Územní plán CHRÁŠŤANY PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST. vypracoval atelier M.A.A.T. listopad Územní plán Chrášťany PRŮZKUMY A ROZBORY 1

Transkript

1 Územní plán CHRÁŠŤANY PRŮZKUMY A ROZBORY TEXTOVÁ ČÁST vypracoval atelier M.A.A.T. listopad 211 1

2 OBSAH: Seznam použitých zkratek str. 3 Preambule str. 4 1 Základní okruhy informací o území str. 5 1.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území str. 5 1.B Geografie a historie území str. 5 1.B.1 Místopisné souvislosti a přírodní podmínky str. 5 1.B.2 Historie území str. 6 1.B.2.a Chrášťany str. 6 1.B.2.b Historická souvislost str B.2.c Spolky str. 7 1.B.2.d Památky str. 7 1.C Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita str. 8 1.C.1 Obyvatelstvo podle věku 21 str. 8 1.C.2 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání 21 str. 9 1.C.3 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 21 str. 1 1.C.4 Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol 21 str C.5 Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel str C.5.a Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotlivých sídlech str C.5.b Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem str C.6 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel Chrášťany a Benešov u Prahy str D Urbanistická kompozice str D.1 Urbanistická kompozice sídla Benice str D.2 Urbanistická kompozice sídla Černíkovice str D.3 Urbanistická kompozice sídla Chrášťany str D.4 Urbanistická kompozice sídla Soběšovice str E Uspořádání krajiny str E.1 Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků str E.2 Vodní režim krajiny str Hodnoty území str. 2 2.A Civilizační hodnoty str. 2 2.B Kulturní hodnoty str. 2 2.C Přírodní hodnoty str. 2 2.D Místo krajinného rázu str. 2 3 Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti str A Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou str. 21 2

3 3.B Výsledky hodnocení pracovních map (statistický průnět) str Rozbor udržitelného rozvoje území str A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT str A.1 Horninové prostředí a geologie str A.2 Vodní režim str A.3 Hygiena životního prostředí str A.4 Ochrana přírody a krajiny str A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa str A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura str A.7 Sociodemografické podmínky str A.8 Bydlení str A.9 Rekreace str A.1 Hospodářské podmínky str B Závěr rozboru udržitelného rozvoje území str B.1 Vztah Chrášťan a okolí z pohledu udržitelného rozvoje území str B.2 Závěrečná SWOT analýza str B.2.a Charakteristika Chrášťan co je hodnotou území, co je třeba chránit a udržet (silné stránky) str B.2.b Charakteristika Chrášťan co je potřeba zlepšovat, řešit (slabé stránky) str B.2.c Šance Chrášťan (příležitosti) str B.2.d Rizika Chrášťan (hrozby) str. 3 5 Problémy k řešení v územně plánovací činnosti str A Priority Chrášťan v územně plánovací činnosti str B Problémy k řešení obce Chrášťany str Problémy k řešení jinými nástroji veřejné správy str. 33 Seznam použitých zkratek: BPEJ ČR SDH SLDB ÚP ZD ZPF bonitovaná půdně ekologická jednotka Česká republika sbor dobrovolných hasičů sčítání lidu, domů a bytů územní plán zemědělské družstvo zemědělský půdní fond 3

4 Preambule Dne nabyl účinnosti zákon č. 183/26 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky. Průzkumy a rozbory obce Chrášťany (dále jen průzkumy a rozbory) v rozsahu územně analytických podkladů ( 185, odst. 3 nového stavebního zákona, v platném znění) jsou podle ustanovení 11, odst. 1 vyhl. 5/26 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění, podkladem pro zadání územního plánu Chrášťany (dále jen územní plán). Průzkumy a rozbory byly zpracovány zpracovatelem územního plánu na základě údajů českého statistického úřadu, pramenů obce, pramenů zpracovatele (vlastní průzkum území). Územní plán bude zpracován v souladu s novým stavebním zákonem, v platném znění a podle vyhlášek 5/26 Sb. a 51/26 Sb., v platném znění (dále jen prováděcí vyhlášky). Zpracovatelem návrhu, resp. (pokud v zadání bude uplatněn požadavek) i konceptu územního plánu byl vybrán atelier M.A.A.T. Tábor, zodpovědným projektantem bude Ing. arch. Martin Jirovský, Ph. D., autorizovaný architekt, člen České komory architektů. 4

5 1 Základní okruhy informací o území 1.A Vymezení a základní charakteristiky řešeného území Obec Chrášťany se nachází přibližně 8 km západně od Benešova u Prahy a 5 km jižně od Týnce nad Sázavou v průměrné nadmořské výšce 525 m. Z hlediska správního členění spadá katastrální území Chrášťany u Benešova pod okres i ORP Benešov u Prahy ve Středočeském kraji. Rozsah území řešeného ÚP obce Chrášťany je dán správním územím obce, jež čítá v současné době jedno katastrální území o celkové výměře 1154 ha, na kterém se nacházejí 4 místní části obce - sídlo Benice, Černíkovice, Chrášťany a Soběšovice. Celkový počet trvale hlášených obyvatel k je 217 a jejich průměrný věk je 39,4 let. 1.B Geografie a historie území 1.B.1 Místopisné souvislosti a přírodní podmínky Obec Chrášťany se dle geomorfologických jednotek ČR nachází v provincii České vysočiny (neboli Český masív), dále spadá do Česko-moravské subprovincie, v oblasti Středočeské pahorkatiny do celku Benešovská pahorkatina a podcelku Dobříšská pahorkatina. Reliéf řešeného území stoupá od 294 do 462 metrů nad mořem, je zřetelně diferencovaný a dá se rozdělit do dvou částí. V jižní polovině je terén značně vyvrásněn a dominantními hřebeny jsou zde Bílá skála (4 m), Na Krasnici (48 m), Skalka (41 m) a Hora (462 m), která je zároveň nejvyšším bodem v daném území. V této části plošně převládá lesní porost tvořící lesní masiv Černíkovického lesa, který protíná Černíkovický potok s okolní údolní nivou. V druhé severní polovině dominuje Tloskovský potok, na kterém se také nachází nejnižší bod území a to 294 m n. m., s údolní nivou a terénem méně členitým, nejvyšší výšky zde dosahuje hřeben Lysina (394 m). Do západní části katastrálního území zasahuje nepojmenovaný lesní porost. Geologické podloží území je tvořeno převážně hlubinnými vyvřelými horninami žulového charakteru granodiority až diority sázavského typu, dále se zde nachází sopečné horniny částečně přeměněné amfibolity, melafyry a starohorní zvrásněné horniny břidlice, svory až pararuly. Z půdního pokryvu zde převládají kambizemě neboli hnědé lesní půdy nižších poloh, v menším množství se zde také vyskytují gleje, které dále lemují pseudogleje, nacházející se především v zastavěných plochách území. Řešené katastrální území leží na hranici Posázavského (1.22) a Slapského bioregionu (1.2), které spadají do hercynské podprovincie, provincie středoevropských listnatých lesů. Dle klimatického členění ČR plošně převládá klimatický region B5 MT2, charakterizován jako mírně teplý, mírně vlhký. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem + 7 až + 8 C a průměrný roční úhrn srážek je mm. 5

6 1.B.2 Historie území 1.B.2.a Chrášťany Název obce Chrášťany vznikl pravděpodobně z podstatného jména chrást (les) a označoval původně lesnaté území. Jméno Chrášťany lze proto vysvětlit jako ves Chrášťanů lidí bydlících v chrástu (lese) nebo u chrástu. 1.B.2.b Historické souvislosti První zmínka o Chrášťanech První písemná zmínka o obci pochází z roku Chrášťany prošli rukama několika majitelů. V roce 1597 se staly Benice, tudíž i Chrášťany, součástí konopišťského panství. Na začátku 17. století patřilo panství Albrechtovi z Valdštejna. Valdštejnové Tento rod patří mezi staré české šlechtické rody. Jméno je odvozeno od hradu Valdštejn. Hrad postavil v období šlechtic Jaroslav z Hruštice, tudíž z Valdštejna. Pocházel z rodiny Markvarticů, již za své služby u Přemyslovců získali rozsáhlá panství v severních Čechách. Valdštejnové zastávali po celé generace mnoho významných postů ve správě země a vlastnili statky po celých Čechách (Duchcov, Mnichovo Hradiště, Miletín, Albrechtice, Heřmanice, Hostinné atd.). Existovalo několik větví tohoto rodu. Dětenská a potštejnská větev vymřela. Syn Jaroslava Zdeněk měl velmi rozsáhlou rodinu. Na Valdštejně zůstal rod zhruba 1 let. Známý je Zdeněk z Valdštejna z působení u dvora krále Jana Lucemburského, Hynek z Valdštejna, který se roku 1336 zúčastnil výpravy Jana Lucemburského do Litvy. Jan z Valdštejna se proslavil tím, že půjčil markraběti Karlovi (později král Karel IV.) 15 kop grošů. Z lomnické větve zastávali Valdštejnové vysoké funkce např. stavovský direktor (1619). Nejvýznamnějším členem rodu byl císařský generalissimus třicetileté války Albrecht z Valdštejna. Po roce 1945 Valdštejnové z Československa odešli, zůstala zde pouze hraběnka Valdštejnová. V roce 1734 zdědil panství František Václav z Vrtby. Byl synovcem nejvyššího purkrabího Království Českého Jana Josefa z Vrtby. František nechal roku 175 postavit v Benicích barokní statek podle návrhu známého architekta Františka Ignáce Prée, žáka a spolupracovníka císařského architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Poslední vrchnost Koncem 19. století koupil konopišťské panství včetně Chrášťan následník trůnu, arcivévoda František Ferdinand d Este. Se svou manželkou, původem z českého šlechtického rodu Chotků, Žofií z Hohenbergu, žil František Ferdinand střídavě mezi jeho oficiálním sídlem následníka trůnu zámkem Belvedere ve Vídni a jejich domovským sídlem na zámku Konopiště a letním sídlem v Chlumu. V červnu roku 1914 odjel Ferdinand se svou chotí do Sarajeva, kde na ně byl spáchán atentát, při kterém zahynuli. Za druhé světové války se Chrášťany staly součástí vojenského cvičiště Zbraní SS 6

7 Benešov a obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat. 1.B.2.c Spolky SDH Chrášťany Sbor dobrovolných hasičů v roce 1995 z různých důvodů zanikl. Pro velký zájem obyvatelů (nadšenců) byl znovu SDH založen. Vznikl tedy v roce 21, již po roční existenci sčítá 41 členů, z toho 28 mužů a 13 žen. 1.B.2.d Památky Chrášťany jsou proslulé spíše svou krásnou krajinou, ale nachází se zde i církevní památky, jako např. kapličky Panny Marie. Jedna kaplička stojí v Černíkovicích, druhá v Soběšovicích a třetí v Chrášťanech. Největší dokonce kulturní památkou obce je barokní statek Benice. Barokní statek Benice Barokní statek Benice je pro svoji historickou a architektonickou hodnotu zapsán jako kulturní památka. Nachází se na samotě v krásné, mírně zvlněné krajině. V okolí statku jsou převážně lesy a rozlehlé louky. Statek je umístěn na plochém návrší, nad údolím, kde stála původní osada s tvrzí. V roce 175 ho nechal postavit František Václav z Vrtby podle návrhu známého architekta Františka Ignáce Prée. Dvůr statku je ohraničen trojkřídlou budovou, která je vepsána do rovnostranného trojúhelníku. Křídla mají délku 75 metrů. Jejich konce jsou spojeny zdmi s branami. V roce 1994 se statek stal sídlem Hřebčína Favory. Majitelé ho nechali komplexně zrekonstruovat. Ke statku patřil i špejchar. V současné době neslouží k uskladnění vymláceného obilí, ale byl přestavěn na sál sloužící k pořádání různých akcí. 7

8 1.C Demografie, vzdělanost, ekonomická aktivita 1.C.1 Obyvatelstvo podle věku - 21 Obyvatelstvo podle věku (rok 21) počet obyvatel věk nezjištěno Věk Počet obyvatel nezjištěno 16 Demografické rozložení obyvatelstva je příznivé. Silné jsou populační ročníky produktivního věku, slabší je podíl předproduktivní složky. Pro obec je to dobrý předpoklad budoucího rozvoje, sociální soudržnosti. 8

9 1.C.2 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání - 21 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání (rok 21) počet obyvatel vzdělání bez vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a SOU bez maturity úplné střední s maturitou VOŠ a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání Vzdělání Počet obyvatel bez vzdělání základní vč. neukončeného 45 vyučení a SOU bez maturity 61 úplné střední s maturitou 4 VOŠ a nástavbové 5 vysokoškolské 6 nezjištěné vzdělání 1 Z grafu hodnotící výši vzdělání místních obyvatel vyplývá, že největší podíl obyvatel (38%) je vyučených nebo absolvovali střední odborné učiliště bez maturity. Dále je vysoký podíl obyvatel pouze se základním nebo neukončeným vzděláním (28%), což je zapříčiněno i vyšším počtem školní generace. S 25% je zde zastoupeno úplné střední vzdělání s maturitou a pouze 3% obyvatel má ukončené vysokoškolské vzdělání. 9

10 1.C.3 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 21 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (rok 21) 9 8 počet obyvatel zaměstnaní (+prac. důchodci, ženy na mateřské) nezaměstnaní nepracující důchodci žáci, studenti, učni nezjištěná ekonomická aktivita ekonomická aktivita Ekonomi cká akti vi ta Počet obyvatel zaměstnaní (+prac. důchodci, ženy na mateřské) 84 nezaměstnaní 4 nepracující důchodci 51 žáci, studenti, učni 29 nezjištěná ekonomická aktivita Lehce zde převažuje ekonomicky neaktivní obyvatelstvo nad aktivním. Podíl obyvatelstva nezaměstnaných je velmi malý. 1

11 1.C.4 Vyjíždějící obyvatelstvo do zaměstnání a škol 21 Vyjíždějící do zaměstnání a škol (rok 21) 8 počet obyvatel vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje vyjíždějící do zam. denně mimo obec Žáci vyjíždějící denně mimo obec vyjíždějící Vyj ížděj ící Počet obyvatel vyjíždějící do zaměstnání 72 v rámci obce 5 z toho v rámci okresu 62 v rámci kraje 1 do jiného kraje 4 vyjíždějící do zam. denně mimo obec 61 Žáci vyjíždějící denně mimo obec 26 Z celkového počtu 184 obyvatel při SLDB 21 je vyjíždějících za prací mimo obec téměř 33% místních obyvatel a 14% žáků dojíždějících mimo obec do škol. Závěr: Z hlediska stavby obyvatel nevykazuje obec Chrášťany abnormální hodnoty ve srovnání s celorepublikovými daty. Co se týče stupně vzdělání a ekonomické aktivity jsou zde vysoké rozdíly, ale projevuje se zde nízké procento nezaměstnaných. Podíl vyjíždějících obyvatel do zaměstnání je vysoký. 11

12 1.C.5 Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel 1.C.5.a Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel v jednotlivých sídlech počet domů Vývoj počtu domů - Benice počet domů rok počet domů Vývoj počtu obyvatel - Benice počet obyvatel počet obyvatel rok počet obyvatel Pro vývoj počtu obyvatel v sídle Benice je typický růst na začátku 2. století a následný rapidní propad v roce 195. Co se týče počtu domů, byl vývoj stagnující a v posledních deseti letech se počet zvýšil. 12

13 35 Vývoj počtu domů - Černíkovice počet domů počet domů rok počet domů Vývoj počtu obyvatel - Černíkovice počet obyvatel počet obyvatel rok počet obyvatel V sídle Černíkovice dochází k postupnému poklesu počtu obyvatel a téměř stagnující vývoj počtu domů - až na mírný propad v 8. letech, který se v současné době opět vyrovnal k původním hodnotám. 13

14 6 Vývoj počtu domů - Chrášťany počet domů počet domů rok počet domů Vývoj počtu obyvatel - Chrášťany počet obyvatel počet obyvatel rok počet obyvatel Sídlo Chrášťany mají pomalý vzrůst počtu domů a ve vývoji počtu obyvatel byl v roce 195 zaznamenán vysoký pokles. 14

15 16 Vývoj počtu domů - Soběšovice počet domů počet domů rok počet domů počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel - Soběšovice počet obyvatel rok počet obyvatel Z obou grafů pro sídlo Soběšovice je zřejmé, že počet obyvatel od roku 197 stále ubývá, ale počet domů je téměř stagnující. 15

16 1.C.5.b Porovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel celkem počet domů Vývoj počtu domů - Chrášťany (celkem) počet domů rok počet domů Vývoj počtu obyvatel - Chrášťany (celkem) počet obyvatel počet obyvatel rok počet obyvatel Celkově v obci Chrášťany počet obyvatel mírně klesal s vysokým poklesem od roku 195. Za posledních deset let však obyvatelstvo opět mírně roste, což platí i o vývoji počtu domů v Chrášťanech, které od roku 1991 vzrůstá. 16

17 1.C.6 Srovnání vývoje podle počtu domů a počtu obyvatel Chrášťany a Benešov u Prahy 25 Porovnání vývoje počtu domů - Chrášťany a Benešov 2 počet domů Benešov Chrášťany rok Benešov Chrášťany Porovnání vývoje počtu domů - Chrášťany a Benešov 2 počet domů Benešov Chrášťany rok Benešov Chrášťany Z obou grafů je zřejmé, že pokud porovnáme vývoj počtu obyvatel i počtu domů, mají Chrášťany na rozdíl od Benešova téměř stagnující křivky. Benešov počtem obyvatel i počtem domů stále narůstá. 17

18 1.D Urbanistická kompozice 1.D.1 Urbanistická kompozice sídla Benice Původní sídlo Kompozičně je sídlo rozděleno na dvě části. První, severní část, tvořená barokním statkem založeným v roce 1746, dnes používaný jako hřebčín, dále čtyři solitérní budovy orientované převážně kolmo k rybníku. Druhá, jižní část je orientovaná kolmo k polní komunikaci, tvořená ze solitérních budov a dvou statků. 1.D.2 Urbanistická kompozice sídla Černíkovice Původní sídlo Charakter pohorské vsi s rozvolněnými parcelami a spíše dvorcovým uspořádáním organicky posazených statků, se vzájemně většími odstupovými vzdálenostmi. Celková kompozice malebná, hodnotná. Dostavby Solitérní budovy vtěsnány mezi původní zástavbu. 1.D.3 Urbanistická kompozice sídla Chrášťany Původní sídlo Kompozičně lze sídlo rozdělit na tři celky. Východní část, dělenou širokou a mělkou nivou potoka na shluk organicky posazených dvorců (východ) a štítovou zástavbu s velkými dvorci západní fronty. Protilehlá uliční strana je sanována, urbanisticky nedokončená partie. V západní části sídla následuje spíše ulicově podélná zástavba budov tvaru I, L. Dostavby Solitérní budovy vyplňují plochy zahrad zejména v severní části. 1.D.4 Urbanistická kompozice sídla Soběšovice Původní sídlo Spíše ulicová (na východní straně se štítovým uspořádáními), tvořena především statky ve východní části sídla. Dostavby V severní části sídla tvořené solitérními budovami. Celá východní část podél Tloskovského potoka vytvořena především chatovými osadami. 18

19 1.E Uspořádání krajiny 1.E.1 Geomorfologie, uspořádání krajinných prvků Z hlediska geomorfologického členění ČR spadá řešené území do provincie České vysočiny (neboli Český masív), dále je začleněno do Česko-moravské subprovincie, v oblasti Středočeské pahorkatiny do celku Benešovská pahorkatina a podcelku Dobříšská pahorkatina. Z celkové výměry katastrálního území Chrášťan, jež čítá 1154 ha, je 72 ha zemědělská půda (469 ha orná půda). Vysoký podíl má zde také lesní půda, která zabírá téměř 32% celkové plochy a trvalé travní porosty 19%. Druhy pozemků v ha k hektary orná půda chmelnice vinice zahrady ovocné sady trvalé travní porosty lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy druh pozemku Druhy pozemku Výměra v ha orná půda 469 chmelnice vinice zahrady 12 ovocné sady 1 trvalé travní porosty 22 lesní půda 367 vodní plochy 14 zastavěné plochy 11 ostatní plochy 6 1.E.2 Vodní režim krajiny Územím prochází drobné vodní toky, kostru tvoří Tloskovský potok se soustavou mnoha drobných vodních nádrží a rybníků, ze kterého je nejvýznamnější rybník Polík nedaleko sídla Soběšovice. Z Tloskovského potoka se ve východní části odděluje jižně Černíkovický potok a Roháč, ve střední části Lipecký a v západní části Soběšovický potok. 19

20 2 Hodnoty území 2.A Civilizační hodnoty Za civilizační hodnoty lze považovat: hasičská zbrojnice knihovna pohostinství společenská místnost taneční sál prodejna 2.B Kulturní hodnoty V obci Chrášťany jsou urbanisticky hodnotné dochované původní statky a usedlosti jihozápadně od návsi. Další hodnotou je barokní statek v Benicích. Sídlo Černíkovice je urbanisticky hodnotné celé. 2.C Přírodní hodnoty Jako přírodní hodnoty lze nazvat území: údolní niva podél Tloskovského potoka dominantní lesní masiv s pohořím a údolní nivou Černíkovického potoka oblast pod Něštětickou horou, potokem a údolní nivou 2.D Místo krajinného rázu Správní území obce lze rozdělit na tři krajinné celky. Severní, výškově málo rozličná část s dominantním Tloskovským potokem, který lemuje údolní niva. Ve střední části tvořené zalesněnými plochami se nachází lesní masiv s vyvrásněnými hřebeny. Jižní část tvoří Černíkovický potok, olemovaný údolní nivou vně zastavěné ploše v oblasti pod Neštětickou horou. 2

21 3 Vyhodnocení průzkumu názorů veřejnosti 3.A Výsledky průzkumu názorů veřejnosti dotazníkovou metodou Celkem bylo dotazováno 35 osob ze 195 obyvatel, což je přibližně 18% obyvatel a vyhodnocený vzorek je tedy z hlediska počtu respondentů vypovídající. Dospělí poměrné zastoupení pohlaví bylo téměř vyrovnané převážná část dotazovaných obyvatel jsou přistěhovalí ve věku 51 až 65 let lidé jsou v obci spokojeni, převládá však celkový nezájem o dění veřejných věcí sousedské vztahy a vztahy k chatařům a turistům jsou dobré ochota se podílet je patrná u výstavby kanalizace a vodovodu lidé oceňují činnosti hasičského spolku podnikatelé se do dění obce zapojují nevýrazně převládá negativní přístup k podnikání v místě dominuje místní zaměstnanost, velká část ale za prací dojíždí do Benešova výjimečné až žádné využití MHD, denní využití automobilu Děti, mládež častěji odpovídaly děvčata než chlapci II. stupně základní školy trávení volného času zejména v přírodě v kraji se dětem líbí, zejména díky přírodě a kamarádům dětem chybí hřiště většina dětí by se chtěla přestěhovat jinam, buďto do větší obce nebo do Benešova návštěvám by ukázali přírodu, les a hřebčín výstavbu nových bytů by uvítali Pilíř sociální soudržnosti Dospělí obyvatelé jsou zde spokojení, děti a mládež mají však své představy o budoucnosti jinde. Kotva mladé generace k tomuto místu zde silná není. Společenská aktivita je menší. Pilíř hospodářský Podnikatelé se příliš do dění obce nezapojují, a patrně zde nehrají významnou roli co do zaměstnanosti obyvatel. Z toho také pramení názor, že se zde podniká špatně. Pilíř environmentální Okolní přírodní kulisy jsou hlavními devízami obce. Tyto vlastnosti jsou silně narušeny obavou ze záměru stavby D3, která potenciál krajiny může znehodnotit. 21

22 3.B Výsledky vyhodnocení pracovních map (statistický průnět) Byly vymezeny plochy pro zástavbu v severní a východní části Chrášťan. Byly vymezeny plochy zastavitelné ve velmi malém rozsahu v jižní části Černíkovic. Jako problémy k řešení byl vymezen koridor D3, zátěž zemědělského areálu, nutnost cyklistického a pěšího spojení sídla Chrášťany. Byly vymezeny vodní plochy v jižní části sídla Soběšovice. Byly vymezeny erozní svahy severovýchodně od Soběšovic. Jako hodnotná plocha bylo vymezeno údolí sídla Černíkovice a osa potoka mezi sídly Benice - Chrášťany. Dílčí doporučení plynoucí z průzkumu pro ÚP: Volnočasové aktivity - sport a hromadná rekreace - v územním plánu by takové aktivity malého rozsahu měly být v zastavěném území přípustné prakticky kdekoliv - zejména pak na veřejných prostranstvích. Územní plán by měl řešit i strategii zásobování energií (větrné a solární elektrárny) a tato problematika by měla být prodiskutována v navazujících schůzkách s obcí a občany. Územní plán by měl zpřesnit koridor D3 a vymezit plochy pro dostatečné odclonění těchto zastavitelných území. 22

23 4 Rozbor udržitelného rozvoje území 4.A Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území - SWOT 4.A.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky převážně únosné geologické podloží chráněné ložiskové území Slabé stránky znehodnocování zemědělské půdy v důsledku erozních splachů Příležitosti omezení vodní a půdní eroze - zalesňování a zatravňování ohrožených a jiných vytipovaných ploch + další krajinná opatření Hrozby nedostatečná retenční schopnost krajiny pokračující vodní eroze, rychlý odtok vody 4.A.2 Vodní režim Silné stránky velké bloky lesů jako jímačů vody osy vodotečí Slabé stránky rychlý odtok vody z nečleněných velkých ploch orné půdy - sever malý podíl retence prostřednictvím vodních ploch - sever Příležitosti maximální eliminace negativních vlivů vody na člověka a krajinu samotnou dosažitelná formou realizace účinných krajinných opatření (zalesňování, zatravňování, revitalizace vodních toků, ostatní protipovodňová opatření) udržení kvality vodních zdrojů podpora využívání ekologicky čistých energií pro produkci biomasy využít ekologicky nestabilní plochy orné půdy jako jedno z opatření ke zmírnění odtoku vody z krajiny obnova a ochrana drobných vodních toků zpomalení odtoku a přirozené čištění vody vznik nových vodních ploch, některé s funkcí přírodních koupališť využití soustav vodních ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě 23

24 Hrozby pokračující vodní eroze při oddalování realizace účinných krajinných opatření záměr výstavby D3 může ohrozit retenci podzemních vod 4.A.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky malá sídelní hustota bydlení, malá intenzita dopravy klid a v létě čisté ovzduší vysoký podíl lesních ploch Slabé stránky emise z lokálních vytápěcích zdrojů na tuhá paliva údolní postavění sídel (malé možnosti provětrávání) velké nečleněné plochy orné půdy zvýšená prašnost, absence zelených filtrů - sever Příležitosti využívání ekologicky čistých energií, rozšíření netradičních zdrojů energií (tepelná čerpadla, využ. solární energie, využ. biomasy, kogenerační jednotky na bioplyn, větrná energie apod.) revitalizace krajiny jako zdroje regenerace a předpoklad čistého životního prostředí Hrozby další používání nekvalitních tuhých paliv v důsledku rostoucích cen energií zhoršující se kvalita vody z přírodních zdrojů imise z D3 4.A.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky velké bloky lesní půdy ve spodních partiích zajímavé kopcovité dominanty, dálkové pohledy Slabé stránky vodní a půdní eroze - sever neuspokojivá průchodnost krajiny menší podíl zatravnění Příležitosti zvyšování ekologické stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) zvyšování ekologické stability zemědělsky využívaných ploch (pěstování energetických plodin, zatravňování orné půdy, zalesňování) 24

25 realizací opatření na udržení vody v krajině zvyšovat její rozmanitost a vitalitu obnova a ochrana drobných vodních toků předpoklad ekologické rozmanitosti a malebnosti krajiny využívání ekologicky čistých energií vznik nových přír. vodních ploch, využití soustav vod. ploch ke zmírnění rychlého odtoku vody z krajiny a jako přirozený mechanismus čištění vody v přírodě Hrozby přetrvávající vodní a půdní eroze emise ze zdrojů znečištění ovzduší ohrožení stability lesních porostů holosečným způsobem těžby přerušení retenčních schopností podzemních vod díky dopadu výstavby D3, rizika erozí 4.A.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Silné stránky vysoký podíl zemědělské půdy vysoký podíl PUPFL Slabé stránky nefunkční zázemí zemědělské farmy znehodnocování pěstebních ploch půdními splachy neuspokojivá průchodnost krajiny - sever Příležitosti možné využití vytipovaných ploch pro mimoprodukční zemědělství (pěstování energetických plodin a biomasy) s cílem využívání ekologicky čistých energií rozvoj extenzívního způsobu hospodaření, vznik biofarem a s tím související nabídka pracovních příležitostí obnova stability lesních společenství (eliminace monokultur, šetrný způsob těžby) možnost čerpání dotací na zalesňování lesních i nelesních ploch Hrozby opakující se kalamitní stavy lesních porostů v důsledku holosečí přetrvávající záplavy a vodní eroze při nenaplňování účinných krajinných opatření pokračující devastace nevyužívaných území, jejich přednostním zhodnocením zhoršená možnost obhospodařování díky záměru výstavby D3 4.A.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky kvalitní podzemní zdroje restaurace, obchod 25

26 Slabé stránky nedostatečné spojení sídel Černíkovice, Chrášťany absence ČOV absence další vybavenosti Příležitosti podpora cykloturistiky dobudování kanalizace možnost získání dotací na budování infrastruktury Hrozby nebezpečí znečišťování vodních zdrojů menší atraktivita sídla z hlediska bydlení (nedostatečná infrastruktura) 4.A.7 Sociodemografické podmínky Silné stránky silný podíl mladé generace převážně dobrý stav životního prostředí nízká nezaměstnanost Slabé stránky malá vzdělanost pracovní příležitosti zejména mimo a zaměřeny více na výrobu než na služby malá aktivita veřejnosti pro společenské akce klesající počet obyvatel malé zázemí pro sport a rekreaci Příležitosti udržení mladé generace - zatraktivnění obce např. různými kulturními a společenskými akcemi rozvoj občanské vybavenosti, ploch pro rekreaci a sport podpora rozvoje služeb a drobného podnikání rozšíření nabídky pracovních příležitostí v rámci zvyšování energetické soběstačnosti využíváním biomasy, solární energie Hrozby možný odliv kvalifikované pracovní síly a vzdělané části obyvatel, odliv mladé generace (nedostatek kvalifikovaných pracovních míst, nedostatek možností volnočasových aktivit, atd.) další trendy ohrožující populační stabilitu (vývoj počtu obyvatel) a stárnutí populace nedostatečně vyvinutá infrastruktura pro starší občany (bydlení a zázemí obecně) 26