Soudobé teorie vzdělávání

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Soudobé teorie vzdělávání"

Transkript

1 Soudobé teorie vzdělávání Studijní opora pro kurz Tvorba týmu lektorů v rámci projektu Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu Aneta Hrušková 2013 České Budějovice

2 Obsah Průvodce studiem předmětu... 4 Základní okruhy studia... 4 Průběh studia, zakončení, komunikace... 5 Kapitola 1: Základní motivy filosofie výchovy... 6 Použitá literatura Kapitola 2: Základní prvky vzdělávání (subjekt, obsah, společnost, pedagogická interakce mezi těmito třemi póly) Použitá literatura Kapitola 3: Spiritualistické teorie Použitá literatura Kapitola 4: Personalistické teorie Použitá literatura Kapitola 5: Kognitivně psychologické teorie Použitá literatura Kapitola 6: Technologické teorie Použitá literatura Kapitola 7: Principy hypermediálního prostředí: e-learning Použitá literatura Kapitola 8: Socio-kognitivní teorie Použitá literatura... 68

3 Kapitola 9: Vygotského sociálně-historická psychologie Použitá literatura Kapitola 10. Teorie kooperativního vyučování a učení Použitá literatura Kapitola 11. Sociální teorie Použitá literatura Kapitola 12. Akademické teorie Použitá literatura Kapitola 13. Komparace teorií Použitá literatura... 92

4 Průvodce studiem předmětu Tato učební opora je určena studentům celoživotního vzdělávání. Je koncipována jako studijní pomůcka jak pro prezenční, tak i kombinovanou formu studia. Navazuje, vychází a doplňuje odbornou publikaci Bertrand, Y Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 248 s. ISBN Shrnutí cílů a obsahu opory. Text je orientován na čtenáře, tj. na studenta předmětu Soudobé teorie vzdělávání a výukové strategie. Základní okruhy studia 1. Základní motivy filosofie výchovy 2. Základní prvky vzdělávání (subjekt, obsah, společnost, pedagogická interakce mezi těmito třemi póly) 3. Spiritualistické teorie 4. Personalistické teorie 5. Kognitivně psychologické teorie 6. Technologické teorie 7. Principy hypermediálního prostředí: e-learning 8. Socio-kognitivní teorie 9. Vygotského sociálně- historická teorie 10. Teorie kooperativního vyučování a učení 11. Sociální teorie teorie 12. Akademické teorie 13. Komparace teorií 4

5 Průběh studia, zakončení, komunikace Průběh studia, zakončení: - přednáška - seminář - zápočet Předmět je ukončen zápočtem, který je udělen na základě: 1. úspěšného odevzdání seminární práce, kde budou využity a zároveň ověřeny znalosti z výše uvedených oblastí soudobých teorií vzdělávání a výukových strategií. 2. Minimálně 50 % aktivní účast ve výuce. Použité komplexní výukové metody: skupinová kooperativní výuka výuka podporovaná počítačem kritické myšlení Další informace jsou uvedeny v Informačním systému VŠTE, kde je také uveden způsob komunikace mezi studentem a vyučujícím (tutorem). Kromě kontaktní výuky bude využívána zejména komunikace prostřednictvím Internetu. Každý vyučující i student VŠTE má zavedenu svoji ovou adresu a další formy komunikace jsou možné i přes Informační systém. 5

6 Kapitola 1: Základní motivy filosofie výchovy Klíčové pojmy: filosofie, výchova, schólé, educatio, logos Cíle kapitoly: Seznámení s tradičními základními pojmy a základními motivy filosofie výchovy (řecké, latinské a křesťanské kořeny výchovy a jejich rozvinutí): educatio jako vyvádění schólé a aschólia moudrost a mnohoučenost mýtus, logos a (dialog) mínění, předsudek, poznání a vědění mýtus o jeskyni a péče o duši schopnost úcty vztahu a úžasu ctnost ostych a stud 6

7 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 7 hodin Výklad: Filosofie výchovy je dnes reprezentována především dílem Eugena Finka a pracemi, které na ně navazují. V českém prostředí byla filosofie výchovy 50. let vyloučena z veřejného života. Kromě příležitostných otázek u J. Patočky ji reprezentují především dodatečně vydaná díla R. Palouše z období disentu a přednášky Z. Pince a J. Michálka. Tyto fenomenologické studie o výchově filosoficky problematizují běžná nereflektovaná pojetí výchovy, jak to už klasicky ukazujı antinomie výchovy formulované Eugenem Finkem. Fink se zamýšlí nad ontologickými předpoklady výchovy a odkrývá v nároku výchovy řadu vnitřních protiřečení. Odkrývá odpovědnost za napětí mezi kontinuitou kultury a otevřeností pro nové; odpovědnost za psychologickou moc výchovy; odpovědnost vychovatele, který žije v napětí mezi svým skutečným stavem a ideálem, který představuje; odkrývá napětí mezi nárokem kultury a individualitou; odkrývá antinomii mezi výchovou k určitému povolání (Berufserziehung) a výchovou k lidství; odkrývá dějinné proměny představ cílů výchovy. Opakem výchovy a vzdělání je i pokus o takovou instruktáž lidského vědomí, která zúží pravdu každé zkušenosti nebo myšlenky na poznatek o objektivní realitě ; která redukuje svět na soubor jednoznačných daností a přírodu na zásobárnu materiálů pro lidskou činnost. Výchova a vzdělání má aktualizovat lidství každého člověka v jeho jedinečnosti a nezaměnitelnosti; ukazovat nedostačivost běžných, tj. ne-vychovaných a nevzdělaných východisek lidského života. Výchova a vzdělání dává člověku schopnost nepodlehnout zcela ideologizaci hodnot (ať už jde o ideologizaci politickou, náboženskou nebo scientistickou), neboťotevírá zodpovědnou kritičnost, autenticitu. Výchova a vzdělání je vlastně filosofií: je péčí o životní pohyb. 7

8 Základní pojmy filosofie výchovy Filosofie je řecké slovo, které bývá běžně překládáno jako láska k moudrosti. Filia je láska ve smyslu náklonnosti a sofia je moudrost. Filosofií je označována činnost, které vykazuje svobodu uvažování a sestavení myšlenek do určitého systému. To se povedlo nejdříve lidem v Řecku, proto je tato země označována za kolébku filosofie. ŘECKO Pojetí člověka: To, co člověku umožňuje poznání světa i sebe sama, je LOGOS. Tento pojem je obtížně přeložitelný, ale všechny jeho významy (slovo, řeč, řád, rozum, smysl) společně určují, že svět je místo prostoupené rozumným řádem, na němž člověk jako bytost rozumná a myslící může participovat. Schopnost myšlení člověka uschopňuje odhalit pouhé zdání proměnlivého světa a proniknout k pravdě bytí. Člověk je tak primárně pochopen jako rozumová bytost, mající logos, slovo ZÓON LOGON ECHON. Tato první filosofická definice člověka, která byla později převzata křesťanským středověkem v latinské podobě jako ANIMAL RATIONALE, jej chápe jako bytost, která je přirozeně uzpůsobena k tomu naslouchat řádu světa, jeho harmonii logu, tázat se po pravdě a podstatě věcí, které jsou mu přístupné prostřednictvím duchovního náhledu, tedy rozumem; tím člověk převyšuje všechno ostatní bytí světa. S tím bezprostředně souvisí i druhé vymezení člověka v řecké filosofii, v němž je člověk chápán jako bytost společenská, politická ZÓON POLITIKON. Člověk je člověkem jen ve společenství, v POLIS obci, která má svůj NOMOS zákon. Obec představuje místo domova, v němž má člověk své kořeny, kam patří a bez čeho nemůže být celým člověkem a ani nemůže být nikdy šťasten. V antické filosofii lze vystopovat 3 období: 1. Nejstarší období: 600 let př. Kr. 4. stol. př. Kr. Byli to tzv. předsokratici, poněvadž byli před Sokratem. Rozvíjeli tzv. přírodní filosofii snažili se o výklad světa přírody, jak to chodí ve vesmíru. 8

9 2. Druhé období částečně se prolíná s nejstarším obdobím: Pol. 5 stol. př. Kr př. Kr. Začíná vystoupením sofistů, kteří obrátili pozornost od přírody a zaměřili se na člověka. Končí smrtí Aristotela r. 322 př. Kr. Objevují se tři největší myslitelé Řecka a jedni z největších myslitelů vůbec: Sókratés, Platón, Aristoteles. V tomto období se staví základy známých odvětví filosofie, jakými jsou logika, metafyzika, etika, estetika, pedagogika, politická filosofie. Centrem filosofie se stávají Athény. Podle nich se někdy filosofii tohoto období říká atická. 3. Třetí období: 332 př. Kr. 6. stol. po Kr. - spadá sem i období římské. stoikové, epikurejci, skeptikové a novoplatonikové. = je to tzv. poaristotelská filosofie Antická filosofie je jedním ze základních pilířů evropské kultury a západní civilizace. V hlavách antických filosofů se zrodily myšlenkové koncepty, které ovlivňují uvažování lidí a jejich život po celá staletí až doposud. ad.1. Nejstarší období předsokratici MILÉTŠTÍ PŘÍRODNÍ FILOSOFOVÉ Řecká filosofie, a tím i západní věda a filosofie, se zrodila v Milétu. Milét byl v 6. stol. patrně nejbohatší město tehdejšího řeckého světa. Jednalo se o obchodní přístav. Thálés /nar. asi r. 640 př. Kr./ Praotec filosofie. První z milétských přírodních filosofů. Správně předpověděl zatmění slunce, zjistil výšku egyptských pyramid na základě změření jejich stínu, objevil některé základní matematické poučky /vzpomeň třeba Tháletovu kružnici/. Uvažoval samostatně o hlubší podstatě věcí. Za pralátku, z níž všechno vzešlo, považoval vodu. Tento názor ho řadí mezi přírodní filosofy. Anaximandros /někdy mezi př. Kr./ Původním principem světa a příčinou všeho bytí, pralátkou je apeiron, což je cosi neurčitého, neomezeného, z něhož se vyděluje studené a teplé, suché a vlhké. 9

10 Země se volně vznáší v prostoru, byla nejprve v kapalném stavu a při svém postupném vysoušení dala vznik živočichům, kteří se z vody přemístili na zem. Zemi původně obklopoval ohnivý prstenec, který se roztříštil a nyní obíhá kolem Země. Tím vysvětlil pohyb hvězd. Podle věčného zákona vzcházejí z apeironu stále nové světy a opět se do něho vracejí Anaximenés /současník Anaximandrův/ Považoval za pralátku, z níž všechno pochází, vzduch, který však nechápal doslova, ale jako oživující dech duši. I on hlásal střídání vzniku a zániku. Význam těchto Miléťanů: Snažili se nepředpojatě, přírodovědeckým myšlením najít pro rozmanitost jevů jeden princip, jeden prazáklad, pralátku, z níž všechno vzešlo. PÝTHAGORAS A PÝTHÁGOROVCI /mezi př.kr./ - jako první použil název filosofie, což znamená láska k moudrosti - rysy: asketický způsob život, při přijetí slib zdrženlivosti a skromnosti, neusmrtí zvíře, které nenapadá člověka, každý večer zpytování svědomí, poslušnost a mlčenlivost, pětileté studium ELEATÉ Xenofanés, jeho žák Parmenidés /nar. kolem r. 540 př. Kr./ 2. Druhé období vrcholné období řecké filosofie SOFISTÉ: vystoupili v období, které se vyznačovalo: A) Nepřeberným množstvím různých filosofických systémů a pohledů bylo těžké je přezkoumávat a věrohodně ověřovat, kdo má pravdu. B) Každý člověk kromě otroků mohl vstoupit do politiky, mohl se stát úředníkem, soudcem, což bylo spojeno s uměním dobře mluvit, zdůvodňovat, promlouvat veřejně. výuka rétoriky /řečnictví/ a správné myšlení, řečnické triky - způsoby byly nazvány sofismata; sofisté fungovali jako potulní učitelé moudrosti /sofistai = učitel moudrosti/ 10

11 Nejznámější sofisté: Protágorás a Gorgiás Význam sofistů: Obrátili pozornost od přírody na člověka; tzv. antropologický obrat. tři nejvýznačnější řečtí filosofové a jedni z nejvýznamnějších filosofů vůbec: SOKRATÉS / / Základem jeho učení bylo: Poznej sám sebe /gnóthi seauton/; toho se má dosáhnout živým rozhovorem dialogem; vyučování formou otázek a odpovědí; poznání:,,vím, že nic nevím. Ctnost, zdatnost je starost o duši; tvrdil, že existují neměnné mravní normy, které jsou zákony přirozenými, tedy nevznikly dohodou mezi lidmi. Sokrates i sofisté obrátili svou pozornost k člověku; učili o ctnosti rozdíl: Sokrates chápal ctnost jako starost o duši, jeho ctnost se týkala vysloveně duchovních, mravních hodnot; sofisté za ctnost považovali dosažení úspěchu, majetku, postavení. PLATÓN / /,žák Sokratův; hledal to, co je trvalé, nadčasové, vždy a všude platné, absolutní, všeobecné. Rozhodl se, že se to nachází v tzv. světě idejí = nachází se mimo smysly. Ideje jsou nadčasové, neproměnné, stále týž, trvalé, věčné. Jsou netělesné podstaty. Jen jim přísluší pravé bytí. Jsou samostatně existujícím bytím. Svět idejí je přístupný pouze rozumem, filosofickým nazíráním. Poznání idejí je pravým poznáním. Ideje dokáže poznat jen člověk, který má filosofický pud erós. Tento pud vede člověka, aby se odpoutával od smyslového světa a poznával svět duchovní. X - Smyslový svět kolem nás je naopak proměnlivý, jaksi netrvanlivý. Platón je tzv. objektivní idealista, své učení o světě idejí a jejich stínu vyjádřil Platón v podobenství o jeskyni. Platónův člověk se skládá ze dvou nejen rozdílných, ale přímo nepřátelských částí. V člověku se odehrává zápas, a to nejenom mezi tělem a duší, ale i v duši samé, neboť duše se skládá ze tří částí: 1. rozumové se sídlem v hlavě, 2. citové (vznětlivost, srdnatost, vášnivost) sídlící v srdci, 3. žádostivé, volní (dychtivost) sídlící v břiše. 11

12 Uvedeným třem částem duše odpovídají tři základní ctnosti platónské etiky: moudrost (FRONÉSIS), statečnost (ANDREIÁ) a uměřenost (SÓFROSYNÉ), kterým v Platónově utopickém státě Kallipolis (Krásná obec) adekvátně odpovídají tři společenské třídy svobodných občanů (tzv. organistická teorie státu): 1. filosofové vládci, jejichž ctností je moudrost, tj. nejvyšší znalost, jak dobře řídit stát; 2. strážci vojáci, kteří jsou vychováváni ke statečnosti, tj. k vědění, čeho je třeba se bát a čeho ne; 3. výrobci řemeslníci a zemědělci, kteří mají být vedeni k uměřenosti, tj. k uznávání zákonů a vlády. ARISTOTELES Jako sedmnáctiletý vstoupil Aristoteles do Platónovy školy Akadémia, v níž setrval až do Platónovy smrti v letech 347/8 před n. l. Asi v roce 335 před n. l. založil v Athénách Aristoteles vlastní filosofickou školu zvanou Lykeion nebo také škola peripatetická (vychází to z názvu krytého sloupořadí - peripatos - kde se žáci učili nebo slova peripatein = procházet se, neboť Aristoteles se údajně se svými žáky při výuce procházel). Svým zaměřením se škola celkem dost lišila od Platónovy Akadémie. přínos: Za jeho patrně největší skutek je považováno vytvoření formální logiky, kterou pokládal za předpoklad vědecké a filosofické činnosti. Díky Aristotelovi přišly na svět také první zákony logiky a popis logických kategorií. Vypracoval též učení o dělení pojmů, soudu, úsudku, definici a generalizaci. Jádrem Aristotelovy filosofie je jeho nauka o jsoucnu, která vzniklá přetvořením Platónovy teorie idejí. Aristoteles tuto teorii nejdříve silně kritizoval a pak ji přetvořil. Liší se od Platónovy popřením existence idejí odloučených od vnímatelných věcí. Ke vzniku konkrétních věcí je podle Aristotela třeba látka, tvar, účel a hybná příčina (za nejvyšší hybnou příčinu považuje Aristoteles boha). Tento dokonalý základní hybatel je také podmínkou správného řádu ve světě. Prvotní hybatel vše uvádí do pohybu, ale sám se nepohybuje (je totiž absolutní dokonalost, což se s jakýmkoliv pohybem ve filozofii neshoduje). Představitel řecké filozofie Aristoteles ( př.n.l.) viděl v rozjímání, které mělo vést k člověka k moudrosti, samostatnosti a zdůrazňuje vnitřní hodnotu, která nesměřuje k žádnému praktickému cíli. Toto rozjímání se realizuje ve volném čase člověka, který Aristoteles nazývá scholé. Staří Řekové považovali volný čas za míru lidského štěstí. Aristoteles chápe volný čas jako rozumování, čtení veršů, setkávání s přáteli, poslouchání hudby. Není to dolce far niente,tedy lenošení a nuda. Ve scholé šlo o rozvíjení talentu pro radost. Účelem konání tedy 12

13 nebyl žádný hmotný zisk a jediným účelem bylo podobat se bohům. Svoboda spočívala v tom, že člověk nemusel pracovat a oddával se volnému času. Člověk v křesťanském myšlení středověku V biblickém kontextu je výchova vyhrazena především bohu; ten člověka stvořil, pečuje o něj, vychovává ho, trestá, odměňuje, zkouší i ochraňuje. Vztah boha a člověka je analogický vztahu rodiče ke svému dítěti. Křesťanské pojetí výchovy je svázáno s pojmem EDUCATIO, který vyjadřuje představu vyvádění člověka z přílišné ponořenosti do pozemského života k tomu nejpůvodnějšímu a nejpodstatnějšímu. Výchova se tak stává obratem a cestou k bohu. Způsobem, který byl řeckému myšlení naprosto cizí, se nyní zdůrazňuje hodnota a důstojnost jedince, jeho individuální jedinečnost, jeho povolání bohem a jeho svobodné rozhodování pro věčnou spásu. Tak se také teprve v prostoru křesťanství razí pojem osoby jako principu lidské niternosti. Prvním křesťanským myslitelem, který za své východisko zvolil princip hodnověrnosti vnitřní zkušenosti, byl Aurelius Augustinus ( ). Ve svém Vyznání hovoří o člověku v první osobě, o bohu ve druhé, což je dokladem specifického přístupu křesťanské filosofie k člověku. Augustinus vnímá proces učení především jako aktivní účast žáka. V pojetí vztahu těla a duše je Augustinus zásadně ovlivněn Platónem: v tělu a duši vidí dvě oddělené reality (substance), které netvoří substanciální, podstatnou jednotu, nýbrž jsou spojeny jen vzájemným působením a společnou činností. Tomáš Akvinský ( ) - rozlišil podstatné formy, jež subsistují v sobě (existují samostatně), a formy, jež v sobě nesubsistují. Duchovní duše člověka má sice funkci životního, vnitřně formujícího principu těla, ale v této své funkci se nevyčerpává a je schopna existovat sama v sobě (subsistovat), tzn. je schopna existence i bez hmotného těla, a ve hmotném těle je schopna čistě duchovních úkonů, vnitřně nezávislých na hmotném substrátu. Tělo a duše tedy nejsou dvě oddělené substance. - provedl syntézu aristotelismu a platonismu. - proces poznání: vychází ze smyslové zkušenosti 13

14 Člověk v novověkém pojetí: Novověké metafyzické myšlení vytvořilo třetí základní antropologické paradigma pojetí člověka jako myslícího subjektu. Studijní materiály: Základní literatura: BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. ISBN KRATOCHVÍL, Z. Výchova, zřejmost, vědomí. Praha: Herrmann & synové, PALOUŠ, R. Filosofická reflexe několika pojmů školské pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, Doporučené studijní zdroje: BLECHA, I. Filosofie základní problémy (kap. Filosofie a problém člověka), Olomouc: FIN, JŮVA, V. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, ISBN: KOVAŘÍK, Š. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN ODEHNAL, I. Úvod do filozofie člověka. Brno: CERM, PAŘÍZEK, V. Obecná pedagogika. Praha: Karolinum, ISBN: PATOČKA, J. Filosofie výchovy. Praha: PdF UK, PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie. Praha: Karolinum, PELCOVÁ, N. Vzorce lidství: filosofie o člověku a výchově. Praha PROKEŠOVÁ, M. Filosofie výchovy. Ostrava: PdF OU, 2004, 105 s. ISBN

15 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN Otázky a úkoly 1) V jakých spisech se zabýval Aristotelés teoretickými problémy? 2) Charakterizujte duši, jak si ji představoval Aristoteles. 3) Definujte pojmem EDUCATIO. Úkoly k zamyšlení a diskuzi Diskutujte o procesu poznání a procesu učení v pojetí Tomáše Akvinského. Zamyslete se nad antropologickým dualismem, pocházející z rané řecké mytologie, který se projevil zvláště u Platóna (lidská duše se nechápe jen jako podstata člověka). Klíč k řešení otázek: 1) Teoretickými problémy pedagogiky se Aristotelés zabýval ve spisech Politika a Etika Nikomachova, ve kterých vyložil své názory na výchovu svobodného občana (možnost výchovy otroků opomíjí). Stejně jako Platón zdůrazňuje občanský aspekt výchovy, výchova má být státní, všeobecná a nikoli soukromá; z veřejné výchovy však - na rozdíl od Platóna - v duchu dosavadní tradice vylučuje dívky, neboť soudí, že žena, kterou příroda podstatně odlišila od muže, nemá z vyššího vzdělání a výchovy žádný užitek. 15

16 2) Duše představuje pro Aristotela obecný princip života, je nutně součástí každého organismu. Proto Aristotelés rozlišuje trojí duši: a) vegetativní (vyživující), která je vlastní všem živým organismům rostlinám, živočichům i člověku. 3) Křesťanské pojetí výchovy je svázáno s pojmem EDUCATIO, který vyjadřuje představu vyvádění člověka z přílišné ponořenosti do pozemského života k tomu nejpůvodnějšímu a nejpodstatnějšímu. Výchova se tak stává obratem a cestou k bohu. 4) ZYX Použitá literatura Bertrand, Y Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 248 s. ISBN KRATOCHVÍL, Z Výchova, zřejmost, vědomí. Praha: Herrmann & synové. PALOUŠ, R Filosofická reflexe několika pojmů školské pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Karolinum. 16

17 Kapitola 2: Základní prvky vzdělávání (subjekt, obsah, společnost, pedagogická interakce mezi těmito třemi póly) Klíčové pojmy: teorie, subjekt, obsah, společnost, interakce Cíle kapitoly: - pochopení pojmu teorie, teorie vzdělávání - porozumění základním prvkům výukového procesu - znalost didaktického procesu, učení a vyučování Čas potřebný ke studiu kapitoly: 4 hodiny Výklad: TEORIE VZDĚLÁVÁNÍ teorie - systematicky organizovaný souhrn idejí vztahujících se k danému předmětu 17

18 Soudobé teorie vzdělávání V pedagogice bylo v průběhu jejího vývoje vytvořeno a v současné době existuje velké množství různých teorií vzdělávání. Jejich obsahem jsou zpravidla úvahy o cílech vzdělávání, o roli učitelů, postavení žáků nebo studentů, o obsahu učiva jednotlivých vyučovacích předmětů a o sociokulturním významu vzdělávání. Klasifikace teorií vzdělávání je potřebná pro snazší orientaci, pochopení jejich východisek a představ o možných změnách ve výchově. Bertrand založil svoji klasifikaci charakteristických přístupů ke vzdělávání na čtyřech prvcích, které představují jednotlivé póly reflexe výchovy: 1. subjekt (dítě, žák, student), 2. obsah (předměty, disciplíny), 3. společnost (druzí lidé, svět, okolí, univerzum), 4. pedagogická interakce mezi těmito třemi póly (učitel, média a technologie komunikace). Z hlediska koncepčního zaměření a filozofických východisek Bertrand vymezuje sedm hlavních proudů, které je možné vysledovat v současných teoriích vzdělávání. Jsou to: spiritualistické teorie, personalistické teorie, kognitivně-psychologické teorie, technologické teorie, sociokognitivní teorie, sociální teorie a akademické teorie. DIDAKTICKÝ PROCES (VÝUKA) rozhodující role ve vzdělávání ovlivňován vnitřními a vnějšími faktory (politickými, ekonomickými, sociálními, vědou a technikou) Bertrand na základě součinnosti čtyř základních prvků vzdělávacího procesu klasifikuje čtyři teorie vzdělávání: 18

19 Z hlediska žáka teorie spiritualistická (zvnitřnění duchovních hodnot) a personalistická (rozvoj osobnosti žáka); Z hlediska společnosti sociální teorie (vzdělání má připravit žáky na řešení sociálních a kulturních problémů nebo problémů životního prostředí); Z hlediska obsahu výuky akademická teorie (předávání obecných poznatků), ta se dále dělí na tradicionalistickou (předávání nezávislých obsahů na jednotlivých kulturách a sociálních strukturách) a generalistickou (důraz na obecné vzdělávání a formování kritického myšlení, schopnosti adaptace žáků); Z hlediska interakce všech výše uvedených prvků vzdělávání se rozlišují kognitivně psychologické teorie vzdělávání (rozvoj kognitivních procesů žáků usuzování, analýza, řešení problémů), technologické teorie (rozvoj výukových technologií, didaktických pomůcek) a sociokognitivní teorie (význam kulturních a sociálních faktorů při výstavbě poznatků). ZÁKLADNÍ PRVKY didaktického procesu: 1. Cíl (je určen politikou, společností), 2. Obsah (učební látka), 3. Lektor (edukátor), 4. Účastník procesu učení (edukant), 5. Didaktické prostředky (podporují dosažení výukových cílů). Vzájemné působení těchto prvků se projevuje v dynamice vyučovacího procesu. Společná činnost učitele a žáků je naplněna obsahem a směřuje k určitému cíli. 19

20 Obrázek 1 Didaktický proces Zdroj: autorka Cílem vyučování je zamýšlený a očekávaný výsledek, který představuje změny ve vědomostech, dovednostech a vlastnostech žáků, v utváření jejich hodnotové orientace i v jejich osobnostním rozvoji. Kategorie cíle plní ve vyučovacím procesu usměrňující, dynamizující a integrující funkci. Cíle vzdělávání se obvykle rozdělují do tří úrovní: 1. obecné vyplývající ze sociálně-ekonomických a politických cílů, 2. strategické vážící se na konkrétní vzdělávací systémy a jejich části (školství základní, střední, vysoké i vzdělávání dospělých), 3. taktické, výukové vztahující se na konkrétní vzdělávací výukové procesy. 20

21 Vztah cíle a obsahu vzdělávání řeší teorie kurikula, kterou lze charakterizovat jako rozvoj cílů, obsahů, forem a metod vzdělávání. V této souvislosti se formulují strategie vzdělávání, zdokonaluje se jeho plánování, realizace a vyhodnocení. Rozvoj kurikulárních teorií probíhal zejména v 60. a 70. letech, koncem 70. a v 80. letech zájem klesá (objevily se např. rozpory mezi projekty výuky a reálnými časovými možnostmi v procesu výuky). Díky teorii kurikula došlo k řešení vzájemného propojení funkcí, cílů, obsahu a organizace vzdělávání, zvýšil se zájem o proces výuky jako kooperaci a interakci učitele a žáka a respektování individuálních rozdílů mezi žáky. Druhou s kurikulem související teorií je teorie klíčových kvalifikací vytvořená Mertensem (1995). Takové kompetence (označované termínem Schlűsselqualifikationen) jsou nejdříve zmiňovány v díle Teze o vzdělávání pro moderní společnost (1974). Autor tohoto termínu, Dieter Mertens, o nich pojednává jako o prvcích vzdělávání, nadřazených jiným vzdělávacím cílům, které jsou klíčové především proto, že pomáhají lidem vyrovnávat se skutečností, usnadňují rozvoj dalšího poznání a zvládání nároků flexibilního světa práce. Podle Siegrsta a Belze obsahuje Mertensův seznam klíčových kvalifikací následující kompetence: Základní kompetence, kvalifikace: Základní myšlenkové operace jako předpoklad kognitivního zvládání nejrůznějších situací a požadavků; schopnosti obecné povahy, které lze využít v nejrůznějších situacích (schopnost logicky myslet, řešit problémy, kooperovat); 21

22 Horizontální kompetence: Získávat informace, porozumět jim, zpracovávat je a chápat jejich specifičnost, schopnosti, které umožňují rozšiřovat vlastní obzor (samostatné získávání informací); Rozšiřující (koordinační) prvky: Základní vědomosti v rovině fundamentálních kulturních technik (početní operace) a znalostí důležitých pro určité povolání (technika měření, ochrana práce, zacházení s nářadím), praktické požadavky (využíváme v zaměstnání); Dobové (faktory získávání) faktory: Doplňovat mezery ve znalostech vzhledem k novým poznatkům (moderní dějiny a literatura, počítání s množinami, ústava), schopnosti, které pomáhají překonávat rozpory plynoucí z rozdílů mezi vlastními vědomostmi a vědomostmi jiných. Klíčová kvalifikace je odbornost člověka a jeho schopnost přenášet prvky odbornosti do různých oblastí profesních činností. Rozlišuje čtyři základní formy klíčových kvalifikací: Možnosti členění didaktického procesu: Mužík (2005): 1. prezentace učební látky (formulace učebních cílů, obsahu vyučování, použití různých didaktických forem a didaktických metod); 2. reakce účastníků (účastníci analyzují obsahové struktury učební látky, své pocity, postoje, názory a vazbu látky na své dosavadní zkušenosti); 3. aplikace výsledků učení (dochází k zevšeobecnění závěrů a jejich přenesení do každodenní praxe účastníků). 22

23 Studijní materiály: Základní literatura: Bertrand, Y Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 248 s. ISBN PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN Doporučené studijní zdroje: JANÍK, T. Školní vyučování. In PRŮCHA, Jan (ed.). Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha: Portál, 2009, s , 6 s. Výchova a vzdělávání. ISBN JŮVA, V. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, ISBN: KALHOUS, Z. Základy školní didaktiky. Olomouc: UP, ISBN KALHOUS, Z.; OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, ISBN X KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení a vyučování. Praha: Karolinum, ISBN KOVAŘÍK, Š. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno: MU, ISBN: MUŽÍK, J Koncept rozvoje celoživotního vzdělávání. Habilitační práce, Pedagogická fakulta UP Olomouc. POSPÍŠIL, Radek, VLČKOVÁ, Kateřina. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL, Brno: MU Brno, 2006, s. 88. ISSN X. https: // is.muni.cz/auth/elportal/studovna.pl. 23

24 PAŘÍZEK, V. Obecná pedagogika. Praha: Karolinum, ISBN: PRŮCHA, J. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 139 s. ISBN PRŮCHA, J. Učitel: současné poznatky o profesi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 154 s. ISBN SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, ISBN: Otázky a úkoly 1. Vyjmenujte čtyři teorie vzdělávání na základě součinnosti čtyř základních prvků vzdělávacího procesu dle Bertranda. 2. Jaké elementy tvoří didaktický proces? 3. Vyjmenujte a popište tři úrovně vzdělávání. 4. Popište teorie kurikula. Úkoly k zamyšlení a diskuzi Zamyslete se nad didaktickým procesem a jeho odlišnostmi spojenými s primární, sekundární a terciární vzdělávací sférou. Popište vztahy mezi kompetencemi, dovednostmi, znalostmi, a postoji. 24

25 Klíč k řešení otázek: 1) teorie spiritualistická, sociální, akademická a kognitivně psychologické teorie vzdělávání 2) cíl, obsah, edukátor, edukant, didaktické prostředky 3) obecné, strategické a taktické 4) viz,,výklad Použitá literatura Bertrand, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. ISBN GARDNER, H Multiple intelligences. The theory in praktice. New York: Harper Collins. HEJNÝ, M., KUŘINA, F. Dítě, škola a matematika: Konstruktivistické přístupy k vyučování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 232 s. ISBN JŮVA, V. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, ISBN: KOUBA, L. Technické systémy ve výuce. Praha: Karolinum, 1992,168 s. ISBN MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. Brno: MU, ISBN: PAŘÍZEK, V. Obecná pedagogika. Praha: Karolinum, ISBN:

26 PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1996, s. 76. Kapitola 3: Spiritualistické teorie Klíčové pojmy: zen-buddhismus, taoismus, dítě, intuitivní prostředí Cíle kapitoly: - pochopení podstaty spiritualistických teorií - porozumění základním principům metafyzické teorie - znalost základní terminologie Čas potřebný ke studiu kapitoly: 6 hodin Výklad: Spiritualistické teorie Nazývají se také metafyzické či transcendentální, zabývají se duchovním rozměrem a smyslem života na této zemi. Jde o jeden z nejstarších směrů, ke kterému se lidé neustále navracejí. Cílem spiritualistických teorií je sblížit člověka s duchovní realitou a umožnit mu 26

27 objevení metafyzické stránky světa. Tyto teorie obsahují dva odlišné pohledy na tuto problematiku: 1. tradiční charakter, předávání náboženských poznatků 2. odklon od principů náboženství, od intuicí a konvencí Představitelé: - Richard BUCKE, Marilyn FERGUSONOVÁ, Daisetz SUZUKI se zajímají o vztah mezi lidským já a univerzem, a to z metafyzického pohledu. Podněty: orientální náboženství a filozofie. Dominantní zdroje těchto teorií: zen-buddhismus a taoismus. Podle těchto teorií se člověk musí naučit osvobozovat od viditelného světa a překračovat sebe sama, aby se mohl pozvednout na duchovní úroveň, jež je považována za vyšší. Musí řídit a ovládat svůj duchovní vývoj využitím své vnitřní energie a jejím nasměrováním k činnostem, jako je meditace (náboženské hloubání) nebo kontemplace (rozjímání, soustředěné přemýšlení). Zdroj energie se nachází v nitru osoby a je označován různými názvy: Bůh, duse, Tao, božská energie, daimon apod. Subjektem tohoto přístupu ke vzdělávání není osoba sama o sobě, nýbrž osoba jakožto součást univerza. Těžištěm pedagogiky tak není rozvoj subjektu, ale spíše vztahy jedince jako součásti většího celku. Jádro duchovního poznání tvoří transcedence subjektu, vztah k božskému, k mystické realitě. Lidské já mizí v prostoru globálnější zkušenosti vztahu k univerzu. Transcendentální vzdělávání spočívá v osvobozování se od dichotomií mezi objektem a subjektem, mezi osobou a univerzem. Toto vzdělávání akcentuje zejména naslouchání, receptivitu, intuici, lásku, darování sebe samého a duchovní synergii (součinnost). Vede žáky k radosti, k potěšení z učení, někdy až k extázi. historie Hnutí se rozvíjí na počátku 20. století, ovšem hlavní dílo "Věk Vodnáře", jehož autorkou je Marilyn Fergusonová, vychází až v 80. letech. Tím se tento směr stal v podstatě oficiálním. TEORIE Marilyn FERGUSONOVÉ (1987) 27

28 vzdělání je proces, který trvá celý život naučit žáka se učit cíl: dosáhnout božského středu v nás samých Dalším z průkopníků byl v 70. letech Willis Harman, který doporučil změnu současného industriálního pohledu na pohled transcendentální a viděl základ v duchovních hodnotách. HARMANOVA TEORIE Myšlenka spiritualismu samozřejmě patří v historii už do platonismu, hinduismu a dalších východních filosofií. Vliv na tento směr má i taoismus myslitele Lao-c', který působil na východě přibližně šest století před narozením Krista; hledání božského středu, hledání absolutna; organizování vzdělávacích aktivit je soustředěno kolem žáka. Cílem je podporovat rozvoj jednotlivce. TEORIE Abrahama MASLOVA A. Maslow prošel ve svém myšlení několika etapami: behaviorismem, humanismem a metafyzikou. Přišel s myšlenkou ideální univerzity, kde by člověk měl směřovat k objevení vlastní identity a svého poslání. Posléze ale začal směřovat k mystičtější vizi, kterou nazval teorie Z. Byl to jakýsi pokus o překonání humanistické psychologie. Maslow (1970) říká: "Jsem freudista, behaviorista a humanista, a rozvíjím čtvrtou, obsažnější psychologii transcendence". Stanovuje tři paradoxy: 1. paradox - objevení mého "já" vede k objevení něčeho nezávislého na "já" 2. paradox - nalézt smysl univerza znamená nalézt sám sebe 3. paradox - transcendentální zkušenost nemá nic společného s náboženskými institucemi, je dimenzí života a charakteristikou každé osoby Maslow vede k objevování smyslu svého života, k objevení vlastní identity a poslání. Techniky meditace by měly být jádrem vzdělávání. Vyučující musí být otevřen a zpřístupnit dítěti intuitivní prostředí pro pochopení jeho vztahu k univerzu. jeho cílem je: objevit vlastní identitu a tím poslání v životě metapotřeby: láska, radost ze života, hra 28

29 Obrázek 2 Maslowova pyramida potřeb Potřeba seberealizace Potřeba uznání, úcty Potřeba lásky, přijetí, spolupatřičnosti Potřeba bezpečí a jistoty Základní tělesné, fyziologické potřeby 1. fyziologické potřeby 2. potřeba bezpečí, jistoty 3. potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti 4. potřeba uznání, úcty 5. potřeba seberealizace Maslowova pyramida (potřeb) je hierarchie lidských potřeb, kterou definoval americký psycholog Abraham Harold Maslow v roce Podle této teorie má člověk pět základních potřeb (od nejnižších po nejvyšší - společně pak tvoří jakousi pomyslnou pyramidu ). První čtyři kategorie Maslow označuje jako nedostatkové potřeby a pátou kategorii jako potřeby existence (bytí) nebo růstové potřeby. Za nejvyšší považuje Maslow potřebu seberealizace, čímž označuje lidskou snahu naplnit svoje schopnosti a záměry. Vyučující musí být otevřený, musí vidět žáka pozitivně. LEONARDOVA teorie (1968) kritika konzervativního školského systému prosazuje přístup ve vzdělávání, který se opírá o radost o život 29

30 vytvořit vnitřní kázeň u žáka meditace a četba posvátných textů a děl mystiků Autoři akcentující osobnost žáka ve výchově: Steiner (nar. 1925), představitelé waldorfské školy: Steiner, stoupenec Nietschovy filosofie viděl cíl vývoje v nadčlověku dokonale rozvinutém zakladatel antroposofie (syntéza křesťanské víry a vědy; centrem je člověk, on je klíčem k řešení záhad světa; vyšší iracionální síly působí na jedince a formují ho), propagoval SVOBODNÝ DUCHOVNÍ ROZVOJ, 3 druhy těla: Leib, Geist, Ich; spojil ideje platónské, mysticko-křesťanské, budhisticko- hinduistické; předpokládá nesmrtelnost duše, reinkarnaci, působení osudu (karmy) odmítá státní školu na těchto principech:1920 vznikla 1. waldorfská škola (u Waldorfských cigar. závodů ve Stuttgartu pokrač. BRD, Holandsko, Švýcarsko.ČR základní principy: podporuje individuální nadání a kreativitu, snaží se zajistit všestranný rozvoj dítěte, maximální rozvoj aktivity žáků, důraz na jazykovou výchovu, TV, PV, náboženskou výchovu; vznikají bloky, tzv. epochy (Epochenunterricht) Studijní materiály: Základní literatura: Bertrand, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998,248 s. ISBN PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN

31 Doporučené studijní zdroje: KOVAŘÍK, Š. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN MUŽÍK, J Koncept rozvoje celoživotního vzdělávání. Habilitační práce, Pedagogická fakulta UP Olomouc. POSPÍŠIL, Radek, VLČKOVÁ, Kateřina. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL, Brno: MU Brno, 2006, s. 88. ISSN X. https: // is.muni.cz/auth/elportal/studovna.pl. Otázky a úkoly 1) Vyjmenujte strukturní prvky spiritualistických teorií. 2) Popište zdroje této teorie. 3) Definujte Maslowovu pyramidu potřeb. 4) Vyjmenujte dva základní proudy, které lze mezi spiritualistickými teoriemi vyčlenit. 5) Kdy se začalo spiritualistické hnutí rozmáhat? 6) Je či není spiritualistické hnutí populární (v současnosti)? Proč? Úkoly k zamyšlení a diskuzi Vysvětlete taoismus (čínský myslitel Lao-c ) Zamyslete se nad pojetím waldorfských škol v ČR. Popovídejte o D. T. Suzukim (japonský duchovní myslitel a spisovatel, propagátor zenového budhismu v západní kultuře) 31

32 Klíč k řešení otázek: 1) Duchovní hodnoty vepsané do nitra lidské bytosti, metafyzika, Tao, Bůh, intuice, duchovní dimenze univerza 2) Různá náboženství, metafyzické orientální filosofie, taoismus, buddhismus a mystické systémy viz,,výklad 3) viz,,výklad 4) a) proud, který má tradiční charakter a klade velký důraz na předávání náboženských poznatků; b) proud, který má tendenci považovat každou podobu teologie či institucionalizovaného náboženství za únik před životem 5) Na začátku dvacátého století 6) Ano, je dnes velmi populární kniha M. Fergusonové,,Věk vodnáře oznamuje nástup nového paradigmatu: koncepce světa, která je založena na duchovních hodnotách Použitá literatura BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. ISBN JŮVA, V. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, ISBN: PAŘÍZEK, V. Obecná pedagogika. Praha: Karolinum, ISBN: PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1996, s. 76 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN

33 Kapitola 4: Personalistické teorie Klíčové pojmy: osoba, nevědomí, afektivita, přání, pudy, já Cíle kapitoly: - porozumění základům humanistické psychologie - vysvětlení pojmů personalismus, hermeneutika, psychoanalýza - konkretizace jednotlivých pojmů teorie opírajících se o vyučování Čas potřebný ke studiu kapitoly: 4 hodiny Výklad: Personalistické teorie: vzdělávání, které se soustřeďuje na osobnost žáka, se zrodilo jako reakce na systémy, jež se příliš orientovaly na vyučování daných obsahů. Je tedy potřeba zaměřit pedagogické úsilí na subjektivní dynamiku dítěte a žáka. 33

34 Personalistické teorie lze rozdělit na dvě tendence: 1. nedirektivní vzdělávání (Carl R. Rogers: jeho vliv v anglosaském i frankofonním prostředí, nový přístup k psychoterapii: nedirektivní, soustředěný na klienta, všechny lidské bytosti mají pozitivní směřování; neohumanismus - Fotinas) 2. interakční vzdělávání (P. Angers - organická pedagogika, A. Paré - otevřená pedagogika, G. Paguette - pedagogika rozvíjení sebe samého) ad 1. Nedirektivní vzdělávání Všechny lidské bytosti mají pozitivní směřování, ale je nutné být sám sebou, být autentický, přičemž nejvyšší autoritou je potom zkušenost. Podporování zkušenostního učení podněcuje angažovanost, iniciativu, a proměňuje žákovy postoje žák by měl učit sám sebe a učitel je zde v roli toho, kdo žákům učení usnadňuje. ad 2. Neohumanistické postoje "Jedinec je tvůrčí silou, která se musí opřít o to, co zdědila i o vlivy prostředí", (Ansbacherová 1964). Jde zde o sloučení systémového přístupu a humanistické filosofie. Vzdělávací programy by se měly zaměřovat na rozvoj osoby a na kvalitu osobního života. Učitel je postaven do role facilitátora. ad 3. Interaktivní teorie rozvoje osoby Vycházejí z nedirektivních praktik, jelikož ty narazily brzy na jisté meze, kdy dětem chyběl jakýsi pevný rámec. Tyto metody sázejí na: vnitřní dynamiku dítěte, ale nenechávají mu plnou zodpovědnost za jeho vzdělání. Jde tedy o společnou práci učitele a žáka, jejímž cílem je rozvoj dítěte. Vzdělávání by mělo být chápáno jako činnost, která má svůj zdroj ve vnitřním životě osoby. Otevřená pedagogika: Jde o aplikaci interaktivních teorií - lidská bytost by měla být autorem a aktérem svého života. 34

35 Hlavním nástrojem má být sebeanalýza. Skrze seberealizaci žáků by měla škola napomáhat vytvoření "aktualizovaných" osob, tedy takových, které rozvinuly všechny své dimenze. Otevřená škola je založena na aktivní účasti všech, kdo v ní žijí. Pesonalistická pedagogika: vést žáka k sebeorganizaci, přitom ale často sami organizují výukové prostředí a nenechávají žákovi dostatečný prostor; výuka by měla být direktivní, ale současně nedirektivní. To je paradox personalistické pedagogiky. HERMENEUTIKA Úkolem výchovy je péče o vztahy smyslu i péče o řeč. Pokud převedeme smysl na ukazatelný účel, bytí na základní jsoucno a řeč na prostředek dorozumívání, pak jsme v tradičním metafyzickém myšlení. To může mít mnoho podob : od theologicky orientované staré metafyziky po scientisticky zaměřenou filosofii nebo až po nevyslovované předpoklady funkce technokracie a byrokracie. Filosofická schopnost tázání i odpovědnost výchovy však umožňují hledat základnější vztahy poznání a života bytí, umožňují vstoupit do vztahů řeči. Řecké hermeneuó znamená vykládat, překládat, vypovědět, vyložit. Německé spezielle Hermeneutik znamená chápat či porozumět mluvené řeči či psanému textu (jde o vztah mezi myšlením a řečí). Hermeneutika jako umění výkladu má dlouhou historii, kterou bychom mphli rozčlenit na tři období: 1. předfilosofické období od řeckých počátků až do 19. století. Do tohoto období spadá pozdně antická tradice,,alegorické hermeneutiky, kterou lze sledovat od stoiků přes Filóna Alexandrijského a Klémenta Alexandrijského k Órigenovi a jeho žákům.,,alegorická hermeneutika věděla o tom, že výklad textu nelze redukovat na problém rekonstrukce záměru autora. Důkaz je jednoduchý:ani kdyby autor žil, nemá cenu se ho ptát, co tím chtěl řícic, neboť tím přece chtěl říci, co napsal Od dob M.Luthera až přibližně do r se řeší i problémy interpretace bible. 2. období od F. D. E. Schleiermachera k W. Diltheyovi, kdy se konstituuje filosofická hermeneutika, která je pojímána jako umění porozumět, a to nejen textům, ale i mluvené řeči 35

36 v mezilidské komunikaci. Právě v průběhu druhého období se formuje hermeneutické paradigma. 3. hermeneutická filosofie, která se formuje v průběhu 20. století. HERMENEUTIKU můžeme tedy definovat jako filosofickou nauku o výkladu a rozumění textům, jejímiž hlavními termíny jsou rozumět a interpretovat, či jako nauku o výkladu písma, nebo jako nauku o úkonech romění spojených s výkladem textů. Co tedy,,skrývá text?,,skrývá všechno to, co nenahlížíme, co nám neodkrývá jako nahlédnutou pravdu v setkání s textem. Skrývá všechno to, o čem nevíme, co v něm nerozpoznáme. A co text odkrývá jako svoji pravdu? V tom jsou texty různé stejně jako způsoby řeči. Jsou texty nebo způsoby řeči, které v náhledu odkrývají pouze jeden možný a většinou autorem předem míněný a přesně pojmově uchopený význam či až texty plné básnické nebo mýtické řeči. Naše kultura se pohybuje v tomto rozpětí.,,v KAŽDÉM POROZUMĚNÍ SVĚTA JE ZAHRNUTA EXISTENCE A NAOPAK. KAŽDÝ VÝKLAD, KTERÝ ZPROSTŘEDKUJE POROZUMĚNÍ, MUSÍ JIŽ VYKLÁDANÉMU NĚJAKÝM ZPŮSOBEM ROZUMĚT (Martin Heidegger) Základním problémem poznání pro hermeneutiku je porozumění. Každé poznání předpokládá, že už předem cosi o tom co poznávám, musím vědět. Tzv. hermeneutický kruh patří jistě k vykládání a tedy i k porozumění. Každé rozumění předpokládá zásadní předporozumění toho, čeho se dotazujeme. Hermeneutika se vyznačuje značnou pluralitou koncepcí a přístupů můžeme se setkat s hermeneutikou teologickou a právnickou, alegorickou, ale i gramaticko-rétorickou, psychologickou, komparativní, existencionální, metafyzickou. Z historické perspektivy má největší rozšíření hermeneutika textová, která je úzce spjata s kvalitativní obsahovou hermeneutikou a analýzou dokumentů. I dnes si hermeneutika stále zachovává jeden z původních cílů spočívající v důrazu na interpretaci a následném porozumění pouze v závislosti s porozuměním celku životních souvislostí kontextu, v němž vznikal. V pojetí nejznámějšího představitele moderní 36

37 filosofické hermeneutiky H. G. Gadamera, který chápe přirozený svět jako cosi, co lze výslovně zakusit, artikulovat, co má být popsáno, je hermeneutika rovněž praktickou filosofií, praktickým vyjádřením vztahu člověka k vlastnímu životu, jeho sebeporozuměním. Každé porozumění je možné jen tak, že ten, kdo se snaží porozumět, vnáší do tohoto procesu vlastní předpoklady. I proto se dnes hermeneutika soustředí převážně na výklad, vysvětlení a pochopení textů, věd, událostí a faktů. Snažíme-li se zachytit, popsat obsah určitého informačního dokumentu, provádíme obsahovou analýzu. Z žádné interpretace nelze zcela vymazat osobnost interpreta (ač se o to sebevíc snažíme). Porozumění v jazyce vyplývá jednak ze společenské (tradiční) situace určité společnosti, jednak z individuálních zkušeností, schopností a dovedností. Je nutné zdůraznit, že jazyk je pro každého, kdo jím mluví, určitý způsob předporozumění; do té míry ovlivňuje každé porozumění. Také veškeré poznání, které má člověk o světě, je zprostředkováno jazykem. První orientaci na světě získáváme, když se učíme mluvit, jazykem formulujeme všechny zkušenosti. Z toho vyplývá, že významná část našeho poznání je vždy vázána na jazyk. Jazyk, řeč ale umožňuje i takové asociace, inspirace a prohloubení významů, které jsou pro formálně definované jazyky naprosto nepředstavitelné. Už pozdně antická hermeneutika věděla o vnitřní pluralitě významů každého textu a považovala ji za podíl na božství nebo inspirovanosti řeči. Tváří v tvář postmoderní situaci spočívá šance vzdělání v možnostech řeči. Vzdělanost může navázat dokonce i na vzdělanost knižní, a právě na textech různých žánrů a třeba i z různých dob a prostředí ukazovat možnosti řeči. Ukazovat její zápas o smysl, orientovanost k bytí, k tomu, že jsme, Komenského výchova zdůrazňovala vhled a zdůrazňovala i studium jazyků. Možná právě dnes platí:,,v kolika režimech řeči byť i jen své mateřštině se dovedeš kulturně chovat, tolikrát jsi člověkem. Ani studium cizích jazyků nemusí být jen účelové, nemusí směřovat jenom k možnosti komunikace. Každý přirozený jazyk je přece svébytným příkladem určitých nabídek vnímání zkušenosti, upřednostňuje určité způsoby orientace ve světě. 37

38 Studijní materiály: Základní literatura: BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. ISBN PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN Doporučené studijní zdroje: FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Translated by Karel Balcar. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 383 s. ISBN POSPÍŠIL, R., VLČKOVÁ, K. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL, Brno: MU Brno, 2006, s. 88. ISSN X. https: // is.muni.cz/auth/elportal/studovna.pl. PAŘÍZEK, V. Obecná pedagogika. Praha: Karolinum, ISBN: SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, ISBN: VALIŠOVÁ, A. Autorita jako pedagogický problém. Praha: Karolinum, 1998, s Otázky a úkoly 1) Vyjmenujte tři zdroje inspirace personalistických teorií. 2) Vysvětlete pojem učitel facilitátor. 3) Co je skupinová dynamika (zdroj inspirace v pracích Kurta Lewina)? 4) Popište základní principy nedirektivního vzdělávání. 5) Z jaké psychologie čerpají inspiraci neohumanistické teorie? 38

39 Úkoly k zamyšlení a diskuzi Pokuste se formulovat principy osoby jako vztahové bytosti podle interaktivní teorie rozvoje osobnosti (str. 57) Charakterizujete prostředí vzdělávání Pohovořte o,,otevřené škole (A. Paré) Klíč k řešení otázek: 1) Nejprve je zde předvoj ti, kteří začali experimentovat; následují psychologové, kteří rozvinuli úvahy o funkcích a projevech osoby; a nakonec přicházejí výzkumy týkající se činností a projevů osoby ve skupině 2) Učitel facilitátor ten, který usnadňuje (str. 55 kniha) 3) viz,,výklad 4) viz,,výklad ; Carl R. Rogers dynamika proměny osobnosti; všechny lidské bytosti mají pozitivní směr směřování podpora zkušenostního učení 5) Z adlerovské psychologie, zvláště z chicagské školy R. Dreikurse (nejprve,,divoká pedagogika ) Použitá literatura ČÁP, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: Karolinum, ISBN:

40 PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: ISV, ISBN:

41 Kapitola 5: Kognitivně psychologické teorie Klíčové pojmy: filantrop, prekoncept, kognitivní konflikt, pedagogické profily Cíle kapitoly: - porozumění principům vzdělávací teorie - vysvětlení základních principů kognitivně psychologické teorie - pochopení dvou základních tendencí v rámci konstruktivistického proudu - konkretizace prekonceptů - popis některých pedagogických profilů (model Antoina de la Granderie) Čas potřebný ke studiu kapitoly: 5 hodin Výklad: KOGNITIVNĚ PSYCHOLOGICKÉ TEORIE = konstruktivistické 41

42 - 2 tendence: 1) Teorie, které se týkají prekonceptů žáka = konstruktivistické didaktiky (alosterický model, epistemologické učení) 2) Teorie, které pojednávají o pedagogickém profilu žáka - strukturní prvky: procesy učení, prekoncepty, spontánní reprezentace, kognitivní konflikty, - Nadine BEDNARZOVÁ, André GIORDAN - Zdroje: Peagetovská psychologie, kognitivní psychologie učitelé by měli počítat s předchozími znalostmi dětí (nutné objevit, jaké jsou jejich dřívější poznatky, modely, reprezentace, způsoby zpracování informace a jaké je jejich chápání). Učitel musí také brát v úvaze možné epistemologické konflikty poznatků a účinně s nimi bojovat. Prekoncepty - název je užíván pro poznatek, který je v žákovi utvořen dříve, než přistoupí k získání skutečného poznatku. Je to komplex, tvořený vzájemně na sebe působícími otázkami, aktuální situací, předešlými znalostmi. Je to jakýsi prostředník mezi poznatkem a strukturovaným myšlením. Tyto prekoncepty je třeba v průběhu učení překonávat; proces učení je v podstatě asimilace těchto prekonceptů, začleňování a transformování jejich podstaty do kognitivních struktur. Paradoxem kognitivního úsilí je zničit dosavadní poznání tak, aby vzniklo nové, lepší. Žák má jisté zvyklosti ve svém mentálním chování, které se mohou stát epistemologickými překážkami, stojícími v cestě každé mentální změně, kterou bychom v něm chtěli vyvolat: 42

43 stejně jako se rodí leváci či praváci, jsou obdobné typy ve schopnostech učení, tj. auditivní či vizuální Jean Piaget a Gaston Bachelard svými výzkumy silně ovlivnili psychologii a pedagogické výzkumy (úvahy o vstupní kultuře učícího se jedince a o epistemologických překážkách nebo též sestavením filosofie odmítnutí). Jean Claude Piaget ( ), patří mezi kognitivní vývojové a pedagogické psychology zahájil výzkum vývoje myšlení a řešení problémů u dětí, založený na novátorských metodách, jejichž jádrem je analýza chyb, které prozrazují, jak dítě chápe svět. poznání (důe Piageta) je postupným vytvářením hierarchicky uložených struktur. Struktury se navzájem nahrazují v procesu zahrnutí jednodušších logických způsobů do modů vyšších a silnějších. Uvažování o světě je tedy kvalitativně odlišné od uvažování dospělého, ale tím, jak se dítě vyvíjí, stále více se způsobu uvažování dospělého připodobňuje (senzomotorická fáze: do dvou let), předoperační (či dooperační) fáze v období 2-7 let, od 7 do 11 let je fáze konkrétních operací, formálních operací (11-15 let) zachycuje svět pomocí chápání a vysvětlování založených na konkrétních (i fyzických) zkušenostech. Za zakladatele kognitivní psychologie je označován Ulrich Richard Gustav Neisser, narozený 1928 v německém Kielu. Podle Neissera se kognitivní psychologie zabývá všemi procesy, které transformují, redukují, rozvíjejí, ukládají, znovuzachycují a využívají senzorické informace. Gaston Bachelard, francouzský filozof; poetický, imaginativní a psychoanalytický pohled do skutečnosti, který chápe jako osvobození rozumu. Model Antoina de la Garanderie 43

44 žák má své schopnosti učení, ovládá pracovní metodu i způsob, jímž zachází s informací. V začátcích své výuky filosofie si de la Garanderie všiml, že myšlení žáků není žádná tabule rasa. Žáci - prefilosofii (zkušenost), své intuitivní přístupy, své formy argumentace, které tvořily pedagogické nevědomí nebo podvědomí. Žák má jisté zvyklosti ve svém mentálním chování, které se mohou stát epistemologickými překážkami, stojícími v cestě každé mentální změně, kterou bychom v něm chtěli vyvolat. Základním pedagogickým zákonem je, že k učení a chápání potřebujeme mentální obrazy. K tomu ještě tento autor dodal (1980), že naše racionalistické dědictví tyto obrazy odsoudilo. Myšlení bez obrazu neexistuje a mentální obraz je látkou chápání a zapamatování. Konstatoval rovněž, že mnohost mentálních postupů a návyků používaných při vybavování informací různými žáky nebo učiteli je možno převést na dvě velké skupiny, významné z pedagogického hlediska na typ vizuální a typ auditivní. Toto rozlišení mezi typem vizuálním a auditivním pohází od slavného francouzského neuropsychiatra Carnota, který ho odůvodnil na konci devatenáctého století ve svých přednáškách o afázii. Vizuální typy si realitu přestavují a konstruují v podobě vizuálních mentálních obrazů věcí nebo tvarů. Auditivní typy si realitu vyprávějí v podobě vnitřního jazyka vyvíjejí činnost pomocí verbálních či auditivních mentálních obrazů. Tak jako se člověk rodí jako levák nebo pravák, tak se rodí jako typ vizuální nebo auditivní. To vede A. de la Garanderie k tomu, že navrhuje konkrétní pedagogiku opírající se o metodu vybavování informace. Podle něj totiž existuje vztah mezi úspěchem žáka a metodou učitele, protože tato metoda bude vědomě či nevědomě vizuální nebo auditivní. Úspěch žáka závisí na jistých podmínkách, mezi než patří znalost pedagogických profilů žáků a učitelů. André Giordan Giordan (1990) tvrdí, že prekoncepty jsou komplexní, jsou tvořeny vzájemně na sebe působícími otázkami, operačními invarianty, sémantickými a referenčními rámci a nositeli významů. Navíc jsou mobilizovány v závislosti na situaci, v níž se subjekt nachází, a jsou této situaci přizpůsobovány. 44

45 prekoncepty - role prostředníka mezi poznatkem a strukturami myšlení jednotlivce žák vypracovává své poznání v interakci mezi těmito prekoncepty a informacemi, které si z nich může opatřit prekoncepty tedy nejsou ani odrazové můstky, ani výsledky konstrukce poznání. Jsou samostatnými nástroji této činnosti dispozici. Je nutné, aby proběhl proces reorganizace Žák dovoluje, aby do jeho vlastní kognitivní struktury vstoupila realita vnějšího světa. Nové informace jsou zpracovány v závislosti na dřívějších poznatcích Alain Taurisson Studijní materiály: Základní literatura: BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. ISBN PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN Doporučené studijní zdroje: JŮVA, V. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, ISBN: KALHOUS, Z.; OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha: Portál, ISBN X. KOVAŘÍK, Š. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, 2008, 380 s. ISBN PRŮCHA, J. Učitel: současné poznatky o profesi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002,154 s. ISBN SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, ISBN:

46 Otázky a úkoly 1. Popište vyjadřování prekonceptů. 2. Popište podstatu druhého směru boje proti prekonceptům. Úkoly k zamyšlení a diskuzi Diskutujte o úloze učitele jako o primární a nezastupitelné roli. Zamyslete se nad modelem Antoina de la Garanderieho (kognitivní, učební styl) myšlení žáků není žádná tabula rasa, vždy mají nějakou zkušenost = prefilosofii, intuitivní přístup, své formy argumentace, Klíč k řešení otázek: 1) Viz výklad. 2) Viz výklad. Použitá literatura BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. ISBN RÝDL, K. Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. Brno: M. Zeman, ISBN SINGULE, F. Pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha: SPN, ISBN ŠTVERÁK, V. Dějiny pedagogiky I. Praha: SPN, ISBN

47 ŠTVERÁK, V. Dějiny pedagogiky II. Praha: UK, ISBN VÁŇOVÁ, R. Studijní texty k dějinám pedagogiky. Praha: SPN, VESELÁ, Z. Vývoj české školy a učitelského vzdělávání. Praha,

48 Kapitola 6: Technologické teorie Klíčové pojmy: komunikace, informace, technologie, konstrukce poznání Cíle kapitoly: - pochopení vztahů mezi prvky v závislosti na sledovaných cílech - konkretizace cílů, postupů a prvků - popis systému a standardního postupu Čas potřebný ke studiu kapitoly: 6 hodin Výklad: Technologický rozvoj 20. století poznamenal i školy ve dvou rovinách: 1. v rovině zavádění konkrétních technologických prostředků 2. v rovině různých utopických projektů V technologickém hnutí lze rozlišit dvě tendence: 48

49 1. aplikace teorie systémů na vzdělávání 2. uplatnění hypermediálních prostředků a metod v oblasti vzdělávání Tyto dva proudy se navzájem ovlivňovaly; století: měnila se povaha a kvalita systemizace výuky. Cílem těchto teorií: je zlepšit kvalitu výuky a vyučovacích metod za pomoci nových technologií. Tento směr vychází původně z teorie systémů. Snaží se přesně popsat funkce, operace a souvislosti v systému. SYSTÉMOVÁ TENDENCE zdrojem inspirace technologických teorií obecná teorie systémů a její snaha přesně popsat všechny operace začátek: 20. století: rakouský biolog Ludwig von Bertalanffy. Ve svém díle Obecná teorie systémů (1968) publikoval své názory na oblast teorie systémů dílo se stalo klasickým dílem teorie systémů. Tvorba vyučování Klasické dílo zde vytvořili W. Dick a L. Carey (1990) všechny operace k vytvoření systematického projektu výuky: 1. učitel se zajímá o strukturu procesu výuky 2. explicitně vymezuje cíle a klasifikuje je dle taxonomií 3. tvorba seznamu nezbytných prvků 4. analýza možností školy a omezení, která musí respektovat Tvorba vyučování (ID) je jen detailní aplikací tohoto základního modelu. Principy pro tvorbu modelu vyučování (R. Gagné, L. Briggs, W. Wager): - individualizace výuky - stanovení dlouhodobých a krátkodobých cílů - nutnost plánování a organizace - používání teorie systémů 49

50 - ohled na podmínky učení Pro úspěšnost této metody je třeba upoutat pozornost žáka, informovat ho o cílech, neustále připomínat naučené obsahy, vymezit nové učivo, řídit učení, požadovat "důkazy" a poskytovat zpětnou vazbu, hodnotit výkon žáků a také podporovat přenos poznatků do jiných oblastí. Teorie se zajímá především o praktické podmínky vyučování a řešení každodenních problémů školy. Dbá též na efektivitu vyučovacího procesu a usnadnění práce vyučujícím. Zdroje: kybernetika, teorie systémů, teorie komunikace, strukturní prvky: informace, technologie, komunikace, informatika, média, systematizace, která usnadňuje vyučování a celkově zvyšuje jeho efektivitu, představitelé: John CARROLL, Lev M. LANDA, Robert GAGNÉ, Hypermediální tendence Jde zde především o využití počítače ve výuce (viz. Kapitola 7). Nedílnou sočástí je také pedagogická kybernetika, která zkoumá proces vyučování a jeho účinky na učení a využití psychologických teorií chování a procesů poznávání (Skinnerova teorie operantního poznávání vychází z behaviorismu, podle kterého dobré vyučování závisí na dobrém vyučovacím prostředí). Připojila se sem i Bloomova a Magerova taxonomie cílů: B.S. Bloom stanovil (1956) v oblasti kognitivních cílů šest hiearchicky uspořádaných kategorií členěných dále do subkategorií. Kategorie jsou řazeny podle stoupající náročnosti psychických operací, jež mají ve svém základu. K vymezování cílů v jednotlivých kategoriích byly vytvořeny systémy aktivních sloves. Tabulka 1 Bloomova taxonomie Pro dosažení vyšší cílové kategorie je třeba zvládnout učivo v rámci nižší kategorie. Slovník aktivních sloves k vymezování výukových cílů Cílová kategorie (úroveň osvojení) 1. Zapamatování termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace Typická slovesa k vymezování cílů definovat, doplnit, napsat, opakovat, pojmenovat, 50

51 popsat, přiřadit, reprodukovat, seřadit, vybrat, vysvětlit, určit 2. Pochopení překlad z jednoho jazyka do druhého, převod z jedné formy komunikace do druhé, jednoduchá interpretace, extrapolace (vysvětlení) 3. Aplikace použití abstrakcí a zobecnění (teorie, zákony, principy, pravidla, metody, techniky, postupy, obecné myšlenky v konkrétních situacích) 4. Analýza rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky a části, stanovení hierarchie prvku, princip jejich organizace, vztahů a interakce mezi prvky 5. Syntéza složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího celku (ucelené sdělení, plán nebo řada operací nutných k vytvoření díla nebo jeho projektu, odvození souboru abstraktních vztahů k účelu klasifikace nebo objasnění jevů 6. Hodnocení posouzení materiálů, podkladů, metod a technik z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která si žák sám navrhne dokázat, jinak formulovat, ilustrovat, interpretovat, objasnit, odhadnout, opravit, přeložit, převést, vyjádřit vlastními slovy, vyjádřit jinou formou, vysvětlit, vypočítat, zkontrolovat, změřit aplikovat, demonstrovat, diskutovat, interpretovat údaje, načrtnout, navrhnout, plánovat, použít, prokázat, registrovat, řešit, uvést vztah mezi, uspořádat, vyčíslit, vyzkoušet analyzovat, provést rozbor, rozhodnout, rozlišit, rozčlenit, specifikovat kategorizovat, klasifikovat, kombinovat, modifikovat, napsat sdělení, navrhnout, organizovat, reorganizovat, shrnout, vyvodit obecné závěry argumentovat, obhájit, ocenit, oponovat, podpořit (názory), porovnat, provést kritiku, posoudit, prověřit, srovnat s normou, vybrat, uvést klady a zápory, zdůvodnit, zhodnotit Zdroj: autorka Jednou z nejrozšířenějších technik vymezování cílů výuky je tzv. Magerova technika (podle Roberta F. Magera; R. F. Mager: Goal Analysis, CEP Press 1997). 51

52 Podle něj by vymezování cílů výuky mělo mít tři základní složky: 1. Definice požadovaného výkonu žáka. Je to soubor všeho, co má žák na konci vyučování zvládnout. K jeho vymezování se využívá aktivních sloves. 2. Určení podmínek výkonu: Můžeme rozlišit pět druhů těchto podmínek: rozsah očekávaného výkonu žáka (uvést alespoň jeden příklad, vyjmenovat všechny případy apod.), určení způsobu realizace úkolu či řešení (písemně, graficky apod.), určení používaných pomůcek (počítač, text atd.), určení místa a prostřední realizace (ve třídě, na exkurzi atd.), psychické a fyzické požadavky (definují se u psychomotorických cílů). 3. Norma výkonu Udává míru očekávaného výkonu žáka. Určuje se například jeho přesnost (např. procento vyřešených úloh), pohotovost (bez váhání), rychlost (během 10 minut), míra samostatnosti (na základě položených otázek) atd. Postup při vymezování cílů by měl sledovat následujících pět kroků: analýza výukového obsahu tedy stanovení základních prvků učiva, jako jsou fakta, pojmy, principy, zákony, postupy řešení problémů, vymezení základního, rozšiřujícího a prohlubujícího učiva atd. vymezení cíle pomocí aktivních sloves, stanovení kompetencí, které si má žák osvojit, konkrétní vymezení požadovaného výkonu žáka, jednoznačné určení toho, co a v jakém rozsahu má žák umět, a toto by mělo být vyžadováno u zkoušení či jiné formy ověřování dosažené úrovně osvojení, vymezení podmínek a prostředků, pomocí nichž má být požadovaný výkon realizován, aby mohly být všechny požadavky na výkon považovány za splněné, 52

53 přesné stanovení normy požadovaného výkonu, tedy toho, v jaké podobě musí být výkon realizován, aby mohl být považován za dostatečný či uspokojivý. Studijní materiály: Základní literatura: BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. ISBN CIPRO, M. Galerie světových pedagogů. Praha: M. Cipro, Doporučené studijní zdroje: CIPRO, M. Galerie světových pedagogů. Praha: M. Cipro, FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Translated by Karel Balcar. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 383 s. ISBN JANÍK, T. Oborové a předmětové didaktiky. In PRŮCHA, Jan (ed.). Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha: Portál, 2009, s , 5 s. Výchova a vzdělávání. ISBN JANÍK, T. Školní vyučování. In PRŮCHA, Jan (ed.). Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha: Portál, 2009, s , 6 s. Výchova a vzdělávání. ISBN JŮVA, V. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, ISBN: KALHOUS, Z. Základy školní didaktiky. Olomouc: UP, ISBN KALHOUS, Z.; OBST, O. a kol Školní didaktika. Praha: Portál. ISBN X. SKALKOVÁ, J. Pedagogika a výzvy nové doby. Brno: Paido, ISBN

54 Otázky a úkoly 1. Popište všechny operace k vytvoření systematického projektu výuky. 2. Definujte Bloomovu taxonomii. 3. Tři základní složky výukových cílů podle Magera 4. Co napsal rakouský biolog Ludwig von Bertalanffy? Úkoly k zamyšlení a diskuzi Diskutujte o technologickém rozvoji dvacátého a jednadvacátého století. Jak byste vymezili význam slova technologie. Charakterizujte technologickou teorii. Klíč k řešení otázek: 1) učitel se zajímá o strukturu procesu výuky; explicitně vymezuje cíle a klasifikuje je dle taxonomií; tvorba seznamu nezbytných prvků; analýza možností školy a omezení, která musí respektovat 2) viz.,,výklad 3) a) definice výkonu; b) určení podmínek výkonu; c) norma výkonu 4) klasické dílo teorie systémů,,obecná teorie systémů 54

55 Použitá literatura BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. ISBN CIPRO, M. Galerie světových pedagogů. Praha: M. Cipro, RÝDL, K. Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. Brno: M. Zeman, ISBN SINGULE, F. Pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha: SPN, ISBN ŠTVERÁK, V. Dějiny pedagogiky I. Praha: SPN, ISBN ŠTVERÁK, V. Dějiny pedagogiky II. Praha: UK, ISBN

56 Kapitola 7: Principy hypermediálního prostředí: e-learning Klíčové pojmy: hypermediální prostředí, online e-learning, offline e-learning, asynchronní, synchronní e-learning Cíle kapitoly: - pochopení procesů uskutečňujících se v hypermediálním prostředí - porozumění základním multimediálním nástrojům - znalost specifik e-learningu a on-line výuky jako součásti e-learningových modulů Čas potřebný ke studiu kapitoly: 6 hodin Výklad: Stejně jako internet obsahuje sociální struktury, otvírá se i pro aspekty sociality. Jedním z těchto aspektů jsou výukové procesy probíhající v internetu, tedy LMS (Learning Management Systeme). 56

57 Internet a výuka opírající se o počítačovou techniku podporuje sociální komunikaci mezi lidmi, díky technické stránce a použití konkrétních konceptů utváří již předem sociální chování lidí. Konstrukce sociálních vztahů v internetu se však diametrálně liší od sociálních vztahů, které probíhají při,,standardním výukovém procesu. Omezující rozdělení na známý x neznámý (friend x no friend) sociální software značně zjednodušuje skutečné sociální vazby. Toto zjednodušení je pravděpodobně důvodem úspěchu sociálního softwaru. Hypermediální prostředí nám poskytuje mnoho nástrojů a usnadňuje např.: - nelineární analýzu poznatků - alternativní pohledy na tentýž obsah - interaktivní integraci rozmanitých médií - snazší přístup k poznatkům, grafické vyjádření - kooperaci - předávání poznatků na velké vzdálenosti Za jeden ze základních požadavků na vzdělání moderního člověka se považuje počítačová gramotnost, která mu má umožnit pohodlněji zvládat narůstající rozsah informací. Online výuka jako způsob výuky podporované počítačem odborných předmětů a jazyků na dálku prostřednictvím internetu má podporovat autonomní učení, aktivizovat studenta a podpořit jak jeho samostatné učení, tak i kooperaci. Online výuka je způsob výuky podporované počítačem odborných předmětů a jazyků na dálku prostřednictvím internetu. Pro tyto účely se musí vytvořit speciální webová platforma, která umožní uskutečnit vyučovací hodinu mezi žákem (žáky) a vyučujícím v reálném čase. Ve srovnání s e-learningovými kurzy, kde žák pracuje na svém počítači s interaktivně zpracovaným materiálem a stává se tak defakto samoukem, nabízí online výuka žákovi plnohodnotnou výuku. K výhodám této multimediální komplexní výukové metody patří možnost studia i vyučování z jakéhokoli (příjemného) místa, kde je možnost připojení k internetu a kde je možno disponovat sluchátky, mikrofonem a web kamerou. Při výuce podporované počítačem není nutné nikam dojíždět, ušetří se čas i peníze. Výuka může probíhat: 57

58 individuálně - kdy vyučující hodnotí splnění daného kritéria uznáním kooperativně - má přímý vztah k principu uznávání osobní hodnoty každého a respektu ke každému. Těží se z různosti silných stránek všech členů týmu. Odlišnosti je využito, není pouze tolerována. kompetitivně - kdy se hodnotí seřazení od nejlepších studentů až po nejhorší. Jednotliví studenti chtějí být lepší než druzí, chtějí soutěžit a vyhrávat E-learning E-learning je chápán jako multimediální podpora vzdělávacího procesu s použitím moderních informačních a komunikačních technologií, která je zpravidla realizována prostřednictvím počítačových sítí. Využívá informační a komunikační technologie k tvorbě kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. Existuje řada definic e-learningu, které vznikaly v různých dobách: E-learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. V českém prostředí je spojován zejména s řízeným studiem v rámci LMS (Kopecký 2006, s. 6). E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia (Wagner 2005).,,E-learning je přístup k učení a vzdělávání: souhrn učebních metod používajících digitální technologie, které umožňují a zlepšují učební proces (Kenneth 2009, s. 16). 58

59 Jde o takový typ učení, při němž získávání a používání znalostí je distribuováno a usnadňováno elektronickými zařízeními (Průcha, Walterová, Mareš 2009, s. 66). E-learning zahrnuje jak teorii a výzkum, tak i jakýkoliv vzdělávací proces (s různým stupněm intencionality), v němž jsou v souladu s etickými principy používány informační a komunikační technologie pracující s daty v elektronické podobě. Způsob využívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech a obsahu, charakteru vzdělávacího prostředí, potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu (Zounek 2009, s ). E-learning je vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie (Barešová 2011, s. 30). Formy: 1. online e-learning (Web Based Training WBT) počítá s připojením studenta k počítačové síti (internet, intranet). Tím je mu umožněn přístup k vzdělávacím obsahům (elektronické distanční texty, fotogalerie, digitální skripta atd.); a) v reálném čase - synchronní podoba, b) komunikace asynchronní, tzn. vzájemně ne v reálném čase, jedná se např. o zprávy v rámci diskusních fór nebo ů či sledování přednáškových řad. 2. offline e-learning: práce například s CD ROMy, s DVD ROMy 59

60 Obr. 1: Základní formy e-learningu Zdroj: Kopecký 2006 Studijní materiály: Základní literatura: BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání [z francouzštiny přeložil Oldřich Selucký], Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. ISBN KOPECKÝ, K. E-learning (nejen) pro pedagogy. Olomouc: HANEX, ISBN Doporučené studijní zdroje: BAREŠOVÁ, A. E-learning ve vzdělávání dospělých. Praha: Vox, ISBN HRUŠKOVÁ, L. Online výuka jako komplexní výuková metoda. AUSPICIA: 60

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Soudobé výchovně vzdělávací koncepce

Soudobé výchovně vzdělávací koncepce LF UK Hradec Králov lové, Ústav sociáln lního lékal kařství OBECNÁ PEDAGOGIKA, téma t 4 Soudobé výchovně vzdělávací koncepce OBSAH: Připomenutí předchozího učiva, výchovně vzdělávací koncepce počátku 20.

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku 03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Úvod Má práce má název Hlavní mezníky při studiu člověka

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová Období klasické řecká filosofie II Zuzana Svobodová Platón (428/7-348/7 př. Kr.) vl. jm. Aristoklés, Platon přezdívka daná učitelem gymnastiky (platys široký) aristokrat (na rozdíl od Sokrata) snaha o

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 Úvod, sociální podstata mezilidského sdělování Obsah: kdo stojí před Vámi a koho mám před sebou? organizace výuky (termíny, web, témata, zápočty), T1: antická rétorika

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

7.3 Projekt Celý svět ve škole

7.3 Projekt Celý svět ve škole 7.3 Projekt Celý svět ve škole Hlavní cíl projektu: V souladu se strategickými záměry ŠVP, jako jsou otevřenost, spokojenost, spolupráce, partnerství a pozitivní vztah, je hlavním cílem projektu zapojit

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je:

27) Profesionální poskytování odborné rady nebo návrhu řešení problémů druhého subjektu je: 1 VARIA TA I. B 26) Závislost na práci se nazývá. a) gambling b) workoholismus c) katalepsie d) sugesce 26) Závislost na hracích automatech se nazývá. e) gambling f) workoholismus g) katalepsie h) sugesce

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své

Systém ECTS: hraje důležitou úlohu při rozšiřování Boloňského procesu v globální dimenzi, kredity jsou klíčovým elementem (také kvůli své VÝSTUPY Z UČENÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU, REGISTRAČNÍ ČÍSLO: CZ.1.07/2.2.00/28.0115

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!)

Hospodářská a podnikatelská etika. Studium. Bakalářské programy. Zájem o studium nahlásit do 20.8.2014 (čím dříve tím lépe!) Studium Dálkovou formou studia je možné studovat následující studijní programy: Bakalářské programy Hospodářská a podnikatelská etika Sociální služby a poradenství Uchazeč je přijat na základě doručené

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Obsah. II. Povaha dějin filosofie... 15 III. Jak studovat dějiny filosofie... 20 IV. Antická filosofie... 22

Obsah. II. Povaha dějin filosofie... 15 III. Jak studovat dějiny filosofie... 20 IV. Antická filosofie... 22 Předmluva... 5 Autorova předmluva k revidovanému vydání... 10 Kapitola I. Úvod... 11 I. Proč studovat historii filosofie?... 11 II. Povaha dějin filosofie... 15 III. Jak studovat dějiny filosofie... 20

Více

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014.

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_05_1.12 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese učitele

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

4.9.59. Seminář z chemie

4.9.59. Seminář z chemie 4.9.59. Seminář z chemie Seminář z chemie si mohou žáci zvolit ve třetím ročníku je koncipován jako dvouletý. Umožňuje žákům, kteří si jej zvolili, prohloubit základní pojmy z chemie, systematizovat poznatky

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Shrnutí problematiky předsokratovské filosofie prostřednictvím písemného testu. Vytvořeno 19. 1. 2013 Určeno pro

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Shrnutí problematiky předsokratovské filosofie prostřednictvím písemného testu. Vytvořeno 19. 1. 2013 Určeno pro VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více