Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ. II. část

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ. II. část"

Transkript

1 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ II. část Teoretická východiska pro možnost revitalizace území modelové oblasti Jaroslava Vráblíková a kolektiv Ústí nad Labem 2008

2

3 Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ II. část Teoretická východiska pro možnost revitalizace území modelové oblasti Metodika Studijní část Autorský kolektiv: Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. Doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D. Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc. Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D. Doc. Ing. Josef Seják, CSc. Prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc. Ing. arch. Karel Beránek CSc. RNDr. Petr Jirásek Ing. Martin Neruda, Ph.D. Ing. Petr Vráblík, Ph.D. Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. Ústí nad Labem 2008

4 Název: REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ II. část Teoretická východiska pro možnost revitalizace území modelové oblasti Autorský kolektiv: Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc.: kapitola 1., 2., 3., 4., 13. Doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D.: kapitola 5. Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc.: kapitola 10., 12. Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.: kapitola 11. Doc. Ing. Josef Seják, CSc.: kapitola 8., část 2.4 Prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc.: kapitola 7. Ing. arch. Karel Beránek CSc.: kapitola 9. RNDr. Petr Jirásek: kapitola 11. Ing. Martin Neruda, Ph.D.: kapitola 6. Ing. Petr Vráblík, Ph.D.: kapitola 4. Ing. Jaroslav Zahálka, CSc.: kapitola 10., 12. Vědecký redaktor: Doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. Recenzenti: Doc. RNDr. Jiří Anděl, CSc. Ing. František Loudát, CSc. Doc. Ing. Ladislav Slavík, DrSc. Podpořeno projektem Ministerstva pro místní rozvoj ČR WD Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří. Fakulta životního prostředí UJEP Ústí nad Labem 2008 ISBN:

5 Autoři: 1. Antropogenní zátěž a její charakteristika Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. 2. Možnosti obnovy antropogenně postižené krajiny v severních Čechách Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. 3. Revitalizace krajiny Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. 4. Resocializace území Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc., Ing. Petr Vráblík, Ph.D. 5. Teoretická východiska pro řešení disparit v horninovém prostředí Doc. RNDr. Miroslava Blažková, Ph.D. 6. Revitalizace vodních toků Ing. Martin Neruda, Ph.D. 7. Trvalé travní porosty a jejich význam Prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc. 8. Integrace environmentálních a sociálně-ekonomických kritérií jako předpoklad účinnosti revitalizace poškozeného území Doc. Ing. Josef Seják, CSc. 9. Východiska regionálního územního plánování při řešení úkolů revitalizace a resocializace antropogenně postiženého území Ing. arch. Karel Beránek CSc. 10. Vymezení a funkce sociálního potenciálu v území Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc., Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. 11. Využití sociologického šetření jako metody pro deskripci a usměrnění územního rozvoje Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D., RNDr. Petr Jirásek 12. Scénáře modelové oblasti Podkrušnohoří a jejich vícekriteriální hodnocení Doc. Ing. Miroslav Farský, CSc., Ing. Jaroslav Zahálka, CSc. 13. Souhrn Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc.

6 Obsah ÚVOD ANTROPOGENNÍ ZÁTĚŽ A JEJÍ CHARAKTERISTIKA OBECNĚ K ZÁTĚŽI PROSTŘEDÍ ANTROPOGENNÍ ZÁTĚŽ KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ TĚŽBA UHLÍ A JEJÍ DŮSLEDKY V PODKRUŠNOHOŘÍ ANALÝZA KONKRÉTNÍCH PROBLÉMŮ V ENVIRONMENTÁLNÍ A SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ OBLASTI MOŽNOSTI OBNOVY ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉ KRAJINY V SEVERNÍCH ČECHÁCH TEORETICKÁ VÝCHODISKA REKULTIVACE Z HISTORIE REKULTIVACÍ V SEVERNÍCH ČECHÁCH REKULTIVACE POZEMKŮ PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN NA PŘÍKLADU SEVERNÍCH ČECH RADIAČNÍ A TEPELNÝ REŽIM NA VÝSYPKÁCH TECHNOLOGIE REKULTIVACÍ REKULTIVACE SKLÁDEK ODPADŮ, ODKALIŠT A SLOŽIŠŤ CHARAKTERISTIKA REKULTIVOVANÉ KRAJINY REVITALIZACE KRAJINY TERMINOLOGIE OBNOVY KRAJINY A STRESOVÝCH FAKTORŮ PŮSOBÍCÍCH ZÁTĚŽ PROSTŘEDÍ METODICKÉ ZÁKLADY REVITALIZACE KRAJINY REVITALIZAČNÍ CÍLE REVITALIZAČNÍ METODY ZÁVĚR RESOCIALIZACE ÚZEMÍ OBECNĚ K PROBLEMATICE NÁVRAT ČLOVĚKA DO KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY MOŽNOSTI RESOCIALIZACE KRAJINY S VYUŽITÍM EVROPSKÝCH FONDŮ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRO ŘEŠENÍ DISPARIT V HORNINOVÉM PROSTŘEDÍ DISPARITY A JEJICH TRANSFORMACE NA INDIKÁTORY IDENTIFIKACE DISPARIT HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ V PODKRUŠNOHOŘÍ SHRNUTÍ TEORETICKÉHO POSOUZENÍ TRANSFORMACE DISPARIT NA INDIKÁTORY HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A MOŽNOSTI JEJICH PRAKTICKÉHO VYUŽITÍ REVITALIZACE VODNÍCH TOKŮ CHEMIE VODY A BIOTICKÉ INDIKÁTORY METODY "INSTREAM FLOW" A MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ STANOVIŠTĚ KRAJINNÉ INDIKÁTORY POSTUP REVITALIZACE DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ VEGETAČNÍ DOPROVOD VODNÍCH TOKŮ ZÁVĚR TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY A JEJICH VÝZNAM CHARAKTERISTIKA FUNKCÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ VYUŽITÍ TTP NA CHOMUTOVSKU A V MODELOVÉ OBLASTI VÝVOJOVÉ TENDENCE INTEGRACE ENVIRONMENTÁLNÍCH A SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝCH KRITÉRIÍ JAKO PŘEDPOKLAD ÚČINNOSTI REVITALIZACE POŠKOZENÉHO ÚZEMÍ ÚVOD SHRNUTÍ ZÁKLADNÍCH CHARAKTERISTIK MODELOVÉHO ÚZEMÍ TEORETICKÁ VÝCHODISKA REVITALIZACE ANTROPOGENNĚ POŠKOZENÉHO ÚZEMÍ... 89

7 8.4 POZNATKY O SAMOORGANIZACI EKOSYSTÉMŮ JAKO VÝCHODISKO REVITALIZACE MODELOVÉHO ÚZEMÍ PENĚŽNÍ HODNOCENÍ EKOLOGICKÝCH FUNKCÍ A SLUŽEB EKOSYSTÉMŮ ZÁVĚRY VÝCHODISKA REGIONÁLNÍHO ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PŘI ŘEŠENÍ ÚKOLŮ REVITALIZACE A RESOCIALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉHO ÚZEMÍ PŮVOD A SMYSL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO MĚŘÍTKA POZNÁMKY K VÝVOJI PŘÍSTUPU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ K PROBLEMATICE REVITALIZACE A RESOCIALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉHO ÚZEMÍ V PODKRUŠNOHOŘÍ NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON A PROBLEMATIKA REVITALIZACE A RESOCIALIZACE ANTROPOGENNĚ POSTIŽENÉHO ÚZEMÍ V PODKRUŠNOHOŘÍ ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ VYMEZENÍ A FUNKCE SOCIÁLNÍHO POTENCIÁLU V ÚZEMÍ ÚVOD VYMEZENÍ POJMŮ FORMY AKTIVIZACE ÚZEMNÍHO SOCIÁLNÍHO POTENCIÁLU ZÁVĚREČNÉ ZAMYŠLENÍ A PŘÍKLADY Z PRAXE VYUŽITÍ SOCIOLOGICKÉHO ŠETŘENÍ JAKO METODY PRO DESKRIPCI A USMĚRNĚNÍ ÚZEMNÍHO ROZVOJE OBSAHOVÉ ZARÁMOVÁNÍ PROBLEMATIKY STABILITA OBYVATELSTVA A PRACOVNÍ POMĚRY HODNOCENÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVY HODNOCENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A KRAJINĚ ZÁVĚRY SCÉNÁŘE MODELOVÉ OBLASTI PODKRUŠNOHOŘÍ A JEJICH VÍCEKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA SCÉNÁŘŮ ZÁKLADNÍ PREMISY KONSTRUKCE SCÉNÁŘE OBSAH SCÉNÁŘŮ VERBÁLNĚ FORMULOVANÉ HYPOTÉZY JEDNOTLIVÝCH VARIANT SCÉNÁŘE VLASTNÍ PROPOČET INTERPRETACE VÝSLEDKŮ A DISKUSE SOUHRN

8 Úvod Fakulta životního prostředí Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem se zapojila od r.2007 do řešení programu WD Výzkum pro řešení regionálních disparit Ministerstva pro místní rozvoj projektem WD Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří s cílem přispět k řešení revitalizace území pánevních okresů a tak podpořit regionální rozvoj. V rámci řešení projektu byla zpracována Studie Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří jejíž I.část Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří a byla vydána v. r (Vráblíková J. a kol. UJEP Ústí n.l. 182 s. ISBN ). Tato výchozí publikace se zabývala teoretickými přístupy k řešení regionálních disparit, podrobně charakterizovala přírodní podmínky antropogenně postižené Chomutovsko ústecké oblasti, zhodnotila faktory narušení horninového prostředí, analyzovala půdní fond, vodní režimy krajiny a dlouhodobé působení antropogenních vlivů na ekosystémy v pánevních okresech. Byla zpracována i socioekonomická charakteristika modelového území, identifikovány klíčové faktory, podílející se na příčinách socioekonomických a environmentálních disparit podkrušnohorské oblasti. Závěr publikace vyústil v přehled hlavních disparit v modelové oblasti okresech Chomutov, Most,Teplice a Ústí n.l. v území, které zaujímá rozlohu 2276 km 2, kde žije téměř 490 tis. obyvatel. Oblast je typickým průmyslovým regionem s vysokou koncentrací energetického a chemického průmyslu, těžbou hnědého uhlí velkolomovým způsobem. Koncem 80. let 20. století patřila jako součást Černého trojúhelníku k nejvíce devastovaným oblastem ve Střední Evropě. V důsledku transformace české ekonomiky na ekonomiku standardního tržního typu dochází i v oblasti severních Čech k výrazným změnám k útlumu těžby, průmyslové výroby, snížení intenzity zemědělské výroby, což přináší další specifické regionální disparity, tj. sociální a ekonomické rozdíly. Na výše uvedenou část I.. navazuje předkládaná publikace jako výstup řešení z DC 002 II. část Teoretická východiska pro možnost revitalizace území modelové oblasti, která je metodického charakteru a měla by objasnit základní přístupy k možnostem revitalizace území v Podkrušnohoří a tím i ke snížení regionálních disparit. Regionální disparity mají své politické příčiny a konsekvence a vyžadují zásahy a pomoc státu při jejich útlumu či eliminaci. Řešení regionálních disparit a s tím související rozvoj regionu spolu představují dlouhodobý proces směřující k omezení nerovnovážných vztahů mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti a hospodářského růstu. Pro harmonický rozvoj regionů je třeba vytvářet podmínky pro odstranění nebo zmírnění negativních regionálních disparit s cílem využít vnitřního potenciálu jednotlivých regionů při respektování principů trvale udržitelného rozvoje. V Ústí n. L., prosinec 2008 Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. vedoucí autorského kolektivu 8

9 1. Antropogenní zátěž a její charakteristika 1.1 Obecně k zátěži prostředí Zátěž prostředí způsobují jak faktory přírodní (exogenní a endogenní), tak antropogenní (viz. schéma 1.1). Problematika člověkem způsobovaných negativních změn v krajině je aktuální zejména v území, které je předmětem projektu Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí na příkladu Podkrušnohoří. Zátěž z Chomutovsko ústecké oblasti byla podrobně analyzována pomocí konkrétních disparit přírodních, environmentálních a sociálně ekonomických. (viz. publikace Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří I. část Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří vyd. UJEP, 2008). Schéma 1.1: Zátěž prostředí Faktory působící zátěž prostředí Podnebí a povětrnostní podmínky Půdní faktory Abiotické Přírodní Biota Biotické Antropogenní Průmyslové škodliviny Agrotechnické Rekreační Cílené zásahy S antropogenní zátěží krajiny je spojován i termín DETERIORIZACE, který je vysvětlován jako zhoršení, poškození životního prostředí, takže může být vyjádřením pro negativní antropogenní činnost v krajině (Terra země, půda, v širším pojetí krajina). Deteriorizaci můžeme považovat za proces, jímž je půda (či krajina) zbavována svých původních, přírodních (přirozených) vlastností. K narušení původních vlastností dochází v důsledku antropogenní činnosti zejména: těžby nerostných surovin (uhlí, rud, rašeliny, stavebních a keramických surovin), rozvojem průmyslu, rozvojem urbánního prostoru, rekreací. Na základě výše uvedených deteriorizačních vlivů by měl následovat soubor opatření, který by přispěl k obnově produkčnosti a funkčnosti krajiny tj. rekultivaci a následně i revitalizaci krajiny. Pro bližší specifikaci uvádíme stručnou charakteristiku problému a jeho zobecnění. V kulturní krajině je vztah mezi přírodními a antropogenními složkami harmonický, je zachována i její autoregulační schopnost. V průběhu působení stresového faktoru, který se podílí na zátěži prostředí, dochází zpravidla k destabilizaci funkcí. V krajině se tak setkáváme s narušením stability přírodních složek, zejména činností člověka, což je označováno za narušenou kulturní krajinu. S ní souvisí narušení harmonického stavu mezi složkami přírodními a antropogenními, čímž jsou narušeny i přirozené autoregulační schopnosti. I přes 9

10 značnou míru narušení existuje ještě částečná autoregulační schopnost a proto je možná i restaurace krajiny. Při dlouhodobém a intenzivním působení stresového faktoru působícího zátěž prostředí dochází k funkčním změnám a snížení odolnosti. V krajině vede vyšší míra narušení k degradaci prostředí. Stav je charakterizován značným narušením stability přírodních složek a jen nízkou autoregulační schopností. Degradací prostředí rozumíme snižování kvality jednotlivých prvků nebo celého životního prostředí pro společenské využívání. Degradované prostředí je charakteristické narušenou stabilitou a přírodní podmínky jsou negativně ovlivňovány člověkem. Při ústupu negativního působení společensko hospodářských jevů existuje naděje, že u krajiny dojde k její regeneraci, návratu k autoregulaci a obnově její ekologické rovnováhy. Negativní vliv člověka v krajině vede až k její devastaci. Pod tímto pojmem si obecně představujeme znehodnocování a ničení přírodního prostředí a jeho složek. Devastovaná krajina má strukturu zcela přeměněnou, přírodní složky jsou zničeny, vyloučena je autoregulace, neexistuje homeostáze. Zastavení další devastace a zajištění obnovení restaurace je možné prostřednictvím socioekonomické složky použitím značného množství energie (zejména formou biotechnických opatření). Zpravidla je půda vyřazena z biologického látkového koloběhu, zlikvidováno rostlinstvo a odstraněna nejúrodnější vrchní část půdy. Devastace je spojena zejména s těžbou nerostných surovin. S krajinou devastovanou bylo a je možno se setkat nejčastěji v pánevní oblasti Severních Čech. Při vyšší formě zátěže byl mnohdy srovnáván stav životního prostředí s ekologickou katastrofou tj. situací, v níž nejsou naplňovány elementární potřeby živého systému a jeho schopnost adaptace je překročena do té míry, že podmínky biologické reprodukce systému zanikají. K ekologické katastrofě byl na přelomu 80 a 90. let přirovnáván stav životního prostředí v Podkrušnohoří (viz. schéma 1.2). Schéma 1.2: Zásahy člověka do krajiny Intenzita zásahu člověka v krajině Vztah mezi složkami přírodními a antropogenními se Kulturní krajina blíží harmonickému stavu Autoregulační schopnost je zachována Stabilita přírodních složek je narušena člověkem Narušená kulturní krajina Existence částečné autoregulace Dlouhodobé a intenzivní působení stresového faktoru Vyšší míra narušení stability přírodních složek Částečná autoregulační schopnost Degradace prostředí Přechodného či trvalého charakteru Při ústupu zátěže může dojít k regeneraci - návratu k autoregulaci a k obnově ekologické rovnováhy krajiny Znehodnocování a ničení přírodního prostředí a jeho složek Likvidace části půdy i rostlinstva Devastace Struktura zcela přeměněna Přírodní složky zničeny Vyloučena autoregulace, neexistuje homeostáze Obnova možná vkladem energie (biotechnická opatření) Nejsou naplňovány elementární potřeby živého systému Ekologická katastrofa Podmínky biologické reprodukce systému zanikají 10

11 1.2 Antropogenní zátěž krajiny v Podkrušnohoří Již koncem 19.století se začíná v Rakousku Uhersku významně rozvíjet průmysl na severu Čech. Zakládání nových podniků bylo umožněno tím, že zde byla naleziště hnědého uhlí. Postupně se vybudovala železnice, docházelo k rozvoji sídel a zvyšoval se zde významně počet obyvatel. Rozvoj průmyslu zde pokračoval po celé 20. století. Postupně se budoval chemický průmysl, koncentrovaný v dalším období do Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n.l. a litvínovského podniku Chemopetrol. Ve 20.století hrály významnou roli i podniky Válcovny trub a železa (VTŽ) Chomutov a celá řada menších sklářských podniků, postupně zkoncentrovaných do podniku Glavunion Teplice. S těžbou uhlí v zájmové oblasti bylo spojeno i jeho využívání na energii. Šlo o podniky zajištující teplo např. Severočeské teplárny Komořany, Dalkia Trmice. Největší podíl hnědého uhlí je však využíván na výrobu elektrické energie, kdy bylo vystavěno 6 elektráren vázaných na Severočeskou hnědouhelnou pánev s výkonem 3,62 tis. MW. Krajina v Podkrušnohoří byla a je typickým průmyslovým regionem, se všemi negativními dopady na prostředí zejména emisní i imisní zátěže, které byly příčinou zařazení oblasti do tzv. černého trojúhelníku (Podkrušnohoří, Slezsko, Sasko). Antropogenní zátěž je charakterizována na vývoji průměrných ročních koncentrací SO 2, NO x a průměrných ročních koncentrací prachu (viz. grafy 1.1, 1.2, 1.3). Graf. 1.1: Charakteristika antropogenní zátěže průměrné roční koncentrace SO 2 Chomutovsko ústecké oblasti (Zdroj dat: Zdravotní ústav Ústí nad Labem) Poznámka: Přerušovaná čára vyjadřuje limitní hodnotu pro ochranu zdraví, platnou v roce

12 Graf. 1.2: Charakteristika antropogenní zátěže průměrné roční koncentrace NO X v Chomutovsko ústecké oblasti (Zdroj dat: Zdravotní ústav Ústí nad Labem) Poznámka: Přerušovaná čára vyjadřuje platnou limitní hodnotu pro ochranu ekosystémů Graf 1.3: Průměrné roční koncentrace prachu (TSP a PM 10 ) v Chomutovsko ústecké oblasti (Zdroj dat: Zdravotní ústav Ústí nad Labem) Poznámka: Přerušovaná čára vyjadřuje současný platný imisní limit pro ochranu lidského zdraví 1.3 Těžba uhlí a její důsledky v Podkrušnohoří Ložiska hnědého uhlí jsou situována do Severočeské hnědouhelné pánve, která se rozprostírá od Ústí n.l. až ke Kadani. V současnosti probíhá těžba na Mostecku ve dvou dolech Vršany a ČSA, tyto lomy jsou ve vlastnictví Mostecké uhelné společnosti a.s. (velkolomy ČSA, Vršany-Šverma, hlubinný důl Centrum). Ve zbývající části pánve se těží na lomu Bílina (okres Teplice) a v lomu Nástup Tušimice, (lom Tušimice-Libouš), které jsou ve vlastnictví Severočeských dolů Chomutov a.s. 12

13 Udává se, že v SHP bylo vytěženo více jak 3,5 mld. tun uhlí, z toho 2,6 mld. velkolomovým způsobem. Na vnější a vnitřní výsypky bylo přesunuto více jak 7 mld. m 3 nadložních zemin. Graf 1.4: Historický vývoj těžby v Podkrušnohoří za období 1860 až 2007 mil. t (Zpracováno FŽP ze zdrojů: historie těžby, materiály SHR, MUS a SD) S těžbou jsou spojeny zábory pozemků, převáženě se jednalo o zemědělskou půdu. Udává se, že bylo zabráno pro těžbu 40. tis. hektarů pozemků, z toho 33 tis. po r V oblasti SHP bylo v důsledku těžby hnědého uhlí zlikvidováno 84 sídel. Z toho nejvíce na Mostecku. V r bylo rozhodnuto o likvidaci města Most s 34 tisíci obyvatel, které bylo zlikvidováno v letech v důsledku těžby uhlí lomem Most. Severočeská hnědouhelná pánev je největší a těžebně nejvýznamnější hnědouhelnou pánví v České republice. Zaujímá mezi Ústím nad Labem a Kadaní plochu cca ha (viz. obr.4). Obr. 1.4: Zastoupení ploch ovlivněných důlními aktivitami (Zdroj: Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje 2007 upraveno FŽP) 13

14 Zásahy těžby do krajiny Hlavní disparitou uhelných revírů, zejména při povrchové těžbě hnědého uhlí, byly a jsou změny v krajině. Zásahy byly umocněny v druhé polovině 20. století, kdy se těžba koncentrovala do větších územních celků, na kterých se těží velkolomovým způsobem. Obecně lze konstatovat, že zásahy v důsledku těžby v krajině se projevují především: geomorfologickou proměnou území, vznikem nového reliéfu a jeho postupnou transformací, přesunem těžených nadložních zemin z lomových jam na vnější výsypky, těžbou, přepravou a zakládáním odklizových hmot vznikají výrazně odlišné stratigrafické poměry spočívající ve změnách petrografických, fyzikálně chemických, fyzikálně mechanických a technologických vlastností ukládaných hmot do nově vznikajících recentních útvarů, jsou výrazně narušeny hydrogeologické poměry území (podzemní vody, hydrologické poměry území, infiltrační poměry, výpary a místní srážky) těžbou dochází k degradaci až destrukci (zničení, rozvrat, zkáza) pedosféry orniční a podorniční vrstvy, lomová těžba ovlivňuje také atmosféru a mikroklima území, kvalitu ovzduší úletem a rozletem prachových částic z rozsáhlých prostorů těžby ve vlastním lomu, z výsypek a dopravních cest, je narušena biosféra v subsystémech fytocenóz, zoocenóz, včetně mikrobiálních cenoz. S těžbou je spojen odkliz nadložních zemin, skrývka. Její objem je velmi variabilní dle jednotlivých těžených lomů, ale v průměru se dnes pohybuje se kolem 5 m 3, což představuje cca 7 t odklizovaných nadložních zemin na 1 tunu vytěženého uhlí. Skrývkové hmoty se ukládají na výsypky. Setkáváme se s výsypkami situovanými mimo prostor lomu (vnější výsypky) a při postupu těžby pak s výsypkami uvnitř vytěžené části lomu (vnitřní výsypky). Schéma 1.3: Vliv těžby na krajinu Jak zasahuje těžba do krajiny Proměny krajiny Recentní útvary Vznik nového reliéfu Změna stratigrafických poměrů Narušení hydrogeologických poměrů Devastace pedosféry orniční a podorniční vrstvy Ovlivnění atmosféry, mikroklimatu a kvality ovzduší Narušení biosféry (fytocenóz, zoocenóz a mikrobiálních cenóz) Po těžbě zůstávají: Zbytkové jámy Výsypky Charakteristika recentních útvarů: Ekologicky extrémní Nestabilní a neproduktivní ekosystémy 14

15 Výsypky a zbytkové jámy jsou recentními útvary, které působí významné změny v krajině a lze je charakterizovat i jako: extrémní stanoviště, neproduktivní, nestabilní ekosystém, iniciální stadium vývoje, dominance anorganických složek, minimum organické hmoty (biogen. prvků), absence bioty, později iniciální fytocenózy, mikrobiocenózy, zoocenózy, transformace reliéfu (vnější výsypky, zbyt. lomy), změny v hydrosféře (podzemní a povrchové vody, odtokové poměry, infiltrace, změna výparu a srážek), degradace a destrukce pedosféry, změna stratigrafických a petrografických poměrů, narušení fytocenózy, zoocenózy a mikrobiálních cenoz, rozsáhlé plochy bez zeleně působí změny mikroklimatu, mezoklimatu a kvality ovzduší (zápary). Problematika výsypek je znázorněna na schématu 1.4. Schéma 1.4: Problematika výsypek Problematika výsypek Vnější (mimo důlní prostor) Vnitřní (uvnitř lomu) Umístění výsypek v krajině Stavba výsypek a technologie zakládání přednostní zakládání do extenzivních území přednostní stavba koncentrovaných výsypek trvalá stabilita výsypkového tělesa geomechanické a fyzikální vlastnosti zemin maximalizace využití výsypných prostorů maximalizace podílu plošných částí minimalizace plošného podílu svahových částí tvar a únosnosti podloží a výsypky sklonitost výsypkových svahů sedání výsypek hydrické poměry výsypky a okolí přednostní uplatňování bočních úpadních způsobů zakládání 15

16 1.4 Analýza konkrétních problémů v environmentální a sociálně ekonomické oblasti Pro nástin teoretických východisek možnosti revitalizace území modelové oblasti a získání relevantních údajů pro problematiku revitalizace jako podkladu pro zpracování návrhů metodických postupů pro řešení revitalizace území pánevních okresů přistoupili řešitelé k analýzám přírodního a sociálně ekonomického prostředí. Jejich cílem je zpracování podkladů pro zefektivnění regionální politiky a snížení disparit ve strukturálně postižených regionech, jejichž významným představitelem jsou pánevní okresy v Podkrušnohoří. Pro objektivní a komplexní přístup k hodnocení problémů disparit ve sledovaném regionu, Chomutovsko ústecké oblasti přistoupili řešitelé projektu k regionální analýze zaměřené zejména na disparity v oblasti ekonomické, sociální a environmentální. První etapu těchto prací představuje provedení SWOT analýzy (SWOT A) pro danou oblast. Interpretace jejich výsledků bude využita k určení relevantních faktorů, které by měl scénář pro zpracování návrhů metodických postupů (resp. jeho varianty) dále sledovat (viz. kapitola č. 12. Scénáře modelové oblasti Podkrušnohoří a jejich vícekriteriální hodnocení). Podstatou této metody je SWOT analýza hodnotící silné (Strenghts) a slabé (Weaknesses) stránky určité společnosti (korporace, komunit ), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), které jsou pro tuto společnost spojeny či vyvstávají v souvislosti s realizací určitého projektu (podnikatelského záměru, strategie nebo i restrukturalizačních procesů). Analýza spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu společnosti ( vnitřní prostředí) a současné situace okolí společnosti ( vnější prostředí). Kombinace faktorů SWOT vymezuje čtyři kvadranty strategií (viz. schéma 1.5): Schéma 1.5: Kombinace faktorů SWOT kvadranty strategií Obvyklá interpretace těchto strategií je: SO využít silné stránky na získání výhody WO překonat slabiny využitím příležitostí ST využít silné stránky na čelení hrozbám WT minimalizovat náklady a čelit hrozbám 16

17 Prvořadým úkolem pro zpracování analýzy problémů obecně je určit pro naši modelovou oblast, v rámci výše uvedených faktorů a strategií základní pilíře, které vycházejí z principů trvale udržitelného rozvoje pro řešení modelové oblasti v Podkrušnohoří. Jedná se o : Environmentální pilíř ovzduší, voda, krajina, agrosystémy, ekosystémy, odpady Ekonomický pilíř průmysl, podnikání, zemědělství, služby Sociokulturní pilíř zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání, kultura Pro vypracování návrhu SWOT A byly po prostudování využity následující prameny a údaje: Statistická data ČSÚ Koncepční a strategické dokumenty Ústeckého kraje, zejména Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje v letech Strategie udržitelného rozvoje České republiky, vládou schválena dne (usnesení č. 1242/04). Publikace autorského kolektivu z projektu WD Revitalizace antropogenně postižené krajiny v Podkrušnohoří I. část Přírodní a sociálně ekonomické charakteristiky disparit průmyslové krajiny v Podkrušnohoří Materiály byly posouzeny z hlediska principů trvale udržitelného rozvoje a využity kolektivem hodnotitelů pro zpracování SWOT A dle jednotlivých pilířů. I. ENVIROMENTÁLNÍ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY významné přírodní a kulturní památky velký podíl velkoplošných zvláště chráněných území nárůst podílu plochy trvalých travních porostů z celkové rozlohy zemědělských půd velká rozloha rozpracovaných a dokončených rekultivací, zejména lesnických, zemědělských a ostatních velký podíl ploch listnatých dřevin z celkové rozlohy lesních porostů hustá síť stanic pro monitorování kvality ovzduší velký podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů velký počet obcí s veřejnou kanalizací s koncovou ČOV velký podíl odpadů, který je využit jako druhotná surovina prostřednictvím recyklace, regenerace a kompostováním relativně vysoké investice na ochranu životního prostředí, zejména na ochranu ovzduší a klimatu SLABÉ STRÁNKY rozsáhlá fragmentace krajiny liniovými stavbami a devastace přírody antropogenními aktivitami narušení ekologických funkcí krajiny 17

18 velký rozsah území silně narušených těžbou nerostných surovin velký rozsah poškozených lesních ekosystémů (zejména imisní poškození lesů v horských oblastech kraje) větší imisní zátěž půd a ekosystémů v porovnání s ČR nárůst rozlohy neobhospodařovaných a neudržovaných ploch zemědělské půdy velký počet ploch se starými ekologickými zátěžemi, zejména s kontaminací půdy a podzemních vod nízká kvalita ovzduší způsobená velkým množstvím emisí produkovaných stacionárními zdroji (oxid siřičitý, oxidy dusíku a uhlovodíky) špatná jakost povrchových a podzemních vod, zejména v oblasti Mostecka vyšší spotřeba vody na jednoho obyvatele v porovnání s průměrem ČR vysoká celková produkce odpadů (největší podíl tvoří odpady produkované energetickým průmyslem) malé využití alternativních energetických zdrojů nízký podíl obcí se schválenou územně plánovací dokumentací negativní image oblasti a stále ještě přetrvávající horší stav životního prostředí v porovnání s průměrem ČR PŘÍLEŽITOSTI zvyšování rozlohy maloplošných zvláště chráněných území, plynoucích ze závazků ČR vůči EU (Natura 2000) další zalesňování nevyužívaných půd a snižování rozsahu nahodilých těžeb dřevní hmoty v důsledku ochranných opatření rozvoj ekologického a energetického zemědělství vytváření nových pracovních příležitostí v primárním sektoru v rámci odpadového hospodářství a při sanacích starých ekologických zátěží i realizaci environmentálních opatření rychlé a efektivní sanační a rekultivační procesy po těžbě uhlí a dalších průmyslových činnostech pokračující proces odsiřování a snižování prašnosti velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší programy a projekty revitalizace krajiny a vodotečí, projekty pozemkových úprav podpora multifunkčního využití krajiny rozvoj systému environmentálního vzdělávání podpora environmentálně šetrného turismu, zejména v horských oblastech kraje RIZIKA rostoucí tlak na krajinu a ekosystémy v důsledku předimenzovaného rozvoje ekonomických aktivit územní plánování nerespektující principy udržitelného rozvoje pokračování a nárůst těžby nerostných surovin 18

19 pomalá a neefektivní revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ( brownfields ) neregulovaná nebo nedostatečně regulovaná výstavba, zejména v suburbánním zázemí velkých měst ( urban sprawl ) pomalá a neefektivní sanace starých ekologických zátěží nekoncepční řešení vodní dopravní infrastruktury kraje rostoucí celková produkce odpadů, které se odstraňují pomocí skládkování; nárůst produkce nebezpečných odpadů II. EKONOMICKÝ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY výhodná geografická poloha oblasti pro příhraniční spolupráci s regiony v SRN přítomnost části transevropského koridoru Berlín Praha Brno Bratislava Sofie Istanbul (dálnice D8; železniční trať 090/815), labská vodní cesta hustá regionální silniční a železniční síť dobré dopravní propojení významných center oblasti tradice průmyslové výroby (chemický, těžební, energetický a sklářský průmysl) významné zásoby nerostných surovin komparativní výhoda levné (i odborné) pracovní síly SLABÉ STRÁNKY silné zaměření ekonomiky na průmyslová odvětví s velkou materiálovou náročností nízký počet středních a malých podniků velká koncentrace ekonomických subjektů v centrech kraje vysoká míra nezaměstnanosti velký počet nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů ( brownfields ) špatný technický stav regionálních tratí, silnic II. a III. třídy a místních komunikací PŘÍLEŽITOSTI zvyšování ekonomického růstu v důsledku dokončení transformace ekonomiky a následné stabilizace podniků zvýšení počtu stabilních ekonomických subjektů v oblasti využívání nejlepších dostupných technik, zejména v sekundárním sektoru stimulace přílivu zahraničních investic, zejména do oborů produkujících nejmodernější technologie ( Hi-Tech ) rozvoj environmentálně šetrného cestovního ruchu a navazujících odvětví efektivní využívání finančních zdrojů EU vybudování rozsáhlé sítě průmyslových zón ve městech 19

20 dostavba veřejné dopravní infrastruktury (D8, R6, R7, silnice I/13, modernizace vybraných železničních tratí) RIZIKA relativně nízký příliv zahraničního kapitálu oborově jednostranné zaměření průmyslových aktivit růst nezaměstnanosti související s útlumem těžkého průmyslu, části energetiky a těžby nerostných surovin nedostatečný rozvoj malého a středního podnikání preference investic na zelené louce před revitalizací nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů brownfields odliv vysoce kvalifikované pracovní síly nárůst přepravních výkonů v osobní dopravě, v důsledku vynucené mobility obyvatel za prací III. SOCIOKULTURNÍ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY velký počet lůžek a dobrý technický stav sociálních zařízení příznivá věková struktura obyvatelstva v porovnání s ostatními regiony vyšší úhrnná plodnost žen v porovnání s ostatními regiony ČR kladný celkový přírůstek obyvatel vysoký počet živě narozených dětí nižší stáří bytového fondu a vyšší podíl bytů I. kategorie v panelové výstavbě v porovnání s průměrem ČR činnost Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (7 fakult) a v Mostě pracoviště pobočky VŠB TU Ostrava, pobočky VŠ finanční a správní a VŠCHT (Most) a v Litvínově ČZU Praha činnost vyšších odborných škol výhodná poloha příznivě ovlivňující vícedenní turistiku vysoký podíl chráněných území, lázeňská střediska, areály zimních a letních sportů SLABÉ STRÁNKY vysoká míra nezaměstnanosti vysoký počet přiznaných dávek sociální podpory ztráta vztahu člověka ke krajině trend nárůstu sociálně-patologických jevů malá kapacita lůžek v zařízeních sociální péče pro seniory nedostatečně zajištěné služby krizové intervence nejvyšší úmrtnost mužů a žen na obyvatel ve srovnání s ostatními kraji ČR 20

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991

Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Rekultivace - historie, principy a legislativa Problémy rekultivačních činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991 Typy rekultivaci z hlediska krajinotvorby Způsob projednávání

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz

Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Otázka: Struktura, diverzita, únosnost a potenciál krajiny, krajinný ráz Předmět: Biologie Přidal(a): Králová Struktura krajiny rozdělujeme podle 2 hledisek na: a) prvotní struktura krajiny (makrostruktura)

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území Řádek 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Integrovaný regionální operační program

Integrovaný regionální operační program Integrovaný regionální operační program Přehled specifických cílů IROP dle identifikace územní dimenze X / 1.1 Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina

Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Mostecká uhelná a.s. Most Rekultivace MUS nová krajina Ing. Jiří Kašpar Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná a.s., odbor báňského rozvoje a zahlazování Zahlazování následků báňské činnosti a obnova těchto

Více

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti

Název přednášky: Stavby na územích po hornické činnosti Hornická Příbram ve vědě a technice 2004 Ing. Jiří Kašpar Mostecká uhelná společnost, a.s., právní nástupce, vedoucí referátu koncepce zahlazování Bc. Lenka Měsková Mostecká uhelná společnost, a.s., právní

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Hodnocení implementace

Hodnocení implementace Hodnocení implementace Obsah: A. KONKURENCESCHOPNÉ PODNIKÁNÍ... 3 OPATŘENÍ 1.1.1 ROZVOJ INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ VČETNĚ INFRASTRUKTURY... 3 OPATŘENÍ 1.1.2 EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCE MEZI VŠ, VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY A

Více

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY

ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY ŘEŠENÉ DIPLOMOVÉ A BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 2008/2009 KATEDRA EKOLOGIE KRAJINY Název práce a školitel Šíření a regenerace vybraných lesních dřevin doc. Ing. Kateřina Berchová, Ph.D. Analýza historického využití

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

PROMĚNY SEVEROZÁPADU

PROMĚNY SEVEROZÁPADU PROMĚNY SEVEROZÁPADU Iva Ritschelová Hornické sympozium, 5-6. října 2016, Příbram ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Statistika energetiky ČSÚ Vývoj těžby uhlí od roku

Více

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...

4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... 4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

URBANISTICKÁ STRUKTURA

URBANISTICKÁ STRUKTURA URBANISTICKÁ STRUKTURA Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí HSRM dne 11. 5. 2015 Most Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji rozdílnost kraje z hlediska přírodních podmínek i hospodářství, Krušné

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - město

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - město Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - město zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů

Více

REVITALIZACE KRAJINY V PRUMYSLOVÉ OBLASTI

REVITALIZACE KRAJINY V PRUMYSLOVÉ OBLASTI REVITALIZACE KRAJINY V PRUMYSLOVÉ OBLASTI Jaroslava VRÁBLÍKOVÁ Katedra přírodních věd, Fakulta životního prostředí, Univerzita J.E.Purkyně, Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem, Česká republika ABSTRACT Vráblíková

Více

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR

Brownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields v České republice Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields z hlediska MŽP: Veškeré pozemky zásadně narušené činností člověka tak,

Více

Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1. Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP

Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1. Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP Skládkování odpadů v Podkrušnohoří 1 Ing. Věra Kreníková Fakulta životního prostředí UJEP Skládkování odpadů v Podkrušnohoří, Produkce odpadů Průmyslové odpady: z vlastní průmyslové výroby odpady z energetiky

Více

Aktuálně vyhlášené a připravované výzvy operačních programů pro obce

Aktuálně vyhlášené a připravované výzvy operačních programů pro obce Aktuálně vyhlášené a připravované výzvy operačních programů pro obce Operační program Životní prostředí SC 1.1: Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů

Více

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem METODIKA REVITALIZACE KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem METODIKA REVITALIZACE KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Fakulta životního prostředí METODIKA REVITALIZACE KRAJINY V PODKRUŠNOHOŘÍ Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D. Ústí nad Labem

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Problematika ovzduší v koncepčních dokumentech Moravskoslezského kraje Mgr. Jiří Štěpán Agentura pro regionální rozvoj, a. s. Ostrava 10. 11. 2011 Obsah 1. Strategie rozvoje na léta 2009-2016 2. Program

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Dušníky zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA

Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA Č. j.: TACR/4321/2015 I. Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech 1. Využití (aplikace)

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

PERSPEKTIVY VYUŽITÍ VENKOVSKÉHO PROSTORU V ANTROPOGENNĚ POSTŽENÉ KRAJINĚ. Perpectives of country landscape usage in the anthropogenic change lanscape

PERSPEKTIVY VYUŽITÍ VENKOVSKÉHO PROSTORU V ANTROPOGENNĚ POSTŽENÉ KRAJINĚ. Perpectives of country landscape usage in the anthropogenic change lanscape PERSPEKTIVY VYUŽITÍ VENKOVSKÉHO PROSTORU V ANTROPOGENNĚ POSTŽENÉ KRAJINĚ Perpectives of country landscape usage in the anthropogenic change lanscape Prof. Ing. Jaroslava Vráblíková,CSc., Ing. Martin Neruda

Více

KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR

KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR KONCEPCE VODOHOSPODÁŘSKÉ POLITIKY ČR Z POHLEDU MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ RNDr. Pavel Punčochář, CSc. Sekce vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství OECD Disponibilní zásoby vody v evropských zemích

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38130/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020

Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Podpora rekonstrukcí v OP Životní prostředí 2014 2020 Mgr. Martin Kubica náměstek úseku řízení OPŽP Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Neštěmice

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Neštěmice Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Neštěmice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Ing. Miroslav Král, CSc.

Ing. Miroslav Král, CSc. VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika

Více

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu 10. prosince 2012 Praha Hnědé uhlí jako jediný domácí nerostný energetický zdroj domácí produkce hnědého uhlí zatím plně pokrývá domácí

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

Karlovarský kraj Ústecký kraj

Karlovarský kraj Ústecký kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech

Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020. Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech 2 Prioritní osa 2 OPŽP 2014-2020 Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech Koncepční dokumenty jako základ P.O.2 Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR V současné době připravena

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Počátky Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 3084 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 2657 Hustota obyvatel: 86 obyv/km

Více

Stav životního prostředí města Rožnova

Stav životního prostředí města Rožnova Stav životního prostředí města Rožnova Základní koncepční materiál pro účinnou ochranu a tvorbu životního prostředí, který by měl obsahovat tyto základní kapitoly: A. Příčiny změn životního prostředí a

Více

Stav informací k listopadu 2014

Stav informací k listopadu 2014 Stav informací k listopadu 2014 Podpořeno dotací poskytnutou Ministerstvem pro místní rozvoj na realizaci projektu Udržitelný rozvoj venkova prostřednictvím místních akčních skupin. 2 * OP Plánovaná alokace

Více

II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů

II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů II. Informace o užití finančních prostředků na sanace a rekultivace hnědouhelných lomů Březen 2016 1 Obsah 1. Současný stav pozemků dotčených těžbou na hnědouhelných lomech 1.1. Severočeské doly a.s...3

Více

Rekultivace území po těžbě uhlí na příkladu severních Čech

Rekultivace území po těžbě uhlí na příkladu severních Čech JAROSLAVA VRÁBLÍKOVÁ Rekultivace území po těžbě uhlí na příkladu severních Čech J. Vráblíková: Recultivation of Area after Coal Mining on Example of North Bohemia. Život. Prostr., Vol. 44, No. 1, p. 24

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více