Manuál. pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání

Transkript

1 Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání VÚP v Praze 2005

2 Celková gesce přípravy Manuálu Jaroslav Jeřábek, Jan Tupý Celková koncepce dokumentu a celková koordinace jeho přípravy Alexandros Charalambidis, Jan Tupý Autoři jednotlivých částí Manuálu (VÚP) Alexandros Charalambidis, Romana Lisnerová, Markéta Pastorová, Adriena Smejkalová, Jan Tupý Autoři dílčích částí Manuálu a oponenti jednotlivých částí textu (VÚP) Eva Brychnáčová, Taťána Holasová, Viola Horská, Lucie Hučínová, Stanislava Krčková, Jaroslav Jeřábek, Petr Kukal, Jan Maršák, Hana Pernicová, Jana Zahradníková Externí autoři, zpracovatelé podkladových textů a konzultanti Zdeněk Brož, Zdeněk Dlabola, Miroslav Jiřička, Luděk Petr, Andrej Plecháček, Karel Rýdl, Jana Straková, Michal Ševcovic, Karel Tomek a odbor 22 MŠMT pilotní školy ZŠ Lesní, Liberec; ZŠ J. Matiegky, Mělník; ZŠ Londýnská, Praha 2, ZŠ SNP, Ústí nad Labem; ZŠ Žižkova, Turnov; ZŠ Nuselská, Havlíčkův Brod; ZŠ Dr. J. Malíka; ZŠ Zachar, Kroměříž; ZŠ Vodňanská, Prachatice; ZŠ Lysice; ZŠ Větrná, Uherské Hradiště; ZŠ Máj II, České Budějovice; ZŠ Masarykova, Rychnov nad Kněžnou; ZŠ Šafaříkova, Litvínov; ZŠ Táborská, Praha 4; ZŠ Vrané nad Vltavou; ZŠ Gagarinova, Olomouc Droždín; Gymnázium Komenského, Rumburk; Gymnázium F. X. Šaldy, Liberec

3 Obsah Úvod Školní vzdělávací program nový kurikulární dokument na našich školách Proč vytváříme ŠVP ZV? Komu je ŠVP ZV určen? Přípravná fáze tvorby ŠVP ZV Důležitá rozhodnutí a hlavní kroky v přípravné fázi tvorby ŠVP ZV Motivace Seznámení s RVP ZV Analýza podmínek školy Plán tvorby ŠVP ZV Možná rizika při vynechání některého z kroků Ředitelské desatero jako dobrá rada do začátku Vlastní tvorba ŠVP ZV Identifikační údaje Oficiální název ŠVP Předkladatel a zřizovatel Platnost dokumentu Vzdělávací program, studijní forma vzdělávání specifické údaje pro ŠVP víceletých gymnázií Charakteristika školy Úplnost a velikost školy, vybavení školy Charakteristika pedagogického sboru Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce, spolupráce s rodiči a jinými subjekty Charakteristika školního vzdělávacího programu Zaměření školy Výchovné a vzdělávací strategie Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Začlenění průřezových témat Profil absolventa specifické údaje pro ŠVP víceletých gymnázií Organizace přijímacího řízení specifické údaje pro ŠVP víceletých gymnázií Organizace maturitní zkoušky specifické údaje pro ŠVP víceletých gymnázií Učební plán Tabulace učebního plánu Poznámky k učebnímu plánu Učební osnovy Název vyučovacího předmětu Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáka ve škole Pravidla pro hodnocení žáka Autoevaluace školy a její autoevaluační činnost Nejčastěji kladené otázky týkající se RVP ZV a ŠVP ZV Okruh otázek týkajících se tvorby ŠVP ZV Okruh otázek týkajících se výuky podle ŠVP ZV Okruh otázek týkajících se přestěhování žáka ze školy na školu Okruh otázek týkajících se učebnic Okruh otázek týkajících se výuky podle ŠVP na víceletých gymnáziích Okruh otázek týkajících se vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

4 Poznámky: 4

5 Úvod Vážené kolegyně, vážení kolegové! Schválením zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále školský zákon) a Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) jste postaveni před úkol vytvořit si svůj vlastní školní vzdělávací program pro základní vzdělávání 1 (dále jen ŠVP ZV). Možná by bylo vhodnější říci, že dostáváte příležitost vytvořit si svůj program. Poprvé v historii našeho školství totiž máte všichni možnost podílet se na celkové podobě závazného vzdělávacího dokumentu. Poprvé se dostáváte do situace, kdy bez dalšího schvalování vytvoříte na základě vlastních představ a zkušeností, společným úsilím všech pedagogů školy a pro potřeby konkrétních žáků ucelený vzdělávací 2 program. Tento nový projev pedagogické autonomie a svobody má své nesporné přednosti, ale i úskalí. Přednosti lze spatřovat v tom, že: - vytváříte ŠVP ZV pro své žáky a důvěrně známé podmínky, na základě toho, co dobře zvládáte, a způsobem, který si sami stanovíte a dál budete rozvíjet; - se můžete společně radit, pomáhat si, hledat nové možnosti efektivního vzdělávání i nejvhodnější způsoby jeho vymezení v dokumentu, eliminovat vše nepodstatné, zatěžující, neefektivní; - propojíte, co jste možná dosud dělali každý zvlášť a s různými záměry; - vytvoříte dokument, který se stane základem pro další zkvalitňování Vaší vzdělávací činnosti v rámci celé školy i u každého z Vás; - připravíte dokument, který bude Váš, který budete společně obhajovat i realizovat, a to jde vždy lépe u materiálů vlastních než u cizích a nadiktovaných. Úskalí je pak především v tom, že: - v představách některých pedagogů může dojít ke zredukování vzdělávací reformy jen na tvorbu ŠVP ZV; tento dokument však představuje pouze začátek předpokládaných změn, jeho vstupní programovou fázi, od níž se budou dlouhodobě odvíjet skutečné kvalitativní změny ve vzdělávání a v činnosti celé školy; - v tvorbě ŠVP ZV bude škola vidět pouhé uspořádání vzdělávacího obsahu bez promýšlení situací a činností, ve kterých je vhodné je realizovat, bez hledání vazeb a vztahů mezi tématy, vzdělávacími obory atd.; - jde o krok zcela nový, který může přinášet určité osobní nejistoty a obavy z nevyzkoušeného, názorové střety apod.; - příprava ŠVP ZV se může stát záležitostí jen ředitele a několika dalších lidí na škole, bez potřebné aktivity a zájmu ostatních pedagogů, bez nutné spolupráce všech, bez ochoty se o mnohém dohodnout i mnohé nové si osvojit; 1 2 Školním vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se rozumí i školní vzdělávací programy pro odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Všude, kde se v textu hovoří o vzdělávání, je myšleno také výchovné působení na žáky. 5

6 - ze začátku může být i omezené množství materiálů, osob, škol či institucí, na které se můžete s důvěrou obrátit o radu; - tvorba ŠVP ZV bude prací, na kterou jste zatím nebyli speciálně připravováni a teprve postupně (na základě absolvovaných školení, návštěv jiných škol, rad koordinátora tvorby ŠVP ZV, podkladových materiálů i prvotních pokusů) získáte potřebné dovednosti a zkušenosti. Přesto se domníváme, že příprava ŠVP ZV je velkou příležitostí pro každého z Vás i pro školu jako tým učitelů 3. Záměrně hovoříme o týmu, protože příprava ŠVP ZV i výuka podle něj by měla být od samého začátku prací společnou (týmovou). Aby byla Vaše práce usnadněna, připravili jsme Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání (dále jen Manuál ZV). Název Manuál, který vymezila tzv. Bílá kniha a byl použit i v rámcových vzdělávacích programech, může navozovat představu, že jde o hotový návod pro tvorbu ŠVP ZV, jenž nevyžaduje další tvůrčí činnost. Takové ambice si text neklade a ani nechce. Manuál ZV je souborem námětů a návodů, které je nutné dotvářet a upravovat podle vlastních pedagogických zkušeností a potřeb jednotlivých škol. Text Manuálu ZV je členěn do několika částí. První část se snaží naznačit, proč je potřebné vytvářet vlastní školní program, druhá se zabývá přípravnou fází tvorby ŠVP ZV. Další nejrozsáhlejší část textu je věnována samotné tvorbě ŠVP ZV. Poslední část pak přináší odpovědi na nejčastěji kladené dotazy ze škol, které souvisejí se zavedením kurikulární reformy, s tvorbou ŠVP ZV, s realizací výuky podle ŠVP ZV atd. V popisu tvorby ŠVP ZV sledujeme jednotlivé body základní struktury tohoto dokumentu, jak je uvedena v RVP ZV. Současně si ale uvědomujeme, že tvorba ŠVP ZV není jen otázkou jeho napsání, ale především se týká promýšlení vztahů, návazností, způsobů řešení, následné realizace programu atd. Snažíme se tedy vedle technologie tvorby (jak psát a sestavovat program, včetně praktických ukázek) naznačit i rovinu myšlenkových postupů (o čem uvažovat, co v jednotlivých fázích tvorby řešit). Ukázky jsou vybrány ze ŠVP ZV pilotních škol, případně jsou autory Manuálu ZV dotvářeny nebo nově vytvářeny jako ilustrativní příklady. Jednotlivé ukázky jsou v textu průběžně číslovány, jsou zvýrazněny podbarvením a u každé z nich je uveden zdroj. Chtěli bychom hned v úvodu připomenout, že jednotlivé kroky při tvorbě ŠVP ZV se mohou prolínat, probíhat souběžně nebo v jiném pořadí, než je uvedeno v Manuálu ZV, pokud to neodporuje logice tvorby dokumentu (např. konečnou podobu učebního plánu nelze sestavovat, dokud si neujasníme, kterým předmětům, s jakým vzdělávacím obsahem a s jakými záměry budeme vyučovat). Rovněž je třeba zdůraznit, že navržené modely nejsou jediné, které je možné uplatnit. 3 Všude, kde se v textu objevují tvary mužského rodu (žák, učitel, ředitel aj.), se jedná i o ženy (žákyně, učitelky, ředitelky atd.). 6

7 Podstatná je účelnost ŠVP ZV, jeho využitelnost pro všechny pedagogické pracovníky školy (promyšlenost struktury a vztahů mezi jednotlivými částmi) a srozumitelnost pro rodiče i další zájemce (vhodná forma dokumentu). Přestože je Manuál ZV (na rozdíl od RVP ZV) pouze doporučeným metodickým textem, věříme, že jej plně využijete a načerpáte z něj dostatek základních informací 4 pro tvorbu ŠVP ZV. Přejeme Vám, ať se Vám práce na ŠVP ZV daří! 4 Další podněty budou postupně vkládány na vzdělávací portál VÚP sekce základního vzdělávání, který je přístupný na adrese 7

8 1. Školní vzdělávací program nový kurikulární dokument na našich školách 1.1 Proč vytváříme ŠVP ZV? Odpovědí na otázku, proč vytvářet ŠVP ZV, je více. K těm základním patří: ŠVP ZV se stává povinným dokumentem, který je stanoven školským zákonem, a ředitel školy odpovídá za jeho přípravu i realizaci. Tímto vymezením je dána povinnost vytvořit v rámci státem stanovených pravidel (školský zákon, RVP ZV) vlastní vzdělávací program dané školy rovina legislativní. Tato první odpověď nebude pro většinu z Vás tím pravým motivem pro tvorbu ŠVP ZV, na druhé straně z ní vyplývá legislativní (zákonná) jistota, že veškeré kroky vedoucí k vytvoření dobrého a promyšleného ŠVP ZV i všechny varianty jeho zpracování, které jsou v souladu s RVP ZV a směřují ke zkvalitnění výuky žáků a ke zlepšení pedagogické činnosti i výsledků vzdělávání, jsou legitimní a možné. Tvorba ŠVP ZV dává možnost svobodně formulovat představy o nejvhodnější podobě vzdělávání na dané škole. Dává především příležitost k propojení úsilí a zkušeností jednotlivých učitelů, které by mělo vést k vytvoření společné představy o tom, jaké postupy zvolíme k realizaci požadavků RVP ZV na škole (výchovné a vzdělávací strategie školy), jak je budeme zajišťovat (promyšlená organizace, vhodné klima, fungující vztahy aj.), jaký vzdělávací obsah zvolíme a jak jej přizpůsobíme potřebám žáků a podmínkám školy (dohoda o specifikaci očekávaných výstupů, o výběru, rozčlenění a propojení učiva), jak budeme společně působit na žáky, jejich rodiče, partnery školy atd. Dává nebývalou možnost promýšlet a projednávat množství společných úkolů i problémů, vede k týmové práci, posiluje potřebu dalšího vzdělávání zkrátka navozuje nový styl práce jednotlivců i školy jako celku. Stává se tak prostředkem profesního zdokonalování učitelů, jejich zvýšené odpovědnosti za vlastní práci i dosažené výsledky rovina pedagogická. Tato odpověď by měla být naopak největším motivem pro každého učitele, který chce výuku žáků zlepšovat, chce se vzdělávat a své zkušenosti nabízet ve prospěch celé školy. Je však třeba důrazně upozornit na to, že svobodně vytvářet vlastní ŠVP ZV neznamená vytvářet jej libovolně, nekoncepčně, nestrukturovaně, formálně, jen pro inspekci a veřejnost či naplnění zákona atd. Také to neznamená opsat program jiné školy, i kdyby byl kvalitní. Každá škola vychází z jiných podmínek školy, má jinou skladbu žáků i jiné vztahy s rodiči, stejně jako jiné vztahy s partnery a možnosti spolupráce s různými institucemi, může mít i odlišné představy o efektivním vzdělávání, a to vše se musí v programu odrazit. Především bychom se ale opsáním cizího programu ochudili o to nejcennější o formulování vlastních názorů, o diskuse nad nimi, o společné hledání nejlepších řešení ústících do společného vzdělávacího modelu atd. 8

9 ŠVP ZV má být podkladem pro ucelený systém hodnocení žáků i pro sebehodnocení (autoevaluaci) činnosti školy na různých úrovních. Záměrné a pravidelné hodnocení s jasnými a předem známými pravidly by mělo fungovat jako zpětnovazební mechanismus pro korekci vlastní práce a pro posouzení podílu každého učitele i pracovníka školy na naplňování společných záměrů. Mělo by sloužit i jako významný motiv pro další efektivní změny ve vzdělávání rovina evaluační. Tato další odpověď nás přivádí k činnostem, které nejsou zatím na našich školách zcela běžné. Nejsme zvyklí důsledně koordinovat hodnocení žáků, hledat cesty ke zlepšení výuky na základě poznání vlastních chyb, neznalostí či nesplněných úkolů o otevřené diskusi nad vlastními nedostatky ani nemluvě. Pro zvýšení kvality práce školy i jejího řízení je to však nezbytné. Školy, které to budou umět, půjdou rychleji kupředu. ŠVP ZV bude fungovat jako prostředek propagace školy a jejích záměrů. Dává možnost profilovat školu na míru podle potřeb i zájmů žáků a požadavků jejich rodičů, podle konkrétních podmínek i tradic školy, podle záměrů regionu, požadavků trhu práce atd. Umožňuje pružněji reagovat na konkrétní situaci, zvýšit přitažlivost vzdělávací nabídky školy, prosadit se v povědomí veřejnosti rovina společenská. Tato odpověď je nesmírně důležitá, protože škola je službou pro veřejnost v plném rozsahu svého působení. Veřejnost má právo vědět, co a proč škola dělá, co nabízí, jak si vede, jaké má výsledky. Obsahově srozumitelná a graficky přívětivá podoba ŠVP ZV tomu může výrazně napomoci. 1.2 Komu je ŠVP ZV určen? Podle zákona je ŠVP ZV určen každému, kdo do něj chce nahlížet, ale reálně je vytvářen především pro tři základní skupiny uživatelů. V prvé řadě je ŠVP ZV vytvářen pro školu pro ředitele, učitele a další pedagogické či jiné pracovníky dané školy (ale i škol, které na základní vzdělávání navazují, nebo mu předcházejí). Oni jako tvůrci programu do něj vkládají náměty, nápady, pokyny a pravidla, která budou základem jejich každodenní práce. Každý učitel by měl detailně znát svůj ŠVP ZV, měl by rozumět všem jeho částem (nejen té, kterou přímo tvořil). Měl by se v programu orientovat, vědět, k čemu program směřuje, o co usiluje, čemu napomáhá. Měl by vědět, jak na sebe jednotlivé části navazují, jaké vazby jsou v dokumentu zachyceny a co z nich vyplývá, měl by být schopen jednotlivé části programu vysvětlovat i užívat. ŠVP ZV jednotlivých škol se do budoucna může stát pro ředitele, učitele i další pedagogické pracovníky také vhodným orientačním ukazatelem při výběru školy, na které by chtěli pracovat. Další, komu je ŠVP ZV určen, jsou rodiče žáků dané školy, případně žáci samotní. Rodiče bude v ŠVP ZV zajímat především, na co klade škola ve vzdělávání důraz, jaký styl práce prosazuje, jaká je povinná, volitelná i zájmová vzdělávací 9

10 nabídka školy, jaký je systém hodnocení žáků, jak škola zajišťuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných atd. V souvislosti s přechodem z 1. na 2. stupeň, z neúplné na plně organizovanou školu, ze základní školy na víceleté gymnázium mohou některé pasáže ŠVP ZV (zaměření školy, učební plán, učební osnovy některých vyučovacích předmětů, způsoby hodnocení žáků atd.) zajímat i samotné žáky. Rodiče o nich mohou při volbě školy se svými dětmi diskutovat. Proto jsou požadavky věcnosti, srozumitelnosti, neformálnosti i přehlednosti velmi důležité. V neposlední řadě je ŠVP ZV určen pro správní či kontrolní úřady a jiné instituce zřizovatele škol, ČŠI, MŠMT, odbory školství krajských či městských úřadů, pedagogické výzkumné a vzdělávací instituce, vydavatele vzdělávacích textů a učebnic atd. Tito uživatelé budou podle svého zaměření hledat v ŠVP ZV informace potřebné pro kontrolu souladu ŠVP ZV a RVP ZV, kontrolu činnosti škol a vzdělávacích výsledků žáků v souladu s ŠVP ZV, finanční a materiální podporu vzdělávání na školách, obsahovou přípravu dalšího vzdělávání učitelů, další možné posuny v celkové koncepci vzdělávání, vydavatelskou činnost atd. 10

11 2. Přípravná fáze tvorby ŠVP ZV 2.1 Důležitá rozhodnutí a hlavní kroky v přípravné fázi tvorby ŠVP ZV Vlastní tvorbě ŠVP ZV předcházejí některá důležitá rozhodnutí a konkrétní činnosti. Mluvíme o přípravné fázi tvorby ŠVP ZV Motivace Jedním z prvních kroků této přípravné fáze je motivace pedagogických pracovníků ke změnám, které jsou v našem vzdělávání potřebné. Na některých školách již probíhají, ale zavedením rámcových a školních vzdělávacích programů startují v celostátním měřítku a jejich uplatnění by mělo postupně zefektivnit celý vzdělávací systém a zlepšit jeho výsledky. O jaké změny se jedná? Vytvořit podmínky k tomu, aby se žáci chtěli učit (dlouhodobě, celoživotně), aby byli motivováni pro učení, poznávání, zkoumání, praktické činnosti a aktivně se zapojovali do procesu vzdělávání. Na našich školách 5 je stále dost žáků, kteří brzy ztrácejí zájem o vzdělávání, chodí do školy neradi, pobyt ve škole je pro ně nezajímavý, nudný, někdy i stresující. Rodiče odkládají vstup žáků do školy i proto, aby oddálili tyto stresové situace a možné problémy svých dětí. Stále se ještě uplatňují metody, které nepočítají s větší spoluúčastí žáka, s jeho samostatností a aktivní rolí ve výuce. Nezřídka se stavíme do pozice jediných zprostředkovatelů nového poznání, jediných tvůrců pravidel chování či jednání a žáky nepřipustíme k ničemu podstatnému a odpovědnému. Někde stále nedoceňujeme vliv prostředí (klimatu školy, třídy) na výkonnost žáků, na jejich chuť se učit, na jejich potřebu pocitu klidu a bezpečí atd. Vzdělávat žáky tak, aby mohli uplatnit své individuální předpoklady, aby se jejich vzdělávání odvíjelo od jejich převažujících zájmů, schopností, reálných hranic možností. Umožnit žákům se speciálními vzdělávacími potřebami i žákům nadaným začlenit se do kolektivu běžné populace. Ještě stále požadujeme mnoho stejných a uniformních činností i postupů, které nemohou vyhovovat všem žákům. Je ještě mnoho dětí, o nichž se domníváme, že se musí přizpůsobit většině, že je zaujme to, co zaujalo jiné. Mnohdy lpíme na příkladech a postupech, které okolní svět dávno překonal a které nejsou pro život přínosné. Nedoceňujeme, že síla školy je v příjemném a podnětném prostředí, v možnosti učit se spolu a jeden od druhého. Ještě stále jsme přesvědčeni, že vydělování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných je jedinou možností jejich efektivního vzdělávání. Setkáváme se i se snahami usnadnit si vlastní práci na úkor řešení potřeb žáků. Často se také uchylujeme k porovnávání výkonů žáků místo posuzování jejich výkonů podle individuálního zlepšení atd. Zdůraznit ve výuce utváření klíčových kompetencí. Klást důraz na komunikační schopnosti, toleranci, solidaritu, spolupráci, na praktické řešení problémů, na péči 5 Text v rámečcích je záměrně formulován mírně konfrontačně a chtěl by navodit Vaše zamyšlení nad tím, zda se některé popsané jevy na Vaší škole nevyskytují a nevyžadují potřebné změny. 11

12 o zdraví (své, komunity, přírody), na vztah ke kultuře a kulturnosti, na orientaci v potřebách občana a člověka, který bude vstupovat do občanského života a na trh práce atd. Vést žáky k samostatnosti, odpovědnosti a rozhodnosti v běžných i výjimečných životních situacích. Ještě stále na některých školách převládá ve vzdělávání pouhé předávání hotových poznatků. Není posilováno propojování vědění s praktickým životem. Žáci nejsou vedeni k samostatnému a aktivnímu nalézání souvislostí, k variantnímu řešení problémů, k praktickému a účelnému rozhodování atd., tedy k dovednostem, které jsou pro ně podstatné jak v učení, tak v životě. Utvářet ve školách důstojné a zdravé prostředí, v němž je vztah k žákům chápán a uplatňován jako vztah k partnerům a účastníkům vzdělávání. Často zapomínáme, že jsme tu pro žáky, že to, co jim předkládáme a ukazujeme, musí pochopit, prožít, ztotožnit se s tím, že to také hodnotí, napodobují, využívají, řídí se tím ve svých vztazích a ve svém životě. Proto je třeba, aby způsoby vzdělávání a prostředí, v němž se vzdělávání odehrává, byly co nejlepší, pravdivé a blízké životní realitě. Abychom byli pro žáky životními vzory v pravém slova smyslu. Neuvědomujeme si, že nevystačíme se stále stejným stylem výuky a s poznatky, které jsme načerpali před vstupem do školy. Stále ještě spíše hledáme u žáků chyby, zdůrazňujeme, co neumějí, místo důrazu na aktivitu, snahu, pokrok. Sami můžete ve vzájemných diskusích posoudit, co se Vám daří a kde je třeba nastolit změnu. Současně jsme chtěli ukázat, že jde o komplexní pohled na proměny vzdělávání a že se jednotlivé vymezené aspekty nedají jednoduše oddělit, že se doplňují, prolínají, tvoří jeden směr pro změnu k efektivnějšímu vzdělávání. I když jste na škole mnohé vylepšili nebo zlepšíte, vždy bude něco tím pověstným slabým místem. Co napravíte dnes, bude za několik let zastarávající, zrající pro změnu jde tedy o neustálý a nikdy nekončící proces. Jen je třeba umět postihnout, co zaostává, co je brzdou dalšího zlepšení. Důležitou roli z hlediska motivace hraje otevřená diskuse v pedagogickém sboru o tom, v čem změna spočívá, co a proč máme měnit, co děláme dobře a na co můžeme navazovat, co ve škole zcela nefunguje, nevyhovuje, co bude potřeba nutně změnit, co změny přinesou, jaký budou mít dopad na práci pedagogů, na život školy, na žáky i jejich rodiče a jak to vše zachytíme v ŠVP ZV, aby to podpořilo žádoucí změny. Doporučujeme znovu se vrátit ke II. kapitole Bílé knihy 6, kde jsou velmi jasně formulovány společné otázky týkající se dvoustupňového kurikula, změn cílů a obsahů, zvyšování kvality vzdělávání, vnitřní proměny školy, učitelů jako nositelů změn, a především otázky specifických problémů jednotlivých stupňů vzdělávání! Diskutujte nejen o změnách, ale i o šanci, kterou dostáváte a která nespočívá ve formálním vytvoření několika desítek stránek textu ŠVP ZV, ale je šancí utvářet školu zajímavější a přitažlivější pro žáky i jejich rodiče, šancí zvyšovat promyšlenější a tvořivější prací vlastní uspokojení i společenskou prestiž. 6 Text Bílé knihy naleznete na webových stránkách MŠMT ( na webových stránkách VÚP ( a na vzdělávacím portálu VÚP ( 12

13 Tento první krok by měl řídit ředitel školy jako nositel změn a člověk odpovědný za přípravu a realizaci ŠVP ZV, případně někdo jiný z pedagogického sboru, kdo je důkladně obeznámen s problematikou kurikulární reformy. Osvědčilo se, když prvotní impulsy a diskuse podpořila nějaká zkušená osoba zvenčí, někdo mimo školu (ředitel jiné školy, lektor vzdělávání atd.). Vychází to z poznání, že často lépe nasloucháme někomu neznámému než osobě, s níž přicházíme do každodenního styku. Neocenitelná je možnost navštívit jako tým některou školu, kde jsou již uplatňovány postupy navozující změny ve vzdělávání. Správná motivace projevující se osobní angažovaností učitelů má zásadní význam pro tvorbu ŠVP ZV a jistě výrazně ovlivní i jeho kvalitu a následnou realizaci. Motivaci můžeme zařadit jako samostatný krok nebo ji propojit s diskusí o RVP ZV či se zahájením analýzy podmínek školy Seznámení s RVP ZV Příprava na změnu začíná důkladným seznámením s RVP ZV a dalšími dokumenty 7, které mohou ovlivnit pohled na ŠVP ZV a jeho využití. Na prostudování RVP ZV je třeba poskytnout dostatečný čas, ujasňovat si v diskusi všechny potřebné vazby a vztahy, které jsou v RVP ZV zakotveny a jsou podstatné pro tvorbu ŠVP ZV. Doposud jsme byli zvyklí, že se každý učitel podíval ve vzdělávacím programu na učební osnovy svého předmětu a podle nich učil. Nic dalšího než kvalitní zprostředkování učiva se od něj nevyžadovalo. Při studiu RVP ZV by mohl být takový postup zavádějící. Pokud chceme tvořit ŠVP ZV jako ucelený program, který vede ke společným postupům a změnám, je třeba studovat a pochopit RVP ZV jako celek a věnovat zvýšenou pozornost především částem, které jsou nové, které ve svém důsledku odliší ŠVP ZV od současných vzdělávacích programů a které vedou k potřebným změnám ve vzdělávání. Jedná se především o cíle základního vzdělávání, klíčové kompetence, průřezová témata a nově koncipovaný vzdělávací obsah (očekávané výstupy vzdělávacích oborů, učivo). Nově formulované cíle základního vzdělávání představují zaměření základního vzdělávání, o které má škola usilovat, aby docházelo k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Úzké propojení cílů základního vzdělávání a klíčových kompetencí tak dává předpoklady, že škola bude usilovat o rozvoj těch kvalit žáků, které jsou součástí klíčových kompetencí. Za nejdůležitější kategorii, kterou RVP ZV přináší do základního vzdělávání, je třeba považovat klíčové kompetence, jež má každá škola v průběhu základního vzdělávání u žáků utvářet a rozvíjet. Klíčové kompetence chápeme jako soubor dovedností, vědomostí, schopností, postojů a hodnot, jako komplexní výbavu, kterou žáci v průběhu základního vzdělávání získávají a která jim umožní efektivněji jednat a lépe využít všeho, čemu se naučili při celoživotním vzdělávání, při osobním rozvoji, při zapojování do společnosti, při vstupu na trh práce apod. 7 Především učitelům 1. stupně základního vzdělávání doporučujeme prostudovat i Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, případně navštívit nejbližší mateřské školy, aby si vytvořili představu o obsahu vzdělávání, který budou dále rozvíjet, o způsobech práce, na které budou navazovat, atd. 13

14 K utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků budeme přistupovat jednak jako tým (celá škola), kdy budeme hledat, formulovat a následně využívat výchovné a vzdělávací strategie postupy, které by měly vést k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků a které jsou společné pro všechny pedagogické pracovníky školy (viz kapitola 3.3). Jednak jako učitelé konkrétních vyučovacích předmětů, kdy budeme formulovat a poté využívat konkretizované výchovné a vzdělávací strategie postupy, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků a jsou společné pro všechny učitele daného vyučovacího předmětu (viz kapitola 3.5). Při nalézání postupů směřujících k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků budeme tedy hledat odpovědi na komplexní otázky typu: co je podstatné ve vzdělávání žáků; k čemu má naše úsilí vést; proč vlastně to či ono žáky učíme; na jaké činnosti a postupy budeme klást důraz, abychom směřovali k utváření klíčových kompetencí žáků, a proč; jaké postupy budou společné všem učitelům; v čem se budeme podporovat a doplňovat; jak se takový společný postup promítne do života školy a do konkrétních vyučovacích předmětů; v čem se budeme na úrovni předmětů lišit; jaké metody a formy výuky budou efektivní pro utváření klíčových kompetencí; jak poznáme, že směřujeme ke klíčovým kompetencím; co budeme muset ve své práci měnit, abychom cíleně směřovali k utváření klíčových kompetencí žáků atd. Zcela novou a podstatnou součástí RVP ZV jsou průřezová témata, která rozšiřují poznání žáků, ale také obohacují jejich osobnost a vztahy s jinými lidmi, podporují utváření vhodných postojů, mají vliv na celkovou atmosféru školy a propojují činnosti uplatňované ve výuce s činnostmi mimo výuku a mimo školu. Stávají se součástí žákovy běžné životní zkušenosti, která vzniká při kontaktu se světem. Průřezová témata jsou důležitým formativním prvkem ve vzdělávání, úzce se propojují se vzdělávacím obsahem a tím se podílejí na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí (viz kapitoly 3.3 a 3.5). Očekávané výstupy vzdělávacích oborů jsou další novinkou v kurikulárních dokumentech. Vymezují, co je očekávaným výsledkem vzdělávání při osvojování učiva jednotlivých vzdělávacích oborů. Očekávané výstupy jsou stanoveny tak, aby při jejich postupném osvojování docházelo i k utváření klíčových kompetencí. Při tvorbě učebních osnov budeme především zvažovat, jak dosahovat očekávaných výstupů (pomocí jakého učiva, v jaké vazbě na průřezová témata, jakými metodami a formami atd. viz kapitola 3.5). Z uvedeného vyplývá, že naše hlavní úsilí bude směřovat k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Znamená to kvalitně realizovat vzdělávací obsah základního vzdělávání, včetně námětů a činností, které přinášejí průřezová témata, a volit vhodné postupy na úrovni předmětů i celé školy. Tento trend je pak třeba podpořit dalšími prvky, jako jsou vhodné klima 8, odpovídající podmínky, ucelený systém hodnocení žáků i autoevaluace školy atd. Vzhledem k naznačenému důrazu na některé části RVP ZV lze doporučit, aby studium RVP ZV probíhalo postupně nejprve je vhodné věnovat se obecným 8 Klimatem školy se rozumí především kvalita interpersonálních vztahů a sociálních procesů na škole, jak je vnímají a prožívají žáci, učitelé i ostatní zaměstnanci školy. 14

15 kapitolám a jejich významu pro tvorbu ŠVP ZV a pro žádoucí změny ve vzdělávání, teprve po jejich osvojení diskutovat o vzdělávacím obsahu, o učebním plánu atd. Jedno přečtení textu RVP ZV nestačí, některá místa dokumentu je třeba studovat opakovaně, vracet se k nim a společně si ujasňovat jejich smysl. Ideální je, pokud má každý učitel svůj RVP ZV 9, může si do něj psát poznámky a své postřehy, nebo má alespoň jeho elektronickou verzi 10, kterou může podle potřeby využívat Analýza podmínek školy Diskuse o potřebných změnách ve vzdělávání na konkrétní škole by měla být podložena analýzou (rozborem) výchozích podmínek školy (materiálních, technických, personálních aj.) a jejím vyhodnocením. Výsledky analýzy ukážou, kde se škola právě nachází, jaká je její výchozí situace. To pomůže vytvářet funkční a perspektivní ŠVP ZV. K analýze lze využít i některá data získaná v minulosti (např. údaje z Výroční zprávy školy; z Inspekční zprávy; z rozhovorů uskutečněných s učiteli, rodiči žáků či se žáky; z dotazníků, které jim byly zadávány dříve). Nové informace pak lze rovněž získat nejen od učitelů, ale i od žáků, jejich rodičů, zástupců obce či kraje, případně od učitelů a managementu škol, kam žáci nejčastěji odcházejí na 2. stupeň, na víceleté střední školy, na jiné střední školy atd. Učitelé by se měli vyjádřit ke všem podstatným aspektům života školy materiálními podmínkami počínaje, přes názory na vzdělávání (žáků i učitelů), klima školy a hodnocení žáků, až po představy o dalším zaměření vzdělávání. U rodičů by nás mělo zajímat, jaký je jejich pohled na současnou školu, co od ní očekávají, co považují ve vzdělávání za důležité, zda a jak chtějí spolupracovat atd. Co konkrétního očekávají od školy, kde se vzdělává jejich dítě. Od žáků je užitečné se dozvědět, jaké mají představy o vzdělávání, co se jim ve škole líbí, s čím nejsou spokojeni, co by ve škole změnili, jaké jsou jejich další studijní perspektivy atd. Metod, jak získat tyto informace, je více. Patří mezi ně ústní a písemná sdělení, pozorování, semináře (workshopy) a jiné. Lze použít řízený rozhovor, třídní nebo celoškolní diskusi. Kladem těchto postupů je možnost okamžitého upřesnění informací. Pokud by si však chtěl ředitel nebo jiný koordinátor pohovořit na větší škole s každým jednotlivě, pak je rozhovor časově dost náročný. Pozorováním lze zjistit klima školy, pojetí výuky jednotlivých učitelů aj. Osvědčilo se, když se pozorování může zúčastnit někdo nezaujatý (ředitel či učitel jiné školy atd.). Často se tak odhalí klady i nedostatky, které v každodenní práci nevnímáme. Společné dílny mohou dát odpověď na otázky, co je na škole a v naší práci dobré a co špatné, jaké máme cíle, jak k nim dospějeme apod. Nejrychlejší pro získávání dat je písemná forma. Je možné použít dotazník pro učitele, žáky (viz ukázka 1) nebo jejich rodiče, případně schránku důvěry atd RVP ZV vyšel ve Věstníku MŠMT, sešit 1, leden 2005, s Verze se změnami k ve Věstníku MŠMT, sešit 10, říjen RVP ZV s úpravami k je možné stáhnout z www stránek VÚP v Praze ( z webových stránek MŠMT ( je i součástí vzdělávacího portálu VÚP ( 15

16 Dotazník může být tvořen otevřenými otázkami (vlastní odpověď), částečně otevřenými otázkami (výběr odpovědi + vlastní zdůvodnění) nebo uzavřenými otázkami (výběr odpovědi). Otevřené otázky mají výhodu v tom, že respondent má prostor formulovat svůj názor nebo zdůvodnit výběr odpovědi, uzavřené otázky se naopak lépe vyhodnocují. Riziko dotazníků tkví v chybně kladených otázkách a nabídce odpovědí 11 a v nemožnosti upřesňovat uvedené informace, což může vést k nepřesnému výkladu ze strany tazatele či respondenta. Dotazník nemusí obsahovat jen otázky, může být sestaven i z různých tvrzení, která mají respondenti posuzovat (viz ukázka 1). Získaná data z několika zdrojů je třeba propojit, vytvořit z nich závěry a diskutovat o nich. K této diskusi by měli být přizváni všichni učitelé, ale mohou se jí účastnit i zástupci žáků, jejich rodičů, zřizovatele nebo kraje. Ukázka 1 Zkrácená ukázka z dotazníku pro žáky 2. stupně ZŠ a víceletá gymnázia Dotazník je převzat ze švédských materiálů a je konstruován jako posuzování předložených tvrzení. Žáci odpovídají na škále: rozhodně souhlasím, spíše souhlasím, nesouhlasím, rozhodně nesouhlasím. 1. Moji učitelé věří, že mohu dostat dobré známky ze zkoušení a úspěšně napsat písemné práce. 2. Moji učitelé věří, že pokud se budu opravdu snažit, mohu být v jejich předmětech úspěšný/á. 3. Naši učitelé považují za přirozené, že je v jejich hodinách ve třídě ticho. 4. Mám pocit, že naši učitelé od nás očekávají, že se budeme učit dostatečně na to, abychom úspěšně zvládli učivo následujících ročníků. 5. Učitelé jsou schopni nás přimět k tomu, abychom se hodně učili. 6. Mám pocit, že naši učitelé mají svoji práci opravdu rádi. 7. Učitelé v naší škole opravdu věří, že učení je velmi důležité. 8. Všichni učitelé zaznamenávají absence a pozdní příchody. 9. Učitelům na naší škole na žácích opravdu záleží. 10. Učitelé na naší škole chodí do hodin včas. Metodou, kterou lze použít při analýze školy, je i SWOT analýza. SWOT je zkratka čtyř anglických slov (Strengths) silná místa, (Weaknesses) slabiny, (Opportunities) příležitosti a (Threats) rizika (ohrožení). Učitelé školy (případně žáci a jejich rodiče) vymezují přednosti a nedostatky, příležitosti či rizika jako výchozí stav pro další úvahy o zaměření vzdělávání a života školy. Silné a slabé stránky se zpravidla týkají vnitřního prostředí školy. Na silných stránkách by škola měla stavět svůj ŠVP ZV. Slabé stránky by se měla, pokud je to možné, pokusit odstranit či vylepšit. Příležitosti a rizika vypovídají spíše o vnějších vlivech. Mezi rizika řadíme faktory vedoucí ke stagnaci, případně až k zániku školy. Příležitostmi nazýváme ty faktory, které jsou žádoucí a dávají škole příležitost k rozvoji. ŠVP ZV by se měl opírat o výsledky analýzy a zahrnovat v sobě přednosti a jedinečnosti školy, ale i záměry, jak zmírnit zjištěné nedostatky. 11 Dvojitá otázka (v jedné otázce se ptáme na dvě věci), mlhavá otázka (otázka, která znamená pro každého něco jiného), hypotetická otázka, zavádějící otázka, otázka v nespisovném jazyce či slangu (i s mnoha cizími slovy), všeobjímající otázka zjišťující vše najednou; chybná nabídka odpovědí, překrývající se odpovědi atd. 16

17 Jak provádět SWOT analýzu (návrh jednotlivých kroků) Zpracováno podle materiálu Z. Dlaboly připraveného v rámci vzdělávání v projektu ESF Koordinátor. Krok 1. Domluvte se na pravidlech a cílech aktivity. Pravidla si naformulujte a sepište (např. budeme k sobě otevření, nebudeme nic zastírat, chceme se lépe poznat). V úvodní fázi využívejte pravidel brainstormingu (žádná kritika či hodnocení přinášených nápadů, každý nápad je přijatelný, čím víc nápadů tím lépe, je dobré rozvíjet myšlenky jiných). Krok 2. Rozdělte se na menší heterogenní a vyrovnané skupinky (4-6 lidí). Měli by se sejít lidé, kteří nemají možnost častěji spolupracovat (učitelé 1. a 2. stupně, učitelé odlišných předmětů apod.). Ve skupinách se zamýšlejte nad jednotlivými stránkami vaší školy zapisujte, co vás k daným stránkám napadá. Bývá užitečné zapisovat na velký formát papíru a do kříže vlevo nahoře silné stránky, vpravo slabé stránky, vlevo dole příležitosti, vpravo rizika. Nezapisujte (nepřesahujte) do jiných částí kříže. Budou se samostatně využívat v dalším kroku. Stanovte si raději čas, který tomuto kroku budete věnovat. Krok 3. Skupiny z 2. kroku rozdělte na 4 oborové sekce podle stránek SWOT analýzy. Každá skupina se bude specializovat na jednu stránku. Je důležité, aby v každé skupině byl někdo z původních skupin. Jeho úkolem bude vysvětlit ostatním v sekci případné nejasnosti jak jsme to mysleli. Původní velké papíry rozdělte na 4 části a v sekcích porovnávejte, konfrontujte, doplňujte a obhajujte výstupy k dané stránce. Výstupy by měla odsouhlasit naprostá většina členů sekce. V případě, že se nedokážete shodnout, raději projednání daného bodu odložte (doporučujeme jej zatím zařadit do rizik školy). Krok 4. V případě, že nemáte pocit úplnosti výstupů, doporučujeme nahlédnout do kapitoly 10. RVP ZV Materiální, personální, hygienické, organizační a jiné podmínky pro uskutečňování RVP ZV. Jednotlivé body revidujte a další připisujte, pokud se vám zdají podstatné a obohacují pohled na školu. Krok 5. Sekce si připraví prezentaci svých výstupů. Je vhodné, když výstupy jedné skupiny prezentuje víc členů (každý si vybere nějaký bod, který prezentuje). Stanovte si čas prezentace (např. do 10 minut), jde o představení toho nejpodstatnějšího. Po každé prezentaci by měla následovat diskuse všech k dané stránce SWOT analýzy. Je vhodné, když ji řídí jeden člen dané sekce, který se neúčastní diskuse jen ji řídí. Určete si čas na diskusi (např. 15 min). Je důležité si určit zapisovatele, který pořizuje zápis a následně výsledky zpracuje. S výstupy by měla souhlasit naprostá většina učitelů. V případě, že se nedokážete na některých bodech shodnout, raději jejich projednávání odložte (doporučujeme je zatím zařadit do rizik školy). Krok 6. Výsledky je vhodné strukturovat a seřadit podle jednotlivých oblastí (materiální podmínky, personální podmínky, kvalita výuky atd.) od nejpodstatnějších k méně významným. To je možné provést diskusí v menších skupinách. Alternativou je určování významnosti pomocí hlasů přidělených jednotlivým učitelům, např. každý má 3-5 hlasů (nalepovacích lístků) pro každou stránku SWOT. Ty přidělí bodům, které preferuje. Takto získané pořadí může sloužit vedení školy k rozhodnutí o krocích nezbytných k nápravě. Je to i prostředek k ujištění, že výchozí stav školy vnímáme podobně, že víme co vylepšovat, že další kroky budou transparentní. SWOT analýza je jen jedním z kroků, je třeba ji doplňovat dalšími pohledy. Nechtějte také vyřešit vše naráz. Krok 7. S výsledky analýzy je třeba transparentně, plánovaně a neformálně zacházet. Její provedení bez patřičných následných kroků bude mít za následek demotivaci účastníků a odrazí se na dalších společných krocích tvorby ŠVP ZV. 17

18 Ukázka 2 Příklad SWOT analýzy vypracované na pilotní základní škole 12 SILNÉ STRÁNKY V LIDSKÉM POTENCIÁLU: kvalita pedagogického sboru na 1. stupni týmová spolupráce vhodná věková různorodost pedagogického sboru 5 mužů ve sboru ochota pracovníků školy ke změnám (další body týkající se jazykové odbornosti, ochoty se vzdělávat, dohodnout se atd.) V MATERIÁLNÍM VYBAVENÍ: počítače ve většině tříd využití při výuce přístup k PC a na internet, vybavení školy informační technikou s volným přístupem žáků poměrně vysoká úroveň vybavení školy (např. knihovna, sociální zařízení, školní klub) kvalitní stravování (možnost výběru jídel, dostatek ovoce a zeleniny) (další body týkající se polohy školy, vnějšího i vnitřního prostředí, vybavení atd.) V PEDAGOGICKÉM PROCESU: větší propojení mezi jednotlivými předměty důraz se klade na experiment větší volnost při výuce částečně odbourává časovou tíseň zdravý životní styl (další body týkající se využití knihovny a samostatné práce s literaturou, spolupráce s MŠ, kvalitní spolupráce 1. a 2. stupně, zkušenosti ze vzdělávacího programu Obecná škola atd.) V OSTATNÍCH FAKTORECH: relativně dobrá spolupráce rodiny a školy (neformální setkání rodičů a pedagogů, sponzorování akcí atd.) dobrá sociální skladba žáků (rodinné zázemí), dobrá spolupráce s většinou rodičů (sponzoři) dodržování tradic školy (jarmark, akademie, olympiáda, setkání rodičů na konci roku atd.) velká nabídka + bohatá mimoškolní činnost = rozvoj osobnosti dítěte mimo vyučování (i pro rodiče) (další body týkající se tradic a prestiže školy, účasti v soutěžích, bohaté mimoškolní činnosti atd.) SLABÉ STRÁNKY V LIDSKÉM POTENCIÁLU: malá univerzálnost vyučujících (problém vzdělávání současných i budoucích pedagogů) nedostatečné znalosti cizího jazyka učitelů na 1. stupni nemotivující finanční ohodnocení při práci nad rámec svých povinností nepřipravenost učitelů pracovat s moderní technologií (další body týkající se práce s PC, flexibility učitelů, vztahu učitelů k žákům atd.) V MATERÁLNÍM VYBAVENÍ: zatím menší materiální vybavení škol nedostatek pomůcek + náhradní díly a servis nedostatek odborných učeben (nemožnost plnit dlouhodobé cíle projekty Vv) nedostatek prostor pro relaxaci dětí (další body týkající se učeben, dílen, prostor pro Tv, kabinetů, vybavení nábytkem, PC atd.) V PEDAGOGICKÉM PROCESU: ověřování vědomostí v nezvládnuté týmové práci se mohou snáz schovat slabí žáci, aniž by cokoli pochytili odtažitost některých částí učiva od běžného života orientace na jeden cizí jazyk Aj (další body týkající se mezipředmětových vztahů, samostatné práce žáků, vazeb na družinu atd.) 12 Ukázka představuje zkrácenou a upravenou SWOT analýzu ZŠ Lesní v Liberci. Není záměrem uvádět všechny položky, které si škola vymezila, ale nastínit strukturu analýzy a navodit způsob uvažování učitelů na konkrétní škole. 18

19 V OSTATNÍCH FAKTORECH: malá disciplinovanost současné populace malá informovanost o zkušenostech RVP v zahraničí nedostatečný vztah dětí k prostorám školy k vlastním učebnám vždy lepší vztah (další body zaměřené na odchod žáků na víceleté střední školy, volný čas dětí, osvětu rodičů, problémy sociální skladby žáků atd.) PŘÍLEŽITOSTI PRO NAŠI ŠKOLU: pro žáky prakticky založené s menší schopností pamětního učení využít vlastních organizačních schopností (objevit ji!) pro pedagogy poznat některé vlastnosti, schopnosti a povahové rysy žáků (další body týkající se spolupráce 1. a 2. stupně, rozvoje talentů, dělení tříd na skupiny, vybavení atd.) PRO ŠKOLSTVÍ: přibližování evropským standardům zlepšení společenské prestiže a finančních podmínek učitelů odbourání zdvojení učiva v několika předmětech (další body týkající se motivace žáků, výuky jazyků, dublování učiva, spojení výuky s praxí atd.) RIZIKA PRO NAŠI ŠKOLU: při nesplnění vstupních podmínek bude ohrožena celková koncepce výuky nepokračování v dostavbě a přestavbě školy aby specializace školy neměla vliv na úkor všeobecného základu neúspěch = vina školy projektu (další body týkající se obav z náročnosti projektu, času pro zpracování, malého zápalu učitelů atd.) PRO ŠKOLSTVÍ: nadměrné nároky na učitele, malé finanční ohodnocení nezvládnutí organizačních záležitostí rozvrhy, chod školy bude finančně zajištěna výuka dělení hodin vzájemné obviňování tvůrců týmů ŠVP ZV (další body týkající se potřeby všestrannějších učitelů, návaznosti na SŠ, různosti programů, vyšší týdenní hodinové dotace atd.) PRO ŽÁKY: nepřijetí žáků na střední školy neschopnost některých žáků zvládnout 2 jazyky diskriminace netalentovaných žáků a žáků z příslušných spádových obvodů (další body týkající se časového zatížení žáků, návaznosti na SŠ atd.) PRO RODIČE: nedostatečná podpora a pochopení ze strany rodičů rodiče strach, aby děti uspěly při přijímacím řízení strach rodičů z nového a neověřeného (další body týkající se reakcí rodičů, možných konfliktů atd.) PRO VYUČUJÍCÍ: nedostatek finančního zajištění výuky uvolnění kázně žáků nejednotnost učiva v jednotlivých ročnících (při přechodu na jinou školu) (další body týkající se nepřipravenosti učitelů, přechodu na jiný styl práce, nedostatku financí atd.) PRO SPOLEČNOST: nekázeň, agresivita, násilí drogy, kouření, alkohol krádeže, šikana (další body týkající se umění naslouchat, reakcí veřejnosti, vztahu nových učitelů k ŠVP atd.) 19

20 2.1.4 Plán tvorby ŠVP ZV Dalším krokem přípravné fáze je naplánování tvorby ŠVP ZV. To spočívá v personálním, časovém a obsahovém rozvržení tvorby ŠVP ZV a v organizačním provázání všech kroků od zahájení do ukončení tvorby dokumentu: o o o o personální zabezpečení stanovení hlavního koordinátora tvorby ŠVP ZV 13, případně dvou koordinátorů pro 1. a 2. stupeň a jeho/jejich proškolení v dovednostech tvorby ŠVP ZV; hlavním koordinátorem může být ředitel, ale i jiný jím pověřený pedagog; v každém případě by to měl být člověk, který má ve škole přirozenou autoritu, je zastáncem změn naznačených v RVP ZV a je plně odhodlán uvádět tyto změny do života školy; na některých pilotních školách si vytvořili i funkci nezávislého oponenta pedagoga, který není přímo zapojen do tvorby, ale oponuje jednotlivé kroky a vzniklé části ŠVP ZV; pokud je koordinátorem někdo jiný než ředitel školy, je žádoucí, aby se ředitel účastnil všech společných setkání týkajících se tvorby ŠVP, podporoval koordinátora a konzultoval s ním další postup. sestavení dílčích týmů pro řešení jednotlivých postupných úkolů (obecné kapitoly, učební osnovy pro jednotlivé předměty, celkovou redakci a úpravu textu ŠVP ZV atd.); vymezení konkrétních odpovědností za přípravu jednotlivých částí ŠVP ZV (rozhodnout, komu svěřit kterou roli v celkové přípravě i v jednotlivých týmech); časové rozvržení tvorby vymezení začátku a konce tvorby ŠVP ZV a jednotlivých etap práce; na tvorbu ŠVP ZV jsou 2 roky; je třeba vytvořit konkrétní model tvorby, počítat s možností zpracovávání dvou i více verzí některých částí dokumentu, počítat s konečnými úpravami textu atd.; plánování doprovodných postupů a činností (setkání, diskusí, konzultací, vzdělávání, formálního dopracování textu atd.); koncepční a obsahové vymezení tvorby ŠVP ZV stanovení způsobů a postupů tvorby jednotlivých částí ŠVP ZV v potřebných vztazích i návaznostech a s vhodným obsahem; organizační propojení jednotlivých kroků propojení všech výše uvedených činností do fungujícího systému (naplánování jednotlivých kroků musí být reálné, kroky na sebe musí logicky navazovat; je třeba počítat s dalšími činnostmi školy, prázdninami a akcemi, kdy bude tvorba omezena nebo přerušena; je nutné vymezit časovou rezervu pro případ problémů, tvůrčích krizí atd.). 13 Činnosti, které by měl koordinátor tvorby ŠVP ZV zvládnout, uvádí obr. 1 na straně

21 Činnosti, které by měl zvládnout koordinátor tvorby ŠVP ZV 1 2 motivovat ostatní na základě porozumění změnám a ztotožnění se s nimi Koordinátor naplánovat časové rozvržení tvorby ŠVP ZV (harmonogram činností) 21 3 řídit tým učitelů a organizovat společnou i skupinovou práci při tvorbě ŠVP ZV 5 podílet se na vytvoření dílčích pracovních týmů a vymezení odpovědností 4 průběžně sledovat (kontrolovat, evidovat a korigovat) plnění jednotlivých kroků tvorby ŠVP ZV 6 Obr. 1 poznat nedostatky programu a vést k jejich úpravě; umět poradit při formulování textu 7 rozpoznat potřebu vzdělávání učitelů v konkrétních oblastech souvisejících s tvorbou a realizací ŠVP ZV, doporučovat konkrétní vzdělávání 8 řídit sestavení konečné podoby ŠVP ZV z jednotlivých částí

22 Jednotlivé zmíněné činnosti na sebe těsně navazují a mohou se prolínat. K určení toho, co lze dělat postupně a co souběžně, mohou pomoci následující body, v nichž jsou shrnuty zkušenosti ředitelů pilotních škol s tím, co se v přípravné fázi tvorby ŠVP ZV osvědčilo a co se naopak neosvědčilo. Co se osvědčilo: provést úvodní výklad (obecné seznámení pracovníků školy se změnami ve vzdělávání a s filozofií RVP ZV), samostudium a následná mnohostranná diskuse nad obsahem a účelem RVP ZV a ŠVP ZV (dílčí schůzky k jednotlivým tématům), přednostní studium obecných kapitol RVP ZV; dát každému učiteli samostatný výtisk (RVP ZV) k prostudování, zadat pevný, nepříliš vzdálený termín, do kterého se všichni s materiálem seznámí; uvědomit si status quo (současný stav) provést analýzu školy (např. SWOT), využít názory učitelů, rodičů, žáků i ostatních (cíleně zaměřené otázky), analýzu školy dopracovat v úzkém kruhu pracovníků; při ustanovení pracovního týmu využít zkušeností pedagogů z jejich předešlé práce (práce vedoucích v předmětových komisích a metodických sdruženích), pro koncepci ŠVP ZV sestavit užší pracovní tým, rozdělit odpovědnosti a pravomoci (hlavní garant = ředitel školy, koordinátoři, tvůrci vyučovacích předmětů apod.); realizovat pravidelná setkávání pracovních týmů, navozovat komunikaci mezi zástupci 1. a 2. stupně, spolupracovat s jinými školami (inspirovat se jejich prací, výsledky, zkušenostmi atp.); systematicky se vzdělávat, výhledově připravit plán dlouhodobého vzdělávání, zajistit vhodnou pedagogickou literaturu pro potřeby vedení i pedagogického sboru apod. Co se neosvědčilo: předpokládat, že všichni pochopí podstatu kurikulární reformy, záměry obsažené v RVP ZV a smysl tvorby ŠVP ZV hned po prvním vysvětlení; nechat učitele studovat RVP ZV delší dobu (např. 2 měsíce) bez možnosti vzájemných diskusí, pracovních porad, konzultací apod.; zadat stručný (nestrukturovaný) dotazník pro učitele navozující formální odpovědi, zaměřující se jen na některé stránky vzdělávání a života školy atd.; pracovat na některých úkolech v příliš širokém týmu lidí (např. při tvorbě harmonogramu, koncepce ŠVP ZV apod.); pracovat izolovaně. 2.2 Možná rizika při vynechání některého z naznačených kroků Naznačené kroky představují nezbytné minimum, které je nutno ve fázi přípravy tvorby vlastního ŠVP ZV zohlednit (akceptovat). Je tedy zřejmé, že existují i jistá rizika, pokud některý z kroků vynecháme. Samozřejmě nelze tato rizika předjímat všechna, můžeme se přesto pokusit vyjmenovat alespoň některá z nich: odmítnutí celé reformy a koncepce dvoustupňového kurikula v důsledku neznalosti základních myšlenek a materiálů, nedocenění významu tvorby vlastního ŠVP ZV; komplikace v důsledku špatně organizované práce (např. přílišné urychlení prací, špatná časová koordinace, opomenutí sezonního zaneprázdnění a dalších aktivit školy apod.); 22