INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. SBORNÍK č. 2. Z realizované konference k projektu města Jeseník

Transkript

1 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ SBORNÍK č. 2 Z realizované konference k projektu města Jeseník ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VE VZDĚLÁVÁNÍ A ZAVÁDĚNÍ EVALUAČNÍCH NÁSTROJŮ Tento projekt a sborník je spolufi nancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2

3 OBSAH: 1) Charakteristika projektu ) Realizační tým projektu ) Konference k projektu ) Program konference ) Kvalita vzdělávacího procesu, autoevaluace ) Oblasti kvality školy ) Profesní standardy kvality učitele ) Školní vzdělávací programy a jak s nimi dál? ) Přizpůsobovací styl reakce na změnu ) Strategie řízení změny ) Důvody vedoucí k odporu pracovníků ke změně ) Klíčové kompetence a tvorba ŠVP ) Diagnostická metoda Barvy života historie ) Využití metody Barvy života ) Zajištění publicity konference ) Účast na konferenci ) Fotodokumentace akce ) Přílohy

4 1) CHARAKTERISTIKA PROJEKTU Název projektu: Reg. číslo: Operační program: Prioritní osa: Zvyšování kvality ve vzdělávání a zavádění evaluačních nástrojů CZ.1.07/1.1.04/ OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 7.1. Počáteční vzdělávání Období realizace projektu: Rozpočet projektu: Příjemce dotace: Partneři projektu: Kč Město Jeseník ZŠ Vápenná ZŠ Česká Ves ZŠ Jeseník ZŠ a MŠ Supíkovice ZŠ Javorník Hnutí Brontosaurus Jeseníky Klíčové aktivity projektu: Analýza a tvorba evaluačních nástrojů Podpora implementace kurikula prostřednictvím evaluace školy Aktivity pedagogických a vedoucích pracovníků Tvorba partnerství a šíření dobré praxe Aplikace a využití ICT Testování vlastní evaluace Inovace a aktualizace vzdělávacích dokumentů Podpora enviromentální výchovy a vzdělávání Zpracovatel projektu: Regionální institut pro vzdělávání o.p.s. 4

5 2) REALIZAČNÍ TÝM PROJEKTU Projektový manažer: Administrátor: Účetní: Odborný garant: Odborný garant: Ing. Jakub Kulíšek Ing. Martina Kašpárková Bc. Lenka Frenclová Bc. Iva Peitlová RNDr. et Ing. Lenka Cimbálníková Pracovní skupiny základních škol: ZŠ Česká Ves ZŠ Javorník ZŠ Jeseník ZŠ a MŠ Supíkovice ZŠ Vápenná Hnutí Brontosaurus Mgr. Zdeňka Blišťanová Mgr. Milada Podolská Mgr. Iveta Skřivánková Mgr. Zdeněk Hořava Mgr. Marek Bury Mgr. Dagmar Petřeková Mgr. Roman Mrosek Mgr. Milada Ormancová Martina Ambrožová Antonín Ďopan Mgr. Jarmila Lašáková Mgr. Irena Krajčiová Bořivoj Kubíček Mgr. Petra Böserová Mgr. Marta Nosková Tomáš Hradil Ing. Eva Glabazňová Martina Lešková Mgr. Věra Ingrová Hana Chasáková Tomáš Sedláček 5

6 3) KONFERENCE K PROJEKTU Dne 2. března 2010 se v prostorách Městského úřadu v Jeseníku uskutečnila průběžná hodnotící konference k projektu Zvyšování kvality ve vzdělávání a zavádění evaluačních nástrojů. Projekt již běží 15 měsíců a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Cílem konference byla prezentace dosažených výsledků v rámci jednotlivých oblastí projektu. Hlavním tématem byla prezentace zpracovaného systému autoevaluace a jeho realizace v zapojených školách. Evaluace a autoevaluace jsou zásadním nástrojem pro zvyšování kvality škol. V následujících panelech byly prezentovány dosažené výsledky v oblasti ekologické výchovy a spolupráce s externími subjekty, v oblasti diagnostiky školy projekčními metodami a diskuze na téma Co nám dalo a vzalo ŠVP. Prezentace a diskuze se zúčastnily všechny školy a partneři zapojení v projektu. Výsledkem diskuzí byly návrhy na zkvalitnění a doplnění činností v jednotlivých oblastech a návrhy na zajištění dlouhodobosti těchto aktivit. Účastníci projektu projevili eminentní zájem na pokračování činností spojených s vytvářením a zaváděním evaluačních nástrojů pro hodnocení školy (hlavně v oblasti školních vzdělávacích programů) a na její otevřenosti k novým metodám, technikám a ke spolupráci s externími subjekty. To ovšem znamená další finanční prostředky, a je otázkou, zda se najde partner pro podporu zvyšování kvality škol. RNDr. Ing. Lenka Cimbálníková, odborný garant projektu 4) PROGRAM KONFERENCE 14:30 15:00 Prezence 15:00 15:05 Zahájení konference RNDr. Martin Ohlídal, MBA I. PANEL Ekologická výchova možnosti spolupráce s externími subjekty 15:05 15:45 Předsedající Mudr. Jiří Staňa ZŠ Česká Ves Mgr. Milada Podolská ZŠ Česká Ves Mgr. Iveta Skřivánková Hnutí Brontosaurus Mgr. Alena Bajerová 6

7 II. PANEL Barvy života diagnostika školy projekčními metodami zkušenosti z projektu 15:45 16:15 Předsedající Dr. Šimonek (DAP Services) ZŠ Jeseník ZŠ Vápenná Zástupce pedagogickopsychologické poradny Mgr. Roman Mrosek Bořivoj Kubíček Mgr. Vladimíra Hédlová III. PANEL Co nám dalo a co nám vzalo ŠVP potřeby a představy budoucnosti 16:15 16:45 Předsedající RNDr. Ing. Lenka Cimbálníková ZŠ Česká Ves ZŠ Javorník Zástupce pedagogickopsychologické poradny Mgr. Zdeňka Blišťanová Mgr. Marek Bury Mgr. Vladimíra Hédlová 16:45 17:45 Diskuze, závěr 5) KVALITA VZDĚLÁVACÍHO PROCESU, AUTOEVALUACE V rámci probíhající reformy jsou základní a střední školy povinny pravidelně provádět zhodnocení své vlastní práce. Podívat se s určitým nadhledem na své vlastní působení není ovšem nic jednoduchého a školy to pokládají za velký problém. Přitom jedině dobře provedené vlastní hodnocení (autoevaluace) ukáže klady i zápory dosavadní práce školy a může se stát odrazovým můstkem k pozitivním změnám vedoucí k vyšší kvalitě ve vzdělávání a zároveň k posílení autonomie škol. Kvalitou vzdělávacích procesů, vzdělávacích institucí, vzdělávací soustavy se rozumí žádoucí (optimální) úroveň fungování anebo produkce těchto procesů či institucí, která může být předepsána určitými požadavky (např. vzdělávacími standardy) a může být tudíž objektivně měřena a hodnocena (Nezvalová, 1999). Kvalita vzdělávání se jednoznačně projevuje na výsledcích vzdělávacího procesu. Klíčovými prvky ovlivňujícími kvalitu vzdělávání jsou profesionalita a práce učitelů, vedení školy, obsah vzdělávání, řízení školy, klima ve škole i ve třídě, vztahy s veřejností a další. 7

8 Školský zákon požaduje uplatnění jak vnitřní evaluace školy a tak její propojení s vnější evaluací prováděnou Českou školní inspekcí. Vnitřní evaluace školy se týká autoevaluace školy, hodnocení žáků, hodnocení pracovníků, hospitační činnosti, projektování rozvoje školy apod. Pod pojmem autoevaluace rozumíme systematicky připravené a plánovité hodnocení, směřující podle předem stanovených kritérií k předem stanoveným cílům (Nezvalová, 1999). Vnitřní evaluace a vytvoření nové evaluační kultury je zcela novým prvkem v práci škol a jejích pracovníků. Nabídka nástrojů pro autoevaluaci je pestrá. V oblasti vzdělávání lze nástroje určené pro zajišťování kvality a sebehodnocení rozdělit podle úrovní, na které se autoevaluace provádí. Autoevaluace na úrovni vzdělávacího systému (hodnocení vzdělávací soustavy typu: výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy, dlouhodobé záměry rozvoje vzdělávací soustavy apod.). Autoevaluace na úrovni vzdělávací organizace (školy, instituce vzdělávání dospělých), která může být realizována komplexně (výsledky, klima, procesy, zdroje, management, produkt) a nebo na různé aspekty podmínek vzdělávání (hodnocení kurikula, pracovníků, žáků apod). Autoevaluace na úrovni jednotlivce (individuální sebehodnocení žáka, učitele, vedoucího pracovníka). Jen málo škol využívá komplexní autoevaluaci jako podklad pro řízení kvality na škole. Některé školy přebírají vybrané standardizované postupy a nebo z nich vybírají ucelené části, které potom využívají ve vlastním hodnocení školy. Pro systémovou autoevaluaci lze využít standardizovaných nástrojů řízení kvality. Jedná se o: Metodiku ISO/IWA 2:2003, která je aplikací ISO 9001:2000 pro vzdělávání, Model BSC (Balaced Scorcard) Model EFQM (European Foundation for Quality Management) Model CAF (Common Assesment Framework) a CQAF jeho aplikace pro zajišťování odborného vzdělávání Pro úplnost nutno uvést i metodiku SWOT, která může představovat jednoduchý nástroj pro autoevaluaci a řízení kvality vzdělávací instituce a benchmarkingu, soustavný a systematický proces zaměřující se na porovnání efektivnosti vlastní organizace s významnými organizacemi v oboru. Benchmarking může být zaměřen na porovnávání procesů a nebo výsledků. Důvodem nesystémového přístupu v autoevaluaci školy a řízení její kvality je neexistující jednoduchá metodika vlastního hodnocení školy, nedostatečné vzdělání v oblasti řízení kvality, nedostatečné informace pro přípravu a implementaci nástrojů řízení kvality a nedostatečná podpora této oblasti. V současné době dochází ke změně. V rámci projektu Cesta ke kvalitě jsou identifikovány oblasti pro evaluaci školy a připravovány evaluační nástroje. 8

9 6) OBLASTI KVALITY ŠKOLY (DLE PROJEKTU CESTA KE KVALITĚ) 1. Podmínky ke vzdělávání 1.1 demografické (motivace žáků, postoje žáků ke škole) 1.2 personální 1.3 bezpečnostní a hygienické 1.4 ekonomické 1.5 materiální 2. Obsah a průběh vzdělávání 2.1 školní vzdělávací program 2.2 plánování výuky 2.3 podpůrné výukové materiály 2.4 realizace výuky (interakce učitele a žáků, strategie učení cizímu jazyku, rozvoj kompetencí k učení) 2.5 zohlednění individuálních potřeb žáků 2.6 hodnocení výuky (interakce učitele a žáků) 2.7 mimovýukové aktivity (ankety pro rodiče) 3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání 3.1 klima školy (interakce učitele a žáků, klima učitelského sboru) 3.2 systém podpory žáků 3.3 spolupráce s rodiči (ankety pro rodiče) 3.4 spolupráce s odbornými institucemi 4. Výsledky vzdělávání žáků 4.1 klíčové kompetence 4.2 znalosti a dovednosti 4.3 postoje (postoje žáků ke škole) 4.4 motivace (motivace žáků) 4.5 úspěšnost absolventů 5. Vedení a řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 5.1 strategické řízení 5.2 organizační řízení školy (Profil škola21) 5.3 pedagogické řízení školy 5.4 profesionalita a rozvoj lidských zdrojů (360 zpětná vazba pro střední management školy) 5.5 partnerství školy a externí vztahy 9

10 6. Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům 6.1 kvantitativní analýza 6.2 kvalitativní analýza Vedle zde přiřazených nástrojů, které ukazují úroveň kvality v jednotlivých oblastech, jsou vytvářeny nástroje pokrývající najednou více oblastí. V oblasti hodnocení kvality učitele se v současné době můžeme setkat s diskuzí nad profesními standardy kvality učitele. Zdroj: 7) PROFESNÍ STANDARDY KVALITY UČITELE Návrh předkládá tři oblasti kritérií a s formulacemi ukazatelů a jejich příkladů. 1. Výuka jako proces vyučování a učení 1.1 Plánování výuky 1.2 Realizace výuky 1.3 Reflexe (procesů a dosažených výsledků) 2. Širší kontext výuky 2.1 Rozvoj školy a školního vzdělávacího programu (ŠVP) 2.2 Klima školy 2.3 Spolupráce s rodiči, kolegy a veřejností 3. Profesní rozvoj učitele 3.1 Profesní poznatková báze (deklarativní, procesuální, kontextuální znalosti) 3.2 Profesní dovednosti (např. využití pedagogické autonomie, sebereflexe a seberegulace) 3.3 Profesní postoje (odpovědnost, nadhled, nezávislost) 3.4 Profesní hodnoty (etika profese) K dalším nástrojům lze přiřadit evaluační nástroj 360 o zpětná vazba pro hodnocení pracovníků a Kritéria hodnocení plánu, procesu a zprávy o vlastním hodnocení školy. Byla zpracována kritéria pro tyto oblasti vlastního hodnocení školy: A. Plán vlastního hodnocení školy B. Proces vlastního hodnocení školy C. Zpráva o vlastním hodnocení školy NIDV připravilo nový vzdělávací program koordinátor autoevaluace (5 modulů, 50 hodin výuky). 10

11 8) ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY A JAK S NIMI DÁL? Kurikulární reforma Jedná se o změnu, kterou definujeme podle dopadu na organizace jako změnu nejhlubší. Jde o posun paradigmat změnu myšlení, způsobů řešení situace, která s sebou přináší změnu filozofie, vize a poslání organizací. Zavedení takovéto změny trvá více jak 5 let (začátek výuky dle ŠVP v roce 2007). 1. analýza stavu Kurikulární reforma zahájena rozhodnutím MŠMT bez dostatečné přípravy všech účastníků reformy (škol, rodičů, žáků, partnerů, a dalších). Neznalost chování lidí při změně. Neznalost technik překonávání odporu ke změně. 2. technika Cílová skupina: 1. Její obavy, 2. Lákadla, 3. Způsoby chování Jak s tím pracovat: jak eliminovat obavy, jak zvýšit vliv lákadel Lewin-Scheinův model procesu změny ROZMRAZENÍ POSUN ZAMRAZENÍ Vybudovat motivaci pro Monitorovat proces posunu Znovunastolit rovnováhu Poskytování informací Změna postojů Organizace procesu přesunu Ustanovení nových norem Vytvoření nových koncepcí V prvém kroku většina lidí shledává obtížným měnit své po dlouhé době už ustálené postoje a chování a jejich změnu odmítá. Tento odpor může být podle Lewina překonán rozmrazením jejich postoje nebo chování tím, že se potřeba změny udělá tak zřejmou, že ji člověk bude ochoten akceptovat. Ve druhém kroku, posunu, jednotlivci akceptují a přejímají ty změny v postojích a chování, které jsou nezbytné. Třetí krok, opětné zamrazení, nastává, když změněné postoje a chování jsou organizací podporovány a posilovány. Výsledkem je, že nové postoje a chování se stávají v organizaci běžnými. Vytváří se nový status quo. 11

12 9) PŘIZPŮSOBOVACÍ STYL REAKCE NA ZMĚNU Inovátoři (8 %) dychtiví zkusit nové nápady, otevření vůči změně, vysoce motivovaní, tvůrčí vstřícní, ochotní převzít rizika, originální, obvykle vnímán jako naivka, není moc dobře integrován do společenské struktury. Vůdčí osobnosti (17 %) vlivní, otevření snahám o inovace, přemýšliví o nových inovacích, odpovědní za ovlivňování ostatních ke změně, mající důvěru ostatních, ostatní mu věří, vyhledávají ho. Brzká většina (29 %) opatrní a uvážliví a pozorní v rozhodování o přijetí nějaké změny, spíše jako podporovatelé než ti, co udávají tempo, následovníci nechají si poradit od těch, kterým věří (ideální publikum pro vůdčí osobnosti), potřebují důkaz, že inovace je lepší než to, co právě existuje. Pozdní většina (29 %) více opatrní/skeptičtí ohledně přijetí nějakého nápadu, počkají, aby viděli, jestli to neodejde, připojí se k davu jedině poté, co bylo nasměrování pevně zakotveno, potřebují důkaz o tom, že je to lepší cesta,potřebují ujištění, že tu existuje podpora/zabezpečení, mohou být ovlivněni tlakem kolegů a administrativními očekáváními. Odpůrci (17 %) podezřívaví vůči novým změnám a všeobecně jim oponující, většinou mají malý vliv a jsou často izolováni od hlavního proudu dění, mohou obvykle citovat historie inovací, které selhaly. 10) STRATEGIE ŘÍZENÍ ZMĚNY Osvěta a komunikace. Vysvětlení potřeby a logiky změny je efektivní technikou redukce odporu vůči změně. Častokrát nemají lidé dostatek informací, aby správně pochopili změnu, a vnímají proto nepřiměřeně její vliv na ně. Participace a zapojení. Manažeři mohou překonat odpor ke změně tím, že pracovníky zapojí do přípravy a implementace změny. Pomáhá to odstranit nejistotu a nedorozumění. Usnadnění a podpora. Podpora v podobě výcvikových programů, volna v přechodném období apod. rovněž efektivně redukuje odpor. Vyjednávání a dohoda. Častokrát musí manažeři vyjednávat se silnými individualitami nebo útvary, které požadují za akceptaci změny více zdrojů, protože se obávají omezení svého vlivu. Manipulace a kooptace. Manažeři mohou rovněž zvolit strategii skryté manipulace s jednotlivci nebo skupinami selektivním užíváním informací. Potenciální odpůrce mohou rovněž dosadit na významná místa v procesu změny. 12

13 Explicitní a implicitní donucení. Pokud manažeři usilující o změnu mají nad jejími odpůrci výhodu moci, mohou podporu této změně vyžadovat pod pohrůžkou ztráty peněz nebo pozice. Tato strategie zpravidla má za následek ještě větší odpor v budoucnu. Je proto vhodná jen tehdy, pokud se změna musí uskutečnit rychle a není možnost použít jiné techniky. 11) DŮVODY VEDOUCÍ K ODPORU PRACOVNÍKŮ KE ZMĚNĚ nejasný účel změny potřeba změny (vnímaná výhoda nebo nevýhoda) složitost (obtížnost pochopit a realizovat) nedostatečné zapojení do plánování špatná komunikace týkající se změny příliš vysoké náklady (citové, rozumové, fyzické) neodpovídající odměny malá kompatibilita změny se stávajícími organizačními hodnotami klíčové postavy neobhajují změnu negativní dopad na společenské vztahy neodpovídající podpora negativní dopad na rozpočty časování příliš rychlé nebo příliš pomalé nedostatek citlivosti vůči pracovním normám změna v popisech práce minulé zkušenosti se změnou strach ze selhání preference jistoty z minula důvěra v realizaci nedostatek víry u obhájců nebo zástupců změny nadměrný tlak delegovaný zájem nesoulad mezi organizačními cíli a osobními plány reverzibilita: jestliže bude změna neúspěšná, nebude možno obnovit stávající stav změna by mohla odrazit záporně výsledky minulé praxe 12) KLÍČOVÉ KOMPETENCE A TVORBA ŠVP Kompetence jsou zde definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů odpovídajících určitému kontextu. Analýza současného stavu ŠVP, naplňování a rozvoj klíčových kompetencí žáků 13

14 Hlavní otázka: Směřujeme v každodenním životě školy a svým celkovým pojetím výuky k rozvoji klíčových kompetencí žáků? Jaké máme žáky a ve kterých oblastech potřebují při rozvoji klíčových kompetencí zvýšenou péči? Odpovídá převažující pojetí a styl výuky na naší škole požadavkům na rozvoj klíčových kompetencí žáků? Přispívá celkové klima naší školy a každodenní interakce mezi pedagogy a žáky k rozvoji klíčových kompetencí? Naplňujeme společné výchovné a vzdělávací principy stanovené v ŠVP? Na jaké výchovné a vzdělávací strategie a postupy kladou vyučující důraz, aby směřovali k utváření klíčových kompetencí žáků? Jaké metody a formy výuky využíváme pro utváření klíčových kompetencí; jak jsou realizovány a jak jsme poznali, že rozvíjíme klíčové kompetence? Jaké postupy, metody a formy práce jsou společné všem učitelům; v čem se podporujeme a doplňujeme; naopak nejsme v souladu. Jak jsou naplňovány požadavky na rozvoj klíčových kompetencí v konkrétních vyučovacích předmětech (vzdělávacích modulech); v čem se podařilo x nepodařilo na úrovni předmětů (modulů) rozvíjet klíčové kompetence? Které klíčové kompetence byly v daném předmětu především rozvíjeny a jakou metodou? Jaké žákovské projekty probíhaly a s jakým efektem? Na jaké výsledky vzdělávání jsme se ve svém ŠVP výrazně zaměřili? Jakých výsledků vzdělávání naši žáci dosáhli? Jak jsme je zjistily? Jaká je podpora zájmové činnosti žáků (kroužky, soutěže, účast v olympiádách, tvorba vlastního školního časopisu)? Jaké další aktivity a příležitosti škola zprostředkovala žákům za účelem rozvoje klíčových kompetencí (spolupráce s veřejností, prezentace na veřejnosti, aj.). Byly dostatečné? Jaké je materiální a technické vybavení školy, které by např. mělo poskytovat žákům dostatek příležitostí k využívání prostředků informačních a komunikačních technologií nejen ve výuce, ale i mimo ni? Kde spatřujeme největší nedostatky ve výchovném a vzdělávacím působení školy při formování klíčových kompetencí žáků? Co budeme muset ve své práci měnit, abychom cíleně směřovali k utváření klíčových kompetencí žáků? Jak se tato změna projeví v jednotlivých předmětech (modulech)? Závěry z těchto diskuzí a dosažení shodného přístupu pedagogů v odpovědích na výše uvedené otázky by měly být vyjádřeny v opatřeních vedoucí k inovaci ŠVP a dále se promítnou jak do celkových změn v práci školy, tak i do koncepce pedagogického rozvoje školy. 14

15 13) DIAGNOSTICKÁ METODA BARVY ŽIVOTA HISTORIE Barvy života barevná diagnostika na základě barvově slovních asociací Základní teorie asociací přinesli do psychologie Wilhelm Wundt a William James již koncem 19. století. Detailně popsali základní principy a zákony asociací v lidském mozku. Průlom v této oblasti přinesl v padesátých letech dvacátého století švýcarský psychoterapeut Max Lüscher. Jeho kniha Lüscherův test byla přeložena do třiceti jazyků a jeho práce inspirovala řadu psychologů po celém světě. Autor Barev života Jiří Šimonek, promovaný psycholog Dvacet let tvrdé práce V roce 1980 Jiří Šimonek při práci s Lüscherovým barvovým testem zjistil, že chce z výsledků získat víc, než mu stávající metoda může nabídnout. Po roce bádání přišel nápad spojit Lüscherův barvový test s principem slovních asociací a vznikla metoda Barvy života. První pokusy spočívaly v ukazování barevných čtverečků a doplňování slov. Vyhodnocení takto získaných dat trvalo u jednoho testovaného až šest hodin. Vstupní snímání systémem tužka-papír nahradily v roce 1985 počítače. Ty umožnily získávat a vyhodnocovat řádově větší množství dat a metodu dále zdokonalovat. Rozšiřování metody Do obecného povědomí se metoda začala dostávat po roce 2001, kdy byl k dispozici dostatečný vzorek testovaných. Zájem o její praktické využití projevovaly především pedagogickopsychologické poradny, poptávka ale stoupala po školeních odborných poradců a konzultantů. V roce 2006 byla založena společnost DAP Services, která si dala za cíl ujmout se metody Barvy života a rozšířit ji nejen v České republice, ale i za hranicemi. Do práce se pustil tým specialistů z oblasti programování, managementu a marketingu. Jiří Šimonek se i nadále věnuje vývoji metody a hledání možností jejího využití ve všech oblastech lidského života. V čem se metoda Barvy života od původního barvového testu liší? Mezi nejpodstatnější změny patří úprava vizuální části snímače (asociace slov k barvám). Čtverečky nahradily simulované barevné koule. Namísto jednolité barevné plochy jsme získali 15

16 barevnou škálu odstínů. Slovní objekt je umístěn uprostřed kruhu barevných koulí. Na první pohled jde o malé změny, ale při testování hrají velmi podstatnou roli. Psycholog u vás doma testování přes internet Mgr. Jiří Šimonek, Mgr. David Šimonek, Ing. Daniel Holešínský, Ing. Robert Bohoněk, Bc. Petr Slavík První verze vyhodnocovacího programu Barev života vznikla koncem osmdesátých let na počítači jménem Consul. Z textového režimu do uživatelsky výrazně příjemnějšího grafického se přesunula s nástupem Windows v roce V roce 1995 se podařilo oddělit část snímání a vyhodnocování, takže bylo možné testovaného nasnímat doma a data k vyhodnocení předat pomocí diskety poštou nebo em. Masivní nástup internetu v roce 2003 přinesl další velký krok dopředu první on-line snímač. Podařilo se tak odstranit poslední bariéry v komunikaci mezi testovací centrálou a potenciálními zákazníky. V roce 2006 odešla z Ostravské univerzity skupina čtyř programátorů v čele s Jiřím Šimonkem juniorem. Navrhli a uvedli do života kompletní architekturu robustního technického webového řešení, připraveného unést mezinárodní vyhodnocovací centrálu Barev života. V současné době společně pracujeme na lokalizaci systému do dalších jazyků a integraci snímače do dalších systémů, používaných personalisty, konzultanty, trenéry a kouči. 14) VYUŽITÍ METODY BARVY ŽIVOTA Metoda Barvy života se v této chvíli využívá v těchto oblastech: 1) Školství 2) Personalistika 3) Sport 4) Zdravotnictví ŠKOLSTVÍ Pro oblast školství byly vyvinuty postupně tyto produkty. Pro základní a střední školy: Vnitřní evaluace školy Profil učitele Profil učitelského sboru Výběr střední školy Výběr vysoké školy Třída v krizi 16

17 Pro mateřské školy: Vnitřní evaluace mateřské školy Profil učitelky Profil učitelského sboru Budu školákem Charakteristika produktů používaných na základních a středních školách: Vnitřní evaluace školy Produkt je určen ke zmapování základních procesů a ke zjištění stavu v oblasti efektivity vyučování, atmosféry vztahů a potenciálu vzniku rizikových forem chování. Vnitřní evaluace školy je vynikajícím podpůrným nástrojem pro vypracování autoevaluace na základních a středních školách. Škola získá komplexní a objektivní zrcadlo pro další rozvoj vaší školy. Produkt je určen pro vedení školy a učitele. Profil učitele Profil učitele je komplexním rozborem chování, postojů a dalších charakteristik učitele. Obsahuje specifické pojmy a měření pro toto zaměstnání. Produkt je určen pro vedení školy,učitele, ale i zřizovatele škol. Často bývá využíván při přijímání nových učitelů, ale i pro osobní a profesní rozvoj stávajících učitelů. Profil učitelského sboru Profil skupiny je souhrnnou zprávou o učitelském sboru, jeho výkonnosti, vzájemných vztazích a možných ohroženích. Úspěšnost školy je převážně v lidech. Produkt pomůže zmapovat výchozí stav, rezervy a možnosti rozvoje. Dobrá volba výběr střední školy Vybrat si nejvhodnější střední školu pro další studium bývá oříškem jak pro žáky končící povinnou školní docházku, tak pro jejich rodiče. Produkt změří kapacitu k učení, pojmenuje skutečné, a přitom skryté předpoklady žáka základní školy, pomůže s rozhodnutím, které často ovlivní celý život. Výběr vysoké školy Produkt změří kapacitu k učení a doporučí nejvhodnější studijní obor, ke kterému má diagnostikovaná osoba předpoklady. Získané výstupy přispějí k profesní úspěšnosti. Produkt je určen budoucím vysokoškolákům. V projektu Zvyšování kvality ve vzdělávání a zavádění evaluačních nástrojů, který nyní probíhá na Jesenicku, byly využity diagnostické nástroje Vnitřní evaluace školy, Profil učitelského sboru a Profil učitele. Podrobnosti k výše uvedeným produktům, vzorové výstupy i přímo adresy on-line snímačů je možné shlédnout na stránkách 17

18 Třída v krizi Obvykle se řeší jen důsledky, ale tím problém nezaniká. Teprve odhalení příčiny šikany či rizikových druhů chování umožní problém vyřešit. Nejlepší obranou proti nežádoucím jevům je účinná prevence. Třída v krizi je cenným pomocníkem a efektivním nástrojem pro zmapování a rozpoznání problémů dříve, než nastanou. Podstatou problému je narušená vztahová integrita třídy (projeví se formováním klik či vyčleňováním jedinců). Ve třídě dochází ke zvýšení vnitřních psychických ztrát jednotlivých členů (jako např. strach, samota, bolest), ke zvýšení ohrožení skupiny vnějšími sankcemi ze strany školy (tresty, poznámky) a náhražkově ubližující agresivitou uvnitř skupiny mezi jejími členy (tj. pomsta, netečnost a sociální patologie). Narušení vztahové dynamiky zasahuje jak samotný třídní kolektiv a jednotlivé členy, tak práci pedagogů v něm. Tento produkt dnes používají ve své praxi i některé pedagogicko-psychologické poradny. Problematice problémů v kolektivech se věnuje samostatný web Charakteristika produktů používaných v mateřských školách: Vnitřní evaluace mateřské školy Díky tomuto velmi citlivému nástroji získají paní ředitelky a učitelky MŠ od dětí informace, které od nich jiným způsobem nemohou získat, protože tak malé děti (3 6 let) ještě nemají výrazové prostředky k vyjádření svých pocitů, prožívání a všeho, co se v nich při pobytu ve školce odehrává. VEMŠ zmapuje, změří a sdělí pohled dětí na tyto jevy: zacházení s nastavenými pravidly celkovou atmosféru vztahů jak se děti ve školce cítí efektivní způsoby chování při řešení různých úkolů a situací které činnosti a materiální vybavení jim pomáhají rozvíjet jejich dovednosti a návyky co nebo kdo má pro ně vysokou hodnotu kde, v čem a s kým se cítí bezpečně a dobře jak na ně působí chování učitelek a ostatních pracovníků školky čemu nebo komu se naopak snaží vyhnout co nebo koho dokonce cítí jako nebezpečí a proč zda všechny tyto jevy vnímají děti jako jednotlivci nebo většina. Profil učitelky a profil učitelského sboru Svým pojetím je velmi blízký profilům používaným na základních školách, s tím, že jsou zdůrazněny klíčové odlišnosti specifické pro prostředí mateřských škol. Budu školákem Budu školákem je vodítkem pro rodiče, kteří zvažují nástup či odklad nástupu svého dítěte do první třídy základní školy. Pomůže s posouzením školní zralosti u předškoláků i posouzením školní úspěšnosti u prvňáčků. 18

19 Změří devět základních oblastí, které jsou nejdůležitější při vstupu do školy: potřebu dítěte být přijato školní skupinou dětí potřebu prosadit svou individualitu spolehlivý základ pro další vývoj dítěte výkonnost zvládnutí hodnocení školními měřítky růst dovedností dítěte řešení neúspěchu míra riskování pro uspokojení svých potřeb přílišná návaznost na ženy (mámu) Na konci zjistíte celkovou bilanci, jestli je dítě připraveno do školy nastoupit či nikoliv. Problematikou vnitřní evaluace mateřské školy i problematikou školní zralosti se zabývají stránky PERSONALISTIKA Personální diagnostika se stává čím dál tím častěji běžným podpůrným nástrojem personalistů ve firmách a organizacích. Úspěšnost zaměstnance v konkrétní profesi, pracovní pozici či pracovním týmu totiž nezáleží pouze na jeho zkušenostech a profesních znalostech, ale také na dalších charakteristikách člověka, které v životopise vyčíst nelze. Právě tyto charakteristiky, které obsahující vlastnosti, schopnosti, postoje, naučené vzorce chování a způsoby řešení zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, poskytují diagnostické metody a systémy. Poskytujeme široké spektrum produktů určených pro využití ve firmách a organizacích. Metoda se v personální oblasti používá nejčastěji při výběru nebo hodnocení zaměstnanců (Profil jednotlivce) a analýze a směrování pracovních týmů (Profil skupiny). V Profilu jednotlivce uvidí zaměstnavatel zejména: zacházení s pravidly (individualismus konformita) porovnání vnitřních a vnějších projevů chování úroveň výkonu ve vlastních rolích spolehlivost, závislost na podmínkách a blokace člověka vliv spolehlivosti, podmínek a blokací na konstruktivní typy chování zejména dominanci, ambice, vitalitu, participaci, kooperaci a logiku porovnání konstruktivních typů člověka s normou ČR fungování ve skupině atmosféra vztahů slovní schémata v oblasti ideálů, satisfaktorů a motivátorů, operátorů, stresorů a destruktorů ohrožení rizikovými jevy (agresivita, alkohol, drogy, hráčství, krádeže) chování člověka ve stresu přístup ke změně vztah mezi osobou a firmou 19

20 V Profilu skupiny uvidí zaměstnavatel zejména: efektivitu pracovních procesů charakteristiky skupiny a zacházení s pravidly vliv pracovních procesů na efektivitu skupiny silné a slabé stránky skupiny atmosféru vztahů ve skupině konstruktivní typy chování ve skupině, vliv stresu a chování skupiny při změně ohrožení rizikovými jevy (agresivita, alkohol, drogy, hráčství, krádeže) slovní schémata v oblasti ideálů, satisfaktorů a motivátorů, operátorů, stresorů a destruktorů neetické chování detailní rozbory tvorbu postojů skupiny Více o využití v personální oblasti je možné zjistit na SPORT Diagnostický systém BARVY ŽIVOTA umožňuje s přesností měřit působení aktuálního stavu a dynamiku vývoje vztahu psychiky, těla a energetického systému konkrétního sportovce ve vztahu k vnitřním a vnějším faktorům prostředí, které jej (výkonnostně růstově/útlumově) ve zvládání tréninkových, soutěžních, taktických činností ovlivňují. Sportovní diagnostika je určena pro výkonnostní i rekreační sportovce všech věkových kategorií, pro trenéry, majitelé či vedení klubů, pro sportovní školy, ale také pro rodiče dětí, kteří mají zájem na tom, aby se jejich dítě při sportu rozvíjelo správným směrem. Diagnostika se používá jak pro kolektivní sporty, tak pro sportovce individuálních sportů. Použití diagnostiky u sportovního týmu: Nastavení kroků k vylepšení atmosféry v týmu Objasnění důvodů zvládání či nezvládání stresových situací Nastavení správné motivace týmu Objasnění příčin, které vedou ke zhoršení výkonu Co diagnostika změří: Zacházení s pravidly, neboli jak sportovci (tým) dodrží to, co jim trenér nastaví. Silné a slabé stránky týmu (komunikace, soudržnost, výkon a aspirace). Sdílené klima neboli atmosféra vztahů, které v týmu panuje. Jak jsou zatíženy jednotlivé subsystémy vědomí (tělo, vztahy, rozum a energie). Detailní rozbor důležitých osob působících u týmu. Detailní rozbor všech slov, na které sportovci reagují. Ukáže prvky hry a tréninku, které tým táhnou dopředu, ale také ničí. Použití diagnostiky u sportovce jedince: Odhalení silných a slabých mentálních stránek sportovce. 20