ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA, DĚTŘICHOV NAD BYSTŘICÍ OKRES BRUNTÁL,PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ

Transkript

1 PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ 29

2 PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ ŠKOLSKÝ ZÁKON - odst. 2, 30, zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) - hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem ( 2) a vzdělávacími programy - školní řád obsahuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků... - hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů VYHLÁŠKA O ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ - 14 vyhlášky MŠMT ČR č. 48/2005 Sb. - pravidla hodnocení žáků obsahují zejména: 1. zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou 2. zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka 3. stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií 4. zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s 15 odst.2, včetně předem stanovených kritérií 5. zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace 6. způsob pro získávání podkladů pro hodnocení 7. podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 8. způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 30

3 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování na akcích pořádaných školou Hodnocení se stává součástí učení. Poskytuje informaci (žákům, učitelům a rodičům) o průběhu činnosti, co žáci v učení zvládli, jak postupovat učení dál, jak ovlivňovat průběh učení. Pomáhá žákům zjišťovat příčiny jejich potíží, napomáhá k jejich odstranění. Hodnocení směřuje k individuálnímu posouzení dosažených výstupů. Předmětem hodnocení jsou výsledky a píle, nikoli osobnost žáka a její vlastnosti. Hodnocení není cíl, ale prostředek k dosažení cílů vzdělávání. Motivuje žáka k celoživotnímu učení. Vyjadřuje potřebu sebeúcty a sebepojetí uznání výkonu, úspěchu, uznání druhými lidmi. Zobrazuje potřebu vlídného osobního vztahu (stojíš mi za to, abys s tebou zabýval), podporuje potřebu seberealizace. Formuje pozitivní vlastnosti, např. odpovědnost, svědomitost, vytrvalost. Učitelé provádí hodnocení na základě předem stanovených kritérií. Při tvorbě kritérií hodnocení využívají slovesa, která vedou k co nejpřesnějšímu popisu konkrétní činnosti žáka. Kritéria hodnocení zobrazují: - dosažení cílové hodnoty (obsah, formu vypracované práce., základní sníženou zvýšenou úroveň dosažených výstupů. Žáci mohou předpokládat, kterou úroveň chtějí dosáhnout, následně posoudí, jak se jim podařilo své předpoklady dosáhnout. 31

4 ZÁSADY HODNOCENÍ zadávat úměrné úkoly - diferencovat, individualizovat při diferenciaci postupně zvyšovat náročnost formulovat jednoznačná, srozumitelná kritéria pro hodnocení ověřit si, že žáci tato kritéria znají a rozumějí jim podporovat sebehodnocení a vzájemné hodnocení s argumentací vynášet hodnotící posudek s respektováním principu priority pozitivního hodnocení. jde o vzájemný vztah - hodnotiteli ve vyučování by měli být i žáci pedagogicky a odborně posuzovat, zdůvodňovat, argumentovat posuzovat objektivně, popisovat, motivovat prokazatelně seznamovat s výsledky hodnocení zákonné zástupce žáka ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA, DĚTŘICHOV NAD BYSTŘICÍ OKRES BRUNTÁL,PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE 2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáka Sebehodnocení a vzájemné hodnocení mezi žáky je přirozenou součástí hodnocení na základní škole. Učitel podporuje sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků s argumentací, podněcuje žáky ke vzájemnému hodnocení podle stanovených kritérií. Navyká žáky na situace, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Učitel vede žáky k principu pozitivního hodnocení, ve smyslu zdravého sociálního a psychického rozvoje. Při sebehodnocení se žák soustředí na otázky: Co mi dělá problémy?, Co se mi daří?, Co mohu vylepšit?, Proč mě ostatní tak hodnotili?, Proč moje práce nedopadla dobře?, Co s tím mohu udělat?... Žáci se aktivně podílejí na procesu tvorby kritérií hodnocení (např. pravidla chování), posilujeme tak jejich vnitřní účast na hodnocení. Příležitost k sebehodnocení a vzájemnému hodnocení žáků poskytujeme především v oblasti sociálních dovedností (dovednost pracovat ve skupině, komunikační dovednosti, respektování apod.). 32

5 3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, jejich charakteristika, předem stanovených kritérií Viz dokument Pravidla hodnocení (Školní řád) 4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií Pro hodnocení žáků ročníku se používá slovního hodnocení. Žákům bude vypracováno slovní hodnocení, které popisně vyjádří, na jaké úrovni v rámci jednotlivých kompetencí se žák nachází, co by měl dále trénovat a rozvíjet, aby dosáhl vyšší úrovně. Pro hodnocení žáků ročníku se používá hodnocení kombinované. Popisné slovní hodnocení je v průběhu školního roku převáděno do klasifikačních stupňů, pololetní a závěrečné vysvědčení je vyjádřeno známkou dle klasifikačního stupně. Z tohoto důvodu jsou vypracovávány pětistupňové škály kriteriálního hodnocení. Slovní hodnocení využívá popisného jazyka k vyjádření dosažené úrovně ve vzdělávání (co se dítěti povedlo, za jakých okolností, jaké usilí přitom vyvinul), odhaluje nedostatky a navede žáka k odstranění chyb a nápravě nedokonalostí. Žáci se učí své dovednosti sami popisovat,čímž rozvíjí své vlastní sebehodnocení. Hlavním obsahem výstupního hodnocení-vysvědčení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené RVP ZV. Kritéria hodnocení žáků jsou platná pro klasifikační způsob hodnocení i pro hodnocení slovní. V průběhu roku bude prováděno hodnocení PROSPĚCHU TVOŘIVOSTI CHOVÁNÍ POSTOJŮ KOMPETENCÍ 33

6 Smyslem kritérií hodnocení prospěchu je pojmenovat a utřídit hlediska posuzování výsledků žáka a jeho snahy se těchto výsledků dobrat. Kritéria mohou být použita jak pro sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků, tak pro hodnocení žáka učitelem. Některá kritéria budou aplikována v celém rozsahu kurikula, jiná jen ve vybraných předmětech. Není však možné, aby při jejich uplatňování panovala naprostá libovůle, poměrně velké shody by měli dosáhnout přinejmenším učitelé v jedné třídě, ročníku, v jednom předmětu. 5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka v případě slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet neúspěchům žáka a jak je překonávat. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Hodnocení žáka na vysvědčení Celkový prospěch žáka je hodnocen těmito stupni: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl, který neprospěl z jednoho nebo více předmětů výchovného zaměření nebo na 1. stupni školy již ročník opakoval Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy náhradní termín. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí a ani v náhradním termínu, opakuje ročník. 34

7 6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA, DĚTŘICHOV NAD BYSTŘICÍ OKRES BRUNTÁL,PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Pro získávání podkladů pro hodnocení využíváme metody průběžného pozorování žáka při činnostech a dlouhodobé shromažďování prací žáka (slohové práce, testy, plakáty, kresby, obrázky, myšlenkové mapy, ankety apod.). Žáci si vytvářejí portfólia, pracují s nimi, spolurozhodují, které ukázky budou do něj zařazeny. Kromě kolekce žákovských prací obsahuje portfolium rovněž formuláře a dotazníky, dokumentující proces hodnocení a sebehodnocení. Obsah portfolia bude hodnocen dle kritérií, která vycházejí z očekávaných výstupů a klíčových kompetencí. Ústní zkoušení a písemné práce jsou pouze doplňujícími podklady pro hodnocení. Je nepřípustné, aby tyto formy ověřování znalostí a dovedností v průběhu hodnocení převažovaly, nebo byly stěžejní pro stanovení dosažené úrovně získaných znalostí a dovedností. Žáci mají možnost vyjádřit se k průběhu výuky, poskytují učiteli zpětnou vazbu, reflektují kvalitu vzdělávacího procesu. 7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální přezkoušení Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy. V případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, nebo pedagogický pracovník jmenovaný krajským úřadem b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 35

8 Opravné zkoušky 1 Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2 Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. 3 Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. 4 Opravné zkoušky jsou komisionální. 5 Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku. 8. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Důraz klade vyučující na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se vychází z počtu jevů, které žák zvládl. Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost zákonného zástupce žáka vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonní zástupci žáků mohou požádat o slovní hodnocení. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a dosažitelné. 36