Využití teoretických výpočtů při interpretaci dat získaných na modelových systémech

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Využití teoretických výpočtů při interpretaci dat získaných na modelových systémech"

Transkript

1 Využití teoretických výpočtů při interpretaci dat získaných na modelových systémech Jan Polášek, KFPP MFF UK V současné době je nepřehlédnutelný zvýšený zájmem o životní prostředí a vývoj prostředků k jeho sledování a ochraně. V této souvislosti se dostává velké pozornosti výzkumu katalyzátorů a plynových detektorů. Katalyzátory jsou často tvořeny katalyticky aktivními kovovými nanočásticemi nesenými na nevodivé podložce, základem plynových senzorů bývá materiál (často oxid), jehož základní vlastností z hlediska použití v těchto zařízeních je změna vodivosti za přítomnosti různých plynů. Konečným cílem výzkumu těchto zařízení bývá zlepšení jejich citlivosti, selektivity a stability. Ukazuje se, že výrazného zlepšení těchto vlastností se dá dosáhnout dopováním základního materiálu malým množstvím některých vzácných či přechodových kovů. Pro optimalizaci citlivosti a selektivity by bylo ideální dokázat úplně popsat vlastnosti reálných katalyzátorů a plynových detektorů a mechanismy jejich fungování, to je však vzhledem k velké složitosti těchto systémů často nemožné. Proto výzkum základních vlastností probíhá na modelových systémech, které se dají plně popsat pomocí metod fyziky povrchů. Dalším krokem je pak přechod ke složitějším a realitě bližším polykrystalickým vzorkům, u kterých je možné využít na modelových systémech získané znalosti. Z rešerše [1] je patrná velká míra pozornosti, která je výzkumu modelových katalyzátorů již delší dobu věnována. Oxid wolframu nabývá různých forem, od polovodiče WO 2 po nevodivý WO 3 s množstvím mezistavů různých vlastností. WO3 může za pokojové teploty tvořit různé stabilní struktury, jako například hexagonální, deformovanou kubickou či strukturu typu pyrochlor, z nichž každá je složena z v rozích a/nebo v hranách sdílených osmistěnů WO 6. Kyslíkové vakance v těchto strukturách obsažené mohou být snadno zaplněny mono- či divalenčnímy atomy. Tyto vakance tvoří katalyticky aktivní místa a dávají oxidu wolframu zajímavé vlastnosti z hlediska využití jako katalyzátoru. Dopování těchto míst různými prvky vede k dramatickým změnám zabarvení a elektrické vodivosti. Díky tomu je oxid wolframu perspektivní materiál pro využití v elektrochromických zařízeních. Protože je vodivost díky tomuto mechanismu ovlivňována i adsorpcí látek z atmosféry, je tento oxid velmi zajímavým materiálem také z hlediska využití v plynových senzorech. Vzniklo již několik prací zaměřených na adsorpci NO x, H 2 S či NH 3 na povrchu WO 3. V poslední době vzrostla atraktivita oxidu wolframu jako možného katalyzátoru pro využití v palivových článcích s polymerní membránou. Doposud pro tento účel velmi široce zkoumaný a atraktivní materiál - oxid céru - byl umístěn na seznam tzv. kritických surovin Evropské unie,

2 což přesouvá pozornost k dalším materiálům, mezi kterými se právě oxid wolframu jeví jako jeden z nejvhodnějších. Chemické složení a vlastnosti tenké vrstvy oxidu wolframu jsou silně ovlivněny metodou a podmínkami během její přípravy. Tenké vrstvy oxidu wolframu již byly vytvořeny různými technikami včetně tepelného napařování, usazováním chemických par, sol - gel metodou či oxidací tenké vrstvy wolframu. Pro výzkum krystalografické struktury je třeba připravit epitaxní, tzn. monokrystalickou vrstvu s co nejmenším počtem defektů a pokud možno rovnoměrnou tloušťkou. Kvůli používaným měřícím metodám je také dobré co nejvíce omezit nabíjení vytvořené vrstvy. Jednou z vlastností WO 3 je malá vodivost, proto jsou kladeny nároky na malou tloušťku vytvořené vrstvy. V naší laboratoři již byly vytvořeny vrstvy oxidu wolframu oxidací částic kovového wolframu za různých podmínek, vypařováním práškového oxidu wolframu, oxidací polykrystalické vrstvy kovového wolframu, magnetronovým reaktivním naprašováním, plazmatickou oxidací povrchu monokrystalu wolframu (110) a usazováním chemických par oxidu wolframu na povrchu slídy. Dvě poslední metody vedly k růstu orientovaných útvarů. V případě usazování par na povrchu slídy rostl oxid ve formě nanotyček, které jsou k zamýšlenému výzkumu nevhodné. Pomocí oxidace povrchu monokrystalu wolframu se však podařilo vytvořit vhodnou tenkou epitaxní vrstvu. Velký vliv, jaký může mít dopování oxidu wolframu vzácnými kovy (Pd, Pt, Au), byl již zaznamenán [3, 2]. Ačkoli byly plynové detektory z tohoto materiálu již vyvinuty a použity pro různé plyny, stále nejsou známy principy a strukturální závislosti detekce plynů. Proto v současné době probíhá výzkum příslušných modelových systému. Na katedře fyziky povrchů a plazmatu probíhá výzkum různých modelových systémů založených na oxidu wolframu již delší dobu. Mj. zde byly připraveny a prozkoumány systémy Pd/WO 3 /W(110) a Pt/WO 3 /W(110). Tyto práce prokázaly možnost přípravy orientovaných ostrůvků paladia a platiny na krystalickém povrchu oxidu wolframu a poskytly popis takto získaných modelových systémů. Protože některé experimenty ukazují atraktivitu využití kombinace zlata a platiny pro využití v některých zařízeních (např. v palivových článcích), bylo logickým krokem pokračovat přípravou a popisem modelového systému zlatem a platinou dopovaného oxidu wolframu. Přítomnost kombinace obou těchto kovů na povrchu oxidu vnesla do experimentálních dat jevy, které činí jejich interpretaci složitější. Pro lepší pochopení je velmi užitečné se seznámit s výsledky získanými metodami teoretické fyziky. Fotoelektronová spektroskopie při nejjednoduším pojetí poskytuje informace o chemickém složení vzorku odvozené z kinetických energií elektronů vytržených ze vzorku pomocí fotoemise. Fotoemise je proces, při kterém je energie příchozího fotonu o energii hν předána elektronu v nějaké z hladin ozářeného atomu, tento elektron je poté vytržen ze své

3 hladiny a emitován do vakua. Základní bilanční rovnice fotoemise vypadá takto: hν = E b (k) + E k + ϕ (1) kde hν je energie fotonů budícího záření, E b (k) je vazebná energie vztažená k Fermiho mezi látky vzorku, ϕ je výstupní práce a E k je kinetická energie emitovaného elektronu. Při známé energii fotonů použitého záření je díky ní možné určit vazebné energie elektronů v ozařovaných atomech (Podle rovnice (1) by bylo třeba znát ještě výstupní práci vzorku. Jak bude ukázáno níže, při vlastním experimentu se této podmínce vyhneme.). Protože jsou vazebné energie jednotlivých prvků známé, umožňuje PES jejich identifikaci ve vzorku. Při vlastním experimentu je třeba vzít v úvahu několik dalších faktorů, které ovlivňují výslednou energii emitovaného elektronu a je třeba zahrnout je do rovnice (1). Jedním z nich je kontaktní potenciál mezi vzorkem a spektrometrem ϕ s ϕ, který je třeba k pravé straně (1) přičíst. Dalším faktorem je přítomnost okolních atomů, které energii elektronu ovlivňují dvěma způsoby. Jednak mohou mít vliv přímo na velikost vazebné energie jednotlivých hladin, dále ovlivňují i konečný stav atomu. Elektron po svém odchodu zanechává v atomu místo, atom pak relaxuje do konečného stavu obecně jiného než byl stav počáteční, to pak také ovlivňuje výslednou energii emitovaného elektronu. Tento jev se nazývá elektronové stínění a je také ovlivněn okolními atomy. Výsledná změna energie E způsobená oběma těmito jevy se nazývá chemický posuv a je třeba ji ve vztahu (1) také zohlednit. Po zohlednění předchozího a úpravě rovnice (1) můžeme pro energetickou bilanci fotoefektu psát hν = E b (k) + E + E k + ϕ s (2) Člen E je užitečný právě proto, že nám dává informaci o chemickém stavu prvků ve zkoumaném vzorku. V tomto členu se ovšem nemusí skrývat pouze posuv daný chemickým okolím. Fotoelektronové experimenty s vysokým rozlišením (SRPES - fotoelektronová spektroskopie buzená synchrotronovým zářením, viz níže) umožnily využití speciálního druhu chemického posuvu. Ten je zvláště důležitý pro fyziku povrchů, vyskytuje se totiž pouze u povrchových atomů. Na obrázku 1 je vidět fotoelektronové spektrum hladiny Pt 4f platiny ve formě ostrůvků na povrchu oxidu wolframu. Můžeme vidět dvě složky vzájemně vzdálené o 0,4 ev. Spektrum zlata na povrchu oxidu vypadalo podobně. Tento posuv neodpovídá posuvu danému chemickým okolím a jeho původ je třeba hledat jinde. Při tvorbě kovů z jednotlivých atomů se z původních diskrétních elektronových hladin tvoří spojité pásy. Protože povrchové atomy mají méně sousedů než objemové, dá se u nich očekávat menší šířka těchto pásů. K zachování nábojové neutrality na povrchu je nutné, aby se střed nejvyšší slupky posunul z pozice, kterou mají objemové atomy tak,

4 aby bylo průměrné zaplnění u povrchové i objemové nejvyšší slupky stejné. Tato změna se projeví i ve vnitřních slupkách povrchových atomů. Směr této změny závisí na míře obsazení poslední slupky. Pokud je obsazena z méně než jedné poloviny, posunují se vazebné energie směrem k nižším hodnotám, pokud je obsazena z více než jedné poloviny, je tomu naopak. Tento jev se v literatuře označuje zkratkou SCLS (surface core leve shift). 220 ev Intenzita [libovolné jednotky] Pt/WO Vazebná energie [ev] Obrázek 1: Fotoelektronové spektrum Pt 4f po depozici platiny o tloušťce ekvivalentní vrstvy 0,9 nm na povrch WO 3 (110) za pokojové teploty První teoretické výpočty SCLS byly založeny na modelu odvozeném z teorie o rozdílu vazebné energie vnitřních elektronů u volného atomu a atomu v kovu. Tyto výpočty vyžadovaly mnoho nezávislých experimentálních dat a umožnily určení SCLS pro mnoho prvků. Jejich hlavní výsledkem bylo nalezení přímé souvislosti mezi SCLS a povrchovou segregační energií substituční (Z + 1) poruchy na povrchu kovu o at. čísle Z, což přineslo nový náhled na celou problematiku. První ab - initio výpočty určovaly SCLS jako rozdíl vlastních hodnot energií vnitřních elektronů atomu na povrchu a v objemu. Takové výpočty však dávají experimentátorovi jen velmi malý nebo žádný užitek (jak se ukázalo i při porovnání výsledků těchto výpočtů s experimenty). Berou v úvahu totiž pouze počáteční stav systému a zcela zanedbávají stínění elektronovou dírou v koncovém stavu, které má ovšem v experimentu velký vliv. Teprve práce Magnus Aldéna, H. L. Skrivera, and Borje Johanssona [4] přinesla výsledky využitelné i pro experimentátora. V této práci počítali SCLS pro kovy skupiny 4d a 5d (mezi které patří i platina) a do výpočtů vnesli i efekty koncového stavu. K atomu ionizovanému ve vnitřní hladině se v ní přistupuje jako k poruše lokalizované na povrchu a v objemu látky. Pro výpočet objemové poruchy byla použita metoda self konzistentní Greenovy funkce pro ideální krystal, která poskytne rozpustnou energii (solution - energy) poruchy v objemu Eimp bulk. Pro výpočet objemové poruchy byla použita metoda self konzistentní povrchové Greenovy funkce pro ideální krystal, která poskytne rozpustnou energii poruchy na povrchu E surf imp. SCLS se pak dá získat jako povrchová segregační energie takové poruchy: SCLS = E surf imp Ebulk imp

5 Výsledky a jejich porovnání s experimentálně zjištěnými hodnotami jsou na obrázku 2. Díky započítání vlivu stínění je experimentátor může vzít v úvahu při interpretaci svých dat. V našem případě byly užitečné při interpretaci spektra Pt 4f (obrázek 1), protože hodnota příslušející platině (-0,4 ev) odpovídá rozdílu obou složek v našem spektru. Obrázek 2: Porovnání teoretických výpočtů (čára) a experimentálních výsledků (čtverce) pro SCLS u kovů skupin 4d a 5d. Hodnoty přísluší nejtěsnějším pozorovaným strukturám (tzn. fcc (111), bcc (110), hcp (0001)) [4] Depozice druhého kovu vnesla do spekter nové možné efekty. Na obrázku 3 je vidět vývoj spekter linií Pt 4f 7/2 a Au f4 7/2 během ohřevů. U obou kovů jsou vidět dvě složky. Jednu jsme identifikovali jako objemovou, jednu jako SCLS. Pokud se podrobněji podíváme na vývoj intenzit mezi teplotami 400 K a 500 K, vidíme u Pt prudký vzestup složky na nižší vazebné energii. Protože termodynamické vlastnosti systému i data získaná metodou RHEED hovoří proti možnosti, že by se mohl zvětšit podíl povrchu platiny k jejímu celkovému množství, je třeba hledat jiné vysvětlení. Logicky se nabízí možnost vzniku slitiny Au - Pt, pokud by se její přítomnost ve fotoelektronovém spektru projevovala stejným posuvem, jako SCLS. Protože doposud nejsou k dispozici experimentální data (to souvisí zřejmě s neochotou obou kovů vytvářet slitinu. Objemový bimetalický fázový diagram ukazuje, že na většině rozsahu podílu koncentrací jsou oba kovy nemísitelné. Pokud všam máme kovy ve formě nanočástic, bývá jejich chování oproti objemovému rozdílné), bylo by velmi užitečné mít k dispozici CLS pro tuto slitinu vypočtený teoreticky. Olovsson a spol. ukázali, že je možné pro bimetalické FCC slitiny spočítat CLS, který dobře odpovídá experimentálě získaným výsledkům [5]. Podařilo se to v rámci DFT metodou podobnou té, kterou použili Aldén a spol pro výpočet SCLS, jak bylo popsáno výše. Bohužel, mezi doposud vypočítanými slitinami chybí slitina Au - Pt, článek [5] však ukazuje, že potřebná metoda už byla vyvinuta a otevírá se tak další možnost propojení naší experimentální práce s teoretickou fyzikou.

6 (a) 570 K Au B Au SA (b) Pt B Pt SA 500 K Intenzita [Lib. j.] 400 K 300 K 200 K 160 K Au B Au SA Pt B Pt SA Vazebná energie [ev] Rel. plocha [Lib. j.] Au SA Au B Pt SA Pt B Teplota [K] Obrázek 3: Vývoj spekter linie Pt 4f 7/2 a Au f4 7/2 po depozici kovů na povrch WO 3 (111) za nízké teploty během ohřevů až na 570 K V odstavcích výše jsme se zabývali spíše interpretací PES spekter pro určení chemického stavu systému. Jedním z cílů práce bylo ovšem i určení struktury vzniklých bimetalických útvarů. Z dat získaných metodami PES a RHEED bylo možné usoudit, že kovy byly přítomny ve formě ostrůvků. Přesněji určit strukturu těchto otrůvků by však bylo čistě z našich experimentálních dat velmi obtížné a nejisté. Naštěstí již existují práce, které se zabývají výpočty stabilních struktur malých ostrůvků ze zlata a platiny [6, 7, 8]. V těchto pracích byla pomocí velmi podobných metod, avšak zlepšujícího se programového a výpočetního vybavení počítána struktura bimetalických ostrůvků pro různé koncentrace. Práce naznačili, že pro naše uspořádání je nejpravděpodobnější vznik tzv. core - shell struktury s platinovým jádrem a zlatem na povrchu ostrůvku. Tyto práce rovněž naznačili, že při takto malých útvarech může vznikat slitina obou kovů. Tyto výsledky nám dali dobrý návod k interpretaci dat a podpořili model růstu a struktury bimetalických ostrůvků na povrchu oxidu wolframu [9], který by se z čistě experimentálních dat sestavoval jen velmi obtížně. Reference [1] C. R. Henry: Surface studies of supported model catalysts. Surface Science Reports, 31 (1998), 231

7 [2] K. W. Park, K. S. Ahn, J. H. Choi, Y. C. Nah, Y. M. Kim,Y. E. Sung. Pt WO x electrode structure for thin-film fuel cells, Applied Physics Letters 81 (2002), 907 [3] J. Tamakia, T. Hashishina, Y. Unoa, D. V. Daob, S. Sugiyamab: Ultrahigh-sensitive WO 3 nanosensor with interdigitated Au nano-electrode for NO 2 detection. Sensors and Actuators B: Chemical 132 (2008), 234 [4] M. Aldén, H. Skriver, B. Johansson: Ab initio surface core-level shifts and surface segregation energies. Phys. Rev. Lett. 71 (1993), 2449 [5] W. Olovsson, C. Göransson, L. Pourovskii, B. Johansson, and I. Abrikosov: Corelevel shifts in fcc random alloys: A first-principles approach. Phys. Rev. B 72 (2005), [6] C. Song, Q. Ge, and L. Wang: DFT studies of Pt/Au bimetallic clusters and their interactions with the CO molecule. J. Phys. Chem. B 109 (2005), [7] W. Q. Tian, M. Ge, F. Gu, T. Yamada, and Y. Aoki: Binary clusters AuPt and Au6Pt: structure and reactivity within density functional theory. J. Phys. Chem. A 110 (2006), 6285 [8] F. Wang, P. Liu, and D. Zhang: Structures of Au/Pt bimetallic clusters: homogeneous or segregated? J. Mol. Model. 17 (2011) 1069 [9] J. Polášek, K. Mašek, J. Beran, P. Blumentrit, M. Vorokhta, N. Tsud, and V. Matolín: Photoemission and RHEED study of the supported Pt and Au epitaxial alloy clusters. Appl. Surf. Sci. 282 (2013), 746

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis (Foto)elektronová spektroskopie (pro chemickou analýzu) ESCA, XPS X-ray photoelectron spectroscopy (XPS) Any technique in which the sample is bombarded

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

Studium růstu kovových nanostruktur na povrchu křemíku Si(100)-(2 1) pomocí techniky STM

Studium růstu kovových nanostruktur na povrchu křemíku Si(100)-(2 1) pomocí techniky STM Studium růstu kovových nanostruktur na povrchu křemíku Si(100)-(2 1) pomocí techniky STM Jan Pudl, KEVF MFF UK Technika STM Technika řádkovací tunelové mikroskopie (STM) umožňuje dosáhnout atomárního rozlišení

Více

Katalytická konverze oxidu uhelnatého na metan(ol)

Katalytická konverze oxidu uhelnatého na metan(ol) Karlova Univerzita v Praze Matematicko-fyzikální fakulta Katedra fyziky povrchů a plazmatu Katalytická konverze oxidu uhelnatého na metan(ol) Mgr. Petr Homola Studentská esej Praha 2014 Jméno školitele:

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení)

A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu B:Měření teploty totálním pyrometrem KET/MNV (8. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A8B268P A:Měření odporových teploměrů v ultratermostatu

Více

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové

Více

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření Metody využívající rentgenové záření Rentgenovo záření Rentgenografie, RTG prášková difrakce 1 2 Rentgenovo záření Vznik rentgenova záření X-Ray Elektromagnetické záření Ionizující záření 10 nm 1 pm Využívá

Více

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE

ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční

Více

Vznik struktury valenčního pásu při mapování stavu Ce 4f

Vznik struktury valenčního pásu při mapování stavu Ce 4f Michal Škoda KFPP 2007 Vznik struktury valenčního pásu při mapování stavu Ce 4f Úvod Má disertační práce nesoucí název Studium reaktivity binárních modelových katalytických systémů metodou SRPES přímo

Více

Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev

Využití plazmových metod ve strojírenství. Metody depozice povlaků a tenkých vrstev Využití plazmových metod ve strojírenství Metody depozice povlaků a tenkých vrstev Metody depozice povlaků Využití plazmatu pro depozice (nanášení) povlaků a tenkých vrstev je moderní a stále častěji aplikovaná

Více

Chování látek v nanorozměrech

Chování látek v nanorozměrech Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Chování látek v nanorozměrech Pavla Čapková Přírodovědecká fakulta Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem Březen 2014 Chování látek v nanorozměrech: Co se děje

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

Graf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]

Graf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A] Pracovní úkol 1. Proměřte závislost magnetické indukce na proudu magnetu. 2. Pomocí kamery změřte ve směru kolmém k magnetickému poli rozštěpení červené spektrální čáry kadmia pro 8-10 hodnot magnetické

Více

Speciální spektrometrické metody. Zpracování signálu ve spektroskopii

Speciální spektrometrické metody. Zpracování signálu ve spektroskopii Speciální spektrometrické metody Zpracování signálu ve spektroskopii detekce slabých signálů synchronní detekce (Lock-in) čítaní fotonů měření časového průběhu signálů metoda fázového posuvu časově korelované

Více

Želatina, příprava FSCV. Černobílá fotografie. Želatina, příprava FSCV. Želatina, příprava FSCV. Želatina, příprava FSCV

Želatina, příprava FSCV. Černobílá fotografie. Želatina, příprava FSCV. Želatina, příprava FSCV. Želatina, příprava FSCV Černobílá fotografie e - redukce oxidace rozpuštění Kovové stříbro obrazové stříbro zpětné získávání bělení vyvolávání O 3 snadno rozp. srážení Cl, Br, I nerozpustné ustalování [(S 2 O 3 ) n ] (2n-1)-

Více

Solární elektrárna Struhařov

Solární elektrárna Struhařov Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Solární elektrárna Struhařov Jaroslav Mašek Střední zdravotnická škola Benešov Máchova 400, Benešov Úvod Získávání

Více

Rentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek

Rentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek Rentgenfluorescenční analýza, pomocník nejen při studiu památek Ondřej Vrba (vrba.ondrej@gmail.com) Do Hoang Diep - Danka(dohodda@gmail.com) Verča Chadimová (verusyk@email.cz) Metoda využívající RTG záření

Více

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů

Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů Uhlíkové struktury vázající ionty těžkých kovů 7. června/june 2013 9:30 h 17:30 h Laboratoř metalomiky a nanotechnologií, Mendelova univerzita v Brně a Středoevropský technologický institut Budova D, Zemědělská

Více

Polymorfismus kovů Při změně podmínek (zejména teploty), nebo např.mechanickým působením změna krystalické struktury.

Polymorfismus kovů Při změně podmínek (zejména teploty), nebo např.mechanickým působením změna krystalické struktury. Struktura kovů Kovová vazba Krystalová mříž: v uzlových bodech kationy (pro atom H: m jádro :m obal = 2000:1), Mezi kationy: delokalizovaný elektronový plyn, vyplňuje celé kovu těleso. Hmotu udržuje elektrostatická

Více

U BR < 4E G /q -saturační proud ovlivňuje nárazovou ionizaci. Šířka přechodu: w Ge 0,7 w Si (pro N D,A,Ge N D,A,Si ); vliv U D.

U BR < 4E G /q -saturační proud ovlivňuje nárazovou ionizaci. Šířka přechodu: w Ge 0,7 w Si (pro N D,A,Ge N D,A,Si ); vliv U D. Napěťový průraz polovodičových přechodů Zvyšování napětí na přechodu -přechod se rozšiřuje, ale pouze s U (!!) - intenzita elektrického pole roste -překročení kritické hodnoty U (BR) -vzrůstu závěrného

Více

Chemie a fyzika pevných látek p2

Chemie a fyzika pevných látek p2 Chemie a fyzika pevných látek p2 difrakce rtg. záření na pevných látkch, reciproká mřížka Doporučená literatura: Doc. Michal Hušák dr. Ing. B. Kratochvíl, L. Jenšovský - Úvod do krystalochemie Kratochvíl

Více

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace Ing. Pavel Oupický Oddělení optické diagnostiky, Turnov Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., Praha Úvod Teorie vzniku a kvantifikace

Více

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů

Více

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu.

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte střední velikost zrna připraveného výbrusu polykrystalického vzorku. K vyhodnocení snímku ze skenovacího elektronového mikroskopu použijte kruhovou metodu. 2. Určete frakční

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

Křemíkovým okem do nitra hmoty, radioaktivita

Křemíkovým okem do nitra hmoty, radioaktivita Křemíkovým okem do nitra hmoty, radioaktivita BaBar SLAC Zbyněk Drásal 1 Historie diodového jevu v polovodičích Objev tzv. Halbleiteru (polovodiče) bodový kontakt kovu a krystalu (PbS) usměrňuje proud

Více

Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D.

Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D. Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D. Rentgenová fluorescenční spektrometrie ergiově disperzní (ED-XRF) elé spektrum je analyzováno najednou polovodičovým

Více

Plastická deformace a pevnost

Plastická deformace a pevnost Plastická deformace a pevnost Anelasticita vnitřní útlum Tahová zkouška (kovy, plasty, keramiky, kompozity) Fyzikální podstata pevnosti - dislokace (monokrystal polykrystal) - mez kluzu nízkouhlíkových

Více

1 Tepelné kapacity krystalů

1 Tepelné kapacity krystalů Kvantová a statistická fyzika 2 Termodynamika a statistická fyzika) 1 Tepelné kapacity krystalů Statistická fyzika dokáže vysvětlit tepelné kapacity látek a jejich teplotní závislosti alespoň tehdy, pokud

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém

Více

vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie

vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie Chování polymerů v elektrickém a magnetickém poli vodič u něho dochází k transportu el. nabitých částic, který je nevratný, dochází ke vzniku proudu a disipaci energie dielektrikum, izolant, nevodič v

Více

Charakteristiky optoelektronických součástek

Charakteristiky optoelektronických součástek FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Spolupracoval Jan Floryček Jméno a příjmení Jakub Dvořák Ročník 1 Měřeno dne Předn.sk.-Obor BIA 27.2.2007 Stud.skup. 13 Odevzdáno dne Příprava Opravy Učitel

Více

LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií)

LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií) LEED (Low-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s nízkou energií) RHEED (Reflection High-Energy Electron Diffraction difrakce elektronů s vysokou energií na odraz) Úvod Zkoumání povrchů pevných

Více

MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Úloha č. 14a MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY ÚKOL MĚŘENÍ: 1. Změřte napětí U min, při kterém se právě rozsvítí červená, žlutá, zelená a modrá LED. Napětí na LED regulujte potenciometrem. 2. Nakreslete graf

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více

Nanosystémy v katalýze

Nanosystémy v katalýze Nanosystémy v katalýze Nanosystémy Fullerenes C 60 22 cm 12,756 Km 0.7 nm 1.27 10 7 m 0.22 m 0.7 10-9 m 10 7 krát menší 10 9 krát menší 1 Stručná historie nanotechnologie ~ 0 Řekové a Římané používají

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. IV Název: Měření fotometrického diagramu. Fotometrické veličiny a jejich jednotky Pracoval: Jan Polášek stud.

Více

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny.

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Polovodičové lasery Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny. Energetické hladiny tvoří pásy Nejvyšší zaplněný pás je valenční, nejbližší vyšší energetický pás dovolených

Více

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013 Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná

Více

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Fyzikální chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: Forma vzdělávání: Celkový počet vyučovacích hodin za studium: Analytická chemie Chemická technologie Ochrana životního

Více

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),

Více

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.

PSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:

Více

Buněčné automaty a mřížkové buněčné automaty pro plyny. Larysa Ocheretna

Buněčné automaty a mřížkové buněčné automaty pro plyny. Larysa Ocheretna Buněčné automaty a mřížkové buněčné automaty pro plyny Larysa Ocheretna Obsah Buněčný automat: princip modelu, vymezení pojmů Mřížkový buněčný automat pro plyny Příklady aplikace principů mřížkových buněčných

Více

Rentgenová difrakce a spektrometrie

Rentgenová difrakce a spektrometrie Rentgenová difrakce a spektrometrie RNDr.Jaroslav Maixner, CSc. VŠCHT v Praze Laboratoř rentgenové difraktometrie a spektrometrie Technická 5, 166 28 Praha 6 224354201, 24355023 Jaroslav.Maixner@vscht.cz

Více

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru

2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru Pracovní úkol: 1. Seznámit se s interaktivní verzí simulace 2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru 3. Kvantitativně srovnat energetické ztráty v kalorimetru pro různé

Více

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu.

Magda Součková. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry brání vybrané obalové materiály průchodu polutantů ke skladovanému materiálu. Výzkumný záměr Výzkum a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci vzácných písemných památek Zkvalitnění vlastností krabic pro ochranu písemných památek Zpráva za rok 2009 Krabice jako ochrana proti

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Aplikace tenkých vrstev na zdvihátka ventilů motoru formule CTU CarTech

Aplikace tenkých vrstev na zdvihátka ventilů motoru formule CTU CarTech Aplikace tenkých vrstev na zdvihátka ventilů motoru formule CTU CarTech Závěrečná zpráva Vedoucí projektu: Doc. Tomáš Polcar, Ph.D. Katedra řídící techniky FEL ČVUT v Praze polcar@fel.cvut.cz Řešitel:

Více

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Gama spektroskopie. Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Gama spektroskopie Vojtěch Motyčka Centrum výzkumu Řež s.r.o. Teoretický úvod ke spektroskopii Produkce a transport neutronů v různých materiálech, které se v daných zařízeních vyskytují (urychlovačem

Více

MIKROVLNNÁ SPEKTROSKOPIE RADIKÁLU FCO 2. Lucie Kolesniková

MIKROVLNNÁ SPEKTROSKOPIE RADIKÁLU FCO 2. Lucie Kolesniková MIKROVLÁ SPEKTROSKOPIE RADIKÁLU FCO 2 Lucie Kolesniková Ústav analytické chemie, Fakulta chemicko-inženýrská, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, 166 28 Praha 6 E-mail: lucie.kolesnikova@vscht.cz

Více

Bezpečnostní inženýrství. - Detektory požárů a senzory plynů -

Bezpečnostní inženýrství. - Detektory požárů a senzory plynů - Bezpečnostní inženýrství - Detektory požárů a senzory plynů - Úvod 2 Včasná detekce požáru nebo úniku nebezpečných látek = důležitá součást bezpečnostního systému Základní požadavky včasná detekce omezení

Více

REAKTIVNÍ MAGNETRONOVÉ NAPRAŠOV. Jan VALTER HVM Plasma s.r.o. www.hvm.cz

REAKTIVNÍ MAGNETRONOVÉ NAPRAŠOV. Jan VALTER HVM Plasma s.r.o. www.hvm.cz REAKTIVNÍ MAGNETRONOVÉ NAPRAŠOV OVÁNÍ Jan VALTER SCHEMA REAKTIVNÍHO NAPRAŠOV OVÁNÍ zdroj výboje katoda odprašovaný terč plasma inertní napouštění plynů reaktivní zdroj předpětí p o v l a k o v a n é s

Více

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ

VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ JIŘÍ HÁJEK, PAVLA KLUFOVÁ, ANTONÍN KŘÍŽ, ONDŘEJ SOUKUP ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI 1 Obsah příspěvku ÚVOD EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Více

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství.

Úvod. Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. Laserové kalení Úvod Povrchové vlastnosti jako jsou koroze, oxidace, tření, únava, abraze jsou často vylepšovány různými technologiemi povrchového inženýrství. poslední době se začínají komerčně prosazovat

Více

VRSTVY Pd NANOČÁSTIC NA InP TYPU N PŘIPRAVENÉ ELEKTROFORETICKOU DEPOZICÍ PRO DETEKCI VODÍKU

VRSTVY Pd NANOČÁSTIC NA InP TYPU N PŘIPRAVENÉ ELEKTROFORETICKOU DEPOZICÍ PRO DETEKCI VODÍKU VRSTVY Pd NANOČÁSTIC NA InP TYPU N PŘIPRAVENÉ ELEKTROFORETICKOU DEPOZICÍ PRO DETEKCI VODÍKU Ondřej ČERNOHORSKÝ a,b, Karel ŽĎÁNSKÝ b, Jiří ZAVADIL b, Pavel KACEROVSKÝ b, Kateřina PIKSOVÁ a, Anton FOJTÍK

Více

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: XI Název: Charakteristiky diody Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 9.1.2009 Odevzdal

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

Využití magneticko-rezonanční tomografie v měřicí technice. Ing. Jan Mikulka, Ph.D. Ing. Petr Marcoň

Využití magneticko-rezonanční tomografie v měřicí technice. Ing. Jan Mikulka, Ph.D. Ing. Petr Marcoň Využití magneticko-rezonanční tomografie v měřicí technice Ing. Jan Mikulka, Ph.D. Ing. Petr Marcoň Osnova Podstata nukleární magnetické rezonance (MR) Historie vývoje MR Spektroskopie MRS Tomografie MRI

Více

Nabídkový list spolupráce 2014

Nabídkový list spolupráce 2014 Nabídkový list spolupráce 2014 Fyzikální ústav AV ČR v Praze Centrum pro inovace a transfer technologií www.citt.cz 2014 Kontaktní osoba prof. Jan Řídký, DrSc. e-mail: ridky@fzu.cz citt@fzu.cz tel: 266

Více

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky termistoru. stud. skup.

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky termistoru. stud. skup. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II. Úloha č. IX Název: Charakteristiky termistoru Pracoval: Lukáš Vejmelka stud. skup. FMUZV (73) dne 17.10.2013 Odevzdal

Více

Lehký topný olej. 0 t CO 2 /MWh výhřevnosti paliva. 1,17 t CO 2 /MWh elektřiny

Lehký topný olej. 0 t CO 2 /MWh výhřevnosti paliva. 1,17 t CO 2 /MWh elektřiny Druh paliva Hnědé uhlí Černé uhlí Těžký topný olej Lehký topný olej Zemní plyn Biomasa Elektřina Emisní faktor 0,36 t CO 2 /MWh výhřevnosti paliva 0,33 t CO 2 /MWh výhřevnosti paliva 0,27 t CO 2 /MWh výhřevnosti

Více

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů Niels Bohr jako vědec, filosof a občan 1 I. Úvod Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů do angličtiny. Výsledek byl ale ne moc zdařilý. Bohrova disertační práce byla obhájena na jaře roku 1911

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek

ANALYTICKÝ PRŮZKUM / 1 CHEMICKÉ ANALÝZY ZLATÝCH A STŘÍBRNÝCH KELTSKÝCH MINCÍ Z BRATISLAVSKÉHO HRADU METODOU SEM-EDX. ZPRACOVAL Martin Hložek / 1 ZPRACOVAL Martin Hložek TMB MCK, 2011 ZADAVATEL PhDr. Margaréta Musilová Mestský ústav ochrany pamiatok Uršulínska 9 811 01 Bratislava OBSAH Úvod Skanovací elektronová mikroskopie (SEM) Energiově-disperzní

Více

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron

ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron MODELY ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU Na základě experimentálních výsledků byly vytvořeny různé teorie o struktuře atomu, tzv. modely atomu. Thomsonův model: Roku 1897 se jako první pokusil o popis stavby

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_15_OC_1.01 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Tématický celek Ing. Zdenka

Více

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-20-VYROBA INTEGROVANEHO OBVODU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-20-VYROBA INTEGROVANEHO OBVODU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-20-VYROBA INTEGROVANEHO OBVODU Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

Více

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Václav Čuba, Viliam Múčka, Milan Pospíšil, Rostislav Silber ČVUT v Praze Centrum pro radiochemii a radiační chemii Fakulta jaderná

Více

Počítačová chemie. výpočetně náročné simulace chemických a biomolekulárních systémů. Zora Střelcová

Počítačová chemie. výpočetně náročné simulace chemických a biomolekulárních systémů. Zora Střelcová Počítačová chemie výpočetně náročné simulace chemických a biomolekulárních systémů Zora Střelcová Národní centrum pro výzkum biomolekul, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 611 37 Brno, Česká Republika

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK Základními vlastnosti pevných látek jsou KRYSTALICKÉ A AMORFNÍ LÁTKY Jak vzniká pevná látka z kapaliny Krystalické látky se vyznačují uspořádáním Dělíme je na 2 základní

Více

9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY

9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY Úvod do metrologie - 49-9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY (V.LYSENKO) Čidlo (senzor, detektor, receptor) je em jedné fyzikální veličiny na jinou fyzikální veličinu. Snímač (senzor + obvod pro zpracování ) je to člen

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách)

Úvod do moderní fyziky. lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách) Úvod do moderní fyziky lekce 9 fyzika pevných látek (vedení elektřiny v pevných látkách) krystalické pevné látky pevné látky, jejichž atomy jsou uspořádány do pravidelné 3D struktury zvané mřížka, každý

Více

Vazby v pevných látkách

Vazby v pevných látkách Vazby v pevných látkách Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba

Více

Hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie Hmotnostní spektrometrie Podstatou hmotnostní spektrometrie je studium iontů v plynném stavu. Tato metoda v sobě zahrnuje tři hlavní části:! generování iontů sledovaných atomů nebo molekul! separace iontů

Více

Využití metod atomové spektrometrie v analýzách in situ

Využití metod atomové spektrometrie v analýzách in situ Využití metod atomové spektrometrie v analýzách in situ Oto Mestek Úvod Termínem in situ označujeme výzkum prováděný na místě původního výskytu analyzovaného vzorku nebo jevu (opakem je analýza ex situ,

Více

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Pokroky matematiky, fyziky a astronomie Antonín Bohun Elektronová emise, luminiscence a zbarvení iontových krystalů Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, Vol. 6 (1961), No. 3, 150--153 Persistent URL:

Více

Plazma v technologiích

Plazma v technologiích Plazma v technologiích Mezi moderními strojírenskými technologiemi se stále častěji prosazují metody využívající různé formy plazmatu. Plazma je plynné prostředí skládající se z poměrně volných částic,

Více

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP. očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 3. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 1.4., 2.1. 1. Látky přírodní nebo syntetické

Více

Stanovení měrného tepla pevných látek

Stanovení měrného tepla pevných látek 61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,

Více

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm

Spektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový

Více

Koloidní zlato: tradiční rekvizita alchymistů v minulosti - sofistikovaný (nano)nástroj budoucnosti?

Koloidní zlato: tradiční rekvizita alchymistů v minulosti - sofistikovaný (nano)nástroj budoucnosti? Koloidní zlato: tradiční rekvizita alchymistů v minulosti - sofistikovaný (nano)nástroj budoucnosti? Vedoucí projektu: Ing. Filip Novotný, Ing. Filip Havel K. Hes - Gymnázium, Praha 6, Nad Alejí 1952 K.

Více

Oddělení fyziky vrstev a povrchů makromolekulárních struktur

Oddělení fyziky vrstev a povrchů makromolekulárních struktur Oddělení fyziky vrstev a povrchů makromolekulárních struktur Témata diplomových prací 2014/2015 Studium změn elektrické vodivosti emeraldinových solí vystavených pokojovým a mírně zvýšeným teplotám klíčová

Více

1 Elektronika pro zpracování optického signálu

1 Elektronika pro zpracování optického signálu 1 Elektronika pro zpracování optického signálu Výběr elektroniky a detektorů pro měření optického signálu je odvislé od toho, jaký signál budeme detekovat. V první řadě je potřeba vědět, jakých intenzit

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

LABORATOŘ KOVŮ A KOROZE VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÉ KURZY A SEMINÁŘE

LABORATOŘ KOVŮ A KOROZE VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÉ KURZY A SEMINÁŘE ODBORNÉ KURZY A SEMINÁŘE Vysoké učení technické v Brně Fakulta chemická Purkyňova 464/118 612 00 Brno wasserbauer@fch.vutbr.cz Využijte bohaté know-how odborných pracovníků Laboratoře kovů a koroze při

Více

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče Cvičení 3 Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu Aplikace kvantové mechaniky pásová struktura polovodiče Nosiče náboje v polovodiči hustota stavů obsazovací funkce, Fermiho hladina koncentrace

Více

Potenciometrie. Elektrodový děj je oxidačně-redukční reakce umožňující přenos náboje mezi fázemi. Např.:

Potenciometrie. Elektrodový děj je oxidačně-redukční reakce umožňující přenos náboje mezi fázemi. Např.: Potenciometrie Poločlánek (elektrod) je heterogenní elektrochemický systém tvořeny lespoň dvěm fázemi. Jedn fáze je vodičem první třídy vede proud prostřednictvím elektronů. Druhá fáze je vodičem druhé

Více

Úloha VI.E... alchymistická

Úloha VI.E... alchymistická Úloha VI.E... alchymistická 8 bodů; průměr 5,81; řešilo 36 studentů Na Zeměploše je regulérním povoláním alchymie. Proto jsme se rozhodli, že byste si to měli také zkusit. Představte si, že skládáte zkoušku,

Více

Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016

Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Maturitní okruhy Fyzika 2015-2016 Mgr. Ladislav Zemánek 1. Fyzikální veličiny a jejich jednotky. Měření fyzikálních veličin. Zpracování výsledků měření. - fyzikální veličiny a jejich jednotky - mezinárodní

Více

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se

Více

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3. Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne:.3.3 Úloha: Radiometrie ultrafialového záření z umělých a přirozených světelných

Více

Zákony ideálního plynu

Zákony ideálního plynu 5.2Zákony ideálního plynu 5.1.1 Ideální plyn 5.1.2 Avogadrův zákon 5.1.3 Normální podmínky 5.1.4 Boyleův-Mariottův zákon Izoterma 5.1.5 Gay-Lussacův zákon 5.1.6 Charlesův zákon 5.1.7 Poissonův zákon 5.1.8

Více

Identifikace barviv pomocí Ramanovy spektrometrie

Identifikace barviv pomocí Ramanovy spektrometrie Identifikace barviv pomocí Ramanovy spektrometrie V kriminalistických laboratořích se provádí technická expertíza písemností, která se mimo jiné zabývá zkoumáním použitých psacích prostředků: tiskových

Více

T0 Teplo a jeho měření

T0 Teplo a jeho měření Teplo a jeho měření 1 Teplo 2 Kalorimetrie Kalorimetr 3 Tepelná kapacita 3.1 Měrná tepelná kapacita Měrná tepelná kapacita při stálém objemu a stálém tlaku Poměr měrných tepelných kapacit 3.2 Molární tepelná

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více