Využití teoretických výpočtů při interpretaci dat získaných na modelových systémech

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Využití teoretických výpočtů při interpretaci dat získaných na modelových systémech"

Transkript

1 Využití teoretických výpočtů při interpretaci dat získaných na modelových systémech Jan Polášek, KFPP MFF UK V současné době je nepřehlédnutelný zvýšený zájmem o životní prostředí a vývoj prostředků k jeho sledování a ochraně. V této souvislosti se dostává velké pozornosti výzkumu katalyzátorů a plynových detektorů. Katalyzátory jsou často tvořeny katalyticky aktivními kovovými nanočásticemi nesenými na nevodivé podložce, základem plynových senzorů bývá materiál (často oxid), jehož základní vlastností z hlediska použití v těchto zařízeních je změna vodivosti za přítomnosti různých plynů. Konečným cílem výzkumu těchto zařízení bývá zlepšení jejich citlivosti, selektivity a stability. Ukazuje se, že výrazného zlepšení těchto vlastností se dá dosáhnout dopováním základního materiálu malým množstvím některých vzácných či přechodových kovů. Pro optimalizaci citlivosti a selektivity by bylo ideální dokázat úplně popsat vlastnosti reálných katalyzátorů a plynových detektorů a mechanismy jejich fungování, to je však vzhledem k velké složitosti těchto systémů často nemožné. Proto výzkum základních vlastností probíhá na modelových systémech, které se dají plně popsat pomocí metod fyziky povrchů. Dalším krokem je pak přechod ke složitějším a realitě bližším polykrystalickým vzorkům, u kterých je možné využít na modelových systémech získané znalosti. Z rešerše [1] je patrná velká míra pozornosti, která je výzkumu modelových katalyzátorů již delší dobu věnována. Oxid wolframu nabývá různých forem, od polovodiče WO 2 po nevodivý WO 3 s množstvím mezistavů různých vlastností. WO3 může za pokojové teploty tvořit různé stabilní struktury, jako například hexagonální, deformovanou kubickou či strukturu typu pyrochlor, z nichž každá je složena z v rozích a/nebo v hranách sdílených osmistěnů WO 6. Kyslíkové vakance v těchto strukturách obsažené mohou být snadno zaplněny mono- či divalenčnímy atomy. Tyto vakance tvoří katalyticky aktivní místa a dávají oxidu wolframu zajímavé vlastnosti z hlediska využití jako katalyzátoru. Dopování těchto míst různými prvky vede k dramatickým změnám zabarvení a elektrické vodivosti. Díky tomu je oxid wolframu perspektivní materiál pro využití v elektrochromických zařízeních. Protože je vodivost díky tomuto mechanismu ovlivňována i adsorpcí látek z atmosféry, je tento oxid velmi zajímavým materiálem také z hlediska využití v plynových senzorech. Vzniklo již několik prací zaměřených na adsorpci NO x, H 2 S či NH 3 na povrchu WO 3. V poslední době vzrostla atraktivita oxidu wolframu jako možného katalyzátoru pro využití v palivových článcích s polymerní membránou. Doposud pro tento účel velmi široce zkoumaný a atraktivní materiál - oxid céru - byl umístěn na seznam tzv. kritických surovin Evropské unie,

2 což přesouvá pozornost k dalším materiálům, mezi kterými se právě oxid wolframu jeví jako jeden z nejvhodnějších. Chemické složení a vlastnosti tenké vrstvy oxidu wolframu jsou silně ovlivněny metodou a podmínkami během její přípravy. Tenké vrstvy oxidu wolframu již byly vytvořeny různými technikami včetně tepelného napařování, usazováním chemických par, sol - gel metodou či oxidací tenké vrstvy wolframu. Pro výzkum krystalografické struktury je třeba připravit epitaxní, tzn. monokrystalickou vrstvu s co nejmenším počtem defektů a pokud možno rovnoměrnou tloušťkou. Kvůli používaným měřícím metodám je také dobré co nejvíce omezit nabíjení vytvořené vrstvy. Jednou z vlastností WO 3 je malá vodivost, proto jsou kladeny nároky na malou tloušťku vytvořené vrstvy. V naší laboratoři již byly vytvořeny vrstvy oxidu wolframu oxidací částic kovového wolframu za různých podmínek, vypařováním práškového oxidu wolframu, oxidací polykrystalické vrstvy kovového wolframu, magnetronovým reaktivním naprašováním, plazmatickou oxidací povrchu monokrystalu wolframu (110) a usazováním chemických par oxidu wolframu na povrchu slídy. Dvě poslední metody vedly k růstu orientovaných útvarů. V případě usazování par na povrchu slídy rostl oxid ve formě nanotyček, které jsou k zamýšlenému výzkumu nevhodné. Pomocí oxidace povrchu monokrystalu wolframu se však podařilo vytvořit vhodnou tenkou epitaxní vrstvu. Velký vliv, jaký může mít dopování oxidu wolframu vzácnými kovy (Pd, Pt, Au), byl již zaznamenán [3, 2]. Ačkoli byly plynové detektory z tohoto materiálu již vyvinuty a použity pro různé plyny, stále nejsou známy principy a strukturální závislosti detekce plynů. Proto v současné době probíhá výzkum příslušných modelových systému. Na katedře fyziky povrchů a plazmatu probíhá výzkum různých modelových systémů založených na oxidu wolframu již delší dobu. Mj. zde byly připraveny a prozkoumány systémy Pd/WO 3 /W(110) a Pt/WO 3 /W(110). Tyto práce prokázaly možnost přípravy orientovaných ostrůvků paladia a platiny na krystalickém povrchu oxidu wolframu a poskytly popis takto získaných modelových systémů. Protože některé experimenty ukazují atraktivitu využití kombinace zlata a platiny pro využití v některých zařízeních (např. v palivových článcích), bylo logickým krokem pokračovat přípravou a popisem modelového systému zlatem a platinou dopovaného oxidu wolframu. Přítomnost kombinace obou těchto kovů na povrchu oxidu vnesla do experimentálních dat jevy, které činí jejich interpretaci složitější. Pro lepší pochopení je velmi užitečné se seznámit s výsledky získanými metodami teoretické fyziky. Fotoelektronová spektroskopie při nejjednoduším pojetí poskytuje informace o chemickém složení vzorku odvozené z kinetických energií elektronů vytržených ze vzorku pomocí fotoemise. Fotoemise je proces, při kterém je energie příchozího fotonu o energii hν předána elektronu v nějaké z hladin ozářeného atomu, tento elektron je poté vytržen ze své

3 hladiny a emitován do vakua. Základní bilanční rovnice fotoemise vypadá takto: hν = E b (k) + E k + ϕ (1) kde hν je energie fotonů budícího záření, E b (k) je vazebná energie vztažená k Fermiho mezi látky vzorku, ϕ je výstupní práce a E k je kinetická energie emitovaného elektronu. Při známé energii fotonů použitého záření je díky ní možné určit vazebné energie elektronů v ozařovaných atomech (Podle rovnice (1) by bylo třeba znát ještě výstupní práci vzorku. Jak bude ukázáno níže, při vlastním experimentu se této podmínce vyhneme.). Protože jsou vazebné energie jednotlivých prvků známé, umožňuje PES jejich identifikaci ve vzorku. Při vlastním experimentu je třeba vzít v úvahu několik dalších faktorů, které ovlivňují výslednou energii emitovaného elektronu a je třeba zahrnout je do rovnice (1). Jedním z nich je kontaktní potenciál mezi vzorkem a spektrometrem ϕ s ϕ, který je třeba k pravé straně (1) přičíst. Dalším faktorem je přítomnost okolních atomů, které energii elektronu ovlivňují dvěma způsoby. Jednak mohou mít vliv přímo na velikost vazebné energie jednotlivých hladin, dále ovlivňují i konečný stav atomu. Elektron po svém odchodu zanechává v atomu místo, atom pak relaxuje do konečného stavu obecně jiného než byl stav počáteční, to pak také ovlivňuje výslednou energii emitovaného elektronu. Tento jev se nazývá elektronové stínění a je také ovlivněn okolními atomy. Výsledná změna energie E způsobená oběma těmito jevy se nazývá chemický posuv a je třeba ji ve vztahu (1) také zohlednit. Po zohlednění předchozího a úpravě rovnice (1) můžeme pro energetickou bilanci fotoefektu psát hν = E b (k) + E + E k + ϕ s (2) Člen E je užitečný právě proto, že nám dává informaci o chemickém stavu prvků ve zkoumaném vzorku. V tomto členu se ovšem nemusí skrývat pouze posuv daný chemickým okolím. Fotoelektronové experimenty s vysokým rozlišením (SRPES - fotoelektronová spektroskopie buzená synchrotronovým zářením, viz níže) umožnily využití speciálního druhu chemického posuvu. Ten je zvláště důležitý pro fyziku povrchů, vyskytuje se totiž pouze u povrchových atomů. Na obrázku 1 je vidět fotoelektronové spektrum hladiny Pt 4f platiny ve formě ostrůvků na povrchu oxidu wolframu. Můžeme vidět dvě složky vzájemně vzdálené o 0,4 ev. Spektrum zlata na povrchu oxidu vypadalo podobně. Tento posuv neodpovídá posuvu danému chemickým okolím a jeho původ je třeba hledat jinde. Při tvorbě kovů z jednotlivých atomů se z původních diskrétních elektronových hladin tvoří spojité pásy. Protože povrchové atomy mají méně sousedů než objemové, dá se u nich očekávat menší šířka těchto pásů. K zachování nábojové neutrality na povrchu je nutné, aby se střed nejvyšší slupky posunul z pozice, kterou mají objemové atomy tak,

4 aby bylo průměrné zaplnění u povrchové i objemové nejvyšší slupky stejné. Tato změna se projeví i ve vnitřních slupkách povrchových atomů. Směr této změny závisí na míře obsazení poslední slupky. Pokud je obsazena z méně než jedné poloviny, posunují se vazebné energie směrem k nižším hodnotám, pokud je obsazena z více než jedné poloviny, je tomu naopak. Tento jev se v literatuře označuje zkratkou SCLS (surface core leve shift). 220 ev Intenzita [libovolné jednotky] Pt/WO Vazebná energie [ev] Obrázek 1: Fotoelektronové spektrum Pt 4f po depozici platiny o tloušťce ekvivalentní vrstvy 0,9 nm na povrch WO 3 (110) za pokojové teploty První teoretické výpočty SCLS byly založeny na modelu odvozeném z teorie o rozdílu vazebné energie vnitřních elektronů u volného atomu a atomu v kovu. Tyto výpočty vyžadovaly mnoho nezávislých experimentálních dat a umožnily určení SCLS pro mnoho prvků. Jejich hlavní výsledkem bylo nalezení přímé souvislosti mezi SCLS a povrchovou segregační energií substituční (Z + 1) poruchy na povrchu kovu o at. čísle Z, což přineslo nový náhled na celou problematiku. První ab - initio výpočty určovaly SCLS jako rozdíl vlastních hodnot energií vnitřních elektronů atomu na povrchu a v objemu. Takové výpočty však dávají experimentátorovi jen velmi malý nebo žádný užitek (jak se ukázalo i při porovnání výsledků těchto výpočtů s experimenty). Berou v úvahu totiž pouze počáteční stav systému a zcela zanedbávají stínění elektronovou dírou v koncovém stavu, které má ovšem v experimentu velký vliv. Teprve práce Magnus Aldéna, H. L. Skrivera, and Borje Johanssona [4] přinesla výsledky využitelné i pro experimentátora. V této práci počítali SCLS pro kovy skupiny 4d a 5d (mezi které patří i platina) a do výpočtů vnesli i efekty koncového stavu. K atomu ionizovanému ve vnitřní hladině se v ní přistupuje jako k poruše lokalizované na povrchu a v objemu látky. Pro výpočet objemové poruchy byla použita metoda self konzistentní Greenovy funkce pro ideální krystal, která poskytne rozpustnou energii (solution - energy) poruchy v objemu Eimp bulk. Pro výpočet objemové poruchy byla použita metoda self konzistentní povrchové Greenovy funkce pro ideální krystal, která poskytne rozpustnou energii poruchy na povrchu E surf imp. SCLS se pak dá získat jako povrchová segregační energie takové poruchy: SCLS = E surf imp Ebulk imp

5 Výsledky a jejich porovnání s experimentálně zjištěnými hodnotami jsou na obrázku 2. Díky započítání vlivu stínění je experimentátor může vzít v úvahu při interpretaci svých dat. V našem případě byly užitečné při interpretaci spektra Pt 4f (obrázek 1), protože hodnota příslušející platině (-0,4 ev) odpovídá rozdílu obou složek v našem spektru. Obrázek 2: Porovnání teoretických výpočtů (čára) a experimentálních výsledků (čtverce) pro SCLS u kovů skupin 4d a 5d. Hodnoty přísluší nejtěsnějším pozorovaným strukturám (tzn. fcc (111), bcc (110), hcp (0001)) [4] Depozice druhého kovu vnesla do spekter nové možné efekty. Na obrázku 3 je vidět vývoj spekter linií Pt 4f 7/2 a Au f4 7/2 během ohřevů. U obou kovů jsou vidět dvě složky. Jednu jsme identifikovali jako objemovou, jednu jako SCLS. Pokud se podrobněji podíváme na vývoj intenzit mezi teplotami 400 K a 500 K, vidíme u Pt prudký vzestup složky na nižší vazebné energii. Protože termodynamické vlastnosti systému i data získaná metodou RHEED hovoří proti možnosti, že by se mohl zvětšit podíl povrchu platiny k jejímu celkovému množství, je třeba hledat jiné vysvětlení. Logicky se nabízí možnost vzniku slitiny Au - Pt, pokud by se její přítomnost ve fotoelektronovém spektru projevovala stejným posuvem, jako SCLS. Protože doposud nejsou k dispozici experimentální data (to souvisí zřejmě s neochotou obou kovů vytvářet slitinu. Objemový bimetalický fázový diagram ukazuje, že na většině rozsahu podílu koncentrací jsou oba kovy nemísitelné. Pokud všam máme kovy ve formě nanočástic, bývá jejich chování oproti objemovému rozdílné), bylo by velmi užitečné mít k dispozici CLS pro tuto slitinu vypočtený teoreticky. Olovsson a spol. ukázali, že je možné pro bimetalické FCC slitiny spočítat CLS, který dobře odpovídá experimentálě získaným výsledkům [5]. Podařilo se to v rámci DFT metodou podobnou té, kterou použili Aldén a spol pro výpočet SCLS, jak bylo popsáno výše. Bohužel, mezi doposud vypočítanými slitinami chybí slitina Au - Pt, článek [5] však ukazuje, že potřebná metoda už byla vyvinuta a otevírá se tak další možnost propojení naší experimentální práce s teoretickou fyzikou.

6 (a) 570 K Au B Au SA (b) Pt B Pt SA 500 K Intenzita [Lib. j.] 400 K 300 K 200 K 160 K Au B Au SA Pt B Pt SA Vazebná energie [ev] Rel. plocha [Lib. j.] Au SA Au B Pt SA Pt B Teplota [K] Obrázek 3: Vývoj spekter linie Pt 4f 7/2 a Au f4 7/2 po depozici kovů na povrch WO 3 (111) za nízké teploty během ohřevů až na 570 K V odstavcích výše jsme se zabývali spíše interpretací PES spekter pro určení chemického stavu systému. Jedním z cílů práce bylo ovšem i určení struktury vzniklých bimetalických útvarů. Z dat získaných metodami PES a RHEED bylo možné usoudit, že kovy byly přítomny ve formě ostrůvků. Přesněji určit strukturu těchto otrůvků by však bylo čistě z našich experimentálních dat velmi obtížné a nejisté. Naštěstí již existují práce, které se zabývají výpočty stabilních struktur malých ostrůvků ze zlata a platiny [6, 7, 8]. V těchto pracích byla pomocí velmi podobných metod, avšak zlepšujícího se programového a výpočetního vybavení počítána struktura bimetalických ostrůvků pro různé koncentrace. Práce naznačili, že pro naše uspořádání je nejpravděpodobnější vznik tzv. core - shell struktury s platinovým jádrem a zlatem na povrchu ostrůvku. Tyto práce rovněž naznačili, že při takto malých útvarech může vznikat slitina obou kovů. Tyto výsledky nám dali dobrý návod k interpretaci dat a podpořili model růstu a struktury bimetalických ostrůvků na povrchu oxidu wolframu [9], který by se z čistě experimentálních dat sestavoval jen velmi obtížně. Reference [1] C. R. Henry: Surface studies of supported model catalysts. Surface Science Reports, 31 (1998), 231

7 [2] K. W. Park, K. S. Ahn, J. H. Choi, Y. C. Nah, Y. M. Kim,Y. E. Sung. Pt WO x electrode structure for thin-film fuel cells, Applied Physics Letters 81 (2002), 907 [3] J. Tamakia, T. Hashishina, Y. Unoa, D. V. Daob, S. Sugiyamab: Ultrahigh-sensitive WO 3 nanosensor with interdigitated Au nano-electrode for NO 2 detection. Sensors and Actuators B: Chemical 132 (2008), 234 [4] M. Aldén, H. Skriver, B. Johansson: Ab initio surface core-level shifts and surface segregation energies. Phys. Rev. Lett. 71 (1993), 2449 [5] W. Olovsson, C. Göransson, L. Pourovskii, B. Johansson, and I. Abrikosov: Corelevel shifts in fcc random alloys: A first-principles approach. Phys. Rev. B 72 (2005), [6] C. Song, Q. Ge, and L. Wang: DFT studies of Pt/Au bimetallic clusters and their interactions with the CO molecule. J. Phys. Chem. B 109 (2005), [7] W. Q. Tian, M. Ge, F. Gu, T. Yamada, and Y. Aoki: Binary clusters AuPt and Au6Pt: structure and reactivity within density functional theory. J. Phys. Chem. A 110 (2006), 6285 [8] F. Wang, P. Liu, and D. Zhang: Structures of Au/Pt bimetallic clusters: homogeneous or segregated? J. Mol. Model. 17 (2011) 1069 [9] J. Polášek, K. Mašek, J. Beran, P. Blumentrit, M. Vorokhta, N. Tsud, and V. Matolín: Photoemission and RHEED study of the supported Pt and Au epitaxial alloy clusters. Appl. Surf. Sci. 282 (2013), 746

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic

Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová

Více

Metody analýzy povrchu

Metody analýzy povrchu Metody analýzy povrchu Metody charakterizace nanomateriálů I RNDr. Věra Vodičková, PhD. Povrch pevné látky: Poslední monoatomární vrstva + absorbovaná monovrstva Ovlivňuje fyzikální vlastnosti (ukončení

Více

Role teorie při interpretaci spekter RPES

Role teorie při interpretaci spekter RPES Role teorie při interpretaci spekter RPES Libor Sedláček, KFPP Úvod Fotoelektronové spektroskopie patří mezi nejrozšířenější metody pro studium pevných látek a jejich povrchů. Jsou založeny na fotoelektrickém

Více

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Rtg. záření: Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Vznik rtg. záření: 1. Rtg. záření se spojitým spektrem vzniká při prudkém zabrzdění urychlených elektronů.

Více

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis (Foto)elektronová spektroskopie (pro chemickou analýzu) ESCA, XPS X-ray photoelectron spectroscopy (XPS) Any technique in which the sample is bombarded

Více

Výstupní práce Materiály a technologie přípravy M. Čada

Výstupní práce Materiály a technologie přípravy M. Čada Výstupní práce Makroskopická veličina charakterizující povrch z pohledu elektronických vlastností. Je to míra vazby elektronu k pevné látce a hraje důležitou roli při procesech transportu nabitých částic

Více

Analýza vrstev pomocí elektronové spektroskopie a podobných metod

Analýza vrstev pomocí elektronové spektroskopie a podobných metod 1/23 Analýza vrstev pomocí elektronové a podobných metod 1. 4. 2010 2/23 Obsah 3/23 Scanning Electron Microscopy metoda analýzy textury povrchu, chemického složení a krystalové struktury[1] využívá svazek

Více

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu 11. Polovodiče Polovodiče jsou krystalické nebo amorfní látky, jejichž elektrická vodivost leží mezi elektrickou vodivostí kovů a izolantů a závisí na teplotě nebo dopadajícím optickém záření. Elektrické

Více

Fotovodivost. Destička polovodiče s E g a indexem lomu n 1. Dopadající záření o intenzitě I 0 a hν E g. Do polovodiče pronikne záření o intenzitě:

Fotovodivost. Destička polovodiče s E g a indexem lomu n 1. Dopadající záření o intenzitě I 0 a hν E g. Do polovodiče pronikne záření o intenzitě: Fotovodivost Destička polovodiče s E g a indexem lomu n 1. Dopadající záření o intenzitě I 0 a hν E g. Do polovodiče pronikne záření o intenzitě: Vznikne g párů díra elektron. Přírůstek koncentrace a vodivosti:

Více

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů

Více

Základy spektroskopie a její využití v astronomii

Základy spektroskopie a její využití v astronomii Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?

Více

Katalytická konverze oxidu uhelnatého na metan(ol)

Katalytická konverze oxidu uhelnatého na metan(ol) Karlova Univerzita v Praze Matematicko-fyzikální fakulta Katedra fyziky povrchů a plazmatu Katalytická konverze oxidu uhelnatého na metan(ol) Mgr. Petr Homola Studentská esej Praha 2014 Jméno školitele:

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Fitování spektra dob života pozitronů

Fitování spektra dob života pozitronů Fitování spektra dob života pozitronů modelová funkce S n I t i i e R t t B i1 i n i1 I i 1 diskrétní exponenciální komponenty -volné lépozitrony - pozitrony zachycené v defektech - zdrojové komponenty

Více

Studium růstu kovových nanostruktur na povrchu křemíku Si(100)-(2 1) pomocí techniky STM

Studium růstu kovových nanostruktur na povrchu křemíku Si(100)-(2 1) pomocí techniky STM Studium růstu kovových nanostruktur na povrchu křemíku Si(100)-(2 1) pomocí techniky STM Jan Pudl, KEVF MFF UK Technika STM Technika řádkovací tunelové mikroskopie (STM) umožňuje dosáhnout atomárního rozlišení

Více

2. Atomové jádro a jeho stabilita

2. Atomové jádro a jeho stabilita 2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron

Více

1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.

1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 1 Pracovní úkoly 1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am. 2. Určete materiál několika vzorků. 3. Stanovte závislost účinnosti výtěžku rentgenového záření na atomovém

Více

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o.

1. Kvantové jámy. Tabulka 1: Efektivní hmotnosti nosičů v krystalech GaAs, AlAs, v jednotkách hmotnosti volného elektronu m o. . Kvantové jámy Pokročilé metody růstu krystalů po jednotlivých vrstvách (jako MBE) dovolují vytvořit si v krystalu libovolný potenciál. Jeden z hojně používaných materiálů je: GaAs, AlAs a jejich ternární

Více

Fotoelektronová spektroskopie ESCA, UPS spektroskopie Augerových elektronů. Pavel Matějka

Fotoelektronová spektroskopie ESCA, UPS spektroskopie Augerových elektronů. Pavel Matějka Fotoelektronová spektroskopie ESCA, UPS spektroskopie Augerových elektronů Pavel Matějka Fotoelektronová spektroskopie 1. XPS rentgenová fotoelektronová spektroskopie 1. Princip metody 2. Instrumentace

Více

Kovy - model volných elektronů

Kovy - model volných elektronů Kovy - model volných elektronů Kovová vazba 1. Preferuje ji většina prvků vyskytujících se v přírodě. Kov je tvořen kladně nabitými ionty (s konfigurací vzácného plynu) a relativně velmi volnými elektrony.

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II.

Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II. Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II. 1 Försterův resonanční přenos energie Pravděpodobnost (rychlost) přenosu je určená jako: k ret 1 = τ 0 D R r 0 6 0 τ D R 0 r Doba života donoru v excitovaném

Více

Úvod do fyziky plazmatu

Úvod do fyziky plazmatu Úvod do fyziky plazmatu Lenka Zajíčková, Ústav fyz. elektroniky Doporučená literatura: J. A. Bittencourt, Fundamentals of Plasma Physics, 2003 (3. vydání) ISBN 85-900100-3-1 Navazující a související přednášky:

Více

E g IZOLANT POLOVODIČ KOV. Zakázaný pás energií

E g IZOLANT POLOVODIČ KOV. Zakázaný pás energií Polovodiče To jestli nazýváme danou látku polovodičem, závisí především na jejích vlastnostech ve zvoleném teplotním oboru. Obecně jsou to látky s 0 ev < Eg < ev. KOV POLOVODIČ E g IZOLANT Zakázaný pás

Více

Studium elektronové struktury povrchu elektronovými spektroskopiemi

Studium elektronové struktury povrchu elektronovými spektroskopiemi Studium elektronové struktury povrchu elektronovými spektroskopiemi Autor: Petr Blumentrit Ve své disertační práci se zabývám Augerovou elektronovou spektroskopií ve speciálním uspořádání, ve kterém jsou

Více

A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení)

A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A8B268P A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu

Více

Vznik struktury valenčního pásu při mapování stavu Ce 4f

Vznik struktury valenčního pásu při mapování stavu Ce 4f Michal Škoda KFPP 2007 Vznik struktury valenčního pásu při mapování stavu Ce 4f Úvod Má disertační práce nesoucí název Studium reaktivity binárních modelových katalytických systémů metodou SRPES přímo

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové

Více

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Ing. Pavel Oupický Oddělení optické diagnostiky, Turnov Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., Praha Úvod Teorie vzniku a kvantifikace

Více

Želatina, příprava FSCV. Černobílá fotografie. Želatina, příprava FSCV. Želatina, příprava FSCV. Želatina, příprava FSCV

Želatina, příprava FSCV. Černobílá fotografie. Želatina, příprava FSCV. Želatina, příprava FSCV. Želatina, příprava FSCV Černobílá fotografie e - redukce oxidace rozpuštění Kovové stříbro obrazové stříbro zpětné získávání bělení vyvolávání O 3 snadno rozp. srážení Cl, Br, I nerozpustné ustalování [(S 2 O 3 ) n ] (2n-1)-

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

Praktikum III - Optika

Praktikum III - Optika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal

Více

Speciální spektrometrické metody. Zpracování signálu ve spektroskopii

Speciální spektrometrické metody. Zpracování signálu ve spektroskopii Speciální spektrometrické metody Zpracování signálu ve spektroskopii detekce slabých signálů synchronní detekce (Lock-in) čítaní fotonů měření časového průběhu signálů metoda fázového posuvu časově korelované

Více

Studium modelového bimetalického systému Pt-Au/WO 3 /W(110)

Studium modelového bimetalického systému Pt-Au/WO 3 /W(110) Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jan Polášek Studium modelového bimetalického systému Pt-Au/WO 3 /W(110) Katedra fyziky povrchů a plazmatu Vedoucí bakalářské práce:

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

Polymorfismus kovů Při změně podmínek (zejména teploty), nebo např.mechanickým působením změna krystalické struktury.

Polymorfismus kovů Při změně podmínek (zejména teploty), nebo např.mechanickým působením změna krystalické struktury. Struktura kovů Kovová vazba Krystalová mříž: v uzlových bodech kationy (pro atom H: m jádro :m obal = 2000:1), Mezi kationy: delokalizovaný elektronový plyn, vyplňuje celé kovu těleso. Hmotu udržuje elektrostatická

Více

Rentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek

Rentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek Rentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek Ondřej Vrba (vrba.ondrej@gmail.com) Do Hoang Diep - Danka(dohodda@gmail.com) Verča Chadimová (verusyk@email.cz) Metoda využívající RTG záření

Více

Chemie a fyzika pevných látek p2

Chemie a fyzika pevných látek p2 Chemie a fyzika pevných látek p2 difrakce rtg. záření na pevných látkch, reciproká mřížka Doporučená literatura: Doc. Michal Hušák dr. Ing. B. Kratochvíl, L. Jenšovský - Úvod do krystalochemie Kratochvíl

Více

Chování látek v nanorozměrech

Chování látek v nanorozměrech Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Chování látek v nanorozměrech Pavla Čapková Přírodovědecká fakulta Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Březen 2014 Chování látek v nanorozměrech: Co se děje

Více

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů 7. června/june 2013 9:30 h 17:30 h Laboratoř metalomiky a nanotechnologií, Mendelova univerzita v Brně a Středoevropský technologický institut Budova D, Zemědělská

Více

Mgr. Vladimír Halouzka Katedra fyzikální chemie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Vladimír Halouzka Katedra fyzikální chemie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Uhlíkové mikroelektrody modifikované stříbrnými a platinovými nanovrstvami a jejich využití pro detekci peroxidu vodíku Mgr. Vladimír Halouzka Katedra fyzikální chemie Přírodovědecká fakulta Univerzita

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,

Více

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají)

Úvod do koroze. (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Úvod do koroze (kapitola, která bude společná všem korozním laboratorním pracím a kterou studenti musí znát bez ohledu na to, jakou práci dělají) Koroze je proces degradace kovu nebo slitiny kovů působením

Více

Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev

Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev Využití plazmových metod ve strojírenství Metody depozice povlaků a tenkých vrstev Metody depozice povlaků Využití plazmatu pro depozice (nanášení) povlaků a tenkých vrstev je moderní a stále častěji aplikovaná

Více

U BR < 4E G /q -saturační proud ovlivňuje nárazovou ionizaci. Šířka přechodu: w Ge 0,7 w Si (pro N D,A,Ge N D,A,Si ); vliv U D.

U BR < 4E G /q -saturační proud ovlivňuje nárazovou ionizaci. Šířka přechodu: w Ge 0,7 w Si (pro N D,A,Ge N D,A,Si ); vliv U D. Napěťový průraz polovodičových přechodů Zvyšování napětí na přechodu -přechod se rozšiřuje, ale pouze s U (!!) - intenzita elektrického pole roste -překročení kritické hodnoty U (BR) -vzrůstu závěrného

Více

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390) Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Praktikum z pevných látek (F6390) Zpracoval: Michal Truhlář Naměřeno: 6. března 2007 Obor: Fyzika Ročník: III Semestr:

Více

Plazmové metody Materiály a technologie přípravy M. Čada

Plazmové metody Materiály a technologie přípravy M. Čada Plazmové metody Existuje mnoho druhů výbojů v plynech. Ionizovaný plyn = elektrony + ionty + neutrály Depozice tenkých vrstev za pomocí plazmatu je jednou z nejpoužívanějších metod. Pomocí plazmatu lze

Více

Graf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]

Graf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A] Pracovní úkol 1. Proměřte závislost magnetické indukce na proudu magnetu. 2. Pomocí kamery změřte ve směru kolmém k magnetickému poli rozštěpení červené spektrální čáry kadmia pro 8-10 hodnot magnetické

Více

MĚŘENÍ PARAMETRŮ FOTOVOLTAICKÉHO ČLÁNKU PŘI ZMĚNĚ SÉRIOVÉHO A PARALELNÍHO ODPORU

MĚŘENÍ PARAMETRŮ FOTOVOLTAICKÉHO ČLÁNKU PŘI ZMĚNĚ SÉRIOVÉHO A PARALELNÍHO ODPORU MĚŘENÍ PARAMETRŮ FOTOVOLTAICKÉHO ČLÁNKU PŘI ZMĚNĚ SÉRIOVÉHO A PARALELNÍHO ODPORU Zadání: 1. Změřte voltampérovou charakteristiku fotovoltaického článku v závislosti na hodnotě sériového odporu. Jako přídavné

Více

Přednáška 3. Napařování : princip, rovnovážný tlak par, rychlost vypařování.

Přednáška 3. Napařování : princip, rovnovážný tlak par, rychlost vypařování. Přednáška 3 Napařování : princip, rovnovážný tlak par, rychlost vypařování. Realizace vypařovadel, směrovost vypařování, vypařování sloučenin a slitin, Vypařování elektronovým svazkem a MBE Napařování

Více

Nanokrystalické tenké filmy oxidu železitého pro solární štěpení vody

Nanokrystalické tenké filmy oxidu železitého pro solární štěpení vody Nanokrystalické tenké filmy oxidu železitého pro solární štěpení vody J. Frydrych, L. Machala, M. Mašláň, J. Pechoušek, M. Heřmánek, I. Medřík, R. Procházka, D. Jančík, R. Zbořil, J. Tuček, J. Filip a

Více

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,

SPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ;   (c) David MILDE, SEKTRÁLNÍ METODY Ing. David MILDE, h.d. Katedra analytické chemie Tel.: 585634443; E-mail: david.milde@upol.cz (c) -2008 oužitá a doporučená literatura Němcová I., Čermáková L., Rychlovský.: Spektrometrické

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Polovodičové zdroje fotonů Přehledový učební text Roman Doleček Liberec 2010 Materiál vznikl v rámci projektu ESF

Více

Valenční elektrony a chemická vazba

Valenční elektrony a chemická vazba Valenční elektrony a chemická vazba Ve vnější energetické hladině se nacházejí valenční elektrony, které se mohou podílet na tvorbě chemické vazby. Valenční elektrony často znázorňujeme pomocí teček kolem

Více

Křemíkovým okem do nitra hmoty, radioaktivita

Křemíkovým okem do nitra hmoty, radioaktivita Křemíkovým okem do nitra hmoty, radioaktivita BaBar SLAC Zbyněk Drásal 1 Historie diodového jevu v polovodičích Objev tzv. Halbleiteru (polovodiče) bodový kontakt kovu a krystalu (PbS) usměrňuje proud

Více

Solární elektrárna Struhařov

Solární elektrárna Struhařov Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Solární elektrárna Struhařov Jaroslav Mašek Střední zdravotnická škola Benešov Máchova 400, Benešov Úvod Získávání

Více

1 Tepelné kapacity krystalů

1 Tepelné kapacity krystalů Kvantová a statistická fyzika 2 Termodynamika a statistická fyzika) 1 Tepelné kapacity krystalů Statistická fyzika dokáže vysvětlit tepelné kapacity látek a jejich teplotní závislosti alespoň tehdy, pokud

Více

Vybrané spektroskopické metody

Vybrané spektroskopické metody Vybrané spektroskopické metody a jejich porovnání s Ramanovou spektroskopií Předmět: Kapitoly o nanostrukturách (2012/2013) Autor: Bc. Michal Martinek Školitel: Ing. Ivan Gregora, CSc. Obsah přednášky

Více

LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií)

LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií) LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií) RHEED (Reflection High-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s vysokou energií na odraz) Úvod Zkoumání povrchů pevných

Více

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické). PŘEDMĚTY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM V BAKALÁŘSKÉM STUDIU SP: CHEMIE A TECHNOLOGIE MATERIÁLŮ SO: MATERIÁLOVÉ INŽENÝRSTVÍ POVINNÝ PŘEDMĚT: NAUKA O MATERIÁLECH Ing. Alena Macháčková, CSc. 1. Souvislost

Více

Iradiace tenké vrstvy ionty

Iradiace tenké vrstvy ionty Iradiace tenké vrstvy ionty Ve většině technologických aplikací dochází k depozici tenké vrstvy za nízké teploty > jsme v zóně I nebo T > vrstvá má sloupcovou strukturu, je porézní a hrubá. Ukazuje se,

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

Rentgenová difrakce a spektrometrie

Rentgenová difrakce a spektrometrie Rentgenová difrakce a spektrometrie RNDr.Jaroslav Maixner, CSc. VŠCHT v Praze Laboratoř rentgenové difraktometrie a spektrometrie Technická 5, 166 28 Praha 6 224354201, 24355023 Jaroslav.Maixner@vscht.cz

Více

Metodický návod: 5. Zvyšování vnějšího napětí na 3 V. Dochází k dalšímu zakřivování hladin a rozšiřování hradlové vrstvy.

Metodický návod: 5. Zvyšování vnějšího napětí na 3 V. Dochází k dalšímu zakřivování hladin a rozšiřování hradlové vrstvy. Metodický návod: 1. Spuštění souborem a.4.3_p-n.exe. Zobrazeny jsou oddělené polovodiče P a N, majoritní nositelé náboje (elektrony červené, díry modré), ionty příměsí (čtverečky) a Fermiho energetické

Více

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu.

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte střední velikost zrna připraveného výbrusu polykrystalického vzorku. K vyhodnocení snímku ze skenovacího elektronového mikroskopu použijte kruhovou metodu. 2. Určete frakční

Více

Pozitron teoretická předpověď

Pozitron teoretická předpověď Pozitron teoretická předpověď Diracova rovnice: αp c mc x, t snaha popsat relativisticky pohyb elektronu x, t ˆ i t řešení s negativní energií vakuum je Diracovo moře elektronů pozitrony díry ve vaku Paul

Více

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Praktikum IV

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Praktikum IV Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum IV Úloha č. A13 Určení měrného náboje elektronu z charakteristik magnetronu Název: Pracoval: Martin Dlask. stud. sk.: 11 dne:

Více

Bezpečnostní inženýrství. - Detektory požárů a senzory plynů -

Bezpečnostní inženýrství. - Detektory požárů a senzory plynů - Bezpečnostní inženýrství - Detektory požárů a senzory plynů - Úvod 2 Včasná detekce požáru nebo úniku nebezpečných látek = důležitá součást bezpečnostního systému Základní požadavky včasná detekce omezení

Více

Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008

Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008 Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, 255676, Jaro 2008 Úloha 1: Jaká je vzdálenost sousedních atomů v hexagonální struktuře grafenové roviny? Kolik atomů je v jedné rovině

Více

VY_32_INOVACE_6/15_ČLOVĚK A PŘÍRODA. Předmět: Fyzika Ročník: 6. Poznámka: Vodiče a izolanty Vypracoval: Pták

VY_32_INOVACE_6/15_ČLOVĚK A PŘÍRODA. Předmět: Fyzika Ročník: 6. Poznámka: Vodiče a izolanty Vypracoval: Pták VY_32_INOVACE_6/15_ČLOVĚK A PŘÍRODA Předmět: Fyzika Ročník: 6. Poznámka: Vodiče a izolanty Vypracoval: Pták Izolant je látka, která nevede elektrický proud izolant neobsahuje volné částice s elektrický

Více

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém

Více

Elektronová Mikroskopie SEM

Elektronová Mikroskopie SEM Elektronová Mikroskopie SEM 26. listopadu 2012 Historie elektronové mikroskopie První TEM Ernst Ruska (1931) Nobelova cena za fyziku 1986 Historie elektronové mikroskopie První SEM Manfred von Ardenne

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Polovodičové lasery Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Energetické hladiny tvoří pásy Nejvyšší zaplněný pás je valenční, nejbližší vyšší energetický pás dovolených

Více

Elektronová struktura

Elektronová struktura Elektronová struktura Přiblížení pohybu elektronů v periodickém potenciálu dokonalého krystalu. Blochůvteorémpak říká, že řešení Schrödingerovy rovnice pro elektron v periodickém potenciálu je ve tvaru

Více

Plastická deformace a pevnost

Plastická deformace a pevnost Plastická deformace a pevnost Anelasticita vnitřní útlum Tahová zkouška (kovy, plasty, keramiky, kompozity) Fyzikální podstata pevnosti - dislokace (monokrystal polykrystal) - mez kluzu nízkouhlíkových

Více

Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D.

Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D. Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D. Rentgenová fluorescenční spektrometrie ergiově disperzní (ED-XRF) elé spektrum je analyzováno najednou polovodičovým

Více

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika Úloha č. A15 Název: Studium atomových emisních spekter Pracoval: Radim Pechal dne 19. listopadu

Více

I Mechanika a molekulová fyzika

I Mechanika a molekulová fyzika Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č.: XVI Název: Studium Brownova pohybu Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 1 dne 4.4.008

Více

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 15.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 11: Termická emise elektronů

Více

Charakteristiky optoelektronických součástek

Charakteristiky optoelektronických součástek FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Spolupracoval Jan Floryček Jméno a příjmení Jakub Dvořák Ročník 1 Měřeno dne Předn.sk.-Obor BIA 27.2.2007 Stud.skup. 13 Odevzdáno dne Příprava Opravy Učitel

Více

Nanosystémy v katalýze

Nanosystémy v katalýze Nanosystémy v katalýze Nanosystémy Fullerenes C 60 22 cm 12,756 Km 0.7 nm 1.27 10 7 m 0.22 m 0.7 10-9 m 10 7 krát menší 10 9 krát menší 1 Stručná historie nanotechnologie ~ 0 Řekové a Římané používají

Více

Společná laboratoř optiky. Skupina nelineární a kvantové optiky. Představení vypisovaných témat. bakalářských prací. prosinec 2011

Společná laboratoř optiky. Skupina nelineární a kvantové optiky. Představení vypisovaných témat. bakalářských prací. prosinec 2011 Společná laboratoř optiky Skupina nelineární a kvantové optiky Představení vypisovaných témat bakalářských prací prosinec 2011 O naší skupině... Zařazení: UP PřF Společná laboratoř optiky skupina nelin.

Více

vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie

vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie Chování polymerů v elektrickém a magnetickém poli vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie dielektrikum, izolant, nevodič v

Více

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního

Více

Modulace a šum signálu

Modulace a šum signálu Modulace a šum signálu PATRIK KANIA a ŠTĚPÁN URBAN Nejlepší laboratoř molekulové spektroskopie vysokého rozlišení Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha kaniap@vscht.cz a urbans@vscht.cz http://www.vscht.cz/anl/lmsvr

Více

TECHNOLOGICKÉ PROCESY PŘI VÝROBĚ POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ III.

TECHNOLOGICKÉ PROCESY PŘI VÝROBĚ POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ III. TECHNOLOGICKÉ PROCESY PŘI VÝROBĚ POLOVODIČOVÝCH PRVKŮ III. NANÁŠENÍ VRSTEV V mikroelektronice se nanáší tzv. tlusté a tenké vrstvy. a) Tlusté vrstvy: Používají se v hybridních integrovaných obvodech. Nanáší

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření Otázky pro samotestování Téma1 Sluneční záření 1) Jaká je vzdálenost Země od Slunce? a. 1 AU b. 6378 km c. 1,496 x 10 11 m (±1,7%) 2) Jaké množství záření dopadá přibližně na povrch atmosféry? a. 1,60210-19

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),

Více

Příprava polarizačního stavu světla

Příprava polarizačního stavu světla Příprava polarizačního stavu světla Konzultant: RNDr. Jakub Zázvorka (zazvorka.jakub@gmail.com) Projekt bude zaměřen na přípravu a charakterizaci polarizačního stavu světla pro spinově závislou luminiscenci

Více

Úloha 1: Karbid křemíku

Úloha 1: Karbid křemíku Anorganická chemie Úloha 1: Karbid křemíku (4 body) Karbid křemíku je oblíbeným brusným materiálem. Jedna z modifikací této látky krystaluje v krychlové soustavě. Základní buňka karbidu křemíku je znázorněna

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více