PŘÍRUČKA ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRO ZACHÁZENÍ S PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘÍRUČKA ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRO ZACHÁZENÍ S PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN"

Transkript

1 PŘÍRUČKA ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRO ZACHÁZENÍ S PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN Učební texty pro uchazeče o zkoušky k získání osvědčení o odborné způsobilosti podle ustanovení 86 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, a k výkonu odborné rostlinolékařské činnosti podle 81 odst. 1, písm. g) téhož zákona (Rozšířené a doplněné vydání) Česká společnost rostlinolékařská Ministerstvo zemědělství České republik Praha 2010

2 Autoři: RNDr. Jiřina Fridrichovská MUDr. Barbara Gazdíková ng. Dagmar Obdržálková Ing. Václav Peterka RNDr. Karel Picka, Ph.D. Ing. Vladimír Řehák, CSc. doc. RNDr. Josef Šedivý, DrSc. Ing. Milan Zapletal, CSc. 2

3 Lektorovali: Ing. Ludmila Gočálová Ing.Michal Hnízdil Do tisku připravili: Ing. Vladimír Řehák, CSc. Ing. Milan Zapletal, CSc. Václav Matějíček 3

4 Vážený uživateli, osvědčení o odborné způsobilosti, získané podle 86 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má pětiletou platnost. Fyzickým a právnickým osobám, které v průběhu roku 2006 získaly ve smyslu citovaného právního předpisu uvedený doklad, vzniká počínaje rokem 2011 povinnost obnovení jeho platnosti. Obnovení osvědčení o odborné způsobilosti spočívá v tom, že žadatel musí před komisí zřízenou Státní rostlinolékařskou správou prokázat základní odborné znalosti z oblasti aplikace přípravků, bezpečnosti práce a ochrany zdraví, první pomoci, funkčnosti strojů na ochranu rostlin včetně jejich seřízení a zásad ochrany životního prostředí. Dosavadní příručky ( Správná praxe v ochraně rostlin a bezpečné zacházení s přípravky, Toxikologie přípravků na ochranu rostlin a první pomoc ), vydané pro studijní účely v roce 2005, již plně neposkytují, s ohledem na časový odstup, nejnovější poznatky a informace. Proto došlo k přepracování těchto publikací původním kolektivem autorů. Původní autorský kolektiv rozšířený o další specialisty zpracoval novou publikaci jako ucelený soubor informací a zásad, zahrnující veškeré požadavky potřebné k získání osvědčení odborné způsobilosti. Příručka obsahuje vedle základních povinností, které je nutné při manipulaci s přípravky na ochranu rostlin dodržovat, a to ať již jde o jejich prodej, skladování, aplikaci nebo o odborné poradenství, také zásady integrované ochrany rostlin. Povinné zavedení osvědčování odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin pro všechny subjekty, které se aktivně podílejí na manipulaci s těmito přípravky, přispělo ke snížení počtu případů poškození plodin a zejména poškození jednotlivých složek životního prostředí (výrazně se snížil počet případů úhynu včel, zvěře, ryb a ostatních organismů) a k zavedení správného režimu v údržbě mechanizačních prostředků na ochranu rostlin. Současně je třeba poukázat na existenci nových unijních předpisů v oblasti rostlinolékařské péče. Vedle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů jde zejména o Směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů. Tato směrnice upravuje zacházení s přípravky na ochranu rostlin a bude v průběhu následujících tří let transponována do předpisů ČR. Uvedená směrnice mj. sjednocuje v rámci 4

5 EU požadavky na osvědčování odborné způsobilosti (odborné přípravy) v oblasti používání přípravků. Při implementaci směrnice bude kladen důraz na to, aby nový systém osvědčování plynule navázal na ten stávající. Ing. Jitka Markytánová Ministerstvo zemědělství ČR odbor rostlinných komodit 5

6 Úvod Používání přípravků na ochranu rostlin vyžaduje některé nezbytné odborné znalosti a dovednosti a důsledné dodržování pravidel správného a bezpečného zacházení s přípravky, které vylučují možná rizika jejich vedlejších nežádoucích účinků na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí. Nesprávné zacházení nebo jejich neuvážené použití může mít vážné následky. Povinná odborná způsobilost fyzických a právnických osob, které poskytují odbornou pomoc, pěstují, zpracovávají nebo uvádějí na trh rostliny a rostlinné produkty, nebo které při podnikatelské činnosti přípravky skladují, prodávají spotřebitelům, používají nebo přímo aplikují, nebo poskytují poradenskou službu, kterou se ovlivňuje používání přípravků, či které nějakým způsobem zacházejí s přípravky, není v legislativě ČR úplnou novinkou. V dřívějším období byly požadavky na odbornou způsobilost při zacházení s přípravky zaměřeny především na ochranu zdraví a bezpečnost práce. Nařízením vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, byly stanoveny požadavky na odbornou způsobilost pro zacházení s jedy. Po roce 1990 byly zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, stanoveny podmínky pro nakládání s nebezpečnými přípravky a požadavky na odbornou způsobilost odpovědné autorizované osoby, opět se zřetelem k eliminaci rizik pro zdraví a bezpečnost pracovníků zacházejících s nebezpečnými přípravky. Zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jsou stanoveny požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické. Správné a bezpečné zacházení s přípravky však vyžaduje kromě znalostí vlastností přípravků, nebezpečných pro zdraví těch, kteří s nimi pracují, současně nezbytné odborné znalosti a dovednosti z hlediska jejich optimálního užití k ochraně proti konkrétním škodlivým organismům, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti ošetřených rostlin a rostlinných produktů a eliminace rizik poškození jednotlivých složek životního prostředí. Bezpečnost potravin a ochrana zájmů spotřebitele je nyní předmětem rostoucího zájmu široké veřejnosti, vládních i nevládních organizací a profesních sdružení a je jednou ze základních priorit zemědělské politiky EU. Tento aspekt se také stal jedním z hlavních opatření stanovených unijními předpisy (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21.října 6

7 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů) a jednoznačně usilují o snižování rizik spojených s chemickou ochranou rostlin. Předpisy zpracované na úrovni nařízení musí být celém rozsahu členskými státy respektovány a předpisy na úrovni směrnice jsou zapracovány do legislativy členského státu se zřetelem na národní podmínky a uzance. V souladu s předpisy EU, jsou proto připravovány novely zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a prováděcích vyhlášek včetně vyhlášky o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče tak, aby bylo v rámci Společenství docíleno při povolování a zacházení s přípravky včetně odborné způsobilosti jednotného přístupu a vymezena základní pravidla ke snižování rizik spojených s používáním přípravků na ochranu rostlin. 7

8 1. SPRÁVNÁ ODBORNÁ PRAXE V OCHRANĚ ROSTLIN A ZÁSADY BEZPEČNÉHO POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ Podstata správné odborné praxe v ochraně rostlin je harmonické uplatňování vhodných pěstitelských postupů s volbou účelných ochranných opatření biologického, mechanického či chemického charakteru se snahou udržet zdraví rostlin a rostlinných produktů bez ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí Správná odborná praxe v ochraně rostlin podle 2 odst. 2 písm. r) zákona č. 326/2004 Sb., je definována využitím postupů, které zahrnují: preventivní agronomická a agrotechnická opatření, použití přípravků a dalších prostředků jen v případech plně zdůvodnitelných výskytem škodlivých organismů nebo poruch a podmínkami pro vznik škod a ztrát, přednostní používání přípravků, které představují minimální rizika ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, používání přípravků a dalších prostředků v souladu s údaji uvedenými na jejich obalech nebo v příbalové dokumentaci. Cílem správné odborné praxe v ochraně rostlin je zachování zdraví rostlin a zajištění kvality rostlinných produktů všemi dostupnými, vědecky zdůvodněnými a pro praxi přijatelnými opatřeními, která omezují výskyt, šíření a zavlékání škodlivých organismů, neohrožují pěstované plodiny a nenarušují ekosystémy. Správná praxe v ochraně rostlin současně vylučuje opatření, která ohrožují zdraví lidí i zvířat a jsou příčinou nestability životního prostředí. Vedle toho je rovněž nutné respektovat zásady správné zemědělské praxe, které ukládají dodržovat pravidla skladování a manipulace s chemickými látkami v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, zákon č. 326/2004 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a zákon č. 254/2000 Sb., o vodách) tak, aby nedocházelo ke kontaminaci složek životního prostředí. Porušení uvedených zásad je důvodem zamítnutí podpory z titulu hospodaření v méně příznivých oblastech a v oblastech s environmentálními omezeními (nařízení vlády č. 241/2004 Sb.) a podpory pro realizaci agroenvironmentálních opatření (nařízení vlády č. 242/2004 Sb.) 8

9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, které v článku 3 definuje správnou praxi v ochraně rostlin jako praxi, při níž se ošetření daných rostlin nebo rostlinných produktů pomocí přípravků na ochranu rostlin v souladu s podmínkami jejich povoleného použití volí, dávkuje a časuje tak, aby byla zaručena co největší účinnost při minimální nezbytné dávce a aby byly zohledněny místní podmínky a možnosti agrotechnické a biologické regulace. Toto pojetí správné praxe v ochraně rostlin je pro členské státy EU závazné a jen potvrzuje, že dosavadní záměry uplatňované národní legislativou byly opodstatněné a ve své podstatě splňují unijní požadavky 1.2. Strategie správné praxe v ochraně rostlin je založena na: a) přesném dodržování unijních i národních právních předpisů a úředně stanovených opatření, především v plnění: povinností fyzických a právnických osob ( 3 a 4 zákona č. 326/2004 Sb.), opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů (zákon č. 326/2004 Sb. a vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů), zásad stanovených mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními, principů registrace prostředků na ochranu rostlin a zásad jejich skladování a používání ( zákon č. 326/2004 Sb., zejména 39, 42, 46 až 50 a vyhláška č. 329/2004 Sb., především 2, 18, 19 včetně přílohy 6 a 9), opatření k ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů ( 51 zákona č. 326/2004 Sb., a vyhláška č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin), požadavků odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky ( 86 zákona č. 326/2004 Sb. a vyhláška č. 333/2004 Sb., 5 až 7). b) důsledném využívání systémů integrované ochrany rostlin formou souboru ochranných opatřeních tvořených objektivně stanovenou kombinací metod: pěstitelských a šlechtitelských, biologických a biotechnologických, chemických a fyzikálních. Součástí integrované ochrany rostlin je rozhodovací proces závislý na informacích z oblastí: monitoringu a prognóz výskytu škodlivých organismů včetně souvisejících rizik, 9

10 rostlinolékařského dozoru, odborného poradenství Integrovaná ochrana rostlin není synonymem správné praxe v ochraně rostlin, ale její součástí Při realizaci systémů integrované ochrany se využívá celý soubor ochranných opatření, který vytváří ucelený systém v rámci pěstební technologie příslušné plodiny (kultury). Jedná se o systém ochrany, kterým se integrují všechny dostupné metody a způsoby ochrany umožňující udržet výskyt škodlivých organismů pod hladinou jejich hospodářsky významné škodlivosti. Doposud se činnost těchto systémů řídí směrnicemi a je objektivně hodnocena a kontrolována (např. systém integrované ochrany ovoce nebo révy vinné). Směrnice pro tyto systémy zahrnují pěstitelské a šlechtitelské metody spojené s volbou rezistentní odrůdy a s možností uplatnění chemických a biologických, popřípadě fyzikálních metod proti hospodářsky významným škodlivým organismům včetně zásad pro rozhodování a předpovědí výskytu i evidence těchto organismů. Z hlediska Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES je systém integrované ochrany rostlin současně rámcem pro regulaci a racionální využívání přípravků a požadavky z toho předpisu při zohlednění národních podmínek, se stanou součástí národních předpisů. Základní součástí integrované ochrany rostlin je využívání preventivních metod (pěstitelské, šlechtitelské), ekonomických prahů škodlivosti (kritická čísla), selektivních prostředků ochrany vůči přirozeným nepřátelům škodlivých organismů, prostředků ochrany nepříznivě zatěžujících životní prostředí, biologických prostředků, včetně nových strategií v ochraně rostlin (biotechnologické metody) a respektování informací o rezistenci škodlivých organismů k přípravkům na ochranu rostlin Metody ochrany rostlin ve správné praxi Pěstitelské a šlechtitelské metody bývají kombinovány s chemickými metodami, při čemž je třeba respektovat následující faktory: výběr vhodného pozemku pro pěstování plodiny (rizika eroze, rezidua herbicidů, půdy lehké, těžké), interval pěstování jedné plodiny na pozemku (vliv konjukturálních plodin, jednostranné čerpání živin, vyšší výskyty škodlivých organismů, vyšší nároky na chemickou ochranu), 10

11 harmonické dávky hnojiv (vliv nadměrných dávek dusíkatých hnojiv - zvýšené napadení škodlivými organismy; nevyváženost poměrů živin - zvýšený výskyt poruch), zpracování půdy klasické (vyšší náklady, možnost eroze, snížení výskytu škodlivých organismů přezimujících v půdě), redukované (nižší náklady, menší riziko eroze, vyšší výskyt škodlivých organismů přezimujících v půdě a na zbytcích rostlin, nehubí hluboko kořenící plevele, zvyšuje objem chemické ochrany), mechanický řez víceletých plodin ovoce, chmel nezbytný pro velkovýrobu (méně nákladný, podmínky pro zvýšený výskyt chorob), volba vhodné odrůdy - odolné odrůdy jsou zpravidla odolné pouze proti jednomu škodlivému organismu a mohou být náchylnější k jiným chorobám a škůdcům, snižuje nebo vylučuje chemickou ochranu např. proti padlí travnímu, rakovině brambor, háďátku bramborovému, strupovitosti jabloní aj. Biologické metody ochrany jsou založeny na využití virů (granuloza aj.), bakterií (např. Bacilus thuringiensis), hub (např. Beauveria spp. aj.), dravých roztočů (např. Phytoseilus), parazitoidů (např. Trichogramma, kuklice). V praxi se biologické způsoby využívají převážně proti živočišným škůdcům. Snižují objem chemické ochrany ve sklenících a ve skladech zemědělských produktů a nemají nežádoucí vliv na životní prostředí. Jejich nevýhodou je pracnost, nepůsobí okamžitě. Nelze je použít preventivně, neboť vyžadují přítomnost hostitele. Fyzikální a mechanické metody jsou většinou využívány preventivně a zahrnují: čištění osiva (odstraňování semen plevelů, zárodků hub, např. sclerocií), kladení pastí a nástrah, lepových pásů, barevných tabulí (lze kombinovat s jedovatými nástrahami). Biotechnologické metody jsou spojeny s použitím geneticky modifikovaných organismů (GMO) někdy v kombinaci s biologickými nebo chemickými přípravky. Povinnosti právnických a fyzických osob při uvádění GMO do oběhu jsou uvedeny v 23 zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, v prováděcí vyhlášce 11

12 č. 209/2004 Sb. k tomuto zákonu a v Pravidlech koexistence v rostlinné produkci Ministerstva zemědělství ČR. Chemické metody ochrany jsou zaměřeny na využití chemických přípravků se selektivním působením, při čemž ostatní přípravky se používají v případech ochrany proti původcům chorob, škůdcům a plevelům, proti nimž není známý jiný účinný způsob ochrany, pěstebních zařízení a skladů rostlinných produktů jako doplňující ošetření po selhání biologických nebo nechemických způsobů ochrany, preventivního ošetření zdravého sadbového materiálu a k dezinfekci zamořených skleníků, k eradikaci karanténního škodlivého organismu po jeho zavlečení. Chemická ochrana má racionální charakter, působí okamžitě a snižuje pracnost. Její nevýhody spočívají v nutnosti opakování a v riziku reziduí v životním prostředí, především v půdě, vodě a v rostlinných produktech (někdy i v živočišných), zejména při nesprávné aplikaci nebo neodborném přístupu. Doprovodnou složkou integrované ochrany jsou simulační modely, které jsou založeny na biologických vztazích hostitelské rostliny, škodlivého organismu a prostředí. Vztahy se hodnotí matematickými vzorci a analýzou rovnic formou počítačových programů. Jsou zpracovány zejména pro listové choroby polních plodin, ovocných dřevin, révy vinné a zelenin Rozhodovací proces Nedílnou součástí správné praxe v ochraně rostlin je rozhodovací proces, který je významným faktorem pro určení příslušného souboru metod ochrany a především pro stanovení zásad správného použití přípravků a pracovního postupu při jejich aplikaci. Tento proces zahrnuje: monitoring škodlivých organismů, správnou determinaci škodlivého organismu, výběr vhodného souboru metod ochrany, důslednou kontrolu a potřebnou odbornou způsobilost Monitoring škodlivých organismů Jedná se o proces soustavného sledování výskytu škodlivých organismů a vyhodnocování souvisejících rizik. Monitoring zahrnuje: zjišťování škodlivého organismu, proti kterému se má uskutečnit ochranné opatření. Sledují se příznaky poškození, počet jedinců na jednotku plochy, okrajové a plošné osídlení. Pomocnou metodou je 12

13 využití různých typů lapáků (feromonové, světelné, barevné aj.) a sumy efektivních teplot, zjišťování a využití prahů škodlivosti a ekonomických prahů škodlivosti. Práh škodlivosti (kritický počet) je stupeň výskytu škodlivého organismu nebo poškození na jednotku plochy nebo počet poškozených rostlin, při němž se má uskutečnit ošetření. Ekonomický práh škodlivosti je stupeň výskytu škodlivého organismu nebo poškození rostlin na jednotce plochy, po jehož překročení dochází k ekonomickým ztrátám, které převyšují případné náklady na ošetření plodiny. Hodnoty prahů škodlivosti platí pouze pro porosty, na nichž byly hodnoty prahů zjištěny, expertní systémy - navazují na prahy škodlivosti a jsou doplněny o hodnocení povětrnostních podmínek, dále o vhodnou fenofázi plodiny a nejvhodnější dávku přípravku. Jsou zpracovány na počítačích pro polní plodiny, zeleniny, ovocné sady a révu vinnou, ve formě programů, předpovědi (prognózy) hodnotí vývoj škodlivého organismu podle povětrnostních údajů a známého koeficientu růstu a rozmnožování daného škodlivého organismu. Negativní prognózy se používají k hodnocení podmínek ohrožení a doznívání přemnožení. Jsou zpracovány pro významné choroby obilnin, bramboru, révy vinné, chmele Určení škodlivého organismu je rozhodující ukazatel pro stanovení účinného a účelného souboru metod ochrany. Vyžaduje fundované odborníky s požadovanou odbornou způsobilostí. Nesprávné rozhodnutí vede nejen k ekonomickým ztrátám, ale také zvyšuje rizika ohrožení životního prostředí a spotřebitele Výběr vhodného souboru metod ochrany rostlin je závislý na odborné způsobilosti, praktických zkušenostech, znalostech situace v rozšíření a intenzitě výskytu škodlivého organismu včetně jeho vývojových stadií vhodných pro aplikaci ochranných opatření. Při aplikaci přípravků je nutno dodržovat zásady jejich správného používání a odpovídající pracovní postup, který zahrnuje zejména: znalost škodlivého organismu včetně jeho vývojových stadií, intenzity výskytu a vývojové fáze ošetřované plodiny, výběr vhodného přípravku s dobrou biologickou účinností, představujícího minimální rizika ohrožení zdraví lidí a zvířat ( 51 zákona č. 326/2004 Sb.) a životního prostředí a volbu způsobu aplikace 13

14 mechanizačními prostředky s úředně schválenou funkční způsobilostí ( 63 až 69 zákona č. 326/2004 Sb.), stanovení dávky přípravku na jednotku plochy nebo jeho koncentraci, která nesmí být v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnuti o registraci ( 49 zákona č. 326/2004 Sb.) a je uvedená na etiketě nebo v příbalovém letáku a v Seznamu (Přehledu) registrovaných přípravků na ochranu rostlin vydaném pro příslušný rok (např. přípravky pro včely relativně neškodné - označené Vč3 nebo N - jsou při nedodržení předepsané dávky nebo koncentrace postřikové kapaliny pro včely škodlivé), vymezení optimálního termínu ošetření, který respektuje nejen nejvhodnější stadium škodlivého organismu, ale rovněž zohledňuje případný požadavek na stav porostu, vývojovou fázi rostlin a povětrnostní podmínky, správnou přípravu postřikové jíchy, která se řídí podle typu přípravku, velikosti ošetřované plochy, hustoty porostu a množství zelené hmoty, typem aplikačního zařízení a povětrnostními podmínkami, při čemž množství kapaliny je většinou uváděno na etiketě či v příbalové dokumentaci nebo v Seznamu registrovaných přípravků. K přípravě jíchy nelze používat přípravky s prošlou záruční lhůtou. Rovněž je nevhodná voda s vysokým obsahem solí, minerálních látek nebo obsahující nečistoty a organické sedimenty. S ohledem na formulace jednotlivých přípravků jsou požadavky na přípravu jíchy rozdílné. Postřikové jíchy se připravují vždy před postřikem, jen v takovém množství, které se stačí spotřebovat tentýž den. Nikdy se jícha nepřipravuje do zásoby. Poznámka pozor na směsi přípravků tank-mix. Tyto směsi jsou pro včely rizikové a ovlivňují biologickou účinnost přípravků. Podobně tomu je u kombinací s hnojivem DAM 390, evidence používání přípravků ( 49 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., vyhláška č. 329/2004 Sb., 19, příloha 9) a slouží k získávání přehledu o zatížení životního prostředí chemickými látkami a kontrolním orgánům jako dokument správného používání přípravků na ochranu rostlin. Současně je podkladem dokumentujícím dodržování zásad pro bezpečnou výrobu surovin rostlinného původu, kontrolu kvality a účinnosti realizovaných opatření, která je významným článkem pro zhodnocení jejich efektivnosti a zjištění nedostatků, včetně možnosti posouzení případných negativních jevů vzniklých při aplikaci přípravků. Kontrolu je třeba provádět jednak v průběhu samotné realizace zásahů pro účely zjištění kvality a dodržení pracovního režimu 14

15 a jednak následně pro zjišťování účinnosti vedlejších vlivů s dopadem na složky životního prostředí, důslednou kontrolu funkčnosti stroje, především čerpadla, míchadla, trysek a celkové čistoty nádrže a postřikového zařízení od zbytků jíchy používané při předchozím ošetření. Tím se sníží riziko ohrožení ošetřované plodiny. Po každé změně skupin použitých přípravků s odlišnou biologickou účinností je třeba provádět asanaci příslušného stroje na ochranu rostlin (dále viz kapitola 11) Součástí pracovního postupu je i určení způsobu manipulace s prázdnými obaly od použitých pesticidů, jejich skladování a likvidace (dále viz kapitola 10) 15

16 2. PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN Přípravky na ochranu rostlin v podobě v níž jsou uváděny na trh a dodávány uživateli jsou určeny k: ochraně rostlin či rostlinných produktů před škodlivými organismy (s výjimkou použití těchto přípravků pro účely hygienické) ovlivňování životních procesů (např. jako látky ovlivňující růst, avšak jinak než jako živiny) uchovávání rostlinných produktů (pokud se na tyto látky nebo produkty nevztahují zvláštní předpisy Společenství o konzervantech) ničení nežádoucích rostlin či částí rostlin regulaci nebo prevenci nežádoucího růstu rostlin Podle platné legislativy EU (směrnice EP a Rady 2009/128/ES, kterou se sranoví rámec pro činnost společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů) se pod pojmeme pesticid rozumí: a) přípravky na ochranu rostlin (viz nařízení ES číslo 1107/209 O uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh). b) biocidy Přípravky na ochranu rostlin jsou tak podmnožinou širší skupině pesticidů. 2.1 Rozdělení přípravků podle charakteru účinné látky Chemické přípravky Obsahují chemické účinné látky nebo jejich směsi a další přídavné látky či přípravky (safenery, synergenty, adjutanty, formulační přísady). Biologické přípravky Člení se na mikrobiální přípravky - na bázi mikroorganismů a virů zpravidla průmyslově vyráběné bioagens - přípravky na bázi makroorganismů s obsahem živých organismů charakteru parazitů, predátorů, parazitoidů atd. 16

17 2.2 Rozdělení přípravků podle způsobu jejich úředního povolování Přípravky na ochranu rostlin Převážná většina chemických přípravků a přípravky na bázi mikroorganismů a virů, definované zákonem č. 326/2004 Sb., které podléhají náročnému procesu úředního zkoušení, hodnocení a povolování podle tohoto zákona nově upraveného nařízením (ES) č. 1107/2009 a vyhlášky č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Další prostředky na ochranu rostlin Jsou definovány zákonem č. 326/2004 Sb. a podléhají zjednodušenému procesu úředního hodnocení a schvalování, formou zápisu do úředního registru Státní rostlinolékařské správy. Člení se na: pomocné prostředky na ochranu rostlin většinou jednoduché chemické látky, které zpravidla nejsou určené k přímé ochraně proti škodlivým organismům, nýbrž například k omezení výparu (antitranspiranty), k zlepšení vzhledu rostlin, k ošetření ran, ke sledování (monitoringu) biologické aktivity škodlivých organismů atd. bioagens - přípravky na bázi makroorganismů, jsou živé organismy charakteru predátorů, parazitoidů apod., zpravidla z umělých chovů, standardním způsobem adjustované jako obchodní přípravky Biocidní přípravky Jsou definovány zákonem č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh, ve znění pozdějších předpisů. Zahrnují široký okruh chemických přípravků, z nichž některé obsahují pesticidní účinnou látku s účinností na některé vybrané druhy škodlivých organismů, zejména skladovaných zásob rostlinných produktů v zemědělských a potravinářských provozech. Uvádění na trh a používání biocidních přípravků se řídí zákonem č. 120/2002 Sb. Evidenci povolených a oznámených biocidních přípravků vede a zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví průběžně v elektronické podobě na své internetové adrese a nejméně jednou ročně ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. 17

18 2.3. Rozdělení přípravků podle biologické účinnosti a praktického použití Přípravky se člení do skupin podle toho, proti kterým škodlivým organismům se používají: Fungicidy jsou přípravky k ničení nebo potlačování původců houbových chorob. Působí kontaktně (dotykově) v místě aplikce nebo systémově, kdy po proniknutí do rostliny jsou rozváděny vodivými cestami uvnitř rostliny směrem k vegetačnímu vrcholu nebo směrem dolů ke kořenům Zoocidy jsou přípravky proti živočišným škůdcům, které se podle účinnosti na určitou skupinu škodlivých organismů dále dělí na: akaricidy s účinností na roztoče (svilušky, roztočíci atd.), insekticidy - k hubení hmyzu, nematocidy - s účinností na háďátka, rodenticidy - k hubení škodlivých hlodavců, moluskocidy - s účinností na plže, slimáky apod. Podle způsobu působení a mechanismu účinku na uvedené škodlivé organismy, se tyto přípravky člení na: požerové - působí toxicky, jsou-li přijaty jako potrava, kontaktní (dotykové) - působí po přímém styku škůdce s účinnou látkou přípravku, fumigační (dýchací) - působí jako prchavé toxické látky, které škůdce vdechuje, s hloubkovým účinkem - po aplikaci na lícovou stranu listu pronikají na rub listu, nebo slupkou plodu (třešní apod.), systémové - po aplikaci na rostlinu pronikají do pletiv a jsou rozváděny do dalších částí rostliny. Největší skupinu zoocidů, co do objemu a sortimentu, tvoří insekticidy, které se podle chemického složení dělí na: organofosfáty - nervové jedy s dotykovým, požerovým nebo i fumigačním účinkem, jejichž nevýhodou je zpravidla větší toxicita pro teplokrevné živočichy a zvýšené riziko vzniku rezistence u škodlivých organismů, při častějším opakovaném použití karbamáty - s širokým spektrem insekticidních i akaricidních účinků 18

19 pyrethroidy - s kontaktním a požerovým účinkem proti žravému a savému hmyzu, většinou relativně neškodné pro včely. K omezení vzniku multirezistence je nutné jejich střídání nebo kombinace s přípravky s jiným mechanizmem účinnosti, bioracionální insekticidy - relativně mladší skupiny přípravků, na bázi synteticky získaných analogů přirozených látek hmyzu, které narušují hormonální činnost a negativně ovlivňují chování hmyzu Herbicidy jsou přípravky proti plevelům, které se z praktického hlediska dělí na selektivní (výběrové), působící na určité plevelné druhy, a neselektivní (totální), které ničí veškerou rostlinnou vegetaci. Selektivní herbicidy se podle plevelehubného působení dělí na: kontaktní (dotykové), systémové listové (s převahou účinku přes listy), systémové kořenové (půdní, s převahou účinku přes kořeny), s kombinovaným účinkem. Podle chemického složení patří k nejrozšířenějším tyto skupiny herbicidů: fenoxykyseliny - účinkují na dvouděložné plevele a působí na bázi stimulátorů růstu, což se projevuje deformací stonků a listů (např. Aminex, Agritox atd.), amidy - používají se před setím nebo před vzejitím plodiny - preemergentně karbamáty - aplikují se většinou na list - postemergentně, jiné jsou přijímány kořeny, substituované močoviny - ve vodě nerozpustné a jsou dobře adsorbované půdou sulfonylmočoviny - selektivní herbicidy se širokým spektrem účinnosti, aplikují se před vzejitím (preemergentně) nebo časně po vzejití plodiny (postemergentně) ve velmi malých dávkách bipyridyly - ničí nadzemní část rostlin a působí za světla. triaziny - nejčastěji se aplikují na půdu, ale vykazují vysokou účinnost i při aplikaci po vzejití (postemergentní); v současné době se podstatně omezuje jejich použití pro negativní působení na životní prostředí (kontaminace podzemních vod) Regulátory růstu jsou látky, které se používají: 19

20 k regulaci růstu, např. zkracování stébla obilovin, které zvyšuje odolnost proti poléhání, k regulaci plodnosti, k urychlení dozrávání plodů (např. u rajčat a papriky), k usnadnění mechanizované sklizně (např. u třešní a višní atd.) Rozdělení přípravků podle vlastností nebezpečných pro zdraví lidí a životní prostředí Většina chemických přípravků, popřípadě i některé pomocné prostředky a biocidní přípravky, mají vzhledem ke svému chemickému složení jednu nebo i více nebezpečných vlastností, jako je hořlavost, nebezpečnost pro zdraví a pro životní prostředí, a proto podléhají příslušným ustanovením zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a jsou podle tohoto zákona odpovídajícím způsobem klasifikovány a označeny na obalu (etiketě) příslušným obrazovým výstražným symbolem nebezpečnosti spolu s jeho písmenným vyjádřením a tzv. standardními větami označujícími rizikovost pro zdraví lidí a životní prostředí (R-věty) a pokyny pro bezpečné zacházení (S-věty). Z hlediska nebezpečných vlastností se přípravky na ochranu rostlin člení na nebezpečné a přípravky neklasifikované Nebezpečné přípravky jsou takové, při jejichž klasifikaci, balení, označování, vypracování bezpečnostního listu, dovozu, vývozu i režimu zacházení s nimi musí být respektována ustanovení zákona č. 356/2003 Sb., přímo použitelného (tj. ve všech zemích ES závazného) nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek... (zkráceně označováno REACH) a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Přehled nebezpečných vlastností přípravků, jejich klasifikace, označování spolu se základními R-větami jsou uvedeny v části Toxikologie Příklady přípravků s výše uvedenými nebezpečnými vlastnostmi jsou uvedeny v příloze Přípravky neklasifikované jsou přípravky, které nemají žádné nebezpečné vlastnosti definované zákonem č. 356/2003 Sb. 20

21 2.5. Složení a formulace přípravků na ochranu rostlin Přípravky na ochranu rostlin zpravidla obsahují : účinné látky látky (chemické prvky a jejich sloučeniny) včetně mikroorganismů, které mají obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům, či na rostliny, části rostlin nebo rostlinné produkty, synergenty látky či přípravky podporující činnost účinné látky u přípravků na ochranu rostlin, safenery látky či přípravky, jež se přidávají do přípravků s cílem potlačit či snížit jejich fytotoxické účinky na některé rostliny, formulační přísady ostatní látky či přípravky, které se používají v přípravcích či v adjutantech umožňující zpracování směsi účinné látky a přídavných složek do finální úpravy obchodního přípravku, adjuvanty tvoří samostatnou skupinu z hlediska kriteria jejich úředního schvalování a jedná se o látky či přípravky, které zlepšují vlastnosti a účinnost aplikovaného přípravku. Formulace přípravků na ochranu rostlin jsou směsi účinné látky (nebo i více látek) a přídavných (inertních) složek, zpracované do finální úpravy obchodního přípravku. Formulace přípravku má rozhodující vliv na jeho účinné a ekologicky přijatelné použití. Každá formulace má určité technické a obchodní přednosti, stejně tak i nevýhody. Nejvíce používané formulace přípravků v současné době jsou: emulgovatelné koncentráty (EC) Obsahují obvykle 30-60% ve vodě nerozpustné účinné látky, 5-10% emulgátoru, který zajišťuje mísitelnost s vodou a zbytek tvoří organická rozpouštědla. EC formulace po smíchání s vodou vytváří stabilní emulzi. Nevýhodou je hořlavost, obsah organických rozpouštědel, dráždivost pokožky a očí smáčitelné prášky (WP, DP) Jsou formulovány jako směs suché, velmi jemně mleté účinné látky, nerozpustné ve vodě, s inertním nosičem (kaolin, hlinka, talek atd.) a se smáčedlem nebo dispergátorem. WP formulace po rozmíchání ve vodě tvoří poměrně stabilní suspenze. Výhodou je nízká hořlavost, levné balení a snadná likvidace obalů (většinou z papíru). Nevýhodou je vysoká prašnost při manipulaci s přípravkem a nižší obsah účinné látky rozpustné koncentráty (SL) Obsahují účinnou látku snadno rozpustnou ve vodě, popřípadě v jiných vhodných rozpouštědlech. Po smíchání s vodou vytváří pravé roztoky, 21

22 které se již dále nedělí nebo neusazují. Výhodou je vysoký obsah účinné látky, nepřítomnost organických rozpouštědel, nehořlavost, snadné dávkování podle objemu. Nevýhodou jsou zvýšené nároky na podmínky skladování (nebezpečí přemrznutí). Formulace je vhodná jen pro omezené množství účinných látek suspenzní koncentráty (SC) Jsou to koncentrované suspenze, obsahující 50-80% účinné látky na pevném inertním nosiči (hlinka, kaolin) ve formě částic velikosti 0, 5-5 mikronů. Účinná látka musí být nerozpustná ve vodě. SC formulace mají pastovitou nebo krémovou konzistenci, po zředění vodou vytváří stabilní suspenze. Výhodou je relativní bezpečnost, nehořlavost, snadné dávkování. Nevýhodou náročná výrobní receptura, zůstává zbytek v obalu ve vodě dispergovatelné granule (WG) Formulace je tvořena granulemi obsahujícími 75-90% účinné látky, rozpustné nebo nerozpustné ve vodě, smáčedlo, dispergátor a inertní plnidlo. Granule (mikrogranule) se po přidání do vody smočí, rozpadnou a pak se vytváří stálá disperze. Výhodou je nehořlavost, minimální prašnost, vysoká koncentrace účinné látky, žádná rozpouštědla, levné balení a snadná likvidace obalů. Nevýhodou je náročný vývoj výroby této formulace 2.6. Návod na použití (etiketa) Je hlavním zdrojem informací, které uživateli umožní správné zacházení s přípravkem a jeho bezpečné a účinné použití. Návod na použití musí být uveden přímo na obalu (jako jeho součást). Pokud nestačí místo na obalu nebo jeho štítku, mohou být další předepsané údaje a informace, uvedeny v příbalovém letáku, který je přikládán k obalu. Podle 49 zákona č. 326/2004 Sb., se přípravky nesmějí používat jinak, než je stanoveno rozhodnutím o registraci a v návodu na jejich použití (etiketě), který je povinnou součástí obalu. Při jejich aplikaci nesmí být: překročena nejvyšší dávka ani nesmí být zkrácena ochranná lhůta a jiné bezpečnostní lhůty uvedené v návodu na použití, postupováno v rozporu s pokyny k ochraně zdraví lidí a zvířat, vod, včel, vodních organismů a půdních organismů, uvedenými v návodu na použití, zasaženy rostliny mimo pozemek, na němž se provádí aplikace. Při porušení tohoto ustanovení, hrozí podle citovaného zákona fyzické osobě pokuta v rámci přestupkového řízení až do 40 tisíc Kč a právnické osobě 22

23 v rámci správního řízení za spáchání správního deliktu pokuta až do výše 1 milionu Kč. Obsah a struktura etikety (návodu na použití) zahrnuje následující informace: a) Identifikace přípravku: úplný název přípravku (obchodní označení), základní charakteristika biologické účinnosti, formulace a aplikační určení, účinná látka (látky), jejich obsah v přípravku, registrační číslo přípravku. b) Varovná označení: výstražné symboly a písmenná označení nebezpečných vlastností (příloha č. 4 k vyhlášce č. 232/2004 Sb.), standardní věty (R věty, S věty a další věty) vyjadřující charakter zvláštních rizik a bezpečnostní pokyny pro zdraví lidí, zvířat a životní prostředí: R věty, jde - li o nebezpečný chemický přípravek (příloha č. 5 vyhlášky č. 232/2004 Sb.) a další věty podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 329/2004 Sb., vyjadřující charakter zvláštních rizik pro člověka, zvířata nebo životní prostředí, S-věty, jde - li o nebezpečný chemický přípravek (příloha č. 6 k vyhlášce č. 232/2004 Sb.) a další věty podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 329/2004 Sb., vyjadřující bezpečnostní pokyny pro ochranu lidí, zvířat nebo životního prostředí, tj. týkající se zvláštních ochranných opatření k ochraně včel, zvěře, volně žijících organismů, vodních organismů, podzemních a povrchových vod apod., (viz kapitola 16) předepsané osobní ochranné pracovní prostředky pro práci s přípravkem. c) Identifikace osob uplatňujících práva z registrace přípravku: držitel registrace, jméno a adresa výrobce, popřípadě distributora. d) Údaje o výrobku: balení a hmotnost, datum výroby, číslo šarže, doba použití: roky od data výroby nebo konkrétní datum konce použitelnosti. dobu použitelnosti: roky od data výroby (např. 24 měsíců, 2 roky od data výroby, 3 roky od data výroby) nebo konkrétní datum konce použitelnosti (datum expirace). e) Údaje o použití: působení přípravku, návod k použití - indikace (plodina, škodlivý organismus), 23

24 podrobnější podmínky aplikace - dávkování (koncentrace), možnost použití tank-mix kombinací, maximální počet aplikací, ochranná lhůta, popřípadě další bezpečnostní lhůty mezi aplikací a setím (výsadbou), vstupem lidí a zvířat na ošetřený pozemek, mezi aplikací a sklizní apod. f) Podmínky správného skladování přípravku. g) Informace o bezpečném nakládání a odstranění (likvidace) použitých obalů, neupotřebitelných zbytků přípravků, zbytků postřikové kapaliny a oplachových vod, h) Informace o první pomoci při zasažení lidí přípravkem Bezpečnostní list Poskytuje významné informace pro bezpečné zacházení s nebezpečným přípravkem. Dodavatel přípravku (výrobce, dovozce, distributor) je povinen příjemci bezplatně poskytnout bezpečnostní list v tištěné nebo elektronické podobě v českém jazyce (nařízení REACH). Obsah bezpečnostního listu stanoví nařízení REACH (podrobnosti uvádí jeho příloha II): 1. Identifikace přípravku a osoba odpovědná za uvedení přípravku na trh (výrobce, dovozce nebo distributor). 2. Identifikace nebezpečnosti přípravku (tj. klasifikace a informace o riziku pro člověka a ŽP). 3. Informace o složení přípravku a nebezpečných vlastnostech (klasifikaci) jeho složek. 4. Pokyny pro první pomoc. 5. Opatření pro hašení požáru. 6. Opatření v případě náhodného úniku přípravku. 7. Pokyny pro zacházení s přípravkem a skladování přípravku. 8. Omezování expozice přípravku a osobní ochranné prostředky. 9. Informace o fyzikálních a chemických vlastnostech přípravku. 10. Informace o stabilitě a reaktivitě přípravku. 11. Informace o toxikologických vlastnostech. 12. Ekologické informace o přípravku. 13. Pokyny pro odstraňování přípravku. 14. Informace pro přepravu. 15. Informace o právních předpisech vztahujících se k přípravku. 16. Další informace vztahující se k přípravku. 24

25 2.8. Evidence používání přípravků Podle ustanovení 49, odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., je povinností každé fyzické i právnické osoby, která v rámci podnikání používá přípravky, vést předepsaným způsobem evidenci jejich použití. Způsob vedení této evidence stanoví 19 vyhlášky č. 329/2004 Sb. ), o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění Povinný rozsah evidence používání přípravků při podnikání je uveden v příloze č. 9 této vyhlášky. Evidenci o použití POR a pomocných prostředků na OR vede v rozsahu daném přílohou č. 9 vyhl. č. 329/2004 Sb., v platném znění osoba odpovědná za subjekt popř. přímo, odborně způsobilá fyzická osoba podle ustanovení 86 zákona č. 326/2004 Sb. Předepsané údaje zaznamenává ve zvláštní knize s průběžně očíslovanými stránkami, popřípadě v elektronické podobě, co nejdříve po skončení aplikace, nejpozději následující pracovní den den po aplikaci přípravku. Evidenci nepodléhá použití feromonů a repelentů proti okusu zvěří, pokud nejsou aplikovány jako přípravky plošně. Připouští se společné vedení evidence o používání přípravků a hnojiv s podmínkou, že záznamy budou obsahovat údaje viz tabulka. 25

26 Vysvětlivky k tabulce: Parcelní číslo resp. číslo půdního bloku- v případě více čísel v rámci jednoho pozemku je možný odkaz (v této kolonce) na katastrální mapu (resp. výpis z KN), která je k dispozici k nahlédnutí (resp. uveďte číslo půdního bloku dle LPIS). Není-li pozemek označen parcelním číslem, lze identifikovat místo použití jiným odpovídajícím způsobem Sloupec 1: Ošetřovaným objektem, v případě lesního pozemku JPRL (jednotka prostorového rozdělení lesa) se rozumí např.: druh rostliny (plodiny), na níž byl přípravek aplikován (např. pšenice ozimá, řepka olejka, slunečnice roční a další, dále také druh popř. rod ovocných, okrasných dřevin, rod popř. druh rostlin pěstovaných ve skleníku atd.) druh rostlinného produktu, na nějž byl přípravek aplikován (např. pšenice ozimá, ječmen jarní, kukuřice setá apod.) půda, jestliže jde o její desinfekci nebo desinsekci, před vysetím nebo vysázením plodiny nebo jiné rostliny, vodní plocha prázdný sklad nebo prázdný skleník se zaznamenává v případech fumigace prostoru bez rostlinných produktů nebo rostlin, druh mořeného osiva nebo sadby, ostatní plocha (nádvoří, drážní těleso, cesta, apod.) Sloupec 2: Výměrou oseté plochy se rozumí Osevní plocha plodiny v ha k 31.5., v případě ozimů k daného roku. Sloupec 3: Rozsah, velikost, množství ošetřovaného objektu kvantifikace ošetření, například: výměra ošetřené plochy v ha nebo m 2 množství namořeného osiva v kg nebo tunách pokud ošetřenou plochu prázdného skleníku nebo skladu nelze uvést, záznam se ve sloupci 3 neprovede. Záznam rovněž nemusí být proveden, jde-li o jinou aplikaci než plošnou. V případě lesního pozemku se rozumí plocha skutečně ošetřená (nemusí se shodovat s celou plochou JPRL). Sloupec 4: Datum aplikace přípravku - se uvede ve formátu den, měsíc, rok (např ) 26

27 Sloupec 5: Úplný obchodní název přípravku (např. Command 36 CS, Falcon 460 EC atd.), v případě použití tank mixu se uvedou ve sloupci 5 všechny použité přípravky. Sloupec 6: Způsobem aplikace se rozumí aplikační technologie (forma aplikace - např. postřik, letecký postřik, poprašování, aplikace granulí, atd. a dále též, zda aplikace byla provedena z vlastních zdrojů (VZ) podniku nebo podnikem zemědělských služeb (S). Leteckou aplikaci je třeba uvést vždy (LA). Byl-li přípravek aplikován spolu s jiným přípravkem nebo pomocným prostředkem ( tank - mix, tj. TM), je to třeba uvést v tomto sloupci. V případě lesního pozemku se rozumí způsob provedení, například jednotlivě, řady, celoplošně, ručně, zádovým postřikovačem, motorovým postřikovačem, letecky, kladení otrávených návnad do staniček, ošetřování lapáků, nátěr, zásekem sekerou. Sloupec 7: Celkovým množstvím aplikovaného přípravku se rozumí skutečné množství přípravku, které bylo použito na ošetřovanou plochu nebo prostor nebo hmotnost rostlinného produktu. Sloupec 8: Dávkou na jednotku (v litrech nebo kg nebo kusech) se rozumí dávka přípravku na 1 ha plochy pozemku nebo 1 m 2 jiné plochy nebo 1 m 3 prostoru nebo 1 tunu rostlinného produktu popř. mořeného osiva. Sloupec 9: Účelem aplikace se rozumí cílový škodlivý organismus (např. mandelinka bramborová, strupovitost jabloně atd.) proti němuž byla aplikace provedena popřípadě některé z těchto použití moření, desikace, defoliace, regulace biologických procesů, ošetření ran rostlin, úprava vzhledu rostlin, dezinfekce nebo dezinsekce půdy, aplikačně technologický účel. Řádné plnění této povinnosti, která je mimo jiné podmínkou pro přiznání některých státních finančních podpor zemědělským podnikům, také přispívá ke zlepšení úrovně technologické kázně v rámci správné zemědělské praxe. Je důležitým podkladem pro případné reklamační řízení při snížené účinnosti přípravku nebo poškození ošetřené plodiny, dále při šetření případů úhynu včel, zvěře, ryb a vodních organismů a také předchází případům poškození následných plodin při použití některých půdních přípravků s dlouhodobým účinkem. 27

28 Správné vedení evidence použití přípravků pravidelně kontrolují zaměstnanci územních útvarů Státní rostlinolékařské správy (SRS), popřípadě další pověřené orgány Nakládání s přípravky s prošlou dobou použitelnosti Doba použitelnosti (doba použití) daného přípravku je povinně vyznačena v návodu na použití (etiketě) v rámci údajů o výrobku (datum výroby, výrobní šarže, doba použití) a je uvedena jako počet roků od data výroby nebo přímo datem (rokem), kdy končí použitelnost výrobku. Podle ustanovení 47 zákona č. 326/2004 Sb., nesmí být přípravky, u nichž prošla doba použitelnosti, uváděny na trh a do oběhu. Tyto přípravky lze použít v rámci podnikání jen tehdy, jestliže se prokáže na základě příslušného rozboru odpovídajícího vzorku, že jejich chemické a fyzikální vlastnosti se shodují s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o jejich registraci. Laboratorní rozbor pro tento účel zajišťuje držitel rozhodnutí o registraci přípravku (tj. zpravidla výrobce) a provádí akreditovaná laboratoř. Uživatel přípravku (osoba, která při podnikání používá přípravky na ochranu rostlin) při zjištění zásob přípravku s prošlou dobou použitelnosti se proto může dohodnout se svým dodavatelem (distributorem) o zprostředkování laboratorního rozboru vzorku daného přípravku v příslušné laboratoři držitele rozhodnutí o registraci nebo jím pověřené akreditované laboratoři. V případě, že příslušný atest dané laboratoře nepotvrdí na základě rozboru vzorku shodu vlastností přípravku a další možnou použitelnost přípravku, stávají se zásoby daného přípravku s prošlou dobou použitelnosti nebezpečným odpadem a uživatel jako původce tohoto druhu odpadu je povinen zajistit další nakládání s ním, podle odstavců až a předat tento nebezpečný odpad příslušné oprávněné osobě, tj. osobě, které byl krajským úřadem udělen souhlas k provozování zařízení pro sběr, výkup, využívání nebo odstraňování tohoto druhu odpadu. 28

29 3. NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI PŘÍPRAVKY Pro práci a jiné nakládání s přípravky, které jsou klasifikovány jako nebezpečné, jsou se zřetelem k jejich specifické rizikovosti pro zdraví lidí a životní prostředí a potřebě zvýšené úrovně ochrany a bezpečnosti při zacházení s nimi, stanoveny příslušnými zákony některé zvláštní podmínky: zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, upravuje jejich klasifikaci, balení a označování, nařízení REACH stanoví povinnost vypracování a poskytování bezpečnostního listu (základní informace uvedeny v kapitole 2.6. Návod na použití a 2.7. Bezpečnostní list), zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v 50 upravuje použití přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví podmínky pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky ( 44a) a stanoví požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické ( 44b). Podle ustanovení citovaného zákona č. 258/2000 Sb. je nakládáním s nebezpečnými přípravky jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava. Při nakládání s nebezpečnými chemickými přípravky je každý* povinen chránit zdraví lidí a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, standardními větami označujícími specifickou rizikovost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení. *(Tato povinnost se vztahuje i na fyzické osoby nepodnikající, tj. při použití nebezpečných přípravků v domácnostech, zahrádkách apod.) Zvláštní podmínky pro nakládání s vysoce toxickými přípravky Odborná způsobilost Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání smějí nakládat s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s vysoce toxickými přípravky. Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito přípravky může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok. 29

30 O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je osoba oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let. Toto ustanovení o odborné způsobilosti se nevztahuje na výkon činnosti speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (DDD), který podléhá režimu podle ustanovení 55 a násl. zákona č. 258/2000 Sb. ( 58 odst. stanoví pro osoby používající při těchto činnostech látky a přípravky klasifikované jako toxické nebo vysoce toxické povinnost absolvování speciálního kursu a složení zkoušky). Fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické je osoba, která má: vysokoškolské vzdělání v oblasti všeobecného lékařství, farmacie, veterinárního lékařství a hygieny, chemie, včetně učitelských oborů, nebo má jiné vysokoškolské vzdělání a doklad o absolvování celoživotního vzdělávání v oboru toxikologie (podrobně viz 44b odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.), odbornou kvalifikaci rostlinolékaře (vzdělání dle 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb.), jiné vzdělání a podrobila se úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, vydané orgánem ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice), Za fyzické osoby odborně způsobilé pro výrobu, dovoz nebo prodej vysoce toxických přípravků se považují fyzické osoby odborně způsobilé podle živnostenského zákona. Ke zkoušce odborné způsobilosti k nakládání s vysoce toxickými přípravky se může přihlásit u příslušného zkušebního místa, tj. krajské hygienické stanicé (KHS), na které je zřízena zkušební komise, fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem nebo bydlištěm v ČR. Za vydání osvědčení se platí správní poplatek a je platné 5 let, obsah a podmínky provedení zkoušky jsou stanoveny prováděcí vyhláškou č. 428/2004 Sb. Žádost o souhlas SRS s použitím vysoce toxického přípravku Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti hodlá ve venkovním (polním) nebo skleníkovém prostředí použít přípravek označený na základě rozhodnutí o jeho registraci jako vysoce toxický, je povinna podle 50 zákona 326/2004 Sb., písemně požádat místně příslušný územní útvar SRS o souhlas s jejím použitím. V žádosti uvede katastrální území 30

31 a parcelní číslo pozemku, kde má být použit, plodinu, která má být ošetřena, účel, rozsah a termín aplikace. SRS vydá písemné povolení k použití vysoce toxického přípravku tehdy, jestliže shledá, že potřebné ošetření nelze provést jinak, zejména nelze-li je provést méně nebezpečným přípravkem. V povolení může stanovit zvláštní opatření k ochraně životního prostředí. Stejnopis povolení předá žadateli a místně příslušnému pracovišti krajské hygienické stanice. Toto ustanovení se nevztahuje na výkon činnosti speciální ochranné DDD v zemědělských a potravinářských provozech. Osoba oprávněná k provádění této činnosti je však v případě použití přípravků vysoce toxických a toxických povinna písemně oznámit místně příslušnému územnímu pracovišti KHS a obecnímu úřadu, a to 48 hodin před zahájením této činnosti, datum, místo, druh použitého přípravku a další předepsané údaje ( 61 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.). Prodej, skladování a evidence vysoce toxických přípravků Fyzické a právnické osoby nesmějí prodávat, darovat nebo jiným způsobem poskytovat vysoce toxické přípravky jiným fyzickým nebo právnickým osobám, nejsou-li tyto oprávněny k nakládání s těmito nebezpečnými přípravky, to znamená, nemají-li nakládání s těmito přípravky zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou (viz kapitola ). Pro skladování a evidenci vysoce toxických přípravků platí zpřísněné podmínky (viz kapitola 4.) Společné a další podmínky pro přípravky vysoce toxické, toxické, žíravé, (karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci kategorie 1-2) a) Zákaz prodeje přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické a žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob. b) Zákaz prodeje, darování nebo jiného převodu přípravků, které jsou klasifikovány a označeny jako toxické a žíravé, osobám mladším 18 let a osobám zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním úkonům. c) Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí nakládat s vysoce toxickými, toxickými a žíravými přípravky jen v rámci přípravy na povolání, v případě toxických a žíravých přípravků pod přímým dozorem odpovědné osoby, v případě přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí (viz kapitola ). 31

32 d) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání nakládají s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být prokazatelně seznámeny s nebezpečnými vlastnostmi těchto přípravků, zásadami ochrany zdraví a životního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první pomoci. e) Právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s přípravky s vlastnostmi uvedenými v předchozím odstavci, písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito přípravky. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech přípravků, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a životního prostředí, první pomoc a postup při nehodě. Zaměstnavatel je povinen projednat text těchto pravidel s pracovištěm KHS příslušným podle místa činnosti. f) Práce s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické označené větami R 23 nebo R 24, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci a některými dalšími jsou zakázané těhotným a kojícím ženám, mladistvým osobám jsou zakázány i práce s žíravými a některými dalšími přípravky (vyhláška č. 288/2003 Sb.). g) Další podmínky ochrany zdraví při práci s chemickými látkami a přípravky a požadavky na pracoviště s nimi (včetně zvláštních požadavků na podmínky a opatření při používání látek a přípravků karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci a dalších) jsou stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějšího předpisu. 32

33 4. SKLADOVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ K nebezpečným vlastnostem mnoha přípravků patří hořlavost, nebezpečnost pro zdraví a ekotoxicita, a proto se na jejich skladování vztahuje řada povinností, technických a bezpečnostních opatření, stanovených příslušnými právními předpisy Povinnosti osoby skladující přípravky Podnikatel (osoba oprávněná k podnikání), distributor (osoba uvádějící přípravky na trh) a profesionální uživatel (osoba, která používá přípravky v rámci svých profesních činností), jsou při skladování přípravků povinni zajistit: a) uskladnění přípravků podle jejich druhů, odděleně od jiných výrobků a od přípravků určených k likvidaci jako odpad a mimo dosahu látek, které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaného přípravku, b) oddělené skladování přípravků s prošlou dobou použitelnosti, c) průběžné vedení skladové evidence o příjmu a výdeji přípravků včetně přípravků s prošlou dobou použitelnosti, d) splnění technických požadavků na skladování přípravků a další podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Zvláštní podmínky vztahující se na stavebně technická řešení pro sklady přípravků jsou dány vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Osoby oprávněné k podnikání musí podle 44a odst. 11 zákona č. 258/2000 Sb. skladovat nebezpečné přípravky klasifikované jako vysoce toxické jen v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných přípravků a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví lidí. Dle 44a odst. 12 tohoto zákona musí být vedena evidence vysoce toxických přípravků, a to pro každý takový přípravek samostatně, evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství, stavu zásob a jméno osoby, které byl vysoce toxický přípravek vydán. Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let, po dosažení nulového stavu zásob. e) skladování pouze takových přípravků, které jsou baleny a označeny v souladu s 42, jde-li o skladování přípravků určených k uvádění na trh nebo k použití. 33

34 4.2. Základní kriteria pro splnění technických požadavků skladování a stavebně technického řešení skladů přípravků jsou: bezpečné zajištění přípravků proti nepříznivým povětrnostním vlivům a nepovolaným osobám, ochrana zdraví lidí a životního prostředí v místě skladování přípravků a jeho bezprostředním okolí včetně manipulačních a asanačních ploch, bezpečné technické zabezpečení místa a okolí skladu proti kontaminaci povrchových a podzemních vod pesticidními látkami, požární bezpečnost odpovídající předpisům pro skladování hořlavin. Požadavky a nároky na stavebně technická řešení skladů přípravků a jejich vybavení se zvyšují úměrně s velikostí skladů, objemem a sortimentem skladovaných přípravků, rozsahem a intenzitou činností spojených s manipulací s přípravky a způsobem jejich používání, v daném zemědělském, lesním provozu nebo obchodní firmy. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, nahrazuje zrušenou vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. Tato nová vyhlášky již nerozděluje stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin dle kapacity na sklady nad 1 tunu a do 1 tuny tzv. příruční pohotovostní sklady. V 53 odst. 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., jsou stanoveny jednotné požadavky na stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin, a to Podlaha staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a s povrchem umožňujícím snadné čištění, vyspádovaná do samostatné bezodtokové jímky. Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky. Kromě technických požadavků na stavby dle vyhl. č. 268/2009 Sb. je nutné dodržovat pokyny pro skladování uvedené na etiketě přípravku, např. Přípravek skladujte v suchých uzamykatelných skladech, v uzavřených originálních obalech při teplotách 5-30 C odděleně od potravin, krmiv, hnojiv, desinfekčních prostředků a obalů od těchto látek. Chraňte před mrazem, vlhkem, přímým slunečním zářením a sáláním tepelných zdrojů. Sklad má být dále vybaven nezbytným množstvím pitné vody (pro případ nutného omytí a opláchnutí zasažené části těla, zejména očí přípravky nebo při potřísnění oděvu), v případě, že se ve skladu manipuluje pouze s přípravky v originálních obalech (tj. přípravky se přijímají, skladují a vydávají, aniž se obaly otvírají) alespoň pohotovostní zásobou nejméně 34

35 20 litrů pitné vody v uzavřené nádobě, je-li tekoucí pitná voda volně a trvale dostupná v těsné blízkosti skladu (např. v umývárně, apod.). Mezi nezbytné vybavení patří vhodné osobní ochranné pracovní prostředky, lékárnička první pomoci, prostředky pro likvidaci případných drobných havárií při rozlití nebo rozsypání přípravků (Vapex, piliny, písek) a přípravky k osobní očistě. Při skladování přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R- větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být ve skladu zaměstnancům volně dostupná (např. vyvěšena) písemná pravidla s informacemi o nebezpečných vlastnostech přípravků, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a životního prostředí, pokyny pro první pomoc a postup při nehodě. Vstup do skladu nutno označit tabulí s názvem Nepovolaným osobám vstup zakázán. Praktické zásady skladování přípravků jsou uvedeny v příloze č. 4 35

36 5. OCHRANA VČEL PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ Používání přípravků je často spojeno s vážným rizikem nežádoucích účinků na některé užitečné druhy živočichů i jiné necílové organismy. Ochrana včel při používání přípravků proto zaujímá z hospodářského hlediska velmi významné místo v systému správné praxe v ochraně rostlin. Ochrana včel při používání přípravků je upravena ustanovením 51 zákona 326/2004 Sb., a vyhláškou č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů Klasifikace a označení přípravků podle účinků na včely Jednotlivé přípravky podléhají v rámci registračního řízení samostatnému studiu a hodnocení z hlediska jejich účinků na včely a podle výsledků jsou následně klasifikovány (zařazovány do příslušných kategorií) z hlediska míry rizika otrav včel. V současné době i v několika příštích letech se uživatelé přípravků (ošetřovatelé porostů) mohou v důsledku častých změn předpisů setkat s rozdílnou klasifikací a označením účinků na včely v návodech na použití (etiketě), které se liší od současné právní úpravy. Proto jsou v další části této kapitoly uvedena vždy všechna alternativní označení téže klasifikace Povinnosti ošetřovatele porostů Ošetřovatelem porostů se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která při podnikání používá přípravky nebo biocidní přípravky ve venkovním prostředí. Ošetřovatel porostu nesmí aplikovat přípravky, které jsou označené jako nebezpečné pro včely (přípravky pro včely škodlivé ) a přípravky označené jako zvláště nebezpečné pro včely (přípravky pro včely jedovaté, přípravky pro včely toxické ), pokud nemá k dispozici informace o: umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 5 km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena a směrech hromadného letu včel Povinnosti uživatele pozemku Uživatelem pozemku se rozumí vlastník pozemku nebo jiná oprávněná osoba, která využívá pozemek v rámci podnikání a hodlá na něm používat přípravky. Uživatel pozemku jet povinen v dostatečném předstihu před aplikací přípravků nebezpečných pro včely ( pro včely škodlivých ) a přípravků zvláště nebezpečných pro včely ( pro včely jedovatých nebo pro včely 36

37 toxických ) projednat opatření k ochraně včel (stanovená prováděcí vyhláškou MZe č. 327/2004 Sb.) s dotčenými chovateli včel, jejichž stanoviště včelstev jsou v dosahu do 5. km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena a s místně příslušným obecním úřadem. Jménem chovatelů může jednat jejich zástupce. Tento právní předpis rovněž stanovní povinnost přímého osobního jednání uživatelů pozemku hodlajících použít uvedené kategorie přípravků (nebezpečné a zvláště nebezpečné pro včely) s dotčenými chovateli včel. Nově také rozlišuje povinnosti ošetřovatelů porostů a uživatelů pozemků pro případy zajišťované aplikace přípravků na objednávku uživatele pozemku, který je povinen v daném případě sdělit ošetřovateli porostu podmínky dohodnuté s chovateli včel a obecním úřadem Povinnosti chovatelů včel Pro zabezpečení ochrany včel v souladu s uvedenými povinnostmi ošetřovatelů porostů a uživatelů pozemků a pravidly stanovenými vyhláškou jsou chovatelé včel povinni oznámit příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel. Obecní úřad poskytuje na vyžádání tyto údaje ošetřovatelům porostů a uživatelům pozemků (v častém případě jde o jedny a tytéž osoby). Chovatel včel oznamuje písemně místně příslušnému obecnímu úřadu každoročně do konce února umístění trvalých stanovišť včelstev. Nové umístění včelstev včetně kočovných oznamuje opět písemně obecnímu úřadu nejpozději 5 dnů před jejich přemístěním. Pokud nové umístění nebude v zastavěné části obce, připojí chovatel jednoduchý situační náčrtek s označením stanoviště včelstev. Pokud toto stanoviště není umístěno v zastavěné části obce, označí umístěním žlutého rovnostranného trojúhelníku o délce stany 1 m v horizontální poloze Opatření k ochraně včel při použití přípravků Jsou ustanovena vyhláškou č. 327/2004 Sb., která definuje některé důležité pojmy: porost navštěvovaný včelami - lesní porost se stromy a keři lesních dřevin, které kvetou nebo se na nich vyskytuje medovice nebo mimokvětní nektar; porost na pozemku ve venkovním prostředí, na jehož jednom čtverečním metru jsou v době ošetření průměrně více než dvě kvetoucí rostliny včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami, popřípadě při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru, 37

38 medovice sladká tekutina, kterou vylučují na povrchu rostlin některé druhy hmyzu a cizopasných hub; medovice jt obvyklá na lesních stromech listnatých i jehličnatých, ale může se vyskytovat i na semenné řepě či námelovém žitě, mimokvětní nektar sladká tekutina, kterou vylučují některé rostliny na řapících listů, na listech nebo palistech; obvykle bývá u vikvovitých rostlin. Zjišťování výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru se provádí jednoduše podle přítomnosti včel na porostu Podmínky aplikace přípravků zvláště nebezpečných pro včely Přípravky klasifikované a označené jako zvláště nebezpečné pro včely (nebo pro včely jedovaté, popřípadě pro včely toxické) nesmí být aplikovány: na porost navštěvovaný včelami na stromy a keře v květu, při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru letecky Nesprávné posouzení stavu porostu a špatný odhad doby rozkvětu je nejčastější příčinou hromadných otrav včel. Navíc při posuzování porostu a odhadu doby rozkvětu je nutné vzít v úvahu i dobu reziduálního působení přípravku, která může být dlouhá jeden den až tři týdny! V případech, že je tato doba přímo uvedena v návodu na použití (etiketě), musí být bezpodmínečně dodržena Podmínky aplikace přípravků nebezpečných pro včely Přípravky klasifikované a označené jako nebezpečné pro včely (nebo pro včely škodlivé): a) nesmí být aplikovány v době, kdy včely létají na porosty navštěvované včelami, na stromy a keře v květu a při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru navštěvované včelami, letecky v případě, že nejsou splněny dále uvedené podmínky pro leteckou aplikaci; b) mohou být aplikovány po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do dvacáté třetí hodiny příslušného dne. 38

39 U této kategorie přípravků (nebezpečných či škodlivých pro včely) je vedle nedodržení dávky (předávkování) nejčastější příčinou otrav zpoždění při ranním ošetření, kdy se ošetření z pracovních důvodů posune a včely již vylétají. Rovněž při vydatných snůškách mohou včely vylétávat časněji. Proto je nyní pro tyto případy legislativně upravena doba pouze na večerní ošetření, tedy po skončení letu včel. Nejvhodnější způsob jak předejít poškození včelstev je zjištění přítomnosti včel přímo v porostu Podmínky aplikace přípravků s přijatelným rizikem pro včely U kategorie přípravků dříve klasifikovaných jako relativně bezpečné pro včely, nyní označené jako přípravky s přijatelným rizikem pro včely, platí tato klasifikace a označení za předpokladu dodržení návodu na použití zejména dávkování a dalších podmínek správné aplikace. Při předávkování může dojít k otravě včel i těmito přípravky. Dalším rizikovým faktorem je míchání přípravků (tank mix směsi), aniž je znám možný zesilující negativní účinek této směsi na včely. Synergicky takto mohou působit i některá kapalná hnojiva. Z praxe jsou známé případy otrav včel při použití relativně neškodných přípravků ve směsi s DAM. Vyhláška č. 327/2004 Sb., nově upravuje podmínky použití přípravků s přijatelným rizikem (relativně neškodných) následovně : Aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu k použití přípravku, se považuje za použití nebezpečné pro včely podle 51, odst. 1, písm. a) zákona. Při této společné aplikaci se uplatňují opatření jako při aplikaci přípravku zvláště nebezpečného pro včely, jde-li o použití přípravku nebezpečného pro včely, nebo jako při aplikaci přípravku nebezpečného pro včely, jde-li o přípravek, který není nebezpečný pro včely, je-li použit samostatně. Podle tohoto ustanovení se použití neregistrované směsi přípravků označených jako přípravky s přijatelným rizikem (relativně neškodných) nebo těchto přípravků ve směsi s jinými látkami či přípravky, které nejsou klasifikovány podle účinků na včely (kapalná hnojiva), stává použitím nebezpečným pro včely s povinnostmi a podmínkami stanovenými pro aplikaci přípravku nebezpečného pro včely. 39

40 Postup bezpečné aplikace přípravků zvláště nebezpečných a nebezpečných pro včely Přípravek zvlášť nebezpečný může být aplikován jen v takové vzdálenosti od kvetoucích porostů, stromů a keřů navštěvovaných včelami a od stanoviště včelstev, která s ohledem na způsob aplikace, použitý mechanizační prostředek a sílu a směr větru zaručuje, že aplikovaný přípravek na ně nedopadne. Tato vzdálenost musí být dodržena při aplikaci přípravku nebezpečného pro včely, jestliže se aplikace provádí v době, kdy včely létají. Na porostech pod stromy, které jsou navštěvovány včelami, nebo v jejich blízkosti smí být aplikován přípravek zvlášť nebezpečný pro včely jen takovým způsobem, který vylučuje jeho zanesení na květy a části těchto stromů s výskytem medovice nebo mimokvětního nektaru, přípravek nebezpečný pro včely jen takovým způsobem, který vylučuje jeho zanesení na květy a části těchto stromů s výskytem medovice nebo minokvětního nektaru v době, kdy včely létají. K častým a velkým otravám dochází právě při úletu těchto přípravků na kvetoucí rostliny, které neošetřujeme. Bývají to často vrby, jívy či javory. Nevyplatí se proto podceňování síly větru a určení jeho směru Zvláštní podmínky pro leteckou aplikaci z hlediska ochrany včel: a) letecká aplikace přípravků zvláště nebezpečných pro včely je zakázána, b) povinnost ošetřovatele porostu nebo jiné osoby pověřené uživatelem pozemku oznámit písemně leteckou aplikaci přípravků a látek účinkujících na hmyz obecnímu úřadu nejpozději 48 hodin před začátkem jejího provedení, c) povinnost obecního úřadu bez zbytečného odkladu po obdržení oznámení vyhlásit počátek letecké aplikace přípravků způsobem v místě obvyklým, d) povinnost chovatele včel nebo jím pověřené osoby oznámit obecnímu úřadu neprodleně po vyhlášení počátku leteckého ošetřování hromadný let včel za zdrojem snůšky a jeho pravděpodobný směr, e) letecká aplikace přípravků nebezpečných pro včely je přípustná tehdy, jestliže: nelze ochranný zásah provést přípravkem PR (relativně neškodným), 40

41 je zabezpečeno, že touto aplikací nebudou zasažena stanoviště včelstev, dráhy hromadného letu včel a kvetoucí porosty, stromy a keře navštěvované včelami, jsou splněny oznamovací povinnosti a vzájemně byla projednána opatření k ochraně včel podle 51 zákona č. 326/2004 Sb Postup při šetření úhynu včel Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel v důsledku použití přípravků, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu Státní veterinární správy (SVS), která v součinnosti se SRS (územním pracovištěm) provede místní šetření a podle výsledku zajistí odběr vzorků a jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel o výsledku tohoto vyšetření. Výsledek vyšetření vzorků poskytne též SRS. Způsob odběru vzorku uhynulých včel K vyšetření příčin uhynutí včel se odebírá vzorek uhynulých včel v počtu nejméně 500 jedinců a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně 200 gramů. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném obalu a nejpozději do 72 hodin po ošetření porostu doručeny odbornému ústavu k provedení analýzy. 41

42 6. OCHRANA ZVĚŘE A DALŠÍCH SUCHOZEMSKÝCH OBRATLOVCŮ Použití přípravků, které jsou podle rozhodnutí o registraci označené jako nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro suchozemské obratlovce je upraveno ustanovením 51 zákona č. 326/2004 Sb., a provádění vyhláškou č. 327/2004 Sb. Tyto předpisy ukládají některé povinnosti jak osobám, které hodlají použít tyto přípravky (ošetřovatelé porostů), tak i uživatelům honitby Povinnosti ošetřovatele porostu Ošetřovatel porostu (uživatel pozemku) je povinen: a) oznámit použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro suchozemské obratlovce tři dny před zahájením aplikace uživateli honitby, příslušnému územnímu pracovišti Krajské veterinární správy, příslušnému územnímu pracovišti Státní rostlinolékařské správy; b) projednat s uživatelem honitby vzájemný postup a opatření k omezení rizika ohrožení zvěře. Příslušné orgány SVS a SRS mohou (ale nemusí) stanovit po oznámení použití zvláštní podmínky. Na rozdíl od dříve platných předpisů nevydávají písemný souhlas s použitím přípravků zvláště nebezpečných a nebezpečných pro zvěř Povinnosti uživatele honitby Po obdržení oznámení o plánované aplikaci ohrožující zvěř, jednání a vzájemné výměně informací s ošetřovatelem porostu, je dotčený uživatel honitby povinen zajistit potřebná opatření k ochraně zvěře s přihlédnutím k porostům navštěvovaným zvěří, místům určeným ke krmení zvěře, druhům zvěře apod. Náležitosti oznámení aplikace uživateli honitby Oznámení aplikace přípravků ohrožujících zvěř obsahuje: identifikační údaje o ošetřovateli porostu (uživateli pozemku) a pozemku včetně místního určení, informace o přípravku, který má být aplikován, kontaktní osobu (adresa, telefon), která přijímá oznámení o případném úhynu zvěře. 42

43 Formulář pro oznámení aplikace POR ohrožující obratlovce, odeslaný 3 dny před zahájením na SRS, SVS a uživateli honitby: 6.3. Podmínky použití přípravků ohrožujících zvěř Přípravky nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro suchozemské obratlovce nesmí být použity: a) v oborách, bažantnicích a farmových chovech zvěře, 43

44 b) v takové vzdálenosti od míst uvedených pod písmenem a), při nichž hrozí, že při způsobu aplikace, síle a směru větru mohou být tato místa zasažena tímto přípravkem. Opatření k ochraně zvěře při aplikaci přípravků ohrožujících zvěř: a) vypuzení zvěře z pozemku, který má být ošetřen, b) zabránění přístupu zvěře na ošetřený pozemek vhodnými technickými prostředky (plašiči, ohradníky), c) použití přípravku způsobem, kterým se zabrání přímému kontaktu zvěře s aplikovaným přípravkem, d) vyloučení aplikace nebezpečných (zvláště nebezpečných) přípravků na honebních pozemcích nebo na jejich částech vyznačených uživatelem honitby v době, kdy se na nich líhnou mláďata nebo se na nich nacházejí hnízda s vejci pernaté zvěře. Vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin uvádí v příloze č. 6 v souladu s právem EU zvláštní standardní věty vyjadřující zvláštní rizika přípravků pro životní prostředí, z nichž některé obsahují konkrétní pokyny pro ochranu suchozemských obratlovců, kterými je povinen se uživatel přípravků při aplikaci řídit. 44

45 7. OCHRANA VOD PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ 7.1. Ochrana podzemních a povrchových vod při používání přípravků Ochrana vod při zacházení s přípravky je obecně upravena následujícími právními předpisy: zákon č.326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči upravuje v 51 odst. 3 ochranu vod pouze nepřímo tím, že přípravky, které jsou podle rozhodnutí o jejich registraci označeny standardními větami pro specifickou rizikovost: o R 50 " Vysoce toxický pro vodní organismy", o R 51 " Toxický pro vodní organismy", o R 52 " Škodlivý pro vodní organismy" nebo o R 53 " Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí" smějí být aplikovány jen v takových vzdálenostech od povrchových vod, které vylučují, že tyto přípravky při aplikaci dopadnou nebo budou zaneseny větrem do těchto vod nebo do nich budou následně splaveny deštěm. Pro ochranu podzemních vod se používají také věty s označením SPe: o SPe 1: Za účelem ochrany podzemní vody neaplikujte tento přípravek nebo jiný, jestliže obsahuje účinnou látku XY (název účinné látky nebo skupiny účinných látek) vícekrát než jednou za tři roky o SPe 2: Za účelem ochrany podzemní vody přípravek neaplikujte na půdách (uvedeny zpřesňující údaje o druhu půdy). Na současném trhu s přípravky v ČR a pravděpodobně v období do r se však bude vyskytovat ještě řada přípravků registrovaných podle dřívějších předpisů, kde toto označení (rizikové věty) chybí, nebo je jiné. Tyto přípravky jsou označeny nezařazeno, tzn. že přípravek nebyl dosud zařazen z hlediska použití v Ochranném pásmu II. stupně. U těchto přípravků se doporučuje postupovat při jejich použití obezřetně tak, jako by se jednalo o přípravky, které jsou z použití v OP II. zdrojů podzemní a nebo povrchové vody vyloučeny. Proto je nutné upozornit na příslušná ustanovení platného vodního zákona, jako zvláštního zákona z hlediska ochrany vod. 45

46 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů - vodní zákon stanoví 39 Každý kdo zachází se závadnými látkami je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí." Podle přílohy č. 1 vodního zákona, je nutno obecně přípravky podle jejich fyzikálně chemických vlastností považovat za nebezpečné, případně zvláště nebezpečné závadné látky z hlediska ochrany jakosti vod. Každý, kdo zachází s těmito nebezpečnými závadnými látkami, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického výrobního zařízení. Při porušení těchto ustanovení hrozí značné sankce ze strany vodoprávních orgánů, a je proto nutné vyvarovat se jakéhokoliv rizika kontaminace povrchových a podzemních vod při použití přípravků! Výjimkou může být pouze přípravek, který je podle rozhodnutí o registraci povolen k použití v povrchových vodách za přesně stanovených podmínek Ochranná pásma vodních zdrojů a zvláštní opatření k jejich ochraně při používání přípravků K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních a povrchových vod, využívaných pro zásobování pitnou vodou (nyní s průměrným odběrem více než m3 za rok), stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma ( 30 vodního zákona). Uživatelé přípravků se však setkají ještě s vymezením a označením ochranných pásem podle dříve platných předpisů, tj. označených jako pásma hygienické ochrany (PHO) vodních zdrojů 1. stupně, 2. stupně (členěných na vnitřní a vnější část), 3. stupně vodárenských nádrží a v návodech na použití (etiketě) dříve registrovaných přípravků s případným omezením použití ve vztahu k tomuto členění. Podle platné právní úpravy (ustanovení 30 vodního zákona) se ochranná pásma vodních zdrojů člení na: Ochranné pásmo I. stupně - které tvoří souvislé území a slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení. V tomto pásmu je použití přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin zcela vyloučeno. Ochranné pásmo II. stupně - se stanoví vně ochranného pásma I. stupně a může být tvořeno jedním nebo i více od sebe oddělenými územími. 46

47 V tomto pásmu je vyloučeno použití přípravků, které nesplňují národní kriteria, vycházející z vodního zákona a zákona o rostlinolékařské péči. Tato omezení jsou uváděna na etiketách přípravků. V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví (po projednání s dotčenými orgány státní správy), které činnosti poškozují nebo ohrožují vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje a nelze je v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je potřeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících. Obecně platí všeobecný přísný zákaz skladování, používání a jakékoliv jiné manipulace s přípravky v ochranném pásmu vodního zdroje I. stupně a jeho bezprostředním okolí. Další informace o stanoveném režimu hospodaření na pozemcích v dalším okolí vodního zdroje je vhodné (zvláště při změně majetkových nebo uživatelských poměrů) si opatřit na příslušném vodoprávním úřadě Praktická opatření k ochraně vod při používání přípravků Součástí správné praxe v ochraně rostlin sledující obecně ochranu vod při provádění ochranných zásahů chemickými přípravky v blízkosti povrchových vod (vodních toků, odvodňovacích příkopů, rybníků a jiných vodních nádrží), pokud nejsou přímo chráněnými zdroji pitné vody, jsou zejména následující opatření: zatravnění okrajů vodních toků, rybníků, vodních nádrží (pokud neexistují přirozené břehové porosty), které významně snižuje riziko smyvu přípravků a kontaminaci vod, zachování okrajového neošetřeného pásu* v předepsané šířce od břehové čáry vodního toku či nádrže tam, kde obdělávané polní pozemky se bezprostředně dotýkají okrajů vodních ploch, zamezení úletu postřikové kapaliny a zasažení vodní plochy s využitím všech dostupných technických a organizačních opatření, dodržování bezpečných pracovních postupů, které vylučují možnost havarijních situací a nehod, jako je převrácení postřikovače nebo jiný havarijní únik postřikové kapaliny a nezodpovědné zacházení s použitými obaly a zbytky přípravků, zamezení čerpání vody do aplikačního zařízení přímo z otevřených vodních zdrojů (vodních toků, rybníků, nádrží), kdy hrozí závažná kontaminace vod s následným vážným postihem příslušné osoby. 47

48 *neošetřený pás ochranná vzdálenost od vodního toku (břehové čáry) je vzdálenost stanovená odpovědným úřadem a to buďto jako pevná vzdálenost (musí být dodržena vždy při aplikaci přípravku)nebo vzdálenost, uváděná na etiketě konkrétního přípravku, stanovená na základě vyhodnocení rizika pro vodní prostředí. Velikost této vzdálenosti se může přípravek od přípravku lišit a také musí být dodržena při jeho aplikaci. 48

49 8. PŘÍPRAVKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Přípravek je jako každá chemická látka nebo chemický přípravek ve volném přírodním prostředí cizorodou látkou, která může za určitých podmínek negativně působit na jednotlivé složky životního prostředí. Působení a chování přípravku při aplikaci a zvláště po ní ovlivňují jeho chemické vlastnosti a současně i podmínky prostředí (půda, rostlina, ovzduší), ve kterém následně působí Vlastnosti přípravků K vlastnostem, které je třeba brát v úvahu z hlediska vlivu přípravků na životní prostředí náleží: rozpustnost - přípravky, které se snadno rozpouští ve vodě, se na rozdíl od méně rozpustných lehce pohybují vodou v půdním horizontu, přilnavost (adsorpce), kdy je přípravek vázán na půdní částice, ovlivňuje jeho pohyb v půdě. Míra přilnavosti je také ovlivněna zastoupením organických látek (humusu) v půdě. Také u těžších půd, kde je vyšší podíl jílových částic, je adsorpce přípravku větší, perzistence je schopnost chemického přípravku dlouhou dobu přetrvávat v původní aktivní formě až do vlastního rozpadu,. těkavost se projevuje v případě, kdy se přípravek proměňuje v páru či plyn. Stupeň těkavosti (výparnosti) závisí na chemickém složení přípravku, ale obecně se zvyšuje s rostoucí teplotou prostředí Rozpad přípravků v půdě Zůstává-li přípravek v půdě, jeho chemické složení se postupně mění, rozpadá se či degraduje na jednodušší chemické látky. Rychlost degradace přípravků v přírodě závisí na mnoha faktorech. Základní je stabilita molekuly účinné látky. Z vnějších podmínek je rozpad ovlivněn půdní reakcí (ph), vodou, teplotou, mikrobiálními procesy a slunečním zářením Pohyb přípravků v přírodním prostředí Po aplikaci na povrch rostlin nebo půdu se přípravky mohou z těchto míst pohybovat různými způsoby: vsakováním do podpovrchových vrstev půdy, smyvem z ošetřeného povrchu rostliny nebo půdy vodou, půdní erozí. 49

50 Půdní vlastnosti, které nejvíce ovlivňují intenzitu vsakování přípravků: struktura půdy, organické složení půdy, výška hladiny spodní vody, propustnost podloží Úlet postřikové kapaliny Určitý podíl přípravku nikdy nedosáhne určeného místa aplikace v důsledku úletu postřikové kapaliny, odpaření a nesprávné aplikace. Úlet (drift) lze definovat jako pohyb postřikové látky vzduchem a její odvátí na necílovou oblast. Existují dva druhy úletu: úlet odvanutím malých postřikových kapek z ošetřované plochy během aplikace. Všechny pesticidy aplikované rosením či postřikem jsou za určitých podmínek k odvanutí náchylné, úlet odpařením (vytěkáním) z ošetřeného místa. Některé přípravky se mohou za určitých podmínek přeměnit z kapalné formy na páru nebo plyn a v této formě zasáhnout necílové plochy. V případech úletu vzniká značné nebezpečí kontaminace sousedních porostů, poškození citlivých plodin v blízkém okolí (chmel, réva vinná, zelenina atd.) a včel při zasažení sousedních kvetoucích porostů. Úletem mohou být zasaženy některé druhy volně žijících živočichů a kontaminovány povrchové a podzemní zdroje vod. Kromě náhrady škody hrozí ošetřovateli navíc sankce (pokuta) za nesprávné použití přípravku podle příslušného ustanovení 78 zákona č. 326/2004 Sb Hlavní faktory ovlivňující riziko nežádoucího úletu aplikované kapaliny Úlet aplikované kapaliny je v současné době středem pozornosti všech zainteresovaných osob. Počínaje výrobci aplikační techniky přes výrobce přípravků, dotčených státních orgánů a konče zemědělci, kteří provádí aplikaci. spektrum postřikových kapek - velikost postřikových kapek ovlivňuje rychlost dopadu na ošetřovaný porost nebo půdu a délku jejich pohybu vzduchem. Malé a lehké kapky padají velmi pomalu, a proto je nebezpečí jejich odvanutí z místa aplikace velké. Optimální rozsah postřikovaného spektra jsou kapky o velikosti od 80 do 150 mikronů (mikron = tisícina milimetru), 50

51 rychlost a směr větru - rychlost větru je nejdůležitější faktor počasí, který ovlivňuje nebezpečí úletu. Vítr o rychlosti nad 5 m. s -1 bude odnášet všechny kapky malé velikosti a částečně i kapky střední a větší velikosti. Současně je nutné přihlížet k směru větru a tomu přizpůsobit způsob aplikace. Na závětrné straně ošetřovaného porostu je nutné (podle síly větru a aplikační techniky) ponechat dostatečný bezpečnostní pás, aby částečně odvanuté kapkové spektrum nepřesáhlo hranice ošetřovaného pozemku, fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny - přídavné látky (aditiva, adheziva) zvyšují viskozitu postřikové kapaliny, která zároveň zvyšuje velikost kapek a tím snižuje i riziko úletu, stabilita vzduchu - turbulence vzduchu je ovlivněna především teplotou vzduchu u země a teplotou vzduchu výše nad zemí. Protože jsou obecně venkovní teploty ráno a potom navečer nejvyrovnanější, jsou tato denní období pro ošetřování nejvhodnější, vlhkost a teplota - nízká relativní vlhkost a vysoká teplota zvyšují možnost odpaření postřikových kapek. Odpařováním (evaporací) se snižuje velikost kapek a tím se zvyšuje nebezpečí jejich úletu odvanutím. Správné podmínky aplikace přípravků s ohledem na omezení nežádoucího úletu Rychlost větru méně než 5 m. s -1 Maximální teplota vzduchu 25 0 C Relativní vlhkost vzduchu více jak 60 % Pracovní rychlost 6 8 km. h -1 (v závislosti na použité technice) Optimální výška rámu nad porostem/pozemkem; využívání nižšího pracovního tlaku (dolní hodnoty rozsahu tlaku uvedené výrobcem dané trysky). Tyto uvedené parametry by měly být dodržovány při aplikaci přípravků postřikovačem bez protiúletových úprav. Protiúletová opatření jsou využívána pro redukci nežádoucích úletů postřikové kapaliny a jsou rozlišována technická i technologická opatření. Tato opatření se týkají technických úprav strojů pro aplikaci přípravků (používání protiúletových trysek, deflektorů nebo systémů podpory vzduchem) a jejich používáním ve stanoveném pracovním režimu (dodržení pracovní rychlosti, tlaku, výšky trysek nad ošetřovaným porostem/pozemkem) a také při zohlednění povětrnostních podmínek (viz výše). Tato opatření jsou podmínkou pro zkracování ochranných vzdáleností pro aplikaci přípravků s takovým omezením. Systém zkracování těchto ochranných vzdáleností stanoví rostlinolékařská správa. 51

52 9. REZIDUA PESTICIDŮ A POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST Na zdraví lidí jako konzumentů a zdravotní nezávadnost potravin mohou mít negativní vliv zbytky či rezidua pesticidních přípravků obsažená v potravinách a potravinových surovinách, pokud se vyskytují v množství vyšším než jsou úředně stanovené tzv. maximální limity reziduí (MLR). Maximální limit reziduí (MLR) pesticidů je nejvyšší přípustné, toxikologicky přijatelné množství pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, který se vyjadřuje v hmotnostním poměru mg.kg-1 celého definovaného produktu. Platná MLR jsou stanovena vyhláškou č. 381/2007 Sb., Ministerstva zdravotnictví, O stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách. Podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách (ve znění pozdějších předpisů) jsou: potravinami látky určené ke spotřebě v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj (z rostlinných produktů např. ovoce, zelenina, brambory atd.), potravinovými surovinami zemědělské, lesní, mořské a jiné produkty, určené pro výrobu potravin, popřípadě potraviny určené k dalšímu zpracování (např. obiloviny, chmel atd.). Podle citovaného zákona o potravinách je zakázáno uvádět do oběhu potraviny jiné než zdravotně nezávadné. Potraviny, v nichž je vyšší množství reziduí pesticidu než je stanovený maximální limit pro daný pesticid nebo obsahují rezidua pesticidu, pro který není příslušný MLR stanoven, tj. zpravidla při použití neregistrovaného pesticidního přípravku, jsou tyto potraviny jiné než zdravotně nezávadné. Jako takové nesplňují podmínky zdravotní nezávadnosti a příslušný orgán státního dozoru (v případě potravin rostlinného původu příslušný Inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce) zakáže uvádění této zdravotně závadné potraviny do oběhu a nařídí příslušná opatření k jejímu dalšímu využití (použití jako suroviny, přepracování atd.). K vážnému ohrožení zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti potravin a potravinářských surovin při používání přípravků dochází zejména v případech, kdy uživatel přípravků použije neregistrovaný přípravek, pro který není v ČR stanoven MLR, nebo překročí stanovenou dávku přípravku nebo nedodrží stanovenou ochrannou lhůtu. 52

53 V procesu ověřování vlastností každého přípravku v rámci registračního řízení (nebo jiného řízení o povolení) je sledován průběh a rychlost jeho rozpadu při ošetření dané plodiny. Z hodnocení dynamiky reziduí přípravku se současně odvozuje ochranná lhůta jako doba stanovená ve dnech, která musí být dodržena mezi termínem aplikace a sklizní nebo ošetřením skladovaného rostlinného produktu a jeho spotřebou a vyskladněním a uvolněním ke konzumu nebo krmení. Ochranná lhůta je proto vždy, pokud přichází v úvahu s ohledem na příslušný termín použití přípravku, uvedena v návodu na použití přípravku (etiketě) k ošetření dané plodiny a také v Seznamu registrovaných přípravků. 53

54 10. NAKLÁDÁNÍ S PESTICIDNÍMI ODPADY Podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a prováděcí vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů, jsou neupotřebitelné zbytky přípravků, použité obaly od přípravků, popřípadě zbytky postřikové kapaliny nebezpečným odpadem a na podnikatelské subjekty (tj. uživatele přípravků v rámci podnikání jako původce odpadů), které v rámci své činnosti produkují a dále nakládají s touto kategorií nebezpečných odpadů, se vztahuje řada povinností Obecné povinnosti při nakládání s odpady: každý je povinen předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a zvláštními předpisy, s odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. K převzetí odpadů do svého vlastnictví je oprávněna pouze osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo odstranění nebo ke sběru nebo výkupu určeného druhu odpadu, každý je povinen zjistit zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí oprávněná. Povinnosti původců nebezpečných odpadů: odpady zařazovat podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů, shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, ohrožujícím životní prostředí, vést průběžnou evidenci odpadů a plnit ohlašovací povinnost ve stanoveném termínu Evidence a ohlašování odpadů Původci odpadů v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok, jsou povinni podle 39 zákona 185/2001 Sb., o odpadech, zasílat každoročně příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení na předepsaném formuláři o druzích a množství nebezpečných odpadů a způsobu nakládání s nimi. Způsob vedení evidence a vzor formuláře pro ohlášení odpadů stanoví vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 54

55 Podrobné informace týkající se zařazování pesticidních odpadů podle druhů a kategorií, způsobu vedení evidence a vyplnění formuláře ročního hlášení, poskytne případným zájemcům příslušný Inspektorát České inspekce životního prostředí, popřípadě odbor životního prostředí obecního úřadu s rozšířenou působností Preventivní opatření k omezení produkce odpadů zabezpečit pravidelnou obměnu přípravků ve skladech, to znamená přípravky využívat přednostně od nejstarších výrobních šarží a dodávek a tak zamezit vzniku zásob přípravků s prošlou dobou použitelnosti, dodržovat předepsané podmínky skladování, zvláště teploty v rozmezí od 5 C do 30 C, chránit přípravky před mrazem, vlhkem a přímým slunečním světlem. Stejné zásady dodržovat při dopravě, zvláště pak zabránit zvlhnutí nebo zmrznutí, při porušení originálního obalu nutno zabezpečit přebalení přípravku do vhodného náhradního obalu, tento pečlivě uzavřít, řádně označit a přípravek přednostně spotřebovat, přípravky dodané v netěsnících obalech, jejichž obsah uniká, dále v obalech bez řádného označení a etikety, dodané po uplynutí nebo těsně před uplynutím doby použitelnosti nepřebírat do skladu a vrátit dodavateli, využívat pracovních metod a systémů, které výrazně omezují vznik odpadů. Jedná se zvláště o vodou rozpustné obaly, vratné obaly, systémy přímé injektáže přípravků nebo uzavřeného plnění, vyplachování strojů přímo na ošetřeném pozemku Nakládání s použitými obaly od přípravku Prázdné nebo znečištěné obaly od přípravků jsou nebezpečným odpadem a na uživatele přípravku v rámci podnikání se vztahují povinnosti původců tohoto druhu odpadů podle zákona o odpadech. V současném sortimentu přípravků a jejich formulací nyní převažují (co do objemu) plastové obaly a platné předpisy (zákon o odpadech, zákon o obalech), které upřednostňují jejich likvidaci pálením nebo skládkováním s možností dalšího využití (recyklace apod.). S ohledem na různé stáří etikety nemusí být vždy stanovená opatření pro zneškodňování obalů v souladu s platnými předpisy. 55

56 Praktická opatření pro bezpečné nakládání s obaly: prázdné obaly od přípravků nesmí být znovu použity a to pro žádný jiný účel, s výjimkou bezprostřední potřeby přelití stejného druhu přípravku z obalu, který netěsní nebo je jinak poškozen, všechny druhy obalů neprodleně po vyprázdnění důkladně vypláchnout (s výjimkou papírových sáčků a obalů, které obsahovaly plynný kyanovodík nebo práškové substance na bázi fosfidu zinku či hliníku), požadované úrovně vyčistění se dosáhne trojnásobným ručním vypláchnutím na ošetřeném pozemku nebo použitím vyplachovacího zařízení s tlakovou tryskou, které je nyní součástí vybavení většiny moderních strojů na ochranu rostlin, projednat se svým dodavatelem přípravku možnost zpětného odběru takto ošetřených prázdných obalů, pokud je podle zákona o odpadech osobou oprávněnou pro nakládání s těmito druhy odpadů. Podrobné praktické zásady nakládání s obaly a odpady uvádí příloha č. 4 56

57 11. MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY NA OCHRANU ROSTLIN Účinnost přípravků, ať už chemických nebo biologických, je limitována mimo jiné řadou faktorů souvisejících s nastavením, seřízením či všeobecně s použitím konkrétního aplikátoru. Jedná se především o dodržení správného dávkování a také distribuce přípravku na cílovou plochu. Středem zájmu se stává otázka možného ohrožení životního prostředí a omezení ztrát vlivem úletu aplikační kapaliny Definice Definici výrazu mechanizační prostředek na ochranu rostlin najdeme v současné době v 61 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči v platném znění. Mechanizačním prostředkem na ochranu rostlin jsou podle tohoto zákona všechny stroje a zařízení nebo strojní částí určené k aplikaci přípravků. Mechanizační prostředky mohou být uváděny na trh a používány při podnikatelské činnosti jen tehdy, jsou-li zapsány do úředního registru, který vede SRS. Toto se nevztahuje na stroje: a) poháněné ručně, motoricky nebo stlačeným plynem o objemu zásobní nádrže do 20 litrů včetně, b) určené výhradně pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení, c) určené pro používání v uzavřených prostorách, s výjimkou strojů k moření osiv, d) určené pro používání ve venkovním prostředí, jsou-li vybaveny horizontálním rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro plošný postřik nebo rosení s výjimkou typů určených k ošetření dopravních cest, drah, rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro prostorový postřik nebo rosení, e) stroje určené pro aplikační technologie založené na plynování, zálivce a kapénkové aplikaci, f) na něž se nevztahuje zvláštní předpis o technických požadavcích na výrobky Rozdělení mechanizačních prostředků Základní členění podle způsobu aplikace je: a) aplikátory kapalných přípravků polní postřikovače (včetně polních postřikovačů s podporou vzduchem), využívané především k plošnému ošetření polních plodin, 57

58 postřikovače s podporou vzduchem (rosiče), určené zpravidla k ošetřování prostorových kultur, zmlžovače, jejichž využití je omezeno na aplikaci v uzavřených prostorech a za přesně vymezených podmínek použití přípravku, letecká aplikační zařízení, ULV aplikátory, které se velmi omezeně používají především jako ruční aplikátory vysoce koncentrovaných aplikačních kapalin v malých plošných dávkách. b) mořičky osiv c) rozmetadla a poprašovače d) ostatní stroje Nejvíce využívané stroje jsou postřikovače a rosiče, které se dělí na: nesené, s objemem nádrže do 1800 litrů; jsou levnější, jejich výkonnost je však omezená, návěsné či tažené, případně nástavbové, u kterých se výjimečně objevují nádrže o objemu až litrů; jsou výkonné, jejich hlavní nevýhodou oproti třetí skupině je menší světlost podvozku daná především energetickým prostředkem, samojízdné, s objemy nádrží aplikačních kapalin do 5000 litrů; je to nejvýkonnější skupina strojů s variabilním nasazením i v méně výhodných podmínkách s ohledem na stav pozemku a porostu Základní podmínky použití Pro použití při podnikatelské činnosti musí mechanizační prostředky splnit dva základní zákonné předpoklady: zapsání v úředním registru mechanizačních prostředků na ochranu rostlin podle 63 zákona č. 326/2004 Sb. O tento zápis se postará zpravidla výrobce či distributor konkrétního typu mechanizačního prostředku, podrobení pravidelnému kontrolnímu testování, kterým se ověřuje jejich technický stav a funkční způsobilost ke správné aplikaci přípravků podle 66 a 67 zákona č. 326/2004 Sb., (testování mechanizačních prostředků provádí na náklady provozovatele některá ze schválených provozoven kontrolního testování). Podrobné praktické zásady používání aplikační techniky uvádí příloha č Základy konstrukce a práce postřikovačů a rosičů Aplikační technika v ochraně rostlin v největší míře využívá technologie postřikování (polní plodiny) a rosení (prostorové kultury), které se od sebe liší především v plošných objemech aplikačních kapalin a ve velikosti kapek, 58

59 na které je kapalina rozptylována. To s sebou nese i základní odlišnosti v konstrukci vlastní aplikační části strojů a v oblasti jejich použití. Některé konstrukční části jsou naopak u obou základních skupin strojů shodné Nádrž Nádrž slouží k přípravě a uchování aplikační kapaliny tak, aby během práce neunikala, byla neustále k dispozici a neměnila se její kvalita nebo koncentrace. Velikost nádrží se pohybuje od 50. až do litrů (ojediněle i více). Plnící otvory nádrží musí být vybaveny sítem o předepsaném průměru, tvar nádrže musí být proveden tak, aby minimalizoval objem kapaliny (tzv. technický zbytek), který nelze již z nádrže pomocí čerpadla nasát, aniž by došlo k přerušení dodávky k aplikačnímu rámu. Součástí nádrže je vždy míchací zařízení, které udržuje kapalinu v nádrži v neustálém pohybu před i během aplikace. Toto zařízení je velmi často hydraulické, kdy k míchání je využita přebytečná kapalina dodávaná hlavním čerpadlem, nebo je systém vybaven samostatným čerpadlem pouze k pohonu míchacího zařízení. Vlastní provedení hydraulického zařízení je variabilní, např. trubka s otvory nade dnem nádrže, volné vyústění hadice do nádrže nebo nejmoderněji míchací injektorové trysky. Ojediněle se v praxi využívá mechanických míchacích zařízení v podobě hřídelí s různě tvarovanými lopatkami a nebo kombinace obou způsobů. Moderní nádrže jsou doplněny přídavnými nádržemi na čistou vodu, jejichž velikost odpovídá minimálně 10 % objemu hlavní nádrže a jsou připojeny tak, aby bylo možné opláchnutí hlavní nádrže po vyprázdnění, ale také všech částí rozvodu kapaliny a rámu strojů čistou vodou Čerpadlo Čerpadlo má za úkol dát aplikační kapalině dostatečný tlak a také ji v dostatečném množství dopravit k rozptylovačům (tryskám) a k míchacímu zařízení. Nejčastěji se využívá hydrostatických (objemových) čerpadel, a to pístových, membránových či písto-membránových, výjimečně zubových. Tato skupina čerpadel dodává kapalinu v menším objemu, za to s mnohem vyšším pracovním tlakem než čerpadla hydrodynamická, z nichž jsou nejčastější čerpadla odstředivá, která jsou schopna dodávat veliké množství kapaliny. Se vzrůstajícím tlakem však toto množství klesá v závislosti na velikosti čerpadla až k meznímu tlaku, kdy čerpadlo přestane dodávat kapalinu úplně. Naopak není potřeba používat u okruhů s odstředivým čerpadlem pojistný ventil, sací filtr nebo zařízení k tlumení pulsací, která jsou u hydrostatických čerpadel nezbytná. 59

60 Rozvod kapaliny, regulace a filtrace Na postřikovači nebo rosiči se nachází sací a tlaková větev. Sací větev začíná v místě vývodu z nádrže a obsahuje výpustný kohout či ventil, sací potrubí a sací filtr. Ten je nezbytný v případě zařazení objemového čerpadla, kdy každá nečistota výrazně snižuje jeho životnost. Sací větev bývá u moderních strojů doplněna i plnícím zařízením, které je schopno přes sací koš a velmi důležitý zpětný ventil naplnit aplikátor vodou z vnějšího zdroje (požární nádrž apod.). Za čerpadlem je složitější tlaková větev, ve které je zařazen regulační prvek k seřízení pracovního tlaku, sekční ventily, které dělí proud kapaliny k jednotlivým částem aplikačního rámu, pojistný ventil a vždy také tlakový filtr. Najdeme zde také ukazatel pracovního tlaku a hlavní uzávěr. Ovládací armatury mají být umístěny tak, aby byly viditelné a dosažitelné z místa obsluhy. Poslední částí rozvodu jsou hadice a trubky přímo na aplikačním rámu stroje, držáky trysek (u strojů s hydraulickým rozptylem kapaliny) včetně tzv. protiodkapových ventilů, většinou membránových, které mají za úkol uzavřít přívod kapaliny do tělesa trysky v případě, že tlak poklesne pod stanovenou mez, většinou pod 1 bar (0, 1 MPa). Ještě před vlastní tryskou je zařazen poslední stupeň filtrace a tím je sítko trysky. Systém filtrace je velmi důležitou součástí aplikačních zařízení. Prodlužuje výrazně životnost čerpadla, ovládacích prvků a především trysek, zabraňuje jejich ucpávání a tím výraznému zhoršení kvality ošetření Aplikační rám slouží k rozvodu kapaliny k jednotlivým tryskám. U polních postřikovačů používáme termín postřikový rám, u rosičů tryskový rám. a) Postřikový rám se skládá ze: dvou ramen, které jsou dále děleny do sekcí, jejichž šíře smí být maximálně 6 metrů, závěsného zařízení různých konstrukcí, které musí umožňovat výškové nastavení rámu, udržování vodorovné polohy rámu, případně regulaci jeho sklonu při ošetřování svažitého pozemku, zařízení ke sklápění ramen z pracovní do přepravní polohy, zařízení, které chrání trysky před kontaktem se zemí a je-li pracovní záběr stroje větší než 10 metrů též zařízení pro vychýlení ramen při styku s pevnou překážkou, 60

61 systému vedení aplikační kapaliny, trubek, hadic, držáků trysek, trysek, sekčních uzávěrů, tlakových filtrů atd., jednoho či dvou ventilátorů a rozvodu vzduchu u postřikovačů s podporou vzduchem, značkovacího zařízení, které se osvědčuje u rámů s pracovním záběrem nad 12 metrů. b) Tryskový rám je mnohem variabilnějšího provedení. Zpravidla se skládá z: dvou sekcí (pravé a levé) trubkového rozvodu se samostatně vypínatelnými sekcemi nebo i jednotlivými tryskami, ventilátoru (zpravidla axiálního), s možností regulace jeho výkonu buď změnou otáček nebo nastavení sklonu lopatek, rozvodu vzduchu, který upravuje směr a rychlost výstupu vzduchu s ohledem na ošetřovanou kulturu; může být univerzální, kdy je vzduch usměrňován pouze nastavením několika vodících lišt, nebo specializovaný, kdy vzduch je usměrňován deflektorem určeným pro danou kulturu či spon výsadby. U rosičů s pneumatickým rozptylem je rám nahrazen: usměrňovacími hubicemi v počtu odpovídajícím potřebnému dávkování a tvaru a povaze ošetřované kultury, zpravidla hadicovým rozvodem kapaliny do ústí každé z hubic, kde se nachází tryska nebo pneumatický rozptylovač, ventilátorem (radiálním), který je schopen dodávat sice menší množství vzduchu než axiální, zato s mnohem větší rychlostí, lehkým rámem pro uchycení hubic, který umožňuje jejich variabilní polohování Rozptylovače/trysky K rozptylování kapaliny je na postřikovačích a rosičích nejčastěji využíván tzv. hydraulický rozptyl pomocí hydraulické trysky. Používáme několik typů těchto trysek s ohledem na použitý přípravek, ošetřovanou plodinu či riziko úletu. Výběr pak také souvisí s požadovanou plošnou dávkou aplikační kapaliny. Nejčastěji u postřikovačů využíváme trysek štěrbinových, někdy označovaných jako univerzální, jejichž rozteč na rámu je 50 cm a jejich výstřikový úhel nejčastěji 110, méně pak 80, výjimečně 120. Tyto trysky mají pracovat přibližně 50 cm nad ošetřovaným porostem. Vytváří spíše středně velké kapky a jsou schopny zaručit velmi rovnoměrné rozptýlení kapaliny v příčném směru. 61

62 Herbicidy po vzejití Fungicidy Insekticidy Pro rosení využíváme spíše trysek vířivých. Ty rozptylují kapalinu na jemné kapky, které jsou náchylné k úletu a proto, i když pokrytí ošetřených rostlin takovými kapkami je vyšší, nejsou u polních postřikovačů využívány. Tyto trysky pracují zpravidla s vyššími pracovními tlaky. Diskutabilní je také schopnost těchto trysek vytvářet rovnoměrné příčné rozdělení aplikační kapaliny. Nárazové trysky vytváří velmi hrubé kapky. Jsou odolné vůči úletu. Ovšem jejich velikost již negativně ovlivňuje účinnost některých, především kontaktně působících přípravků, a proto je jejich použití velmi omezené. Nízkoúletové trysky jsou zpravidla trysky štěrbinové (univerzální), které buď pracují s nižším tlakem nebo ještě před vstupem kapaliny do trysky je tato pasivně či aktivně míchána se vzduchem a výsledkem práce pak nejsou kapky ale spíše bublinky, které jsou větší, k úletu méně náchylné a teprve při dopadu na cílovou plochu se dále rozpadají na menší kapky, které ulpí na povrchu rostlin. Výběr ukazuje následující tabulka. Legenda: x doporučené použití o možné použití - nevhodné použití Druhy hydraulických trysek štěrbinové vířivé nárazové (deflektorové) nízkoúletové víceotvorové před vzejitím o - x o - kontaktní x - - o - systémové x - o x - kontaktní o x - o - systémové x o - o - kontaktní o x - o - systémové x o - o - Regulátory růstu x o - x - Kapalná hnojiva o - x o x NEBEZPEČÍ ÚLETU střední vysoké malé malé malé 62

63 11.5. Plnění, čištění a asanace Plnění nádrže Při plnění postřikovačů a rosičů je třeba dodržet několik zásad. Nosná látka (nejčastěji voda), kterou plníme nádrž stroje, musí být v co největší možné míře zbavena mechanických nečistot. Proto je vždy nutné plnit nádrž přes plnící síto nebo plnící filtr. Plnícím sítem v nalévacím otvoru nádrže je povinně vybaven každý mechanizační prostředek na ochranu rostlin. Mimo tohoto síta umožňují některé stroje také plnění nádrže pomocí vlastního plnícího zařízení. V těchto případech bývá stroj vybaven sací hadicí zakončenou košem se sacím sítkem nebo sacím injektorem a nosná látka je dále vedena přes sací filtr a čerpadlo do nádrže stroje. Toto zařízení lze však používat pouze v případě, že nosná látka je nasávána z nepropustné nádrže, odkud nehrozí případné znečištění povrchových nebo spodních vod. Sací zařízení musí být také vybaveno funkčním zpětným ventilem či jinak provedenou armaturou, která zamezí úniku nasáté kapaliny zpět do vodního zdroje. Po naplnění zhruba poloviny objemu nádrže stroje nosnou kapalinou lze do nádrže přidat přípravek nebo více přípravků. Za tímto účelem je třeba uvést do chodu míchací zařízení postřikovače (rosiče). Vpravujeme-li koncentráty přípravků nalévacím otvorem přímo do nádrže je nezbytné dodržet zásadu, že nádoba přípravku by neměla být při nalévání nad úrovní ramen obsluhy. Jedná-li se o práškový přípravek je vhodné tento nejprve rozmíchat v menším množství vody a až potom vpravit do nádrže. Pokud aplikujeme více přípravků najednou, přidáváme jejich koncentráty do nádrže odděleně a nikdy je předtím nemísíme mezi sebou. Pokud je stroj vybaven některým z řady druhů přimíchávacích zařízení, vždy pro plnění nádrže přípravkem použijeme toto zařízení. Jsou-li přípravek nebo přípravky vpraveny do nádrže postřikovače, doplníme nádrž nosnou látkou na požadovaný objem a kapalinu před započetím aplikace ještě důkladně promícháme. Míchací zařízení stroje musí být v činnosti i během aplikace, aby byla zaručena homogenita postřikové jíchy po celou dobu ošetřování Čistění a asanace Po ukončení práce nebo i během činnosti při střídání aplikovaných přípravků musí být vždy provedeno důkladné vyčištění stroje, tzv. denní čištění. V pravidelných intervalech musí být provedena i celková asanace aplikačního 63

64 zařízení (minimálně po ukončení sezóny nebo odstavení stroje na dobu delší než jeden týden nebo před plánovaným testováním nebo údržbou stroje). Denní čištění spočívá v důkladném propláchnutí všech částí rozvodu aplikační kapaliny, nádrže a trysek. Způsob, jakým toto čištění provádíme, je dán jednak vybavením aplikátoru a jednak požadavky, které stanoví etiketa použitého přípravku. Také hlavní nádrže strojů je nutné po vyprázdnění důkladně vypláchnout. S výhodou využijeme oplachovacích trysek, jsou-li jimi nádrže vybaveny. V opačném případě se doporučuje naplnit nádrž až do celkového objemu čistou vodou a poté jí propláchnout i rozvod kapaliny a trysky. Po vyprázdnění tento postup opakujeme ještě jednou. Spotřeba vody je ovšem u tohoto postupu značně vysoká. Proto je vybavení postřikovačů a rosičů systémy pro vnitřní i vnější čištění strojů velmi důležité a ekonomicky i ekologicky výhodné. Vnější části aplikačního zařízení pak po ukončení směny oplachujeme čistou vodou například oplachovací pistolí, kterou lze opět připojit na zdroj vody z proplachovací nádrže, pokud je jí aplikátor vybaven. Po sezoně před zimním obdobím je nutné provést důkladnou asanaci všech častí aplikačního zařízení, důkladně vyprázdnit nádrž, všechny části rozvodu kapaliny, otevřít všechny výpustné kohouty a části, které se obtížně odvodňují (čerpadlo apod.) se doporučuje raději naplnit nemrznoucí směsí. Trysky, síta filtrů i sítka trysek se doporučuje vyjmout, očistit a uložit zvlášť stejně jako tlakoměry. Kovové části je výhodné po důkladném opláchnutí nakonzervovat. Podrobné praktické zásady pro činnosti obsažené v části uvádí příloha č Moření a mořičky osiv Mořením se rozumí nanesení přípravku (mořidla) na povrch osiva či sadby. Moření rozeznáváme suché, zvlhčené a kapalné podle toho v jaké formě se mořidlo na povrch osiva nanáší a je-li tento povrch, například k lepšímu ulpění mořidla, předem zvlhčen či nikoliv. Aplikačním zařízením jsou tzv. mořičky osiv, které pracují buď kontinuálním nebo diskontinuálním (vsázkovým) způsobem. U kontinuální mořičky je regulován přísun osiva do mořící komory na vstupu většinou změnou průřezu vstupního otvoru a v závislosti na množství osiva je do mísící komory dávkován i přípravek buď jako koncentrát nebo jako předem připravený mořící roztok. Osivo je uváděno do pohybu zpravidla míchacím šnekem, který funguje i jako dopravník a je míseno s mořidlem. Na výstupu z mořící komory by již mělo být každé semeno dostatečně pokryto přípravkem tak, aby byla zajištěna jeho biologická účinnost. Tyto 64

65 mořičky nejsou vhodné k moření osiv luskovin náchylnějších k mechanickému poškození. Mořící komora diskontinuální mořičky je nejprve naplněna přesně odměřeným množstvím osiva, které se potom uvede do pohybu pomocí míchacího zařízení. Postupně se přidává opět přesně odměřené množství mořidla. Po nastaveném časovém intervalu promíchávání osiva s mořidlem dojde k vyskladnění namořeného osiva z komory. Výkonnost mořičky je přímo závislá na objemu mořící komory, čas pro namoření jedné vsázky je zpravidla konstantní. Moření je šetrnější k osivu a bývá také rovnoměrnější v namoření jednotlivých semen. Úspěch moření je závislý v první řadě na vhodně zvoleném mořícím přípravku, na dodržení jeho dávkování a v neposlední řadě na kvalitě přípravy osiva, které musí být bez mechanického poškození, prachu, zbytků osin, plev a dalších nečistot Rozmetadla a poprašovače Použití aplikátorů této skupiny není speciálně upraveno zákonnými normami v oblasti rostlinolékařské péče. Využití například rozmetadel průmyslových hnojiv k aplikaci granulovaných přípravků proti hlodavcům je podmíněno dodržením všeobecných předpisů pro bezpečnost a ochranu zdraví. Bezpodmínečně nutné je dodržovat doporučení výrobce přípravku uvedené v etiketě Kontrolní testování Předmět kontrolního testování Institut povinného kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin byl zaveden do právního systému České republiky v souladu s požadavky právních norem EU. V současné době je upraveno testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin zákonnými předpisy (zákon č. 326/2004 Sb., vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin v platném znění a ČSN EN 13790). Kontrolní testování má za úkol zajistit pro aplikaci přípravků používání funkčně způsobilých strojů nezpůsobujících nadměrnou zátěž životního prostředí, negativně neovlivňujících účinnost přípravků a zaručujících jejich správné dávkování a distribuci na cílovou plochu. Splnění těchto požadavků nesporně přináší také ekonomické zefektivnění využití otestovaných strojů. Povinnému kontrolnímu testování podléhají všechny mechanizační prostředky určené k aplikaci přípravků, které jsou používány v rámci 65

66 podnikání s výjimkou skupiny strojů vymezených v kapitole Všechny ostatní mechanizační prostředky na ochranu rostlin, které používají podnikatelé v rámci svého podnikání, je nutné podrobit nejméně jednou kontrolnímu testování. Tzn., že polní postřikovače, rosiče, mořičky, letecká aplikační zařízení a zařízení k aplikaci přípravků na železnici musejí být nejméně jedenkrát za tři roky zkontrolovány U mechanizačních prostředků, kterými podnikatel za sezónu ošetří i několik tisíc hektarů nebo namoří stovky tun osiva, je vhodné i ekonomicky přijatelné provádět jejich testování před každou sezónou, čímž lze nahradit předsezónní prohlídky stroje. V případě pořízení nového postřikovače, rosiče nebo mořičky osiv musí jejich provozovatel provést otestování do dvou let od jejich uvedení do provozu Místo kontrolního testování Provádět kontrolní testování mohou osoby, kterým byla vydána koncesní listina s předmětem podnikání Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin tzv. provozovny kontrolního testování. Podmínkou pro vydání takové koncesní listiny je kladné stanovisko oddělení mechanizace SRS. Právnická (resp. fyzická) osoba s příslušným živnostenským oprávněním pak provádí kontrolní testování zcela samostatně, bez dalších omezení ze strany státní správy, pouze s přihlédnutím k podmínkám, které jí ukládá koncesní listina. Tyto podmínky jsou do koncesní listiny přeneseny ze stanoviska SRS a týkají se zvláště rozsahu kontrolního testování (ne každá provozovna smí současně testovat rosiče, postřikovače i mořičky, případně další zařízení podléhající této povinnosti), dodržování technologického postupu testování a označování a evidence otestovaných strojů, využívání vyhovujících zkušebních zařízení, pomůcek a zabezpečení vhodných krytých prostorů pro výkon kontrolního testování, aby nebylo ovlivněno povětrnostními podmínkami. Pokud dojde k případnému porušení těchto podmínek, má místně příslušný živnostenský úřad právo na základě podnětu SRS k odejmutí vydané koncesní listiny a tím znemožnění dalšího podnikání v kontrolním testování. Z uvedeného vyplývá, že osoba provádějící kontrolní testování není nijak státem vázána, co se týče ceny testování, platebních podmínek atd. Je rámcově dán pouze rozsah a způsob provedení kontrolního testování, tedy služby, kterou tato osoba za úplatu poskytuje. Seznam provozoven poskytujících provádějících testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin je zveřejněn na internetu SRS a bývá součástí přehledu přípravků. 66

67 12. ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PRO ZACHÁZENÍ S PŘÍPRAVKY Odborná způsobilost pro zacházení s přípravky Ustanovení 86 zákona 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči stanoví v odstavci 1: Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti přípravky skladuje, prodává spotřebitelům, používá nebo přímo aplikuje a nebo poskytuje poradenství, jímž se ovlivňuje používání přípravků (dále jen zacházení s přípravky ), musí mít výkon těchto činností zabezpečen odborně způsobilou fyzickou osobou, která je u ní v zaměstnaneckém poměru nebo jiném smluvním vztahu. Toto ustanovení se nevztahuje na drobný prodej přípravků v malospotřebitelském balení. Toto ustanovení zakládá kvalitativně novou povinnost odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky. Stanoví princip odborně způsobilé fyzické osoby, odpovědné za správné a bezpečné zacházení s přípravky, pomocnými prostředky na ochranu rostlin, popřípadě biocidními přípravky (povolenými pro použití v oblasti rostlinolékařské péče), v rámci podnikání při výkonu příslušné odborné rostlinolékařské činnosti ( 81 odst. 1 zákona 326/2004 Sb.) Tato zákonná povinnost se tak vztahuje na široký okruh podnikatelů v zemědělství včetně pěstebních specializací (zahradnických, ovocnářských, chmelařských), producentů rozmnožovacího materiálu, lesnických pěstebních podniků, živnostensky podnikajících osob (v oboru ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy ), popřípadě distributorů přípravků, vykonávajících také poradenskou činnost v oblasti používání přípravků Odborně způsobilá osoba odborně způsobilou fyzickou osobou je osoba s odbornou kvalifikací rostlinolékaře (podle 82 odst. 2 zákona 326/2005 Sb.) nebo osoba, která má platné osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky, získané na základě úspěšně vykonané zkoušky před komisí nebo po absolvování odborného kurzu správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky a úspěšně vykonané zkoušky v rámci tohoto kurzu. Odborně způsobilou osobou v podmínkách menšího podniku typu rodinné farmy, bude zpravidla (po osvědčení či prokázání dané odborné způsobilosti) majitel nebo rodinný příslušník. V podmínkách středních a větších podniků 67

68 (zpravidla právnické osoby) příslušný zaměstnanec s určitým odborným vzděláním a praktickými zkušenostmi v ochraně rostlin, podle zaměření rostlinné produkce. Zákon připouští také možnost uzavření smluvního vztahu s jinou odborně způsobilou osobou mimo zaměstnanecký poměr. Toto smluvní ujednání však musí zavazovat obě strany k plnění povinností ze zákona (ustanovení 86 odst. 3 zákona 326/2004 Sb.) Požadavky na znalosti osoby odborně způsobilé pro zacházení s přípravky Osoba odborně způsobilá pro zacházení s přípravky a k výkonu odborné rostlinolékařské činnosti podle 81 odst.1 písm. g) zákona 326/2004 Sb. (tj. řízení, popřípadě provádění ošetřování rostlin, rostlinných produktů, půdy, objektů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům ) musí prokázat nezbytné znalosti a dovednosti: vlastností hlavních skupin přípravků, jejich formulačních úprav a nebezpečných vlastností chemických přípravků podle zvláštního zákona (356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích) rizika negativního působení přípravků na zdraví lidí, zvířat a jednotlivé složky životního prostředí praktických opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti práce při zacházení s přípravky právních předpisů a předepsaných pracovních postupů k ochraně včel, zvěře, ryb a vodních organismů a dalších necílových organismů při aplikaci přípravků. zásad správného použití přípravků z hlediska účinnosti ochranných zásahů, kvality a zdravotní nezávadnosti ošetřených plodin a skladovaných rostlinných produktů právních předpisů pro správné a bezpečné skladování přípravků, pro přepravu a nakládání s použitými obaly a ostatními kategoriemi nebezpečných pesticidních odpadů (zákon 185/2001 Sb., o odpadech ) zásad správného seřízení aplikační techniky a principů kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin Základní povinnosti odborně způsobilé osoby Osoba odborně způsobilá pro zacházení s přípravky (podle 86 odst. 3 zákona 326/2004 Sb.): odpovídá příslušné fyzické nebo právnické osobě, pro kterou vykonává funkci odborně způsobilé osoby, za dodržování zásad správné praxe v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky, která omezují na 68

69 nejnižší míru rizika jejich vedlejších nepříznivých účinků na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí zajistí každoročně proškolení osob, které budou přímo zacházet s přípravky o výše uvedených pravidlech. O proškolení pořídí zápis a zajistí jeho uchování po dobu nejméně 3 let seznámí před zahájením prací s každým přípravkem osoby, které s ním budou přímo zacházet, s vlastnostmi a účinky tohoto přípravku a se způsoby jeho správného a bezpečného použití může zastupovat osobu pro kterou vykonává tuto funkci při jednáních s příslušnými orgány státní správy ve věcech použití přípravků Uvedená právní úprava podle 86 zákona 326/2004 Sb., zakládající působnost odborně způsobilé fyzické osoby u příslušných subjektů zacházejících s přípravky na ochranu rostlin nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2006 ( 97 tohoto zákona) Odborná způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické Ustanovení 44a zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v úplném znění, a pozdějších předpisů upravuje požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické. Podle ustanovení 44a), odst. 8 citovaného zákona, smějí osoby oprávněné k podnikání, nakládat s chemickými látkami a chemickými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s touto kategorií nebezpečných přípravků, mají zabezpečeno příslušnou odborně způsobilou fyzickou osobou podle citovaného zákona o ochraně veřejného zdraví. Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické se kromě osob s odbornou kvalifikací podle 44b), odst.1, písm. a), citovaného zákona považují dále: osoby s odbornou kvalifikací rostlinolékaře podle 96 zákona 326/2004 Sb., kterým se pozměňuje příslušné ustanovení zákona o veřejném zdraví, fyzické osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci (podle zákona 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pro chemické látky a chemické přípravky vysoce toxické, a to do doby skončení platnosti rozhodnutí o autorizaci 69

70 V ostatních případech pro účely nakládání s vysoce toxickými přípravky musí ten, kdo bude zabezpečovat tuto činnost pro osobu, která hodlá skladovat, používat nebo jinak nakládat s přípravky této kategorie nebezpečnosti, požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o přezkoušení a získat osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické (dále viz kapitola 3. Zvláštní podmínky zacházení s nebezpečnými přípravky). 70

71 13. TOXIKOLOGIE Předpisy, ze kterých vyplývají tyto povinnosti, se stále ještě poměrně často obměňují a proto se nelze po delší době spoléhat na tyto podané informace. Z předpisů jsou vybrány zejména definice nebezpečných vlastností chemických látek a přípravků, které jsou převzaty z předpisů Evropské unie. Skupiny látek uvedené v kapitole Speciální toxikologie, jsou vybrány na základě Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin a běžně používaných látek a přípravků Nebezpečnost chemických látek a přípravků základní pojmy Nebezpečnost Nebezpečnost chemické látky (anglický termín hazard ) je vlastnost látky způsobovat škodlivý účinek na zdraví člověka či na životní prostředí. Je to vlastnost "vrozená" dané látce. Projeví se však pouze tehdy, je-li člověk (nebo životní prostředí) vystaven (exponován) působení této látky Riziko Pojem riziko (anglický termín risk ) vyjadřuje pravděpodobnost, s níž za určitých definovaných podmínek expozice dojde k projevu škodlivého účinku. Synonymem pojmu riziko (u chemických látek) je očekávaná odpověď, očekávaná pravděpodobnost účinku, míra nebezpečnosti. Nebezpečí je charakterizováno klasifikací látky, t.j. přiřazením určité nebezpečné vlastnosti (toxická, žíravá apod. vyjádřená obrazovým symbolem, písmenem a slovní charakteristikou), riziko je vyjadřováno R-větami (rizikové věty upřesňující způsob ohrožení - nebezpečná při požití, nadýchání,...) Vyjadřování toxicity V toxikologii se používá k vyjádření toxicity látek tzv. střední smrtící dávka, označovaná jako LD 50 (letální dávka). Je to nejmenší dávka, po které uhyne 50% testovaných zvířat během stanovené doby pokusu (proto index 50). Udává se v jednotkách hmoty (miligram - mg) na jednotku živé hmoty testovaného zvířete (kilogram - kg), např. 10 mg/kg. 71

72 Látka je tím toxičtější, čím nižší je její číselná hodnota LD 50. Ze dvou látek je toxičtější ta látka, která má LD 50 1 mg/kg oproti látce, která má LD mg/kg. Uvádí se druh testovaného zvířete (myš, krysa, pes atd.) a způsob podání látky (zažívacím, dýchacím ústrojím, na kůži a pod.). Pro koncentrace v ovzduší se používá pojem smrtelná neboli letální koncentrace - LC 50. Znamená střední smrtelnou (smrtnou, letální) koncentraci při inhalační expozici, tedy nejnižší koncentraci látky v ovzduší, která způsobí za definovanou dobu smrt 50% pokusných zvířat. Udává se v miligramech (příp. v mikrogramech) na litr nebo krychlový, kubický metr vzduchu, a údajem o délce expozice (zpravidla 4 hod.). Koncentrace se mohou rovněž udávat v hodnotách ppm (zkr. pro angl. výraz pars per million = 1:100000). 1 ppm označuje tedy 1 díl znečištěnin na 1 milion dílů substance; 1 ppm = 0,0001 %. Údaje o toxicitě získané na zvířatech nelze mechanicky přenášet na člověka, ale pro orientaci je možné hodnotu LD 50 přepočítat na průměrnou tělesnou váhu člověka, tj. 70 kg. Z toxicity látek vychází i nejvyšší přípustné koncentrace škodlivých látek v ovzduší. Jsou stanovovány pro pracovní i pro venkovní ovzduší. Hodnoty LD 50, LC 50 (pro myš, krysu apod.) slouží jako hlavní kriteria pro klasifikaci látek do skupin: vysoce toxická, toxická, zdraví škodlivá látka. Hodnoty pro ryby, řasy, dafnie a jiné organismy slouží jako kriterium pro zařazení do skupiny látek nebezpečných životnímu prostředí. S hodnotami LD 50, LC 50 se setkáváme v bezpečnostních listech látek a přípravků v kapitole 11 - toxikologické informace, a v kapitole 12 - ekotoxikologické informace Nebezpečné vlastnosti chemických látek a přípravků Při práci v ochraně rostlin je největší nebezpečí z působení chemických látek a přípravků. Proto je třeba znát jejich nebezpečné vlastnosti. Pro klasifikaci chemických látek a přípravků se používá několik systémů. Nejdůležitější systém definic nebezpečných vlastností byl vytvořen pro běžné způsoby zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (výroba, nákup, skladování, používání apod.). Tímto systémem definic se proto další text převážně zabývá. 72

73 Většině nebezpečných vlastností je přiřazen obrazový symbol a písmenné označení. Charakteristika látky či přípravku je dále doplněna tzv. R-větami (rizikové věty upřesňující způsob ohrožení). Definice tohoto systému nebezpečných vlastností byly do českého právního systému převzaty z předpisů Evropské unie. V současné době jsou uvedeny v zákoně 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, a v prováděcí vyhlášce č.232/2004 Sb.: a) výbušné: pevné, kapalné, pastovité nebo gelovité látky a přípravky, které mohou exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle uvolňují plyny, a které, pokud jsou v částečně uzavřeném prostoru, za definovaných zkušebních podmínek detonují, rychle shoří nebo po zahřátí vybuchují. Písmeno E odvozeno od anglického názvu explosive. Grafický symbol: E Základní R-věty: výbušný R 2: Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R 3: Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení b) oxidující: látky a přípravky, které vyvolávají vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými, Grafický symbol: O oxidující 73

74 Základní R-věty: R 7: Může způsobit požár R 8: Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár R 9: Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem Hořlaviny: Hořlaviny se klasifikují jednak podle zákona č.356/2003 Sb., dále podle ČSN Hořlavé kapaliny. Podle této ČSN se řídí zejména hasiči. Označení písmenem F odvozeno od anglického názvu flame = plamen. c) extrémně hořlavé: kapalné látky a přípravky, které mají extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku. Tato klasifikace odpovídá klasifikaci extrémně hořlavá kapalina podle ČSN Grafický symbol: F+ Základní R-věta: extrémně hořlavý R 12: Extrémně hořlavý d) vysoce hořlavé 1. látky a přípravky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie, 2. pevné látky a přípravky, které se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo vyhořely po jeho odstranění, 3. kapalné látky a přípravky, které mají velmi nízký bod vzplanutí, Tato vlastnost odpovídá přibližně I. třídě hořlavosti podle ČSN látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích. 74

75 Grafický symbol: F Vysoce hořlavý Základní R-věty: R 11: Vysoce hořlavý R 15: Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny R 17: Samovznětlivý na vzduchu e) hořlavé: kapalné látky nebo přípravky, které mají nízký bod vzplanutí. Tato vlastnost odpovídá přibližně II. třídě hořlavosti podle ČSN Jediná skupina nebezpečných látek, která nemá výstražný grafický symbol. Látky a přípravky jsou označeny pouze R-větou R 10: Hořlavý Látky a přípravky zařazené podle ČSN do III. nebo IV. třídy hořlavosti nejsou považovány za nebezpečné ve smyslu zákona č.356/2003 Sb. Toxické látky f) vysoce toxické, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i ve velmi malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt, Tato vlastnost odpovídá dřívější kategorii zvláště nebezpečných jedů. Takto klasifikované přípravky nejsou určeny pro prodej spotřebitelům! 75

Správné. a bezpečné. používání přípravků na ochranu rostlin

Správné. a bezpečné. používání přípravků na ochranu rostlin Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin 2 Obsah Předmluva 4 Úvod 5 Obecné a právní podmínky používání přípravků 6 na ochranu

Více

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která:

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: a) uvádí přípravky na trh b) používá přípravky v rámci svých profesních činností jak v oblasti zemědělství,

Více

Nebezpečné chemické látky

Nebezpečné chemické látky Nebezpečné chemické látky Povinnosti zaměstnavatelů základní informace Bezpečnost práce začíná u každého z nás Povinnosti zaměstnavatele při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky: (ve

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Petr Zahradník Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

Petr Zahradník Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Legislativa v ochraně lesa Petr Zahradník Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16.2.1998 o uvádění biocidních přípravků na trh

Více

Rostlinolékařský portál

Rostlinolékařský portál Rostlinolékařský portál pomocník zemědělce Jan Juroch Mendel-Info 2014, Žabčice 13.02.2014 Integrovaná ochrana rostlin Legislativa (Směrnice, zákon, vyhláška, národní akční plán Rostlinolékařský portál

Více

VYHLÁŠKA ze dne 19. ledna 2012 o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin

VYHLÁŠKA ze dne 19. ledna 2012 o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Strana 250 Sbírka zákonů č. 32 / 2012 32 VYHLÁŠKA ze dne 19. ledna 2012 o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Ministerstvo zemědělství stanoví ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví

Více

Problematika oznamování a povolování biocidních přípravků uváděných na trh v ČR

Problematika oznamování a povolování biocidních přípravků uváděných na trh v ČR Problematika oznamování a povolování biocidních přípravků uváděných na trh v ČR Mgr. Jan Mikoláš Ministerstvo zdravotnictví Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Oddělení Registru

Více

Návrh novely 258/2000 Sb., ze dne 14. 5. 2013. Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky směsmi. 44a

Návrh novely 258/2000 Sb., ze dne 14. 5. 2013. Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky směsmi. 44a Návrh novely 258/2000 Sb., ze dne 14. 5. 2013 Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky směsmi 44a - původní znění textu je zachováno a přeškrtnuto, - kurzívou jsou vyznačeny změny

Více

Úplný přehled zkušebních okruhů

Úplný přehled zkušebních okruhů Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost

Více

Strana 1 / 13. 32/2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. ledna 2012. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin. Změna: 326/2012 Sb.

Strana 1 / 13. 32/2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. ledna 2012. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin. Změna: 326/2012 Sb. 32/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. ledna 2012 o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Změna: 326/2012 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem

Více

Chemické látky a přípravky

Chemické látky a přípravky Část A Chemické látky a přípravky podle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií Obsah Povinnosti firem v podnikové ekologii 1. Úvod...1 2.

Více

JEDNOTNÁ REGISTRACE A EVIDENCE OSOB, které vyrábějí a uvádějí do oběhu rostlinné komodity v České republice

JEDNOTNÁ REGISTRACE A EVIDENCE OSOB, které vyrábějí a uvádějí do oběhu rostlinné komodity v České republice Číslo jednotného registru JEDNOTNÁ REGISTRACE A EVIDENCE OSOB, které vyrábějí a uvádějí do oběhu rostlinné komodity v České republice S ohledem na činnost firmy podávám(e) 1) : Jednotné podací místo: Ústřední

Více

LETECKÁ APLIKACE PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN (POR) INSTRUKCE PRO ŽADATELE

LETECKÁ APLIKACE PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN (POR) INSTRUKCE PRO ŽADATELE ČR ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ, organizační složka státu SEKCE ZEMĚDĚLSKÝCH VSTUPŮ ODBOR PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN Korespondenční adresa: Zemědělská 1a, 613 00 BRNO Vytvořil/telefon:

Více

Nové předpisy ES jako součást právních norem ČR a povinnosti zemědělců

Nové předpisy ES jako součást právních norem ČR a povinnosti zemědělců Nové předpisy ES jako součást právních norem ČR a povinnosti zemědělců Praktické dopady zavedení projektu ES udržitelné používání pesticidů do českého práva 1 Udržitelné používání pesticidů Co to je? =

Více

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů

326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů 326/2004 Sb. ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákonů č. 626/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 189/2008

Více

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace.

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. AF MENDELU 7.5.2013 Ing. Jiří Kolouch je specializovaný

Více

Registrace biocidů. MUDr. Daniela Bittnerová, CSc. Ministerstvo zdravotnictví Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví

Registrace biocidů. MUDr. Daniela Bittnerová, CSc. Ministerstvo zdravotnictví Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Registrace biocidů MUDr. Daniela Bittnerová, CSc. Ministerstvo zdravotnictví Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Oddělení Registru chemických látek MZ ČR bittnerova@szu.cz tel.:

Více

ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM. dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ecological Consulting a.s.

ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM. dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ecological Consulting a.s. ROZSAH OVĚŘOVANÝCH ZNALOSTÍ ZKOUŠKA Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM FYZICKÝCH OSOB ZAJIŠŤUJÍCÍCH ÚKOLY V PREVENCI RIZIK V OBLASTI BOZP dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ecological

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o., 2013 http://www.pvagri.cz

Více

ZÁKON ze dne 24. dubna 1996 o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů ČÁST PRVNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE

ZÁKON ze dne 24. dubna 1996 o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů ČÁST PRVNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE 1 z 18 147 ZÁKON ze dne 24. dubna 1996 o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE ODDÍL I ZÁKLADNÍ

Více

329/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2004. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin

329/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2004. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin 329/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2004 o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Změna: 371/2006 Sb. (část) Změna: 371/2006 Sb. Změna: 146/2009 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví ve

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Příručka praktického rádce zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro práce ve výškách

Příručka praktického rádce zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro práce ve výškách (vedoucího zaměstnance) pro práce ve výškách OBSAH: 1. Základní požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) při práci ve výškách... 1.1 Vymezení základních pojmů použitých v této

Více

Vybrané předpisy EU vztahující se k chemické bezpečnosti. Mirka Hornychová Státní zdravotní ústav

Vybrané předpisy EU vztahující se k chemické bezpečnosti. Mirka Hornychová Státní zdravotní ústav Vybrané předpisy EU vztahující se k chemické bezpečnosti Mirka Hornychová Státní zdravotní ústav CHEMICKÉ LÁTKY TRH nařízen zení 1907/2006 REACH nařízen zení 1272/2008 CLP nařízen zení 689/2008 dovoz a

Více

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy: Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických

Více

GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A

GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A CB.1 SLEDOVATENOST CB. 1.1. požadavek na písemný identifikační systém umožňující registrovaný produkt Globalgapu vysledovat

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SRS

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SRS Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SRS Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o., 2013 http://www.pvagri.cz

Více

c. 371/2006 Sb., se rneni takto:

c. 371/2006 Sb., se rneni takto: Castka 44 Sbfrka zakonu c. 146 / 2009 Strana 1879 146 VYHLASKA ze dne 18. kvetna 2009, kterou se rneni vyhlaska c. 32912004 Sb., 0 pffpravcich a dalsfch prostfedcich na ochranu rostlin, ve zneni vyhlasky

Více

Pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně ŽP při práci s nebezpečnými chemickými látkami nebo nebezpečnými chemickými přípravky

Pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně ŽP při práci s nebezpečnými chemickými látkami nebo nebezpečnými chemickými přípravky Pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně ŽP při práci s nebezpečnými chemickými látkami nebo nebezpečnými chemickými přípravky MUDr. Anna Hrnčířová Oddělení speciálních činností Odbor hygieny práce

Více

Přehled zkušebních okruhů

Přehled zkušebních okruhů Přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi dle přílohy č. 2 k nařízení

Více

ZÁKON ze dne 11. června 1998 o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

ZÁKON ze dne 11. června 1998 o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 1 z 27 157 ZÁKON ze dne 11. června 1998 o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ

Více

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn Metodický pokyn k udělování výjimek z pravidel produkce uvedených v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 889/2008,

Více

Nové povinnosti pěstitelů v oblasti rostlinné produkce zaměřené na dodržování prvků IOR

Nové povinnosti pěstitelů v oblasti rostlinné produkce zaměřené na dodržování prvků IOR Nové povinnosti pěstitelů v oblasti rostlinné produkce zaměřené na dodržování prvků IOR Ing. Štěpánka Radová, Ph.D. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Legislativní rámec Od 1. 1. 2014

Více

Integrovaná ochrana rostlin. kontroly zásad z pohledu státní správy od roku 2014. ing. Štěpánka Radová, Ph.D. Státní rostlinolékařská správa, Brno

Integrovaná ochrana rostlin. kontroly zásad z pohledu státní správy od roku 2014. ing. Štěpánka Radová, Ph.D. Státní rostlinolékařská správa, Brno Integrovaná ochrana rostlin. kontroly zásad z pohledu státní správy od roku 2014 ing. Štěpánka Radová, Ph.D. Státní rostlinolékařská správa, Brno Legislativní rámec Směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání

Více

Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele

Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele 1 Identifikační číslo 196 2 Kód 3 Pojmenování (název) životní situace Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele 4 Základní informace k životní

Více

Příručka praktického rádce zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro výstavbu a provoz čerpací stanice na - stlačený zemní plyn (CNG) -

Příručka praktického rádce zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro výstavbu a provoz čerpací stanice na - stlačený zemní plyn (CNG) - zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro výstavbu a provoz čerpací stanice na - stlačený zemní plyn (CNG) - zkapalněné ropné plyny (LPG) OBSAH: 1. Požadavky na zajištění BOZP při provozu

Více

BEZPEČNOSTNÍ LIST. Nano - sorbenty

BEZPEČNOSTNÍ LIST. Nano - sorbenty Strana 1 z 5 1 IDENTIFIKACE LÁTKY (PŘÍPRAVKU) A SPOLEČNOSTI (PODNIKU) 1.1 Identifikace látky (obchodní název): 1.1.1 Další název přípravku/kódové 9.0 ECO, 9.5 W označení: 1.2 Použití přípravku: Adsorbent

Více

NOVELY ROSTLINOLÉKAŘSKÉ LEGISLATIVY PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN

NOVELY ROSTLINOLÉKAŘSKÉ LEGISLATIVY PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN NOVELY ROSTLINOLÉKAŘSKÉ LEGISLATIVY PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN Ing. Jan Šamánek Státní rostlinolékařská správa Oblastní odbor SRS Brno jan.samanek@srs.cz PODMÍNKY POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ NA

Více

Příručka praktického rádce zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro výstavbu a provoz skladu a skladování pohonných hmot

Příručka praktického rádce zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro výstavbu a provoz skladu a skladování pohonných hmot zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro výstavbu a provoz skladu a skladování pohonných hmot OBSAH: 1. Požadavky na zajištění BOZP při provozu skladu pohonných hmot... 1.1 Základní povinnosti

Více

Dozor nad potravinami

Dozor nad potravinami Hejmalová Michaela Dozor nad potravinami Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány) v působnosti:

Více

PRO ZKOUŠKU A OPAKOVANOU ZKOUŠKU Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM

PRO ZKOUŠKU A OPAKOVANOU ZKOUŠKU Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM ROZSAH OVĚŘOVANÝCH ZNALOSTÍ PRO ZKOUŠKU A OPAKOVANOU ZKOUŠKU Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI dle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ecological Consulting

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe

Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o.,

Více

Integrovaná ochrana rostlin z pohledu legislativy MENDEL INFO 2014 13. února 2014

Integrovaná ochrana rostlin z pohledu legislativy MENDEL INFO 2014 13. února 2014 Integrovaná ochrana rostlin z pohledu legislativy MENDEL INFO 2014 13. února 2014 1 osnova Pesticidní právní balíček EU + udržitelné používání pesticidů Legislativní podklady pro IOR v EU a v ČR Národní

Více

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele Dokonalá ochrana proti botrytidě a sekundárním chorobám Popis přípravku

Více

ŽÁDOST O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO O POVOLENÍ VÝJIMKY PŘI POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO JEHO ZMĚNU

ŽÁDOST O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO O POVOLENÍ VÝJIMKY PŘI POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO JEHO ZMĚNU *) Příloha č. 24 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu ŽÁDOST O STANOVENÍ PODMÍNEK PRO POUŽITÍ ZÁVADNÝCH LÁTEK NEBO O POVOLENÍ VÝJIMKY PŘI POUŽITÍ ZÁVADNÝCH

Více

BULLETIN SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 1/2009

BULLETIN SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 1/2009 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ se sídlem v Brně, 656 06 Brno, Hroznová 2 BULLETIN SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 1/2009 Ing. Jaroslav Schenk Vedoucí oddělení osiva a sadby Brno

Více

Bezpečnostní list Podle nařízení (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 2.3.2009 Strana 1 ze 5

Bezpečnostní list Podle nařízení (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 2.3.2009 Strana 1 ze 5 Podle nařízení (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 2.3.2009 Strana 1 ze 5 šampon na čištění koberců- aktivní pěna 1. Identifikace látky nebo přípravku a společnosti nebo podniku Identifikace látky nebo přípravku

Více

Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014.

Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014. Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, zákonem č. 230/2014 Sb., s účinností od 7. listopadu 2014. V současně platném znění dotčených paragrafů uvádíme změny a nová ustanovení na barevném podkladu,

Více

ČÁST PRVNÍ Podmínky uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh. HLAVA I Základní ustanovení. Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ Podmínky uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh. HLAVA I Základní ustanovení. Předmět úpravy 120/2002 Sb. ZÁKON ze dne 8. března 2002 o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákonů č. 186/2004 Sb., č. 125/2005 Sb., č.

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2004 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin Citace: 329/2004 Sb. Částka: 106/2004 Sb. Na straně (od-do):

Více

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Klastr bioplyn, z.s.p.o. Hájecká 215 273 51 Červený Újezd tel : +420 732711998 e-mail: info@klastrbioplyn.cz Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Popel ze spalování

Více

Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství

Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství Výňatek zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství (stav platný do 31.12. 2009) Změna: 62/2000 Sb. Změna: 307/2000 Sb. Změna: 128/2003 Sb. Změna: 128/2003 Sb. (část) Změna: 85/2004 Sb. (část) Změna: 128/2003

Více

Příručka praktického rádce zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro oblast BOZP vyhrazených technických zařízení:

Příručka praktického rádce zaměstnavatele podnikatele (vedoucího zaměstnance) pro oblast BOZP vyhrazených technických zařízení: (vedoucího zaměstnance) pro oblast BOZP vyhrazených technických zařízení: - elektrických - zdvihacích - plynových - tlakových OBSAH: 1. Základní poţadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Sanitace, deratizace a dezinsekce

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Sanitace, deratizace a dezinsekce Projekt: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Registrační č.: CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Operační program: Škola: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví

Více

Přehled základní potravinářské legislativy ČR

Přehled základní potravinářské legislativy ČR Tab. č.: 118 Přehled základní potravinářské legislativy ČR A. Zákony 1 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů - zákonů č. 166/1999 Sb., č. 119/2000 Sb.,

Více

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. L2301 Silica 3 Reagent. emea.productstewardship@ge.com

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. L2301 Silica 3 Reagent. emea.productstewardship@ge.com Strana 1 z 5 ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku Číslo CAS: Číslo ES: 7757-83-7 231-821-4 1.2 Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití

Více

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů Účinné látky, jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty,

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy Ú PL NÉ ZNĚNÍ zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 242/2000 Sb. ZÁKON ze

Více

VYHLÁŠKA č. 366/2005 Sb. ze dne 5. září 2005, o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny

VYHLÁŠKA č. 366/2005 Sb. ze dne 5. září 2005, o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny VYHLÁŠKA č. 366/2005 Sb. ze dne 5. září 2005, o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny Ministerstvo zemědělství stanoví podle 18 odst. 1 písm. a), g), h) a m) zákona č. 110/1997 Sb.,

Více

Dle Nařízení ES 1907/2006 REACH

Dle Nařízení ES 1907/2006 REACH Bezpečnostní list Dle Nařízení ES 1907/2006 REACH Ing. Hana Krejsová Výzkumný ústav organických syntéz a.s. Centrum ekologie, toxikologie a analytiky Rybitví č.p. 296, Rybitví 533 54 Tel.: 466 921 186

Více

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. 2978 Cathode polishing powder

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. 2978 Cathode polishing powder Strana 1 z 5 ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku 1.2 Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití Použití látky nebo směsi Činidlo pro

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Systémy řízení EMS/QMS/SMS

Systémy řízení EMS/QMS/SMS Systémy řízení EMS/QMS/SMS Ústí nad Labem 10/2014 Ing. Jaromír Vachta Systém řízení EMS Systém environmentálního managementu Systém řízení podle ČSN EN ISO 14001:2004 Podstata EMS - detailní informace

Více

ČR - Státní rostlinolékařská správa, organizační složka státu SEKCE PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN Korespondenční adresa: Zemědělská 1a, 613 00 BRNO

ČR - Státní rostlinolékařská správa, organizační složka státu SEKCE PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN Korespondenční adresa: Zemědělská 1a, 613 00 BRNO ČR - Státní rostlinolékařská správa, organizační složka státu SEKCE PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN Korespondenční adresa: Zemědělská 1a, 613 00 BRNO Vytvořil / Telefon: Ing. Lenka Klašková / 545 110 420

Více

Obecná pravidla produkce

Obecná pravidla produkce Obecná pravidla produkce Zákaz používání GMO - zákaz se týká potravin, krmiv, činidel, přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a pomocných půdních látek, osiva a sadby, mikroorganismů a živočichů - povinnost

Více

Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Základní zpráva

Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Základní zpráva Aktuální legislativa v oblasti integrované prevence 2014 Základní zpráva Ondřej Skoba Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení hodnocení ekologických rizik Praha, 11.09.2014 Struktura prezentace

Více

Chemické látky

Chemické látky 5.6.18. Chemické látky http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/chemicke-latky Problematikou chemických látek se zabývá především Zákon č. 350/2011 Sb. Chemické látky jsou chemické prvky a jejich sloučeniny

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Strana 690 Sbírka zákonů č. 60 / 2012 60 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Vláda nařizuje podle 2b odst. 2 zákona č. 252/ /1997

Více

174/1968 Sb. ZÁKON. ze dne 20.prosince 1968. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Změna: 575/1990 Sb. Změna: 159/1992 Sb.

174/1968 Sb. ZÁKON. ze dne 20.prosince 1968. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Změna: 575/1990 Sb. Změna: 159/1992 Sb. 174/1968 Sb. ZÁKON ze dne 20.prosince 1968 o státním odborném dozoru nad bezpečností práce Změna: 575/1990 Sb. Změna: 159/1992 Sb. Změna: 47/1994 Sb. Změna: 71/2000 Sb. Změna: 124/2000 Sb. Změna: 151/2002

Více

Digestát jako hnojivo

Digestát jako hnojivo Digestát jako hnojivo Ing. Veronika Večeřová Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský říjen 2008 Jak můžeme digestáty rozdělovat? podle toho z jakých vstupních surovin vzniká podle způsobu použití

Více

činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)

činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) ZÁKON č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Zákon č. 174/1968 Sb.

Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992

Více

Aktuální znění výrokové části integrovaného povolení čj. MSK 103649/2007 ze dne 30.10.2007, (nabytí právní moci dne 16.11.2007):

Aktuální znění výrokové části integrovaného povolení čj. MSK 103649/2007 ze dne 30.10.2007, (nabytí právní moci dne 16.11.2007): V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg

Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg Fungicidy firmy DuPont k ochraně révy vinné Curzate M wp Osvědčený a spolehlivý kombinovaný fungicid proti plísni révy Účiné látky: cymoxanil 4,5 % + mancozeb 68 % Přednosti

Více

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc.

Více

PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY

PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA PESTICIDY Rostliny potřebují ke svému růstu a vývoji řadu prvků Nezbytné prvky jsou: C N P K Ca Mg S Fe Stopové prvky, součástí rostlinných enzymů: B Zn Cu Co Mn Mo Hnojiva Směsi pro

Více

ZÁZNAM o seznámení s novým právním předpisem

ZÁZNAM o seznámení s novým právním předpisem Příloha 12k nové právní předpisy aktualizováno 04. 12. 2015 1 ZÁZNAM o seznámení s novým právním předpisem Ve smyslu požadavku 103, odst. 2, písm. c) zákona 262/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen zajistit

Více

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly Environmentální legislativa Legislativa ČR Právní řád princip hierarchie právní síly 1. Ústavní zákony 2. Zákony 3. Podzákonné předpisy: nařízení vlády vyhlášky ministerstev Environmentální legislativa

Více

MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK

MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK MITHON SP TEKUTÝ ALGICIDNÍ PŘÍPRAVEK Mithon SP je tekutý, nepěnivý chemický přípravek sloužící k preventivnímu ošetření proti růstu řas a k jejich likvidaci. Tento přípravek je vhodný pro ošetření vody

Více

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. Varybond High Temperature Bearing

Bezpečnostní list. podle nařízení (ES) č. 1907/2006. Varybond High Temperature Bearing Strana 1 z 5 ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku 1.2 Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití Nedoporučované způsoby použití Jen pro

Více

Bezpečnostní list pro Bionorm U C00.001

Bezpečnostní list pro Bionorm U C00.001 1 IDENTIFIKACE PRODUKTU OBCHODNÍ NÁZEV : Bionorm U KATALOGOVÉ ČÍSLO : VÝROBCE: POUŽITÍ: BioVendor - Laboratorní medicína a.s.; sídlo: Tůmova 2265/60, 616 00 Brno Provozovna: Karásek 1767/1, 621 00 Brno

Více

BEZPEČNOSTNÍ LIST (Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006)

BEZPEČNOSTNÍ LIST (Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006) 1. IDENTIFIKACE LÁTKY / PŘÍPRAVKU A SPOLEČNOSTI/PODNIKU 1.1 Identifikace látky nebo Obchodní název: Další názvy látky: - 1.2 Použití látky nebo Hotová kultivační média ve zkumavkách. 1.3 Identifikace společnosti

Více

1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách (ukončení přijímání žádostí je do 30.6.

1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách (ukončení přijímání žádostí je do 30.6. Dotační programy 1.D. Podpora včelařství (ukončení přijímání žádostí je do 30.10. 2015) zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno. včelař,

Více

Titul předpisu: Úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn

Titul předpisu: Úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn Titul předpisu: Úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá z pozdějších změn Citace: 338/2005 Sb. Druh předpisu: Úplné znění zákona Částka: 120/2005

Více

Webová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm

Webová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm Regulace plevelů Webová prezentace http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm PLEVEL = všechny rostliny, které rostou na stanovištích kulturních rostlin proti vůli pěstitele

Více

446/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2004, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky

446/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2004, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky 446/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2004, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm. a) a

Více

Česká inspekce životního prostředí v oblasti dozoru chemických látek

Česká inspekce životního prostředí v oblasti dozoru chemických látek Česká inspekce životního prostředí v oblasti dozoru chemických látek Ing. Hana Malinová ČIŽP Ředitelství Odbor odpadového hospodářství, odd. chemických látek 10.11.2011 Praha 1 České inspekce životního

Více

BIHOP K + Vysoký obsah Zn

BIHOP K + Vysoký obsah Zn BIHOP K + Vysoký obsah Zn Roztok stopových prvků, hořčíku a draslíku s kolagenními aminokyselinami Regenerační a antistresový účinek Rozsah a způsob použití: BIHOP K + je kapalný přípravek pro foliární

Více

Katalogy a seznamy nebezpečných odpadů. Kategorizace odpadů podle nebezpečnosti.

Katalogy a seznamy nebezpečných odpadů. Kategorizace odpadů podle nebezpečnosti. Katalogy a seznamy nebezpečných odpadů. Kategorizace odpadů podle nebezpečnosti. Zákon 185/2001 Sb. jednoznačně ve svých přílohách či v prováděcích předpisech stanovuje co je nebezpečný odpad základním

Více

BEZPEČNOSTNÍ LIST Podle Nařízení Evropské komise (EU) č. 453/2010, příloha II

BEZPEČNOSTNÍ LIST Podle Nařízení Evropské komise (EU) č. 453/2010, příloha II Stránka: 1 ODDÍL 1. Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku 1.1 Identifikátor výrobku DESTILOVANÁ VODA 1.2 Příslušná určená použití směsi Destilovaná voda se používá pro technické účely k ředění

Více

1. Identifikace výrobku a výrobce 1.1 Obchodní název výrobku: CDSA-1500 (Vodivostní standard 1500 µs/cm)

1. Identifikace výrobku a výrobce 1.1 Obchodní název výrobku: CDSA-1500 (Vodivostní standard 1500 µs/cm) Str. 1 z 6 1. Identifikace výrobku a výrobce 1.1 Obchodní název (Vodivostní standard 1500 µs/cm) 1.2 Použití: Standard pro kalibraci konduktometru 1.3 Identifikace výrobce/dovozce: Obchodní jméno: Jakar

Více

POSLOUPNOST ÚKONŮ NAKLÁDÁNÍ S AZBESTEM

POSLOUPNOST ÚKONŮ NAKLÁDÁNÍ S AZBESTEM POSLOUPNOST ÚKONŮ NAKLÁDÁNÍ S AZBESTEM (průzkum projekt technická zpráva povolovací řízení výběrové řízení realizace zakázky), náležitosti a struktura projektu a technické zprávy Legislativní základ Zákon

Více

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Základy arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Základy arboristiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Zákon č. 114/1992 Sb. ve znění předpisů následujících Vyhláška MŽP 395/1992

Více

338/2005 Sb. vyhlašuje ZÁKON. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce

338/2005 Sb. vyhlašuje ZÁKON. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce 338/2005 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992 Sb.,

Více

Miroslav Florián. Odbor bezpečnosti krmiv a půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Miroslav Florián. Odbor bezpečnosti krmiv a půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Vápenatá a vápenatohořečnatá hnojiva Uvádění na trh v ČR Miroslav Florián Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Úvod rozdělení hnojiva minerální jednosložková kombinovaná

Více