Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/1

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/1"

Transkript

1 Miloslav Ransdorf EKO OMIKA PRO ČLOVĚKA Část I. Strategie růstu a jejich úskalí A. OBECNÉ PŘEDPOKLADY Celý život hladovím po informacích. Sháním je, analyzuji a snažím se, abych si udělal co nejúplnější obraz o světě, ve kterém žiji. Problém, který mne zajímal dlouho, bylo střídání rozvojových strategií na začátku 90. let minulého století. V mé optice nebyla ani jedna z obou rozvojových strategií v souladu s možnostmi a potřebami naší země. Ekonomika by měla mít lidský smysl, měla by sloužit lidem ve společnosti. 1 Václav Havel, ekonomie zcela neznalý, odsoudil šmahem čtyřicet jedna let po únoru 1948 do listopadu Václav Klaus účelově tento moralizující odsudek využil a sledoval politický cíl: vytvořit privatizačním procesem vrstvu, která nový režim bude podporovat. A tak se mluvilo o tvořivé destrukci. Mé hluboké přesvědčení je, že Česká republika (a Československo jako celek) měla velký ekonomický, sociální a duchovní, intelektuální potenciál, který neměl být rozbit, ale bylo třeba ho přeskupit. 2 aše země vstupovala do období ekonomických a sociálních reforem lépe vybavená než jiné země bývalého sovětského bloku. Ti, kdož mluví tak rádi o čtyřiceti letech úpadku a devastace, asi neznají statistiky a odbornou literaturu. Sami tvůrci polistopadového zázraku mluvili kdysi vcelku příznivě o naší úrovni. Vladimír Dlouhý v Politické ekonomii (1987/6) kladl Československo na úroveň Itálie. Václav Klaus, dnešní český prezident, ještě roku 1989 napsal, že z hlediska stability spotřebitelského trhu bychom obstáli i v širším srovnání. Svá tehdejší slova by oba polistopadoví hrdinové mohli opřít o údaje o hrubém domácím produktu na obyvatele. Ten činil roku 1987 v Itálii USD, ve Velké Británii USD, ve Španělsku USD, v Singapuru USD. Francie dosahovala USD, Nizozemí USD atd. A Československo? To mělo podle ročenky CIA roku 1988 hrubý domácí produkt na obyvatele USD! Richard J. Estes nás také kladl docela vysoko. Samozřejmě naši pozici snižovala situace v oblasti lidských práv, ale dva podindexy jsme měli lepší než světová špička. Celkově byla SRN hodnocena 93 body, rovněž Itálie docílila 93 bodů, Dánsko 92, Švédsko 90. Našich 71 bodů (vzhledem k situaci v oblasti lidských práv) bylo tedy plně srovnatelných se 76 body USA, nemluvě o 62 1 O tom viz skvělou stať, jejímž autorem je Radovan Richta. Ekonomika jako civilizační dimenze, in: Úvahy o socialistické ekonomice. Vyd. Karel Kouba a kolektiv, Svoboda, Praha, 1968, s Zbyněk Zeman ukázal ve své knize Vzestup a pád komunistické Evropy. Praha, Mladá fronta, 1998, že země sovětského bloku se pokusily překonat historické, civilizační zpoždění forsírovanou industrializací, která vyžadovala centralizaci prostředků (a také moci, bohužel). Tento v mnoha směrech heroický pokus narážel ovšem na řadu omezení, ale k vzestupu produkčních kapacit nepochybně vedl. Zejména v zemích jako Československo, které se mohly opřít o průmyslové zázemí a tradice. Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/1

2 bodech Izraele, 59 bodech Singapuru a 53 bodech Jižní Koreje. 3 Bylo tedy na co navazovat a je to doklad pro mou tezi: nikoli destrukce, ale přeskupení. 4 John Maynard Keynes v roce 1933 napsal slova, která jsou varováním pro dnešek a měla být varováním i pro Klause a spol. (o Topolánkovi a jeho batohu ani nemluvě): Protikladné umíněné snahy vyrovnat státní rozpočet dávkami, restrikcemi a preventivními opatřeními jsou s jistotou odsouzeny ke ztroskotání, protože to má nutně ten účinek, že se zmenší národní kupní síla a tím také národní důchod. 5 To se také u nás na samém začátku takzvaných tržních reforem stalo. V roce 1991 klesla výroba chemického průmyslu na úroveň roku 1978, strojírenství na úroveň roku 1979, průmyslu stavebních hmot na úroveň roku 1977, dřevozpracujícího průmyslu na výsledky roku 1977, ve výrobě skla, porcelánu a keramiky následoval pád na výši roku 1979, v textilu bylo dosaženo produkce roku 1973, v potravinách jsme dosáhli čísel roku 1977, v konfekčním a kožedělném průmyslu dosáhl propad dokonce čísel roku 1971! O bilanci polistopadového vývoje v ekonomické sféře se pokusil František Dvořák v knize Velká loupež aneb bourání státu (Praha 2004). Mnohé z jeho závěrů a analýz budou znít Havlovým a Klausovým obdivovatelům nepříjemně a nepřijatelně. Dospívá k názoru, že noví hospodáři jsou dokonce horší než ti předlistopadoví, které nijak nechválí. Uvádí ale, že objem základních prostředků se za léta v Československu zvětšil 6,8krát (ve fyzických agregátech 7,5krát), z toho v České republice 5,8krát, na Slovensku dokonce 11,4krát. Majetek dodatečně znárodněný po roce 1948 nepředstavoval ani 1 % majetku z roku I na samém konci režimu nelze mluvit jen o negativech. V letech vzrostl národní důchod o 21 % (přepočteno v agregátu HDP by to vypadalo ještě lépe: HDP vzrostl za toto období o %!). To je stagnace, o které v popřevratové době můžeme většinou jen snít... Nebýt přerušení už zahájených projektů rozvoje, mohli jsme mít asi 500 tisíc bytů, jaderná elektrárna Temelín by byla dostavěna v plném rozsahu už v letech Byl rozběhnut program odsířování tepelných elektráren, některé měly být omezeny v provozu. Bylo rozhodnuto, že se v oblasti dopravy (metro, dálnice atd.) a spojů nainvestuje asi 200 mld. Kčs v cenách roku 1989, což by bylo dnes asi 800 mld. Kč. Jestliže v dalším textu hodně mluvím o ekologických hrozbách 80. let, musím dodat, že už tehdy byly nastartovány programy ve prospěch životního prostředí. Znehodnocení vkladů obyvatelstva (podle Františka Dvořáka jenom tím přišli občané Československa / České republiky do roku mld. korun, aniž bychom započetli vklady a oběživo podniků a podnikatelů), velká loupež v podobě privatizace a restituce (podstatné restituce se týkaly asi 2 3 % obyvatelstva), to jsou jen jednotlivé etapy procesu, který měl vytvořit normální kapitalistickou sociální a třídní strukturu. Hodnota navráceného majetku převýšila 3 Richard J. Estes. The Social Progress of Nations, New York, Praeger, 1984; Trends in World Social Development: The Social Progress of Nations, , New York, Praeger, 1988; The International Index of Social Progress, Encyclopedia of Social Inventions, London, 1990, s Richard J. Estes provedl také zajímavou analýzu kvality života v transformujících se ekonomikách: Developement Challenges and Opportunities Confronting Economies in Transition, Social Indicators Research, Springer, Shrnutí pokusů o reformy doby snah o budování socialismu podává britský autor Martin Myant. The Czechoslovak economy The battle for economic reform. Cambridge UP, Myant dospívá k názoru, že československá ekonomická politika sice nevedla k žádnému ekonomickému zázraku, ale také se vyhnula propadům. 5 Česky vyšla jeho hlavní práce Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Praha, Stručný a hutný portrét podává Reinhard Blomert. John Maynard Keynes. Rowohlt, Reinbek bei Hamburg, Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/2

3 hodnotu toho ukradeného asi třicetkrát až čtyřicetkrát. V 80. letech komunistická strana dostávala ze státního rozpočtu jen asi 70 milionů korun. Díky rozbití RVHP v lednu 1990 (československá delegace si při tom počínala velmi aktivně), útěku z tradičních trhů, bezhlavým otevřením našeho trhu konkurenci, likvidaci finanční a diplomatické podpory exportu naše podniky přišly % trhu, domácího i zahraničního. Ztráty na domácím trhu představovaly asi 10 % celkové produkce a ztráta slovenského trhu (který se stal zahraničním) představuje téměř 8 % našeho současného hrubého domácího produktu. V druhé polovině 80. let dávala československá ekonomika do investic celkem asi 210 mld. Kčs. Investice zahraničních subjektů na našem území činily v přepočtu asi jen 17 % toho, co jsme byli schopni investovat sami, bez cizí pomoci. To je údaj za období V roce 1999, po nastartování režimu pobídek, jsme dosáhli ohromujících 43 % úrovně před rokem Vztahy s EHS jsme navázali už roku 1988 a roku 1989 jsme podepsali čtyřletou Obchodní dohodu o průmyslových výrobcích (v platnosti od dubna 1989). Následovala dohoda o obchodu a spolupráci z roku 1990 a asociační dohoda z (v platnosti od března 1992). Do roku 1992 jsme měli mírně aktivní obchodní saldo, od roku 1993 začala pasiva, která časem nabyla hrozivých rozměrů. Už roku 1998, předtím než ČSSD prosadila u nás kapitalismus se vším všudy, se podílely podniky se zahraničním vlastnictvím na vývozu 40 % a na dovozech 47 %. V letech byly portfoliové investice 65 %, přímé zahraniční investice jen 35 %, roku 2001 po investičních pobídkách přišla korekce :proti 60 % portfoliových investic stálo 40 % přímých investic. Podle dostupných údajů, se všemi našimi podporami, připadlo na vytvoření jednoho pracovního místa touto cestou 4,8 mil. Kč pořizovacích nákladů. Přitom připadalo roku 2002 na jednoho pracovníka ve zpracovatelském průmyslu jen 500 tis. Kč hodnoty technických prostředků. Touto cestou se k plné zaměstnanosti nedostaneme. V roce 1989 jsme měli jen 6 bank domácích, jedna působila v zahraničí a působila u nás jen jedna pojišťovna. Úvěry nesplacené ve lhůtě představovaly jen 0,14 % celkového rozsahu poskytnutých úvěrů. V roce 200 už tu bylo 40 bank a finančních a peněžních institucí, kde pracovalo 86 tisíc osob. V bankách to bylo osob, kde mzdy dosáhly tehdy korun, tedy 190 % průměrné úrovně. Přitom produktivita práce v bankách je u nás slabá. V době, kdy Zemanova vláda skoncovala s tzv. bankovním socialismem Klausovy éry, vykázaly banky zisk jen 9, 4 mld. Kč, v době nástupu údajné Zemanovy konjunktury to bylo 17, 2 mld. za rok Přitom si bankovní sektor vyžádal opakované sanace a několikanásobnou pomoc státu (ten musel z peněz daňových poplatníků uhradit miliard Kč rizikových bankovních úvěrů jen do konce Zemanovy vlády). Ve stejné době byl zisk investičních fondů a leasingu 1,3 mld. Kč, pojišťoven 2,6 mld. Kč. Výkonnost tohoto sektoru je tedy, převedeno na ceny roku 1989, jen % výchozí úrovně. Neustále se nám tvrdí, jak náš rozpočet zatěžují mandatorní výdaje, zejména ty, které jsou spojeny se sociální sférou. Přitom ve skutečnosti váha mandatorních výdajů ve struktuře státního rozpočtu klesá. Ve skutečnosti je to špatné fungování státu, které uvádí rozpočet do potíží. V běžných cenách vzrostly výdaje na jeho fungování do konce století třicetkrát, po zvážení úrovně inflace můžeme hovořit o nárůstu výdajů asi šestinásobném. Ve správě a justici pracovalo roku 1989 v České republice na všech stupních řízení 79 tisíc lidí. O deset let později už Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/3

4 to bylo 158 tisíc lidí, kterým pak přibyly znovuobnovené kraje a pověřené obce třetího stupně (ubyly okresní úřady). V ústředních orgánech v roce 1989 působilo asi pracovníků, zatímco v posledním roce Zemanova premiérování (2002) šlo už o Tak se po listopadu dařilo naplňovat heslo listopadu 1989 o levném a výkonném státu. V roce 2000 už činily výdaje na správu a justici 156 % objemu starobních důchodů. Výsledkem léčby Klausem a jeho nástupů je drahý a nevýkonný stát, který pomohl tomu, že jsme ztratili zhruba 750 tisíc pracovních míst. A to nás nyní čeká léčba globální finanční krizí, při níž vezmou za své další pracovní příležitosti. Máme stát, který žije z podstaty a na dluh, který občanům poskytl v 90. letech o tisíc bytů ročně méně, stát, který šetřil a šetří na vědě a výzkumu (v cenách roku 1989 byly roku 2000 výdaje v této oblasti mírně nad úrovní třetiny výchozího stavu), na obraně a zejména na investicích, zejména na investicích do lidí. Teprve nyní se postupně vymaňuje z populační krize 90. let. Přibylo chudých. Podíl těch, kteří měli do 46 % průměrného výdělku, byl roku 1989 mírně pod úrovní čtvrtiny populace, po deseti letech, na zlomu tisíciletí, už po započtení znehodnocení měny činil tři čtvrtiny. Máme stát, který způsobil škody na veřejném majetku, které přesahují čtyřnásobek hrubého domácího produktu roku Stát, jehož dluhy se vyšplhaly k bilionu korun, který umožnil zadluženost krajů a obcí. U obcí se odhaduje dnes už na miliard (v roce 2002 bylo udáváno číslo 46 mld. Kč). 6 Privatizační praotcové mluvili o tvořivé destrukci. Vskutku tvořivá destrukce! Pro rok 1991, krátce po vypuknutí léčby Klausem, jsem uváděl čísla svědčící o poklesu srovnatelném s velkou krizí. To bylo roku A podle šetření Svazu průmyslu a dopravy v roce 1997 nebylo 71 % průmyslových podniků schopno udělat žádnou modernizaci. Není divu, tehdy Ministerstvem průmyslu a obchodu zpracovaná zpráva o stavu českého průmyslu přiznávala, že české podniky jsou kapitálově vyprahlé a dokonce že produktivita práce v privatizovaných podnicích byla v té době o 20 % nižší než ve veřejném sektoru! Některé obory byly privatizační botou rozšlapány úplně a je otázka, zda se někdy vůbec vzpamatují. Příkladem je letecký průmysl, který v roce 1989 produkoval dolar (tehdejší dolar!) za dvě koruny. Měl zakázky, výrobu, o kterou byl zájem, a přece mu noví mocipáni odmítli pomoci k úvěrům. Jiným příkladem je průmysl obráběcích a tvářecích strojů, který s potížemi přežil, bez zájmu vlád, i když vyváží 90 % produkce na ty nejnáročnější trhy a je to vesměs česká technologie! Česká společnost doby po roce 1989 prožila období, které mělo přelomový ráz. I v našich pohledech na ekonomiku jde nutně o nové odpovědi na otázky doby, o zvládnutí přeměn, které se staly nezbytností, o to, aby obnovený socialismus zůstal velkou výzvou světové civilizaci, aby byl přitažlivou civilizační alternativou vůči zkrachovalé éře Thatcherové, Reagana, Bushe staršího, Clintona a Bushe mladšího. Je to roku 2009 ostatně třicet let, kdy se Thatcherová ujala správy Spojeného království. Na konci je bezprecedentní krize, 7 po fyzické smrti Miltona 6 František Dvořák. Velká loupež aneb bourání státu (Příspěvek ke kritickému hodnocení závěru XX. století v ČR), Praha, O ní například Wolfgang Münchau. Vorbeben. München, Hanser, 2008; Wolfgang Münchau. Kernschmelze im Finanzsystem. München, Hanser, 2008; Max Otte. Der Crash kommt. Die neue Weltwirtschaftskrise und wie Sie sich darauf vorbereiten. Berlin, Ullstein, 2008; Colmant Samson L anée du krach. Le boeck & Larcier, Bruxelles, Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/4

5 Friedmana přišla i ta intelektuální. 8 Nezastíráme, že v problémech, které musí naše společnost řešit, se slučuje vliv chybné rozvojové strategie čtyř desetiletí byrokratického socialismu s následky klausovské šokové terapie minulých let, kterou nijak nepřekonaly vlády Tošovského, Zemana, Špidly, Grosse a Paroubka. V Topolánkově kabinetu měla pak naše země nejhorší vládní reprezentaci za celou dobu od roku Ale už tento fakt by měl varovat před jakýmkoli ideologizováním ekonomických problémů, měl by vést k hledání konkrétních řešení, k vyzdvižení věcnosti. Česká ekonomika by měla v následujícím období mít k dispozici všechny vytvořené zdroje. Přestavba 80. let minulého století, která měla být revolucí shora i zdola, naděje nesplnila. V polistopadových procesech hrála sice prvořadou úlohu reforma v oblasti ekonomické, ale nejen marxisté, nýbrž i jejich protivníci už dávno vědí, že pouze ekonomickými strukturami společnosti integrovat nelze. Moderní společnost byla po celá staletí spojena s expanzí instrumentální a účelové racionality, racionality pojaté bezhodnotově, racionality manipulativní, za jejíž klasické oblasti Max Weber určil oblast ekonomiky a moci. 9 Klasický weberiánský koncept společenské racionality dnes naráží na své meze; manipulativní, bezhodnotová racionalita již nestačí ani v kapitalistickém světě. Tato racionalita ztělesněná v procesech ekonomizace a byrokratizace kolonizovala svůj základ, nazývaný někdy přirozeným světem, čímž v určité fázi začala ohrožovat i samotné možnosti své reprodukce. V této situaci se vytváří základy pro nový typ společenské racionality a moderní socialismus mu vychází vstříc se svou poctivou snahou hledat nové otázky i nové odpovědi a zmapovat nové pole společenského pohybu. Otevřená a žádným osočováním nerušená atmosféra teoretických diskusí musí vyústit i v podstatné změny ve vztahu celé společnosti ke společenským vědám, které dosud nebyly a nejsou na výši požadavků doby. Dřívější pojetí společenské racionality mělo za následek autonomizaci jednotlivých oblastí společenského procesu; tato autonomie vyústila mj. i v oddělení úzce pojaté sféry (umělecké) kultury. Dnes je proměna společenské racionality spojena s opětným sblížením celku společenského vývoje s kulturní sférou: kultura prochází procesem univerzalizace, i Leninovy myšlenky o kulturní revoluci docházejí v levicových diskusích nové aktuálnosti. Společným rysem přeměn v oblasti ekonomiky i v politice je expanze prvků participace. Charakter výroby, řízení společenské produkce i úroveň pracovní síly, postupující procesy intelektualizace výroby i intelektualizace spotřeby (jak to ukazují třeba práce Richarda Floridy 10 ) vedou ve vyspělém kapitalistickém světě ke změně postojů k lidskému faktoru. Ve výrobě, v distribuci, v obchodu, ve službách, všude ve sféře společenské produkce 8 Yann Moulier Boutang. Le prisme de la crise des subprimes: la seconde mort de Milton Friedman. La révue internationale des livres et des idées, septembre octobre 2008, s K otázce odezvy monetarismu v praktické ekonomické politice viz Davis Smith. The Rise and fall of Monetarism. The theory and politics of an economic experiment. Penguin Books, Ze souhrnných zpracování uvádím alespoň Joachim Radkau. Max Weber. Die Leidenschaft des Denkens. Carl Hanser Verlag, München-Wien, 2005; The Cambridge Companion to Weber, ed. by Stephen Turner. Cambridge UP, 2000; Marek Loužek. Max Weber. Život a dílo. Weberovské interpretace. Karolinum, Praha, Z Weberových děl hlavně Max Weber. Wirtschaft und Gesellschaft. Multimedia GmbH, Paderborn, Richard Florida. The Rise of the Creative Class and how it s transforming work, leisure, community, & everyday life. Basic Books, New York, 2004; Richard Florida. The Flight of the Creative Class. The New Global Competition for Talent. Harper Collins, New York, Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/5

6 se v nejvyspělejších zemích světa hroutí starý weberiánský koncept racionality a v teorii managementu proniká docenění participace, nebo snad se dá říci kolektivní racionality. V nejvyspělejších korporacích se sází na přirozený sklon lidí k identifikaci s úspěšným, je přesahujícím celkem, ale tato identifikace nesmí vylučovat jejich možnost z daného celku vyčnívat. Řečeno jinak dochází k ekonomickému zhodnocení přirozených vazeb mezi lidmi, a to nejen v oblasti produkce, ale i v oblasti sociální politiky atd. Tuhý centralismus období welfare state je pryč, funkce státu přejímají do značné míry nižší patra společenské struktury. Podobně se na konci 70. let začala vyčerpávat tradiční politická kultura manipulativní, jejímž klasikem byl Machiavelli. Na její místo začíná nastupovat nová, rodící se participační politická kultura, hlásící se v řadě projevů ekologického hnutí, v mírovém hnutí atd., v místních iniciativách, v systému referend, v nové technice, která umožňuje vote-from-home-democracy. Velkou laboratoří participační demokracie se stává Latinská Amerika, region, kde útlak dosahoval v minulosti velice drsných forem. 11 Participační politická kultura objektivně přesahuje buržoazní struktury, i když je dosud využitelná pro procesy manipulace. Rovněž v ekonomice průnik participace (až 80 % pracovníků nejúspěšnějších korporací se účastní zlepšovatelského hnutí) přesahuje v mnohém klasický kapitalismus. Spolupracovnické sítě (collaborative networks) vyžadují ovšem na všech úrovních kázeň, kompetenci, kvalifikovanost, zodpovědnost. Takováto pracovní síla vyžaduje ovšem i jinou úroveň spotřeby, odlišné zázemí služeb a vysoké spotřeby, přesun ke spotřebě immateriálních statků, velké množství disponibilního času. Jedině takováto pracovní síla, vysoce adaptabilní a dynamická, je schopná se orientovat v situaci, kdy až 75 % přírůstku národního důchodu v nejvyspělejších zemích se realizuje prostřednictvím aplikace vědeckých poznatků. Pro dnešek je charakteristická nejen expanze vědy a techniky do výrobní praxe, ale obecněji stále rostoucí vzájemné zprostředkování materiální produkce produkcí duchovní. 12 Řečeno jinak, dnešní kapitalismus má četné postkapitalistické rysy, se kterými si neví brady, i když se je pokouší marketizovat, struktury, které představují prvky, které formačně patří následující společensko-ekonomické formaci. Jsou to prvky budoucnosti, jimiž současný kapitalismus zprostředkovává rozpory přítomnosti. Expanze participace v oblasti výroby i ve sféře politické kultury, intelektualizace výroby i spotřeby, vzájemné zprostředkování duchovní a materiální produkce znamenají zásadní posun pro celou sociální oblast, stejně jako odklon od starého, bezhodnotového konceptu racionality. Vedle toho ale změny ve výrobě a v řízení společnosti nacházejí svůj výraz i v sídelní struktuře a problémech s ní spojených. Po celá staletí byl vývoj evropských společností spojen s expanzí městské kultury a nástup kapitalismu tuto tendenci jen utvrzoval. Nutností byla obrovská koncentrace rozsáhlé pracovní síly na malém prostoru, daná systémem tovární práce. Dnešní technika, procesy decentralizace 11 Shrnutí myšlenek latinskoamerické levice podává chilská marxistická autorka Marta Harnecker. La izquierda al umbral del siglo XXI. Tornar el impossible en el possible. 12 Progresivní myšlenky v tomto směru, zejména pokud jde o průnik participace v praxi podniků, přináší Thomas J. Peters, Robert H. Waterman, Jr. Hledání dokonalosti, Svoboda-Libertas, Praha, 1992 (v odlišném překladu Pragma, Praha, 2001; Tom Peters - ancy Austin. A Passion for Excellence. Warner Books, New York, 1986; Tom Peters. Prosperita se rodí z chaosu. Jak provést revoluční změny v managementu. Pragma, Praha, Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/6

7 výroby a nástup informační techniky umožňují přesunovat značnou část placené práce do bytů, snižovat průměrný počet zaměstnanců v podnicích, lze říci, že fungování velkých systémů i ve výrobě je zprostředkováno fungováním systémů malých. Nejsou to jen ekologické důvody, které vedou k odlivu lidí z měst v řadě vyspělých států. Nové formy společenské produkce vedou k tomu, že koncentrace velkého množství pracovní síly na malém prostoru přestává být nutností, informační technika a rozvoj terciárního sektoru vyrovnávající kulturní šance obyvatelstva po celém území státu. Kultura a vzdělanost se stávají dostupnými a nezbytnými všeobecně. Nastupující proces kontraurbanizace znamená, že se obyvatelstvo přemísťuje z velkých konurbací, že dochází opětně ke stabilizaci venkovského osídlení, že města přestávají mít primárně ekonomickou funkci; do popředí vystupuje polyfunkčnost sídel a měst; dnes se zdůrazňuje jejich kulturní funkce. I práce přestává postupně mít výlučně ekonomickou funkci a v dalších desetiletích bude získávat na síle její sociální a kulturní smysl. V oblasti ekonomiky i kultury ztrácí tedy zdůvodnění dřívější tuhý centralismus a s průnikem participace se dostává ke slovu regionální hledisko, nastává doba budování regionálních kulturních center. Všechny tyto procesy znamenají ohromnou výzvu pro celou sociální sféru, vytvářejí nutnost jejího přebudování tak, aby mohla být významnou dynamizační složkou celé společenské produkce. Klausovské pojetí sociálního rozvoje jako něčeho, co je zátěží, co si můžeme dovolit teprve až..., ztrácí půdu pod nohama. Je třeba prosazovat vědomí, že investice do člověka mají dnes zásadní význam pro budoucnost. Člověk už není určován především svou funkcí pracovní síly, ale teprve rozvoj jeho bytostných lidských sil v dnešní době reintegrace pracovního procesu a nástupu nového (dialogického a komplexního) myšlení vytváří předpoklady, aby byl pracovní silou na úrovni požadavků doby. V dalším výkladu se pokusím o krátkou analýzu stavu naší společnosti jako rámce rozvoje sociální sféry. Rozbor hlavních rozporů mi umožní i narýsovat hlavní cesty přestavby celé oblasti sociálního rozvoje. HLAV Í DETERMI A TY ROZVOJE SOCIÁL Í SFÉRY OD KO CE 20. STOLETÍ Jak už jsme si ukázali, existuje v moderní společnosti stále rostoucí zprostředkovanost materiální produkce duchovní produkcí (a opačně), které odpovídá i vzájemná zprostředkovanost materiálních a duchovních potřeb. Bez adekvátní formy tohoto vzájemného zprostředkování a vzájemné podmíněnosti nastávají nutně deformace jak v uspokojování materiálních, tak i duchovních potřeb. apř. soudobý kapitalismus přece jen deformuje duchovní potřeby a tím i deformovaně profiluje strukturu uspokojování materiálních potřeb z hlediska rozšiřování trhu za jakoukoliv cenu. Pro moderní socialismus je proto kategorickým požadavkem v této oblasti komplexní rozvoj uspokojování a rozvíjení potřeb obyvatelstva v adekvátní vzájemné zprostředkovanosti jejich materiální i duchovní složky. To znamená na jedné straně, že moderní socialismus, který chceme v ČR nastolit, nemůže kopírovat model způsobu života vyspělých kapitalistických států, na druhé straně Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/7

8 musí ovšem respektovat ekonomické zákonitosti společné všem vyspělým ekonomikám bez ohledu na zřízení. Jednou z nich je to, že větší význam a rozsah sféry zprostředkování má za následek rozšíření terciárního sektoru, 13 tj. obchodu, služeb (zvláště informačních) apod. Postupně se krystalizuje i kvartární sektor, tj. oblast vázaná na informační a vědecko-výzkumné aktivity (informační služby atd.), která dnes v USA zaujímá více než čtvrtinu všech pracovních míst. Ve výhledu je také ustavení kvintárního sektoru, sféry vázané na ekologické aktivity, které se neomezují jen na první přírodu, nýbrž ve stále větší míře zasahují i ekologii městského prostoru, vznikají i produktivní meziobory jako např. ekopsychologie. Ekologické vědomí se stává i ekonomickým faktorem. 14 V České republice i po listopadu 1989 k těmto strukturálním změnám dochází se zpožděním a příliš pozvolně a s mnoha deformacemi. Nedoceněný zůstává význam terciáru a z něj se vyčleňujících sektorů pro dynamizaci národního hospodářství a růst kvality a produktivity pracovní síly. 15 I dnes je jedním z argumentů proti růstu investic do člověka tvrzení, že na to nemáme, že je třeba nejprve dosáhnout příslušných temp růstu atd. Moderní sociálně orientovaná tržní ekonomika ale vysunuje do popředí nikoli tvorbu nových zdrojů, nýbrž racionální alokaci a využívání už existujících zdrojů. Je třeba se zbavit ekonomického redukcionismu, který brání adekvátně využívat zakódovaný potenciál naší společnosti. Pozornost tvůrců ekonomické reformy sféry by po oživení měla směřovat k hledání jakýchsi přirozených temp růstu, která jsou dlouhodobě mnohem nižší, než bychom čekali. V dlouhodobém průměru ( ) nepřesahuje u nejvyspělejších zemí tempo růstu 1,7 %. Klíč k expanzi terciáru není v tvorbě nových kapacit, ale v růstu produktivity práce v sekundárním sektoru, stejně jako v sektoru primárním. Zpětnovazebním efektem pak růst terciáru přispívá k vzestupu produktivity práce v obou uvedených sektorech. Je proto pochopitelné, že v nejvyspělejších státech vyspělého kapitalistického světa činil podíl terciáru v letech již kolem 60 %, s vysokým podílem obchodu v tomto rámci, který dosahoval až 23 %. Jestliže v Československu byl roku 1980 podíl terciáru na celkové zaměstnanosti (odmyslíme-li si investiční nedokrevnost této sféry u nás) jen 37,1 % (obchod 9,8 %), bylo to dokonce méně než v Portugalsku roku 1982 (39,2 %, resp. 12,1 %). Roku 1984 byl podíl terciárního sektoru v Československu %, ve Spojeném království 65 %, ve Švédsku 65 %, v Dánsku 67 %, v Nizozemí 68 %, v USA 68 % a v Kanadě 69 %. I tyto deformace ve struktuře zaměstnanosti ukazovaly míru nevyužívání potenciálu republiky, 13 K jeho rozvoji už Miroslav Misař. Terciární sektor. Svoboda, Praha, Sfera uslug v SŠA: novyje javlenija i strukturnyje sdvigi, vyd. V. M. Usoskin L. S. Děmidova. Nauka, Moskva, Z ucelených shrnutí uvádím např. Hermann Remmert. Ökologie. Ein Lehrbuch. Springer-Verlag, Berlin-Heidelberg- New York-Tokyo, 1984; Michael Begon - John L. Harper Colin R. Townsend. Ekologie. Jedinci, populace, společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc, Přes všechny výhrady, které mám ke kolektivní práci Zpráva o vývoji české společnosti Praha, Academia, 1998, ed. Jiří Večerník, vedoucí týmu Petr Matějů, musím uznat, že autoři se koncentrují správně na otázku zhodnocení kvalifikace a kreativity v ekonomickém procesu. Autoři ukazují na fakt, že zatím je tento proces velice deformovaný a nejvíce na otevření prostoru paradoxně vydělaly vyšší odborné školy, zatímco vysoké školy přes absolutní nárůst poskytovaných míst ke studiu mají na studenta méně prostředků než v minulosti. Žádná z polistopadových vlád nepochopila, že ministerstvo školství má strategický význam a že zde se bojuje o budoucnost národa. Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/8

9 obrovský rozsah rezerv a dysfunkcí ve sféře zprostředkování. Zmapování těchto dysfunkcí a rezerv nám také ukáže rozsáhlé a nevyužívané možnosti expanze celé sociální sféry také v dnešní fázi vývoje. Je nutné se zbavit přežívajícího názoru, že terciární sektor je luxus navíc. Naopak, jde tu o efektivní spojení pracovní síly s podmínkami práce, o preformování pracovní síly atd.; každá dysfunkce v této oblasti se vymstí v rovině celospolečenské efektivnosti. Řečeno jinak chybné zprostředkování má za následek chybnou praxi, a to ve všech oblastech společenského zprostředkování: průběh Klausovy reformy a jejího pokračování za různých dalších premiérů to potvrzuje. Vyšší podíl terciáru je také spojen se všestrannou ekonomií času, 16 která je nezbytným rysem každé moderní společnosti, dále expanzí fondu disponibilního času (bez rozsáhlejšího fondu disponibilního času není možná nejen demokracie všedního dne, ale ani náročnější formy kulturního využití), ale zejména s novým modelem pracovní síly, tj. relativně drahé pracovní síly. Ta musí být schopná aktivní, rychlé, úspěšné adaptace na měnící se podmínky v dnešním dynamicky se rozvíjejícím světě. S růstem významu subjektivního faktoru, participačních aktivit, expanzí sféry osobního rozhodování souvisí také preference osobní spotřeby oproti společenské spotřebě. Tempo růstu osobní spotřeby by mohlo být řádově dvojnásobné oproti společenské. Vycházím z toho, že strukturální změny jsou spojeny s uvedeným novým modelem pracovní síly a zároveň s novým modelem životní úrovně a spotřeby, včetně sociálních jistot, kde je třeba odstranit možnosti pro nepravé příjemce, dosáhnout toho, aby na rozdíl od předlistopadové koncepce sociálních jistot, která působila demobilizujícím způsobem, získaly sociální jistoty opět aktivizující smysl. S tím souvisí i jiný koncept společenské rovnosti. Celosvětově se dnes dostává do krize egalitářský koncept rovnosti, zděděný z epochy zahájené francouzskou revolucí; toto původně maloburžoazní pojetí prošlo určitým funkčním přehodnocením v dělnickém hnutí a za své ho vzala většina komunistických a dělnických stran. Pojetí rovnosti jako hospodářské rovnosti dnes nestačí, nelze ulpívat na dosavadním důrazu na rovnosti spotřeby jako základní charakteristice rovnosti. Krize zděděného konceptu rovnosti využívají někteří konzervativní autoři (u nás Václav Klaus, Karel Dyba aj.), kteří podobně jako Alexis de Tocqueville rozehrávají proti sobě svobodu a rovnost. Je evidentní, že pouze ekonomickými strukturami společnost integrovat nelze, stejně jako politické struktury také nestačí na daný úkol. Proti reduktivnímu pojetí společnosti brojí dnes i mnozí nemarxističtí autoři. Tím spíše by marxistům mělo být jasné, že strohý ekonomický determinismus je i ve věci rovnosti minulostní záležitostí a že je třeba hledat hlubší pojetí rovnosti, rovnosti šancí pro rozvoj bytostných lidských sil. Dnešní potíže socialistických a komunistických stran jsou spojeny také s tím, že nedokázaly včas zaznamenat proměny struktury společnosti, dělnické třídy, změny základních kulturních struktur společnosti, včetně konceptů rovnosti. Přežívající tradiční pojetí rovnosti znemožnilo mj. také pochopit novou dynamiku profesionální struktury a růst podílu kvalifikované práce, včetně podílu informačních služeb na chodu národního hospodářství. Průvodním dokladem toho je i fakt, že Československo do listopadu 16 Podnětnou knihu na toto téma sepsal Ján Ferianc. Ekonómia času. Pravda, Bratislava, Za ještě zajímavější, i když bez významnější odezvy, pokládám studii, jejímž autorem je Pavel Hrubý. Metody ekonomického času. Institut československého komitétu pro vědecké řízení, Praha, Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/9

10 1989 výrazně zaostávalo v počtu vysokoškolských studentů na 100 tisíc obyvatel (je třeba ale zdůraznit, že metodika statistik se lišila; mnozí z našich středoškoláků a absolventů nástaveb by byli v metodice používané v USA vysokoškoláky) a i poté zachovává v mnohém dosud tradiční strukturu a nízkou členitost vysokoškolského vzdělání. Intelektualizace práce je významným trendem ve vývoji světové ekonomiky a nese s sebou vzestup počtu vysokoškoláků a vědců ve špičkových firmách. Česká republika i přes vynikající předpoklady naší společnosti tento trend vzestupu strategického významu vzdělání dosud nezachytila, 17 jak o tom svědčí údaje o podílu výdajů na školství na hrubém domácím produktu. Do budoucna bude proto nutné zvýšit investice do pracovní síly, jejího vzdělání a kulturnosti. Tato oblast musí mít předstih oproti požadavkům dne a tak ulehčit budoucí adaptaci pracovní síly. Zahraniční výzkumy ukazují silnou korelaci mezi kulturností a tvořivostí, aktivitou pracovní síly. Je proto nutné zvýšit efektivnost výchovně-vzdělávacího systému i celé kulturní sféry, bojovat proti degradaci kvalifikačního principu. Pád starého byrokratického systému v SSSR byl spojen s tím, že přicházelo až 85 % kvalifikačního potenciálu nazmar. Nedostatečné ocenění kvalifikace ukazovalo vývoj spotřeby v 80. letech. Nadále trvala preference společenské spotřeby, která vzrostla za léta 1961 až 1984 z 38,25 mld. Kčs na 166,401 mld. (tj. na 414,3 % v roce 1983), podíl růstu kvalifikace a vzdělání zůstával relativně nízký; osobní spotřeba vzrostla za údobí jen na 203,4 % a i v ní činil podíl kvalifikačního a vzdělanostního růstu mizivé procento. Podíl duševních pracovníků v roce 1986 představoval u nás 32 %, ve Švédsku 47 %, v Dánsku 43 % (1985), v Nizozemí 45 % (1985). Srovnatelný podíl duševních pracovníků jsme měli (1978) v porovnání s USA (1981) v hutnictví, ve strojírenství, v elektrotechnickém a kovodělném průmyslu, v dřevozpracujícím průmyslu, výrazně lépe jsme na tom byli v textilním, konfekčním, kožedělném průmyslu, výrazně hůře v polygrafickém, v chemickém a gumárenském. V roce 1985 jsme sice měli nejvyšší podíl středoškolsky studující mládeže, ale výrazně jsme (i při zvážení rozdílu metodik) zaostávali v růstu podílu vysokoškolské mládeže. Požadavky na vysokoškolské vzdělání byly přitom plněny roku 1983 jen na 65,5 %. Oblast kvalifikace, vzdělání a celkové kulturnosti má nejen zásadní význam pro vytvoření nového modelu pracovní síly, nýbrž i pro nový typ životní úrovně, sociálních jistot a spotřeby takového typu, který by nepůsobil na hospodářský vývoj deceleračně (jako dosud), nýbrž dynamizačně. Je nutné zvýšit počet vysokoškoláků (v příslušné kvalitě jejich vzdělání, což je hledisko, které polistopadový vývoj nerespektuje)) na 100 tisíc obyvatel na vyšší evropskou úroveň, pro počátek 90. let to znamenalo studentů. Znamenalo by to zároveň i citelné odlehčení tlaku na zaměstnanost. V 90. letech nastoupil v České republice ve Slovenské republice (vazba obou ekonomik je stále velice významná i po rozpadu federace) zhruba 1 milion nových pracovních sil, při privatizaci se ztrácelo v průměru % pracovních míst, takzvaná přezaměstnanost činila pětinu až čtvrtinu všech pracovních sil. 17 Všechny studie věnované transformaci české společnosti po listopadu 1989 ukazují, že středoškoláci získali více než vysokoškoláci. Viz Zpráva o vývoji české společnosti , ed. Jiří Večerník, vedoucí týmu Petr Matějů. Praha, Academia, 1998; Vlasta Šafaříková a kol.. Transformace české společnosti Brno, Doplněk 1996; Pavel Machonin, Milan Tuček a kol. Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha, Sociologické nakladatelství, Všechny tři práce jsou přínosné v tom, jak ukazují, že k rozporům a deformacím zděděným z minulosti přistupují nové, vytvořené během transformace. V tom se o jejich výsledky výrazně opírám. V materiálu totiž poskytují mnohem více než v reflektovaných závěrech. Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/10

11 Řešení nelze ovšem spatřovat jen v kvantitativním vzestupu vyšších pater vzdělávací soustavy. Nejen vysoké školství zaostává v kvantitě i kvalitě za světovou špičkou. V kritické situaci se ocitla i oblast středního školství. Při zachování trendu k dosažení všeobecného středního vzdělání je nutné klást důraz na větší rozmanitost forem a zaměření školního vzdělání. Inspirující jsou tu zkušenosti některých srovnatelných zemí, např. Belgie. Hrozivému zvýšení nákladů na školství a vzdělávací soustavu, která je dnes rozvrácená, se lze vyhnout zpružněním forem studia, větším podílem dálkového studia, zvýrazněním podílu seminářů atd. S těmito opatřeními spojené snížení dodatečných nákladů ovšem vyžaduje návazná opatření (dostatek učebnic a vědecké literatury by měl být úplnou samozřejmostí). Vysoká prestiž kvalifikace, vědy a informačních služeb se promítá dnes i do struktury spotřeby. Také zde má důležité místo expanze mikroelektroniky, jež nejen mění morální povahu celého pracovního procesu (už uvedené zprostředkování materiální produkce produkcí duchovní), nýbrž i ve formě spotřební elektroniky činí novou vědu a techniku (ale i kulturu v jejích nejrůznějších podobách) součástí každodenního životního stylu lidí a vytváří kladný vztah veřejnosti k ní. Zatímco ve světě klesají v posledních letech náklady na komponenty v mikroelektronice až o 50 % každé dva roky a lokální výpočetní technika se stala např. v USA záležitostí běžného prodeje pro domácnosti, je dodnes u nás spotřební elektronika na cenové úrovni, jež komplikuje její odbyt na našem trhu a její účinné využití ve zpřístupňování kulturních hodnot. Přitom podle průzkumů zveřejněných v Hospodářských novinách pokládalo už koncem 80. let za adekvátní cenu videomagnetofonu 6 tisíc Kčs 94,7 % posluchačů Československé televize. Tehdy uvažované hladiny přijatelnosti nebylo dosaženo v průměru ani dnes (i když jsou levnější druhy v nabídce), navíc drasticky poklesla kupní síla obyvatelstva. Zaostávání v této oblasti není dnes jen otázkou ekonomickou, ale i sociální a kulturní. Všeobecně se dá říci, že model levné pracovní síly, posílený po listopadu 1989, kdy jsme klesli na 1/16 průměru zemí OECD (průměrná mzda kvalifikovaného dělníka byla roku 1991 u nás 0,63 USD, v Hongkongu nebo Singapuru 2,50 USD), znemožňoval a znemožňuje skutečnou diferenciaci příjmů podle kvalifikace, kvality a množství práce, implikoval určité pojetí sociálních jistot (pociťovaných jako zátěž), vedl k nadměrné zaměstnanosti obyvatel v postproduktivním věku a zejména pak žen, k tomu, že kvalifikační růst se v zásadě nevyplácí. Roku 1985 představovala mzda duševního pracovníka oproti manuálnímu (vybraná povolání) v Československu 120 %, v New Yorku 130 %, v Kodani 134 %, ve Stockholmu 138 %, zatímco v Düsseldorfu 163 %, ve Vídni 165 %, v Tokiu 199 % a v Paříži 208 %. Oproti mužům se základním vzděláním měli vysokoškoláci v roce 1984 příjem na úrovni 138,9 %. Následkem toho nejsou požadavky na vzdělání adekvátním způsobem pokrývány. Nejvýznamnějším důsledkem je ovšem deformování struktury cenové hladiny a v důsledku toho i deformování celého profilu spotřeby. Uvedený model pracovní síly vyžadoval výrazné dotace zboží základní spotřeby, zatímco z hlediska perspektivněji pojaté akumulace výhodné zboží dlouhodobé spotřeby bylo a do jisté míry dosud je značně předražené a stává se předmětem prestižního chování. Srovnání s vyspělými západními státy, pokud jde o nutné množství odpracovaných hodin potřebných na zakoupení příslušného zboží, vyznívá stále výrazně v náš neprospěch. Zde proponovaný model relativně drahé pracovní síly neznamená jen zdražení pracovní Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/11

12 síly: vyžaduje řadu návazných opatření v ekonomickém mechanismu, v právní sféře, odstranění deformací v hodnotových vztazích tak, aby bylo možné rozvrstvovat příjmy podle kvalifikace, množství a kvality práce. Změna způsobu odměňování by postupně měla vyúsťovat v nový model spotřeby, ve vytváření silné kulturotvorné vrstvy, schopné podepřít přesun směrem k immateriální nebo postmateriální spotřebě. Náročná kulturní politika bez silné vrstvy schopné být příjemcem a zároveň aktivním ovlivňovatelem kulturní tvorby není myslitelná. Jít cestou radikálního zlomu à la Klaus je těžko perspektivní. Reálné je spíše přejít na politiku řízeného růstu mezd a cen; při racionálnějším využívání existujících zdrojů je schopen tříprocentní růst hrubého domácího produktu zajistit růst mezd o 4 5 %, zatímco ceny by se mohly zvyšovat o 2 2,5 %. Cílem tohoto opatření by bylo mimo jiné vytvořit si prostor pro přiblížení se optimální příjmové hladině u jednotlivých sociálních a profesionálních skupin, kde např. rozdíl mezi reálným a optimálním příjmem činí podle mikrocensů z poloviny 80. let u vědeckého pracovníka 80 %, u programátora 60 %, u konstruktéra 52 %. Komplexní pojetí celé mzdové politiky by navazovalo na tato opatření. Je nemyslitelné ekonomicky i politicky, aby za situace, kdy životní úroveň ve vyspělých západních státech přes všechny potíže rostla, v Československu (České republice) určitou dobu stagnovala, jak jsme toho byli v některých letech minulého režimu svědky, nebo dokonce prudce klesala, jak jsme to viděli od roku Existující deformace ve struktuře národního hospodářství, v cenové politice i v celkové ekonomii času se projevují také v tom, že obyvatelstvo vybavuje své domácnosti především těmi spotřebiči, které souvisí navzdory záměrům privatizátorů s nedostatečnými službami (pračky apod.), stejně jako v poklesu kulturních aktivit. Pokud jde o vybavení domácností, 3. března 1991 automatickou pračku mělo např domácností, barevný televizor domácností, telefon jen domácností, osobní auto domácností, chatu nebo chalupu, případně rekreační domek domácností. Přírůstek za léta byl u obytné plochy 17,5 % (ČR 15,3 %), byty s třemi a více místnostmi přibyly o 34,3 % (ČR 32,2 %), ústřední topení o 42,1 % (ČR 35,8 %), koupelny o 23,6 % (20, 7 %), automatické pračky o 100,7 % (ČR 95,5 %), barevné televizory o 1 054,1 % (ČR %), telefony o 43,2 % (38,4 %), osobní automobily o 23,3 % (ČR 19,2 %), chaty, chalupy a rekreační domky o 27,9 % (ČR 23,8 %). Deformace v ekonomii času, poddimenzování terciárního sektoru (zejména pak služeb), nedokrvenost trhu a pokřivení cenových i mzdových relací vedou k nutnosti kumulace více příjmů v rodinách, ke snahám o autarkii a samozásobitelství. Ilustrací toho je skutečnost, že podle mikrocensů 64 % dotázaných pokládalo sice roku 1985 za dominantní potřebu zajímavou práci, ale současně 60 % obyvatelstva kladlo do popředí schopnosti umět si doma vše udělat a opravit. Všechny uvedené jevy vedou k nervóznímu životnímu stylu obyvatelstva a k uzavírání rodiny (která získává opět ekonomickou funkci), k jejímu narušování, stejně jako k dysfunkcím v pracovních kolektivech, k poklesu zájmu o participační a veřejně prospěšné aktivity. Tento vývoj po nástupu reformy nabyl ještě ostřejší podoby. Rozvoj terciárního sektoru a odstranění deformací v oblasti tak vystupuje jako prvořadý politický úkol pro dosažení sociálního konsensu nejen jako ryze ekonomická záležitost. Navíc parazitování na dysfunkcích ve sféře zprostředkování umožňuje vznik živelného přerozdělování, kdy už v polovině 80. let 77 % vkladů bylo soustředěno na 25 % vkladních knížek. Tento trend se Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/12

13 po listopadu 1989 v epoše privatizací a restitucí ještě posílil. V naší republice pohlcovaly roku 1980 základní potřeby (odívání, jídlo, bydlení) 81,8 % z celkové osobní spotřeby, zatímco u vyspělých kapitalistických zemí v této oblasti to bylo zhruba %. Nelze se pak divit, že výdaje na vzdělání v dané struktuře činily pouze o 0,7 %, na kulturu 4,2 %, zatímco na potraviny 49,3 % a neuvěřitelných 20,5 % veškerého obratu za potraviny připadalo na alkohol! Vypovídající hodnotu má i nízká míra úspor, která v ČSSR činila (vzhledem k nesouladu mezi úroky a vývojem cen i poklesu reálné kupní síly obyvatelstva na úroveň začátku 70. let) roku 1984 pouze 3,9 % a v našich podmínkách by bylo žádoucí zhruba její ztrojnásobení, tj. 12 %. V dnešní optice, kdy v USA je míra úspor záporná a ve Spojeném království na nule, je i naše úroveň celkem slušná a dává bankám šanci na prvotní zdroje. Průměrný vklad na obyvatele ČR u Státní spořitelny byl roku ,1 tis., roku ,6 tis., index 1986/1980 byl 154,5 %. Při nivelizaci mezd (podíl nejvyšších a nejnižších mezd byl roku 1985 v České republice 2,5, ve Francii roku ,1, v SRN v roce ,3, v Rakousku v roce ,1) vstupovaly do hry už za minulého režimu nelegální příjmy, odhadované roku 1988 na 8,3 10,6 mld. Kčs. Včetně legálních a pololegálních příjmů činily neekvivalentní příjmy 26,3 30,4 mld. Kčs, tedy % pracovních příjmů obyvatelstva České republiky (1986). Po dvě desítky let stagnoval podíl spotřeby na národním důchodu: 1970 byl 52,1 %, ,4 %, ,8 %. (Po listopadu 1989 nedošlo k obratu k lepšímu: vždyť roku 1991 se prodalo ve fyzickém vyjádření o 40 % výrobků méně, výroba zaznamenala třetinový pokles.) Průměrné roční přírůstky osobní spotřeby v procentech byly v České republice v období ,8, v období ,5, v následujícím pětiletí ,4 a v letech dokonce pouhých 0,7. Všechny uvedené jevy, nízká míra úspor i zastaralá struktura spotřeby přežívají a nesmyslnou šokovou terapií se ještě prohlubují. Za klíčový bod lze v oblasti sociálního rozvoje (včetně expanze oblasti kulturních aktivit) považovat rozšíření terciární sféry, a to jak co do podílu na zaměstnanosti, tak co do investic a stabilizace situace na vnitřním trhu. Už na začátku reforem jsme navrhovali zvýšení podílu terciárního sektoru cílevědomou ingerencí státu, tj. do roku 1995 na úroveň % celkové zaměstnanosti (roku 1980 představovala zaměstnanost v sekundéru 48,7 % všech ekonomicky aktivních osob, v priméru pak 14,2 %, zatímco koncem 80. let byl podíl sekundéru v USA 23 % a priméru 3 %). Vzestup terciárního sektoru lze realizovat (selektivně) částečně na úkor priméru a sekundáru, částečně díky absorbování přírůstku nových pracovních sil v 90. letech. Podíl obchodu v polovině 80. let např. v Československu činil jen 9,8 % celkové zaměstnanosti, zatímco ve Švédsku 13,8 %, ve službách u nás 19,8 %, ve Švédsku 34,0 %. Zaostávali jsme i v kultuře a formách prodeje, což bylo především patrné na faktu, že jsme měli zhruba dvakrát menší prodejní plochy na obyvatele než ve vyspělých kapitalistických státech, méně rozvinutou síť samoobsluh i náročnějších forem prodeje, úplně absentovaly i formy šetřící živou práci atd. Nejbolavějším místem byl snad ovšem skladovací průmysl, kde našich 6,6 m 2 skladovací plochy na obyvatele bylo pětkrát méně, než je průměr vyspělých západních zemí; navíc tu převažovala ruční manipulace, ztěžující moderní formy prodeje (supermarkety, hypermarkety, diskontní prodejny, zásilkový prodej atd.). Většina skladů byla nevhodně umístěna a 26 % objektů bylo starších 50 let. Ve skladovém hospodářství pracovalo roku tis. občanů, měrná doba skladování činila dní, zásoby 633,8 mld. Kčs na celkové ploše 150 mil. m 2. Roční ztráty v Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/13

14 této oblasti, kde navzdory světovým trendům v polovině 80. let pracovalo ještě 62 % zaměstnanců ručně, činily asi 10 mld. korun. Rozšíření služeb by v mém rozvojovém projektu zvýšilo disponibilní čas obyvatelstva a postupně by přispělo k vytvoření otevřeného modelu rodiny, příznivého pro její stabilizaci a růst participačních aktivit obyvatelstva. Předlistopadový i dnešní vývoj ale je úplně jiný. Díky nízkému využívání pracovní doby, kvalifikačního potenciálu, špatné organizaci práce a neefektivnímu vynakládání zdrojů máme dnes v České republice jeden z nejvyšších počtů odpracovaných hodin za týden v Evropě. Celková efektivnost využití pracovní doby a dostupných zdrojů činily na konci minulé éry zhruba % oproti průměru vyspělých kapitalistických zemí. Změny v této oblasti dávaly už začátkem 90. let minulého století reálnou možnost snížit už do roku 1995 počet odpracovaných hodin na hodin (případně na 4 dny) v týdnu a prodloužit dovolenou o jeden týden (dnes ve vyspělých kapitalistických státech je o jeden až dva týdny delší dovolená než u nás). Dále by bylo možné prodloužit mateřskou dovolenou do věku 3 let dítěte, což by dovolilo uvolnit až 125 tisíc pracovních míst žen. Příznivě by se na kvalitě populace projevila i možnost započítávat určitou část dne věnovanou výchově dětí u žen za odpracovaný čas a zkrátit jejich reálnou pracovní dobu na 30 hod. týdně. Ukazuje se i jako reálná možnost diverzifikovat formy zaměstnanosti (částečné úvazky, pružné úvazky, sdílené úvazky, práce doma apod.). Přes výrazné zlepšení v sektoru prodejních služeb tato šance nebyla využita. Po deformacích předlistopadové éry přišly nové, kdy řada služeb pro obyvatele zmizela. Významnou oblastí životní úrovně a celého životního stylu je zdravotní stav obyvatelstva. Zde Československo také výrazně zaostalo za nejmodernějšími trendy, jak o tom svědčilo snížení průměrného věku mužů za léta o jeden rok (na 66,87; vysoká kojenecká úmrtnost: roku promile oproti např. 11 promile v Belgii), u řady druhů onemocnění až dvojnásobná mortalita oproti nejvyspělejším kapitalistickým státům. Zdravotní charakteristiky populace v některých případech (vyšší kategorie mužů) byly horší než v meziválečném období. Rovněž počet nemocničních lůžek na 1 tisíc obyvatel stagnuje ( lůžek, 1983 jen 7,9), nedostatečný byl počet osob zdravotnického personálu na lékaře (2,99, tj. výrazně pod úrovní vyspělých západních států). Na zdravotní stav populace (který se projevoval i v poklesu fyzické výkonnosti branců) působilo i zhoršující se životní prostředí. Řešení lze vidět pouze v řadě komplexně provázených opatření. Jedná se o zjednodušení struktury v resortu zdravotnictví a sociální péče (nastal ovšem opačný vývoj), lepší využití kvalifikované pracovní síly, modernější technické vybavení, které umožní přejít na prevenci (screening, databáze atd.). Přestože existující finanční prostředky vynakládané v oblasti zdravotnictví jsou vysoké (náklady na jedno nové lůžko v nemocnici tvořily koncem 80. let 1 mil. Kčs, provozní prostředky na jeden ošetřovací den Kčs), Československo mělo tehdy v evropském kontextu velmi nízký podíl investic do zdravotnictví na hrubém domácím produktu (daný mimo jiné ale i centralizovanou formou zdravotní péče). Zlepšení zdravotnické péče se může promítnout do výrazných ekonomických efektů: pracovní neschopnost vyjádřená v kalendářních dnech byla v roce ,9 mil. pracovních dnů. Snížení nemocenského ošetřování o 1 mil. dnů znamená tedy úsporu 300 mil. Kčs. Důležité místo v péči o zdraví populace má i rozvoj ekologických a zvláště pak sportovních aktivit, podpora hnutí za fyzickou zdatnost. Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/14

15 Ve sportovní oblasti je třeba přesunout těžiště preferencí od prestižních druhů vrcholového sportu k masové tělovýchově, zvláště pak k jejím investičně nenáročným formám. Zlepšení vyžadovala i nabídka sportovních potřeb (které byly navíc v Československu dražší než ve vyspělých kapitalistických státech) a sportovních služeb (obojí se ostatně mohlo stát výhodným zdrojem deviz). Významnou kapitolu představuje snížení současné ekologické zátěže, která postihuje již 50 % obyvatelstva. Ve spadu oxidu siřičitého na 1 km 2 (představoval koncem 80. let 97 % všech plynných emisí) jsme byli ještě v 80. letech na 2. místě na světě, za léta vzrostlo množství dusičnanů ve vodě o 152 %, 26 % ploch lesů je zasaženo imisemi, ztráty na dřevní hmotě jimi způsobené činily v roce 1990 již 21 %. Při pokračování existujícího trendu mělo 65 % lesů sníženou životnost. V čištění odpadních vod jsme zaostávali za nejvyspělejšími západními státy zhruba o 30 let. Ekologický problém vyžaduje komplexní přístup. Jedná se např. o přizpůsobení koncentrace v zemědělství možnostem krajiny (to způsobovalo asi 50 % znečištění vod), o uplatnění adekvátní techniky fluidního spalování, o rozumnou energetickou strategii atd. Nejdůležitější je ale rovina strukturálních změn. Existující struktura národního hospodářství i dnes vyžaduje velké energetické a surovinové vstupy 18 (na jednotku hrubého domácího produktu mělo Rakousko spotřebu oceli oproti Československu 41,1 %, Japonsko spotřebovalo na jednotku hrubého domácího produktu 45,7 % československé spotřeby energie, Rakousko 51,9 % atd.). V 80. letech se diskutovalo o tezi, že snížení výroby oceli na 7 mil. tun v celém Československu v horizontu nejbližších 5 let, stejně jako dalších energeticky a surovinově náročných výrob by výrazně přispělo k vyřešení ekologické krize, ke snížení spadů škodlivin. Tehdy škody vzniklé zhoršujícím se životním prostředím činily asi 3,5 miliardy Kčs, tj. 400 Kčs na obyvatele, zatímco investice na ochranu životního prostředí činí pouhých 20 Kčs na obyvatele. Alternativa přehlížející problém existující struktury výroby by byla musela uvažovat při snížení spadu oxidu siřičitého k roku 1992 na úroveň roku 1975 s dostatečnými investicemi 900 mil. dolarů v cenách 1980 a při dalším snížení o 25 % oproti roku 1975 s dostatečnými investicemi 2,5 miliardy dolarů. Konfrontace obou cest hovoří jasně pro cestu s pomocí cílevědomé strukturální politiky. Tak sám o sobě nepovede k odlehčení struktury ekonomiky, naše výroba v současné mezinárodní dělbě práce by mohla těžkou strukturu kompenzovat. Výrazně to bylo vidět na situaci v zásobování vodou. Československo mělo nejmenší zásoby vody v Evropě, ale nejvyšší spotřebu na obyvatele a den mezi evropskými průmyslovými zeměmi (384 litrů, nyní, po zpoplatnění těchto služeb, klesla spotřeba na 200 litrů). Oproti nám činila spotřeba vody na osobu a den v NSR 41 %, ve Velké Británii 55 %, ve Francii 60 %. Největší význam měl v této souvislosti fakt, že na odběru vody se roku 1980 u nás podílely vodovody jen 47,8 mil. m 3, zatímco zemědělství 7,3, průmysl 58,5, energetika 57,6 (reálná cena 10 Kčs za 1 m 3 ). Snížení spotřeby vody v průmyslu a energetice a snížení ztrát ve vodovodech, které představovaly koncem 80. let 20 %, by mohlo přinést úsporu 40 mil. m 3, a to by zajistilo bez dodatečných nákladů spotřebu vody pro vodovody (pro rok 2000 se předpokládalo 71,1 mil. m 3 ) a pro zemědělství (roku ,7 mil. m 3 ). 18 K vymezení vztahů mezi surovinovou základnou a ekonomickým růstem srv. Jiří Šafář - Mirko Vaněček. Suroviny a hospodářský rozvoj. Svoboda, Praha, Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/15

16 Největší okruh služeb se váže k oblasti bydlení. V Československu nemělo roku % cenzových domácností ( ) vlastní byt, ale podle některých údajů rozdíl mezi počtem bytů a domácnosti činil 95 tis. bytů, což představovalo roční produkci bytů do roku Příčinou kritického stavu byla nejen neobydlenost některých bytů, ale především nenormální situace na trhu s byty, který opět spoutává džungle předpisů a omezení. Řešení lze vidět nejen v obnovení důvěry na trhu s byty, přeměnou bytů v normální zboží, nýbrž i ve zvýšení výkonnosti našeho stavebnictví, které ale tehdy procházelo krizí. Využití pracovní doby zde podle některých průzkumů činilo asi 50 %, při řádově stejných stavebních kapacitách roku 1984 Československo vyrobilo a rekonstruovalo 91 tis. bytů, zatímco bývalá NDR 207 tis. Zaostávali jsme také ve využití nových technik; jednalo se zejména o monolit, který mohl šetřit 13 až 30 % oceli, beton (spotřeba cementu v Československu byla o % vyšší než v nejvyspělejších západoevropských státech). Atraktivní stavební technikou je i montování z dřevěných dílců (dřevo bylo tehdy osmkrát levnější než beton), které se u nás příliš nevyužívá. Rezervy byly i ve snížení nadměrného bytového odpadu. Kdyby byl v letech bytový odpad o 28 % nižší, byl by rámcově vyřešen bytový problém již roku Za léta činil úbytek bytů celkem 989 tisíc, na rekreaci v tom připadalo jen 16,7 % (v České republice sloužilo rekreaci asi více než 200 tisíc objektů). V 90. letech vstoupil v obou republikách bývalé federace do pracovního procesu takřka milion nových pracovních sil: tito mladí lidé měli zakládat rodiny. Ekonomické a sociální faktory doby Klausových reforem prohloubily nedostatek bytů a mladí lidé odkládali zakládání rodin. Vzrostla sice poptávka po bytech, ale v naprosto jiné struktuře. Zároveň bude vláda dříve či později nucena jít cestou skutečně cílevědomě prováděných strukturálních změn a to předpokládá existenci rezervního bytového fondu. Jako krátkozraké se tedy jeví rozbití investiční činnosti (pokles mezi rokem 1990 a 1991 na 64 %, u bytů na pouhých 50 %, přičemž jde většinou jen o dokončení už existujících staveb!). Na nejnižším bodu poklesu Česká republika produkovala asi 13 tisíc nových bytů. Bytový problém by měl mít prioritu. Vždyť už roku 1985 byla situace taková, že v prvních pěti letech po uzavření sňatku jen 65,4 % manželů mělo k dispozici byt, v prvním roce jen 36,2 %! A šlo vesměs o lidi s dosud nezformovanou sociální zkušeností: nevěsty měly v průměru věk let, ženichové 23 roky. Před mladé lidi stavěla 90. léta i v této oblasti individuálně těžko zvládnutelné problémy. Stát měl pomoci, ale jeho lhostejnost málem navodila situaci demografického kolapsu. Rodiny s jedním dítětem v době začínajících politických změn tvořily 40,2 %, s dvěma dětmi 45,6 %, se třemi dětmi jen 11,5 % a s pěti a více dětmi 0,6 %. Reálná výše hlavních peněžitých dávek rodinám s dětmi ve srovnání s rokem 1990 klesla v roce 1991 na úroveň slabě překračující 80 %. Bez řešení bytové situace se ovšem zhoršila i sama populační bilance. Při zvážení všech daných možností je dnes reálné při existujících prostředcích vyřešit bytový problém v horizontu 5 7 let. Pozornost je nutné věnovat i diverzifikaci bytové výstavby (průměrná obytná plocha bytu byla v ČSSR 51,9 m 2 v roce 1983, zatímco v Belgii m 2, v NSR 96,6 m 2 v roce 1981, ve Finsku roku ,1 m 2 atd.), nabídce nových služeb (stavby rodinných domků na zakázku 42 % občanů si podle sociologických výzkumů přálo už na konci 70. let rodinný domek; opravy a úpravy bytů atd.). nevyhovující úroveň cen a kvality měl tehdejší československý nábytkářský průmysl. Dá se říci, že model dvojího bydlení (v Československu roku Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/16

17 1980 bylo 369 tisíc bytů obydlených jen občas nebo neobydlených, z toho bylo minimálně 64 % v rekreačním fondu) odrážel a odráží nervózní životní styl života obyvatelstva, nízkou kvalitu prvního bydlení, zhoršující se životní prostředí, nízkou možnost levného cestování a výrazný nedostatek participačních aktivit. Malému využívání tehdejších podnikových chat (jen 17 %) by bylo snad možné zabránit tím, že by byla vytvořena jakási agentura sdružující tato zařízení v rámci republiky a umožňující jejich střídavý pronájem jednotlivým podnikům a organizacím, podniky se v nové situaci patrně těchto objektů budou zbavovat. Život šel ale jinou cestou: podniky se při privatizaci této zátěže většinou zbavovaly prodejem nebo nájmem. K vyřešení bytového problému by přispěla i stabilizace struktury osídlení a menší pohyb investic. Naopak jako národohospodářsky neúnosný se ukazoval dolistopadový model, kdy stát stavěl % bytů, soukromníci 30 % a družstevní formou vznikalo % bytů. Vždyť profesionální prací lze postavit byt za 600 hodin, zatímco svépomocná družstva požadovala běžně hodin. Šlo o plýtvání celospolečenskou prací a odčerpávání disponibilního času společnosti. Potřebu do roku 2010 nově vystavět 2 2,7 mil. bytů (tj tisíc ročně) bylo možné zvládnout bez potíží profesionální prací (do roku ,4 mil. bytů). Polistopadový útlum bytové výstavby (při maximálním poklesu bytové výstavby bylo dosaženo dna 13 tisíc dokončených bytů ročně!) a zrychlené vyřazovaní bytů a objektů z bytového fondu situaci ještě výrazně zkomplikovaly. Dalším velkým tahem rozvoje životní úrovně je oblast dopravy a kultury cestování (na začátku doby perestrojky zaujímalo 7,8 % osobní spotřeby obyvatelstva, navíc i oblast dojížďky do práce). Její řešení je také do značné míry spojeno se strukturální politikou, s redukcí materiálově a energeticky náročných výrob. Předlistopadová a značné míry i současná struktura národního hospodářství byla a je i dopravně náročná. V této souvislosti vynikal např. dovoz 15 mil. tun železné rudy, vývoz 3 mil. tun válcových materiálů, 2 mil. m 3 řeziva atd. (údaje se týkají celého Československa). Přepravu velkých nákladů pak zajišťovala železnice (celkem 72 % přepravy nákladů). V důsledku toho mělo Československo 2,1krát větší celkový přepravní výkon na obyvatele než NSR (rok 1982). Zatížení železnice národní přepravou bylo dokonce u nás třikrát větší než v NSR (5,48 tkm na km oproti 1988) a hrozilo překročení propustnosti dopravní sítě po roce Nelze se potom divit, že rok od roku klesala přepravní rychlost a kultura cestování, že lidé měli k železnici oprávněnou nedůvěru; od roku 1970 poklesl počet železnicí přepravovaných osob z 558 mil. na 416 mil. v roce Naproti tomu ČSAD přepravily roku 1980 o 400 mil. osob více než v roce 1970 (celkem 2,1 mld. osob). Místo toho, aby polistopadové vlády šly cestou rozvoje ekologicky vhodné železniční přepravy, dávající možnosti i pro rozvoj kultury cestování, řeší problémy pro sebe příznačným způsobem: zdražováním a rozpočtovými škrty. Komunisté předkládají jinou cestu. Snížení přepravní náročnosti v hospodářství díky redukci materiálově a energeticky náročných odvětví by umožnilo normalizovat cestovní režim a rekonstruovat železniční síť, zlepšit úroveň cestování (v úvahu přichází i výstavba segregované expresní sítě) a zvýšit podíl železnice na osobní přepravě. Ke zlepšení situace městské hromadné dopravy by přispělo zvýšení podílu elektrické trakce (ekonomické i ekologické důvody jsou stejně závažné). V oblasti automobilové dopravy došlo navzdory ropným šokům k vzestupu; roku 1980 už připadalo v Československu 7,2 Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/17

18 obyvatel na osobní automobil, v České republice pak 5,8, v Praze byla hustota největší: 4,3 obyvatele na osobní vůz. Ve stejné době byl západoevropský průměr ovšem už 3,0 obyvatele na osobní automobil, USA se přiblížily absolutní nasycenosti obyvatelstva automobily, protože na 1,8 obyvatele připadl 1 vůz. V Československu by dosavadní tempo bylo vedlo k dosažení úrovně 5,8 obyvatele na automobil v roce 2000, což je nedostatečné. Dnešní vynucená expanze automobilismu podmíněná rozkladem veřejné dopravy je plná chaotičnosti a nekoncepčních rysů. Z tohoto hlediska bylo nepochybně třeba zvážit osud československé automobilové výroby. V úvahu přicházel např. společný projekt se západoevropskými státy, nákup licencí, případně rozvinutí náhradních výrob umožňujících nákup vozů ze zahraničí. Naše vozy měly totiž neúnosně vysokou výrobní cenu, byly cenově těžko dostupné pro domácí spotřebitele. Realizovaly se také obtížně na zahraničních trzích díky své vysoké spotřebě, protože tehdejší průměr byl u srovnatelných vozů 4,4 4,7 l na 100 km. To mělo ekologický aspekt, protože automobily se na znečištění vzduchu podílely %. Hodnotové deformace tu vystupují obzvláště do popředí, protože koruna vložená naším zákazníkem do nákupu automobilu měla reálnou hodnotu zhruba 50 haléřů. Ale prodej Autoškody Mladá Boleslav Volkswagenu je v řadě ohledů odstrašujícím příkladem, jak se privatizovat nemá, totéž se týká dalších automobilek. Česká republika má asi nejhustší síť podniků vyrábějících pro automobilový průmysl na světě na počet obyvatel, mimo jiné jde o tři finální výrobce osobních automobilů. Současná globální finanční krize bude pro toto odvětví těžkou zkouškou. Nejcitlivější oblastí rozvoje životní úrovně bylo a je zásobení vnitřního trhu spotřebním zbožím. Zde se situace v 70. letech výrazně zkomplikovala díky vnějším i vnitřním činitelům. Jestliže např. roku 1970 krytím dovozu paliv a energie bylo 11,3 % čs. vývozu do SSSR, roku 1983 už zapotřebí 66 %. Protože stroje (dvě třetiny vývozu) nestačily krýt růst dovozu vyvolaný zvýšením cen, musel být zvýšen export běžného spotřebního zboží pro nižší příjmové kategorie, jež pak chybělo na domácím trhu. Tentýž efekt měla i politika oddlužení rámcově dovršeného na počátku 2. poloviny 80. let). I zde se stabilizace (na trhu spotřebního zboží) spojovala se strukturální politikou, protože snížení materiálově a energeticky náročných výrob by vedlo k omezení vývozů za každou cenu, spotřební zboží by bylo možné zachovat ve větším rozsahu na domácím trhu a zklidnit ho. Zklidnění trhu by pak umožnilo postupné odstranění cenových deformací a stimulací progresivních výrobků a zvýšení podílu služeb. Tento manévr byl schůdný za 8 10 let. Trojnásobné zvýšení kilogramových cen při současném snížení surovinových a energetických vstupů a prohloubení všestranné ekonomie času by pak umožnilo vytvoření zdrojů pro skutečně dynamický rozvoj nového pojetí životní úrovně. V něm velké místo přísluší i péči o sociálně slabé vrstvy obyvatelstva, o mládež, mladá manželství a starší spoluobčany. Ti všichni se stali obětí špatně koncipované tržní smršti Klausova týmu. V 90. letech vstoupil v ČR a SR (v obou částech bývalé federace) do pracovního procesu zhruba 1 mil. nových pracovních sil a na druhé straně se zvýšil počet občanů v postproduktivním věku. Pokud jde o mládež, je nutné ji zainteresovat na vlastní budoucnosti i na budoucím vývoji demokratické České republiky: dnešní stav není ovšem příliš uspokojivý. Podle sociologických průzkumů se 20 % mládeže přiznávalo už koncem 80. let k melouchům a tuzérům jako k běžnému zdroji příjmů, rostl počet sebevražd (údajně místo na světě). K tomu po Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/18

19 listopadu přistoupilo 2. místo na světě za USA v počtu vražd, rostla toxikomanie, postupoval rozvrat rodiny (sociologickou normou se stávají 2 manželství za život). Na 100 sňatků připadalo už na konci minulé éry 36,5 rozvodů, v České republice roku 1983 připadalo na 100 těhotenství 40 potratů, na 100 narozených 66,6 % potratů. U více než 50 % sňatků bylo příčinou nechtěné těhotenství partnerky; na nižší sociální zralosti se promítá i fakt, že průměrný věk snoubenců u nás byl nižší např. oproti Dánsku o 6 let. Sociální nezralost pak kdekoliv vede k rychlým rozpadům manželství a ke škodám na vývoji dětí. Vysoká rozvodovost komplikovala také bytovou situaci, zvláště když jen 30 % mladých manželství získávalo v 80. letech do 1 roku byt. Polovinu domácností s nejnižšími příjmy tvořily mladé rodiny: situaci neřešila ani případná pomoc rodičů, přicházející v úvahu u 50 % z nich. Komplikované životní podmínky mladých manželství se projevily v České republice prudkým snížením přirozeného přírůstku obyvatelstva, zejména po roce Jestliže roku 1980 činil tento přírůstek ještě , r , r ; prolongování dosavadního vývoje by bylo znamenalo v České republice po zlomu století snižování počtu obyvatel západní části federace. Životní úroveň mladých rodin snižuje také fakt, že průměrné nájemné se za léta zvýšilo téměř o 100 %. Na tomto vzestupu se ovšem nepodílely státní byty, kde nájemné zůstávalo stejné; většina mladých domácností ale získávala byty s vyšším nájemným. Po listopadu 1989 se dostupnost bytu díky restitucím, vzestupu nákladů na bydlení atd. ještě snížila a zvýšení nájemného v červenci 1992, stejně jako nesmyslných sedm paragrafů o bytových družstvech v transformačním zákonu vše umocnily. Drahota na bytovém trhu, snížení počtu stavěných a dokončovaných bytů, všeobecná nejistota na trhu s byty, kterou zesílily ještě restituce, to vše zkomplikovalo zejména mladým manželstvím život. Přitom řešení bytového problému není vůbec nemožné. Cesty k řešení otázky mládeže a mladých manželství sahají od zvládnutí bytového problému přes poskytování výhodných půjček a ulehčení životního startu, zlepšení podmínek v pracovním procesu, rozšíření prostoru pro participační aktivity, včetně demokratizačních procesů, popularizování náročných hodnotových vzorů apod. Stát by měl dbát o kvalitu populace, protože dolistopadová i popřevratová praxe sociální politiky spíše zvýhodňovala příslušníky vrstev, které byly a jsou sociálně nezodpovědné a celkovou kvalitu populace snižují. U mládeže (stejně jako u veškerého obyvatelstva) je třeba věnovat zvýšenou pozornost profilu využívání volného času tak, aby náročnější formy získaly převahu (vzdělávání, kultura, participační aktivity). Zatím je tomu ovšem naopak: za léta se zvýšil podle průzkumu čas věnovaný obyvateli sledování televize více než o 50 %, roste i návštěvnost pohostinských zařízení a vzhledem k růstu hladiny napětí mezi občany mírný alkoholismus pravděpodobně i nyní roste a poroste i nadále. Nevyrovnaný životní styl je hlavní příčinou toho, že např. v Praze dnes údajně trpí výraznými formami neurózy 35 % obyvatelstva. Zvýšení podílu volného času je tak neodlučitelně spojeno s vytvářením podmínek pro jeho smysluplné využití. Důchodci jsou těžce zkoušenou skupinou obyvatelstva a přitom ani v minulosti nebylo jejich postavení lehké. Jestliže vyčíslíme za léta přírůstek průměrné mzdy 100 %, u průměru starobních důchodů jde jen o 87 %. Počet důchodců v pásmu omezené spotřeby byl v Československu roku tis. osob. Podíl na celkovém počtu osob s omezenou spotřebou u Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/19

20 nich činil 27 %. Mstil se tak reziduální přístup k sociálnímu zabezpečení. Zaostávalo budování ústavů sociální péče, roku 1985 bylo jen 11,9 % míst v domovech důchodců v penzionech. Léta Klausovy šokové terapie tento stav ještě výrazně zhoršily. Indexace důchodů stále zaostává za celkovým vývojem příjmů obyvatel a kvalita spotřeby důchodců je vážný problém naší společnosti. Pokud jde o starší spoluobčany, je třeba usilovat o změnu důchodového zabezpečení tak, aby oceňovalo reálné společenské přínosy. Ve srovnání s vyspělými západoevropskými státy jsou dnešní starobní důchody nízké. Např. ve Švédsku činí důchod až 131,6 % posledního čistého výdělku a možnosti odchodu do důchodu byly a jsou v řadě západoevropských zemí diverzifikovanější než u nás. Občané těchto zemí mají nezkráceně pracovat do 65 let, ale mohou také odejít před 60. rokem věku do důchodu. Sociálně spravedlivé společnosti by mělo jít o co nejplnější zapojení starších spoluobčanů do života společnosti. Důchod by neměl znamenat živoření, ale spokojené stáří, možnost věnovat se zálibám a koníčkům, levně cestovat, měl by otevírat i nové poslání vzdělání a kultury (srovnej tzv. třetí univerzity) jako náplně života pro tyto naše spoluobčany atd. Místo standardizovaného domova důchodců vystupují jako lepší řešení penzionáty s řadou placených i neplacených služeb. Ekonomicky je tento model výhodnější než nucený vysoký stupeň zaměstnanosti lidí v důchodovém věku, daný nízkými důchody, který je jedním z činitelů, který konzervoval takzvanou přezaměstnanost v Československu. Snížení nadměrné zaměstnanosti občanů v postproduktivním věku zachováním důchodu řádově ve výši nezkráceného platu (doporučujeme využít zkušeností Švédska, které má nejpromyšlenější důchodové zabezpečení) by přispělo k prosazení modelu relativně drahé pracovní síly jako klíče k sociálnímu rozvoji adekvátnímu vyspělé sociálně orientované tržní ekonomice. U řady oborů by se tak vytvořila mimo jiné i základna pro plynulou generační obměnu. Kvalitě populace v jejím celku by prospělo prodloužení mateřské dovolené do 3 let věku dítěte a omezení reálné pracovní doby matek u dětí do 15 let na 30 hodin při započítání času na výchovu dětí za odpracovanou dobu. Odlehčení provozu jeslí a mateřských školek by mělo významný přínos. Na jedno místo stát doplácel 1 tisíc Kčs měsíčně. To u 125 tis. matek uvolněných z pracovního procesu činilo úsporu 1,5 mil. ročně. Tehdejší kapacita pokrývala u těchto zařízení jen 22 % dětí do 3 let. Ušetřené prostředky by bylo možné z 50 % rozdělit na mateřské příspěvky. Přes značnou společenskou pomoc rodinám s dětmi ( ,01 mld. Kčs) hradily příspěvky na děti a slevy na daně jen % potřeb dětí. Zvýšení pomoci mladým manželstvím ve formě rozsáhlejších podpor při narození dítěte, půjček a zvětšených slev na dani (až o 125 %) po dobu 3 4 let od narození dítěte by stabilizovalo situaci mladých rodin. Polistopadové reprezentace šly bohužel jinou cestou. Pomoc mladým rodinám odbourávaly. Důsledky na populačním vývoji jsme už pocítili. Uvedená koncepce sociálně-ekonomického rozvoje představuje také rámec pro možnou expanzi sféry kulturních aktivit obyvatelstva. Vývoj v sociální oblasti nelze odtrhovat od celkového sociálně-ekonomického kontextu, jak se to často děje. V následující části se zaměřím na některá základní opatření v dílčích oblastech sociální sféry vývoje naší země. Pokusím se nastínit určitá nutná řešení, která implikuje naše koncepce reformy. CO DĚLAT V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ: Miloslav Ransdorf - EKONOMIKA PRO ČLOVĚKA 179/20

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_39. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_39 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Název: Autor: kód DUMu: Ekonomická transformace Jaroslav Kvapil VY_32_INOVACE_Ek.8.17 Šablona: Tem.

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Finance a příležitosti obcí 2007

Finance a příležitosti obcí 2007 Finance a příležitosti obcí 2007 Karlovarský kraj 4.5.2007 Ing. Luděk ekonom konzultant, specialista na veřejnou správu projektový manažer dle standardů IPMA Motto: Štěstí tvého života záleží na druhu

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

cností Miroslav Singer

cností Miroslav Singer Zadluženost domácnost cností v ČR R podle poznatků ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Euro setkání Život na dluh Corinthia Towers hotel, 25. května 27 Hlavní témata Spotřeba domácností:

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

OECD Multilingual Summaries Education at a Glance 2012. Stručný pohled na školství 2012. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD Multilingual Summaries Education at a Glance 2012. Stručný pohled na školství 2012. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD Multilingual Summaries Education at a Glance 2012 Summary in Czech Read the full book on: 10.1787/eag-2012-en Stručný pohled na školství 2012 Přehled v českém jazyce Stručný pohled na školství: Ukazatele

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7. - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 7.1 Charakteristika odvětví Odvětví Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl), které zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 4. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_35 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006

STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006 STAVEBNÍ SPOŘENÍ V ROCE 2006 Stavební spoření je nedílnou součástí financování bytových potřeb v ČR Od roku 1993, kdy byly založeny první stavební spořitelny v České republice, se tento sektor významně

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC

Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC Vydáno: AUDITOR spol. s r. o., 30. 3. 2012 Kolaps v objemu obchodních úvěrů ve Spojených státech oproti rychlému růstu v zemích BRIC - Dvojnásobný nárůst v zemích BRIC - V mnoha evropských zemích stále

Více

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem

Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Aktuální informace o vývoji obchodní výměny mezi ČR a Kazachstánem Kazachstán (KZ) je pro ČR již tradičním obchodním partnerem a v rámci regionu Střední Asie také nejvýznamnějším partnerem. Dosavadní výsledky

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Co přinese rok 2013?

Co přinese rok 2013? Co přinese rok 213? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Očekávaný vývoj realitního trhu a developerských projektů v ČR a na Slovensku Brno 5. Prosince 212 Proč centrální banky zajímá realitní trh?

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Několik mýtů o české fiskální politice

Několik mýtů o české fiskální politice Několik mýtů o české fiskální politice Ing. Vladimír Bezděk, M.A. poradce člena Bankovní rady ČNB Smilovice, Ministerstvo financí ČR, červen 2003 Tato prezentace představuje názory autora a nevyjadřuje

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování

Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Zhodnocení postoje k riziku u českých investorů do fondů kolektivního investování Kateřina Kořená, Karel Kořený 1 Abstrakt Příspěvek hodnotí postoj českých investorů k riziku z hlediska jejich investování

Více

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013. (textová část)

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika...

Více

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D. Leden 2011

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D. Leden 2011 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Analýza ekonomického dopadu akcelerovaného zavádění kvalitních energetických standardů ve výstavbě rezidenčních budov v České republice. Ing. Miroslav Zámečník Ing. Tomáš Lhoták, Ph.D.

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

ČESKÁ REPUBLIKA socioekonomická sféra

ČESKÁ REPUBLIKA socioekonomická sféra VY_32_INOVACE_ZEM_75 ČESKÁ REPUBLIKA socioekonomická sféra Mgr. Doležal Zdeněk Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

ProAlt. KONFERENCE HOSPODÁŘSKÁ SITUACE ČR A JEJÍ VÝHLED SENÁT 3. dubna 2012. www.proalt.cz

ProAlt. KONFERENCE HOSPODÁŘSKÁ SITUACE ČR A JEJÍ VÝHLED SENÁT 3. dubna 2012. www.proalt.cz ProAlt Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA Jiří Šteg, koordinátor KONFERENCE HOSPODÁŘSKÁ SITUACE ČR A JEJÍ VÝHLED SENÁT 3. dubna 2012 www.proalt.cz Vývoj

Více

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Autor: Ing. Tomáš Tyl 11. 7. 2011 Schválil: Ing. Vladimír Fichtner V Itálii střadatelé vkládající peníze pouze na spořicí účty 1 přišli o 50% za 35 let díky inflaci. Italského investora ochránila investice do zahraničních akcií v cizích měnách. Autor: Ing. Tomáš Tyl 11.

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Vývoj české ekonomiky v roce 2003

Vývoj české ekonomiky v roce 2003 Český statistický úřad Vývoj české ekonomiky v roce 2003 15. března 2004 Hlavní vývojové tendence 1. V celoročním pohledu zrychlil HDP ze 2,0 % v roce 2002 na 2,9 % v roce 2003. Vývoj se vyznačoval tendencí

Více

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Do 1368 Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory Ettlerová, Sylva In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Vyšší porodné od dubna letošního roku má být jedním

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více