MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU - SROVNÁNÍ TEORIE A REÁLNÝCH PODNIKOVÝCH DAT

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku MAJETKOVÁ STRUKTURA PODNIKU - SROVNÁNÍ TEORIE A REÁLNÝCH PODNIKOVÝCH DAT BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Karel FUNK Vedoucí bakalářské práce: Ing. František KALOUDA, MBA, CSc. Znojmo, duben 2010

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Majetková struktura podniku srovnání teorie a reálných podnikových dat vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a za pouţití literatury, kterou uvádím v části Pouţité zdroje. V Jaroslavicích dne 6. dubna 2010 Karel FUNK

3 PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych tímto poděkovat vedoucímu bakalářské práce, panu Ing. Františku KALOUDOVI, MBA, CSc., za jeho cenné připomínky a rady, které mi při zpracovávání bakalářské práce poskytl. Dále děkuji zaměstnancům firmy PEGAS NONWOVENS s.r.o. za důleţité podklady ke zpracování bakalářské práce a za jejich čas, který mi věnovali.

4 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Karel FUNK Ekonomika a management Účetnictví a finanční řízení podniku Název tématu: Majetková struktura podniku - srovnání teorie a reálných podnikových dat Zásady pro vypracování: 1. Cílem bakalářské práce je analýza majetkové struktury textilního podniku PEGAS - NT a. s. v čase, která má zhodnotit strukturu jejích jednotlivých sloţek a odhalit její vliv na hospodaření daného podniku. 2. V bakalářské práci budou pouţity zejména tyto metody: - Analýza a syntéza, - Historická analogie (srovnání), - Metody finanční analýzy (v detailním pohledu). 3. Vstupní data budou čerpána z výročních zpráv daného podniku. 4. Dosaţené výsledky budou doprovázeny grafickým znázorněním a na jejich základě budou formulovány dílčí závěry a hodnocení.

5 Rozsah práce: 55 Seznam odborné literatury: 1. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň: A. Čeněk, s. ISBN KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s. ISBN VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, s. ISBN SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. přeprac. a rozšiř. vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN Datum zadání bakalářské práce: duben 2009 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2010

6 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá rozborem majetkové struktury znojemského textilního podniku PEGAS-NT a.s. v časové řadě a hledá vlivy, kterými majetková struktura ovlivňuje hospodaření daného podniku. Teoretická část rozebírá pojmový aparát z oblasti majetkové struktury podniku a metody vhodné pro její analýzu. Tato část je provázána s kapitolou Pouţité zdroje. V praktické části je pomocí metod finanční analýzy hodnocen vývoj majetkové struktury podniku PEGAS-NT a.s. v období Dále je sledována vazba majetkové struktury na výkonnost uvedeného podniku za pouţití rozkladu rentability aktiv. Klíčová slova: majetek, majetková struktura, podnik, rozvaha, finanční analýza. ABSTRAKT Diese Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Analyse der Vermögensstruktur des Textilbetriebs PEGAS-NT a.s. in der Zeitreihe und sie sucht die Einflüsse, denen die Vermögensstruktur auf die Wirtschaft dieses Betriebs einwirkt. In dem theoretischen Teil werden die Begriffe aus dem Gebiet der Vermögensstruktur des Betriebs und der Finanzanalyse zergliedert. Dieser Teil ist verbunden mit dem Kapitel Pouţité zdroje. In dem praktischen Teil wird durch die Methoden der Finanzanalyse die Entwicklung der Vermögensstruktur des Betriebs PEGAS-NT a.s. in den Jahren bewertet. Weiter wird die Vermögensstrukturbindung auf die Leistung des Betriebs durch die Zerlegung der Aktivrentabilität verfolgt. Die Schlüsselwörter: das Vermögen, die Vermögensstruktur, der Betrieb, die Bilanz, die Finanzanalyse.

7 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA TEORETICKÁ ČÁST Základní pojmy Majetková struktura podniku Rozvaha Dlouhodobý majetek Oběžný majetek Výše celkového majetku Faktory ovlivňující majetkovou strukturu podniku Vazba majetkové struktury podniku na výkonnost podniku Vztah mezi majetkovou a kapitálovou strukturou podniku Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza Vertikální analýza PRAKTICKÁ ČÁST Profil společnosti PEGAS-NT a.s Horizontální analýza aktiv Horizontální analýza dlouhodobého majetku Horizontální analýza oběžného majetku Vertikální analýza aktiv Vertikální analýza dlouhodobého majetku... 45

8 4.3.2 Vertikální analýza oběžného majetku Analýza zlatých bilančních pravidel Rentabilita celkových aktiv a její rozklad ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH... 62

9 1. ÚVOD Majetková struktura podniku a její optimální volba patří ke klíčovým elementům efektivního fungování podniku. Majetkovou strukturu podniku vyjadřuje levá strana rozvahy, která podává přehled o struktuře fixních aktiv, oběţných aktiv a ostatních aktiv (časové rozlišení) a o jejich hodnotách. Naproti tomu pravá strana rozvahy se dívá na majetkovou strukturu z pohledu zdrojů jejího financování. Správná volba jednotlivých sloţek majetku a jejich optimálního mnoţství je pro podniky velmi důleţitá, neboť má vliv na celkovou výkonnost podniku. Podnik by měl mít pouze takové mnoţství majetku, které skutečně potřebuje. V nevyuţitých aktivech jsou vázány peněţní prostředky, které nepřináší ţádný výnos a mohly by být podnikem vyuţity jinde, efektivněji. Efektivnost či intenzitu s jakou podnik vyuţívá svá aktiva je moţno změřit pomocí ukazatele obratu aktiv, který prozradí, kolik Kč trţeb připadá na 1 Kč aktiv. Schopnost managementu zhodnotit majetek podniku je vyjadřována pomocí ukazatele rentability aktiv, který ukáţe, kolik Kč zisku bylo vytvořeno z 1 Kč aktiv. Hodnoty uvedených ukazatelů se liší napříč odvětvími, proto by měly být vyhodnocovány s přihlédnutím k oborovým průměrům či k výsledkům nejbliţší konkurence. Velký vliv na skladbu podnikového majetku a na vzájemný poměr jednotlivých majetkových částí má charakter podnikatelské činnosti, kterou se firma zabývá. Ve výrobním podniku, který se zabývá výrobou automobilů, bude jistě převaţovat dlouhodobý majetek, na rozdíl od spotřebních druţstev, kde bude rozhodující podíl oběţného majetku ve formě zásob zboţí. Bakalářská práce hodnotí majetkovou strukturu znojemského textilního podniku PEGAS-NT a.s., jehoţ hlavním oborem činnosti je výroba netkaných textilií, které se vyuţívají z největší části v oblasti hygieny. Na trhu netkaných textilií patří PEGAS k absolutní evropské špičce. 8

10 2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je analýza majetkové struktury znojemského textilního podniku PEGAS-NT a.s. v čase, která má zhodnotit strukturu jejích jednotlivých sloţek a odhalit její vliv na hospodaření daného podniku. Bakalářskou práci je moţno rozdělit na dvě stěţejní části, a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá výkladem klíčových pojmů z oblasti majetkové struktury podniku a dále popisuje vybrané metody finanční analýzy vhodné k rozboru majetkové struktury podniku. Informace pro teoretickou část jsou čerpány z materiálů od autorů, jejichţ seznam je uveden v části Pouţité zdroje. Jednotlivé zdroje jsou citovány nepřímo. Náplní praktické části bakalářské práce je zhodnocení vývoje majetkové struktury uvedeného podniku za pětileté časové období. Výsledky z jednotlivých let jsou vzájemně srovnávány a jsou hledány příčiny případných rozdílů. Je sledován dopad zjištěných skutečností na výkonnost podniku. Data pro praktickou část jsou čerpána z účetních závěrek podniku PEGAS-NT a.s., které jsou součástí výročních zpráv. V bakalářské práci jsou pouţity metody: a) analýza, b) syntéza, c) komparace, d) analogie, e) metody finanční analýzy. Analýza (z řeckého ana-lyó, rozvazovat, rozebírat) z filosofického hlediska se jedná o základní myšlenkový či faktický postup rozkládající vymezený celek na jeho části (ty samy pak opět mohou být předmětem analýzy). Odděluje podstatné od nepodstatného, vede od sloţitého k jednoduchému, od mnohosti k jednotě. Jde o systematický rozbor něčeho zprvu nesrozumitelného, pečlivé zkoumání detailů a podrobností v naději, ţe se mezi nimi najde klíč k pochopení věci. Obecně je za analýzu povaţována kaţdá metoda, 9

11 která se snaţí nějaký předmět či jev vysvětlit myšlenkovým či faktickým rozborem jeho sloţek. Opakem analýzy je syntéza [1, s. 47]. Syntéza (z řeckého syn-thesis, skládání) v obecné rovině se jedná o skládání, slučování, spojování částí do organického celku. Je to elementární myšlenkový postup skládající z nejjednodušších pojmů nebo faktů sloţitější pojmy či fakty, ze kterých se utváří strukturovaný celek [2, s. 467]. Komparace (z latinského comparare, srovnávat) má několik významů a pouţívá se v různých oblastech. Obecně znamená přirovnání, srovnání, porovnání [1, s. 628]. Při srovnávání jsou zjišťovány shodné či rozdílné stránky u dvou či více různých předmětů, jevů či úkazů. Srovnávat je moţno tytéţ ukazatele v statistických souborech, které se mohou lišit např. věcně, prostorově či časově [13, s. 19]. Komparace se prolíná s analýzou a syntézou. Metoda, která slouţí k zjišťování podobností a rozdílů mezi jednotlivými jevy, se nazývá komparativní [8, s. 403]. Analogie (z řeckého analogia, podobnost) myšlenkový postup, při němţ se na základě zjištění shody některých znaků dvou či více různých předmětů nebo jevů usuzuje na přibliţnou shodu i u některých dalších znaků těchto předmětů či jevů. Analogie poskytuje orientaci při zkoumání neznámých jevů. Kaţdá analogie má ovšem své hranice, neboť výsledné charakteristiky vznikají pod vlivem velmi diferencovaně působících faktorů, které se mohou vzájemně kompenzovat [13, s. 20]. Metody finanční analýzy v bakalářské práci jsou pouţity vybrané metody finanční analýzy, které by měly být klíčové pro zhodnocení jednotlivých sloţek majetkové struktury dané firmy, jejich vývoje v čase a odhalení vlivu majetkové struktury na hospodaření této firmy. Přehled pouţitých metod finanční analýzy je následující: horizontální analýza, vertikální analýza, rozklad rentability aktiv. 10

12 3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Základní pojmy Podnikání soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku [20, 2]. Podnikatel dle obchodního zákoníku jsou podnikatelem tyto subjekty: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu [20, 2]. Podnik podnikem se rozumí soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu slouţit [20, 5]. Majetek podniku tvoří věcný základ pro výkon hospodářské činnosti podniku. Jedná se o hmotné, nehmotné a finanční prostředky, které podnik vlastní a které jsou určeny k jeho podnikatelské činnosti. Mohou to být i prostředky, které podnik nevlastní, ale které při své hospodářské činnosti pouţívá (např. na základě nájemní smlouvy, formou leasingu apod.). Těmto prostředkům se říká hospodářské prostředky. Jejich konkrétní sloţení v jednotlivých podnicích závisí na specifických zvláštnostech činnosti kaţdého podniku. [19, s. 62]. Základní rozdělení majetku podniku se děje v závislosti na tom, v jaké formě a jakým způsobem se účastní hospodářské činnosti. Hlediskem pro jeho strukturování je doba, po kterou je majetek v podniku určen k pouţívání a jeho cena [19, s. 62]. 11

13 3.2 Majetková struktura podniku Mezi nejdůleţitější faktory, na nichţ závisí hospodářský úspěch podniku, patří obchodní zdatnost vedení podniku. Součástí této obchodní zdatnosti je udrţení majetkově-finanční stability, coţ znamená, ţe podnik je schopen tvořit a trvale udrţovat optimální vztah mezi majetkem a kapitálem. Při aplikaci těchto zásad musí vedení podniku řešit následující tři okruhy otázek: 1. poměr mezi jednotlivými sloţkami majetku (majetková struktura), 2. poměr mezi druhy pouţívaného kapitálu (finanční struktura), 3. vztah mezi jednotlivými sloţkami majetku a druhy pouţívaného kapitálu [16, s. 71]. Majetková struktura podniku je při odlišném přístupu k této problematice vnímána jako: a) funkce ekonomické praxe v dané zemi, b) funkce právní formy podnikání [5, s. 77]. Majetkovou strukturou podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a dalších majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouţí k jeho podnikání. Jsou rozlišovány dvě základní skupiny majetku, které se liší dobou pouţitelnosti (neţ se vrátí do peněţní formy), a to dlouhodobý majetek a oběţný majetek. Další skupinou aktiv jsou aktiva přechodná, coţ jsou poloţky přechodného charakteru mezi majetkem a náklady nebo výnosy. Sumu majetku podniku vyjadřuje levá strana rozvahy [11, s. 41] Rozvaha Rozvaha, jinak také bilance, poskytuje statický pohled na majetek podniku a jeho strukturu. Základní funkcí rozvahy je poskytnout uţivatelům k určitému datu přehled o struktuře majetku (aktivech) a o zdrojích jeho krytí (pasivech). Vytváří tedy přehled o finanční situaci podniku. Slouţí pro její řízení a analýzu, coţ ovlivňuje třídění aktiv a pasiv v rozvaze [16, s. 72]. Jednotlivé poloţky aktiv bývají v rozvaze vyjádřeny v brutto a netto hodnotě. Netto hodnota je hodnota brutto sníţená o oprávky či opravné poloţky. Tyto rozdíly bývají uvedeny ve sloupci korekce. V rozvaze musí platit bilanční rovnice: AKTIVA = PASIVA. 12

14 Podle časového okamţiku, k němuţ je rozvaha sestavována, se rozlišuje: 1. zahajovací rozvaha sestavuje se při zaloţení podniku, 2. počáteční rozvaha sestavuje se na počátku účetního období, 3. konečná rozvaha sestavuje se na konci účetního období, případně při ukončení činnosti podniku [14, s. 34]. Respektování funkce majetkových sloţek a jejich úlohy při uskutečňování podnikatelské činnosti a respektování způsobů jejich financování je v rozvaze základní podmínkou, která umoţňuje uţivatelům vyuţít ji k posouzení finanční situace podniku [19, s. 71]. Důleţitým faktem je, ţe jediná rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření. Z toho důvodu se k získání dynamického pohledu porovnávají rozvahy za více po sobě následujících období. Další funkcí rozvahy je skutečnost, ţe umoţňuje zjistit hospodářský výsledek, který lze získat rozdílem mezi sumou aktiv a dosud známých pasiv (bez zisku), avšak informace o jeho tvorbě rozvaha nepodává, to je úkolem výsledovky [14, s. 34]. Tab. 1: Základní struktura rozvahy (redukovaná) A ROZVAHA P A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek B. II. Dlouhodobý hmotný majetek B. III. Dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŢNÁ AKTIVA C. I. Zásoby C. II. Dlouhodobé pohledávky C. III. Krátkodobé pohledávky C. IV. Krátkodobý finanční majetek D. I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ D. I. 1 Náklady příštích období D. I. 2 Komplexní náklady příštích období D. I. 3 Příjmy příštích období Zdroj: [17, příl. 1] A. VLASTNÍ KAPITÁL A. I. Základní kapitál A. II. Kapitálové fondy A. III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A. IV. Výsledek hospodaření minulých let A. V. Výsledek hospodaření běţného účetního období /+ -/ B. CIZÍ ZDROJE B. I. Rezervy B. II. Dlouhodobé závazky B. III. Krátkodobé závazky B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ C. I. 1 Výdaje příštích období C. I. 2 Výnosy příštích období 13

15 3.2.2 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek, jinak také zvaný neoběţný, investiční, stálá či fixní aktiva, je majetek, který slouţí podniku po dobu delší neţ jeden rok, je podstatou jeho majetkové struktury. Během pouţívání neztrácí svou původní formu a není získáván za účelem dalšího prodeje [11, s. 41]. Dlouhodobý majetek se odepisuje, avšak pouze ten, který se opotřebovává. Opotřebení majetku známe dvojího druhu, buď fyzické, nebo morální. Skutečné opotřebení dlouhodobého majetku vyjadřují účetní odpisy, jejichţ stanovení je plně v kompetenci účetní jednotky. Pomocí odpisů je hodnota majetku postupně přenášena do nákladů. Pravidla pro účetní odepisování dlouhodobého majetku jsou uvedena v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Kromě účetních odpisů se dlouhodobý majetek odepisuje také pomocí odpisů daňových, které se vyuţívají pro stanovení základu daně. Daňové odepisování dlouhodobého majetku je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dlouhodobý majetek se dělí do tří hlavních skupin: 1. dlouhodobý nehmotný majetek, 2. dlouhodobý hmotný majetek, 3. dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek základní charakteristikou tohoto typu majetku je jeho nemateriální povaha. Jde o majetek, jehoţ doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok a současně jeho ocenění převyšuje hodnotovou hranici stanovenou účetní jednotkou (s výjimkou goodwillu) při respektování principu významnosti a věrného zobrazení majetku [9, s. 29]. Pro účely daňového odepisování je vstupní cena vymezena částkou Kč. Dlouhodobý hmotný majetek majetek, který má hmotnou podstatu a není určen pro jednorázovou spotřebu, jehoţ doba pouţitelnosti je delší neţ jeden rok. Dlouhodobý hmotný majetek je moţno dále rozdělit na movitý, který lze přenášet z místa na místo (stroje, zařízení aj.) a nemovitý, který je spjat se zemí pevným základem (budovy, stavby, pozemky aj.) [11, s. 42]. 14

16 Hodnotovou hranici pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku si účetní jednotka stanoví dle svého uváţení sama. Pro účely daňového odepisování je vstupní cena stanovena zákonem o daních z příjmů ve výši Kč. Dlouhodobý finanční majetek tento druh majetku představuje dlouhodobě (po dobu delší neţ jeden rok) vázané prostředky finančního charakteru. Mezi hlavní důvody, proč podnik ukládá peněţní prostředky do finančního majetku, patří snaha umístit dočasně volné peněţní prostředky, pro jejichţ vyuţití nemá účetní jednotka dostatek vhodných příleţitostí v rámci vlastního podniku (podnik si tak zajišťuje výnosy např. ve formě úroků, dividend apod.). Dalším důvodem můţe být situace, kdy podnik chce získat vliv ve společnosti, do které své peníze investuje, a to s cílem zajistit si určitý ekonomický přínos [15, s. 70]. Tab. 2: Struktura dlouhodobého majetku Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Zdroj: [17, příl. 1] Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Dospělá zvířata a jejich skupiny Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 15

17 3.2.3 Oběžný majetek Oběţný majetek (krátkodobý, provozní) je v podniku přítomen ve věcné či v peněţní podobě. Dochází u něj k jednorázové spotřebě. Pro tento typ aktiv je typické, ţe jedna forma přechází v jinou. Obrat oběţného majetku, který je ukazatelem jeho vyuţití, je ve srovnání s obratem dlouhodobého majetku velice rychlý. Za jinak stejných podmínek platí, ţe čím rychleji se oběţný majetek obrací, tím vyšší zisk přinese [11, s. 43]. Oběţná aktiva plní v podniku tyto základní funkce: Zabezpečování bezporuchového koloběhu majetku a kapitálu podniku (vnitřní funkce). Oběţný majetek zabezpečuje potřebnou platební schopnost podniku (likviditní funkce). Část oběţného majetku slouţí jako rezerva pro krytí různých rizik (rezervní funkce). Oběţný majetek slouţí jako záruka závazků podniku (záruční funkce). Slouţí k realizaci ekonomických a finančních vztahů podniku k okolí (vnější funkce) [16, s. 119, 120]. Tab. 3: Struktura oběţného majetku Materiál Zásoby Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny Zboţí Poskytnuté zálohy na zásoby Zdroj: [17, příl. 1] Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky ovládající a řídící osoba Pohledávky podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy druţstva a za účastníky sdruţení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odloţená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky ovládající a řídící osoba Pohledávky podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy druţstva a za účastníky sdruţení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek 16

18 Obr. 1: Koloběh oběţného majetku Peníze Pohledávky Zásoby materiálu, surovnin a polotovarů Zásoby hotových výrobků Zásoby nedokončené výroby Zdroj: [6, s. 481] Výše celkového majetku Výše celkového majetku, která je potřebná pro realizaci daného podnikatelského záměru v určitém prostředí, kde firma působí, je ovlivňována následujícími faktory: 1. rozsah podnikových výkonů (trţby), 2. stupeň vyuţiti majetku, 3. cena majetku. Rozsah podnikových výkonů (trţby) růst podnikových výkonů zvyšuje poţadavky na velikost majetku při stejném stupni jeho vyuţití a stejných cenách [16, s. 74]. Stupeň vyuţití majetku ve srovnání s tempem růstu objemu majetku zde dochází k relativně rychlejšímu růstu výkonů. Platí skutečnost, ţe čím vyšší je pro dané výkony vyuţití daného majetku, tím niţší je jeho potřeba [5, s. 78]. Vyuţití majetku vyjadřuje ukazatel obratu aktiv: 17

19 Cena majetku jedná se o faktor, který působí na výši celkového majetku přímo. Procesu oceňování a výběru vhodné oceňovací metody je třeba věnovat zvýšenou pozornost, neboť ovlivňuje kvalitu účetních informací, které jsou dále vyuţívány ve finanční analýze či pro potřeby podnikového finančního plánování. Záměrné nadhodnocení majetku zvyšuje zisk podniku, na čemţ mohou mít zájem podniky s narušenou finanční stabilitou z důvodu udrţení své úvěruschopnosti. Podhodnocování majetku zisk naopak sniţuje, čímţ je ovlivněn základ zdanění. Je tak utajen zisk před státem, konkurencí či akcionáři (např. z důvodu snahy managementu omezit tlak na výplatu vyšších dividend). Nejčastěji dochází k podhodnocování dlouhodobého majetku, a to cestou uplatňování vyšších odpisů, které neodpovídají skutečnému opotřebení majetku [16, s. 74]. Mezi hlavní oceňovací základny patří: a) pořizovací cena, b) vlastní náklady, c) reprodukční pořizovací cena, d) jmenovitá hodnota (nominální). Pořizovací cena cena, za kterou byl majetek pořízen, zvýšená o náklady s jeho pořízením související [21, 25]. Vlastní náklady tato metoda ocenění se pouţije při tvorbě majetku vlastní činností. Cena pak zahrnuje přímé náklady vynaloţené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti [21, 25]. Reprodukční pořizovací cena cena, za kterou by byl majetek oceněn v době, kdy se o něm účtuje. Takto se oceňuje např. majetek nabytý darováním [21, 25]. Jmenovitá hodnota (nominální) peněţní hodnota, která je trvale přiřazena určité sloţce majetku. Můţe se lišit od skutečné trţní hodnoty majetku. Ocenění touto metodou se pouţívá např. při oceňování pohledávek, cenin či peněţních prostředků [21, 25]. Jedním z důleţitých úkolů řízení podniku je stanovení výše oběţného majetku. Za jeho optimální výši je povaţováno takové mnoţství, které zabezpečuje normální chod podniku s co nejniţšími náklady. Management podniku proto musí věnovat pozornost plánování 18

20 výše kaţdé poloţky oběţného majetku. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oceňování zásob, které tvoří podstatnou část oběţného majetku, a to z důvodu častých změn jejich mnoţství. Při volbě techniky oceňování zásob záleţí na tom, zda zásoby pořizujeme, či zda je vyskladňujeme [12, s. 121, 122]. Oceňování zásob při jejich pořízení: a) pořizovací cena, b) vlastní náklady. Oceňování zásob při jejich vyskladnění (spotřebě): Při nákupu materiálu dochází často k tomu, ţe ceny jednoho druhu bývají rozdílné. Tím mohou vznikat různé komplikace, např. při oceňování vydaného materiálu ze skladu. Proto existují metody oceňování, které se snaţí těmto komplikacím zamezit [15, s. 14]. ČÚS uvádějí tyto metody oceňování stejných druhů zásob při jejich výdeji: a) ceny zjištěné váţeným aritmetickým průměrem, b) metoda FIFO. Ceny zjištěné váţeným aritmetickým průměrem průměr se počítá nejméně jednou za měsíc. Existují dvě varianty ocenění zásob váţeným aritmetickým průměrem, a to váţený průměr proměnlivý, kde se po kaţdém novém přírůstku zjišťuje i nový průměr, a váţený průměr periodický, kdy se vypočítá jediný průměr za období ne delší neţ jeden měsíc. Takto zjištěná cena se pouţije pro ocenění výdeje materiálu v dalším období [15, s. 14]. Metoda FIFO (zkratka anglického výrazu first in, first out první do skladu, první ze skladu) výdeje se oceňují postupně od nejstarší zásoby k zásobám novějším podle toho, jak je materiál postupně ze skladu odebírán [15, s. 14]. To je pro podnik při růstu cen daňově výhodné, neboť dochází k umělému nárůstu nákladů reprodukčního procesu, čímţ dochází ke sníţení základu daně [5, s. 79]. Metoda LIFO (zkratka anglického výrazu last in, first out poslední do skladu, první ze skladu) vychází z předpokladu, ţe nejdříve se spotřebuje poslední dodávka. Tento způsob je vyuţíván zpravidla v období růstu cen, neboť sniţuje dopad inflace na zisk podniku [11, s. 58]. Pokud dojde k poklesu cen zásob, můţe podnik při pouţití tohoto způsobu 19

21 oceňování získat daňovou výhodu. Česká legislativa však tuto metodu oceňování zásob zakazuje [5, s. 79] Faktory ovlivňující majetkovou strukturu podniku Majetková struktura podniku je ovlivňována následujícími faktory: 1. technická náročnost výroby, 2. stupeň rozvoje peněţního a kapitálového trhu, 3. ekonomická situace podniku a orientace jeho hospodářské politiky. Technická náročnost výroby ovlivňuje podíl stálého hmotného majetku. Má obvykle za následek zvýšení podílu nehmotného majetku, a to jak cestou růstu jeho absolutní hodnoty, tak i poklesem hodnoty fixních sloţek majetku podniku (prodej, leasing apod.). Technická náročnost výroby můţe být definována pomocí ukazatele provozní páky, jeţ je moţno vyjádřit jako poměr mezi fixními a oběţnými aktivy, který rozděluje firmy na kapitálově lehké (lehčí, provozně intenzivní) a těţké (těţší, investičně intenzivní) [5, s. 79]. Ke kapitálově lehkým firmám patří například podniky působící v oblasti spotřebního průmyslu, které jsou charakteristické převládajícím mnoţstvím oběţného majetku, zejména zásob zboţí či vlastních výrobků. Příkladem kapitálově těţké firmy můţe být podnik, který se pohybuje v oblasti těţebního průmyslu, kde převládá mnoţství stálých aktiv (např. stroje a zařízení, nemovitý majetek) nad oběţnými [5, s. 39]. Ve standardní situaci (fixní náklady kapitálově lehké firmy jsou niţší neţ fixní náklady kapitálově těţké, jednotkové náklady kapitálově lehké firmy jsou vyšší neţ u firmy kapitálově těţké, jednotková cena produktu obou firem je totoţná) a za jinak stejných podmínek (rychlost s jakou prodávají obě firmy svou produkci je totoţná, jednotková cena produktu obou firem je stejná, jednotková cena je vyšší neţ jednotkové náklady firmy kapitálově lehké) platí: firma kapitálově lehká dosahuje dříve bodu zvratu (trţby jsou vyrovnány s celkovými náklady) a zisku neţ firma kapitálově těţká, kapitálově těţká firma generuje zisk při překročení bodu zvratu či ztrátu při jeho nedosaţení s větší dynamikou neţ firma kapitálově lehká [5, s. 42, 43]. 20

22 Stupeň rozvoje peněţního a kapitálového trhu rozmanitá nabídka produktů na těchto trzích poskytuje prostor pro zvýšení podílu finančního majetku, růst finančních investic či pro pestřejší portfolio finančního majetku podniku. Tyto faktory mají příznivé důsledky pro rentabilitu podniku a také pro řízení podnikatelského rizika [5, s. 80]. Ekonomická situace podniku a orientace jeho hospodářské politiky preference podniků v této oblasti se mohou lišit, vţdy se však objevuje snaha především o zvyšování rentability podnikání, čehoţ lze dosáhnout např. prostřednictvím růstu zisku na jednotku trţeb. Tento postup vede k tlaku na sniţování nákladů např. cestou inovací pouţívané techniky a projevuje se v růstu podílu fixního majetku [16, s. 76]. Jiné podniky prosazují zvýšení rentability podnikání zejména prostřednictvím zrychlování obratu vloţeného majetku, coţ se však projevuje na úkor sníţení rentability trţeb. U managementu těchto firem se objevuje tendence k zamezení růstu fixního majetku. Management se snaţí o zvyšování podílu oběţných aktiv, čímţ se zvyšuje obrat celkového majetku (rychlost obratu oběţného majetku je mnohonásobně vyšší neţ rychlost obratu majetku fixního). Vedení můţe podíl oběţného majetku zvyšovat např. následujícími způsoby: pronájem fixního majetku pomocí leasingu, pouţívání zrychleného odepisování fixního majetku [16, s. 76] Vazba majetkové struktury podniku na výkonnost podniku Při rozboru výkonnosti podniku je důleţité si uvědomit, ţe je rozlišována výkonnost podniku z hlediska produkční síly a výkonnost podniku pro vlastníky, kde je pozornost zaměřena na výnosnost vlastního jmění [11, s. 411]. Produkční sílu podniku (anglicky Basic Earning Power) měří ukazatel rentability aktiv (anglicky Return on Assets, zkratka ROA). Ukazatel je konstruován jako poměr zisku k celkovým aktivům investovaným do podnikání (nebo jejich průměrné hodnotě za období) [6, s. 72]. Umoţňuje vyjádřit, jak management dokáţe zhodnotit majetek podniku bez ohledu na původ zdrojů jeho krytí, a tedy i bez ohledu na to, kdo bude příjemcem vyprodukovaného výstupu. Proto se částka celkového vloţeného kapitálu nepřebírá z pravé 21

23 strany rozvahy, ale z levé, v níţ jsou vykazována aktiva podniku, která vytváří nové zdroje, výnosy, které se rozdělují na zisk, úroky a daně [16, s. 96]. Pro výpočet rentability aktiv existuje několik variant vzorců, které se liší zejména kategorií zisku, která je pouţita v čitateli: Jedná se o nejkomplexnější ukazatel. V čitateli je zde pouţit EBIT (zkratka anglického výrazu Earning before Interest and Taxes), který představuje zisk před odečtením nákladových úroků a daní (provozní zisk). Tento tvar výrazu ROA je vhodné pouţít tehdy, mění-li se v čase sazba daně ze zisku, a v případě, ţe se v čase mění struktura financování, případně porovnávají-li se mezi sebou podniky s odlišnou strukturou financování [6, s. 73]. V čitateli této varianty ukazatele ROA se objevuje pojem EAT (zkratka anglického výrazu Earning after Taxes), coţ je zisk po zdanění, čistý zisk. Poměr čistého zisku k celkovým aktivům bývá označován jako výnos na aktiva. Charakterizuje, jak management podniku vyuţívá celková aktiva k uspokojování vlastníků [16, s. 98]. Zde je zisk po zdanění navýšen o zdaněné nákladové úroky, čímţ je zohledněna skutečnost, ţe efektem reprodukce je nejen čistý zisk představující odměnu akcionářům (vlastníkům), ale i úrok jako odměna věřitelům za půjčení kapitálu. Úrok jako součást zisku věřitelů podléhá zdanění, proto je jeho hodnota v čitateli sníţena o daň z příjmu, čímţ je převedena na srovnatelnou úroveň. Díky tomu je ukazatel nezávislý na charakteru zdrojů financování. Pokud by zdanění úroků nebylo uvaţováno, docházelo by ke změně ukazatele pouze vlivem změny finanční struktury. Tato konstrukce ukazatele umoţňuje srovnatelnost u podniků s různým podílem cizích zdrojů ve finanční struktuře [16, s. 97]. 22

24 Pro tvorbu produkční síly je rozhodující: rentabilita trţeb, dosaţený obrat aktiv [11, s. 411]. Rentabilita trţeb (anglicky Return on Sales, zkratka ROS) vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni trţeb. Ukazuje, kolik Kč zisku dokáţe podnik vyprodukovat na 1 Kč trţeb [16, s. 100]. Výpočtových vztahů existuje i zde několik, liší se pouţitým typem zisku v čitateli. Ve jmenovateli se většinou počítá se trţbami, některé modifikace však uvádějí celkové výnosy [6, s. 74]. Mezi nejpouţívanější tvary ukazatele rentability trţeb patří: Tato varianta ukazatele ROS s EBIT v čitateli je vhodná pro mezipodnikové srovnávání, kdy jsou vzájemně porovnávány podniky s proměnlivými podmínkami (např. různá frekvence vyuţívání cizího kapitálu atd.) [6, s. 74]. Tvar, kdy v čitateli pouţijeme zisk po zdanění (EAT), vyjadřuje tzv. ziskovou marţi (anglicky Profit Margin), která má tendenci chovat se opačně neţ obrat aktiv, tzn., kdyţ obrat aktiv roste, zisková marţe klesá a naopak [6, s. 74]. Při vyhodnocování ziskovosti trţeb je třeba brát v úvahu celkový objem trţeb (odbyt) a obrat zásob. Zisková marţe je také měřítkem schopnosti podniku ovlivňovat své náklady, pokud se její hodnota vyvíjí dlouhodobě nepříznivě, je třeba analyzovat jednotlivé druhy nákladů. Proto se ukazatel ROS v určitých situacích hodnotí s přihlédnutím k hodnotě ukazatele nákladovosti, který vyjadřuje relativní úroveň nákladů a je konstruován jako poměr celkových nákladů podniku k dosaţeným trţbám [16, s. 101]. Obrat celkových aktiv (anglicky Total Assets Turnover Ratio) je komplexním ukazatelem měřícím efektivnost vyuţívání celkových aktiv. Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí do trţeb za rok. Obecně se má za to, ţe by obrat celkových aktiv měl být minimálně na úrovni 23

25 hodnoty 1. Jinak je pro objektivizaci výsledků vhodné především odvětvové srovnání [6, s. 82]. Pokud je intenzita vyuţívání aktiv podniku niţší neţ počet obrátek aktiv zjištěný jako oborový průměr, měly by být zvýšeny trţby nebo odprodána některá aktiva [10, s. 61]. Problematiku produkční síly a vztah mezi výše uvedenými ukazateli zřejmě nejlépe ilustruje původní schéma pyramidového modelu rozkladu rentability DuPont, které na rozdíl od toho současného neobsahuje výnosnost vlastního jmění. Obr. 2: Původní schéma pyramidového modelu rozkladu rentability DuPont zisk/aktiv a zisk/tržby x tržby/aktiva Zdroj: vytvořeno podle [11, s. 366] Vztah mezi majetkovou a kapitálovou strukturou podniku Pouţitý kapitál pro financování majetku by měl také odpovídat stupni likvidity jednotlivých druhů majetku. Aktiva, která lze rychle převést na peněţní prostředky, lze krýt krátkodobými závazky. Naopak aktiva dlouhodobá je účelné financovat dlouhodobým kapitálem, vlastním i cizím. Je prosazována zásada, ţe vlastní kapitál by měl krýt jen ta dlouhodobá aktiva, která jsou pro podnik typická. Ostatní dlouhodobá aktiva mohou být 24

26 kryta cizím kapitálem, leasingem apod., protoţe jsou snáze prodejná neţ speciální stroje a zařízení [6, s. 338]. Vyšší podíl dlouhodobého kapitálu sniţuje celkovou efektivnost činnosti podniku, protoţe dlouhodobý kapitál je draţší. Naopak niţší podíl dlouhodobého kapitálu je značně riskantní, jelikoţ můţe vyvolat váţné platební potíţe [6, s. 338]. Od vzájemného vztahu levé a pravé strany rozvahy jsou odvozena ustálená pravidla financování, platná zejména v dlouhodobějším časovém horizontu, která vyjadřují doporučení, kterými by se měli finanční manaţeři podniku řídit, aby byla zajištěna dlouhodobá stabilita podniku a jeho dobrá finanční kondice. Tyto pravidla bývají označována jako tzv. zlatá bilanční pravidla, která však nelze brát dogmaticky [10, s. 28]. Mezi nejznámější bilanční pravidla patří: Zlaté bilanční pravidlo financování časový horizont pouţívání aktiv v podniku by měl odpovídat časovému horizontu zdrojů, ze kterých jsou aktiva financována. Podnik by měl zajistit financování svého dlouhodobého majetku prostřednictvím vlastního kapitálu nebo dlouhodobých cizích zdrojů. Podnik však musí zváţit cenu jednotlivých zdrojů a riziko s nimi spojené. Na základě výše uvedeného tedy platí, ţe dlouhodobý majetek se rovná součtu vlastního kapitálu s dlouhodobými cizími zdroji [6, s. 339]. Co se týče oběţných aktiv, měl by je podnik naopak financovat ze svých krátkodobých zdrojů. Musí si však uvědomit praktickou povahu svých zásob. Pokud jde o trvale vázané či dlouhodobé zásoby, je nutné, aby byly financovány pomocí časově sladěných dlouhodobých zdrojů. [6, s. 339]. Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika toto pravidlo se zabývá poměrem vlastního a cizího kapitálu. Doporučuje se maximální poměr 1 : 1 s tím, ţe záleţí na oboru, ve kterém firma působí. Vklad majitelů do firmy by měl tedy být zhruba stejně velký jako vklad věřitelů. Jedná se tedy o stupeň zadluţení firmy [6, s. 339]. Zlaté bilanční pari pravidlo je poţadováno krytí dlouhodobého majetku výhradně vlastním kapitálem podniku. Jde tedy v moderním pojetí financování o značně konzervativní a opatrný přístup, který však v praxi není příliš dodrţován, neboť 25

27 neumoţňuje vyuţití výhod financování dlouhodobým cizím kapitálem [6, s. 340]. Zlaté bilanční poměrové pravidlo řeší otázky vztahu vývoje investic a trţeb podniku. Podle něj by tempo růstu investic nemělo předběhnout tempo růstu trţeb. Příliš vysoké investice by firmu do budoucna mohly zatěţovat, a to z důvodu sníţení rentability, moţných problémů s likviditou, ztráty konkurenceschopnosti, nevyuţití kapacit apod. [6, s. 340]. 3.3 Horizontální a vertikální analýza Metody horizontální a vertikální analýzy vycházejí z absolutních ukazatelů, a to jak stavových (např. údaje z rozvahy), tak tokových, intervalových (např. údaje z výkazu zisku a ztráty). Představují přechod od analýzy absolutních ukazatelů k analýze poměrových ukazatelů [11, s. 354] Horizontální analýza Horizontální analýza, jinak téţ zvaná analýza vývojových trendů, zkoumá změny absolutních ukazatelů v čase. Vstupní data čerpá z účetních výkazů nebo z výročních zpráv. Změny jednotlivých poloţek výkazů se sledují po řádcích, horizontálně [10, s. 13]. Předpokladem pro provádění horizontální analýzy je nutnost znát údaje minimálně za dvě po sobě následující účetní období [4, s. 43]. Vedle sledování změn absolutní hodnoty vykazovaných dat v čase (obvykle s retrospektivou 3 aţ 10 let) se zjišťují také jejich změny relativní (procentní) [10, s. 13]. Změnu lze vyjádřit také pomocí indexu, a to buď indexem řetězovým, který srovnává hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhoţ ukazatele v předcházejícím období, nebo indexem bazickým, jeţ porovnává hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhoţ ukazatele ve zvoleném stále stejném období, které je základem pro srovnání (výchozí báze). Cílem horizontální analýzy je tedy změření pohybů jednotlivých veličin, a to absolutně a relativně, a změření jejich intenzity [4, s. 43]. 26

28 V rámci horizontální analýzy rozvahy resp. výkazu zisku a ztráty se stanoví indexy meziročních změn majetku a kapitálu resp. nákladů a výnosů. Rozdílná tempa vývoje aktiv a pasiv či nákladů a výnosů si ţádají vysvětlení, neboť mohou mít vliv na finanční situaci resp. na výkonnost [4, s. 43, 44]. V případě horizontální analýzy výkazu o peněţních tocích se provádí časové srovnání absolutních údajů za jednotlivé poloţky ve dvou nebo několika po sobě následujících ročních přehledech o peněţních tocích, jeţ umoţňuje posoudit jakým způsobem a do jaké míry se podnik vypořádal s důsledky příznivých i nepříznivých okolností. Jsou hledány náznaky hrozící finanční tísně v těch peněţních tocích, které byly nejspíš vynuceny nepříznivými okolnostmi. Objevuje se snaha o odhalení slabých míst a hodnotí se způsob, jakým se těmto okolnostem v příjmech a výdajích čelilo. Při horizontální analýze přehledu o peněţních tocích jsou také diagnostikovány symptomy marnotratného nakládání s nadbytkem peněţních prostředků [3, s. 150, 151] Vertikální analýza Vertikální analýza, jinak téţ procentní rozbor komponent nebo strukturální analýza, patří společně s horizontální analýzou k výchozím bodům rozboru účetních výkazů, s kterými pracuje v jednotlivých letech odshora dolů, vertikálně. Umoţňuje zkoumat relativní strukturu aktiv a pasiv a roli jednotlivých činitelů na tvorbě zisku. Při srovnání údajů za dva roky či za více let je moţno identifikovat trendy nebo nejzávaţnější časové změny komponent. Je vhodným nástrojem pro meziroční a mezipodnikové srovnávání a napoví mnohé o ekonomice podniku [4, s. 44]. Metodika vertikální analýzy spočívá v tom, ţe se na jednotlivé poloţky účetních výkazů pohlíţí v relaci k nějaké veličině, zjišťuje se procentní podíl jednotlivých poloţek výkazů na zvoleném základu. Při analýze rozvahy bývají poloţky výkazu vyjádřeny jako procento z celkových aktiv, resp. pasiv, tedy z bilanční sumy. Ve výkazu zisku a ztráty se jako základ pro procentní vyjádření bere obvykle velikost celkových výnosů nebo trţeb [4, s. 44]. 27

29 4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Profil společnosti PEGAS-NT a.s. Společnost PEGAS-NT a.s., která má v současnosti 70 zaměstnanců, byla zapsána do obchodního rejstříku 30. května Náleţí do skupiny PEGAS, která se skládá z holdingové společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. se sídlem v Lucembursku a dále z pěti provozních společností sídlících v ČR, kterými jsou PEGAS NONWOVENS s.r.o., PEGAS-DS a.s., PEGAS-NT a.s., PEGAS-NW a.s. a PEGAS-NS a.s. [18]. Obr. 3: Logo skupiny PEGAS Zdroj: [7] Obr. 4: Organizační struktura skupiny PEGAS PEGAS NONWOVENS S.A. PEGAS NONWOVENS s.r.o. PEGAS-DS a.s. PEGAS-NT a.s. PEGAS-NW a.s. PEGAS-NS a.s. Zdroj: [18] 28

30 PEGAS dodává svým zákazníkům spunbond a meltblown (dohromady spunmelt ) textilie na bázi polypropylenu a polyetylenu převáţně pro účely výroby jednorázových hygienických produktů (jako jsou dětské plenky, výrobky pro inkontinenci dospělých a dámské hygienické výrobky) a dále, v menší míře, do stavebnictví, zemědělství a lékařských aplikací [18]. Základní identifikační údaje: Obchodní firma: PEGAS-NT a.s. Sídlo: Znojmo, Přímětická 86, PSČ IČ: Orgány společnosti: VALNÁ HROMADA nejvyšší orgán společnosti, který je tvořen shromáţděním všech akcionářů. V případě společnosti PEGAS-NT a.s. se jedná o akcionáře jediného, který disponuje 100 % hlasovacích práv, a tím je společnost PEGAS NONWOVENS s.r.o. PŘEDSTAVENSTVO statutární orgán společnosti, jehoţ úkolem je řídit společnost v době mezi valnými hromadami. V jeho čele stojí předseda. Kromě předsedy má představenstvo ještě další dva členy. Jménem společnosti jedná předseda představenstva společně s jedním členem představenstva nebo dva členové představenstva společně. DOZORČÍ RADA orgán, který má za úkol dohlíţet na činnost představenstva. Skládá se z předsedy a dalších dvou členů. Předmět podnikání dle obchodního rejstříku: výroba textilního zboţí (kromě oděvů a oděvních doplňků) velkoobchod zprostředkování obchodu výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd Základní kapitál: Základní kapitál společnosti činí ,-- Kč (splaceno), který je tvořen 10 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě ,-- Kč a 54 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě ,-- Kč. Akcie jsou v listinné podobě a nejsou veřejně obchodovatelné. 29

31 4.2 Horizontální analýza aktiv Tato část bakalářské práce se zabývá horizontální analýzou levé strany rozvahy. Vstupní data jsou čerpána z rozvah a příloh k účetní závěrce podniku PEGAS-NT a.s. Analyzovány jsou údaje za období Sledují se změny v hodnotách jednotlivých sloţek majetku jednak vůči předcházejícímu období (změny meziroční), které jsou vyjádřeny relativně (%) a absolutně (tis. Kč), jednak změny vůči roku 2004, který je výchozí bází (bazický index). Relativní změny jsou zaokrouhlovány na jedno desetinné místo, hodnoty bazických indexů na tři desetinná místa. Pokud se v tabulce objeví symbol pomlčky, znamená to, ţe se hodnota dané poloţky ve sledovaném období nevyskytuje, kříţek zase vyjadřuje skutečnost, ţe nelze vyjádřit relativní změnu či zkonstruovat index. Tab. 4: Hodnoty aktiv v letech Zn. Poloţka Netto hodnota poloţek v období (tis. Kč) CELKEM AKTIVA B. Dlouhodobý majetek C. Oběţná aktiva D.I. Časové rozlišení Zdroj: [18] A. MEZIROČNÍ ZMĚNY V HODNOTÁCH AKTIV: Tab. 5: Horizontální analýza aktiv změny v absolutním vyjádření Zn. Poloţka Absolutní změna (tis. Kč) 2005/ / / /07 CELKEM AKTIVA B Dlouhodobý majetek C Oběţná aktiva D.I. Časové rozlišení Zdroj: vlastní výpočty 30

32 Tab. 6: Horizontální analýza aktiv změny v relativním vyjádření Zn. Poloţka Relativní změna (%) 2005/ / / /07 CELKEM AKTIVA -9,0 13,0 7,0-14,8 B Dlouhodobý majetek -12,9-13,0-7,4-6,8 C Oběţná aktiva 78,9 302,9 41,7-27,2 D.I. Časové rozlišení -12,0-41,1-75,3-10,5 Zdroj: vlastní výpočty Z výše uvedených informací vyplývá, ţe meziroční změny v hodnotách celkových aktiv se vyvíjely nepravidelně. Hodnota nejprve poklesla, v dalším období dosáhla svého maximálního růstu, v následujícím období jiţ byl růst méně výrazný a v posledním sledovaném období nastal znovu pokles. Nejvyšší meziroční růst byl zaznamenán v období 2006/2005, a to o 13 % oproti předcházejícímu období, coţ činilo tis. Kč. Naopak nejvyšší meziroční pokles nastal v období 2008/2007, a to o velikosti -14,8 %, v peněţním vyjádření se jednalo o částku tis. Kč. Graf 1: Meziroční změny v hodnotách celkových aktiv 120% 100% 80% 60% 40% 20% Meziroční změny v hodnotách celkových aktiv (%) +13,0 +7,0 100,0-9,0 100,0 100,0 100,0-14,8 0% 2005/ / / /2007 Přecházející období Srovnávané období Zdroj: práce autora 31

33 Meziroční změny v celkových aktivech jsou způsobeny zejména změnami v hodnotách dlouhodobého a oběţného majetku. Tyto majetkové části představují největší část z celkových aktiv podniku PEGAS-NT a.s., a proto budou v dalších podkapitolách podrobeny detailnějšímu rozboru. B. ZMĚNY V HODNOTÁCH AKTIV OPROTI ROKU 2004: Tab. 7: Horizontální analýza aktiv změny oproti roku 2004 Zn. Bazický index (výchozí báze = rok 2004) Poloţka CELKEM AKTIVA 1,000 0,910 1,028 1,100 0,938 B Dlouhodobý majetek 1,000 0,871 0,758 0,702 0,654 C Oběţná aktiva 1,000 1,789 7,207 10,211 7,432 D.I. Časové rozlišení 1,000 0,880 0,519 0,128 0,114 Zdroj: vlastní výpočty Graf 2: Změny v hodnotách celkových aktiv vůči roku 2004 Změny v hodnotách celkových aktiv vůči roku 2004 (%) 120% 100% 100,0-9,0 +2,8 +10,0-6,2 80% 60% 40% 20% 0% Zdroj: práce autora Celková aktiva Hodnota celkových aktiv se oproti výchozímu roku 2004 dle bazického indexu vyvíjela také nepravidelně. Nejprve došlo k poklesu, v následujícím období nastal mírný růst, v období 2007 růst dosáhl maxima a v roce 2008 došlo opět k poklesu celkové hodnoty. 32

34 Nejvyšší pokles byl zaznamenán v roce 2005, kdy hodnota poklesla o -9 % oproti roku 2004, naopak nejvyšší růst nastal v roce 2007, kdy hodnota ve srovnání s rokem 2004 vzrostla o 10 %. Bliţší důvody těchto změn jsou podrobněji rozebrány v následujících podkapitolách Horizontální analýza dlouhodobého majetku Zásadní účetní postupy pouţívané společností v oblasti dlouhodobého majetku: Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je evidován v pořizovací ceně. Drobným nehmotným majetkem se rozumí dlouhodobý nehmotný majetek v pořizovací ceně do 60 tis. Kč. Drobným hmotným majetkem se rozumí dlouhodobý hmotný majetek v pořizovací ceně do 40 tis. Kč. Drobný nehmotný a hmotný majetek se odepisuje lineárně po dobu dvou let. Tab. 8: Hodnoty dlouhodobého majetku v letech Zn. Poloţka Netto hodnota poloţek v období (tis. Kč) B. Celkem dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 3 B.I.3 Software 3 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II.1 Pozemky B.II.2 Stavby B.II.3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí B.II.7 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek B.II.8 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Zdroj: [18] 33

35 A. MEZIROČNÍ ZMĚNY V HODNOTÁCH DLOUHODOBÉHO MAJETKU: Tab. 9: Horizontální analýza dlouhodobého majetku změny v absolutním vyjádření Zn. Poloţka Absolutní změna (tis. Kč) 2005/ / / /07 B. Celkem dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.I.3 Software B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II.1 Pozemky B.II.2 Stavby B.II.3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí B.II.7 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek B.II.8 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Zdroj: vlastní výpočty Tab. 10: Horizontální analýza dlouhodobého majetku změny v relativním vyjádření Zn. Poloţka Relativní změna (%) 2005/ / / /07 B. Celkem dlouhodobý majetek -12,9-13,0-7,4-6,8 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek -100, B.I.3 Software -100, B.II. Dlouhodobý hmotný majetek -12,9-13,0-7,4-6,8 B.II.1 Pozemky 0,0 0,0 0,0 0,0 B.II.2 Stavby -5,5-3,8-2,8-2,9 B.II.3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí -16,7-14,8-9,3-8,6 B.II.7 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek -100,0 - - x B.II.8 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 527,2-100,0 - - Zdroj: vlastní výpočty Meziroční změny v hodnotách dlouhodobého majetku se pohybují v záporných hodnotách, avšak meziročně se sniţují. Největší relativní pokles byl zaznamenán v období 2006/2005, který činil -13 %, coţ představuje tis. Kč. Nejintenzivnější absolutní pokles nastal v období 2005/2004 v částce tis. Kč (-12,9 %). Naopak nejmenší pokles 34

36 v relativním i absolutním vyjádření se objevil v období 2008/2007, a to -6,8 % resp Kč. Graf 3: Meziroční změny v hodnotách dlouhodobého majetku 100% 80% Meziroční změny v hodnotách dlouhodobého majetku (%) -7,4-6,8 100,0-12,9 100,0-13,0 100,0 100,0 60% 40% 20% 0% 2005/ / / /2007 Předcházející období Srovnávané období Zdroj: práce autora Tab. 11: Příčiny meziročních změn hodnot dlouhodobého majetku Poloţka Hodnoty poloţek v období (tis. Kč) 2005/ / / /07 Stav k (netto) minulé účetní období Přírůstky Úbytky Odpisy Stav k (netto) běţné účetní období Celková změna Zdroj: vlastní výpočty Pozn.: Poloţka odpisy v tabulce č. 11 je v období 2006/2005, 2007/2006, 2008/2007 sníţena o oprávky k úbytkům v částkách -52 tis. Kč, -33 tis. Kč a -82 tis. Kč. Z tabulky č. 11 je patrné, ţe největší vliv na meziroční změny zde mají účetní odpisy a v menší míře také přírůstky (nákupy). Firma pouţívá lineární metodu odepisování s přesností na měsíce. Odpisy v obdobích 2007/2006 a 2008/2007 jsou mnohonásobně 35

37 niţší neţ odpisy v předchozích letech, aniţ by došlo k výraznému úbytku odepisovaného majetku. Je to způsobeno tím, ţe podnik v roce 2007 přehodnotil doby vyuţitelnosti svého dlouhodobého majetku a prodlouţil doby odepisování, čímţ se odpisy významně sníţily. Doby odepisování podle skupin majetku platné do : Budovy a stavby 30 let Movitý majetek 12 let Technologické linky 6 let Software 4 roky Doby odepisování podle skupin majetku platné od : Administrativní budovy 60 let Ostatní budovy a stavby let Výrobní linky let Laboratorní přístroje 10 let Výpočetní technika 4 roky Osobní automobily 5 let Ostatní hmotný majetek 6 8 let Nehmotný majetek 8 let Nejvýznamnější přírůstky dlouhodobého majetku ve sledovaném období: 2005 nákup balicí poloautomatické linky v hodnotě tis. Kč a zaplacení zálohy na dvě regranulační linky v částce tis. Kč, 2006 nákup dvou regranulačních linek Recostar v hodnotě tis. Kč a dvou vysokozdviţných vozíků za tis. Kč, 2007 technické zhodnocení: navíjecího a řezacího stroje za 447 tis. Kč a regranulační linky v celkové výši 946 tis. Kč, 2008 nákup dvou kusů elektrických kladkostrojů za 351 tis. Kč, výstavba protihlukové stěny za 105 tis. Kč, technické zhodnocení: kalandru za tis. Kč, sušičky za 351 tis. Kč, navíjecího a řezacího stroje za 219 tis. Kč a vysokozdviţného vozíku za 81 tis. Kč. 36

38 B. ZMĚNY V HODNOTÁCH DLOUHODOBÉHO MAJETKU OPROTI ROKU 2004: Tab. 12: Horizontální analýza dlouhodobého majetku změny oproti roku 2004 Zn. Poloţka Bazický index (výchozí báze = rok 2004) B. Celkem dlouhodobý majetek 1,000 0,871 0,758 0,702 0,654 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 1,000 0,000 0,000 0,000 0,000 B.I.3 Software 1,000 0,000 0,000 0,000 0,000 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 1,000 0,871 0,758 0,702 0,654 B.II.1 Pozemky 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 B.II.2 Stavby 1,000 0,945 0,909 0,883 0,858 B.II.3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 1,000 0,833 0,710 0,644 0,589 B.II.7 Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 1,000 0,000 0,000 0,000 0,275 B.II.8 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 1,000 6,272 0,000 0,000 0,000 Zdroj: vlastní výpočty Následující graf 4 zobrazuje klesající tendenci hodnot dlouhodobého majetku oproti roku 2004, jednalo se o relativní změny -12,9 %, -24,2 %, -29,8% a -34,6 %. Pokles se v letech 2007 a 2008 zpomalil zejména díky prodlouţení dob odepisování dlouhodobého majetku. Graf 4: Změny v hodnotách dlouhodobého majetku vůči roku % 80% 60% Změny v hodnotách dlouhodobého majetku vůči roku 2004 (%) 100,0-12,9-24,2-29,8-34,6 40% 20% 0% Dlouhodobý majetek celkem Zdroj: práce autora 37

39 4.2.2 Horizontální analýza oběžného majetku Zásadní účetní postupy pouţívané společností v oblasti oběţného majetku: Materiál je oceňován v pořizovacích cenách, které zahrnují cenu pořízení, celní poplatky, skladovací poplatky při dopravě a dopravné za dodání do výrobního areálu. Úbytek materiálu je oceňován metodou váţeného aritmetického průměru. Polotovary a hotové výrobky jsou oceňovány vlastními náklady dle plánové kalkulace, které zahrnují cenu vstupní suroviny dle receptury, práce a proporcionální část výrobních reţijních nákladů podle stavu rozpracovanosti. Opravné poloţky jsou tvořeny netto způsobem, tj. do nákladů se vţdy účtuje částka ve výši rozdílu stavu opravných poloţek na počátku a konci účetního období. Opravné poloţky pro pochybné pohledávky společnost stanovuje podle vlastní analýzy platební schopnosti svých zákazníků. Tab. 13: Hodnoty oběţného majetku v letech Zn. Poloţka Netto hodnota poloţek v období (tis. Kč) C. Celkem oběţná aktiva C.I. Zásoby C.I.1 Materiál C.I.2 Nedokončená výroba a polotovary C.I.3 Výrobky C.I.6 Poskytnuté zálohy na zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky C.III.1 Pohledávky z obchodních vztahů C.III.6 Stát daňové pohledávky C.III.7 Krátkodobé poskytnuté zálohy 5 9 C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách Zdroj: [18] 38

40 A. MEZIROČNÍ ZMĚNY V HODNTOÁCH OBĚŢNÉHO MAJETKU: Tab. 14: Horizontální analýza oběţného majetku změny v absolutním vyjádření Zn. Poloţka Absolutní změna (tis. Kč) 2005/ / / /07 C. Celkem oběţná aktiva C.I. Zásoby C.I.1 Materiál C.I.2 Nedokonč. výroba a polotovary C.I.3 Výrobky C.I.6 Poskytnuté zálohy na zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky C.III.1 Pohledávky z obchodních vztahů C.III.6 Stát daňové pohledávky C.III.7 Krátkodobé poskytnuté zálohy C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek C.IV.1 Peníze C.IV.2 Účty v bankách Zdroj: vlastní výpočty Tab. 15: Horizontální analýza oběţného majetku změny v relativním vyjádření Zn. Poloţka Relativní změna (%) 2005/ / / /07 C. Celkem oběţná aktiva 78,9 302,9 41,7-27,2 C.I. Zásoby 164,3 7,7 81,9-7,3 C.I.1 Materiál 231,5-10,3 9,4 16,8 C.I.2 Nedokonč. výroba a polotovary 60, ,3 280,7 16,3 C.I.3 Výrobky 61,6 48,6 130,6-6,2 C.I.6 Poskytnuté zálohy na zásoby - - x -100,0 C.III. Krátkodobé pohledávky 73, ,3 32,7-33,7 C.III.1 Pohledávky z obchodních vztahů -100,0 x 35,1-35,0 C.III.6 Stát daňové pohledávky -100, C.III.7 Krátkodobé poskytnuté zálohy - - x 80,0 C.III.8 Dohadné účty aktivní 3 137,2-38,7-10,2 3,1 C.III.9 Jiné pohledávky 281,0-78,1-28,6-16,0 C.IV. Krátkodobý finanční majetek -93,7 21,2-84,3 71,7 C.IV.1 Peníze 156,9-27,5-10,5 37,6 C.IV.2 Účty v bankách -95,3 37,5-97,4 278,6 Zdroj: vlastní výpočty 39

41 Graf 5: Meziroční změny v hodnotách oběţného majetku Meziroční změny v hodnotách oběţného majetku (%) 450% 400% 350% 300% 250% 200% 150% 100% 50% 0% +302,9 +78,9 +41,7-27,2 100,0 100,0 100,0 100,0 2005/ / / /2007 Předcházející období Srovnávané období Zdroj: práce autora Hodnota meziročních změn oběţného majetku v prvních dvou obdobích výrazně vzrůstala, poté se meziroční růst sníţil a v posledním sledovaném období došlo dokonce k poklesu oproti předcházejícímu roku. Nejvyšší meziroční růst byl zaznamenán v období 2006/2005, a to 302,9 % resp tis. Kč. Hodnota meziročního poklesu v období 2008/2007 představovala -27,2 %, coţ v peněţním vyjádření činí tis. Kč. Změna v období 2005/2004 činila 78,9 %, v peněţním vyjádření tis. Kč. Byla způsobena výrazným růstem zásob materiálu a výrobků. Významně v tomto období vzrostly dohadné účty aktivní, naopak pohledávky z obchodních vztahů a daňové pohledávky klesly na nulu. Velký pokles se objevil v případě krátkodobého finančního majetku, kdy se mnohonásobně sníţily zůstatky prostředků na bankovních účtech. Největší meziroční růst v období 2006/2005 byl spojen s menším poklesem zásob materiálu, avšak došlo k většímu nárůstu v oblasti nedokončené výroby a polotovarů, znovu rostly také zásoby výrobků. Aţ dramatický nárůst oproti předcházejícímu období byl zaznamenán v oblasti pohledávek z obchodních vztahů. Dohadné účty aktivní se sníţily o více neţ třetinu. Oběţná aktiva v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 vzrostla o částku tis. Kč, coţ je růst o 41,7 %. V porovnání s obdobím 2006/2005 je to méně výrazný růst. Došlo 40