listopad 2013 Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství ČESKé švýcarsko bílá krátkostrstá svatomartinská tradice ovoce do škol

Transkript

1 listopad 2013 Elektronický zpravodaj Ministerstva zemědělství ČESKé švýcarsko bílá krátkostrstá svatomartinská tradice ovoce do škol

2 na dvorku a zahradě Podzim patří ořechům Běžně konzumujeme devět druhů oříšků, v současném předvánočním období se v kuchyních objevují nejvíce ořechy vlašské. Botanicky platí název ořech pouze pro semena suchých nepukavých plodů, ovšem z hlediska jejich využití v kuchyni do této skupiny zdobí mohutný ořešák, který v létě poskytuje stín, později zase úrodu. Vlašské ořechy jsou na stromě obaleny do ochranné vrstvy, ve které zrají. Ze začátku je toto pouzdro zelené a během dozrávání tmavne a praská. Ořechy dozrávají od srpna do září. Při sklizni vlašských ořechů je zbytky z povrchu ořechu nasucho vykartáčujeme. Nezbytnou pomůckou jsou samozřejmě rukavice, slupky jsou totiž intenzivním barvivem. Můžeme si ale pomoci i jinak. Ořechy necháme na tvrdé zemi a každý den je projedeme hráběmi. Nemělo by trvat dlouho a slupky samy odpadnou. řadíme jakákoliv větší jedlá olejnatá jádra obalená skořápkou, například buráky (arašídy), které patří botanicky mezi luštěniny (podzemnice olejná). Mnozí z nás mají vlašské ořechy vlastní, protože jejich zahradu dobré počkat, než zralé plody samy spadnou. Pokud jsme si s jejich zralostí jistí a nechceme čekat, až plody spadnou, můžeme je jednoduše setřepat dlouhou tyčí. Zelenou slupku, která ořech chrání, po sběru odstraníme, vláknité Na podzim, v době sběru plodů a po sklizni, není vhodné jakkoliv zasahovat do stromu samotného. Seříznutí větví je vhodné dělat v srpnu. Později se budou rány těžce hojit a stromu hrozí hniloba. Do průklestu bychom se neměli

3 pouštět ani na jaře. Důvodem je velké množství mízy, které by vyteklo. Ořechy se skladují usušené v tvrdé slupce nebo vyloupané. Ve skořápce by se měly ořechy umístit na suché a větrané místo, čímž se sníží riziko pronikání plísní a plesnivění plodů. U vyloupaných plodů se doporučuje skladovat je v mrazáku po dobu maximálně jednoho roku, v ledničce okolo čtyř až šesti měsíců. V některých případech se vlašská jádra skladují i naložená v medu. Přemýšlíte-li o pěstování ořešáku, dobře si ještě před jarem rozmyslete, kam ho umístíte. Možná jste si všimli, že jsou to často jediné stromy, které na zahradách rostou. Jejich kořeny totiž vylučují toxické sloučeniny a mohou způsobit výrazné problémy okolním dřevinám. Mohutné koruny také stíní, proto raději nepočítejte s krásným a úhledným trávníkem. Nejjistější variantou, jak se s ořešákem začít, je koupit už vzrostlý Uvědomte si také, že zasadit ořešák, je běh na dlouhou trať. Nejlepších výnosů se dočkáte tak za šedesát let, strom na svém místě může stát až pětkrát déle. stromek. Při pěstování ze semene může trvat až patnáct let, než se dočkáte úrody a navíc plody nemusí být totožné s mateční rostlinou. Uvědomte si také, že zasadit ořešák, je běh na dlouhou trať. Nejlepších výnosů se dočkáte tak za šedesát let, strom na svém místě může stát až pětkrát déle. Vlašáky jsou pro naše zdraví nenahraditelné. Snižují cholesterol, a jak prokázaly testy, obsahují ze všech druhů ořechů nejvíce polyfenolů tedy antioxidantů, které chrání buňky před negativním vlivem volných radikálů. Antioxidanty ve vlašském ořechu jsou až patnáctkrát silnější než vitamin E, který tělo chrání před vlivem škodlivých přírodních látek. Obsahují také hodně vlákniny, mají nízký obsah nasycených tuků a vysoký obsah prospěšných nenasycených tuků. Mandle a arašídy jsou také výborným zdrojem kyseliny listové, nepostradatelné pro tvorbu krve a DNA. Vitaminu C je hodně jen v jedlých kaštanech, které se navíc svým složením odlišují od ostatních ořechů téměř nulovým obsahem tuků a malým množstvím bílkovin. Oblíbené jsou i pekanové ořechy. Ty obsahují asi šestinu doporučené denní dávky zinku, para ořechy jsou zase bohatým zdrojem selenu, který pomáhá chránit buňky a dokáže zabránit určitým typům rakoviny. Výbornou lahůdkou jsou pistácie ty mají v sobě dokonce více draslíku než pověstné banány. Zelené pistácie pomáhají kontrolovat vysoký tlak. Foto: sxc.hu Jednoduché recepty z ořechů Losos s ořechovým obalem Co budeme potřebovat: 600 g lososa, 30 g ořechů, 30 g mandlí, 1 dl olivového oleje, 0,5 dl brandy, 200 g toastového chleba, sůl, pepř Jak na to: Rozmixujeme ořechy, opečené mandle, chléb, olej, brandy a koření tak, aby vznikla hustá hmota. Tu pak vtlačíme a naklademe na filety lososa do výšky asi jednoho centimetru. Lososa pak osmahneme na spodní straně a dopečeme v troubě vyhřáté na 180 stupňů Celsia po dobu osmi minut. Jako přílohu můžeme podávat vařené brambory. Zdravý koktejl Co budeme potřebovat: 50 g ořechů, 60 g medu, 100 g pomeranče, 2 dl mléka, 2 bílé jogurty, 40 g džemu Jak na to: Všechny ingredience (z ořechů použijeme asi 30 gramů) smícháme a rozmixujeme v mixéru. Zbytek ořechů pak použijeme na ozdobu koktejlu.

4 na dvorku a zahradě Méně známé bylinky Čerstvé bylinky jsou neocenitelným pomocníkem nejen v kuchyni. Rozmarýn, bazalku nebo oregano asi používáme a známe všichni. Jak jste na tom ale s andělikou, ptačincem či vratičem, nebo saturejkou? Některé vás překvapí svými blahodárnými účinky. Andělika lékařská Tuto dvouletou i víceletou rostlinu ve volné přírodě asi jen tak nenaleznete. A pokud ano, tak jen planě. Dorůstá výšky až 250 centimetrů a je snadno identifikovatelná podle složených okolíků o průměru až patnáct centimetrů. Každý okolík tvoří až 40 menších okolíčků. Její květ můžete spatřit v letních měsících. Dá se i pěstovat, ideální doba na výsadbu je na podzim. Měli bychom ale počítat s jejím mohutným vzrůstem. Léčivých účinků anděliky, nebo-li také děhelu lékařského, se využívalo už ve středověku. Pomáhá při problémech s trávením, nechutenstvím a působí protikřečově. Ve formě masti má protirevmatické účinky, odvar zase dobře poslouží při žaludeční nevolnosti. Anděliku bychom ale neměli konzumovat, pokud máme problémy s ledvinami. Zralá semena anděliky mohou jako koření dochutit polévky, saláty i omáčky.

5 Ptačinec prostřední Říká se mu ptačinec žabinec. Nepříliš lákavý název v sobě nese plevel, který roste prakticky po celém světě. Jeho léčivé účinky jsou popsány už v 17. století. Plazivá rostlina dosahuje asi 35 centimetrů. Typické je pro ni velké množství semen, jež mají nahnědlou barvu. Ptačinec se může sbírat od dubna do zimy. Skvěle se hodí do salátu, pro tyto účely je ale lepší brát ji ještě před květem. Obsahuje vitamíny C, B, zinek, draslík, selen nebo železo. Můžeme ho použít, když nás svědí pokožka, navíc čistí pleť. Pozitivně působí při zácpě, potížích s ledvinami či revmatu. Vratič obecný Je to asi metr a půl vysoká rostlina, kterou rozeznáme podle malých trubkovitých květů uspořádaných v chocholičnatém květenství. S požíváním vratiče to ale nesmíme přehánět. Sice pomáhá při hojení ran, ale po nadměrném požití se připravte na průjmy a zvracení. Proto je lepší užít vratiče jen zvnějšku jako mast nebo při koupeli. Kromě již zmíněných antibiotických účinků k hojení ran se hodí také jako protirevmatický prostředek. Kvůli svému aroma navíc odpuzuje hmyz (štěnice, roupy, sršně). Saturejka Dorůstá až 25 centimetrů, je silně aromatická, občas nafialovělá a uplatní se jako koření i v léčitelství. Snižuje krevní tlak, čistí dýchací cesty, prospívá při nadýmání, průjmu a také funguje jako pomůcka k hojení ran. V gastronomii ji můžeme přidávat k luštěninám, do uzenin, k zelí nebo bramborám. Své uplatnění najde i v omáčkách a pomazánkách. Foto: indulgy.com, palmergardens.blogspot.cz, missouriplants.com

6 z lesů a vod Orientujte se při toulkách lesem Turisté určitě dobře znají tradiční značení na českých cestách. Je charakteristické třemi vodorovnými pásy. Vrchní a spodní pruh je bílý, prostřední barevný. Toto pásové značení využívá čtyř barev žluté, zelené, modré a červené. Znáte ale značení, které používají Lesy České republiky? Základní značení stezky Stezka pro chodce Stezka vhodná i pro cyklisty Stezka vhodná i pro jízdu na koni Bezbariérový přístup Singltrek Tento vizuální systém naleznete na lesních cestách a má formu informačních tabulí, piktogramů a značek. Narazit můžete na uvítací tabule, zákazové piktogramy, označení stezek, informační tabule vysvětlující práce v lese a speciální značení. Při vstupech do lesa se objevuje uvítací tabule. Ta návštěvníka nejen vítá, ale také upozorňuje na pravidla chování v lese pomocí piktogramů. Zákazové grafické značky jsou pak kromě uvítací tabule umístěny také na informačních tabulích jednotlivých zastávek naučných cest. Jednotlivé piktogramy informují návštěvníka lesa o činnosti, kterou je zakázáno v lese provádět, informují Lesy ČR. Setkat se tak můžete se zákazem táboření, kouření, rozdělávání ohňů, vstupu mimo značenou stezku, jízdy na koni, jízdy na kole, jízdy na lyžích, znečišťování lesa, rušení zvířat, sběru přírodnin, černé skládky, volného pobíhání psů, krmení zvěře a také se světle zelenou notou nabádající, aby se návštěvníci lesa chovali tiše. Na stezkách je samozřejmostí směrové značení, k vidění je ale také značení druhové. Informuje o přístupnosti cesty (na koni, kole, pěšky). Použití značení vychází z místních podmínek, může navazovat na obecné turistické či cyklistické trasy, jejich značení však nenahrazuje. Používá se společně se značením směrovým, uvádí Lesy ČR. Státní podnik seznamuje lidi i s nenadálými situacemi a možným nebezpečím, které na ně v lese může čekat. Tzv. plastový zamezovací pás se používá při vymezení území, na němž hrozí riziko zranění. Může se jednat například o podemleté cesty nebo sesuvy půdy. Lesní kalamita má vlastní informační tabuli, na které je uveden jak důvod uzavírky, tak její délka a kontaktní údaje, pokud chceme získat podrobnější informace. Při procházkách lesem můžete spatřit také speciální značení. Týká se významných stromů, bezzásahových území, zvýšeného nebezpečí pádu stromů a podpory značení turistických tras. Foto: lesycr.cz

7 z lesů a vod Když se řekne povodeň letní, zimní, přívalová, regionální Často se setkáváme s výrazy jako vodní dílo, vodí tok, koryto vodního toku apod. Čím je charakterizovaná povodeň letní, zimní, lokální, přívalová? Co je záplavové území? Pracovníci Povodí Ohře připravili slovníček vodohospodářských pojmů, o kterých běžný občan čte či je slyší, nebo je s nimi přímo konfrontován. Některé z nich jsme vybrali. Vodní dílo: souhrnný název pro nádrž a hráz se všemi objekty, které se k ní vážou Hráz: vlastní těleso přehrady zemní, betonové nebo zděné Nádrž: prostor, ve kterém je možné zachytávat vodu v nádrži se můžeme koupat, chytat ryby, rekreovat se nebo sem naopak nesmíme ani vstupovat, když jde o nádrž vodárenskou Přehrada: stavba, která přehrazuje údolí se všemi technickými objekty do přehrady se nemůžeme chodit koupat Vodní tok: voda, která protéká korytem; správu vodního toku vykonává jeho správce nejčastěji státní podniky Povodí a Lesy ČR, ale též města či obce a někdy i jiné subjekty; voda není předmětem vlastnictví; z toho plyne i skutečnost, že za škodu způsobenou vodou není nikdo odpovědný; rozlišujme vodní tok a koryto vodního toku Koryto vodního toku: je tvořeno pozemkem, má svou morfologii; koryto vodního toku je tedy prostor, kterým protéká vodní tok; upravené koryto vodního toku se udržuje v potřebném stavu, přirozené koryto vodního toku se pokud možno ponechává přirozenému vývoji a do koryta se zásadně nezasahuje

8 Přítok a odtok: přítok je průtok vody uváděný v m 3 /s, který vtéká do nádrže; odtok je průtok vody uváděný v m 3 /s, který vytéká z nádrže; pokud je přítok větší než odtok, nádrž se plní (retenční funkce); pokud je přítok menší než odtok, nádrž se vyprazdňuje (zásobní funkce). Povodeň: je definována jako průtok vody odpovídající II. stupni povodňové aktivity a vyšší; každý zvýšený průtok nemusí být vždy povodní Typy povodní: určité charakteristické rysy umožňují dělit povodně na určité typy; jde zejména o povodně letní, zimní, z přívalových srážek (tzv. blesková), lokální a regionální Letní povodeň: jde o povodeň z přímých srážek; je charakteristická vyšším kulminačním průtokem, ale nízkým objemem povodně Zimní povodeň: příčinou těchto povodní je často kombinace tání sněhu, déšť, vítr a zvýšená teplota vzduchu; je charakteristická nižším kulminačním průtokem, ale vysokým objemem povodně Lokální povodeň: jde o povodeň, která zasáhne malé povodí (malé území, menší vodní tok); vyznačuje se rychlým průběhem (krátkou dobou trvání) a velkým rozdílem běžných a povodňových kulminačních průtoků Regionální povodeň: jde o povodeň, která zasahuje velké území a povodí několika vodních toků; vyznačuje se dlouhou dobou trvání, pomalejším průběhem a menším rozkolísáním běžných a povodňových kulminačních průtoků Přívalová povodeň: nesprávně je označována jako blesková povodeň; jedná se o povodeň s velmi rychlým průběhem a velkým rozkolísáním průtoku; předpověď přívalových srážek a následných vysokých průtoků (povodní) je velmi obtížná; například ze třech sousedních údolí mohou být postižena pouze dvě nebo jen jedno, záleží na místě vypadnutí srážek; silný vítr rovněž zvyšuje obtížnost předpovědí přívalových srážek a přívalových povodní. Kulminace: maximální průtok při povodni; během povodně není vždy jisté, zda již kulminace nastala, protože není na 100 % zřejmý následující průběh; zpětně se kulminace vyhodnotí po každé povodni Objem povodně: je to objem vody, který po dobu povodně proteče určitým místem na vodním toku; povodeň je tedy charakterizována nejen svým kulminačním průtokem, ale i objemem; objem povodně má zásadní vliv na retenci vody v nádrži, tedy i na odtok z nádrže Stupně povodňové aktivity: existují tři stupně povodňové aktivity I., II. a III.; I. SPA je nejmírnější (slovně je možné popsat jako pohotovost), II. SPA je střední (nebezpečí) a III. SPA je nejvyšší (ohrožení) Neškodný průtok: odtok z vodního díla, který ještě nezpůsobuje škody pod vodním dílem; neškodný průtok je projednán a schválen při schvalování manipulačního řádu Ochrana před povodněmi: před účinky vod se každý musí chránit způsobem a rozsahem, který je potřebný; každý, kdo má své nemovitosti v záplavovém území, musí být na průchod povodně připraven prakticky stále Záplavové území: záplavové území je území stanovené vodoprávním úřadem na základě výpočtů studie; tímto územím prochází povodeň; v aktivní zóně záplavového území je zakázáno stavět (kromě na vodu vázaných staveb), mimo aktivní zónu je za určitých podmínek umožněno stavět (ovšem bez vlivu na průtokové poměry v dané lokalitě a s patřičnou ochranou před účinky vody) Foto: Michal Vaňáč

9 za plotem Svatomartinská tradice pokračuje očekává se rekordní počet vín Na všechna schválená vína se mohou zájemci podívat na stránkách Se svátkem svatého Martina je spjaté pořekadlo o příchodu sněhu, které se ale ne vždy vyplní. Jistotou jsou naopak mladá vína, která se každý rok právě 11. listopadu dostávají na trh. Značka Svatomartinské se za posledních několik dostala do povědomí široké veřejnosti a získává stále větší popularitu. Tradice oslavy mladých vín sahá hluboko do minulosti, kdy se lidé radovali z příchodu nového ročníku lahodného moku. Už na dvoře císaře Josefa II. se právě na sv. Martina připíjelo novým vínem. Tato tradice přetrvala dodnes. Novodobá historie sahá na začátek 90. let. Značku Svatomartinské si tehdy zaregistroval vinař Josef Kopeček. Od roku 2005 ji vlastní Vinařský fond. Organizátoři letos připravili pro milovníky Svatomartinského vína dvě novinky. Jedna se týká nové odrůdy, druhá kvality samotného vína. Tou první je zařazení odrůdy Zweigeltrebe pro výrobu růžových vín a klaretů. V uplynulých letech se ukázalo, že při dobrém zvládnutí všech fází pěstování révy a výroby vína, lze i u odrůdy Zweigeltrebe připravit růžová vína dostatečně včas, aby do mohla být v dobré kvalitě dodána na trh. Spotřebitelé jsou u našich vinařů zvyklí na širokou nabídku odrůd, proto jsme přesvědčeni, že přidání Zweigeltrebe rosé mezi Svatomartinská vína ocení, uvedl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Kromě toho bude přísnější hodnocení kvality přihlášených vzorků. Degustátoři a odborné komise využili nejrozšířenější metodu pro posuzování vín, a to stobodový systém. V něm jsou jako nejlépe hodnocené ty výrobky, které se nejvíce přiblíží k hranici sto bodů. Licenci na Svatomartinská vína získají vzorky za 78 a více bodů. Loni to bylo o tři body méně.

10 Naši vinaři umí vyrobit velmi kvalitní Svatomartinská vína. Rozhodli jsme se proto ještě zvýšit nároky při jeho hodnocení. Cílem našeho snažení je tedy nejen vyrobit dostatečné množství Svatomartinských vín, chceme také stále lepší Svatomartinská vína u vinařů, v obchodech, vinotékách i gastronomických zařízeních po celé zemi, vysvětlil Machovec. Pokud víno u degustátorů projde, dostane jeho výrobce možnost využívat společnou grafickou známku Svatomartinského. Vinaři budou moci použít grafickou známku na své etiketě, nebo také využít společnou vzorovou vinětu. Ani potom ale producenti moku nemají vyhráno. Vinařský fond zavedl pravidlo, podle něhož musí být odevzdán a uchován vzorek každého Svatomartinského vína. Zpětně je tak možné provést kontrolu, zda víno na trhu skutečně odpovídá kvalitativními i senzorickými vlastnostmi vínu, které bylo hodnoceno a jako Svatomartinské uznáno, konstatovali pořadatelé. Na všechna schválená vína se mohou zájemci podívat na stránkách Vypadá to, že letošní ročník bude ještě velkolepější, než ten minulý. Přihlásilo se 127 vinařů, v hodnocení jich uspělo 116. Na trh se tak dostane 356 vín Svatomartinského, a předpokládá se produkce přes dva miliony lahví. Bílá, červená a růžová budou mít pravděpodobně stejné zastoupení. Mezi odrůdami by měl vynikat Müller Thurgau, u růžových Svatovavřinecké a u červených Modrý Portugal. K bílým Svatomartinským patří i Veltlínské červené rané a Muškát moravský, červené doplňuje ještě Svatovavřinecké a k růžovým patří rovněž Modrý Portugal a Zweigeltrebe. I letos se milovníci vína sejdou 11. listopadu na náměstích, vinotékách a restauracích v celém Česku, aby přivítali nový ročník lahodného nápoje. Oficiální zahájení prodeje je plánováno tradičně v 11 hodin v centru Brna, a samozřejmě i v jiných městech. Letos se však těchto oslav nedočkají v Bratislavě. A na co se to vlastně můžeme těšit? Svatomartinská jsou první vína nového ročníku, která zrají jen několik týdnů. Přesto mají osobitý charakter, jsou svěží, ovocitá a doporučují se vypít do Velikonoc. Foto: Michal Vaňáč ROK 2011 ROK 2012 Vinaři a vinařské firmy Vína se značkou Svatomartinské Lahve Bílá vína odrůdy Müller Thurgau Růžová vína odrůdy Svatovavřinecké Červená vína odrůdy Modrý Portugal Vinaři a vinařské firmy Vína se značkou Svatomartinské Lahve Bílá vína odrůdy Müller Thurgau Růžová vína odrůdy Svatovavřinecké Červená vína odrůdy Modrý Portugal... 70

11 za plotem Nejrozšířenější koza v ČR bílá krátkosrstá Jak posekat rozlehlý pozemek a zároveň získat výborné domácí mléko? Odpověď je poměrně jednoduchá pořídit si kozy. Vůbec nejrozšířenějším plemenem v České republice je bílá krátkosrstá koza. Historie tohoto mléčného plemene sahá do začátku dvacátého století. Bílá krátkosrstá koza vznikla křížením domácích selských koz s kozly sánského plemene dovezenými z Německa a Švýcarska v období mezi roky 1900 a Kontrola užitkovosti plemene začala v roce Typickým znakem kozy je hladká a krátká srst bez pigmentu, tj. bílá. Někteří jedinci mohou mít kožní přívěsky, případně rohy. Bílé krátkosrsté kozy mají střední až větší tělesný rámec, dobrou konstituci s harmonickou stavbou těla. Hlava je široká v oblasti čela a dlouhá. Dříve se na ní nesměly vyskytnout rohy, to se ale od roku 1992 změnilo. Poměrně dlouhý je také krk. Struky je možné podojit jak ručně, tak pomocí dojícího zařízení. Kozy tohoto plemena jsou odolné a mají dobrou schopnost pro zhodnocení krmiv. Dospělí jedinci vyrostou do výšky 75 až 85 centimetrů v kohoutku a váží od 70 do 90 kilogramů. Kozy jsou ve srovnání s kozly o něco málo menší a lehčí. V kohoutku mají 70 až 80 centimetrů a váha jim ukáže od 50 do 70 kilogramů. Nejčastějším důvodem chovu koz je jejich mléko. Dojivost se u bílé krátkosrsté pohybuje od 800 do 1000 kilogramů mléka, průměrná mléčná užitkovost za poslední tři roky je 730 kilogramů za 280 dní. Mléko plemene je charakteristické obsahem bílkovin. Pohybuje se od 2,02 do 3,53 procenta. Průměr za poslední tři roky se dosáhl hodnoty 2,86 procenta. Tuku je v mléku 3,2 procenta. Vlastností bílé krátkosrsté je rovněž stabilní a docela vysoká schopnost reprodukce průměrně devadesát sedm procent oplodnění. Pokud přemýšlíte o pořízení koz, měli byste si nejprve položit několik otázek. Tou zásadní je, k čemu vlastně kozu nebo kozy potřebujete. Variant je hned několik k potěšení a radosti z jejich přítomnosti, pro vlnu, maso, mléko či pro spásání pozemku. Posledním dvěma možnostem vyhovuje kupříkladu bílá a hnědá krátkosrstá nebo anglonubijská. Největší zkušenosti mají ale tuzemští chovatelé právě s plemenem bílé krátkosrsté. Pro potěchu z domácího zvířete se hodí spíše koza kamerunská. Je to nenáročné masné plemeno, ale hlavně se jedná o nejmenší kozu domácí. Na vlnu se chovají kozy kašmírové či mohérové. Nejlepší kvalitu masa mají burské kozy. Je tedy jen na vás, jak se rozhodnete. Pamatujte ale na to, že je kozám lépe, když jich je víc. Foto: genetickezdroje.cz, toulcuvdvur.cz

12 na talíři Značka KLASA je zárukou kvality a českého původu Značka KLASA. Národní značku kvality uděluje už od roku 2003 ministr zemědělství kvalitním potravinám a zemědělským výrobkům. Možná se to stalo i vám. Stojíte v obchodě před regálem prakticky totožného zboží a jediná šance, jak vybrat ten správný výrobek, je zvolit podle vzhledu. Když se na obal podíváme o něco podrobněji, možná na obale najdeme právě logo KLASA. Producenti musí o značku sami požádat, a pokud splní všechny podmínky, mohou jí užívat tři roky. Její získání ale rozhodně není snadnou záležitostí. Posuďte sami. O logo KLASA smí požádat pouze přímí výrobci, nikoliv zprostředkovatelé, či zástupci. Každý žadatel musí předložit technickou dokumentaci k výrobku, kterou je nutné doložit rozborem z akreditované laboratoře ne starším než 1,5 měsíce u masných výrobků a tři měsíce u zbylých produktů. Technická dokumentace by měla mimo jiné obsahovat použité suroviny, základní přísady a pomocné látky, základní znaky technologického postupu, senzorické, fyzikální a chemické požadavky, způsob prodeje i skladování. Z pravidel pro udělení značky dále vyplývá, že přihlašovaný výrobek musí minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují jeho přidanou hodnotu a zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu. K tomu všemu patří i fotografie výrobku a obal či jeho návrh. Z něj by měly být jasně vidět všechny uvedené údaje. Kromě produktu samotného se udělování značky týká také výrobců. Ti musí předložit platný certifikát systému managementu jakosti (certifikát ISO 9001) nebo certifikát systému managementu bezpečnosti potravin, případně u BIO výrobků certifikát výrobce

13 biopotravin, vydaný certifikačním orgánem. To vše pak posoudí odborná komise, ve které zasedají zástupci Ministerstva zemědělství, Státního zemědělského a intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Potravinářské komory, Agrární komory a také představitelé vysokých škol a výzkumných institucí (například z Vysoké školy chemicko-technologické, České zemědělské univerzity, Veterinární a farmaceutické univerzity či Výzkumného ústavu potravinářského Praha). Pokud výrobce úspěšně projde schvalovacím procesem, stále nemá vyhráno. Sice dostane právo používat značku KLASA po dobu tří let, ale i během této doby se musí připravit na kontroly jeho produktů v tržní síti. Ty zajišťuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Po tříleté lhůtě je možné vlastnictví značky prodloužit o další tři roky, ale jen pokud výrobek i nadále splňuje všechny podmínky pro její udělení. V opačném případě o značku KLASA přijde. O značku KLASA se lze přihlásit prostřednictvím SZIF, o jeho podporu se stará také Ministerstvo zemědělství. Rozhodně je mojí prioritou podpora propagace kvalitní zemědělské a potravinářské produkce, například prostřednictvím značek KLASA, Regionální potravina a marketingových akcí zaměřených na podporu prodeje kvalitních potravin a lepší informovanost zákazníků, uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Národní značku kvality KLASA má právo používat produktů od 226 tuzemských výrobců. Kompletní přehled všech oceněných je k dispozici na webových stránkách projektu Foto: eklasa.cz, sxc.hu

14 na talíři Průvodce nákupem čokolády Ideální je 70 % kakaa Listopad je období, kdy se v obchodech tématu Vánoc už jen těžko vyhneme. Než ale oblíbené svátky přijdou, je na řadě ještě Mikuláš. Dětmi milovaný i nenáviděný, vždy ale spojený s čokoládou a sladkými figurkami. Proto jsme se rozhodli, že vám přiblížíme, jakou čokoládu vlastně můžete koupit. Mléčná, hořká, bílá, oříšková, i s takovými se můžete setkat na pultech obchodů. Víte ale přesně, co jednotlivé názvy znamenají, a jaké mají tyto čokolády složení? V následujícím přehledu si můžete přečíst, co vlastně kupujete. Čokoláda je směs kakaové hmoty, která vznikne úpravou fermentovaných a usušených semen kakaovníku, cukru a kakaového másla. Jakost výrobku určuje vzájemný poměr kakaové hmoty a cukru. Čokoláda také nabízí značnou variabilitu. Výrobci do ní mohou přidat mléko, aromatizující látky, suché skořápkové plody či ovoce a je jen na zákazníkovi, po které sáhne. Při nákupu čokolády bychom měli znát základní pojmy: kakaové boby fermentovaná a sušená semena kakaovníku (Theobroma Cacao L.) kakaové máslo tuk získaný z kakaových bobů nebo jejich částí

15 kakaový tuk tuk získaný z kakaových bobů nebo jejich částí, které nevyhovují požadavkům stanoveným pro kakaové máslo kakaový prášek (kakao) potravina získaná z pražených kakaových bobů zbavených slupek, upravených do formy prášku, obsahující nejméně 20 % kakaového másla v sušině a nejvýše 9 % vody hořká čokoláda potravina vyrobená z kakaových součástí, sladidel přídatných látek nebo látek určených k aromatizaci mléčná čokoláda potravina vyrobená z kakaových součástí, sladidel, mléka nebo mléčných výrobků bílá čokoláda potravina vyrobená z kakaového másla, mléka nebo mléčných výrobků, sladidel, popřípadě z dalších složek plněná čokoláda potravina, jejíž vnější vrstva je složena z čokolády, mléčné čokolády, family mléčné čokolády nebo bílé čokolády; vnitřní náplň nesmí být složena z pekařských výrobků nebo mražených krémů (zmrzliny); vnější čokoládový podíl musí činit nejméně 25 % celkové hmotnosti výrobku family mléčná čokoláda potravina vyrobená z nižšího podílu kakaových součástí, sladidel a vyššího podílu mléka nebo mléčných výrobků čokoládový bonbon potravina o velikosti jednoho sousta, vyrobená z jednoho druhu čokolády nebo kombinace čokolád ve směsi (čokolády, mléčné čokolády, family mléčné čokolády, bílé čokolády nebo plněné čokolády) a jiných jedlých složek; celkový obsah čokolády musí být nejméně 25 % celkové hmotnosti výrobku Jak už jsme zmínili, k dostání není jen čokoláda samotná. Také množství příchutí a příměsí má svá pravidla. Do čokolády a čokoládových bonbonů lze přidat mléko nebo mléčnou sušinu v takovém množství, aby celkový obsah mléčné sušiny v konečném výrobku činil nejvýše pět procent hmotnosti. U mandlí a ořechů je to pak maximálně šedesát procent. Je-li na obalu s názvem mléčná čokoláda uvedena i rýže nebo vločky, pak musí tento výrobek ve formě zrn nebo vloček obsahovat nejméně dvacet procent celkové kakaové sušiny, nejméně dvanáct procent mléčné sušiny a stejné množství celkového tuku. Využití slova poleva je vázáno na minimální obsah jedenatřiceti procent celkového tuku. Čokoládu ale můžeme koupit i smetanovou. V takovém případě musí pochutina obsahovat nejméně pět a půl procenta mléčného tuku z hmotnosti výrobku. Pokud se jedná o mléčnou čokoládu s odstředěným mlékem, je v ní nanejvýš jedno procento mléčného tuku. Často se můžeme setkat s tím, že je na obalu uveden obsah kakaové sušiny v procentech, například nejméně čtyřicet procent. Obsah kakaové sušiny vyjadřuje celkový obsah sušiny kakaových součástí vyjádřený v procentech k celkové hmotnosti výrobku. Čokolády spojené se slovy extra nebo vysoká jakost musí splňovat podmínky na minimální obsah jednotlivých složek výrobku. Čokoláda (hořká čokoláda) obsahuje nejméně čtyřicet tři procent celkové kakaové sušiny a nejméně dvacet šest procent kakaového másla. Nejvíce si pochutnáte na té, která má kolem sedmdesáti procent kakaové sušiny. Mléčná čokoláda má nejméně třicet procent celkové kakaové sušiny a nejméně osmnáct procent mléčné sušiny a nejméně čtyři a půl procenta mléčného tuku v mléčné sušině, a čokoládová poleva pak nejméně šestnáct procent tuku prosté kakaové sušiny. Foto: sxc.hu, Mediafax

16 na talíři Do projektu Ovoce do škol se zapojilo přes 450 tisíc dětí I letos si děti na základních školách po celé České republice mohou pochutnat na zdravých potravinách. Do projektu Ovoce do škol se v tomto školním roce zapojilo přesně dětí, což je v porovnání s rokem předchozím nárůst o devět a půl procenta. Zvýšil se také počet škol, které ovoce svým studentům nabízejí. Je jich celkem 3 527, minulý školní rok bylo toto číslo o 163 (4,9 %) škol nižší. Zdravé produkty vozí 14 firem. Dětem je dodáváno čerstvé ovoce, zelenina a přírodní ovocné a zeleninové šťávy bez konzervantů a dochucovadel. Vnitrostátní strategie projektu Ovoce do škol upřednostňuje jablka, hrušky, švestky, kedlubny, karotku, okurky, ředkvičky, hrachové lusky a listové saláty. Přibližně třetina produktů pochází z České republiky, uvedla mluvčí Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) Vladimíra Nováková. Doplnila, že Česko není v produkci ovoce a zeleniny soběstačné, proto je část sortimentu dovážena ze zahraničí. Jedná se jak o země Evropské unie, tak státy mimo ni. Z těch jsou dováženy především banány. O tom, že je projekt úspěšný, svědčí statistika z loňského roku. Tehdy se mezi žáky rozdělilo asi 13 milionů kusů produktů. Na každé dítě tak připadlo 31 porcí. Podobné množství dodaných produktů předpokládáme i ve školním roce 2013/2014, ale přesné množství se bude odvíjet od aktuálních cen produktů na trhu a též bude záležet na uvážení dodavatelů, jaký druh produktů budou dodávat, jak často atd., doplnila mluvčí.

17 Ovoce do škol financuje z velké části Evropská unie, jež přispívá třiasedmdesáti procenty. Zbytek pochází z rozpočtu České republiky. Tuto sezónu projekt vyjde na Kč, v předchozím období to bylo Kč. Provádění projektu v ČR je ve srovnání s ostatními členskými zeměmi Evropské unie na velmi dobré úrovni. ČR každoročně čerpá téměř sto procent podpory přidělené z evropských zdrojů. Také v zapojení dětí z cílové skupiny (žáci prvních až pátých tříd) dosahuje ČR dobrých výsledků, kdy je do projektu přihlášena většina dětí a dodávkami je plošně pokryta celá republika, nastínila Nováková porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Role SZIF je především administrativní. Kontroluje a proplácí žádosti o podporu od dodavatelů. Ti jsou povinni plnit všechna ustanovení evropských i českých předpisů ohledně projektu Ovoce do škol, což SZIF ověřuje kontrolami. Dodavatel uzavře s konkrétní školou smlouvu o dodávkách produktů, ve které jsou upřesněny podmínky distribuce, informovala mluvčí. SZIF tak nepracuje přímo se školami, přesto se jim snaží pomoci. Na internetových stránkách projektu je k dispozici Příručka pro školy a interaktivní mapa se všemi zapojenými školami a dodavateli. SZIF také na těchto webových stránkách zveřejňuje v rubrice O PROJEKTU ZAJÍMAVOS- TI výsledky hodnocení projektu Ovoce do škol, které je zpracováno na základě každoročního dotazníkového šetření, prováděného na školách, uzavřela Nováková. Projekt v Česku funguje od roku Vztahuje se na žáky prvních až pátých tříd. Základní školy se mohou přihlásit tím, že uzavřou smlouvu se schváleným žadatelem o podporu, který pak bude do školy distribuovat ovoce a zeleninu. Žadatele schvaluje právě Státní zemědělský intervenční fond. Děti pak dostanou ovoce, zeleninu a další produkty zdarma. Foto: sxc.hu

18 uvařte si Vaříme s regionální potravinou Ocenění Regionální potravina získají každý rok nejlepší produkty ze 13 krajů České republiky. Hodnotí se především vztah produktu k regionu, inovativnost, použité suroviny nebo senzorické vlastnosti. Připravili jsme pro vás čtyři recepty s Regionální potravinou a sami tak můžete vyzkoušet zdravé a chutné vaření z lokálních potravin. Vepřové závitky Regionální potraviny ze Zlínského kraje Co budeme potřebovat: vepřové maso (nejlépe krkovice), Talašovo kysané zelí červené (Jiří Talaš), Čertovská klobása (Petra Zbořilová), cibule, křen, dijonská hořčice, sůl, olej Jak na to: Maso nakrájíme na plátky, naklepeme, osolíme, potřeme hořčicí a křenem. Na každý kousek dáme kysané zelí, rozkrojenou klobásu a srolujeme do závitku. Ty pak z každé strany osmahneme na oleji, výpek dáme do pekáče, přidáme závitky, pokrájenou cibuli, vodu a dáme do trouby. V době pečení maso podléváme výpekem a pravidelně obracíme. Špenátový koláč Regionální potraviny ze Středočeského a Královéhradeckého kraje Co budeme potřebovat: 225 g špenátu listového sekaného (AGRO Jesenice u Prahy), 115 g niva 50% t.v.s (NIVA), 340 g lineckého těsta, 225 ml šlehačky, 1 vejce, pepř, muškátový oříšek Jak na to: Z těsta vyválíme plát, vložíme ho do kulaté dortové, propícháme vidličkou a vložíme asi na deset minut do předehřáté trouby na 200 stupňů Celsia. Mezitím asi tři minuty povaříme špenát ve vodě, slijeme a necháme vychladnout. Špenát zbavený vody pak položíme na těsto, opepříme, přidáme trochu nastrouhaného muškátového oříšku a posypeme nivou. Nakonec na koláč vlijeme vejce smíchané se šlehačkou. Pečeme asi půl hodiny.

19 Závin s klobásou a zelím Regionální potraviny z Libereckého kraje Co budeme potřebovat: 300 g SAMIR kysaného zelí (SAMIR KYSANÉ ZELÍ), 300 g Bělské čertovy klobásy (Podkrkonošská uzenina), 500 g brambor, 50 g dětské krupice, 50 g tuku, 150 g hrubé mouky, 3 vejce, stroužek česneku, sůl, pepř Jak na to: Nejprve si kysané zelí osmahneme a podusíme na tuku a do pánve dáme i prolisovaný česnek a koření. Klobásu si umeleme a přidáme do zelí. Pak si připravíme těsto na závin. Uvaříme si brambory ve slupce, oloupeme, pořádně prolisujeme a vmícháme do nich vejce, hrubou mouku, dětskou krupici a sůl. Z těsta vyválíme plát a položíme na něj směs ze zelí a klobásy. Zabalíme, svážeme do vlhké utěrky, pevně svážeme provázkem. V osolené vodě vaříme asi půl hodiny. Opečený kozí sýr se šunkou Regionální potraviny ze Zlínského kraje Co budeme potřebovat: 200 g čerstvého kozího sýra Legenda (Barbora Marešová), 8 plátků Žatecké výběrové šunky (H+B Jatky Žatec), 1 lžíce BIO másla cihla (POLABSKÉ MLÉKÁRNY), stroužek česneku, toastový chléb, olivový olej Jak na to: Šunkou obalíme kozí sýr a nakrájíme na dva a půl centimetru silné plátky. Ty opepříme, a pokud se nám nezdají dost pevné, propíchneme párátkem. Obalené plátky pak osmahneme na olivovém oleji. Na jiné pánvi rozpálíme máslo, přidáme do něj rozmačkaný česnek, chléb a chvíli opečeme. Lehkou večeři můžeme doplnit oblíbenou zeleninou nebo listovým salátem a udělat skvělý míchaný salát, když chléb nakrájíme na kostičky.

20 na cestách Pískovcová perla severu Národní park České Švýcarsko Česká republika se může pochlubit čtyřmi národními parky. Jedním z nich je České Švýcarsko ležící u hranic s Německem v okrese Děčín. Vyniká mohutnými skalními věžemi, městy, bludišti, krásnými zákoutími, skvostnými výhledy a tím nejznámějším Pravčickou bránou. Park vznikl v roce 1990, vývoj přírody a unikátních skalních útvarů započal už před 700 miliony let. Pozůstatky činnosti z tohoto období jsou dnes patrné jen v hlubokém údolí řeky Labe a na západě a severovýchodě chráněné oblasti. Markantnější stopy po sobě zanechalo moře, které pokrylo území parku před 90 miliony lety. Tehdy mořské dno klesalo a usazovala se tu až kilometr silná vrstva hornin, hlavně z pískovce a slínovce. Střední část vrstevního sledu tvoří rozsáhlé, Pro České Švýcarsko jsou typické hluboké soutěsky, jimiž protékají vodní toky i mohutné kaňony Labe. m mocné těleso pískovců, které se z geologického hlediska uložilo v poměrně krátké době necelých tří milionů let od středního turonu do začátku turonu svrchního (tzv. jizerské souvrství) a pokrývá v současnosti většinu daného území, informuje Správa Národního parku České Švýcarsko. Svou stopu zanechaly na vytváření místní krajiny i sopky. Po vulkanické činnosti v třetihorách nám zbyla dominanta parku Růžovský vrch. Památkami se stejným původem jsou například Vosí vrch, Český vrch, Strážiště, Větrný vrch, Popovičský vrch, Goliště nebo Mlýny. Dnešní podoba oblasti se formovala již od doby po ústupu křídového moře, kdy byly mořské usazeniny postupně rozrušovány a odnášeny. Třetihorní denudace (soubor pochodů, které vedou ke snižování (zarovnávání) zemského povrchu a zmenšování tak nadmořské výšky a výškových rozdílů v terénu pozn. red.) probíhala