, což je označováno za narušenou kulturní krajinu. S ní souvisí narušení harmonického stavu mezi složkami přírodními a antropogenními, čímž jsou narušeny i přirozené autoregulační schopnosti. I přes 9

10 značnou míru narušení existuje ještě částečná autoregulační schopnost a proto je možná i restaurace krajiny. Při dlouhodobém a intenzivním působení stresového faktoru působícího zátěž prostředí dochází k funkčním změnám a snížení odolnosti. V krajině vede vyšší míra narušení k degradaci prostředí. Stav je charakterizován značným narušením stability přírodních složek a jen nízkou autoregulační schopností. Degradací prostředí rozumíme snižování kvality jednotlivých prvků nebo celého životního prostředí pro společenské využívání. Degradované prostředí je charakteristické narušenou stabilitou a přírodní podmínky jsou negativně ovlivňovány člověkem. Při ústupu negativního působení společensko hospodářských jevů existuje naděje, že u krajiny dojde k její regeneraci, návratu k autoregulaci a obnově její ekologické rovnováhy. Negativní vliv člověka v krajině vede až k její devastaci. Pod tímto pojmem si obecně představujeme znehodnocování a ničení přírodního prostředí a jeho složek. Devastovaná krajina má strukturu zcela přeměněnou, přírodní složky jsou zničeny, vyloučena je autoregulace, neexistuje homeostáze. Zastavení další devastace a zajištění obnovení restaurace je možné prostřednictvím socioekonomické složky použitím značného množství energie (zejména formou biotechnických opatření). Zpravidla je půda vyřazena z biologického látkového koloběhu, zlikvidováno rostlinstvo a odstraněna nejúrodnější vrchní část půdy. Devastace je spojena zejména s těžbou nerostných surovin. S krajinou devastovanou bylo a je možno se setkat nejčastěji v pánevní oblasti Severních Čech. Při vyšší formě zátěže byl mnohdy srovnáván stav životního prostředí s ekologickou katastrofou tj. situací, v níž nejsou naplňovány elementární potřeby živého systému a jeho schopnost adaptace je překročena do té míry, že podmínky biologické reprodukce systému zanikají. K ekologické katastrofě byl na přelomu 80 a 90. let přirovnáván stav životního prostředí v Podkrušnohoří (viz. schéma 1.2). Schéma 1.2: Zásahy člověka do krajiny Intenzita zásahu člověka v krajině Vztah mezi složkami přírodními a antropogenními se Kulturní krajina blíží harmonickému stavu Autoregulační schopnost je zachována Stabilita přírodních složek je narušena člověkem Narušená kulturní krajina Existence částečné autoregulace Dlouhodobé a intenzivní působení stresového faktoru Vyšší míra narušení stability přírodních složek Částečná autoregulační schopnost Degradace prostředí Přechodného či trvalého charakteru Při ústupu zátěže může dojít k regeneraci - návratu k autoregulaci a k obnově ekologické rovnováhy krajiny Znehodnocování a ničení přírodního prostředí a jeho složek Likvidace části půdy i rostlinstva Devastace Struktura zcela přeměněna Přírodní složky zničeny Vyloučena autoregulace, neexistuje homeostáze Obnova možná vkladem energie (biotechnická opatření) Nejsou naplňovány elementární potřeby živého systému Ekologická katastrofa Podmínky biologické reprodukce systému zanikají 10

11 1.2 Antropogenní zátěž krajiny v Podkrušnohoří Již koncem 19.století se začíná v Rakousku Uhersku významně rozvíjet průmysl na severu Čech. Zakládání nových podniků bylo umožněno tím, že zde byla naleziště hnědého uhlí. Postupně se vybudovala železnice, docházelo k rozvoji sídel a zvyšoval se zde významně počet obyvatel. Rozvoj průmyslu zde pokračoval po celé 20. století. Postupně se budoval chemický průmysl, koncentrovaný v dalším období do Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n.l. a litvínovského podniku Chemopetrol. Ve 20.století hrály významnou roli i podniky Válcovny trub a železa (VTŽ) Chomutov a celá řada menších sklářských podniků, postupně zkoncentrovaných do podniku Glavunion Teplice. S těžbou uhlí v zájmové oblasti bylo spojeno i jeho využívání na energii. Šlo o podniky zajištující teplo např. Severočeské teplárny Komořany, Dalkia Trmice. Největší podíl hnědého uhlí je však využíván na výrobu elektrické energie, kdy bylo vystavěno 6 elektráren vázaných na Severočeskou hnědouhelnou pánev s výkonem 3,62 tis. MW. Krajina v Podkrušnohoří byla a je typickým průmyslovým regionem, se všemi negativními dopady na prostředí zejména emisní i imisní zátěže, které byly příčinou zařazení oblasti do tzv. černého trojúhelníku (Podkrušnohoří, Slezsko, Sasko). Antropogenní zátěž je charakterizována na vývoji průměrných ročních koncentrací SO 2, NO x a průměrných ročních koncentrací prachu (viz. grafy 1.1, 1.2, 1.3). Graf. 1.1: Charakteristika antropogenní zátěže průměrné roční koncentrace SO 2 Chomutovsko ústecké oblasti (Zdroj dat: Zdravotní ústav Ústí nad Labem) Poznámka: Přerušovaná čára vyjadřuje limitní hodnotu pro ochranu zdraví, platnou v roce

12 Graf. 1.2: Charakteristika antropogenní zátěže průměrné roční koncentrace NO X v Chomutovsko ústecké oblasti (Zdroj dat: Zdravotní ústav Ústí nad Labem) Poznámka: Přerušovaná čára vyjadřuje platnou limitní hodnotu pro ochranu ekosystémů Graf 1.3: Průměrné roční koncentrace prachu (TSP a PM 10 ) v Chomutovsko ústecké oblasti (Zdroj dat: Zdravotní ústav Ústí nad Labem) Poznámka: Přerušovaná čára vyjadřuje současný platný imisní limit pro ochranu lidského zdraví 1.3 Těžba uhlí a její důsledky v Podkrušnohoří Ložiska hnědého uhlí jsou situována do Severočeské hnědouhelné pánve, která se rozprostírá od Ústí n.l. až ke Kadani. V současnosti probíhá těžba na Mostecku ve dvou dolech Vršany a ČSA, tyto lomy jsou ve vlastnictví Mostecké uhelné společnosti a.s. (velkolomy ČSA, Vršany-Šverma, hlubinný důl Centrum). Ve zbývající části pánve se těží na lomu Bílina (okres Teplice) a v lomu Nástup Tušimice, (lom Tušimice-Libouš), které jsou ve vlastnictví Severočeských dolů Chomutov a.s. 12

13 Udává se, že v SHP bylo vytěženo více jak 3,5 mld. tun uhlí, z toho 2,6 mld. velkolomovým způsobem. Na vnější a vnitřní výsypky bylo přesunuto více jak 7 mld. m 3 nadložních zemin. Graf 1.4: Historický vývoj těžby v Podkrušnohoří za období 1860 až 2007 mil. t (Zpracováno FŽP ze zdrojů: historie těžby, materiály SHR, MUS a SD) S těžbou jsou spojeny zábory pozemků, převáženě se jednalo o zemědělskou půdu. Udává se, že bylo zabráno pro těžbu 40. tis. hektarů pozemků, z toho 33 tis. po r V oblasti SHP bylo v důsledku těžby hnědého uhlí zlikvidováno 84 sídel. Z toho nejvíce na Mostecku. V r bylo rozhodnuto o likvidaci města Most s 34 tisíci obyvatel, které bylo zlikvidováno v letech v důsledku těžby uhlí lomem Most. Severočeská hnědouhelná pánev je největší a těžebně nejvýznamnější hnědouhelnou pánví v České republice. Zaujímá mezi Ústím nad Labem a Kadaní plochu cca ha (viz. obr.4). Obr. 1.4: Zastoupení ploch ovlivněných důlními aktivitami (Zdroj: Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2007 upraveno FŽP) 13

14 Zásahy těžby do krajiny Hlavní disparitou uhelných revírů, zejména při povrchové těžbě hnědého uhlí, byly a jsou změny v krajině. Zásahy byly umocněny v druhé polovině 20. století, kdy se těžba koncentrovala do větších územních celků, na kterých se těží velkolomovým způsobem. Obecně lze konstatovat, že zásahy v důsledku těžby v krajině se projevují především: geomorfologickou proměnou území, vznikem nového reliéfu a jeho postupnou transformací, přesunem těžených nadložních zemin z lomových jam na vnější výsypky, těžbou, přepravou a zakládáním odklizových hmot vznikají výrazně odlišné stratigrafické poměry spočívající ve změnách petrografických, fyzikálně chemických, fyzikálně mechanických a technologických vlastností ukládaných hmot do nově vznikajících recentních útvarů, jsou výrazně narušeny hydrogeologické poměry území (podzemní vody, hydrologické poměry území, infiltrační poměry, výpary a místní srážky) těžbou dochází k degradaci až destrukci (zničení, rozvrat, zkáza) pedosféry orniční a podorniční vrstvy, lomová těžba ovlivňuje také atmosféru a mikroklima území, kvalitu ovzduší úletem a rozletem prachových částic z rozsáhlých prostorů těžby ve vlastním lomu, z výsypek a dopravních cest, je narušena biosféra v subsystémech fytocenóz, zoocenóz, včetně mikrobiálních cenoz. S těžbou je spojen odkliz nadložních zemin, skrývka. Její objem je velmi variabilní dle jednotlivých těžených lomů, ale v průměru se dnes pohybuje se kolem 5 m 3, což představuje cca 7 t odklizovaných nadložních zemin na 1 tunu vytěženého uhlí. Skrývkové hmoty se ukládají na výsypky. Setkáváme se s výsypkami situovanými mimo prostor lomu (vnější výsypky) a při postupu těžby pak s výsypkami uvnitř vytěžené části lomu (vnitřní výsypky). Schéma 1.3: Vliv těžby na krajinu Jak zasahuje těžba do krajiny Proměny krajiny Recentní útvary Vznik nového reliéfu Změna stratigrafických poměrů Narušení hydrogeologických poměrů Devastace pedosféry orniční a podorniční vrstvy Ovlivnění atmosféry, mikroklimatu a kvality ovzduší Narušení biosféry (fytocenóz, zoocenóz a mikrobiálních cenóz) Po těžbě zůstávají: Zbytkové jámy Výsypky Charakteristika recentních útvarů: Ekologicky extrémní Nestabilní a neproduktivní ekosystémy 14

15 Výsypky a zbytkové jámy jsou recentními útvary, které působí významné změny v krajině a lze je charakterizovat i jako: extrémní stanoviště, neproduktivní, nestabilní ekosystém, iniciální stadium vývoje, dominance anorganických složek, minimum organické hmoty (biogen. prvků), absence bioty, později iniciální fytocenózy, mikrobiocenózy, zoocenózy, transformace reliéfu (vnější výsypky, zbyt. lomy), změny v hydrosféře (podzemní a povrchové vody, odtokové poměry, infiltrace, změna výparu a srážek), degradace a destrukce pedosféry, změna stratigrafických a petrografických poměrů, narušení fytocenózy, zoocenózy a mikrobiálních cenoz, rozsáhlé plochy bez zeleně působí změny mikroklimatu, mezoklimatu a kvality ovzduší (zápary). Problematika výsypek je znázorněna na schématu 1.4. Schéma 1.4: Problematika výsypek Problematika výsypek Vnější (mimo důlní prostor) Vnitřní (uvnitř lomu) Umístění výsypek v krajině Stavba výsypek a technologie zakládání přednostní zakládání do extenzivních území přednostní stavba koncentrovaných výsypek trvalá stabilita výsypkového tělesa geomechanické a fyzikální vlastnosti zemin maximalizace využití výsypných prostorů maximalizace podílu plošných částí minimalizace plošného podílu svahových částí tvar a únosnosti podloží a výsypky sklonitost výsypkových svahů sedání výsypek hydrické poměry výsypky a okolí přednostní uplatňování bočních úpadních způsobů zakládání 15

16 1.4 Analýza konkrétních problémů v environmentální a sociálně ekonomické oblasti Pro nástin teoretických východisek možnosti revitalizace území modelové oblasti a získání relevantních údajů pro problematiku revitalizace jako podkladu pro zpracování návrhů metodických postupů pro řešení revitalizace území pánevních okresů přistoupili řešitelé k analýzám přírodního a sociálně ekonomického prostředí. Jejich cílem je zpracování podkladů pro zefektivnění regionální politiky a snížení disparit ve strukturálně postižených regionech, jejichž významným představitelem jsou pánevní okresy v Podkrušnohoří. Pro objektivní a komplexní přístup k hodnocení problémů disparit ve sledovaném regionu, Chomutovsko ústecké oblasti přistoupili řešitelé projektu k regionální analýze zaměřené zejména na disparity v oblasti ekonomické, sociální a environmentální. První etapu těchto prací představuje provedení SWOT analýzy (SWOT A) pro danou oblast. Interpretace jejich výsledků bude využita k určení relevantních faktorů, které by měl scénář pro zpracování návrhů metodických postupů (resp. jeho varianty) dále sledovat (viz. kapitola č. 12. Scénáře modelové oblasti Podkrušnohoří a jejich vícekriteriální hodnocení). Podstatou této metody je SWOT analýza hodnotící silné (Strenghts) a slabé (Weaknesses) stránky určité společnosti (korporace, komunit ), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), které jsou pro tuto společnost spojeny či vyvstávají v souvislosti s realizací určitého projektu (podnikatelského záměru, strategie nebo i restrukturalizačních procesů). Analýza spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu společnosti ( vnitřní prostředí) a současné situace okolí společnosti ( vnější prostředí). Kombinace faktorů SWOT vymezuje čtyři kvadranty strategií (viz. schéma 1.5): Schéma 1.5: Kombinace faktorů SWOT kvadranty strategií Obvyklá interpretace těchto strategií je: SO využít silné stránky na získání výhody WO překonat slabiny využitím příležitostí ST využít silné stránky na čelení hrozbám WT minimalizovat náklady a čelit hrozbám 16

17 Prvořadým úkolem pro zpracování analýzy problémů obecně je určit pro naši modelovou oblast, v rámci výše uvedených faktorů a strategií základní pilíře, které vycházejí z principů trvale udržitelného rozvoje pro řešení modelové oblasti v Podkrušnohoří. Jedná se o : Environmentální pilíř ovzduší, voda, krajina, agrosystémy, ekosystémy, odpady Ekonomický pilíř průmysl, podnikání, zemědělství, služby Sociokulturní pilíř zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání, kultura Pro vypracování návrhu SWOT A byly po prostudování využity následující prameny a údaje: Statistická data ČSÚ Koncepční a strategické dokumenty Ústeckého kraje, zejména Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje v letech Strategie udržitelného rozvoje České republiky, vládou schválena dne (usnesení č. 1242/04). Publikace autorského kolektivu z projektu WD Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří I. část Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří Materiály byly posouzeny z hlediska principů trvale udržitelného rozvoje a využity kolektivem hodnotitelů pro zpracování SWOT A dle jednotlivých pilířů. I. ENVIROMENTÁLNÍ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY významné přírodní a kulturní památky velký podíl velkoplošných zvláště chráněných území nárůst podílu plochy trvalých travních porostů z celkové rozlohy zemědělských půd velká rozloha rozpracovaných a dokončených rekultivací, zejména lesnických, zemědělských a ostatních velký podíl ploch listnatých dřevin z celkové rozlohy lesních porostů hustá síť stanic pro monitorování kvality ovzduší velký podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů velký počet obcí s veřejnou kanalizací s koncovou ČOV velký podíl odpadů, který je využit jako druhotná surovina prostřednictvím recyklace, regenerace a kompostováním relativně vysoké investice na ochranu životního prostředí, zejména na ochranu ovzduší a klimatu SLABÉ STRÁNKY rozsáhlá fragmentace krajiny liniovými stavbami a devastace přírody antropogenními aktivitami narušení ekologických funkcí krajiny 17

18 velký rozsah území silně narušených těžbou nerostných surovin velký rozsah poškozených lesních ekosystémů (zejména imisní poškození lesů v horských oblastech kraje) větší imisní zátěž půd a ekosystémů v porovnání s ČR nárůst rozlohy neobhospodařovaných a neudržovaných ploch zemědělské půdy velký počet ploch se starými ekologickými zátěžemi, zejména s kontaminací půdy a podzemních vod nízká kvalita ovzduší způsobená velkým množstvím emisí produkovaných stacionárními zdroji (oxid siřičitý, oxidy dusíku a uhlovodíky) špatná jakost povrchových a podzemních vod, zejména v oblasti Mostecka vyšší spotřeba vody na jednoho obyvatele v porovnání s průměrem ČR vysoká celková produkce odpadů (největší podíl tvoří odpady produkované energetickým průmyslem) malé využití alternativních energetických zdrojů nízký podíl obcí se schválenou územně plánovací dokumentací negativní image oblasti a stále ještě přetrvávající horší stav životního prostředí v porovnání s průměrem ČR PŘÍLEŽITOSTI zvyšování rozlohy maloplošných zvláště chráněných území, plynoucích ze závazků ČR vůči EU (Natura 2000) další zalesňování nevyužívaných půd a snižování rozsahu nahodilých těžeb dřevní hmoty v důsledku ochranných opatření rozvoj ekologického a energetického zemědělství vytváření nových pracovních příležitostí v primárním sektoru v rámci odpadového hospodářství a při sanacích starých ekologických zátěží i realizaci environmentálních opatření rychlé a efektivní sanační a rekultivační procesy po těžbě uhlí a dalších průmyslových činnostech pokračující proces odsiřování a snižování prašnosti velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší programy a projekty revitalizace krajiny a vodotečí, projekty pozemkových úprav podpora multifunkčního využití krajiny rozvoj systému environmentálního vzdělávání podpora environmentálně šetrného turismu, zejména v horských oblastech kraje RIZIKA rostoucí tlak na krajinu a ekosystémy v důsledku předimenzovaného rozvoje ekonomických aktivit územní plánování nerespektující principy udržitelného rozvoje pokračování a nárůst těžby nerostných surovin 18

19 pomalá a neefektivní revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ( brownfields ) neregulovaná nebo nedostatečně regulovaná výstavba, zejména v suburbánním zázemí velkých měst ( urban sprawl ) pomalá a neefektivní sanace starých ekologických zátěží nekoncepční řešení vodní dopravní infrastruktury kraje rostoucí celková produkce odpadů, které se odstraňují pomocí skládkování; nárůst produkce nebezpečných odpadů II. EKONOMICKÝ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY výhodná geografická poloha oblasti pro příhraniční spolupráci s regiony v SRN přítomnost části transevropského koridoru Berlín Praha Brno Bratislava Sofie Istanbul (dálnice D8; železniční trať 090/815), labská vodní cesta hustá regionální silniční a železniční síť dobré dopravní propojení významných center oblasti tradice průmyslové výroby (chemický, těžební, energetický a sklářský průmysl) významné zásoby nerostných surovin komparativní výhoda levné (i odborné) pracovní síly SLABÉ STRÁNKY silné zaměření ekonomiky na průmyslová odvětví s velkou materiálovou náročností nízký počet středních a malých podniků velká koncentrace ekonomických subjektů v centrech kraje vysoká míra nezaměstnanosti velký počet nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ( brownfields ) špatný technický stav regionálních tratí, silnic II. a III. třídy a místních komunikací PŘÍLEŽITOSTI zvyšování ekonomického růstu v důsledku dokončení transformace ekonomiky a následné stabilizace podniků zvýšení počtu stabilních ekonomických subjektů v oblasti využívání nejlepších dostupných technik, zejména v sekundárním sektoru stimulace přílivu zahraničních investic, zejména do oborů produkujících nejmodernější technologie ( Hi-Tech ) rozvoj environmentálně šetrného cestovního ruchu a navazujících odvětví efektivní využívání finančních zdrojů EU vybudování rozsáhlé sítě průmyslových zón ve městech 19

20 dostavba veřejné dopravní infrastruktury (D8, R6, R7, silnice I/13, modernizace vybraných železničních tratí) RIZIKA relativně nízký příliv zahraničního kapitálu oborově jednostranné zaměření průmyslových aktivit růst nezaměstnanosti související s útlumem těžkého průmyslu, části energetiky a těžby nerostných surovin nedostatečný rozvoj malého a středního podnikání preference investic na zelené louce před revitalizací nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů brownfields odliv vysoce kvalifikované pracovní síly nárůst přepravních výkonů v osobní dopravě, v důsledku vynucené mobility obyvatel za prací III. SOCIOKULTURNÍ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY velký počet lůžek a dobrý technický stav sociálních zařízení příznivá věková struktura obyvatelstva v porovnání s ostatními regiony vyšší úhrnná plodnost žen v porovnání s ostatními regiony ČR kladný celkový přírůstek obyvatel vysoký počet živě narozených dětí nižší stáří bytového fondu a vyšší podíl bytů I. kategorie v panelové výstavbě v porovnání s průměrem ČR činnost Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (7 fakult) a v Mostě pracoviště pobočky VŠB TU Ostrava, pobočky VŠ finanční a správní a VŠCHT (Most) a v Litvínově ČZU Praha činnost vyšších odborných škol výhodná poloha příznivě ovlivňující vícedenní turistiku vysoký podíl chráněných území, lázeňská střediska, areály zimních a letních sportů SLABÉ STRÁNKY vysoká míra nezaměstnanosti vysoký počet přiznaných dávek sociální podpory ztráta vztahu člověka ke krajině trend nárůstu sociálně-patologických jevů malá kapacita lůžek v zařízeních sociální péče pro seniory nedostatečně zajištěné služby krizové intervence nejvyšší úmrtnost mužů a žen na obyvatel ve srovnání s ostatními kraji ČR 20