Inovační procesy založené na klastrových strukturách
|
|
- Barbora Beránková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Tento projekt se koná za podpory Olomouckého kraje Výstup projektu Inovační procesy založené na klastrových strukturách Olomouc, Česká Republika Studie dobré praxe: přenos know-how v oblasti inovačních procesů 2012
2
3 Text neprošel jazykovou úpravou. Olomoucký klastr inovací, družstvo Autor: Platinn Olomouc 2012
4 Obsah Obsah Stručný souhrn Politicko- ekonomická situace západního Švýcarska Vývoj inovačního systému ve Švýcarsku Opatření na straně nabídky Opatření na straně poptávky pro menší firmy Směrem k regionálnímu inovačnímu systému v západním Švýcarsku studie RIS- WS Programy Nové regionální politiky v západním Švýcarsku Program Nová regionální politika Program Nová regionální politika Platinn inovační platforma Holistické chápání inovací Nabídka zaměřená na potřeby Blízkost k zákazníkům Transparentnost Struktura řízení Příloha 1: Náš koncept byznys inovace
5 Seznam zkratek: CDEP- SO CTI KOF KTT MSP NRP OPET RIS- WS SDC SECO VaV Rada ekonomických ministrů Západního Švýcarska Národní komise pro technologie a inovace Švýcarský ekonomický institut / ETHZ Transfer technologii a znalostí Malé a střední podniky Nová regionální politika Federální úřad pro odborné vzdělávání a technologie Regionální inovační strategie v západním Švýcarsku Švýcarská agentura pro rozvoj Státní kancelář pro hospodářské záležitosti Výzkum a vývoj Seznam obrázků: Obrázek 1: Oblast západního Švýcarska (bez kantonu Bern) Obrázek 2: Švýcarský inovační systém - víceúrovňový rámec Obrázek 3: Čtyři etapy projektu RIS- WS ( ) Obrázek 4: Inovační výkonnost a dynamika zaměstnanosti v západním Švýcarsku Obrázek 5: Procentuální podíl firem s aktivitami v oblasti transferu technologií a znalostí (KTT) ve Švýcarsku v závislosti na jejich velikosti Obrázek 6: Koncept byznys inovace - byznys inovační strom Obrázek 7: Rámcová analýza potřeb Obrázek 8: Mapa strategických potřeb Obrázek 9: Vývoj regionálních inovačních programů v západním Švýcarsku Obrázek 10: Program Nová regionální politika západního Švýcarska Obrázek 11: Hlavní pilíře činnosti Platinn Obrázek 12: Aktivity transferu znalostí a technologií mezi univerzitami a firmami ve Švýcarsku: Základní fakta, pracovní dokument, KOF/ETH, Prosinec 2005 Obrázek 13: Podíl všech firem v západním Švýcarsku a firem obsloužených Platinn Obrázek 14: Model Platinnu se zaměřením na služby (makro design) Obrázek 15: Počet společností, které využili služby Platinnu, v závislosti na jejich velikosti Obrázek 16: Plánovaný dopad na čtyři směry Obrázek 17: Plánovaný vliv koučování na strategický rozvoj zdrojů Obrázek 18: Ukázka monitorovacího a vykazovacího systému (Systém indikátorů) Obrázek 19: Řídící struktura Platinnu
6 1. Stručný souhrn Předkládaná studie dobré praxe je součástí projektu Inovační procesy založené na klastrových strukturách (dále jen projekt), jehož cílem je přenos know- how z regionálního inovačního systému západního Švýcarska do Olomouckého kraje. Projekt je realizován Olomouckým klastrem inovací a švýcarskou společností Platinn za podpory Švýcarské agentury pro rozvoj (SDC) v rámci programu podpory nových členských států Evropské unie. Regionální inovační systém západního Švýcarska zahrnuje sedm kantonů (Bern, Fribourg, Ženeva, Jura, Neuchatel, Valais a Vaud), každý s nezávislou a vysoce autonomní vládou, dohromady čítající kolem 2 milionů obyvatel. V období začínajícím v osmdesátých letech 20. století čelilo západní Švýcarsko ekonomickému poklesu zejména v důsledku úpadku velkých průmyslových podniků, což vedlo k výraznému snižování počtu pracovních míst. Tato situace poukázala na strukturální zranitelnost ekonomického prostředí regionu. Na poklesu se podepsala také skutečnost, že opatření přijatá k zastavení propadu byla jednostranně zaměřená na podporu vývoje technologií taženého vědeckým výzkumem (tzv. technology push 1 ) na rozdíl od nástrojů podporujících stranu poptávky (tzv. market pull). Bylo nutné reagovat na vyhlídky na neustále klesající růst spolu s nevhodným soustředěním se na neúčinná opatření na straně nabídky. Skutečností je, že byznys inovace mohou mít mnoho podob, včetně, ale ne jenom, inovací založených na výzkumu a vývoji (VaV). Pohled do historie spolupráce malých a středních podniků (MSP) v západním Švýcarsku jasně ilustruje tendenci k provádění inovací založených na VaV ve velkých firmách, zatímco menší subjekty byly z velké části z tohoto druhu inovací vynechávány. Byznys inovace mají mezi menšími podniky v západním Švýcarsku obrovský potenciál, ale většina tohoto potenciálu je ve směrech, které nejsou zaměřeny na VaV. Mnoha z těchto firem se nepodaří dosáhnout významného pokroku v jejich inovačních aktivitách kvůli kombinaci celé řady překážek, s jejichž překonáním potřebují pomoci. 1 Termínem technology push se obecně rozumí proces, v rámci něhož se vědecko- výzkumná centra zabývají výzkumem nových technologií, pro něž se až ex post hledá vhodné uplatnění na trhu. Protikladem tohoto přístupu je tzv. market pull, který znamená vývoj takových technologií, po kterých je zrovna poptávka na trhu. Tecnology push se tedy zaměřuje na stranu nabídky a naopak market pull na stranu poptávky (pozn. překl.). 5
7 Právě z těchto důvodů zaměřuje společnost Platinn svou činnost na menší podniky, u kterých se obecně předpokládá, že mají nejlepší vyhlídky pro udržení růstu zaměstnanosti - kritického faktoru v regionu. Díky projektu Regionální inovační strategie západního Švýcarska (RIS- WS) a několika dalších studií byli političtí činitelé informováni o různých aspektech problému a začali se aktivně zapojovat do vytváření funkčního regionálního inovačního systému. Původ regionálního inovačního systému západního Švýcarska nalezneme v projektu RIS- WS ( ), který připravil cestu k mezikantonálnímu, tj. regionálnímu systému podporujícímu inovace, jenž se orientuje především na opatření na straně poptávky a řeší specifické požadavky MSP. První programový rámec (NRP 1) byl připraven a implementován v letech Nový programový rámec na období (dále jen NRP 2) je v projednávání se švýcarskými federálními a relevantními kantonálními úřady. Pro období hledají političtí představitelé větší harmonizaci mezi mezikantonálními (tj. regionálními) a čistě kantonálními iniciativami, aby bylo možno lépe těžit z potenciálních synergií a obohatit nabídku služeb pro MSP. V nadcházejícím období také Platinn zahrne do svého portfolia novou službu vyhledávání možností financování (venture kapitál, seed fondy, banky atd.). Síť kantonálních poboček bude muset rozšířit své kompetence a poskytovat širší škálu opatření na podporu inovací pro své místní klienty. Prostřednictvím těchto strukturálních změn se Platinn stává leaderem v poptávkově orientovaném přístupu k podpoře inovací v západním Švýcarsku. Tato zpráva byla zpracována společností Platinn. 6
8 2. Politicko- ekonomická situace západního Švýcarska Oblast západního Švýcarska zahrnuje sedm zejména francouzsky mluvících kantonů - Fribourg, Ženeva, Jura, Neuchatel, Valais, Vaud a Bern 2. Fribourg, Valais a Bern jsou dvoujazyčné francouzsko- německy mluvící kantony. Celkově žije v těchto sedmi kantonech zhruba 2 miliony obyvatel. Cantons of Western Switzerland Obrázek 1: Oblast západního Švýcarska (bez kantonu Bern) Ve švýcarském politickém systému je hluboce zakořeněn tzv. princip subsidiarity. V důsledku toho je politická odpovědnost silně decentralizovaná a přechází na města a kantony. Ústřední vládě jsou přirazeny pouze omezené pravomoci. Vlády obvykle nehrály aktivní roli v průmyslové politice. V 80. a 90. letech se oblast západního Švýcarska ocitla v ekonomických potížích kvůli podstatnému snižování počtu pracovních míst ve velkých průmyslových podnicích. Ekonomická a rozhodovací pravomoc byla dislokovaná do německé části Švýcarska, v níž dominuje především oblast Curychu. Tato zkušenost poukázala na zranitelnost základů ekonomického blahobytu a donutila politiky jednat. Zahájili první generaci opatření, která se zaměřila zejména na zvyšování produktivity pomocí podpory 2 Kanton Bern má roli pozorovatele. 7
9 automatizace (CIM počítačem integrovaná výroba) a miniaturizace (mikrosystémy). Programy byly zacíleny hlavně na střední a větší podniky. Inovace se v posledních deseti letech staly horkým tématem. Prostřednictvím projektu západního Švýcarska Regionální inovační strategie (RIS- WS) se regionální politici aktivně zapojili do procesu vytváření a implementace efektivního systému podpory inovací. Na rozdíl od dříve zmíněných, technologicky zaměřených programů, vycházel vznikající inovační systém z potřeb trhu a zaměřoval se primárně na MSP a start- upy. Tato radikální změna byla způsobena hlavně díky studii RIS- WS, která ukázala obrovský inovační potenciál u menších podniků. RIS- WS odhalila také mnoho omezení a překážek, kterým tyto společnosti čelí. Teprve později, a bez explicitního politického záměru, začaly velké nadnárodní společnosti využívat regionální systém pro vytváření partnerských síti a spolupráce s dynamickým segmentem malých inovačních podniků. Dnes je tato interakce mezi MSP a velkými mezinárodními společnostmi velmi rozšířená v rámci paradigmatu otevřená inovace. Vznikají nové formy ekosystémů, které stimulují inovační proces prostřednictvím podpory spolupráce. Regionální struktura průmyslu je nyní dobře vyvážená. V roce 2008 bylo v západním Švýcarsku registrováno 95 podniků s více než 250 zaměstnanci na plný úvazek (FTE). Ovšem většinu ekonomické aktivity tvoří tzv. mikro podniky s méně než 10 zaměstnanci. V porovnání s některými jinými evropskými regiony má západní Švýcarsko silný segment malých a středních podniků - tzv. Mittelstand. Tyto firmy poskytují kolem 50% pracovních míst v sekundárním sektoru. 8
10 , , , mikro 2753 malá 531 střední 95 velká FTE Počet společnos Velikost společnos Obrázek 2: Struktura průmyslu a zaměstnanosti v západním Švýcarsku (Zdroj: Švýcarský federální statistický úřad, 2008) 9
11 3. Vývoj inovačního systému ve Švýcarsku Švýcarsko je prosperující a moderní ekonomikou s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti (2.8%, ke konci září 2011), vysoce kvalifikovanou pracovní silou a HDP na hlavu patří mezi nejvyšší na světě. Švýcarská ekonomika těží ze zpracovatelského průmyslu specializovaného na high- tech výrobky, stejně jako z dobře rozvinutého sektoru služeb v čele s finančními službami. Kromě toho je Švýcarsko v různých mezinárodních žebříčcích (např. European Innovation Scoreboard) na špici v inovační výkonnosti. Svou vedoucí pozici si v poslední době potvrzuje také v řebříčku Innovation Indicator , který byl zveřejněn Nadací Deutsche Telecom a Federací německého průmyslu (BDI): zde se Švýcarsko řadí na první místo v inovační výkonnosti mezi 26 průmyslově vyspělými zeměmi. Podle zprávy OECD (2011) má Švýcarsko vynikající podmínky pro inovace: dobrá makroekonomická situace, politická a právní stabilita, relativně silný finanční systém, výhodný daňový systém, vzdělaná populace se znalostí několika jazyků, pružný trh práce a vysoká životní úroveň, což všechno přispívá k atraktivitě země. Mnoho švýcarských firem inovuje bez realizace VaV. Průzkum KOF institutu (Švýcarský ekonomický institut) z roku 2008 uvádí, že 62% švýcarských průmyslových firem bylo inovativních, ale jenom 43% se podílelo na VaV (Arvanitis et al., 2010). To podtrhuje význam inovací bez VaV a dále skutečnost, že inovace jsou komplexní záležitostí, zahrnující investice a různé zdroje na úrovni jednotlivých podniků a to jak s VaV činností, tak bez ní. Nicméně švýcarský inovační systém má i některé slabší stránky. V porovnání s EU a většinou jejích členských zemí bylo portfolio inovačních nástrojů ve Švýcarsku orientované na opatření na straně nabídky, tj. na instituce, které se zaměřují na vytváření znalostí a nabídky poskytovaných akademickou obcí. Navíc univerzitní profesoři získali téměř monopolní postavení v rámci veřejných poradních orgánů. Naproti tomu dialog mezi průmyslem a tvůrci veřejné politiky byl velmi slabý. OECD jednoznačně doporučilo vyvážit portfolio inovačních nástrojů směrem k posílení opatření zaměřených na poptávku. 3.1 Opatření na straně nabídky Dvě ministerstva švýcarské federální vlády mají na starosti hlavní portfolio národních nástrojů na podporu inovací. Ministerstvo vnitra pokrývá základní výzkum a rámcové programy EU. Aplikovaný výzkum, transfer znalostí a technologií (KTT) a některé start- up
12 aktivity jsou podporovány Národní komisí pro technologie a inovace (CTI). Federální úřad pro odborné vzdělávání a technologie (OPET) má na starosti programy Eureka, Eurostars, IMS a některé další mezinárodní iniciativy. Oba subjekty patří pod Ministerstvo hospodářství. Toto portfolio opatření charakterizuje švýcarský federální inovační systém posledních desetiletí. Proces vytváření a šíření znalostí a technologií je základem tohoto systému zaměřeného na vývoj technologií (tzv. technology- push systém). Tradičně tedy ve švýcarském inovačním systému převládaly opatření na straně nabídky. Obrázek 2: Švýcarský inovační systém - víceúrovňový rámec Zaměření inovačního systému na stranu nabídky bylo předmětem zkoumání několika studií. V Territorial Reviews of Switzerland (2011) experti z OECD doporučili vytvoření vyváženějšího portfolia opatření a dále doporučili, aby regiony převzaly proaktivní vedení při implementaci na poptávku orientovaných, trhem tažených podpůrných opatření. Mezi doporučeními OECD byly mj, i tato: Přestože je Švýcarsko v současné době světovou špičkou v oblasti vědy, technologií a inovací; existuje zde znepokojivý trend stagnace. Nevyužitý potenciál existuje zejména v tradičních odvětvích a ve venkovských oblastech: malé firmy s nižší 11
13 absorpční kapacitou se mohou rozvinout v inovativní podniky a přispět tak k udržitelnému národnímu růstu a vyváženému rozvoji jednotlivých regionů. Federální inovační politika a zejména nástroje CTI velmi dobře uspokojují potřeby vědecky a technologicky zaměřených inovačních aktivit. Společnosti s nižší absorpční kapacitou, inovující bez VaV, nebo zabývající se jinými formami inovací (např. organizační inovace), nejsou předmětem zájmu federální politiky. Lokální MSP by se měly stát cílem regionálních inovačních politik a být podporovány Novou regionální politikou (NPR). 3.2 Opatření na straně poptávky pro menší firmy V posledních letech se federální rámcové podmínky zásadně změnily a otevřely nové možnosti pro inovační systém. Státní kancelář pro hospodářské záležitosti (SECO) postavila švýcarskou regionální politiku na novém základě: v roce 2008 byla vytvořena Nová regionální politika (NRP) s hlavním cílem podpořit strukturální změny v méně rozvinutých oblastech Švýcarska (horské, venkovské a pohraniční regiony). NRP by měla pracovat na zlepšení ekonomického prostředí pro podnikatelské aktivity a jejím cílem je stimulovat inovace, vytvářet přidanou hodnotu a podporovat konkurenceschopnost v regionu. Tímto způsobem NRP přispívá k vytváření a udržení pracovních míst v dotčených regionech a nepřímo také snižování rozdílů mezi regiony. Z tohoto důvodu je nyní inovace vnímána jako motor regionálního rozvoje. S NRP kantony získají nové podněty, společně s financováním, na podporu inovačních iniciativ a hledání nových zdrojů růstu. Tradiční praxe dotování regionálních investic do dlouhodobého hmotného majetku jako jsou budovy a infrastruktura byla nahrazena novou politikou zaměřenou na inovace, podnikavost, vytváření sítí a znalostních společenství. Pod názvem Nová regionální politika (NRP) švýcarská vláda schválila víceletý program zaměřený na potřeby širšího okruhu menších firem. Na rozdíl od předchozích opatření zaměřených na nabídku NRP klade do centra pozornosti problém absorpce nových znalostí firmami a podnikateli a podporuje opatření podporující inovace orientované na poptávku a potřeby trhu. Kantony a regiony byly vyzvány, aby vypracovaly programové návrhy (s výzvami v letech 2007 a 2011) s cílem zajistit odpovědnost za implementaci a monitoring. 12
14 4. Směrem k regionálnímu inovačnímu systému v západním Švýcarsku studie RIS- WS Západní Švýcarsko bylo průkopníkem a svého druhu laboratoří programu Nová regionální politika. Na začátku roku 2000 si šest kantonů západního Švýcarska uvědomilo nutnost vypracovat regionální inovační strategii pro podporu inovací v širším slova smyslu. Šest členů rady Ředitelstva pro hospodářské záležitosti vydalo prohlášení o podpoře RIS- WS. V roce 2004 předložily návrh projektu s cílem vytvořit regionální inovační systém založený na silném propojení s evropskými a národními politikami pro inovace a hospodářský rozvoj. Procesy a metodologie RIS a přímá podpora od partnerů ze zkušených inovativních regionů v Evropě byly považovány za relevantní příspěvky pro usnadnění procesu budování konsensu v západním Švýcarsku. Cílem studie RIS- WS bylo vytvoření podkladů pro regionální a tržně orientovanou inovační strategii. Studie byla určena především pro: 1. Politické činitele Ukázala jim vztah mezi inovační výkonností a zaměstnaností. Přesvědčila je o důležitosti regionální, poptávkou tažené inovační politiky. Poskytla jim komplexní a moderní koncepci v oblasti podpory inovací za účelem změny chápání inovací jako lineárního procesu od výzkumu po trh. 2. Hlavní účastníky regionálního inovačního systému Poskytla statistiky o problémech a překážkách, se kterými se firmy potkávají při svém inovačním procesu (kde je poptávka po podpoře?). O konceptech a nápadech pro návrh programu. Navrhuje monitorovací a vykazovací koncept pro realizaci programu. Projekt RIS- WS byl realizován v několika etapách. V každé fázi byly zpracovány analytické studie, pořádaly se workshopy a probíhala jednání na mezi výše uvedenými subjekty. To vedlo k rostoucímu konsensu mezi zúčastněnými stranami v rámci přípravy strategie na podporu inovací. Na konci projektu se díky inkluzivnímu a participativnímu přístupu podstatně zjednodušil rozhodovací proces týkající se prvního regionálního programu
15 Obrázek 3: Čtyři etapy projektu RIS- WS ( ) V následujících odstavcích jsou shrnuty některé klíčové závěry. Inovace a zaměstnanost: V období let bylo v západním Švýcarsku vytvořeno kolem nových pracovních míst v sektorech s vysokou mírou inovací, ale za stejné období zaniklo pracovních míst v sektorech s nižší úrovní inovační výkonnosti. Tyto strukturální změny otevřely potenciálně velkou propast v zaměstnanosti, která byla částečně pokryta nezamýšleně, a to vytvářením značného počtu pracovních míst v zdravotnických a vzdělávacích odvětvích. 14
16 Obrázek 4: Inovační výkonnost a dynamika zaměstnanosti v západním Švýcarsku (Zdroj: RIS- WS, 2007) V roce 1995 byl podíl zaměstnanosti v sektorech s vysokou inovační výkonností v západním Švýcarsku podstatně nižší než celkový švýcarský průměr. Tento deficit byl částečně kompenzován většími strukturálními změnami v ekonomice. Nicméně v letech se proces vyrovnávání negativní bilance zastavil. Transfer technologií a znalostí (KTT): ekonomika západního Švýcarska vykazovala výrazně menší míru spolupráce s vysokými školami, než ekonomiky v ostatních švýcarských regionech. Zejména malé a střední podniky měly problém strategicky využít mechanismy transferu technologií a znalostí. 15
17 Obrázek 5: Procentuální podíl firem s aktivitami v oblasti transferu technologií a znalostí (KTT) ve Švýcarsku v závislosti na jejich velikosti (Zdroj: Aktivity transferu technologií a znalostí (KTT) mezi univerzitami a firmami ve Švýcarsku: Základní fakta, pracovní dokument, KOF/ETH prosinec 2005) Chápání byznys inovací: všeobecně přijímaný výklad pojmu inovace představoval zásadní předpoklad pro proces budování konsenzu. Vzhledem k převažujícímu pohledu na inovace jako na lineární proces směřující od vědy k trhu, bylo rozhodnuto, že termín inovace bude nahrazen termínem byznys inovace. Tím byl podtržen obchodní rozměr inovací a vytvořil se jasný rozdíl mezi vynálezem a inovací. Ukázalo se, že termín byznys inovace je v porovnání s pojmem inovace, který byl interpretován jako synonymum pro výzkum, snadněji přijímán i MSP. Koncepce byznys inovací byla znázorněna modelem Stromu byznys inovace 16
18 Obrázek 6: Koncept byznys inovace - byznys inovační strom Strategické potřeby v procesu byznys inovací: model stromu byl použit jako analytický rámec pro výzkum potřeb MSP. V rozhovorech, které provedli inovační kouči, umístili zástupci 151 společností své firmy do hodnotícího rámce (viz. obr. na další straně). 17
19 Obrázek 7: Rámcová analýza potřeb Zpráva z analýzy potřeb MSP přinesla mapu hlavních omezení a překážek v oblasti byznys inovací podniků a zaměřila se především na poptávkovou stranu regionální ekonomiky. Červená čísla v následující tabulce ukazují kritické oblasti podnikových byznys inovačních systémů, kde více než 50% společností tvrdí, že jsou málo nebo vůbec připraveni přijmout důležité výzvy. Tyto oblasti jsou považovány za strategické potřeby. Ukazatel strategických potřeb Mikro ( ne start- Velikost firmy Velká Střední Malá up) Start - up Všechny Strategická potřeba Strategický význam Strategická potřeba Strategický význam Strategická potřeba Směry Nabídky 0,27 0,83 0,31 0,91 0,33 0,91 0,32 0,89 0,60 0,56 0,33 0,87 Zákazníci 0,57 0,78 0,46 0,75 0,38 0,74 0,60 0,79 0,43 0,78 0,48 0,76 Proces 0,36 0,78 0,59 0,84 0,47 0,70 0,50 0,79 0,50 0,22 0,50 0,74 Distribuce 0,60 0,56 0,19 0,50 0,39 0,57 0,79 0,50 0,43 0,78 0,47 0,55 Strategický význam Strategická potřeba Strategický význam Strategická potřeba Strategický význam Strategická potřeba Strategický význam 18
20 Nápady Interní / partneři 0,25 0,89 0,33 0,84 0,36 0,83 0,30 0,79 0,13 0,89 0,31 0,83 Konkurence 0,33 0,50 0,40 0,47 0,47 0,35 0,53 0,50 0,75 0,44 0,47 0,44 Zákazníci 0,33 1,00 0,14 0,88 0,26 0,87 0,42 0,82 0,63 0,89 0,30 0,87 Poskytovatelé 0,22 0,50 0,27 0,47 0,28 0,46 0,38 0,34 0,67 0,33 0,31 0,43 Univerzity 0,38 0,44 0,00 0,25 0,41 0,41 0,59 0,45 0,00 0,22 0,39 0,38 Podpůrné organizace 0,50 0,33 0,33 0,19 0,43 0,26 0,58 0,32 0,50 0,44 0,48 0,28 Konference, výstavy 0,18 0,61 0,08 0,41 0,23 0,56 0,32 0,66 0,25 0,44 0,23 0,55 Noviny, internet 0,13 0,44 0,18 0,53 0,27 0,41 0,23 0,58 0,67 0,67 0,25 0,50 Jiné 0,00 0,17 0,00 0,03 0,00 0,04 0,00 0,00 1,00 0,11 0,14 0,05 Spolupráce Univerzity 0,30 0,56 0,58 0,59 0,52 0,50 0,65 0,68 0,33 0,33 0,54 0,56 Podniky 0,50 0,44 0,32 0,59 0,28 0,59 0,50 0,74 0,57 0,78 0,39 0,62 Zákazníci 0,18 0,61 0,28 0,78 0,36 0,78 0,29 0,82 0,50 0,89 0,32 0,77 Podpůrné organizace 0,20 0,28 0,30 0,31 0,37 0,35 0,62 0,55 0,60 0,56 0,45 0,40 Jiné 0,00 0,11 0,40 0,16 0,33 0,11 0,83 0,16 0,00 0,00 0,47 0,13 Vnitřní zdroje Strategie 0,24 0,48 0,45 0,36 0,41 0,25 0,53 0,27 0,25 0,15 0,41 0,30 Způsobilost 0,57 0,11 0,56 0,15 0,71 0,10 0,58 0,14 0,75 0,15 0,63 0,13 Organizace 0,60 0,08 0,71 0,16 0,58 0,15 0,56 0,13 0,00 0,04 0,60 0,14 Inovační rozvoj 0,40 0,08 0,38 0,15 0,53 0,16 0,53 0,11 0,00 0,15 0,46 0,14 Trh 0,20 0,16 0,33 0,08 0,68 0,18 0,79 0,14 0,71 0,27 0,61 0,16 Finance 0,00 0,03 0,20 0,05 0,75 0,08 0,83 0,13 1,00 0,15 0,71 0,09 Jiné (duševní vlastnictví ) 0,50 0,03 0,40 0,05 0,75 0,02 0,60 0,04 0,00 0,00 0,56 0,03 Obrázek 8: Mapa strategických potřeb (Zdroj: RIS- WS 2007) Hlavní výsledky analýzy potřeb v rámci projektu RIS- WS: 95% inovačních nápadů pochází mimo akademickou sféru. Hlavními zdroji inovací jsou vnitřní zdroje firem, distributoři a zákazníci. Ovšem až polovina z nápadů, které jsou společnostmi považovány za strategické, mohou být zpožděny v realizaci nebo nemohou být realizovány vůbec v důsledku překážek ve firemním inovačním systému. Existuje zde tedy výrazný potenciál pro zvýšení inovační kapacity v MSP, kterého lze využít, a který by pak měl velký dopad na zaměstnanost a vytváření přidané hodnoty v regionu. 19
21 Hlavní překážky pro využití potenciálu byznys inovací existují na úrovni vnitřních zdrojů a partnerství. Spolupráce s vysokými školami, středními školami a výzkumnými ústavy je do značné míry považována za nedostatečnou. Obecně platí, že čím je podnik menší, tím musí překonat více překážek. Prezentace hlavních výsledků v modelu Stromu byznys inovací byla silným argumentem založeným na empirických datech v rámci politické diskuse. Právě racionalizace procesu rozhodování na základě reliabilních a validních dat, se stala předpokladem pro dosažení shody mezi jednotlivými kantony západního Švýcarska a pro vytvoření jednotné regionální inovační politiky. Systém monitorování a vykazování: Veřejné investice proudící do inovačního systému musí být monitorovány. RIS- WS vytvořila metodický rámec monitorovacího systému založeného na bázi sady indikátorů. Tento rámec byl schválen regionálními a federálními orgány a byl zaveden v roce Vstup do prvního regionálního inovačního programu v západním Švýcarsku: V poslední fázi RIS- WS schválilo šest kantonů západního Švýcarska pilotní akční program Inovační platforma západní Švýcarsko. Tento program byl podpořen federální vládou v rámci Nové regionální politiky SECO. Byl zacílen na odbourání hlavních překážek v inovačním systému firem v oblastech, jako je rozvoj vnitřních zdrojů, vytváření partnerství apod. V porovnání s přístupem akademické obce změnil program své zaměření z inovací produktu spíše na oblasti procesů, zákazníků a distribuce. Speciální modul programu je určen nástrojům pro posílení průmyslem tažených partnerství s akademickou sférou. V roce 2011 OECD zhodnotila projekt RIS- WS a jeho dopad na regionální inovační politiku. Monitorovací zpráva shrnula zkušenosti RIS- WS: V západním Švýcarsku se v rámci koalice francouzsky mluvících kantonů podařilo zajistit základní politický konsensus a společný závazek 7 kantonů pro tuto strategii. Byly provedeny analýzy a základní myšlenka inovace jako procesu taženého trhem, ne jako VaV aktivity, byla podpořena politickými kruhy a vytvořila iniciativy a trvalou mezikantonální spolupráci viditelnou v NRP. (Monitorovací zpráva OECD Švýcarsko, 2011). Doporučení pro regionální inovační systémy ve Švýcarsku: ze závěrů zprávy OECD vyplývá, že některé zkušenosti ze Švýcarska mohou být obecně užitečné také pro ostatní země: Regionální inovační politiky by měli být tažené poptávkou se zaměřením na potřeby MSP. Politický konsenzus je nutným předpokladem pro vytváření regionálních politik. 20
22 Inovace je vnímaná jako motor regionálního (ekonomického) rozvoje. Regionální spolupráce vytváří kritické množství, které umožní posílení inovačních politik. Funkční oblast oblast, ve které probíhá většina denních ekonomických a sociálních aktivit jejích občanů (definice OECD). Národní úroveň koresponduje s vytvářením a šířením znalostí, přičemž regionální úroveň odpovídá absorpci znalostí (stimuluje inovace v širším slova smyslu - byznys inovace). 21
23 5. Programy Nové regionální politiky v západním Švýcarsku Na konci projektu RIS- WS zahájila Rada západního Švýcarska první regionální inovační program v rámci Nové regionální politiky (NRP- 1). Druhý program pro období je v konečné fázi vyjednávání s federálními úřady (NRP- 2). Ve srovnání s prvním bude ještě více zaměřen na nástroje a opatření naplňující potřeby MSP, vyplývající z mapy strategických potřeb MSP RIS- WS. Program je realizován subdodavatelsky několika poskytovateli služeb. Veřejné financování je poskytováno na bázi 50 na 50. Na nákladech se z 50- ti % podílí kantonální vlády a z druhé poloviny federální vláda prostřednictvím programu NRP. Obrázek 9: Vývoj regionálních inovačních programů v západním Švýcarsku Oba programy byly formálně zahájeny asociací Ministerstev hospodářství šesti kantonů (CDEP- SO Conférence des chefs de department de l économie publique de Suisse occidentale) s cílem pro lepší postavení západního Švýcarska jako území s dynamickým, inovativním a k životnímu prostředí šetrným ekonomickým vývojem. Mise CDEP- SO je regulována zákonem o regionální politice platným v kantonech západního Švýcarska. 22
24 5.1 Program Nová regionální politika První regionální program západního Švýcarska (NRP- 1) obsahuje tři základní činnosti: 1) Založení čtyř technologických platforem v oblastech biotechnologií (BioAlps), mikroelektroniky (Micronarc), informačních a komunikačních technologií (AlpICT) a zelených technologií (ClenatechAlps). Jejich hlavním úkolem je posílení dobrého jména a mediálního obrazu jednotlivých kantonů a jejich podniků na federální i mezinárodní úrovni. Jde tedy o harmonizaci propagačních aktivit jednotlivých kantonů. Tato část programu se nejvíce blíží konceptu klastru. Odkazy: alps.com 2) Transfer znalostí a technologií (KTT) prováděný organizací Alliance. Hlavním úkolem je aktivně navštěvovat firmy a nastartovat spolupráci s vysokými školami. Hlavním cílem KTT je podporovat technologické inovace. Odkaz: tt.ch 3) Podpora a koučování byznys inovací v MSP a start- up společnostech, poskytované společností Platinn. Odkaz: Kromě těchto mezikantonálních (regionálních) nástrojů má každý kanton vlastní portfolio podpůrných opatření a možností financování. Kantonální pobočky Platinn zajišťují potenciální synergie mezi regionálními a kantonálními nabídkami ve prospěch místních MSP. 5.2 Program Nová regionální politika Druhý regionální program západního Švýcarska (NPR- 2) je v procesu vyjednávání s federální vládou. Političtí představitelé žádají vyšší míru harmonizace mezi stávajícími kantonálními nástroji a mezikantonálním portfoliem opatření za účelem zvýšení efektivity podpory MSP. Charakteristické rysy programu: Kontinuita: pokračování v podpoře tří hlavních aktivit prvního programu. Konsolidace: rozpočet tří již existujících aktivit bude snížen o 10% při udržení stejné úrovně kvality služeb a tudíž současně zvýšení produktivity. Druhým bodem konsolidace je zobecnění kantonálních poboček Platinn na místní huby pro 23
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VíceInformační brožura ke konferencím
Olomoucký klastr inovací Informační brožura ke konferencím Inovační procesy v Olomouckém kraji Olomouc Prosinec 13-14, 2011 Olomoucký klastr inovací, družstvo Jeremenkova 1142/42 772 00 Olomouc Hodolany
VíceRegionální Inovační StrategieZlínského kraje INOVAČNÍ STRATEGIE PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
Regionální Inovační StrategieZlínského kraje INOVAČNÍ STRATEGIE PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ 2. listopad 2005 Jaime del Castillo, INFYDE S.L. OBSAH 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE 2. NÁVRH RIS 3. RIS JAKO NÁSTROJ INOVATIVNÍ
VícePodpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL
Podpora V&V v regionech v 7. RP REGIONY ZNALOSTÍ, VÝZKUMNÝ POTENCIÁL Setkání se zástupci regionů Brusel, 30. května 2008 Lenka Havlíčková, TC AV ČR REGIONAL NCP havlickova@tc.cz REGIONY ZNALOSTÍ CÍL posilování
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy konkurenceschopnosti Karlovarského kraje Problémy konkurenceschopnosti KVK Investiční priority podle návrhů nařízení ke strukturálním
VícePodpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014
Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje
VíceSoučasný stav a změny implementace vybraných politik a programů Evropské unie
Současný stav a změny implementace vybraných politik a programů Evropské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Evropský institucionální
VíceZákladní informace o programu
Základní informace o programu Jitka Genserová, březen 2013 1 Obsah prezentace Strategické dokumenty související s H2020 O programu HORIZON 2020 Hledání prostředků na financování výzkumu ve zdrojích EU
VícePodpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz
Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální
VíceIng. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR
Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceMichaela Novotná S3 manažer pro Jihočeský kraj novotna@jaip.cz. RIS3 Smart specialization strategy pro Jihočeský kraj
Michaela Novotná S3 manažer pro Jihočeský kraj novotna@jaip.cz RIS3 Smart specialization strategy pro Jihočeský kraj Strategie Evropské unie Evropská unie připravuje strategii podpory regionů v novém programovacím
VíceČesko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)
Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) 30.1.2014 multimediální sál budovy Krajského úřadu Libereckého kraje Struktura
VíceOpatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR
Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými
VíceRegionální inovační strategie RIS3
Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická
VíceNárodní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI
Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace
VíceVýznam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován
VíceVýzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi
Výzvy a milníky v přípravě inovační strategie Prahy Úvodní slovo k panelové diskusi Kristýna Meislová [25. listopadu 2013] Agenda 1. Inteligentní specializace RIS Prahy v kontextu ČR 2. Průběh příprav
VíceStrategie inteligentní specializace Regionální stálá konference Liberec,
Strategie inteligentní specializace Regionální stálá konference Liberec, 14.9.2015 Kontext inteligentní specializace EVROPA 2020 - smart, sustainable and inclusive economy Smart znalosti a inovace Sustainable
VícePředstavení společnosti Concordia Consulting CONCORDIA CONSULTING
Představení společnosti Concordia Consulting CONCORDIA CONSULTING JSME PORADCI V OBLASTI INOVACÍ A NOVÝCH TECHNOLOGIÍ Popis společnosti Proč Concordia Consulting? Concordia Consulting je poradenská společnost,
VíceEVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost
EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY A INICIATIVY V TEMATICKÉ VÝZKUMNÉ OBLASTI NMP Praha, 13. září 2011 Lenka HAVLÍČKOVÁ OBSAH PREZENTACE kontext rámcových
VíceStrategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace)
272/B2 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti a Národní inovační strategie (souhrn úkolů pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace) 1. Úvod 1.1. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Materiál Strategie
VíceBrno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+
Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a
VíceProjekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje
Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -
VíceNaplňování cílů Dohody o partnerství a podíl OP PIK na její realizaci
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Naplňování cílů Dohody o partnerství a podíl OP PIK na její realizaci Mgr. Kateřina Neveselá, ředitelka Odboru řízení a koordinace fondů EU 8.
VíceJak na úřad a partnery města?
PODZIMNÍ ŠKOLA NSZM ČR 5. 7. listopadu 2008, Hodonín ŠKOLA ZDRAVÝCH MĚST INSPIRACE PRO VÁS finance, osvědčená praxe, novinky 5. 11. 2008 diskusní workshop Jak na úřad a partnery města? Podnikatelé ukázky
VíceStrategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a její dopady na Moravskoslezský kraj 14. ročník Konference pro starosty měst a obcí 15. května 2019,
VíceRegionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje
Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje Kde leží Zlínský kraj Kde leží Zlínský kraj Obecné informace o kraji Počet obyvatel:
VíceStrategie programu rozvoje Karlovarského kraje
Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje RNDr. Jan Vozáb, PhD Problémy v oblasti životního prostředí Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v kraji pro výrobu energie Zvýšená energetická
VícePozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020
ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového
VíceMá smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013
Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Růst konkurenceschopnosti ČR, podpora schopnosti českých podniků vyrábět špičkové
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceOP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR
OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.
VíceS3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE
S3 STRATEGIE STŘEDOČESKÉHO KRAJE PhDr. Mgr. Ivo Říha S3 manažer pro Středočeský kraj Praha, 17. října 2013 Co je S3 (RIS3)? = strategie systémové podpory inovačního podnikání a konkurenceschopnosti kraje
VíceZáměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu
Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální
VíceProgram rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER
Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+
VíceStředočeské inovační centrum a jeho aktivity
Workshop projektu KETGATE Praha 27. 11. 2017 Středočeské inovační centrum a jeho aktivity Projekt KETGATE Středočeské inovační centrum Petr Jirman Středočeské inovační centrum KDO JSME A CO DĚLÁME? 8.
VíceNárodní strategie umělé inteligence v ČR Ing. Petr Očko, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace 28.
Národní strategie umělé inteligence v ČR Ing. Petr Očko, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace 28. května 2019 Vše začalo Digitálním Českem Průřezový strategický dokument
VíceSynergie mezi Operačními programy z pohledu Evropské komise
Synergie mezi Operačními programy z pohledu Evropské komise Evropská Komise Generální ředitelství pro Regionální politiku jednotka Česká republika denisa.perrin@ec.europa.eu Proč synergie? Proč synergie?
Více4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU
ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare
VíceObsah. Představení JAIP. RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa.
Obsah Představení JAIP RIS3 strategie (Smart specialization strategy) Vědecko-technický park v Č. Budějovicích I. a II. etapa Inovační vouchery Portál Gate2Biotech OP Výzkum, vývoj a vzdělávání Inovační
VíceTematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika
Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit
VíceOperační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů
Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, MPO 3. prosince 2013, Praha Strategická orientace OPPI Klíčový
VíceMožnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA
Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA ředitel sdružení Problémy Olomouckého kraje Třetí nejnižší produktivita na obyvatele v ČR Nejnižší
VíceMožnosti financování MSP
Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA
VíceOP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. www.oppik.cz www.czechinvest.org
OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost www.oppik.cz www.czechinvest.org Cíle OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory Alokace: 260 852 142 EUR OPPI 2007-2013
VíceAnalýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+)
Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+) RNDr. Jan Vozáb, PhD partner, hlavní konzultant pro
VíceKONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH
KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu
VíceKonference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI
Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013
VíceCzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI
VíceVAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE
VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován
VíceOpatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR
Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace
VícePodpora digitalizace české ekonomiky
Podpora digitalizace české ekonomiky MSV Brno 8. 10. 2019 Digitální Česko Ucelená koncepce schválená usnesením vlády ze dne 3. 10. 2018 č. 629 s cílem je řešit digitalizaci komplexně jak z pohledu EU tak
VíceProgramy podpory pro inovativní
technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené
VícePodpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu
Podpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu Národní dialog ke klastrovým koncepcím 22. 23. října 2012 Role MPO: oblast podpory podnikání a inovací Operační program Podnikání a
VíceOPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi
OPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 5. prosince 2011, Praha Obsah vystoupení I. Operační
VíceStrategie chytré specializace (RIS3) pro Královéhradecký kraj Závěrečná konference projektu CEPIN
Strategie chytré specializace (RIS3) pro Královéhradecký kraj 12.11.2013 Závěrečná konference projektu CEPIN Co je to RIS3 / S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji regionu v oblasti výzkumu a inovací
VíceSledované indikátory: I. Výzkum a vývoj
REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.9.2014 COM(2014) 578 final ANNEX 7 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o hospodářském partnerství mezi státy západní Afriky, ECOWAS a WAEMU na jedné straně
VíceSmart akcelerátor Královéhradeckého kraje
Smart akcelerátor Královéhradeckého kraje CZ.02.2.69/0.0/0.0/15_004/0000741 Fórum výzkumu a inovací aneb regionem za výzkumem Hradec Králové 11. 5. 2017 15. května 2017 strana 1 Identifikace projektu o
VíceSekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD.
Veřejn ejné projednání Kulatý stůl Programové dokumenty ČR R pro období 2007 2013 2013 - Sekce Výzkum, vývoj, inovace Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Obsah presentace 1. SWOT analýza oblasti Výzkum, vývoj, inovace
Více*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace
* *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní
VíceVRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002
VRCHOLOVÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI ELI BEAMLINES Reg. č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/42.0002 Termín realizace: 6.8.2012-30.6.2015 Stručný obsah projektu: Hlavním cílem projektu je prostřednictvím přenosu know-how
VíceMORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie
VíceSoučasná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje
Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center
VíceInformace o přípravě nového programového období
Informace o přípravě nového programového období Eva Brožová Brno, 7. 1. 2014 Program prezentace 1. Přehled situace 2. Stručný souhrn klíčových informací k OP VVV (struktura, alokace, synergie) 3. Podrobnější
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní
VíceUdržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020
Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií
VíceAktuální možnosti podpory podnikání
Aktuální možnosti podpory podnikání 28.11. 2013 Regionální kancelář pro Středočeský kraj a Prahu - Reprezentuje CzechInvest v regionu - Poskytuje informace o možnostech podpory podnikání ze strukturálních
VíceKonkurenceschopnost regionů. Podstata regionální inovační politiky Ing. Petr Adámek, MBA
Konkurenceschopnost regionů Podstata regionální inovační politiky Ing. Petr Adámek, MBA Rozdílné podmínky regionů pro přechod ke znalostní ekonomice míra nezaměstnanosti (2006) 16,0 14,0 ULK 12,0 MSK 10,0
VíceObsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III
III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11
VíceSekce Technologie 4.0
Sekce Technologie 4.0 Strategické priority ve vztahu k OP PIK Výroční konference OP PIK 10. 12. 2018 Ing. Petr Očko, Ph.D., náměstek MPO Sekce Technologie 4.0 Základní agendy sekce Digitální ekonomika
VíceÚřad vlády České republiky
SEKCE MÍSTOPŘEDSEDY VLÁDY PRO VĚDU, VÝZKUM A INOVACE Úřad vlády České republiky Pavel Bělobrádek místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Věda není náklad,
VíceKonkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2
Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu
VíceProjekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál)
Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Jan Zeman Regionální koordinátor Obsah 1. Náplň projektu 2. Kouč v projektu CzechEkoSystem 3. Poradenské služby 4. Aktuální stav 5. CzechEkoSystem
VíceProgram meziregionální spolupráce Interrer Europe
European Union European Regional Development Fund Sharing solutions for better regional policies Program meziregionální spolupráce Interrer Europe 5. dubna 2016 Hradec Králové Geografické vymezení programu
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu
VíceROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV
ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV Pavla Břusková Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava Spontánní vs. řízený proces Klastry jako spontánní seskupení a zdola ustavené
Více9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020
MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist
VíceSouhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce a plán na rok počet mil. Kč počet mil. Kč mil.
Příloha č. 1 Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce 2004-2005 a plán na rok 2006 Skutečnost 2004 Skutečnost 2005 Plán 2006 počet mil. Kč počet mil. Kč mil. Kč Výše poskytnutých
VíceStrategická příprava regionu. Setkání s regionálními partnery Ostrava,
Strategická příprava regionu Setkání s regionálními partnery Ostrava, 22. 11. 2011 Obsah Stávající priority kraje - Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016 a Regionální inovační strategie
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI
JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist
VíceEvropská politika soudržnosti 2014 2020
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování
VícePředstavení projektu Metodika
Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah
VíceProjekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI
Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti
VíceInformace o aktuálním stavu příprav seed fondu
Informace o aktuálním stavu příprav seed fondu Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Obsah vystoupení I. Východiska realizace Seed/VC fondu II. Systém fungování fondu III. Způsob
VíceCZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic
CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic PŘEDSTAVENÍ REGIONÁLNÍ KANCELÁŘE pro ZLÍNSKÝ KRAJ 7. března 2012 Ing. Daniel Hajda Ředitel Regionální kanceláře Zlín CzechInvest Agentura pro podporu
VíceExpertní workshop k tématu internacionalizace klastrů
Expertní workshop k tématu internacionalizace klastrů Mgr. Robert Wenzel OPPI 1. výzva Marketing a propagace, účast na výstavách a veletrzích Průzkum trhu, teritoriální studie 2. výzva Cornet iniciativa
VíceStrategie rozvoje města a jeho inovační potenciál
Strategie rozvoje města a jeho inovační potenciál PhDr. Milan Turba Útvar rozvoje hl. m. Prahy Odbor strategické koncepce Smart specialisation strategies in Czech and Slovak Regions Brno, 14. května 2012
VíceOsnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů
Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry
VíceKomplementarita služeb MPO a TC AV ČR
Komplementarita služeb MPO a TC AV ČR 26. 11. 2014 Spolupráce při podpoře priorit MPO: ZVYŠOVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČR PODPORA A ROZVOJ PODNIKÁNÍ INTERNACIONALIZACE MSP PODPORA VÝZKUMU A INOVACÍ TRANSFER
VíceSoučasná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje
Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center
VíceA. Transfer technologií
A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, Praha 1 Kontaktní osoba
VícePŘÍLOHY. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.5.2018 COM(2018) 366 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, erým se zavádí program Kreativní Evropa (2021 2027) a zrušuje nařízení (EU)
VíceOperační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského
VíceJak porozumět Bruselu institucionální rámec 7. RP. Táňa Perglová 13. března 2012
Jak porozumět Bruselu institucionální rámec 7. RP Táňa Perglová 13. března 2012 Program 1. Brusel 2. Vše začíná u strategie 3. Jednotlivé nástroje 2 Brusel Kdo v Bruselu rozhoduje o čem? Jaké instituce
Více