O půdě, vodě, energii inovace projektu

Transkript

1 O půdě, vodě, energii inovace projektu Základní škola Waldorfská Pardubice, Gorkého 867

2 Obsah Obsah... 2 Úvod... 3 Projekt... 5 Příprava projektu... 6 Příprava ideová... 6 Příprava materiální... 8 Realizace projektu... 8 Vyhodnocení projektu... 9 Časté chyby... 9 Projekty a kompetence Uţitečné informace pro učitele Spotřeba papíru Mobilní telefony O půdě Voda na Zemi Podklady pro vyuţití ve výuce Projekt O půdě, vodě a energii pro 7. třídu - Půda a voda v krajině Popis projektu Vazba na ŠVP Náměty na jednotlivé aktivity, informace pro učitele Projekt O půdě, vodě a energii pro 8. třídu - Ekologická stopa Popis projektu Vazba na ŠVP Náměty na jednotlivé aktivity, informace pro učitele Ekologická stopa - základní informace Otázky pro výpočet ekologické stopy s komentáři a návody pro další práci s ţáky KALKULÁTOR OSOBNÍ EKOLOGICKÉ STOPY Kalkulace ekologické stopy věcí/aktivit Sniţte svoji ekologickou stopu Slovníček pojmů Obrazové materiály Projekt O půdě, vodě a energii pro 9. třídu - Voda Popis projektu Vazba na ŠVP Náměty na jednotlivé aktivity, informace pro učitele Návrhy okruhů Další náměty Uţitečné kontakty

3 Úvod Ve školním roce 2006/2007 se na naší škole v rámci příprav ŠVP waldorfská škola začalo intenzivněji pracovat na přípravě nových projektů. Po delším čase úvah jsme jiţ v létě 2007 připravili úplně nový vyučovací předmět, který jsme nazvali globální výchova. Název dostal podle toho, ţe jeho hlavním cílem bylo ţákům zprostředkovávat průřezová témata v rámci aktuálních fenoménů světa 21. století. Do předmětu jsme postupně zahrnuli prvky mediální výchovy, občanské výchovy a významnou část také tvořila environmentální výchova. Předmět jsme zařadili jiţ do 5. třídy s hodinovou týdenní dotací. Projektová témata v páté a šesté třídě zůstala vázána především na probíhající epochové vyučování zeměpisu. Pro sedmou aţ devátou třídu byl tvořen obsah témat z více neţ jedné třetiny problematikou environmentální nauky. Prvním větším uceleným projektem se stal projekt zařazený do sedmé třídy pod názvem O půdě, vodě a energii, poprvé se realizoval na jaře 2008 v rámci školy v přírodě tehdejší sedmé třídy pod vedením pana učitele Lukáše Blaţka v CHKO Kokořínsko. V průběhu následujících let se projekty a samozřejmě i projekt O půdě, vodě a energii ověřovali ve vyučování. Ukázalo se, ţe kaţdý vyučující umí a dokáţe vnést řadu podnětů a projekt obohatit. Zkušenosti s projekty především v rámci globální výchovy a s projekty uskutečňovanými na prvním stupni přivedli některé kolegy k podání ţádosti o grant z OPVK pod názvem Cesty k přírodě. Škole - především učitelům a ţákům se tak otevřela moţnost některé projekty dále rozpracovávat a zlepšovat jejich přípravu, technické a materiálové zabezpečení. Důleţitou částí je také získávání zkušeností, dovedností a informací, které jsou pro úspěšnou realizaci jakýchkoli projektů nezbytné. Z původně jednoho týdenního projektu (pětidenního) se postupně rozvinuly aktivity, které jiţ nejsou vázány pouze na jeden ročník a jeden vyučovací předmět, ale aktivity, které prostupují environmentální vzdělávání jiţ od prvního stupně aţ po devátý ročník mnoha vyučovacími předměty. Vzniklo tak několik moţných námětů projektů, ale především jsme připravili a vymezili prostor pro realizaci projektů větších a to nejenom v rámci školy a jejího blízkého okolí, ale také v rámci regionů ČR, dokonce jsme některé projekty plánovali s moţným výjezdem do zahraničí. V mnoha projektech jsme vyuţili nabídku spolupráce s občanským sdruţením Boii o. s. z Nasavrk, řadu projektů jsme pak uskutečnili s Cestovní kanceláří Luboš Závorka MACEK Nasavrky. Lektoři a pracovníci této kanceláře nás v mnohém inspirovali a pomohli do našich programů a projektů zařadit rozličné činnosti spojené s pochopením nejenom přírodních vztahů ale téţ vztahů sociálních

4 Projekty globální výchovy vycházející z tohoto trendu jsou projekty, které stále drţí i původní myšlenku předmětu globální výchovy, kterou je seznamování ţáků s globálním pohledem, celostním pohledem na svět. V tomto produktu jsme se pokusili shromáţdit mnoţství podnětů pro činnost učitelů, kteří se budou se svými třídami zapojovat do projektů environmentálního vzdělávání na naší škole - viz produkt č. 1. Produkt si neklade za cíl být úplným návodem, jak všechny části projektů zrealizovat podle předem daného klíče. Jednak by to vyţadovalo podstatně větší pracovní tým a časový rámec (především z důvodu ověřování), ale popřelo by to samotné základy waldorfské pedagogiky, ve které je důleţitý ţivý přístup učitele k ţákům. Nelze tedy jednoduše vzít projekt jedné třídy a přesadit ho do třídy druhé bez zváţení potřeb a charakteristik daného kolektivu. Produkt obsahuje tři základní části. V první je zpracován obecný postup při přípravě a realizaci projektů. Druhá část se zaměřuje na konkrétní projekty v souvislosti s tématem, tedy O půdě, vodě a energii. Jedná se o několik projektu, které se mohou realizovat od 7. do 9. třídy v závislosti na vymezení jednotlivých prvků projektů vţdy ve vztahu ke schopnostem a vývojovému postavení ţáků. Třetí část je pak pojata jako zdroj podnětných informací, které se vztahují k tématu produktu, včetně pomůcek a literatury. Autorský tým tohoto produktu však doufá, ţe zde uvedené informace umoţní učitelům proniknout do přípravy jednotlivých projektů obecně. Ve vztahuk tématu produktu, ţe umoţní vyučujícím především na druhém stupni waldorfské školy široce vymezené téma - O půdě, vodě a energii uchopit rozličnými a pro ţáky zajímavými způsoby s tím, ţe se nám jako učitelům podaří ţáky nadchnout pro poznávání zákonitostí tohoto světa. To ve svém důsledku pak vede k hlubšímu pochopení a úctě k nádheře, kterou nám příroda ukazuje a svěřuje. Za poznámky, doplnění, návrhy a za sdílení výsledků projektů, které byly inspirovány tímto produktem, vám, milí kolegové, děkujeme

5 Projekt Slovo projekt je v rámci vzdělávacích aktivit ve škole posunuto ve svém významu. Původem latinský výraz znamenající návrh, plán je posunut dále. V nejširším pojetí pak zahrnuje nejenom návrh a plán ale téţ přípravu, provedení a realizaci. V tomto produktu a v dalším textu budeme k tomuto slovu významově přistupovat právě v celé šíři a nebudeme ho úţeji vymezovat. Projektem ve smyslu určité vzdělávací aktivity můţe být řada aktivit, které bychom za normálních okolností ani za nějaký projekt nepovaţovali. Autoři si zde neosobují přesné vymezení a definici slova projekt. Předpokládáme, ţe následující části samy přiblíţí slovo projekt a jeho význam obsahem - tedy charakterizováním neţ samostatnou učenou definicí. Přesto se nelze určitému vymezení hnedle zpočátku vyhnout. Povaţujme projekt za takovou vzdělávací aktivitu pedagoga a ţáků, která je jasně označena a vůči ostatním aktivitám i vymezena názvem, cíli i obsahem. Zpravidla obsahuje fázi přípravy projektu, a to jak ideovou přípravu, tak i přípravu fyzickou před samotnou realizací, jejíţ délka je dána rozsahem a náročností projektu. Dále zahrnuje fázi realizační, podle níţ můţeme projekty rozdělit na krátkodobé - od délky vyučovací hodiny po několikadenní projekt, střední - projekty vícedenní aţ po projekty dlouhodobé - od několika měsíců aţ např. po několik let. Ostrou hranici nemá smysl jakkoliv dále vymezovat. Třetí fázi můţeme nazvat vyhodnocením, shrnutím, uzavřením. Zpravidla obsahuje samotný výsledek projektu (ve vztahu k cílům), který je přiměřeným způsobem představen (komunikován) buď členům projektového týmu nebo spoluţákům ve třídě, škole, rodičům, veřejnosti. Kaţdý, kdo se chce ponořit do práce na projektech ve vyučování, stojí před řadou otázek, které se nedají zodpovědět za krátký čas. Je nutné si uvědomit, ţe touto problematikou - přípravou, vedením, realizací i vyhodnocením projektů se zabývá řada knih. Autorům se však nepodařilo vyhledat literaturu, která by byla pro pedagoga na waldorfské škole rozsahem i zaměřením vhodnou pomůckou. Avšak kaţdý, kdo myslí práci na projektech váţně, musí přijmout vnitřní naladění k dalšímu studiu a k uvádění teoretických poznatků do praxe. Projekty a projektové vyučování se nedá zavést do ţivota třídy bez přípravy a bez postupných kroků, které zahrnují jak pečlivou přípravu teoretického zázemí projektů, tak i studium metod a postupů při realizaci vzdělávacích projektů. I kdyţ je to cesta pro pedagoga zcela jistě náročnější, domnívají se autoři, ţe pro učitele na waldorfské škole je cesta menších i větších projektů nezbytnou součástí jeho práce s ţáky i sama se sebou a kolegy. Waldorfská škola, potaţmo jeden ročník je vlastně také takovým projektem, který vyţaduje svoji - 5 -

6 náročnou přípravu v ideovém i materiálním prostředí, realizaci - často velmi náročnou a vysilující, a také vyhodnocení, jak ţáků na konci školního roku tak i učitele v rámci interního hodnocení pedagogických pracovníků a v rámci vlastní sebeevaluace. Kaţdému pedagogovi, který se rozhodne nastoupit cestu ke zvládnutí tohoto pedagogického umění - realizaci projektů, přejeme hodně štěstí a doufáme, ţe mu bude tato malá příručka alespoň vodítkem k zajímavým a kvalitním projektům. Příprava projektu Příprava projektuse dělí na dvě části, které na sebe navazují. První fází je příprava ideová, ve které se rodí samotný obsah, forma projektu, jeho cíle, význam a zaměření. Druhou fází je pak příprava z materiálního úhlu pohledu a ta zahrnuje mimo jiné přípravu pomůcek, materiálu, organizační záleţitosti - ubytování, stravování a doprava v případě výjezdu mimo školu apod. Zvláštní kategorií spadající spíše pod materiální fázi je pak i samotná příprava přesného vymezení a zadání pro ţáky. Příprava ideová Tato fáze zahrnuje několik důleţitých kroků - odpovědí na otázky: 1. Pro koho projekt připravuji? - O jakou se jedná třídu? - V jakém vývojovém období se třída nachází? - Jaká atmosféra ve třídě panuje? - Jaké je rozloţení dívek a chlapců? - Má tento kolektiv nějaká specifika, která mohou výrazně ovlivnit úspěch projektu? - Jaké specifické potřeby jednotlivců musím respektovat? 2. Jaké jsou záměry a cíle projektu? - Čeho chci projektem docílit? - Jaký vzdělávací obsah chci ţákům přiblíţit? - Jaké metody pro projekt zvolím? - Budou ţáci pracovat samostatně, nebo v menších skupinách nebo je to projekt celotřídní? - Shoduje se můj záměr a cíle s cíli vytyčenými v ŠVP? - Jaké je základní vymezení projektu - forma, obsah? - Které kompetence chceme rozvíjet? - 6 -

7 3. Jak bude projekt vypadat? - Jaký časový rozsah bude pro projekt vhodný? - Kdy nejlépe projekt realizovat? V jakém období? - Kolik času projektu bude nutné věnovat při přípravě, realizaci a při vyhodnocení? - Jaké metody do projektu zahrnout? - Jaké aktivity do projektu zahrnout? - Jak má vypadat výsledek, který ţáci předloţí? - Co všechno bude projekt z obsahového hlediska zahrnovat? - Jak se budou na projektu - zadání, vymezení, hodnocení podílet ţáci? 4. Jak bude projekt probíhat? - Příprava časového harmonogramu nebo časového plánu - Rozdělení projektu do jednotlivých fází - Mám představu o průběhu projektu? - Existují nějaká rizika při průběhu projektu? - Jak se případným rizikům vyhnout? - Jaké nároky budou kladeny na mě při průběhu? Na realizátory? - Jak se zapojí ţáci? Co se od nich očekává? 5. Jaká jsou hlavní kriteria organizace projektu A) Osoby - Jsem dostatečně schopný daný projekt vést samostatně? - Potřebuji někoho dalšího, aby mi pomáhal, aby vedl část projektu,...? - Potřebuji nějaké lektory? Odborníky? - Potřebuji vytvořit nějaké zázemí, pomocné činnosti? B) Finance - Jaké prostředky budou pro realizaci nutné? - Vyţaduje projekt financování? - Jedná se o projekt s minimálními náklady na běţné pomůcky? - Je finanční nákladnost projektu únosná - pro ţáky, pro školu, pro grantový projekt? - Kde sehnat finanční prostředky? C) Prostorové podmínky - Bude stačit třída? Učebna? - Bude se projekt odehrávat v budově školy? - Jaké jsou specifické prostorové poţadavky? - Lze aktivitu v projektu lépe realizovat v budově školy nebo v přírodě? - 7 -

8 - Jaké jsou poţadavky na ubytování, stravování, dopravu? D) Pomůcky, materiál - Jaké pomůcky je třeba zajistit? - Který materiál bude nutné zakoupit nebo získat pro realizaci projektu? - Které pomůcky, materiál si budou muset ţáci připravit, vzít, zajistit,...? - Které pomůcky bude třeba před projektem zajistit, které v průběhu? Příprava materiální Pokud je projekt řádně připraven po stránce ideové, je moţné přistoupit k přípravě faktické - materiální. Mezi nejčastější rizika při přípravě projektu patří smíšení obou fází přípravy. Často pak dochází k chybám, které mohou mít za následek neúspěch projektu, popř. vznik komplikací při samotné realizaci. Nechávejte si dostatečný prostor na tuto fázi. Některé činnosti budete zpravidla muset udělat s velkým časovým předstihem. Není ale správné, kdyţ ve snaze mít např. zajištěné ubytování, ho objednáte s půl ročním předstihem a pak se ukáţe, ţe v další fázi dojdete k závěru, ţe místo na druhé straně kraje je pro Vaše účely mnohem lepší. Toto sice nebude mít za následek ukončení jakékoli realizace nebo vůbec nezahájení realizace projektu, ale zcela určitě to přináší zbytečná zdrţení, ztráty a činnost navíc, neefektivní, nepotřebnou. V této fázi si dejte pozor na to, aby se Vám podařilo zajistit vše potřebné. Nejedná se ale pouze o projekty s výjezdem, ale i běţné menší projekty během roku mohou být zmařeny, kdyţ si zakoupíte nevhodný materiál, nevyzkoušíte si postupy předem u sloţitějších a náročnějších činností atd. Do této fáze patří i příprava konkrétních obsahů aktivit. Např. příprava pokynů, příprava doprovodných materiálů, příprava zadání, vytvoření systému hodnocení apod. Realizace projektu Po úspěšném zvládnutí všech příprav se můţete směle pustit do realizace projektu. Podporou vám bude příprava, kterou jste před tím udělali. Při realizaci je nutné zahájit realizaci vyhlášením a vymezením projektu. Ponechte ţákům dostatečný prostor k tomu, aby se mohli s projektem seznámit, pokud se tak jiţ nestalo v přípravné fázi, na které se mohou ţáci vyšších tříd velmi aktivně a ve značné části podílet. Určitě se ujistěte o tom, zda ţáci rozumí nejen činnostem, ale zda vnímají i cíle projektu a jejich vyhodnocení. Je to velmi důleţité, neboť tím předejdete z velké části nedorozuměním, ke kterým zpravidla dochází

9 Pokud je práce zaloţena na spolupráci skupin, dobře si všímejte práce skupiny a v případě nefunkční spolupráce buďte připraveni do průběhu vhodně zasáhnout. Doporučujeme vzhledem k věku a vyspělosti ţáků ponechat jim dostatečný prostor pro vymezení spolupráce v týmu. Rozsáhlejší projekty mají velmi významnou roli v oblasti mezilidských vztahů. Bez vhodného vedení hrozí realizaci a celému projektu mnoho rizik, z nichţ některá jsou velmi nebezpečná. Vyhodnocení projektu Tato fáze je velmi důleţitá. Často je však podceňována a neklade se na ní dostatečný důraz. Ţáci musí před zahájením práce vědět, jaký je cíl jejich činnosti a v jaké formě bude naplněn. Např. bude výstupem projektu obrázek zachycující zjištěné informace, bude výstupem zpráva, protokol, text, zpracovaný postup? Další veledůleţitou částí je téţ způsob zveřejnění výsledku. Mnoho dobře připravených projektů se můţe pokazit špatně připraveným vyhodnocením nebo závěrem projektu. Ţáci musí mít jasno, zda se od nich očekává pouze výstup v určité podobě fyzické nebo budou svůj výtvor a výsledek doprovázet prezentací výsledku, slovním zhodnocením, vystoupením před rodiči apod. Je důleţité dát ţákům dostatečný prostor k prezentaci a k vyjádření. Významným způsobem to podporuje jejich vztah k činnosti a zároveň to zvyšuje jejich úsilí, motivuje je to. Taktéţ je třeba uvést, ţe prezentace vlastní práce je důleţitou kompetencí, kterou ţáci potřebují vhodně trénovat. Časté chyby Mezi nejčastější chyby, kterých se při realizaci projektů můţeme dopustit, patří: - Vynechání ideové přípravy projektu - Téma není vhodně zvolené pro danou skupinu - neodpovídá věku, neodpovídá schopnostem, nerespektuje vývojovou fázi, ve které se ţáci nacházejí - Nerespektování specifik - nevhodně zvolená práce pro ţáky se specifickými vzdělávacími poţadavky - ať jiţ ţáci s IVP, PP nebo ţáci nadprůměrně nadaní - Příliš zúţené téma, které neponechává dostatečný prostor pro ţákovskou iniciativu a kreativitu - Projekt nemá definované cíle, jen nějaké neurčité přání či směr - Projekt není v souladu s ŠVP ani s průřezovými tématy, nerespektuje základní vymezené poţadavky - Není zřejmá forma ani obsah projektu - projekt je zadán chaoticky, nepřesně - Není zřejmé, které kompetence ţáků má projekt rozvíjet, nebo je rozvíjí náhodně bez předchozí alespoň základní představy - 9 -

10 - Projekt je nevhodně načasován - není mu dán dostatečný časový prostor, je příliš rozvleklý apod., projekt je realizován v nevhodném ročním období - Projekt je realizován zároveň s jiným náročným projektem a ţáci se nestačí zaměřovat na oba projekty - Pedagog vedoucí projekt nemá jasnou představu o metodách, náhodně je zařazuje, metody nerespektují logické řazení, pro ţáky jsou neuchopitelné - Neexistuje příprava na moţná rizika hrozící při projektu, jeţ mohou reálně nastat - nebezpečí - Pedagog neodhadne náročnost a nestíhá projekt moderovat a provázet ţáky - Pedagog přetíţí ţáky nebo je zatíţí jednostranně - Pedagog nezvládne pracovat se skupinami ţáků tak, aby se členové skupin cítili bezpečně a nedocházelo k nepřekonatelným rozporům při spolupráci - Ţáci nejsou připravení na takový projekt a na formu práce a spolupráce, která je po nich poţadována - Pedagog přecení své síly a schopnosti - Neexistuje finanční plán, vzniknou nepředpokládané výdaje, které ohrozí realizaci projektu - Nejsou zvoleny vhodné prostory - Jsou zajištěny špatné pomůcky, materiál nebo vůbec nejsou - Neproběhne dostatečná materiální příprava, vše se hasí za pochodu - Projekt je předčasně ukončen bez fáze vyhodnocení - Fáze vyhodnocení není provedena řádně z důvodu nedostatku času aj. V průběhu realizace můţete narazit na mnoho překáţek, důleţité je, abyste se naučili případné potíţe včas a úspěšně řešit. Neváhejte a ptejte se zkušenějších kolegů. Kaţdý projekt si na závěr zhodnoťte sami pro sebe a vyhledejte kladné ale i záporné stránky. Dělejte si k tomu poznámky, pomohou vám příště se chyb vyvarovat. Projekty a kompetence Projekty a projektové vyučovaní mají téměř nezastupitelnou úlohu při rozvíjení následujících kompetencí ţáků. 1) Kompetence k učení - Vedeme ţáky k samostatnému vyhledávání a zařazování informací z různých zdrojů - Ţáky vedeme k sebehodnocení

11 - Individuálním přístupem k ţákům maximalizujeme jejich šanci proţít úspěch. - Podněcujeme kreativitu a fantazii ţáků ve vhodných případech při práci s mapou a dalšími pomůckami. - Učíme se vytvářet takové situace, v nichţ má ţák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. 2) Kompetence k řešení problémů - Vedeme ţáky k samostatnému řešení problémy, aby si dokázali svoje řešení obhájit. - Při výuce motivujeme ţáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického ţivota. - Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení. 3) Kompetence komunikativní - Vedeme ţáky ke vhodné komunikaci se spoluţáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. - Učíme ţáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných. - Podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami. - Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. 4) Kompetence sociální a personální - Během vzdělávání pouţíváme skupinovou práci ţáků, vzájemnou pomoc při učení. - Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech. - Ţáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichţ formulaci se sami podílejí. - Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi ţáky. - Učíme ţáky týmové práci. 5) Kompetence občanské - Ţáci si společně stanovují pravidla chování. - Vedeme ţáky k respektování individuálních rozdíly (národnostní, kulturní). - Při pobytech v přírodě se ţáci chovají jako zodpovědné osoby. - Ţáky zapojujeme do mezinárodních projektů, kde se prakticky seznamují s kulturou jiných národů

12 6) Kompetence pracovní - Vedeme ţáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými moţnostmi při profesní orientaci. - Výuku doplňujeme o praktické exkurze. - Individuálním přístupem a spoluprací s rodiči pomáháme ţákům při profesní orientaci

13 Užitečné informace pro učitele Spotřeba papíru Papír. Naprostá samozřejmost kaţdého dne. Píšeme na něj, čteme z něj, balíme si do něj salámy a dárky. Tenhle papír vznikl v Číně nejspíš ve 2. století př.n.l. Do Evropy propašovali papír Arabové. Proto první papírny vznikaly tam, kde měli Arabové tehdy vliv. To bylo především Španělsko. Ačkoli byl tehdejší papír méně kvalitní neţ pergamen, uchytil se díky tomu, ţe byla jeho výroba levnější. My si dnes ţivot bez papíru nedokáţeme představit. Neměli bychom na co psát,nevycházely by noviny, knihy atd.. Spotřeba papíru stále roste a to nejen v ČR. Na jednoho obyvatele v ČR připadá ročně spotřeba aţ 150 kg, coţ je dvojnásobek spotřeby neţ před deseti lety. Je to nejvyšší hodnota od doby vzniku ČR. Je největší ze všech států bývalé východní Evropy. To znamená nárůst zátěţe ţivotního prostředí, ztrátu surovin a energie. Vyráběný sortiment ale neodpovídá poptávce, proto bylo asi 77% zboţí vyvezeno. Celkový vývoz v roce 2006 byl 799,5 tisíc tun, celkový dovoz byl 1231,1 tisíc tun. Celkově tak muselo být přepraveno přes 2 milióny tun papírenského zboţí. Nejvíce se na naší spotřebě podílí grafické papíry (noviny, časopisy, knihy, sešity, reklama,obaly...). Ovšem zatímco na recyklaci obalů přispívá díky zákonu o obalech průmysl a obchod, sběr a recyklaci ostatních materiálů hradíme sami. Naše spotřeba je vyšší neţ jsou výrobní kapacity našich papíren a protoţe ani vyráběný sortiment neodpovídá poptávce, musíme většinu zboţí dováţet. Na dovezeném papíře tiskneme knihy, časopisy, reklamu a od roku 2008 i noviny (byl uzavřen náš jediný provoz na výrobu novinového papíru ve Štětí). Papírenský průmysl a ţivotní prostředí Papírenský průmysl je energický náročný. Je sice jako vstupní surovinou pro svou výrobu pouţívá méně kvalitní kulatiny a štěpku a velkou část potřebné energie vyrábí z obnovitelných zdrojů (pálením kůry a dřeva), a to však neznamená, ţe významně

14 neovlivňuje ţivotní prostředí. Celulózky ve Štěstí a v Pakově patřily podle Integrovaného registru znečišťování ve svých krajích v roce 2006 mezi největší zdroje emisí oxidu uhličitého. Po roce 1989 sníţil papírenský průmysl svůj podíl na znečišťování ţivotního prostředí. Poklesy hlavně emise oxidu siřičitého a znečištění odpadních vod. Papír se také přestal bělit elementárním chlorem. Globální oteplování a spotřeba papíru Sníţení spotřeby papíru a zvýšení recyklace jsou dvě moţnosti, jak sníţit emise skleníkových plynů. Sníţení spotřeby znamená úspory surovin a energie při výrobě papíru, sníţení emisí z přepravy a znamená i více oxidu uhličitého zachyceného stromy (uloţeného ve dřevě). Recyklací papíru sniţujeme také tlak na lesy a zároveň šetříme energii potřebnou k výrobě celulózy. Spálením papíru bychom jí získali mnohem méně. Svojí spotřebou a chováním tak kaţdý z nás a za sebe rozhoduje, jak zatíţí Zemi, zda je to udrţitelné a jak velká je jeho ekologická stopa. Následující graf ukazuje, kolik energie ušetříme redukcí a recyklací 1 kilogramu kancelářské papíru, novin a lepenky a kolik získáme jejich spálením ve spalovně. Graf byl sestaven podle dat publikovaných Agenturou ţivotního prostředí USA v roce Historie a popis výroby papíru Papír se vyráběl z různých surovin. V Číně se uţ v roce 105 našeho letopočtu papír vyráběl z dřeně dřevitých vláken moruší. Číňané tento vynález tajili přes šest set let. Recept jim roku 751 našeho letopočtu ukradli Arabové a rozšířili ho po celé islámské říši. Ve střední Evropě byly základní surovinou pro výrobu papíru hadry. Tyto hadry po vesnicích sbírali hadráři. Hadrů ale bylo málo a proto se zkoušeli najít jiné suroviny jako sláma nebo dřevný obrus. Nejlepší surovou pro výrobu papíru byl len. Hadry se stříhaly na malé kousky, máčely

15 v louhu, bělily a pak házely do jámy, kde 15 aţ 18 dní hnily. Následně byly drceny v tzv. holandrech nebo stoupách. Holandr je velká uzavřená káď s těţkým dřevěným válcem. Stoupy byla kladiva poháněná vodním kolem. V této fázi se hadry neustále proplachovaly vodou. Po vyčištění se hmota nabírala na síta. Ze sít se potom vyklápěla na plsť, kde byla z listů papíru vymačkána voda. Listy papíru se pak sušily na vzdušných půdách. Papíry na psaní se navíc klíţily a sušily. Výrobní proces trval dva aţ tři měsíce. Denně se vyrobilo přibliţně 2000 listů papíru. Dnes se papír vyrábí ve velkých továrnách. Dřevo (z jehličnanů borovic, jedlí a smrků) se rozdrtí, smíchá s vodou a změní se ve dřevěnou celulózu. Ta se lisuje strojem na tenkou vrstvu papíru. Existují stovky druhů papíru, z nichţ některé se vyrábějí poněkud odlišně. Někdy se papír navlhčí a prudce zahřeje, čímţ získá lesk; křídový papír, určený pro kvalitní tisk a výtvarné umění, je pokryt vrstvičkou kaolínu, atd. Pro potřeby papírenského průmyslu se ročně kácejí miliony stromů. Kvalitní papír je však moţné vyrábět i z pouţitého papíru. Máčením se starý papír rozkládá na pouţitelná původní vlákna, z nichţ lze vyrobit nový papír, tzv. recyklovaný. Výroba papíru ve Štětí Dnešní výroba papíru je pochopitelně zcela jiná neţ kdysi. V Česku probíhá výroba papíru ve Štětí, pár kilometrů severně od Mělníka, ve výrobním závodě Mondi, který patří mezi největší papírny ve střední Evropě. Dnes z jeho výrobních linek denně vyjíţdí více neţ tun buničiny a přes tun různých druhů papíru. Polena se sekají na několikacentimetrové kousky, zvané štěpky jejich ideální velikost je prověřena dlouhými léty praxe. Štěpky putují do varny s vodou, hydroxidem sodným a sulfidem sodným. V šestašedesát metrů vysoké věţi se při teplotě přes 150 stupňů Celsia a tlaku 9 barů vaří pět aţ osm hodin. Ze dřeva se tak získají vlákna buničina neboli celulóza. Ta se zbavuje různých chemikálií a nečistot, pere se a třídí. V podobě hnědého bláta, kterému se říká vodolátka, se celulóza přepravuje potrubím do obrovských nádrţí, kde se bělí. Dříve se k tomu pouţíval chlór, dnes jej však nahradila jiná, podstatně ekologičtější činidla. Vybělená vlákna se ještě musejí umlít, aby získala poţadované parametry, zejména pevnost. Po přidání klíţidla, škrobu a případně dalších ingrediencí proto míří buničina do mlýnů

16 Z nich pokračuje na papírenský stroj. To je obrovské zařízení, do něhoţ z jedné strany přitéká upravená buničina a na odvodňovacím sítu, které tvoří dlouhý odvodňovací pás, který se pohybuje rychlostí aţ 50 kilometrů za hodinu, se voda odvádí pryč, takţe zůstává tenký mokrý pruh papíru. Čeká jej lisování a sušení mezi padesáti válci ohřívanými horkou párou, jeţ fungují jako ţehlička. Ve Štětí mají ještě jiný typ papírenského stroje, který má sušicí válec jenom jeden. Na konci tedy z papírenského stroje vyjíţdí nekonečný pás papíru. Kaţdou minutu ze všech strojů vyjede přes metrů papíru. Vyrobený papír se natáčí na kovový pogumovaný válec zvaný tambor a na ní je namotaný pruh papíru (37 kil. Dlouhý). Tambory se pak převíjejí na specializovaných strojích a zpracovávají se do kotoučů s rozměry podle zákazníků. Kotouče pak uţ jen čekají na odvoz v obrovských skladech. Závod denně produkuje přes tun buničiny a více neţ tun papíru. Všechny papírny potřebují velké mnoţství vody. Ve Štětí ji berou z Labe. Zároveň při produkci papíru, je zapotřebí velké mnoţství tepla. Teplo získávají z odpadu jako je kůra, piliny nebo zbytky papíru, které se spalují a přebytečné teplo vyuţívají k výrobě elektřiny. Recyklace papíru Recyklace má pozitivní dopad na ţivotní prostředí. Papír lze recyklovat v průměru 4krát aţ 6krát. Vede k niţším emisím znečišťujících látek do vzduchu i do vody. Zpracování sběrového papíru potřebuje oproti výrobě papíru z buničiny méně energie a méně vody. Kaţdá tuna recyklovaného papíru ušetří kolem 5 kubických metrů dřeva (asi 14 stromů). Díky recyklaci skončí méně odpadu na skládkách a ve spalovnách. Mnoţství vytříděného papíru v celé Evropě i u nás dlouhodobě roste. Evropský papírenský průmysl se zavázal k recyklaci 66 % všeho spotřebovaného papíru v roce Česká republika v třídění papíru zatím zaostává za většinou evropských zemí. Je to proto, ţe ačkoli třídíme čím dál víc, roste současně i naše spotřeba. Z hlediska spotřeby energie je hlavní výhodou pouţití sběrového papíru, ţe můţe nahradit energeticky náročnou výrobu buničiny. Energeticky náročná můţe být ale také recyklace, konkrétně odstraňování barev (tzv. deinking). Čím je vyšší bělost recyklovaného papíru, tím je jeho výroba náročnější. Kvalita recyklovaného papíru je srovnatelná s kvalitou papíru vyrobeného z běţných surovin. Potvrzuje to i vyjádření dodavatelů kopírek a tiskáren

17 Pouţívejte recyklační papír, protoţe zachraňujete stromy a většina papíru nekončí ve skládkách nebo ve spalovnách. Třídění a recyklace papíru Třídit papír můţete doma i v práci. Domácnosti odkládají zdarma papír do modrých kontejnerů, firmy se buď mohou zapojit do tzv. systému města, nebo musí uzavřít smlouvu s firmou, která má pro nakládání s odpady oprávnění. Co PATŘÍ a NEPATŘÍ do modrého kontejneru na papír?? ANO Kancelářský papír Sešity Noviny Časopisy Reklamní letáčky Krabice Lepenka Karton NE Voskovaný a uhlový papír Obvazy Hygienické vloţky Mokrý, mastný a znečištěný papír Kapesníky Dětské pleny Jak se recykluje papír: Papír, na který jsou určeny speciální kontejnery, tedy nezamaštěný a jinak neznečištěný, je moţné recyklovat aţ šestkrát. Slisovaný sběrový papír poslouţí k výrobě nového papíru. Stejně jako kdyţ se vyrábí ze dřeva, přidává se do výrobní směsi. Novinový papír, sešity, lepenkové krabice, obaly na vajíčka, toaletní papír, to vše se dá znovu vyrobit díky recyklaci. Papírové odpady, které odloţíte do speciálního modrého kontejneru, jsou z mnoha různých druhů papírů. Z jiného papíru jsou noviny, z úplně jiného je krabice od televize. Kaţdý druh papíru se také jinak zpracovává. Proto je potřeba sběrový papír dotřídit na jednotlivé druhy. Na dotřiďovaní lince je pás, po kterém se směs papíru pohybuje a pracovníci podél pásu z něj

18 vybírají jednotlivé druhy papíru, někdy z něj musí vybírat i odpadky. Tříděný papír se lisuje do balíků a odváţí ke zpracování do papíren. Slisovaný sběrový papír poslouţí k výrobě nového papíru, stejně jako kdyţ se vyrábí ze dřeva, přidává se do směsi na výrobu papíru. Papír je moţné takto recyklovat asi pětkrát aţ šestkrát. Výrobky z recyklovaného papíru jsou například: novinový papír, sešity, lepenkové krabice, obaly na vajíčka, toaletní papír apod. Kartony nebo těţší papíry se mohou vyuţít na výrobu průmyslových vláken pro výrobu sádrokartonu nebo stabilizačních pojiv do betonových výrobků. Mobilní telefony Mobilní telefony potřebují aţ 30 různých kovů, aby mohly vůbec fungovat. Globální elektronický průmysl konzumuje stále větší část světových drahých a vzácných kovů, aby mohl vyrábět mobilní telefony, MP 3 přehrávače a laptopy. Řada těchto kovů se těţí v rozvojových zemích, kde dělníci často pracují v otřesných podmínkách. Také ţivotní prostředí platí cenu za naši neustálou chuť na nejmodernější elektronické výrobky. V Norilsku v Rusku, kde se pro elektronické součástky těţí nikl, kobalt, platina a paladium, je znečištění vzduchu tak velké, ţe mnoho dětí je mrzačeno závaţnými plicními chorobami. V Demokratické republice Kongo pracuje v měděných a kobaltových dolech dětí, některé z nich teprve sedmileté, po mnoho hodin bez ochranného oděvu. Kolem dvou milionů drobných horníků v Kongu vydělává méně neţ 2 eura denně. V jiných regionech byly odstraněny celé vesnice, aby uvolnily dolům místo. A zatímco někteří horníci vydělávají s bídou dostatek peněz na nákup jídla a léků pro své rodiny, důlní společnosti a obchodníci mají plné kapsy zlata, protoţe poptávka po nerostech se zvyšuje. Kampaň makel T fair ţádá elektronické společnosti světových značek, aby převzaly zodpovědnost ze zlepšení otřesných podmínek v dolech na celém světě a přestaly těţbou ničit ţivotní prostředí. Férová těţba-makelt fair Ceny kovů rostou, ale dělníci v dolech v rozvojovém světě nesklízejí ţádnou z těchto výhod. Bojují o přeţití s chudými mzdami a těţí kovy, abychom my mohli hovořit se svými přáteli prostřednictvím nejmodernějších mobilů nebo poslouchat nejţhavější hity na našich MP3 přehrávačích

19 V naší části světa připravují vlády nové zákony o recyklaci, aby chránily ţivotní prostředí. Komunity ţijící okolo dolů jsou ale často obklopeny kontaminovanou půdou a vodou. Dýchají vzduch znečištěný emisemi z vysokých pecí, coţ má za následek drastické a dlouhodobé dopady na jejich zdraví. Kampaň je přesvědčená, ţe tyto společnosti by si měly vzít za své zjistit, co se děje na konci jejich dodavatelského řetězce a měly by začít pracovat na změně. Jako velcí konzumenti světových kovů se opravdu mohou o změnu zasadit, mohou zlepšit ţivoty horníků a pomoci chránit naši planetu před dalším poškozováním. Společnosti jako Philips, Lenovo, Packard Bell nám řekly, ţe se jich tyto záleţitosti nijak netýkají. Často se ani nenamáhají zjistit, odkud kovy, které pouţívají, pocházejí- nebo zda jsou kovy v jejich výrobcích těţeny dětmi jako Jean. A nevědí, zda těţební aktivity nezbytné pro jejich výrobky poškozují ţivotní prostředí pro příští generace. Vyrobeno z Tantalu: Tantal je zapotřebí pro důleţité elektronické součástky v mobilních telefonech, digitálních fotoaparátech a laptopech nazývané kapacitory. Těţba koltanu, známého jako tantalová ruda, pomohla zaţehnout krutou občanskou válku v Demokratické republice Kongo. Kobalt je důleţitou součástí dobíjecích baterii potřebných pro laptopy, mobilní telefony a digitální fotoaparáty. Zambie a DR Kongo produkují polovinu světového kobaltu, ale důlní a továrenští dělníci v obou zemích jsou vystaveni krutým zdravotním a bezpečnostním podmínkám. V Zambii zahynulo v roce 2005 v dolech 80lidí. Chile je největším světovým producentem mědi, která se pouţívá pro mnoho elektronických součástek. Zemědělci v Chile čelí obrovským problémům, protoţe měděné doly spotřebují mnoho vody. V suchých regionech severní Chile spotřebovávají důlní společnosti vzácnou podzemní vodu, čímţ omezují dodávku pitné vody. Nikl se pouţívá pro výrobu baterií v mnoha elektronických výrobcích. V Norilsku v Rusku jsou emise ze sulfidu niklu a mědi tak obrovské, ţe sníh ve městě má ţlutou barvu. Cín se pouţívá v tištěných obvodech. V Indonésii, druhém největším producentovi cínu na světě, způsobuje nekontrolovatelná těţba přírodní katastrofu. Obrovské díry se stojící vodou jsou v mnoha vesnicích běţným jevem, stejně jako hromady hlíny podobné vyschlým kopcům. Jiţní Afrika je největším světovým producentem zlata. Zlato je výběrovým materiálem pro kontakty a konektory v obvodech řady elektronických výrobků. Zlato se často získává z povrchové těţby, při které se pouţívají škodlivé prvky jako kyanid, který můţe prosáknout půdy a spodní vody. Při získání 0,034g zlata do obvodu v mobilním telefonu vznikne nejméně 100kg důlního odpadu

20 Vzácné zemské kovy jsou skupinou 17 prvků, které se mohou pouţívat při výrobě fluorescenčních substancí pro počítačové obrazovky. Vzácné zemské kovy se těţí ve Vnitřním Mongolsku v Číně, kde důlní průmysl poškozuje ţivotní prostředí pro budoucí generace. Emise z hutí znečišťují ovzduší-na některých místech do takové míry, ţe obyvatelé stěţí vidí slunce. Platina se pouţívá pro počítačové hard disky a v displejích z tekutých krystalů pro laptopy a některé televize s plochou obrazovkou. V jiţní Africe byly místní komunity nuceny opustit svoji zemědělskou půdu bez řádné kompenzace, aby ustoupily rostoucímu počtu platinových dolů zásobujících počítačový průmysl. A ještě hůře -40% horníků v platinových dolech jiţní Afriky jsou smluvními pracovníky, kteří mají méně práv a vydělávají méně peněz neţ ostatní dělníci. Často musí dělat tu nejnebezpečnější práci a nemají prakticky ţádný bezpečnostní trénink. Důlní utrpení Se svojí drobnou konstitucí vypadá 13letý Jean příliš slabý pro zvedání těţkých pytlů s kameny, které budou proměněny v kobalt pro elektronický průmysl. Přitom nosí tyto pytle aţ jedenáct hodin denně, šest dní v týdnu. Za svou bolest si vydělá od dvou do čtyř euro za den. Jean není jediným dítětem, které riskuje svůj ţivot v dolech kaţdý den, bez jakékoli ochrany. Odhaduje se, ţe v důlní provincii Katanga tvoří děti více neţ třetinu horníků. Jean ţije se svými rodiči a čtyřmi sourozenci 40km od dolu. Chodíval do školy, ale musel začít pracovat a pomohl tak ţivit rodinu. Vůbec se mi nelíbí osud, který mé vesnici připravily zahraniční těţební společnosti, ničící naši zem, říká Jean, moje vesnice toho tolik nespotřebuje. Nemáme elektřinu ani pitnou vodu, zdravotní středisko je špatně vybavené. Ale důlní a obchodní společnosti se obohacují před našima očima. Ti lidé nejsou ani velkorysí ani soucitní. A jak pomůţeš ty? Pošli některé z velkých elektronických společností a poţaduj zlepšení podmínek pro horníky a dělníky z konce jejich dodavatelského řetězce. A poţádej je, ať vyčistí své jednání také, co se týče znečišťování ţivotního prostředí. Návrh textu je na ww.makeltfaimorg! Kdyţ si koupíš nový model mobilu nebo MP3 přehrávač, odnes ten starý na recyklační místo nebo ho nech v obchodě

21 O půdě O tom, jaká kde vznikne půda, rozhoduje mnoho faktorů, které souhrnně nazýváme půdotvorné. Mezi hlavní patří podnebí, druh matečné horniny, jejímţ rozpadem půda vzniká, a charakter reliéfů i přítomnost organismů. Proces tvorby půdy se nazývá pedogeneze. V jeho průběhu dochází ke vzniku půdních horizontů, které vytvářejí půdní profily. Nejsvrchnější horizont představuje humusová vrstva, která vzniká rozkladem organického materiálu na povrchu a označuje se A. Pod ním se nachází horizont B, coţ je vlastní půda, vzniká rozpadem matečné horniny. Spodní horizont C tvoří rozpadající se matečná hornina. Půdy se rozdělují do několika typů, které mají odlišné profily. Nejúrodnější jsou černozemě, které se vyskytují ve stepním pásmu. V České republice se nacházejí v Polabí a v moravských úvalech. Méně úrodné jsou hnědozemě, které na ně navazují

22 - 22 -

23 Půdní druhy Jsou vymezené tzv. zrnitostí. Zrnitost souvisí s velikostí půdního zrna. Velikost půdního zrna rozhoduje o schopnosti vsakovat a zadrţovat vodu v půdě. Rozdělení: písčité hlinité jílovité přechodné typy (hlinito-jílovité apod.) Půdy písčité relativně velké zrno špatná schopnost zadrţovat vodu velmi lehké půdy vhodné pro pěstování méně náročných plodin Půdy hlinité menší zrno neţ písčité půdy dobrá míra vsakování středně těţké vhodné pro zemědělské vyuţití pěstování náročnějších plodin Půdy jílovité malé půdní zrno špatná propustnost vody těţké půdy nevhodné pro pěstování

24 Půdní druhy se na rozdíl od půdních typů rozdělují dle zrnitosti substrátu, tedy podle toho jak velké je půdní zrno. Zrnitost je velmi důleţitá především v rámci orby, protoţe např. půdy s velmi malým zrnem se v dešti hodně lepí a tvoří velmi těţké slepence, které téměř nejde rozorat. Z půdních druhů rozlišujeme půdy písčité, jimiţ voda proudí velmi rychle. Tyto půdy jsou vhodné pro pěstování méně náročných plodin, které mají kořenový systém uzpůsoben rychlému vstřebávání vody z půdy. Dalším půdním druhem jsou půdy hlinité, z nichţ mohou vznikat velmi úrodné spraše. Tyto půdy mají dobrou míru vsakování, coţ umoţňuje pěstovat náročnější plodiny. Poslední skupinou jsou půdy jílovité, které často zadrţují vodu, čímţ těţknou. Tyto vlastnosti je předurčují opět pouze k pěstování nenáročných plodin. Voda na Zemi Země je jediná planeta na sluneční soustavy, na které se vyskytuje voda ve všech skupenstvích. Země má plochu 510,1 milionu km2, z toho 360,7 milionu km2 (tj. 70,7%) zabírá světový oceán a 149,4 milionu km2 (29,3%) připadá na pevninu. Celkový objem vody na Zemi dosahuje 1400 milionů km3. Z celkového objemu vody na Zemi připadá 96,5% na světový oceán, pouhá 2,5 % na sladkou vodu a 1% na slanou podpovrchovou vodu. Pro lidstvo dostupná sladká voda představuje pouze 0,015% celkových zásob vody na Zemi. Nejvíce sladké vody 68,9%, je ukryto v ledovcích a ve sněhové pokrývce. Pod zemským povrchem se nachází 30,8% veškeré sladké

25 vody na souši. Vodu na zemském povrchu najdeme ve sladkovodních jezerech, močálech a baţinách, umělých nádrţích a v korytech vodních toků (0,3%). Největší zásoby sladké vody v jezerech jsou soustředěny v jezeře Bajkal (Rusko), v jezerech Velké příkopové propadliny v Africe a v severoamerických Velkých jezerech. Močály a baţiny představují přirozené vodní nádrţe. Zdálo by se, ţe obsahují minimální mnoţství vody, přesto se v nich vyskytuje 5krát více vody neţ v korytech řek. Největší močály se nacházejí v Severní Americe a v Západosibiřské oblasti. Umělé nádrţe zadrţují stejné mnoţství vody jako močály a baţiny a jejich podíl stoupá. Objem vody v korytech vodních toků je velmi proměnlivý a platí vţdy v určitém okamţiku. Všechny řeky přinášejí za rok do oceánů 42 tisíc km3 vody. Největší přítok má Atlantský oceán s řekami Amazonkou a Kongem. Na Zemi dochází k neustálému koloběhu vody. Voda z řek se vlévá do oceánů, voda z pevnin i oceánů se odpařuje, odpařená voda se sráţí a v podobě deště padá na zemský povrch. Rozeznáváme velký a malý koloběh vody. K velkému oběhu dochází mezi vodami oceánu a pevninami. Odpařená voda z oceánu putuje v podobě mraků nad pevninou, kde vypadává jako déšť, který odteče v korytech řek zpět do oceánu. O malém oběhu mluvíme v případech, kdy dochází k oběhu v rámci oceánu nebo pevniny. Na oběh vody se v krajině projevuje i velký vliv člověka, neboť svou činností například přímo nebo nepřímo odporuje odtok vody z krajiny. Mezi nepřímé vlivy můţeme zařadit změny ve vyuţití krajiny, kdy odtok podstatně ovlivňuje odlesňování či výsadbu monokultur, které nezadrţují tolik vody jako smíšený les. Obrovský vliv má také stavebnictví, neboť velké zastavěné plochy zabraňují vsakování vody do půdy a sráţky jsou odváděny pryč kanalizací. Mezi přímé vlivy patří odvodňování (meliorace) podmáčených ploch, ať uţ se jedná o mokřady či lesy a louky, napřimování vodních toků, jejich kanalizování atd. Naopak stavbou přehradních nádrţí a rybníků dochází k zadrţování vody

26 - 26 -

27 Podklady pro využití ve výuce

28 - 28 -

29 - 29 -

30 - 30 -

31 - 31 -

32 - 32 -

33 - 33 -

34 - 34 -

35 - 35 -

36 - 36 -

37 - 37 -

38 - 38 -

39 Projekt O půdě, vodě a energii pro 7. třídu - Půda a voda v krajině Tento projekt navazuje na původní projekt O půdě, vodě a energii, který byl zařazen do vyučovacího předmětu globální výchova v sedmém ročníku. Po vyhodnocení a rozšíření jednotlivých aktivit a zařazení i sloţitějších a náročnějších aktivit bylo téma půdy, vody a energie doplněno a rozšířeno dalšími dvěma projekty, které je moţné realizovat ve vyšších ročnících. Jak jiţ bylo zmíněno v obecné části o jednotlivých projektech, je nutné v kaţdém ročníku zvaţovat konkrétní podobu projektu. Cílem tedy není vytvoření určité přesně dané a neměnné kuchařky ale spíše vymezení tématu a jeho základních mantinelů, ve kterých se má vyučující, jeţ připravuje tento projekt, pohybovat. Popis projektu Projekt je zaměřen na dvě základní sloţky krajiny - půdu a vodu, na jejich vzájemný vztah, zjišťování jejich kvality, vlastností. Cílem je seznámit ţáky s významem půdy, s jejími typy a druhy, s chemismem půdy. Dále také s funkcí půdy, jejím vznikem i riziky, která půdě ze strany člověka hrozí. Dalším cílem je seznámit s ţáky s vodou v krajině. S jejím působením na krajinu - tvary krajiny modelované vodou, vodní eroze - tvary toků. Dále je cílem ţáky seznámit s moţnostmi zjišťování kvality vody - ph, zákal, zápach, a téţ s formami a rozsahem znečištění vody. Ideální formou projektu je týdenní terénní pobyt v přírodě, kde se ţáci prostřednictvím různých aktivit - pozorování, pokusů, terénních exkurzí - seznámí s půdou a vodou v krajině. Jako vhodné se jeví program doplnit aktivitami na stmelování třídního kolektivu, hrami a volným programem. Volba aktivit a sestavení programu případné školy v přírodě v rámci níţ se projekt nejčastěji realizuje je v kompetenci třídního učitele ve spolupráci s učitelem globální výchovy, pokud to není tentýţ člověk. Je však nutné respektovat níţe uvedené výstupy RVP i učivo a mezipředmětové vazby, ke kterým se projekt vztahuje. Na druhou stranu musí pedagog uváţit, do jaké míry se jednotlivým uţším tématům bude věnovat nebo jak úkoly rozdělí. Důleţité je volit vhodné místo tak, aby bylo moţné provádět všechny zvolené aktivity bez výraznějších omezení - např. zkoumání půdního profilu, vodní eroze, různých druhů i typů půd, vody tekoucí a stojaté. Příprava takového projektu je nezbytná. Pro realizaci je moţné vyuţít sluţeb různých ekologických center či společností, které se touto problematikou téţ zabývají

40 Variantou bez výjezdu je pak projekt několikadenní se zařazením terénní exkurze. Jako nevhodné se jeví pouhá realizace projektu v rámci vymezených hodin globální výchovy, neboť ze zkušeností vede k pouhé redukci poznání na přijímání informací, které jsou pak ţáky odmítány jako pouhé teoretické poznatky bez hlubšího poznání. I právě z tohoto důvodu byl i projekt o půdě a vodě zařazen jako projekt aktivní v přírodě. Vyhodnocení projektu probíhá zpravidla ve třídě, kdy jednotlivé pracovní skupiny seznamují ostatní s výsledky své činnosti. Vazba na ŠVP Očekávané výstupy RVP B25 - objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání ţivota B28 - porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě B31 uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi B34 - uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na ţivotní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému + práce na výstupech RVP v oblasti jazyka a jazykové komunikace (dle formy projektu) Č01 - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji Č04 - dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci Č05 - odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru Č08 - vyuţívá základy studijního čtení vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát Č09 - uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování Č22 - tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie Č27 - vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích Učivo - Charakteristické vlastnosti prostředí - Půda - vlastnosti půdy, vznik půdy, sloţení půdy

41 - Půdní typy - Půdní druhy - Půdní profil - Funkce půdy - Koloběhy prvků v přírodě - Voda v krajině, koloběh vody - Eroze - Hrozba znečištění půdy a vody - Význam ochrany - Energie vody Průřezová témata OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV) OSV1 - Rozvoj schopností poznávání OSV5 - Kreativita OSV8 - Komunikace OSV9 - Kooperace a kompetence OSV10 - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (ENV) ENV1 - Ekosystémy ENV2 - Základní podmínky ţivota ENV4 - Vztah člověka k prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MED) MED6 - Tvorba mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy Projekt je realizován v rámci vyučovacího předmětu globální výchova. Projekt se vztahuje především k těmto předmětům: 1) zeměpisu - půda, půdní typy a druhy, vznik půdy - voda v krajině - toky a vodní plochy - eroze - říční síť, vodní tok - koloběh vody

42 - geologie - horniny a jejich vlastnosti (ve vztahu k vlastnostem půdy) 2) přírodopisu - půda jako součást prostředí - ekologické vztahy v půdě - půdní organismy - voda - základní podmínka pro ţivot 3) chemii - chemické vlastnosti vody - chemické vlastnosti půdy - koloběh prvků v přírodě - ph - tvrdost a zásaditost vody - kvalita vody a půdy - znečištění - laboratorní postupy 4) českému jazyku - práce s odbornými texty - tvorba vlastních textů, zpracování výstupů - pouţívání odpovídající odborné slovní zásoby - bohatost uţití slovní zásoby při popisování pozorování - přesnost vyjadřování - mluvená i písemná forma

43 Náměty na jednotlivé aktivity, informace pro učitele

44 - 44 -

45 Putování s Půdomilem Hlavní cíl programu: Ţáci vysvětlí, z čeho je půda, jaké v ní fungují vztahy a proč je důleţitá pro ţivot na Zemi. Cíl: ţák 1/ vyjmenuje jednotlivé sloţky půdy 2/ popíše proces vzniku půdy, co je to humus a jak vzniká 3/ rozezná základní organismy, které se podílejí na procesu tvorby půdy a jejich vyznám v půdotvorném procesu 4/ uvede různé vlastnosti půdy a podle konkrétních indikátorů je rozezná v přírodě 5/ Vysvětlí důleţitost propojenosti ţivých a neţivých sloţek půdy Moţnost aktivit: 1/ Seznámení s muţíčkem Půdomilem

46 - Představí se a začínají spolupracovat s Pudomilem. Popis: Ţáci se seznámí s postavičkou Půdomila, který je bude provázet celým programem. Postupně mu budou pomáhat, jak z kamenů a z dalších materiálů můţe vzniknout jemná sypká půda. 2/ Jak se tvoří půda - vysvětlí, z čeho se skládá půda Popis: Po okolí ţáci sbírají věci, ze kterých by podle nich mohla vzniknout půda. O své nápady se podělí s ostatními a přemýšlí, jak z kamenů a dalších materiálů m ţe vzniknout jemná sypká půda. 3/ Kolohledání aneb Najděme se do kola - uvedou, jaké organismy ţijí v půdě a jaký je jejich význam. - společně sestaví řetězec vztahů v půdě Popis: Během hledání partnera do dvojice zjišťují ţáci základní informace o půdních organismech. Svůj organismus poté představí ostatním a společně sestaví řetězec vztahů mezi organismy v půdě. 4/ Co a kdo vytváří humus, rozkladová řada listu - rozliší ţivočichy a rostliny typické pro daný druh půdy - vysvětli, jak je tvorba humusu spojena s organismy ţijícími v půdě. Popis: S vyuţitím znalostí z předchozích aktivit a připravených klíčů určují ţáci typy půdy podle vegetace a organismů, která na daném místě našli. Poté ţáci hledají různá stádia rozkladu listu a přemýšlí, jak mohlo k něčemu takovému dojít. Nachází souvislosti mezi organismy z předchozích aktivit a rozkladnými procesy v půdě 5/ Pavučina - popíší, proč je důleţité, aby v přírodě byla zachována mezi jednotlivými rostlinami, ţivočichy a anorganickými látkami Popis:Pomocí klubíčka vlny vytvoří ţáci postupně pavučinu vztahů v přírodě mezi různými organismy. Poté zkusíme jeden organismus odebrat a sledujeme. Co se stane s pouty, která ho spojovala s ostatním. 6/ Prstová zkouška

47 - pomocí prstové zkoušky rozeznávají druh půdy Popis: Druhy půdy můţeme rozlišit nejen podle rostlin a zvířat, ale i pomocí dalšího triku, který ţákům prozradí Půdomil. Kaţdý si pak sám můţe zkusit určit druh v okolí pomocí jednoduché prstové zkoušky. 7/ Pamatováček pro Půdomila - vybírají důleţité informace o půdě na základě předchozích aktivit - formulují svůj názor na význam důleţitosti půdy Popis:Půdomil ţákům děkuje, ţe mu pomohli najít jeho ztracený vztah k půdě. Na závěr ţáci vytvoří seznam či obrázek na téma, co se o půdě dozvěděli. Dveří se Půdomilovi s tím, proč si myslí, ţe je půda důleţitá

48 Půdomil v ohroţení Hlavní cíl programu: Ţáci vysvětlí, jak člověk ovlivňuje půda, a navrhuje, jak sami mohou půdě pomáhat. Cíl:ţák 1/vyjmenuje a stručně charakterizuje několik negativních vlivů člověka na půdu 2/ Popíše hlavní rozdíly mezi klasickým a ekologickým zemědělstvím 3/ Pozná bio výrobky podle značky a vysvětlí, co značka znamená 4/uvede příklady toho, jak můţe sám přispět k omezení znehodnocování půdy Moţnosti aktivit: 1/ úvod, úkoly ze školy - na základě obrázku z minulého programu naváţou na téma půda - ukáţou, jak se tématem půdy zabývali ve škole Popis: Na úvod se ţáci vrátí k obrázkům z minulého programu a vzpomínají na putování s Půdomilem. Poté představí úkoly, které zpracovali ve škole. 2/ Negativní vlivy člověka na půdu i kdo je zemědělec a co přesně děla? - vyjmenují a stručně charakterizují negativní vlivy člověka na půdu - popíší, co zemědělec musí udělat, aby vypěstoval obilí Popis: Ţáci nejdříve sami přemýšlí, jak člověk můţe negativně ovlivňovat kvalitu půdy. Nápady shrneme a doplníme pomocí připravených obrázků. Dále se budeme zabývat zemědělstvím, proto projdeme se ţáky postupně hlavní části pěstebního procesu. A teď můţeme zkusit něco vypěstovat. 3/ Výběr vhodné půdy a krajiny - zhodnotí, které sloţky jsou nezbytné v kvalitě půdě - vysvětlí, k čemu se pouţívá pšenice a kde se dá pěstovat. Popis:Ze tří předloţených typů půdy vyberou ţáci ten nejvhodnější k pěstování plodiny. Při rozhodování a přípravě argumentů k obhájením jejich názoru jim pomohou znalosti o kvalitě půdy z minulého programu. Dále se ţáci zamyslí, proč pěstovat právě pšenici- k čemu všemu se vyuţívá. Poté se seznámí s jejími nároky na prostředí a z nabízených moţnosti vybírají vhodnou půdu a podnebí pro pěstování pšenice. 4/ Jak připravíme půdu na setí? - vysvětlí rozdíl mezi utuţenou a kyprou půdou z hlediska ţivota v půdě

49 Popis: Nejdříve si ţáci vzpomenou na informace o kvalitě půdy. Dále přemýšlí, jak můţe pouţití těţké techniky její kvalitou ovlivnit. Vlastnosti utuţené a kypré půdy můţou ţáci na vlastní kůţi vyzkoušet na připravených vzorcích. 5/ Jak roste pšenice - pomoci dramatizace se vţijí do role obilí, naváţou s hlavním motivem programu těsnější kontakt Popis: Ţáci se promění v zrnka pšenice, rostou a dozrávají za doprovodu hudby a básně. 6/ Jak se bránit proti škůdcům? - popíší negativní vlivy chemických postřiků a šetrnou alternativu ke zneškodňování škůdců Popis: Po rozdělení rolí různých organismů na poli reagují ţáci během dramatizace na ošetření pole chemickým postřikem. V druhé variantě dramatizace je místo postřiku pouţito šetrné ošetření. Ţáci porovnají dopady obou typů ošetření na půdu a půdní organismy 7/ Jak vrátíme ţiviny do půdy? - popíší, jaké negativní vlivy mají na půdu hnojiva, a uvedou šetrnou variantu k doplňování ţivin do půdy. Popis: Ţáci se seznámí s výrobou umělých hnojiv a jejich účinky na organismy v půdě. Hromadění těţkých kovů demonstrují jednoduchou hrou. Poté vysvětlí, co se děje s organismy na vrcholu potravní pyramidy v souvislosti s touto bioakumulací. 8/ Bioodpad a kompostování aneb jak recyklovat ohryzek jídla od jablka? - vyjmenují, co všechno patří do hnědé popelnice - vysvětli, proč je třídění bioodpadu důleţité pro udrţení kvality půdy. Popis: V předchozí aktivitě jsme si ukázali, co mohou způsobovat umělá hnojiva. Dále se ţáci zabývají otázkou, jak jinak dodávat ţiviny do půdy. Vzpomenou si na povídání o humusu z minulého programu a zjišťují, co je kompost a z čeho můţe vzniknout. 9/ Podle z čeho poznáme bio? - poznají značku pro bio potraviny a popíší, co znamená

50 Popis: Z hromádky potravin vybírají ţáci takové, které podle nich byly vypěstování šetrně. Poté se seznámí značkou BIO a zjišťují, jak ještě můţeme získat šetrné vypěstování plodiny. 10/ Vypěstujeme si pšenici po svém - pouţijí informace z programu, aby posoudili šetrné moţnosti pěstování plodin. Popis: Pomocí výběru z obrázků ţáci shrnou, jak nejšetrněji pěstovat pšenici. Svůj vybraný postup obhájí před ostatními. ÚKOLY DO ŠKOLY Při prvním programu Putování s Půdomilem ţáci pronikli pod povrch pudy a poznali sloţité vztahy, kterézde panují. Na konci programu byli vyzváni k tomu, aby se věnovali průzkumu pudy v jejich blízkém okolí: Jena tom půda tak, jak ji poznali na programu? Máme zprávy o tom, ţe jsou místa, kde je půda ohroţena. Jak toje doopravdy? A čím muţe být ohroţena? Do dalšího programu měli za úkol ji pořádně prozkoumat a zkusitpřijít na některé vlivy, které na ni působí. Tyto vlivy se pokusili zakreslit do mapky a popsat. Mapku a výsledkysvého zjištění přinesli učitelé se ţáky na druhý program, ve kterém se následně věnovali moţnostem řešenízjištěných problému. Na druhém programu Půdomil v ohroţení ţáci zjišťovali, jaký dopad mají různé lidské činnosti na kvalitupudy. Objevovali rozdíly mezi běţným a ekologicky šetrným zemědělstvím a jejich produkty. Na tato tématapotom učitelé mohli navázat ve škole pouţíváním pravidel ekologicky šetrného zemědělství během pěstovánízeleniny. Další návaznost byla například při zjišťování nabídky a názoru dospělých na kupování biopotravin. Přímo pomoci půdě mohli ţáci vysazením stromu ve svém okolí

51 Pozorování kompostu a vznik humusu CÍL AKTIVITY: ţáci zjistí, jak se vytváří kompost, a pozorují jeho změny, ţáci diskutují, k čemu muţe být kompost pouţitelný a jaké jsou výhody kompostování POMUCKY: teploměr, lupy, sběrné lahvičky ÚKOLY (instrukce pro práci ţáku): 1/ V průběhu několika týdnu pozorujte vývoj kompostu (na školní zahradě nebo u nějakého blízkéhozahrádkáře). Na kompost přidávejte různé rostlinné zbytky a bioodpad.kromě přímého pozorování zrakem, jak se kompost mění, můţete svá pozorování doplnit i měřeními. Sledujte teplotu v kompostu (na jeho povrchu i v hloubce). Jak se tato teplota vyvíjía jak je ovlivněna teplotou venkovního prostředí? Dále sledujte vlhkost (na povrchu i v hloubce).jakou má vlhkost vliv na rychlost a kvalitu kompostování? Všechna pozorování si zaznamenejte dopracovních listů. Porovnávejte, jak se mění vámi zjištěné údaje a co se děje s kompostem. 2/ Můţete pozorovat i ţivot ve vašem kompostu. Je dobré navštívit kompost dvakrát: poprvév počátečních fázích, kdy se na rozkladu podílejí zejména bakterie a plísně; další průzkum udělejtes odstupem, kdyţ je kompost zralý. Ve zralém kompostu sídlí různí ţivočichové (např. stonoţky).pro detailnější průzkum můţete vyuţít postup pro pozorování půdních ţivočichů z úkolu V., kdetaké naleznete odkaz na určovací klíče. 3/ Nakreslete mapu současného okolí vaší školy. Zkuste do mapy naznačit, kde všude by se dalkompost umístit. Společně vytvořte školní nástěnku, která bude vybízet ke kompostování a tříděníbioodpadu. Na nástěnku můţete umístit i obrázky ţivočichů, které jste na vašem kompostupozorovali

52 Pozorování ţíţal a půdy CÍL AKTIVITY: ţáci pozorují, jak ţíţaly přispívají ke koloběhu látek a ţivotu v půdě POMUCKY: 2 pětilitrové zavařovací sklenice, 2 kusy tmavé látky k zakrytí hrdla, 2 gumičky, hlína, kuchyňské zbytky, částirostlin ÚKOLY (instrukce pro práci ţáku): 1/ Pokud nemáte ve škole či v blízkém okolí přístup ke kompostu, můţete si vytvořit ţíţaliště a sledovat, jak ţíţaly přispívají k rozkladu rostlinných zbytku a k ţivotu v půdě přímo ve vaší třídě. 2/ Do sklenic dejte pudu z několika různých míst. Sklenice plňte po vrstvách různými vzorky pudy,kaţdá vrstva by mela být vysoká 3 5 cm. Na povrch pudy v obou sklenicích poloţte listy, zbytkyrostlin apod. Do jedné sklenice nasbírejte ţíţaly, druhou nechte bez ţíţal. Obě sklenice mírně zalijte napodobte déšť. Hrdlo obou sklenic přikryjte tmavou látkou a připevněte gumičkou. 3/ Přidávejte do obou sklenic kuchyňské zbytky rostlinného původu. Sklenice pravidelně sledujtekaţdý týden po dobu 1 měsíce. Svá pozorování si zaznamenávejte. 4/ Diskutujte na téma: Jaký je mezi sklenicemi rozdíl a proč? 5/ Do mapy si můţete poznačit, ve kterých místech muţe být ţivá půda a jaké jsou její vlastnosti

53 Moţnosti kompostování ve škole, okolí a domácnosti CÍL AKTIVITY:ţáci zjistí, jaké jsou moţnosti kompostování a zpracování bioodpadu ve škole a v nejbliţším okolí ţáci vyhodnotí, jak oni sami zachází s bioodpadem ÚKOLY (instrukce pro práci ţáku): 1/ Zjistěte, jakým způsobem nakládá škola s bioodpadem. Dále prozkoumejte, jaké moţnostinabízí okolí (kde je nejbliţší obecní kompostovací místo). Popovídejte si se spoluţáky o tom, jak nakládáte s bioodpady u vás doma. 2/ Nakreslete mapu současného okolí vaší školy. Zkuste do mapy naznačit, kde všude by se dal kompost umístit. Návštěva biofarmy, seznámení se se zásadami biozemědělství CÍL AKTIVITY:ţáci navštíví biofarmu a seznámí se s reálnými zkušenostmi a zásadami biozemědělství ÚKOLY (instrukce pro práci ţáku): 1/ na farmě Během exkurze na farmě se seznamte s tím, co v současném období na farmě probíhá. Dále zkustevypátrat, proč a jak na farmě nakládají s odpadem? Čím hnojí? Co nemohou pouţívat na rozdílod běţných farem a hospodářství? Vypátrejte co nejvíce odlišností ekologických biofarem odostatních. 2/ ve škole Nakreslete obrázek, jak vypadá biofarma a její okolí. A druhý obrázek, jak to vypadá tam, kde sev zemědělství pouţívají běţné postupy. Zamyslete se nad tím, jaký je rozdíl v půdě u těchto dvourůzných způsobů hospodaření. Několik tipu na biofarmy v okolí Prahy: Zvole u Prahy Malý Košík (Nymburk) Hodkov (Kutná Hora) Botanicus Ostrá (Lysá nad Labem) Vlkanec

54 Průzkum půdy v okolí školy, půdní ţivočichové a kvalita půdy CÍL AKTIVITY:ţáci zjistí, jaké druhy ţivočichů se vyskytují v půdě na různých místech v okolí školy POMUCKY: hmyzí vysavač (viz návod níţe, případně k zapůjčení v Sdruţení TEREZA), štětec, cedník s velkými oky, archbílého papíru, krabičky od filmu nebo zkumavky s vatovou zátkou, lupy, lopatky, určovací klíc ÚKOLY (instrukce pro práci ţáků): V terénu lov půdních ţivočichů: 1/ V terénu se pokuste najít vlhká a stinná místa. Odkryjte kameny, cihly apod. Drobné ţivočichynejlépe získáte pomocí cedníku s velkými oky. Naberte do něho trochu pudy a přesejte ji narozloţený arch papíru. Vetší ţivočichy můţete chytit přímo do ruky, na menší a pohyblivějšípouţijte hmyzí vysavač nebo štětec. Ţivočichy opatrně přesuňte do krabiček od filmu nebozkumavek s vatovou zátkou. 2/ Pudní ţivočichy pozorujte pod lupou a pokuste se určit jednotlivé druhy podle klíce.rozpoznávacím znakem je především počet končetin a jejich rozmístění na tělních článcích.pokud máte moţnost pozorovat na více lokalitách, můţete vyuţít doplňující úkol o vztahu kvalitypůdy a výskytu ţivočichů.po skončení pozorování a případném zakreslení do sešitu vraťte ţivočichy na jejich původnímísto. Pozn.: Jako pomůcku můţete vyuţít jednoduché určovací klíče, např. Klíc k určování půdních bezobratlých ţivočichů (Rezekvítek) nebo pomůcku Ţivot v půdě (Sdruţení TEREZA). 3/ Místa můţete navštívit opakovaně a pozorovat, jak se mnoţství a druhy ţivočichů na daném místě mění. Ve škole 4/ Pokud není moţné jít do terénu, vyhledejte nejznámější ţivočichy a rostliny ţijící v tomto prostředí alespoň v kníţkách. 5/ Vyvěste si obrázky ţivočichů na nástěnku. Popovídejte si se spoluţáky o tom, jaké ţivočichy

55 jsteviděli, a proč je nevidíme i na jiných místech v okolí školy. Návod na výrobu hmyzího vysavače (zdroj Pracovní listy Les a půda Sdruţení TEREZA) Pomůcky: 1 průhledná krabička od filmu, 2 kusy plastikových ohebných hadiček (nejlépe průhledných),kousek nylonové látky například ze silonových punčoch, nůţ. Špičatým a ostrým noţem nejprve vyříznete malý otvor do dna a víčka krabičky. Otvory musí být tak velké, aby do nich přesně a pevně zapadly plastikové hadičky). Pak zasuňte hadičku asi 2 cm do dna krabičky. Na druhou hadičku dejte nejprve na jeden konec nylonovou látku jako sítko, poté tento konec upevněte do víčka krabičky. Ústy nasávejte vzduch horní hadičkou s látkou. Ţivočichové, kteří se nacházejí před dolní hadičkou, jsou vtaţeni dovnitř krabičky. Nylonová látka zabraňuje, aby se vám ţivočichové dostali do úst

56 Pěstování vlastní biozeleniny CÍL AKTIVITY: ţáci vypěstují zeleninu metodami ekologicky šetrného zemědělství Na programu se ţáci seznámili s metodami ekologického zemědělství; teď je na nich, aby je v praxi pouţili,něco dobrého si vypěstovali a snědli. ÚKOLY (instrukce pro práci ţáku): 1/ Vzpomeňte si na zásady ekologicky šetrného zemědělství, případně vyhledejte na internetu, a navrhněte, jak je realizovat při pěstování zeleniny v malém mnoţství (zásady ekologicky šetrnéhozahrádkáře). 2/ Vyberte prostor, kde je ve škole či jejím okolí moţné pěstovat zeleninu například na školní záţitkové zahradě. Zajistěte vyuţití prostoru,potřebné pomůcky a vybavení (na zahradě dohodnout se s člověkem, který zahradu spravuje,půjčit nářadí k přípravě pudy; ve škole sehnat truhlíky, hlínu, pomůckyk setí ). 3/ Vyberte zeleninu, která se bude pěstovat nezapomeňte myslet na délku vegetačního období (abyste nejlépe do konce roku sklidili) a na nároky na světlo, teplo, zálivku. 4/ Připravte půdu k osetí (myslete na nároky rostliny, pokuste se sehnat kvalitní kompost). 5/ Kupte semínka a zasejte je podle nároku rostliny (návod většinou na pytlíčku se semeny). 6/ Zajistěte následnou péci o zeleninu (rozpis, kdo se má kdy a jak starat) a pozorujte, jak se zelenině daří. 7/ Na závěr můţete vaše plody sklidit, sníst a vyhodnotit, jak jste si během úkolu vedli.pro tento úkol je moţné rozdělit ţáky do skupin, v přípravné fázi i v průběhu si mohou skupinyrozdělit úkoly a případně samotné sázení realizovat na více místech (např. kaţdá skupina má část záhonu nebo jeden truhlík) či vyzkoušet více druhu. Nezapomeňte vše průběţně zapisovat(moţno vyuţít připravený pracovní list), případně provádět fotodokumentaci

57 návod pro dalšíeko-zahrádkáře, kteří by si také doma chtěli pěstovat biozeleninu. Příklad školního projektu Biozahrada: Abeceda přírodní zahrady: Stručný článek o pěstování v truhlíku:

58 Sázení stromu CÍL AKTIVITY: ţáci vyhledají v okolí vhodné místo pro výsadbu stromu, seţenou sazenici, zasadí strom a zajistí, aby o nějbylo dále pečovánostromy půdu chrání, dodávají do ní organický materiál a berou si z ní ţiviny. Půda se stromy je chráněná protierozi a vysušování. Kořeny stromu půdu provzdušňují a zlepšují podmínky pro půdní ţivočichy. ÚKOLY (instrukce pro práci ţáku): 1/ Zajistěte místo pro výsadbu (vytipování několika vhodných míst v okolí; domluva s majiteli/správcipozemku škola, město). 2/ Vyberte vhodný druh stromu, zjistěte podrobnosti o stromu (kdy sázet, jaké stanoviště potřebuje,jak se o něj následně starat). 3/ Zajistěte pomůcky a správný postup sázení stromu (motyčka, lopata, rýč, sloupky k upevnění, příp.individuální ochranné kryty ke stromkům). 4/ Dále je nutné zajistit, aby o strom bylo dlouhodobě pečováno. Domluvte se tedy dle místa výsadbys jeho správcem. O strom pečujte a sledujte, jak se vašemu stromu daří. Jak zasadit strom: Příklady akcí se sázením stromu: Spousta informací o stromech obecně, funkci i výsadbě:

59 Průzkum trhu. Biopotraviny + biosvačina CÍL AKTIVITY: ţáci se seznámí s biopotravinami, zjistí postoj dospělých k biopotravinám a vytvoří informační letáček ÚKOLY (instrukce pro práci ţáku): 1/ Navštivte nejbliţší obchod s biopotravinami nakupte, co vás zaujalo, přineste do školy a udělejteochutnávku. 2/ Anketa v rodinách: oslovte 30 různých rodin (zeptejte se doma, u známých, sousedu i učitelů) - zda znají/kupují biopotraviny proč ano a proč ne. 3/ Anketu vyhodnoťte a výsledky dle moţností zveřejněte ve školním časopise nebo na školnínástěnce. 4/ Navrhnete informační letáček, který by spoluţákům vysvětlil význam biopotravin pro kvalitu pudya případně význam kvality pudy pro člověka. Podrobněji o biopotravinách například:

60 Země pole lze propojit s projektem Od zrna ke chlebu Autor: Renata Krásová, ZŠ Waldorfská Jinonice Cíl: 1. Budování vztahu k přírodě Doba trvání: průběţně celý rok Věk, počet ţáku: 8 9 let (3. třída), 30 Pomůcky: pole, brány, pluh, obilí ozimá pšenice, kýble, zástěrky Popis aktivit: První návštěva pole: vybírání kamenů na políčku (konec září 2009) Druhá návštěva pole: orba, brány, setí (začátek října dle výsevního kalendáře) Třetí návštěva pole: (konec 2009) prohlídka pole je pod sněhem, čištění remízku (děti viděly hladové srnky) Čtvrtá návštěva: (duben) stavba pro ještěrky, na kterou pouţijeme kameny, které jsme Na podzim vybrali z pole, čištění studánky, kontrola osení V srpnu budeme ručně sklízet, v září vymlátíme, pak semeleme mouku na ručním mlýnku a upečeme chléb Zápis do sešitu: Chléb ze zrna, zrno ze světla, světlo z Boží tváře. Sedlákovi pomáhá připravit k setí: pluh, brány a válce. Kun nebo vůl dá svou sílu. Kráva darujehnůj, žížala pudu kypří. Vždy se však musí přidat pilné lidské ruce.setba je slavnostní práce. Nejdříve prosí hospodář Boha o požehnání. Pak kráčí pomalýmikroky pres pole. Při každém druhém kroku opisuje rukou polokruh a rozhazuje zrno. Báseň k setí: Odměřuj krok! Rozmach měr! Zem bude dlouho mladá, ver! Tam padlo zrno, má klid. V tom klidu je mu dobře být. Jiné z hlíny se dere ven. Dobře je mu, jde za sluncem. Žádné zrno se neztratí a padne, Bože, kam chceš ty! Za jedno zrnko obilí vrátí zeměčlověku celý klas. Slunce daruje světlo a teplo. Déšť změkčuje pudu kořínkům. Měsíc a hvězdy jsou nebeské hodiny. Vítr vane, když obilí kvete. Sníh osenípřikrývá a mráz mu dává sílu a odvahu. Na počátku léta, když slunce stojí nejvýše, obilí kvete! Vítr fouká a nad polem jsou obláčkyžlutého pylu. Chrpa a vlčí mák ozdobí pole krásou svých květu.letní slunce pálí a obilí zlátne. Sedláci naklepávají a brousí kosy. Žně jsou tady. Pokosené obilísvazují selky povřísly do snopu. Ze snopu stavějí panáky. Když stébla proschnou, odváží seúroda do stodoly. Na dožínkách se všichni radují, pak vezmou chasníci cepy a začnou mlátit. Vymlácené zrno se proseje. Oddělí se od lehkých plev.velké lány dnes obdělávají stroje: traktory, secí stroje a kombajny

61 Průpovídky: Láska k poli, krmí voli. Tučný vůl, krmi stůl. Hluboká brázda, vysoký chléb. Královna obilí V slunečním jasu ukrývá zlato, všech živlu krásu. Když zrno zezlátlo v slunce milosti, pak léto rozdalo dary plnosti. Komentář hodiny: Na hodině oceňujeme především velký prostor a důraz na praktickou a dlouhodobou zkušenostţáků s půdou. Moţnost přímé práce a opakovaného pozorování nejen půdy, ale i dalších vztahucelého ekosystému. Tato forma výuky ţákům umoţnuje získat mnoho vlastních zkušeností,ale také faktů a souvislostí spojených s půdou. Navíc učení proţitkem podporuje dlouhodobéporozumění. Cílem hodiny je budování vztahu k přírodě. Tento dlouhodobý cíl odpovídá dlouhodobému záměru celé lekce. Na základěčeho pedagog po skončení všech činností odvodí, ţe cíle byloskutečně dosaţeno (u kterých ţáků a v jak velké míře)? Bylo by moţné stanovit i konkrétnější dílčí cíle (např. pro jednotlivé etapy/výlety), které by byly formulovány z pozice ţáka, a tedylépe hodnotitelné. (Ţák např. na základě dlouhodobého pozorování zhodnotí vlivy, které jsoupro pole a jeho úrodu přínosné a které ho naopak ohroţují. Popíše i cesty, jak můţe on sám/sama předcházet některým ohroţením.) Jak jiţ bylo zmíněno, oceňujeme především velký podílpraktických činností. Ţáci mají moţnost si vše, o čem se ostatní jen učí dle textu a obrázku, samivyzkoušet. Navíc díky opakovaným návštěvám mají moţnost průběţně pozorovat, a tedy i hodnotitvýsledky své práce. Jednotlivé návštěvy políčka také rozvíjejí schopnost pozorovat provázanostdějů v přírodě a objevovat souvislosti. Zakončení celého cyklu je opět velmi praktické, přesahujedo dalších témat a oborů, a propojuje tak ještě silněji půdu s kaţdodenním ţivotem ţáků. Zajímavéjsou i zápisky ţáků ze sešitu. Bylo by velice přínosné, kdyby bylo popsáno, jak s nimi pedagog/ţáci dále pracoval/i. K čemu ţákům slouţily? Zakládali si je do svého portfolia, či je jen zapisovalia v závěru je rekapitulovali? Pokud by byl popis celého cyklu detailnější, bylo by moţné lépezhodnotit všechny další nápady a aktivity (Jak moc samostatně ţáci pracovali? Jak si rozdělovalipráci? Plánovali sami, co bude třeba příště udělat?). Podrobnější plán by lépe vysvětlil případnénejasnosti

62 a inspirace pro pedagogy, kteří nemají tak velké zkušenosti s prací v terénu, by bylao to přínosnější. V půdě to ţije Hlavní cíl programu: Ţák vysvětlí význam půdy pro ţivot na Zemi a popíše procesy, které v ni probíhají. Cíl: Ţák 1/ Popíše, jakými procesy vzniká půda 2/vysvětlí, jaké funkce mají organismy v půdě 3/ Shrne, k čemu půda slouţí MOŢNOSTI AKTIVIT: 1/ Mísa hlíny Reagujíc setkání s půdou vlastními postřehy. Popis: Při představování mají ţáci moţnost sáhnout si do hlíny. Zároveň přemýšlí, k čemu by hlínu mohli pouţít. 2/ Evokace Přemýšlí nad otázkami k tématu půda a prezentují odpovědi spoluţákům. Popis: Metodou kmeny a kořeny zjišťujíţáci mezi sebou, co si myslí o půdě, jak podle nich vzniká a co se v ní děje. Před ostatními poté prezentují, jaké odpovědi od svých spoluţáků získali. 3/ Vzduch v půdě Změří, jak velkou část objemu půdy tvoří pevná sloţka a kolik vzduch Popis: Ţáci provedou jednoduchý pokus, kdy změří a spočítají, tolik vzduchu obsahuje různé typy půd 4/ Vznik půdy Vysvětlí vlivy, které působí při vzniku půdy Popis: Nejprve ţáci ve skupinách diskutují, jak by z horniny mohla vzniknout půda. Poté dostanou do dvojic obrázky, které mají souvislost se vznikem půdy. Společně seřazují obrázky podle toho, v jakém pořadí by podle nich mohly jednotlivé faktory působit

63 5/ Půda jako domov Zdůvodní význam hlavních skupin organismů v půdním ekosystému a sestaví schéma sloţitosti vztahů mezi organismy v půdě Popis: Pro seznámení s ţivou sloţkou se kaţdý ţák stane na chvíli konkrétním půdním organismem. Na jednoduché kartičce se dočte. Co jeho organismus jí a kde přesně ţije. Kaţdý se poté snaţí odhadnout, jakou by mohl mít jeho organismus v půdě funkci. Společně pak všechny organismy vytvoří prostorový obrazec znázorňující vztahy v půdě. 6/ Koloběh látek Otestují fungování půdního ekosystému a toku energie v půdě Ukáţou, co způsobilo narušení koloběhu a jaké to mělo dopady, uvádějí souvislosti narušení koloběhu s reálnými poruchami funkcí půdy Popis: Sestavené schéma z minulé aktivity vyuţijme pro názornou ukázku putování látek mezi organismy v půdě. Sledujeme, co se děje s koloběhem, kdyţ některé organismy odstraníme. Ţáci hledají příklady reálnými situací, kdy k takovému narušení můţe dojít. 7/ Návrat ke kořenům Přehodnocují své odpovědi na otázky kolem tématu půda Popis: Vrátíme se k otázkám z 2. Aktivity. Ţáci se podívají na zjištěné odpovědi a přehodnotí je s ohledem na znalosti získané během programu. 8/Význam půdy Vysvětlí, k čemu je nám půda a proč je nutné, aby byla ţivá Popis: Ţáci nejprve samostatně sepisují, k čemu podle nich půda slouţí. U připravených fotografií odhadují, jakou funkci reprezentují. S Jednotlivými funkcemi se pak společně seznámíme. Ţáci poté vybírají funkce podle nich pro ţivot nejdůleţitější. Zamyslíme se nad půdou znehodnocenou a porovnáme její schopnost plnit dané funkce s půdou ţivou. 9/ Závěr Rozhodnou, proč je půda důleţitá Popis: Ţáci mají prostor ke shrnutí programu. Kaţdý pak samostatně doplní větu o důleţitosti půdy

64 Není pole jako pole Hlavni cíl programu: Ţák vysvětlí, jak lidská činnost půdu ovlivňuje a jak on sám můţe přispívat ke zlepšení kvality půdy Cíl: ţák 1/Popíše současné problémy hospodaření s půdou, jejich vznik a souvislost s jeho kaţdodenním chováním. 2/Vysvětlí, jaký význam má pro kvalitu půdy šetrné zemědělství a kompostování 3/Uvede příklady, jak můţe sám přispívat k zachování kvalitní půdy. MOŢNOSTI AKTIVIT: 1/ Představení a opakování Zopakují sloţení a funkcí půdy Prezentují výsledky školního úkolu Sepíší nápady, jak člověk půdě pomáhá či škodí Popis: V první aktivitě přímo navazujeme na předchozí program. Během představení si připomeneme jednotlivé sloţky půdy. Poté je prostor pro prezentování školní práce ţákům. Postupně si připomeneme, jaké funkce má půda v přírodě i jak ji vyuţívá člověk. Kaţdý ţák se zamyslí, zda člověk můţe svou činnost půdě škodit či pomáhat, Společně zapíšeme nápady na plakát, ke kterému se budeme během programu vracet. 2/Současné problémy Vysvětlí, jaké činnosti způsobují sníţení kvality půdy a jak tomu kaţdý z nás přispívá Popis: Ţáci postupně zjistí, s jakým problémy se v souvislosti s půdou potýkáme. Vysvětlují, jaké funkce půdy naše činnost ohroţuje. Rozhodují se, zda se tyto problémy nějak týkají České rep. a zda k nim oni sami nějak přispívají. Po uvedení konkrétních dopadů některých našich běţných činnosti mohou ţáci přehodnotit vlastní vliv na kvalitu půdy. 3/ Historické hospodaření Popíší způsoby hospodaření s půdou a vysvětlí rozdíly v zemědělském nakládáni s půdou dnes a dříve Popis: Ţáci se ve skupinkáchseznámí s různými historickými obdobími a přístupem k zemědělstvím v dané době. Ostatním své období představí obrazem na téma zemědělství. Vývoj několika aspektů (např. Objemu splachu látek z polí) znázorníme pomocí grafu

65 4/ Šetrné zemědělství Rozliší způsoby běţného a ekologicky šetrného zemědělství a uvedou dopady některých metod na kvalitu půdy. Popíší moţnosti, jak mohou podpořit ekologický šetrné zemědělství. Popis: Podrobněji prozkoumané dnešní zemědělství a jeho moţnosti. V roli zemědělec se ţáci ve skupinkách rozhodují, jak nejlépe vypěstovat obilí z pohledu způsobu hnojení, boje škůdci a celkový přístupem ke krajině. Kaţdá jejich volba má určitý dopad na kvalitu půdy. Jednotlivé skupiny poté představí svůj postup a vysvětlí, jak tím ovlivnily půdu. Společně diskutujeme výhody a nevýhody šetrného zemědělství. V druhé části aktivity se zaměříme na naše moţnosti nakupování produktů šetrného zemědělství. Ţáci si z předloţených výroků vybírají takové, které jsou pro ně nejjednodušší a nejsloţitější. Výběr srovnávají ve dvojicích. 5/Kompostování Vysvětlí, proč je třeba kompostovat Rozhodnou, co patří do kompostu Sdělí ostatním, jak sami mohou doma kompostovat Popis: Společně si odpovíme na otázky, co je kompost a proč prospívá více neţ chemická hnojiva. Na obrázcích si ukáţeme různé příklady odpadků. Které patří či nepatří do kompostu. Ţáci se seznámí s různými moţnostmi kompostování ve městě. Vysvětlí spoluţákům, která moţnost je pro ně nejpřijatelnější a proč. 6/ Závěr Vysvětlí důleţitost půdy Uvedou příklad, jak mohou půdě pomáhat Popis: Vrátíme se k úvodnímu plakátu a dopíšeme další nápady na základě informaci z programu. Ve skupinách ţáci nakreslí nějaký symbol půdy. K němu pak kaţdý dopíše, proč si mysli, ţe je půda důleţitá, a jak jí můţe sám pomáhat

66 Projekt O půdě, vodě a energii pro 8. třídu - Ekologická stopa Tento projekt vznikl v průběhu realizace grantu OPVK Cestky k přírodě. Naše škola vyuţila moţnosti spolupracovat s jedním s aktivních vědeckých pracovníků v oblasti energie a jejího vyuţívání, který se zabývá společně s dalšími konceptem tzv. ekologické stopy, panem Viktorem Třebickým z TIMUR (Týmová iniciativa pro trvale udrţitelný rozvoj). V návaznosti na jeho přednášku u nás ve škole a v návaznosti na projekt globální výchovy O půdě, vodě a energii, se kterým má tato tematika mnoho společného, byl vytvořen projekt, který má za cíl ţáky s touto problematikou úţeji seznámit. Při realizaci toho projektu postupujte dle zásad uvedených na začátku tohoto produktu. Kdyţ se budete řídit obecným návodem, podaří se vám mnohem lépe připravit a uskutečnit tento projekt. Popis projektu Hlavním tématem projektu je vědecký koncept tzv. ekologické stopy, tedy celkové plochy ekologicky produktivní části zemského povrchu, která slouţí k získávání zdrojů nebo k odbourávání odpadů. Tento koncept dokáţe ţákům i dospělým lidem velmi dobře přiblíţit ekologickou (tedy ţivotní) náročnost a nákladnost (vůči ŢP) ţivota a činností konkrétního člověka, rodiny, společenství, třídy, školy, města či obyvatel daného území, státu, kontinentu i obyvatel celé planety dohromady. Ukazuje to takovou formou, která je pro pochopení sdělována jasně a srozumitelně - Jakou plochu potřebuji ke svému ţivotu; Kolik planet bychom potřebovali, kdyby se kaţdý choval a vyuţíval přírodních zdrojů jako já apod. Cílem projektu je představit ţákům tento koncept a umoţnit jim, aby na základě něho mohli přemýšlet o svých návycích, o návycích rodiny i o tom, jak se chová naše okolí či naše společnost. Není zde cílem moralizování a pouhé ukazování, ţe většina věcí okolo nás se děje špatně a závadně. Cílem je umoţnění ţákům svobodně a na základě svých zjištění dojít k závěrům o individuální i společné odpovědnosti za své chování. Jelikoţ koncept zahrnuje prakticky veškerou relevantní lidskou činnost, je pro jeho realizaci nutné, aby ţáci byli schopní dokázat pochopit a zodpovědět řadu základních otázek o jejich ţivotě. Některé z nich se týkají návyků stravovacích, některé nároků na dopravu a ubytování. Jelikoţ se jedná o soubor otázek, jeví se jako vhodné zařazovat projekt aţ od 8. třídy, tedy pro 8. a 9. třídu. Projekt má několik částí a rozsah je více méně volitelný. Doporučujeme však setrvat u rozdělení na tři části. První část projektu se zabývá seznámením se s konceptem tzv. ekologické stopy. Zde je nutné ţákům vysvětlit řadu pro většinu neznámých informací a seznámit je se samotným konceptem. Jako vhodné se ukazuje uţívání různých grafů, obrázků i tabulek. Ačkoli tento

67 obsah jiţ předjímá určitou výkladovou formu, přednáška se ukázala při průběhu ne úplně vhodnou, neboť ţáci nebyli dostatečně soustředění a pozorní. Doporučujeme tedy i tuto část realizovat více aktivním způsobem. Jako méně vhodné se téţ jeví vyuţití běţného výkladu. Naopak jako výrazně zajímavější se můţe ukázat způsob workshopu kombinovaný s částí diskuze. Kaţdopádně obsahem této části je pochopení pojmosloví projektu (viz část produktu věnovaná souboru informací o ekologické stopě). Druhá část je jiţ aktivní průzkum, jehoţ vyvrcholením je výpočet ekologické stopy zvolené skupiny či jednotlivce. Na počátku je nutné seznámit ţáky s průběhem měření. Samotný výpočet pak lze dělat přes otázky a dotazník dostupný na internetových stránkách nebo přes výpočtovou broţurku. Vzhledem k tomu, ţe se koncept ekologické stopy a její zpřesňování neustále vyvíjí, je mnohem přesnější a pro dosaţení pravdivějších hodnot výhodnější vyuţívat internetové rozhraní. Není to však příliš jednoduché. Projekt nemá za cíl, aby ţáci sedli k počítačům a podle náhodného algoritmu vyplnili dotazníkové otázky a pak udělali jednoduchý leč s vysokou pravděpodobností zcela pedagogicky nevyuţitelný závěr. Důleţité je, aby ţáci řádně pochopili otázky, na které mají hledat odpovědi. Doporučujeme rozdělit třídní kolektiv na několik samostatných pracovních týmů a zadat jim jeden okruh otázek, který pak ostatním spoluţákům představí. Při tom se konkrétní nejasnosti snáze vyjasní a vysvětlí. Na základě tohoto vyjasnění a pochopení otázek, můţe jiţ proběhnout první část výzkumu. Ţáci si změří svoji ekologickou stopu a zjistí, jakou plochu je nutné vyuţívat na naší planetě k tomu, aby se jejich potřeby uspokojily. Další pokračování projektu směřuje k získání ekologické stopy třídy, kterou je součet ekologických stop ţáků dané třídy. Navazovat na to můţe i porovnávání jednotlivých tříd mezi sebou. Zjišťování různých závislostí mezi výši stopy a ţivotním stylem. Je nezbytné, aby se pedagog před prováděním takového průzkumu seznámil detailněji s konceptem ekologické stopy a také si tento výzkum alespoň na sobě samotné, třeba i několikrát se zadáním různých hodnot vyzkoušel. Příprava je nezbytnou součástí! Další krok pak směřuje k výpočtu ekologické stopy školy nebo rodiny. Ţáci by se měli podílet na přípravě projektového záměru takového výzkumu. Cílem je posílení spolupráce mezi ţáky formou skupinové práce, která má svá pravidla. Vhodné je, kdyţ se ţáci na vytváření pravidel skupiny při takovém projektu podílejí sami. Pedagog by měl však dávat pozor, zda jsou týmy optimálně velké a vhodně rozloţené. Zde je velký prostor pro kreativitu i pedagogické záměry učitele. Projekt sám můţe být odbytý dvouhodinovým výkladem o ekologické stopě a hodinovým průzkumem nebo můţe mít mnohem rozsáhlejší podobu, která ţáky zaujme a vtáhne je do problematiky hospodaření se zdroji na osobní úrovni i na úrovni globální. První variantu nedoporučujeme, hrozí zde velké riziko, ţe cílů projektu nebude dosaţeno. Některé moţnosti rozšíření ve formě návrhů naleznete v kapitole Náměty

68 Ve třetí fázi nastupuje celkové zhodnocení a vyhodnocení projektu. S ţáky se předem dohodněte na formě výstupu. Lze to pojmout jako konferenci podobně jako u ročníkových prací ale komornějším způsobem, lze to uzpůsobit formou výtvarnou nebo také formou panelů a nástěnek s krátkou prezentací. Vţdy však mějte na paměti cíle ať ve vztahu k obsahu a znalostem tak i ve vztahu k sociální charakteristice třídního kolektivu a formám spolupráce. Projekt je zaloţen na spolupráci ţáků nikoli na kompetici, která svět ţene do větších a větších ekologických potíţí, proto by měl projekt k tomu také i svojí strukturou směřovat. Vazba na ŠVP Očekávané výstupy RVP Z01 - organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných informačních zdrojů Z11 - porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států Z15 - zhodnotí přiměřeně strukturu, sloţky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje Z22 - uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivost Z21 - uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na ţivotní prostředí B32 - Rozlišuje a uvede příklady systémů organismů populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence ţivých a neţivých sloţek ekosystému B34 - uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na ţivotní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému O34 - uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory O35 - uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i moţné důsledky pro ţivot lidstva O36 - objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady moţných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu F17 - zhodnotí výhody a nevýhody vyuţívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na ţivotní prostředí Ch25 - zhodnotí vyuţívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udrţitelného rozvoje na Zemi

69 + práce na výstupech RVP v oblasti jazyka a jazykové komunikace (dle formy projektu) Č01 - odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji Č04 - dorozumívá se kultivovaně, výstiţně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci Č05 - odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně uţívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru Č08 - vyuţívá základy studijního čtení vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát Č09 - uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodrţováním pravidel mezivětného navazování Č22 - tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie Č27 - vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích + výstupy RVP v oblasti dalších předmětů M09 - analyzuje a řeší jednoduché problémy, - modeluje konkrétní situace, v nichţ vyuţívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel M10 - vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data M11 - porovnává soubory dat M13 - vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem M14 - matematizuje jednoduché reálné situace s vyuţitím funkčních vztahů M28 - uţívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací I01 - ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost I05 - pouţívá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji I06 - zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě V02 - uţívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie V03 - uţívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; V04 - vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření;

70 Učivo - Trvale udrţitelný rozvoj - Ekologická stopa - Spotřební - spotřebitelská civilizace - Obchod, mezinárodní obchod - Recyklace, odpadové hospodářství - Vlivy člověka na ţivotní prostředí, spotřební vzorce Průřezová témata OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV) OSV1 - Rozvoj schopností poznávání OSV5 - Kreativita OSV8 - Komunikace OSV9 - Kooperace a kompetice OSV10 - Řešení problémů a rozhodovací dovednosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (ENV) ENV1 - Ekosystémy ENV2 - Základní podmínky ţivota ENV4 - Vztah člověka k prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MED) MED6 - Tvorba mediálního sdělení Mezipředmětové vztahy Projekt je realizován v rámci vyučovacího předmětu globální výchova. Projekt se vztahuje především k těmto předmětům: 1) zeměpisu - zpracovávání dat - práce s mapou světa, státu, regionu - geografické informační systémy GIS - obnovitelné a neobnovitelné zdroje - nerostné suroviny a jejich těţba 2) přírodopisu - ekologie

71 - ochrana ţivotního prostředí - vlivy člověka na ŢP 3) chemii - uhlovodíky - paliva a jejich vyuţití - plasty - obalové materiály 4) českému jazyku - práce s odbornými texty - tvorba vlastních textů, zpracování výstupů - pouţívání odpovídající odborné slovní zásoby - přesnost vyjadřování - mluvená i písemná forma 5) matematika a IVT - práce s daty - uţitné výpočty - plocha, spotřeba apod. - tvorba prezentace, grafů, tabulek - statistické šetření a statistické zpracování výsledků - práce s grafy a diagramy 6) výtvarná výchova, popř. ruční práce - ztvárnění výsledků projektu

72 Náměty na jednotlivé aktivity, informace pro učitele Ekologická stopa - základní informace Co je ekologická stopa? Koncept ekologické stopy (ES) můţeme povaţovat za účetní nástroj pro počítání ekologických zdrojů. Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. Jeden ze spoluautorů ES, Kanaďan William Rees, ekologickou stopu přibliţuje takto: "Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému ţivotnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji?" Ekologická stopa je přesně tím, co jsme dosud postrádali - měřítkem toho, jak udrţitelné jsou naše ţivotní styly. Neříká nám tedy, co máme dělat, ale "pouze" jakou stopu (vyjádřenou v globálních hektarech na osobu) zanechává náš ţivotní styl a související spotřeba zdrojů v globálním měřítku. Nepřekvapí proto, ţe lidé ţijících v různých koutech Země vytváří tak rozdílné ekologické stopy. Pokud by se dala jedním slovem charakterizovat dnešní globální ekonomika a společnost, je to nerovnováha. Tomu odpovídá i velmi nerovnováţné tempo čerpání přírodních zdrojů v různých zemích světa. Ekonomika jako velké zvíře William Reeds uvádí působivou metaforu k přiblíţení podstaty ekologické stopy: "Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme poloţit, zní, jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom uţivili toto zvíře?". Jak se ekologická stopa počítá? Existují dva základní způsoby výpočtu ekologické stopy. Jeden zkoumá zdroje odebrané z přírody (například dřevo nebo obilí), ze kterých se vyrábějí předměty spotřeby (jídlo, oblečení, atd.), druhý je zaměřen na jednotlivé kategorie spotřeby ve formě hotových výrobků. Oba mají samozřejmě stejný cíl - převést lidskou spotřebu na velikost pouţívané plochy. Záleţí na tom, co a na jaké úrovni se počítá. Způsoby jsou trochu odlišné proto, ţe na různých úrovních (regionálních, národních, globální) jsou dostupná jinak podrobná data. Národní statistiky udávající, kolik národ jako celek spotřebuje například obilnin, existují, u konkrétního člověka můţeme vzít chléb. Při výpočtu ekostopy celé země, je nejvhodnější pouţít metodu zaměřenou na zdroje, u odhadu stopy jedince je pak vhodnější se zaměřit na

73 jeho spotřebu, ze které se dále odvodí mnoţství zdrojů, které byly pouţity na její zajištění - tedy začít z druhé strany. Kalkulace ekologické stopy je zaloţena na pěti jednoduchých faktech: Můţeme kvantitativně stanovit většinu zdrojů, které spotřebováváme a odpadů, které produkujeme. Tyto informace lze vesměs získat z oficiálních statistik. Většina těchto zdrojů a odpadů můţe být převedena na odpovídající plochy biologicky produktivní země (tj. plochy orné půdy, pastvin, lesů, vodní plochy apod., obecně ekosystémové plochy nutné k zabezpečení ţivotadárných systémů). Tyto rozdílné plochy mohou být vyjádřeny ve stejných jednotkách (hektarech), pokud jsou setříděny podle produkce biomasy. Jinými slovy, kaţdý hektar(ať uţ se jedná o hektar polí, lesů, vodních ploch apod.) můţe být převeden na odpovídající plochu s globálně průměrnou produktivitou. Vzhledem k tomu, ţe kaţdá tato plocha má specifické pouţití a kaţdý standardizovaný hektar odpovídá stejnému mnoţství biologické produktivity, lze tyto hektary vzájemně sčítat. Celek tvoří celkovou poptávku lidstva po přírodních zdrojích. Celkovou poptávku společnosti je moţné porovnat s přírodní nabídkou ekologických sluţeb. Lze totiţ odhadnou celkovou část Země, která je biologicky produktivní. Jednotky měření Ekologická stopa je vyjádřena v globálních hektarech. Kaţdá jednotka odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s globálně průměrnou produktivitou. Konzervativní odhad Započítání kaţdé plochy pouze jednou, i kdyţ zajišťuje dvě nebo více ekologických sluţeb současně (např. les poskytující dřevo a zároveň uţitkovou vodu). Zvolení konzervativnějšího odhadu při pochybnostech.počítá s tím, ţe současné průmyslové sklizňové metody (např. v zemědělství a lesnictví) jsou udrţitelné, tj. ţe nezpůsobují ţádnou ztrátu výnosu v budoucnosti. Nezahrnuje některé lidské aktivity, pro které nemáme dostatečná data. Vyloučení těch aktivit, které soustavě narušují regenerační schopnost přírodních systémů, jako: pouţívání materiálů a prvků, které nejsou v přírodě dostatečně asimilovatelné (plutonium, PCB, CFC, atd.), procesy, které nezvratně poškozují biosféru (vymírání druhů, odlesňování, rozšiřování pouští)

74 Ekologická stopa - shrnutí Za všemi potřebami člověka si můţeme představit určitou část země (rozlohu), která je nutná k uspokojení jeho potřeby. Jak velký je to kus? To určuje vědecký koncept tzv. ekologické stopy. V České republice se výzkum v této oblasti nauky o ţivotním prostředí zabývá TIMUR (Týmová iniciativa pro místní udrţitelný rozvoj) definice: Ekologická stopa definované populace je celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, využívaná výhradně pro zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používaní běžných technologií. Koncept ekologické stopy vychází ze základní otázky, kterou si vědci kladli v souvislosti s dramatickým růstem lidské populace v průběhu 20. století. Kolik lidí můţe na naší planetě ţít tak, aby to planeta ještě dokázala vydrţet a aby byl ţivot jejich obyvatel dlouhodobě zabezpečen v přijatelné materiální úrovni. Koncept navazuje na konferenci OSN v roce 1992 v Rio de Janeiru, která vytyčila koncept tzv. TRVALE UDRŢITELNÉHO ROZVOJE Na otázku Kolik lidí uţiví Země? přímo reaguje tzv. NOSNÁ KAPACITA. Ekologická stopa však otázku proměnila - obrátila na: Kolik země potřebují lidé ke své obţivě? Východiska výpočtu ekologické stopy: - Dokáţeme změřit (odhadnout) naší spotřebu zdrojů a produkci odpadů - Spotřebu dokáţeme převést na odpovídající plochy produktivní země - Různé plochy lze převést na společného jmenovatele (podle produktivity) - Sečtením získáme ES (poptávku) - Můţeme jí porovnat s nabídkou (biokapacita) V čem se ekologická stopa měří? Ekologická stopa se měří v tzv. globálních hektarech (gha). Kaţdý gha odpovídá jednomu hektaru biologicky produktivních ploch s globálně průměrnou produktivitou. Pozor, nemůţeme zaměňovat s jednotkou ploch - hektarem! (jedná se o hypotetický koncept s průměrnými hodnotami!) Údaje pro svět v roce 2005 Populace 6,5 mld. (tj. 13,65 mld. gha pro celý svět - tj km2-26,76 % povrch Země - produktivní plocha! - viz - nezaměňovat gha s ha) Biokapacita 2,1 gha/obyvatele Ekostopa 2,7 gha/obyvatele

75 pozn.: Z uvedených údajů vyplývá, ţe spotřebováváme 1,3 planety Země! Česká republika a ekostopa Ekostopa ČR - průměr na 1 obyvatele je 5,3 gha!!! tj. více neţ 2,5x více, neţ je dle tohoto konceptu biokapacita naší planety. Biokapacita ČR na jednoho obyvatele je pak 2,7 gha. Jsme 14 nejhorší na světě! Česká republika má větší ekologickou stopu na obyvatele neţ např. Holandsko, Německo, Itálie či Belgie! Je to dáno především vysokou energetickou náročností, převahou tuhých fosilních paliv při spalování, spotřební vzorce obyvatelstva ČR, nízkou eko-efektivitou a výrazným dovozem surovin a zboţí z celého světa. Otázky pro výpočet ekologické stopy s komentáři a návody pro další práci s žáky Úvodní - Kolik je Vám let? - Jakého jste pohlaví? Bydlení - Kolik osob s vámi ţije společně v domácnosti? - Jaká je velikost Vašeho obydlí? (Pozn.: Tato otázka bude vyţadovat, aby se ţáci doma zeptali rodičů, či samostatně provedli měření. Je to velmi uţitečná a návodná otázka k pozdější diskuzi o tom, jak nákladné a náročné je bydlení jejich rodiny. Je nutné, aby učitel kladl otázky vhodným způsobem, aby ţáka nevystavil posměchu apod.; Mnoho ţáků nemá ani tušení, jak velká je plocha jejich bydlení. Můţete před zjištěním skutečných rozměrů dát moţnost tipování a pak výsledky porovnávat.) - Jaký je typ vašeho bydlení? (Pozn.: Myšleno rodinný dům apod.) - Jaký typ vytápění pouţíváte? (Pozn.: Otázka vypadá zdánlivě bez potíţí, nicméně určitě se ve třídě nalezne řada ţáků, kteří nemají tušení. Doporučujeme v případě dálkového vytápění, pokládat další otázky směřující ke zjištění co to dálkové vytápění je a kde je umístěna případná teplárna, jakým způsobem se voda ohřívá apod.). - Které město má podnebí nejvíce podobné podnebí ve vašem městě (místě)? - výběr je mezi Prahou, Libercem (chladné podnebí) a Znojmem (teplé podnebí). - Pouţíváte ve svém obydlí energeticky úsporné spotřebiče? (Pozn.: Co to jsou energeticky úsporné spotřebiče? Jak se takové spotřebiče označují? Apod.) Potraviny - Jak často konzumujete výrobky ţivočišné povahy? (Pozn.: Touto otázkou je velmi dobré se zabývat hlouběji. Můţete navázat na historické znalosti ţáků, protoţe

76 pravděpodobně většina uvede, ţe konzumuje ţivočišné produkty prakticky denně, coţ před sto a více lety bylo velmi vzácné (vyjma např. konzumace mléka v hospodářství s kravkou apod.). - Jakou část potravin, kterou konzumujete, je průmyslově zpracovávána a balena? (Pozn.: Tato otázka můţe být rozcestníkem pro řadu miniúkolů, které skupina můţe řešit. Jaké potraviny dnes nejsou balené? Které nebalené potraviny konzumujete? U většiny dětí naší školy bude procento nebalených potravin velmi malé. Podobně je tomu u obalů. Tady je velký prostor v návaznosti na typy odpadů. Kolik procent odpadu tvoří obaly? Které to jsou? Jak je správně třídit apod. Tyto otázky nepokládejte s očekáváním rychlé a většinou jen povrchní a automatické odpovědi. Zkuste najít způsob, jak si k odpovědím a hlavně závěrům docházejí ţáci samostatně.) - Jaká část potravin, které konzumujete je importována ze zahraničí? (Pozn.: Otázka je taktéţ rozcestníkem k řadě dalších otázek a úkolů. Můţete např. nechat ţáky vypsat potraviny, které konzumovali v rodině v posledním týdnu (buď cíleným průzkumem) nebo zpětnou analýzou. Můţete také nechat ţáky shromaţďovat obaly od potravin a na základě toho se snaţit dobrat, odkud potraviny pocházejí. Výstupem takového úkolu pak můţe být mapa původu - svět a označené země, odkud daná věc pochází. Je vysoce pravděpodobné, ţe se nepodaří dohledat přesné země výroby, pak s ţáky diskutujte a hledejte cesty, které napoví, odkud daný produkt můţe pocházet nebo jeho součásti. Před ţáky nepředjímejte řešení, nechte ţáky samostatně hledat. Pomáhat jim můţete návodnými otázkami (ty určitě vyuţívejte při práci s ţáky slabšími). - Jak jste s objemem konzumace potravin v porovnání s Vašimi vrstevníky? Konzumujete stejně, méně nebo více potravin? Zboží - Jak se stavíte ve vaší domácnosti ke třídění odpadů? (Pozn.: V systému je sice jednoduché zaškrtnout jednu z povšechných variant - třídím skoro vše aţ po netřídím nic, ale vyuţijte prostor této otázky k tomu, abyste s ţáky třídění odpadu rozebrali. Naše škola se aktivně zapojuje do třídění odpadů. Ţáci by měli velmi dobře popsat, jak to ve škole funguje a jak to mají doma.) Doprava - Kolik km ujedete v průměru týdně veřejnou dopravou? (Pozn.: Kdyţ necháte ţáky pouze tipnout vzdálenost, kterou ujedou, pravděpodobně budou velmi daleko od skutečnosti. Dejte jim prostor k tomu, aby si tyto informace zjistili. Jsou šikovní a na internetu se doberou i vzdálenosti MHD ve městě, pokud ji vyuţívají. Co to je veřejná doprava? Jaké má výhody, nevýhody?)

77 - Kolik km ujedete v průměru týdně na motorce? (Pozn.: Pravděpodobně nikdo na motorce jezdit nebude, zajímavější bude následující otázka.) - Kolik km ujedete v průměru týdně automobilem? (Pozn.: Otázka se vztahuje i k spolujezdcům nikoli k řidičům. Řadu dětí do školy dováţí rodiče autem přímo před dveře. Kolik km to je od domu ke škole? Taktéţ rychle řešitelná otázka díky vyuţití přístupu k internetu. Dá se toho vyuţít pro projekt ze zeměpisu. Skupina můţe vyuţít mapy regionu. Vyhledat bydliště všech spoluţáků a vyznačit cestu do školy na mapě.) - Kolik hodin ročně přibliţně létáte letadlem? (Pozn.: Někteří z ţáků tráví dovolené v cizině a běţným dopravním prostředkem je letadlo. U této otázky buďte opatrní. Ţáci nebudou úplně zpočátku schopní odpovídat. Otázka vyţaduje pozornost - na internetu lze vyhledat, jak dlouho se letadlem letí do jednotlivých destinací. Počítejte s ţáky průměr za poslední dva tři roky. Diskutujte s ţáky předem, jak moc je tato doprava zatěţující pro ţivotní prostředí? Proč se vyuţívá?) - Jakou průměrnou spotřebu má automobil, kterým pravidelně jezdíte? (Pozn.: Určitě nechte ţáky zjistit, jakou spotřebu má rodinný automobil. Nechte je téţ zjistit, jak se liší spotřeba ve městě nebo mimo město. V Pardubicích dost často rodiče jezdí městem a máme zde pravidelně kolony a zácpy.) - Jak často cestujete automobilem společně s někým dalším? (Pozn.: Jak to ovlivňuje ekologickou stopu? Jak Vaši rodiče cestují do práce? Jak daleko? Mají moţnost vézt autem spolupracovníky? Dělají to?) - Jaký typ pohonu má automobil? Plyn nebo naftu, benzín? (pozn.: Co je pro ţivotní prostředí a pro peněţenku řidiče výhodnější? Proč této moţnosti většina řidičů nevyuţívá?) Vyhodnocení ekologické stopy Po zjištění potřebných odpovědí teprve přistupte s ţáky k zadávání na internetu. Na konci dotazníku vyjde kaţdému konkrétní výsledek. Pro způsob vyhodnocení můţete zvolit různé formy. Od jednoduchého sdělení komu jaká stopa vznikla a kolik planet je potřeba pro jeho ţivotní styl aţ po rozmanité formy reflexe - např. výtvarné apod. Lze vyuţít i následující tabulku pro výpočet ekologické stopy. Přesto zvaţte jeho pouţití, protoţe ţáci mohou intuitivně volit méně ohodnocené odpovědi jen proto, aby dosáhli co nejpříznivějšího skóre, coţ významně ovlivňuje výpovědní hodnotu. Nechte ho pro pouţití ţáky při diskuzi jednotlivých variant odpovědí nebo při dotazníkové šetření jejich spoluţáků ve škole

78 KALKULÁTOR OSOBNÍ EKOLOGICKÉ STOPY - dotazník k prvnímu odhadu vaší ekostopy ( firstscan ) Do prázdné kolonky přepište body odpovídající vaší odpovědi. Dále s nimi proveďte početní operaci podle vzorce pod kaţdou částí dotazníku. Body určují míru zátěţe vašeho ţivotního stylu na ţivotní prostředí. 1 bod odpovídá 1 globálnímu hektaru na osobu. Závěrečným součtem tak získáte svoji vlastní ekologickou stopu. A) Základní informace a spotřeba potravin 1) Kolik je vám let? méně neţ 13 0, let 1, let 1, let 0, let 0,8 více neţ 65 let 0,7 2) Pohlaví muţ 1,0 ţena 0,9 3. 3) Jak často konzumujete produkty ţivočišnévýroby (hovězí maso, vepřové, kuřecí, ryby, vejce, mléčné výrobky)? téměř pokaţdé (maso, vejce/mléčné výrobky prakticky v kaţdém jídle) 1,6 velmi často (maso denně) 1,4 často (maso jednou nebo dvakrát týdně) 1,2 příleţitostně (ţádné maso popř. jen výjimečně, konzumace vajíček a mléčných výrobků prakticky denně) 1,0 velmi málo (ţádné maso a vajíčka/mléčné výrobky několikrát týdně) 0,8 nikdy 0,6 4) Jaká část potravin, které konzumujete, jeprůmyslově zpracována a balena? větší část potravin, které konzumuji, je průmyslově zpracována a balena 1,1 zhruba polovina 1,0 velmi málo, větší část potravin není průmyslově zpracována ani balena 0,9 5) Jaká část potravin, které konzumujete,je importována ze zahraničí? většina 1,1 menšina 1,0-78 -

79 dávám přednost české produkci 0,9 dávám přednost místním a regionální produkci a domácím biopotravinám 0,8 66 6) Kolik potravin ve srovnání s vrstevníkykonzumujete? mnohem více 1,3 více 1,1 zhruba stejně 1,0 méně 0,9 mnohem méně 0,8 Výpočet části otázek 1-6 Výsledek A1 x A2 x A3 x A4 x A5 x A6 =... B. Bydlení 7) Jaká je velikost vašeho obydlí (m 2 )? 200 a více 6, , , , ,9 30 a méně 0,5 8) Který typ bydlení nejlépe odpovídá vašemuobydlí/domovu? byt ve víceposchoďovém panelovém či činţovním domě 1,5 řadový domek (2-4 byty) 1,7 samostatný dům 1,8 pasivní, nízkoenergetický, "zelený" dům 0,9 9) Jaký typ vytápění pouţíváte ve svémdomově? pouze elektřina 1,2 elektřina a obnovitelné zdroje energie (např. dřevo) 0,9 pouze uhlí 1,0 uhlí + obnovitelné zdroje energie 0,7 pouze zemní plyn 0,6 plyn + obnovitelné zdroje energie 0,4 centrální (dálkové) vytápění 1,1 obnovitelné zdroje energie 0,2-79 -

80 10) Které město má podnebí nejvíce podobnévašemu městu? Praha 1,0 Liberec 1,1 Znojmo 0,9 11) Pouţíváte ve svém obydlí energetickyúsporné spotřebiče (třída A nebo vyšší)? prakticky nepouţívám 0,5 částečně 0,4 pouţívám převáţně úsporné spotřebiče 0,3 12) Kolik osob ţije ve vaší domácnosti? (zadat počet, např. 2) Výsledek kategorie B: (B7 x B8 x B9 x B10 + B11)/B12 C. Doprava 13) Kolik km ujedete v průměru týdně veřejnoudopravou (metro, autobus, tramvaje,trolejbus, vlak,...)? 300 km a více 0, , , , ) Kolik km ujedete v průměru týdněautomobilem (jako řidič či spolujezdec)? 500 km a více 5, , , , ,1 vůbec nejezdíte (přeskočte k otázce č. 18) ) Jakou průměrnou spotřebu má váš automobilnebo automobil, kterým zpravidla cestujete s někým jiným (l/100 km)? více neţ 15 l 0, , , ,15 méně neţ 4.5 l 0,1-80 -

81 16) Jak často cestujete automobilem společněs někým dalším? téměř nikdy 1,7 příleţitostně 1,1 často 0,8 velmi často 0,7 téměř vţdy 0, ) Váš automobil nebo automobil, kterýmzpravidla cestujete s někým jiným, mápohon na? benzin/naftu 1,0 plyn 0,8 18) Kolik km ujedete v průměru týdně namotorce (jako řidič či spolujezdec)? 150 a více 2, , , ,1 vůbec nejezdíte (přeskočte k otázce č. 21) 0, ) Jakou průměrnou spotřebu má vaše motorkanebo motorka, na které zpravidla cestujetes někým jiným (l/100 km)? více neţ 8 0, , , ,04 méně neţ 3 0,02 20) Jak často cestujete na motorce společněs někým dalším? nikdy 1,0 příleţitostně 0,9 často 0,7 velmi často 0,6 téměř vţdy 0,5 21) Kolik hodin ročně přibliţně nalétáteletadlem? 100 hod 2,2 25 hod 0,6 10 hod 0,2-81 -

82 3 hod 0,1 nelétám 0,0 Výsledek kategorie C: (C13 + C14 x C15 x C16 x C17 + C18 x C19 x C20 + C21) = D. Zboţí 22) Třídíte odpady, které vznikají ve vašídomácnosti? netřídím 1,8 třídím jednu sloţku 1,7 třídím papír, plasty, sklo 1,4 třídím i další sloţky (bioodpad, tetrapak, atp.) 1,1 Výsledek kategorie D: D22 x výsledek celkový B + výsledek celkový C = Celková ekologická stopa = A + B + C + D =... Kalkulace ekologické stopy věcí/aktivit Pokračováním projektu můţe být téţ počítání ekologické stopy věcí či aktivit. Pokračováním a rozšířením se mohou ţáci zabývat měřením ekologické stopy následujících aktivit: a. cesty do práce b. koupele c. mytí nádobí d. stand by vs. switchoff e. pleny f. osvětlení g. televize h. ovoce i. nápojové obaly Postup pro řešení těchto ekologických stop naleznete na Snižte svoji ekologickou stopu S ţáky se můţete zabývat také moţnostmi, jak sníţit svoji ekologickou stopu. Na základě svých výzkumů by měli samostatně dojít k návrhům a hledat svoje řešení. Zde máte některé body pro inspiraci:

83 1. Podporujte místní zemědělce a drobné ţivnostníky. Jídlo vypěstované na druhém konci světa se do supermarketu nepřeneslo telekinezí, přiletělo letadlem, přeplavilo se lodí, dovezlo nákladním autem, v nejlepším případě připutovalo po ţeleznici. Ať jiţ svou dlouhou cestu absolvovalo jakkoli, bylo při jeho přepravě vytvořeno velké mnoţství zdraví škodlivých emisí a skleníkových plynů. Sledujte kalendář sezónní zeleniny a kupte i raději domácí jablka neţ banány z Asie. 2. Vyhýbejte se vodě v plastových lahvích. Těţba surovin pro výrobu umělých hmot jakoţ i jejich zpracování, přeprava a likvidace je extrémně nákladný luxus. Noste s sebou ven vlastní láhev. Pokud vám nechutná voda z vodovodu, zkuste ji přefiltrovat. 3. Zamyslete se nad tím, zda byste nemohli jíst méně masa. 4. Pokud z nějakého důvodu jezdíte autem, udrţujte svůj automobil v dobrém stavu. Nafouknuté pneumatiky, výměna oleje či filtrovacích zařízení sniţují mnoţství škodlivin vypouštěných z vašeho auta a sniţují spotřebu. Jezděte pomaleji a s klidem, nejvíce pohonných hmot spálíte při rozjíţdění a změnách rychlosti vůbec. 5. Pokud si pořizujete auto, pořiďte si takové, které má malou spotřebu. 6. Ze svého letošního itineráře vyškrtněte jeden zpáteční let. 7. Jezděte na kole do práce, po práci, na návštěvu, na nákup. 8. Pokaţdé, kdyţ měníte ţárovku, kupte raději úspornou. 9. Vysaďte ve svém okolí strom. Vypadá to pateticky, ale strom v průběhu svého ţivota můţe asimilovat tuny uhlíku. Pokud ho vysadíte příhodně, můţe vám stínit za horkých dnů, slouţit jako hromosvod apod. 10. Ujistěte se, ţe vaši myčku na nádobí, pračku či sušičku zapínáte, kdyţ jsou opravdu plné. Tato pomocná domácí zařízení jsou velkými konzumenty energie. 11. Pokud si pořizujete nový elektrospotřebič, řiďte se energetickým štítkem vypovídajícím o spotřebě energie i vody, případně dalšími značkami (Energystar)

84 12. Vypínejte ze zdi všechny elektrospotřebiče, které zrovna nepouţíváte rádio, počítač, televizi, tiskárnu apod. Elektrospotřebiče v reţimu stand-by spotřebovávají energii. 13. Prádlo perte za niţší teploty a sušte na šňůře či ramínku. Pračka při programech s niţší teplotou nespotřebuje tolik energie, přitom vypere většinu nečistot. Sušením prádla na šňůře (místo v sušičce) předejdete jeho zmuchlání. 14. Pokud si pořizujete bydlení, sáhněte po menších prostorech. Zamyslete se, kolik prostoru opravdu potřebujete. 15. Investujte do úspor energie ve svém stávajícím obydlí (izolace stěn, dobrá okna) a do ekologického způsobu vytápění. 16. Zrušte předplatné novin a čtěte své oblíbené zprávy na internetu. Nepodporujte tisk a roznášení letáků. 17. Vyhýbejte se jednorázovým obalům. Nahraďte plastikové sáčky a nákupní tašky těmi,c o si přinesete s sebou a opakovaně pouţíváte. Ačkoli mnohé supermarkety v USA plastové tašky recyklují, jedná se stále o velmi náročný proces. Kupujte produkty bez obalů, případně v obalech, které se ve vašem okolí dají recyklovat. Recyklujte. 18. Kupujte si starší věci, které mají historii. Navštivte bazar, second-hand nebo bleší trh. 19. Poţadujte zelenou energii (tj. energii, která vznikla částečně z obnovitelných zdrojů). 20. Volte své zástupce s ohledem na jejich zájem na zlepšování ţivotního prostředí! Slovníček pojmů Biologická kapacita Biologická kapacita je celková biologická produkce biologicky produktivního prostoru za rok, vztaţená na určité území, např. státu. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech. Viz téţ Biologicky produktivní prostor

85 Biologicky produktivní prostor Biologicky produktivní prostor je plocha souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 11,4 mld. hektarů. Odhaduje se, ţe tento prostor odpovídá za 90% globální produkce biomasy. Biologická (ekologická) kapacita celková produkční kapacita biologicky produktivního prostoru, například v určité zemi. Můţe být vyjádřena jako ekvivalentní jednotka plochy s průměrnou světovou produktivitou. Viz téţ Plocha na ochranu biodiverzity. Dvojité započítávaní Metoda výpočtu ekostopy se snaţí nepřeceňovat lidské poţadavky na přírodu. Proto se vyhýbá započítávání stejných ploch dvakrát. Příkladem můţe být chléb. Obilí, z kterého je vyroben chléb, prochází různými fázemi zpracování - od pěstování obilí, přes mletí, výrobu mouky, pečení chleba aţ po finální spotřebu výrobku. Ekonomická data stopují celou "ţivotní pouť" výrobku a započítávají ekonomickou hodnotu kaţdé z těchto fází zvlášť. Nicméně jde pořád o stejné obilí, které prochází produkčním procesem a nakonec skončí v lidském ţaludku. Z hlediska ekologické stopy proto musí být započítáván pouze jedna fáze celého cyklu (např. produkce obilí). Ekologický deficit (lokální, globální) Ekologický deficit je mnoţství, o které přesahuje ekostopa lokálně nebo globálně dostupnou ekologickou kapacitu. Viz téţ Ekologická rezerva. Ekologická rezerva Přebytek ekologicky produktivní plochy ve srovnání s ekostopou státu. Státy, které mají ekologickou stopu menší neţ je jejich místě dostupné biologická kapacita, disponují ekologickou rezervou - rozdílem mezi kapacitou a ekostopou. V dnešním globalizovaném světě je tato rezerva často vyuţívána dalšími státy - díky exportu produkce. Viz téţ Ekologický deficit Ekologická stopa Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát...) je celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, vyuţívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při pouţívání běţných technologií

86 Ekologická stopa je vyjadřována v jednotkách plošné míry v hektarech, přesněji v globálních hektarech. Ekvivalentní faktory Různé kategorie produktivní země mají rozdílnou produktivitu a ekvivalentní faktory udávají, kolikrát je určitá kategorie ekologicky produktivní země produktivnější neţ plocha průměrná, jejíţ ekvivalentní faktor je roven jedné. Pak je moţné sčítání a porovnávání různých druhů ekologicky produktivní země mezi sebou nebo srovnávání výsledků s výpočty ekologické stopy různých států. (S pouţitím ekvivalentních faktorů se nakonec produktivnější plocha jeví jako větší neţ je ve skutečnosti.) Viz téţ Faktor výnosu. Faktory výnosu Udávají, kolikrát je půda v zemi úrodnější neţ globální průměr. Pokud je v zemi půda úrodnější neţ je světový průměr, jak tomu v případě České republiky je, plocha produktivní země se pak jeví jako zdánlivě větší. Viz téţ Ekvivalentní faktor. Globální hektar Globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 metrů) biologicky produktivního prostoru s "globálně průměrnou produktivitou". V roce 1999 měla biosféra 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru, coţ odpovídá zhruba 1 plochy planety. Těchto 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru tvoří 2,3 mld. oceánů a sladkovodních ekosystémů a 9,1 suchozemských ploch. Suchozemské plochy tvoří 1,5 mld. hektarů orné půdy, 3,5 mld. ha pastvin, 3,8 ha lesních ploch a 0,3 mld. ha zastavěných ploch. Globální měřítko Jedním z průvodních jevů globalizace je, ţe světová ekonomika, především díky mezinárodnímu obchodu, funguje čím dál tím více jako propojený a zasíťovaný celek. Zatímco ještě v první polovině 20. století byla většina komunit a regionů víceméně autarkických (tj. soběstačných co se týče zdrojů), dnes často ani nevíme, odkud pochází suroviny tvořící výrobky a potraviny, které kaţdodenně pouţíváme. Jedním si můţeme být jisti: pochází doslova z celého glóbu. Tomu odpovídá i naše ekologická stopa: její části se nacházejí na celé Zemi. Hrubý domácí produkt (HDP) Vyjadřuje ekonomickou hodnotu vytvořenou v národním hospodářství za uplynulé období (zpravidla rok). Je moţné jej interpretovat jako hodnotu zboţí a sluţeb domácího původu

87 určených ke konečnému uţití, proto bývá (především v přepočtu na jednoho obyvatele) povaţován za ukazatele materiální ţivotní úrovně obyvatel. Index lidského rozvoje (HumanDevelopment Index-HDI) Měří kvalitu lidského ţivota. HDI je vypočítáván na základě tří kategorií faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná ţivotní úroveň. Vlastní konstrukce HDI prošla v minulých deseti letech určitým vývojem, jeho tři základní sloţky však zůstali nezměněny. Lidské zdraví je v současnosti vyjádřeno jako průměrná očekávaná délka ţivota při narození, protoţe tento demografický ukazatel v sobě nejlépe zahrnuje všechny negativní i pozitivní vlivy, které lidské zdraví ovlivňují. Úroveň vzdělanosti se stanovuje jako podíl gramotného obyvatelstva a jako kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně. Hmotná ţivotní úroveň je vyjádřena jako hrubý domácí produkt na osobu v USD, který je přepočítáván na paritu kupní síly. Je zveřejňován kaţdoročně ve Zprávě o lidském rozvoji, kterou vydává od roku 1991 UNDP - United NationsDevelopmentProgramme (Program rozvoje spojených národů). Data o HDI a HDP na této stránce jsou převzata ze zprávy z roku 2005 a jsou za rok Plochy na ochranu biodiverzity Plochy na ochranu biodiverzity představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou "vyjmuty" ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství). Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé zprávě "Naše společná budoucnost" se hovoří o nutnosti chránit 12% rozlohy souše. V tomto případě by kaţdý stát měl chránit biologickou kappacitu odpovídající 12% jeho národní ekologické stopy. Viz téţ Ekologický deficit a Ekologická rezerva. Přestřelení Jako přestřelení označujeme situaci, kdyţ lidské poţadavky na přírodu překračují její schopnost regenerace; ať uţ jde o místní, regionální či globální měřítko. Vtělená energie Energie spotřebované během celého ţivotního cyklu výrobku, od těţby, přes zpracování, dopravu, vyuţití aţ po zneškodňování odpadu

88 Obrazové materiály

89 - 89 -

90 - 90 -

91 - 91 -