PODYJSKÉ LISTÍ. Nepůvodní dřeviny v národním parku. Vážení čtenáři, SLOVO ÚVODEM INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ SPRÁVY NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ ROČNÍK 5

Transkript

1 PODYJSKÉ INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ SPRÁVY NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ LISTÍ PODYJSKÉ LISTÍ ROČNÍK SLOVO ÚVODEM Vážení čtenáři, v srpnu jsme si přečetli na stránkách Mladé fronty Dnes, že stejně jako naši neuvědomělí kolegové na Pálavě a v jiných chráněných krajinných oblastech jsme se rozhodli vyštvat cyklisty z národního parku. Aby to bylo lépe čtivé v nezáživné okurkové sezóně, tak jeden z příspěvků vyšel pod titulkem Tažení ochranářů proti cyklistům. Cyklisté v žádném případě nejsou postrachem Národního parku Podyjí. Nikdy jsme žádná tažení proti nim neprováděli a ani provádět nehodláme. Na všechny strany naopak rozhlašujeme, že Podyjí je ideálním místem pro turistiku a cykloturistiku. A navíc nejen, že rozhlašujeme, ale i prakticky konáme. Na území NP Podyjí a jeho ochranného pásma je vyznačeno více jak 80 km cykloturistických tras. Správa parku nejen že většinu těchto stezek sama navrhla, ale významně se podílí i na údržbě cest i turistického značení. Záleží nám totiž nejen na tom, aby návštěvníci národního parku zde nebloudili, ale naopak odjížděli odsud spokojeni. Cykloturistika je rok od roku populárnějším koníčkem. Před tímto trendem nelze zavírat oči a správa parku to ani nedělá. Od té doby naopak navrhla a udržuje trasu z Vranova nad Dyjí přes Větrník do Čížova. Ve spolupráci s mnoha institucemi a sponzory ze Znojemska (nositelem projektu je Cykloklub Kučera) se významně podílí na systému cyklistické a první pomoci, který úspěšně funguje již druhé léto na území parku. Spolu s Obecním úřadem ve Vranově nad Dyjí a správou zdejšího zámku instalovala 2 zvukové informační panely mj. se spoustou typů na výlet pro cyklisty ubytované ve Vranově a okolí. Nově vydaná mapa KČT Národní park Podyjí Nationalpark Thayatal (objednatelem a plátcem této mapy je z poloviny rovněž naše správa) poskytuje nejaktuálnější a nejucelenější informace o možnostech pohybu na kolech v národním parku. A tak dále, příkladů by bylo více. (dokončení na straně 5) Nepůvodní dřeviny v národním parku Jak bylo uvedeno v čísle 1 Podyjského listí, primárním posláním lesů v národních parcích není plnění produkční funkce. Lesy jsou podle lesního zákona zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení, subkategorie lesy v národních parcích, s prvotním posláním plnění funkce ochrany přírody. Zákon o ochraně přírody a krajiny navíc zakazuje záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů dřevin na celém území parku. Toto hledisko je uplatňováno také při přípravě zásahů v porostech, které dosud nebyly ponechány samovolnému vývoji. Jedná se o porosty, které byly v minulosti ve větší či menší míře ovlivněny činností člověka a úkolem Správy NP Podyjí je pomocí cílených lesnických zásahů nasměrovat tyto porosty k modelu přirozeného lesa (podrobněji viz číslo 1/2004). Uvedený úkol s sebou přináší mimo jiné jasné stanovení garnitury tzv. cílových druhů dřevin. To jsou dřeviny, které tvoří přirozenou dřevinnou skladbu na zdejších stanovištích, tzn. takovou dřevinnou skladbu, která by se zde v dnešních klimatických podmínkách vyvinula, kdyby do vývoje lesů nezasahoval člověk. Cílové dřeviny jsou při zásazích preferovány a na místo nepůvodních, vytěžených dřevin jsou vnášeny chybějící nebo málo zastoupené cílové dřeviny. Pro účely praktických zásahů a konkretizaci těžebních postupů máme dřeviny rozděleny do tří skupin: dřeviny prokazatelně nepůvodní, dřeviny původní, ale rozšířené člověkem mimo jejich přirozená stanoviště a dřeviny původní. Nepůvodní dřeviny Za nepůvodní dřeviny považujeme ty, které byly prokazatelně rozšířeny člověkem ze svých oblastí původního výskytu do jiných oblastí. Tyto dřeviny byly většinou schopny najít si životní prostor (tzv. niku) v současných smíšených porostech nebo mohly být uměle vysazovány v monokulturách. Různou měrou ovlivňují ekosystém lesa, na což reagují jeho ostatní složky např. úbytkem některých vzácných druhů živočichů či rostlin nebo naopak rozšířením zavlečených doprovodných druhů bylinného patra apod. Mezi pět nejvýznamnějších nepůvodních dřevin v NP Podyjí patří: (dokončení na straně 2) Zvýšená potřeba těžby dříví v některých lokalitách - i to může být důsledek výsadby nepůvodních dřevin Obsah: Slovo úvodem... Nepůvodní dřeviny v národním parku Seminář PRO SILVA v Podyjí Zasedání pracovní skupiny pro myslivost Evropský den parků v Podyjí Nová turistická mapa Co zůstalo po bývalé škole v Čížově Chráněné krajinné oblati ČR Zvukové informační panely ve Vranově Národní parky Rakouska a České republiky - výstava Připravili jsme pro vás

2 2 Nepůvodní dřeviny v NP (pokračování ze strany 1) Trnovník akát Modřín evropský jeho původní rozšíření v rámci ČR je v severních sudetských pohořích (např. Jeseníky) a v severních Karpatech (Beskydy). Do oblasti Vra- Modřín evropský Pajasan žláznatý novska byl dovážen zejména ve druhé polovině 19. století z oblasti rakouského Innsbrucku na tehdejší vranovské panství. Byl používán pro zvýšení produkce lesů, které byly ještě v 19. století často prosvětlené vlivem dřívější pastvy dobytka a tzv. toulavých těžeb. Modřín je vhodný doplněk hospodářských lesů a zejména ve směsi s bukem výrazně nadlepšuje produkci. V listnatých lesích nižších poloh (NP Podyjí) se přirozeně nedokáže udržet, neboť se obnovuje (zmlazuje) pouze na obnažených osvětlených plochách (tedy i na pasekách s vyklizeným klestem a bez buřeně). Trnovník akát je původem ze severní Ameriky a poprvé k nám byl dovezen a vypěstován na Lichtenštejnském panství v Lednici a od roku 1802 byl uměle vysazován na jižní Moravě. Vzhledem ke svým růstovým schopnostem byl využíván k zalesňování pastvou a těžbou degradovaných ploch, zejména na vysýchavých stráních, které byly obtížně zalesnitelné. Jako rychlerostoucí dřevina s vynikající výmladnou schopností se rychle rozšířil a již před více než sto lety byl zaváděn i v okolí Znojma na území dnešního NP zejména v oblasti od Konic po Hnanice. Akát váže ve svém kořenovém systému dusík, čímž výrazně mění půdní poměry a tudíž zcela likviduje původní bylinné patro a silně konkuruje i původním dřevinám. Pajasan žláznatý má oblast původního výskytu v jihovýchodní Asii. Do našich krajů byl uměle zavlečen a podobně jako akát je rychlerostoucí dřevinou, která dokáže výrazně konkurovat našim domácím dřevinám. Dokáže přežít na suchých půdách a má schopnost rychle se zmlazovat z výmladků. Jeho likvidace je obtížná, avšak nutná máme-li zachovat resp. chránit společenstva teplomilných doubrav na vysýchavých půdách.

3 3 Dub červený Dub červený je původně severoamerickou dřevinou. Dobře snáší zdejší klimatické podmínky, roste rychleji než naše domácí druhy dubů a především velmi brzy plodí. To mu umožňuje rychle expandovat i do okolních porostů s přirozenou druhovou garniturou doubrav. Na území NP je několik menších porostů mezi Konicemi a Havraníky a na zbytku území je dub červený nahodile jednotlivě vtroušen. Borovice černá je jihoevropským druhem, jehož hranice původního areálu sahají až do rakouského Burgenlandu. Borovice černá není agresivním druhem a ve zdejších listnatých porostech se prakticky přirozeně nezmlazuje. V oblasti Podyjí byla uměle zaváděna zejména v 19. století na lesním majetku Řádu Křížovníků s červenou hvězdou (lesy mezi Hradištěm a Mašovicemi) a na plošině mezi Kraví horou a Konicemi. Bylo to v období tzv. převodů dubových pařezin na výnosově zajímavější lesy s borovicí černou. Její těžba a náhrada původními druhy dřevin tak může probíhat postupně a systematicky stejně jako u modřínu. -vrt- Borovice černá Seminář PRO SILVA v Podyjí Ve dnech 6. a 7. května 2004 proběhl ve Vranově nad Dyjí seminář s názvem Využití lesního hospodářského plánu zpracovaného na podkladě provozní inventarizace při přestavbě na nepasečný les v NP Podyjí. Hlavním pořadatelem byla pobočka České lesnické společnosti PRO SILVA Bohemica, která sdružuje lesníky vyznávající principy přírodě blízkého hospodaření v lesích. Dalšími spolupořadateli byla Správa Národního parku Podyjí a Ministerstvo životního prostředí ČR. V první den semináře, kterého se zúčastnilo téměř 90 lesníků a pracovníků ochrany přírody z celé republiky, zazněly referáty týkající se zkušeností s netradičním zařízením lesů využívajícím statistických metod (Národní park Podyjí, Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny, Klokočná u Říčan). Zajímavý referát přednesl host semináře prof. K. von Teuffel z Badenska-Württemberska, který hovořil o aplikaci nových metod zařízení lesa v Německu. První den zakončila večerní členská schůze pobočky PRO SILVA Bohemica a následná diskuse účastníků semináře. Druhý den semináře byl vyhrazen exkurzi v lesních porostech národního parku. V okolí Zasedání probíhalo v Zámeckém hotelu ve Vranově nad Dyjí Čížova byla připravena exkurzní trasa zahrnující šest tématicky zaměřených zastávek. Na každé zastávce prezentovali lesníci NP Podyjí použití pěstebních postupů vedoucích k tzv. nepasečnému lesu, o jehož pěstování se snaží. V konkrétních porostech exkurzních zastávek byl také objasňován způsob zařízení ZPRÁVY lesa na podkladě statistické inventarizace. V neposlední řadě byly přímo v lesních porostech diskutovány i otázky týkající se vazby zařízení lesa na stanovištní poměry a strategii péče o les, jakožto hlavního rámce lesnických činností v porostech národního parku. -jap-

4 ZPRÁVY 4 Zasedání pracovní skupiny pro myslivost Důraz je kladen na průběžný odlov v I. věkové třídě Evropský den parků v Podyjí Letošní akce k Evropskému dni parku, které Správa NP Podyjí pořádala ve dnech byly v Podyjí, stejně jako všude jinde v České republice poznamenány špatným počasím. To zdaleka nepřipomínalo konec května, ale spíše únorové plískanice (chvíli dešťové, občas i sněhové se silnými poryvy větru). Není divu, že jen málokomu se chtělo do přírody a tak návštěvnost zůstala hluboko za očekáváním. Exkurzi na vřesoviště v okolí Popic pod vedením zoologa Správy NP Podyjí proto navštívila jen pětice odvážných občanů ze Znojma a okolí. Ještě hůře dopadli organizátoři programu pro děti Staré hry noví přátelé, který byl pořádán pro české i rakouské Koncert v Čížovské kapli Otloukání píšťaliček v Hardeggu Na konci dubna proběhlo v zasedací místnosti Návštěvnického střediska v Čížově jednání pracovní skupiny pro myslivost Rady NP Podyjí. Projednány byly výsledky roku 2003, plán chovu a lovu na letošní rok, stav nákazové situace u zvěře v okrese a v celé České republice. Účastníci jednání byli rovněž seznámeni s problematikou vyhlašování ptačích oblastí na jižní Moravě a prodiskutovány byly další otázky týkající se myslivosti, např. škody zvěří, problematika pytláctví aj. Na závěr jednání shlédli účastníci přehlídku ulovené trofejové zvěře a společně zhodnotili průběh a kvalitu provedeného odlovu. Výstava trofejí je, jako každoročně volně přístupná široké veřejnosti a to přibližně do polovina května. Na škodu věci nepochybně je, že nikdo z uživatelů sousedních honiteb se nepřipojil k iniciativě Správy NP Podyjí a neprojevil ochotu a zájem společně vystavovat a hodnotit ulovenou trofejovou zvěř v oblasti Podyjí. -van- děti ve spolupráci se Správou Nationalparku Thayatal. Na louce u tzv. starého koupaliště v Hardeggu se sešlo pouze několik dětí a zhruba dvojnásobek organizátorů. Celý program musel být navíc před svým skončením přerušen, neboť prudký déšť a vítr byl skutečně o zdraví. A tak jediným bodem programu v rámci Evropského dne parků, který proběhl podle očekávání, byl sobotní večerní koncert v Kapli Panny Marie Bolestné v Čížově za účinkování dvoučlenného hudebního tělesa Pozdní sklizeň. Ten nepřízeň počasí neovlivnila a asi 40 posluchačů odcházelo po více jak hodinovém programu z kaple s pocitem příjemně prožitého začátku večera. -kk-

5 ZPRÁVY 5 Nová turistická mapa NP Podyjí - Thayatal Koncem června spatřila světlo světa nová turistická mapa bilaterálního národního parku Podyjí Thayatal v měřítku 1: Mapa pochází z dílny nakladatelství ROSY, Rohlík a syn Mělník, tedy firmy, která už několik let zpracovává a obnovuje kompletní edici map Klubu českých turistů 1: Objednatelem kartografického díla byly správy obou národních parků, tedy Podyjí ve Znojmě a Thayatalu v Hardeggu. Možná i proto je jednotnost přeshraničního chráněného území symbolizována výraznou zelenou hranicí na první pohled viditelnou (na rozdíl od silně potlačené hranice státní). Snahou obou správ bylo pořídit přehledné kartografické dílo společného národního parku v dostatečně velkém měřítku, které by zachycovalo některé nové skutečnosti na území. Na rakouské straně zejména existenci Nationalparkhausu v Hardeggu a nově vyznačených turistických stezek v okolí Hardeggu a hradu Kaya. Na české straně pak jsou v mapě poprvé podchyceny nově vybudované turistické stezky v okolí Státního zámku Vranov (okruh Heleny Mniszkové, Claryho stezka) a 3 nově vyhlášené přírodní památky v ochranném pásmu národního parku na katastrech Hnanic a Popic. Není úplně běžné pořizovat turistické mapy v měřítku tak podrobném jako je 1: Nakladatelství ROSY v minulosti již několik takových map vydalo (např.broumovsko, Moravský kras, nově i Kokořínsko). Zpravidla se tak děje v území, kde je velká poptávka po mapách ze strany návštěvníků a zároveň se jedná o území se složitým terénem či koncentrací zajímavých jevů, které jsou ve standardním měřítku 1: hůře čitelné, což je potom potřeba řešit výřezy některých částí mapy v podrobnějším měřítku či nepříliš žádoucí generalizací jevů. Nová mapa tyto dílčí nevýhody nemá, určitou daní za to je však absence širšího okolí národního parku. Její nespornou výhodou je pak trojjazyčnost textové části (česko-německo- -anglická) včetně rejstříku míst zajímavých z hlediska návštěvníka. Zdaleka ne všechny původní záměry se však podařilo naplnit. Nevýhodou každé Vážení čtenáři (pokračování ze strany 1) Z Podyjí odjíždí celá řada spokojených cykloturistů, kteří zde strávili den, víkend či třeba celý týden. Tito lidé jsou spokojeni se stávající nabídkou a ani je nenapadne jezdit do nepřístupných částí parku. Je jich daleko více než těch, kteří se pozastavují nad zvůlí ochranářů a kteří za každou cenu si chtějí vyplavovat adrenalin v místech, kde to není z hlediska ochrany přírody žádoucí. Výřez z nové turistické mapy Správa Národního parku Podyjí nikdy nechtěla být arbitrem mezi chodci a cyklisty. Při vytyčení stezek se snažila oddělit pěší provoz od cyklistického. Toto však vždy není možné (viz trasa Čížov - Hardegg, trasa přes vinici Šobes či ze Znojma do Konic). Zde by mělo platit (ale těžko to lze upravit nějakým zákonem), že na cestách určených společně pro cyklisty i chodce se obě skupiny mají respektovat a že cyklisté mapy je stárnutí jejího obsahu. Je nanejvíc pravděpodobné, že se zmírněním ochrany pásem hygienické ochrany okolo Znojemské přehrady bude přistoupeno k úpravě turistických tras zde. Předběžná dohoda s Klubem českých turistů počítá s jiným vedením zelené trasy z Hradiště na Králův stolec (blíže k přehradě) a zejména s obnovením cesty po pravém břehu přehrady mezi Trauznickým údolím a hrází Znojemské přehrady. Tato nedaleká budoucnost v mapě není, protože je vždy lepší, když návštěvník je mile připraven něčím novým, než když si to podle mapy namíří někam a pak zjistí, že tam vlastně cesta nevede. Právě tříjazyčnost mapy byla příčinou velkých komplikací při finálních pracích. Kdo se někdy podílel na tvorbě kartografického díla, asi sám dobře ví, že vznik mapy je spojen s nekonečnými a velmi nudnými korekturními pracemi. Jazykovým korekturám byla sice podrobena celá tříjazyčná legenda včetně titulků k fotografiím, na titulní straně však zůstala přehlédnuta pravopisná chyba v samotném názvu mapy. Po vytištění muselo být celé dílo reklamováno a po nezbytných opravách vytištěno znovu. Neskutečným paradoxem je, že v průběhu reklamačního řízení mapa obdržela na Knižním veletrhu v Praze 1.cenu jako nejlepší samostatné kartografické dílo vyrobené v roce 2003, čili velmi zjednodušeně řečeno, komise kartografických odborníků ocenila mapový zmetek. Nová turistická mapa Národní park Podyjí Nationalpark Thayatal je pro návštěvníky Podyjí k dostání v Návštěvnickém středisku Správy NP Podyjí v Čížově a u standardních prodejců tohoto zboží ve znojemském regionu. -kk- by neměli chodce děsit, ale spíše kvůli nim občas přibrzdit. Léto v Podyjí už končí. Co se týče zájmu návštěvníků, skončilo už vlastně (téměř jako každý rok) okolo 20.srpna. Většina lidí se do Podyjí vrátí až o příštích Velikonocích. Nemusí se bát, že si svá kola budou muset nechat doma nebo je zaparkovat na okraji národního parku. Jan Kos redakce Podyjského listí

6 PRO NAŠE NÁVŠTĚVNÍKY 6 Co zůstalo po bývalé škole v Čížově Při delimitaci majetku od bývalých státních lesů po roce 1994 dostala do užívání Správa Národního parku Podyjí i budovu bývalé německé školy v obci Čížov. Technický stav objektu nedovoloval jeho využívání, bývalá škola naproti kapličce v samotném středu obce hrozila už několik let zřícením, proto bylo přistoupeno k jejímu odstranění. Téměř každá vesnice mívala vlastní školní budovu. Ani Čížov není výjimkou. V této obci došlo k jejímu zřízení roku Školu tehdy navštěvovali především čeští žáci, protože přibližně do roku 1880 byl Čížov téměř ryze českou osadou. Toto se však velmi rychle změnilo, při sčítání v roce 1900 se k české národnosti hlásilo již pouze 9 osob. S postupem času se začal technický stav budovy zhoršovat, v roce 1894 bylo rozhodnuto, že škola bude stržena. Na jejím místě byla vystavěna zcela nová budova, která školním účelům vyhovovala lépe. Na tuto budovu přispěla jednak země půjčkou 2000 zlatých a také sám císař pán 100 zlatými. Výstavba školy byla podporována, neboť právě tehdy významně rostl podíl německého obyvatelstva a s nimi i spousta dětí školou povinných. Statistiky nám ukazují, že v roce 1901 školu navštěvovalo již 46 žáků. Byla pouze německá a čeští občané žádali, aby vedle ní byla zřízena i škola česká. Dne 1. září 1927 bylo žádosti vyhověno a vyučovat se začalo v jiné budově na okraji obce ještě téhož roku 19. října. V tomto období měl Čížov 2 školy, které si významně konkurovaly. Z důvodů posílení návštěvnosti Sázení lípy na místě bývalé školy Budova bývalé německé školy před první světovou válkou - pohled od severu německé školy si místní němečtí obyvatelé např. brali na výchovu sirotky. Důležité také bylo, aby byl udržen dobrý prospěchový průměr žactva, někteří z žáků, kteří tyto podmínky nesplňovali, byli označeni jako problémoví a právě oni byli posíláni do školy české. Nejen pro tyto děti, ale také pro nastávající učitele to bylo velkým problémem, protože většina dětí neuměla česky a učitelé naopak německy. Odsunem německého obyvatelstva po roce 1945 byla rázem německá škola uzavřena. V padesátých letech 20. století se budova využívala jako kulturní dům. Probíhaly zde nejen lidové veselice, ale dne 18. listopadu 1957 např. i tryzna za prezidenta Antonína Zápotockého. Na programu byly nejrůznější přednášky, dvakrát týdně příslušníci útvaru pohraniční stráže promítali film, rozmohlo se hraní stolního tenisu. V letech byly vynaloženy nemalé finanční prostředky na opravu střechy budovy a vybudování přístavby, z doplňkového rozpočtu obce byl zakoupen nový promítací přístroj v hodnotě 5300 Kč. V souvislosti s postupným úpadkem kulturního života obce a jejím vylidňováním přestala být budova využívána, její stav se zhoršoval a nakonec bylo rozhodnuto o jejím stržení. Na začátku roku 2004 bylo v místech bývalé školy vybudováno odpočinkové místo pro turisty procházející Čížovem. Část areálu je vydlážděna, část zatravněna, návštěvníci se mohou posadit na lavičky nebo na některé renovované zídky. U příležitosti Dne Země v dubnu letošního roku zde navíc byla ve spolupráci s Obcí Horní Břečkov a Okrašlovacím spolkem ve Znojmě vysazena lípa a celý areál předán do užívání občanům i návštěvníkům Čížova. Věříme, že nedávnou minulostí zdevastované místo dostalo tímto nový rozměr a svým dílem přispěje k pohodě návštěvníků směřujících či vracejících se z procházky Národním parkem Podyjí. -pf-

7 CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR 7 Chráněná krajinná oblast Labské pískovce Příroda Labských pískovců přitahuje své ctitele i milovníky do okolí Děčína již více než jedno století. Právě zde vznikaly nejstarší turistické spolky na našem území. Není divu, Přírodní rezervace Pekelský důl v CHKO Labské pískovce území je takřka na dohled nejen od velkých severočeských měst, ale i od saských Drážďan. Konec konců ani pro obyvatele Prahy či Berlína sem nikdy nebylo daleko. Území je však především mimořádně atraktivní a romantické díky velkému množství skalních věží, divokých soutěsek a upravených vyhlídek na české i německé straně státní hranice Labské pískovce byly vyhlášeny jako chráněná krajinná oblast již v roce 1972, a to na ploše 324 km2. Spolu se sousedícími Lužickým horami a Českým středohořím tvoří již několik desetiletí pás zachovalé severočeské přírody v nedalekém sousedství těžbou zdevastovaného Podkrušnohoří. Původní rozloha CHKO Labské pískovce byla v roce 2000 zmenšena na nynějších cca 245 km2 vyhlášením Národního parku České Švýcarsko. Tímto aktem se nejcenější partie Labských pískovců (pravý břeh Labe mezi Děčínem a Hřenskem, Pravčická brána, Růžový vrch, soutěsky Kamenice či údolí Křinice) dostaly pod přísnější režim národního parku) a chráněná krajinná oblast zdánlivě přišla o své největší atraktivity. Ale pouze zdánlivě. Návštěvník území vnímá stejně území Labských pískvců i Českého Švýcarska jako jeden celek, nehledě na to, že zmenšená chráněná oblast co se týče přírodních hodnot má sama o sobě návštěvníkům co nabídnout. Geologickým podkladem chráněné krajinné oblasti jsou kvádrové pískovce z období křídy. Mohutná až několik set metrů mocná souvrství pískovců jsou vlivem mladších tektonických procesů značně rozlámána a erozní činností Labe a jeho přítoků vymodelována do nejrůznějších tvarů jako jsou několikastupňové plošiny, skalní věže či soutěsky. Právě jedinečná geomorfologie má za příčinu velmi pestré klimatické podmínky celého území a s tím související pestrost vegetace na poměrně monotónním horninovém podloží. Pro území je typická inverze vegetačních stupňů, kdy některé typické chladnomilné druhy (např. žebrovice různolistá, violka dvoukvětá, plavuň pučivá) rostou v nadmořských výškách mezi 150 a 350 metry, zatímco četné teplomilné druhy (většinou s menšími nároky na úživnost substrátu) obsazují plošiny ve vyšších nadmořských výškách. Rovněž u bezobratlých živočichů jsou zajímavá soužití teplomilných a chladnomilných druhů v těsné blízkosti. Významný je výskyt či návrat jinde v České republice poměrně vzácných savců (bobr evropský, vydra říční či rys ostrovid). Území chráněné krajinné oblasti je z více jak dvou třetin zalesněné. Na poměrně rozlehlých plochách převládají hospodářské dřeviny (zejména smrk), některé lesní porosty (např. v oblasti Děčínského Sněžníku) jsou díky vlivu imisí poškozeny na poměrně rozsáhlých plochách. Stejně jako v Národním parku České Švýcarsko i zde je velkým problémem výskyt nepůvodní vejmutovky na rozsáhlých plochách a nutnost její postupné redukce. Nejzachovalejší zbytky původních smíšených porostů můžeme pak vidět v četných těžko přístupných skalních soutěskách a žlebech. Chráněná krajinná oblast Labské pískovce je jednou z nejatraktivnějších chráněných oblastí u nás. Vedle již výše zmíněných problémů se potýká s poměrně vysokou návštěvností turistů, cyklistů a horolezců. Velmi diskutovaným záměrem povýšeným našimi politiky na tzv. veřejný zájem je potenciální stavba jednoho ze dvou stupňů na dolním Labi, stavby zajisté významné pro skomírající říční dopravu na Labi, ale zároveň nevratně poškozující jeden z posledních přirozených úseků řeky. -kk-

8 8 NATURA 2000 v NP Podyjí Do návrhu evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 byla zařazena i lokalita Podyjí. Na základě výsledků mapování biotopů, které v Podyjí proběhlo v letech , zde byla navržena evropsky významná lokalita (SAC), jejíž hranice se téměř kryjí s hranicemi Národního parku Podyjí. V návrhu SAC nejsou stanoveny žádné ochranné podmínky, z čehož vyplývá, že režim SAC Podyjí nebude přísnější než režim NP Podyjí. To odpovídá i základní myšlence, která vedla k návrhu Ledové sluje - mimořádně významný úkryt netopýrů jediné souvislé SAC na celém území NP Podyjí. Existuje-li území vysoké přírodní hodnoty, které již požívá nějaké ochrany, je nejlogičtější jakékoli další přírodní jevy na tomto území nalezené chránit v rámci již zavedeného systému ochrany. Kdybychom v rámcí území NP Podyjí chránili východní třetinu jako lokalitu vřesovišť a stepních lad, svahy říčního údolí jako lokalitu suťových lesů a potoční údolí jako lokalitu potočních olšin, docházelo by jistě na styku těchto tří území ke střetům např. při plánování managementových zásahů. Každý z těchto biotopů totiž vyžaduje trochu jiné podmínky a péči. Pokud však budeme velké území chránit v celé jeho rozmanitosti, bude mnohem jednodušší respektovat fakt, že na styku biotopů probíhají poněkud odlišné přírodní procesy než v jádru jednotlivých porostů, a snáze podřídíme péči o území přirozeným dějům. Křovinaté stráně a skalní stepi - místa s obrovskou druhovou rozmanitostí, jejichž zachování vyžaduje speciální péči SAC Podyjí je navržena jako biotopová, v jejím území jsou však schovány i druhové lokality. Jde o stráň nad loukou na Granátových jamách s výskytem střevíčníku pantoflíčku, vřesoviště a stepní stráně v údolí Dyje s výskytem koniklece velkokvětého, teplomilné doubravy v údolí a na plošinách, kde jsou silné populace roháče obecného a tesaříka obrovského, lesní cesty, paseky a světliny v celém parku jako biotop motýla přástevníka kostivalového, řeka Dyje se silnou populací vranky obecné, Fládnitzká chata, Králův stolec a Šobes s letní kolonií vrápence malého a Ledové sluje s netopýrem velkouchým a černým. Ve starých listnatých porostech s dutými stromy žije kovařík Limoniscus violaceus. Tyto druhové lokality nebudou samostatně vyhlašovány, protože jejich ochrana je již zajištěna existencí biotopové SAC. Uvnitř ochranného pásma NP Podyjí mimo území navržené SAC jsou však navrženy další dvě druhové SAC. V Popicích je to budova fary s letní kolonií vrápence malého, ve Vranově nad Dyjí pak škola s letní kolonií netopýra řasnatého. Pokud bude navržený seznam evropsky významných lokalit schválen, budou tyto budovy vyhlášeny maloplošnými chráněnými územími, pravděpodobně v kategorii přírodní památky. Navrhovaná SAC se téměř kryje s navrženou ptačí oblastí (SPA) Podyjí (viz mapky na str.5). Rozloha SPA je však větší a zejména na východě její hranice přesahují nejen mimo hranice navžené SAC, ale i mimo hranice ochranného pásma NP Podyjí. Podrobněji o ní informuje článek na str. 9 tohoto čísla. - kar - Znojemská vřesoviště - těžiště výskytu v Evropě velmi vzácných teplomilných druhů panonské oblasti

9 9 Ptačí oblast Podyjí Novela zákona 114/92, která vstoupila v platnost , definuje ptačí oblast jako území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství (Směrnice Rady 79/ 409/EHS ze dne 2.dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků), které stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. Jak z této definice tedy vyplývá, Česká republika se zavázala touto formou chránit ty druhy ptáků, jejichž ochrana je v zájmu zemí Evropské unie. Ptačí oblast Podyjí splnila odborná kriteria početnosti a stavu populace pro dva druhy ptáků, kterými jsou strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) a pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Navíc se zde vyskytuje a pravidelně hnízdí dalších 12 druhů přílohy I výše zmíněné směrnice (např. čáp černý, výr velký, žluna šedá, datel černý, skřivan lesní, lejsek bělokrký a další). Tyto druhy jsou rovněž Evropskou unií chráněny, jejich populace v ptačí oblasti Podyjí však nesplňují příslušné parametry. Hranice Ptačí oblasti Podyjí téměř kopírují hranice Národního parku Podyjí, ve východní části pak zahrnují i ochranné pásmo NP a v katastru obce Havraníky ještě část území Přírodní památky Skalky. Návrh vznikl na základě odborných podkladů ornitologů a odráží skutečný výskyt výše uvedených druhů ptáků. Vzhledem k tomu, že současný stupeň ochrany území NP a jeho OP je dostatečný pro zajištění jejich ochrany, nebyly stanoveny žádné další ochranné podmínky. Oba prioritní druhy, strakapoud jižní a pěnice vlašská, se vyskytují především ve východní části ptačí oblasti, kde je dostatek vhodných biotopů, kterými jsou především křovinaté stráně, vřesoviště, stromořadí nebo skupiny ovocných stromů a také sady a zahrady v okrajových částech obcí. Citlivá Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) péče o tyto části přírody je hlavní podmínkou zachování populací obou druhů. Měla by spočívat ze- které mají většinou přirozenou skladbu Kaňon řeky Dyje s rozsáhlými lesy, jména v ochraně a v péči o rozptýlenou dřevin a jsou velmi pestré, vytváří vhodné zeleň a citlivou údržbu suchých trávníků a vřesovišť. ních již zmíněných druhů ptáků. - vk podmínky pro hnízdění a výskyt také ostat- - Přírodní památka Skalky, součást Ptačí oblasti Podyjí

10 10 Evropsky významné druhy živočichů v NP Podyjí Ze směrnice č. 92/43/EHS o ochraně volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť vyplývá pro členské státy EU povinnost zajistit ochranu těch druhů živočichů, které obsahují přílohy směrnice, a které se vyskytují na jejich území. Směrnice uvádí mnohé druhy obratlovců i bezobratlých, které se vyskytují na území ČR. Řada z nich má na našem území bohaté a perspektivní populace, které patří mezi nejlepší v celé Evropě. Nově přijaté členské státy EU mohly navrhnout doplnění seznamů druhů živočichů, (jejichž ochrana je v zájmu Evropské unie) na základě svých národních specifik a řada z těchto návrhů byla také Evropskou komisí akceptována. V tomto článku jsou představeny vybrané druhy, se kterými je možné se Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) návrh druhových lokalit pro panonskou i kontinentální oblast, který je již v současné době předjednáván s dotčenými samosprávnými orgány a vlastníky. Na území NP Podyjí a ochranného pásma byl zjištěn výskyt následujících druhů živočichů obsažených v příloze II směrnice, jejichž ochrana si vyžádá vyhlášení územní ochrany: vrápenec malý, čolek dravý, vranka obecná (obratlovci), roháč obecný, tesařík obrovský, kovařík Limoniscus violaceus, přástevník kostivalový (bezobratlí). Charakteristika naturových druhů vyskytujících se na území NP Podyjí: Vrápenec malý Netopýři jsou z pohledu druhové ochrany velmi specifickou skupinou, protože často vyhledávají pro zimování či letní kolonie člověkem vytvořené podzemní i nadzemní prostory. Vrápenec malý je na území NP Podyjí vcelku běžným druhem, nacházejí se zde jak stálá zimoviště, tak řada menších letních kolonií, které se soustřeďují především do východní části parku. Kovařík Limoniscus violaceus setkat v Podyjí. Výčet všech druhů a jejich charakteristiky lze najít na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ( Mapování výskytu druhů probíhalo v minulých několika letech a bylo zajišťováno odborníky z AOPK ČR. Pro každý druh nebo blízkou skupinu druhů byl určen hlavní koordinátor, který zajišťoval získávání poznatků o rozšíření vybraných druhů. Koordinátor vypracoval rovněž první výběr druhových lokalit (t.j. oblastí, ve kterých se nachází perspektivní populace druhu) a také návrh monitoringu populace, aby bylo možné vyhodnotit případné změny. Výsledkem je kompletní Roháč obecný (Lucanus cervus)

11 11 vyvíjí v silnějších kmenech nebo větvích dubů. V České republice se vyskytuje pouze v zachovalých dubových lesích nebo druhotně ve starých dubových alejích, ale pouze lokálně. Přirozené porosty dubů v kaňonu Dyje na území NP Podyjí jsou jednou z nejbohatších lokalit tohoto druhu v ČR. Přástevník kostivalový (Calimorpha quadripunctaria) Čolek dravý Tento druh obojživelníka byl na území České republiky objeven až v roce Na území České republiky se čolek dravý vyskytuje pouze v Podyjí a jeho širším okolí. Jedná se o prvek alpské fauny, který zasahuje až na naše území. Ochrana čolka dravého spočívá hlavně v zachování vhodných biotopů pro rozmnožování, kterými jsou nejrůznější drobné vodní plochy rozptýlené v krajině. Na některých lokalitách by bylo vhodné posílit stav populací vybudováním vhodných tůní, kde by tento druh nalezl vhodné podmínky (bližší informace viz článek Reiter, A.: Nové druhy obratlovců v Podyjí? Podyjské listí 5/6, 2000, str. 1-2). Vranka obecná Tato drobná rybka je typickým obyvatelem horských a podhorských toků s chladnou čistou vodou a členitým dnem. Vinou necitlivých zásahů do vodní Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) sítě během minulých desetiletí a postupného zhoršování kvality vody došlo ke značnému ústupu vranek, přesto je na mnoha lokalitách na území ČR dosud běžná. Na území NP Podyjí je velmi bohatá populace tohoto druhu v řece Dyji. Tesařík obrovský Je to jeden z našich největších brouků, délka jeho těla může být až 5 cm, délka tykadel u samců až 15 cm. Tento druh se Roháč obecný Délkou až 80 mm je to náš největší a zřejmě nejznámější brouk. Obývá listnaté, převážně dubové lesy nižších až středních poloh, ve kterých je dostatek trouchnivějících starších stromů či pařezů, kterými se živí larvy tohoto druhu. V minulosti býval hojný téměř v celé Evropě, ale v posledních desetiletích se stal zejména díky změnám druhového složení lesů ohroženým druhem, a to zejména v západní a střední Evropě. Na jižní Moravě je tento druh dosud poměrně častý. Přástevník kostivalový Tento velký a nápadný motýl z čeledi prástevníkovitých je příkladem poměrně běžného druhu v ČR zejména v zachovalých listnatých lesích v říčních údolích. V západní Evropě však tento druh v mnoha územích zcela vymizel, a proto byl zařazen do seznamu druhů chráněných v rámci EU. Úkolem odborníků při výběru území pro ochranu tohoto druhu bylo vybrat reprezentativní lokality, které pokryjí areál výskytu druhu v ČR. Na území NP Podyjí se vyskytuje plošně. Kovařík Limoniscus violaceus Tento asi 15 mm dlouhý, kovově namodralý brouk žije v dutinách starých listnatých stromů s velmi specifickými podmínkami. Všechny jeho známé lokality na území ČR, kterých je jen něco málo přes deset, se nacházejí v zachovalých pralesovitých zbytcích listnatých lesů nižších až středních poloh. Na území NP Podyjí byl tento druh zjištěn zejména na Vranovsku v lesním komplexu Braitavy. - vk -

12 PRO NAŠE NÁVŠTĚVNÍKY 8 Zvukové informační panely ve Vranově Od konce května letošního roku mohou návštěvníci Vranova nad Dyjí využívat nové informační služby. Jedná se o 2 zvukové panely, z nichž první je umístěn na náměstí ve zdi budovy informačního střediska, druhý pak na prostranství vedle vchodu do zámku. Panely vznikly díky společné iniciativě Obecního úřadu Vranov nad Dyjí, Národního památkového ústavu spravujícího vranovský zámek a Správy Národního parku Podyjí. Vedle finančních závazků spojených s realizací panelu si všechny jmenované instituce rovnoměrně rozdělily i práce na informační náplni tohoto panelu. Jeho základem je mapa obce a jejího nejbližšího okolí s informacemi o objektech důležitých pro turisty (domy, památky, služby). Mimořádný rozsah je samozřejmě věnován významu vranovského zámku a výčtu jeho aktuálních služeb pro návštěvníky. Pro zájemce o návštěvu národního parku je několik zvukových spotů věnováno jednotlivým složkám přírodního prostředí. Jelikož velké množství návštěvníků Vranova tu přebývá více dní, důležitou součástí informací jsou i tipy na výlet do nejbližšího okolí (Bítov, Uherčice, Hardegg apod.). Národní parky Rakouska a ČR - výstava Velmi zdařilým nápadem rakouských kolegů z Národního parku Thayatal bylo uskutečnění výstavy fotografií Národní parky Rakouska a České republiky. Výstava proběhla na obou stranách hranice a to od do v prostorách Nationalparkhausu v Hardeggu a od do na Státním zámku Vranov nad Dyjí. Jak je všeobecně známo, na české straně existují 4 národní parky (kromě Podyjí ještě Krkonoše, Šumava a České Švýcarsko). Méně známá je u nás skutečnost, že v Rakousku bylo do této chvíle vyhlášeno národních parků celkem 6. Vedle nejmenšího Nationalparku Thayatal jsou to další dva nížinné parky, a Podyjské listí Zpravodaj Správy Národního parku Podyjí, ročník 5., č.3/2004 Vydává: Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce 5, Znojmo Redakce: Jan Kos Spolupráce: Petra Formanová, Martin Kouřil, Jaroslav Ponikelský, Petr Vančura, Tomáš Vrška Fotografie: Jan Kos, Petr Lazárek, Jaroslav Ponikelský Grafická úprava a sazba: Atelier FGT, Znojmo, atelierfgt@volny.cz Tisk: Tiskárna Kuchařovice Náklad: 700 výtisků Vyšlo: září 2004 Vytištěno na 100% recyklovaném papíru. Neprodejné Více jak 50 nejdůležitějších turistických objektů ve Vranově a jeho okolí je doprovozeno zvukovou informací (možno navolit kromě českého jazyka i němčinu nebo angličtinu). Pro názornost se na mapě hledaný objekt rozsvízí blikající diodou. Oba dva zvukové panely jsou v provozu nepřetržitě a podle zájmu návštěvníků postávajících před nimi v prvních měsících provozu lze usoudit, že vhodným způsobem doplňují služby vranovského informačního střediska. Celé zařízení vyrobila firma Daruma Plzeň, jejíž obdobné produkty lze vidět v celé řadě míst České republiky. -kk- PŘÍRODA A KULTURA to Donau Auen (oblast lužních lesů podél Dyje mezi Vídní a Bratislavou) a Neusidler See (část Neziderského jezera a přilehlých mokřadů na hranici s Maďarskem). Skutečnými přírodními klenoty jsou pak všechny 3 horské parky Hohe Tauern (největší a nejstarší z nich zasahující do spolkových zemí Salzburg, Východní Tyrolsko a Korutany), Kalkalpen (vápencové pohoří v jihovýchodní části Horního Rakouska) a Gesäuse (nejmladší a nejméně známý park ve spolkové zemi Štýrsko, rovněž mimořádně malebné krasové území). Prezentace všech 10 národních parků prostřednictvím barevných fotografií od profesionálních fotografů (zejména na rakouské straně) i zaměstnanců správ národních parků byla velmi zdařilá. Z každého parku bylo vystaveno minimálně 5 fotografií dokládajících nejen krajinu, ale i rostlinné a živočišné druhy typické pro každé území. Obě výstavy, kterým měla původně dodat na ještě větším lesku i přítomnost ministrů životního prostředí obou zemí, nakonec proběhly tak trochu stranou zájmu významných celebrit. Důležitější však bylo, že na obou stranách hranice si ji prohlédlo několik tisíc návštěvníků (vzhledem k období školních výletů v jarních měsících i značné množství dětí). -kk- PŘIPRAVILI JSME PRO VÁS Kalendář vycházek a exkurzí pro veřejnost na rok 2004 ZÁŘÍ sobota - Od kulturních lesů k přirozeným Vedoucí: Jaroslav Ponikelský Správa NP Podyjí Sraz: 9,00 h Podmolí, u rybníka Trasa: Podmolí Nivky Liščí skála Velký Fišegrán Malý Fišegrán Lipina Hajský potok Podmolí, cca 10 km středně náročným terénem s návratem cca do 14,00 h Doporučené vybavení: terénní obuv Zaměření: zásady péče o les v Národním parku Podyjí, praktické ukázky péče o lesní porosty, stejně jako ukázka porostů ponechaných samovolnému vývoji sobota - Hrozí vřesu obezita? Vedoucí: Lenka Reiterová Správa NP Podyjí Sraz: 9,00 h Havraníky čp. 13 (bývalá škola) Program: 9,00 9,45 h krátká přednáška s obrazovým doprovodem o tom, jak vřesoviště trpí nadměrným přísunem živin, poté praktické ukázky v terénu Trasa: Havraníky Popická kaple za sadem do Havraníků studánka U tří lip Henykova chata Staré vinice zpět Havraníky cca 7 km nenáročným terénem, návrat do 14,00 h Doporučené vybavení: svačina včetně nápojů, pevná obuv (trasa nevede vždy po cestách) Zaměření: vývoj společenstva vřesovišť, zásahy k jeho záchraně ŘÍJEN sobota - Údolím Devíti mlýnů Vedoucí: Petr Lazárek Správa NP Podyjí Sraz: 9,00 h Hnanice, u bývalé roty Pohraniční stráže Trasa: Hnanice Lávka pod Šobesem Papírna Nová cesta Sealsfieldův kámen Popice, cca 7 km středně náročným terénem se zakončením v 13,00 h Zaměření: historie Devíti mlýnů a současné přírodní poměry lokality sobota - Pravěké a středověké monumenty západní části Podyjí Vedoucí: Zdeněk Čižmář Ústav archeologické památkové péče Brno Sraz: 9,00 h, Znojmo, u zimního stadionu Trasa: autobusem Znojmo Vranov nad Dyjí (neznámá pravěká a středověká opevnění ve Felicitině údolí) Uherčice (mohylové pohřebiště) Vysočany (Palliardiho hradisko, hodinová přestávka na oběd) Hornice (pravěké hradisko, středověká tvrz) s návratem do Znojma do 17,00 h Doporučené vybavení: pevná obuv Nutná předchozí přihláška: do na Správě NP Podyjí u Petry Formanové (tel ) Vstupné: 100,- Kč (zahrnuje úhradu dopravy autobusem) Zaměření: návštěva vybraných hradisek, středověkých opevnění a mohylových pohřebišť s výkladem Poznámka: při nedostatečném počtu účastníků může být exkurze zrušena